Palma olejná — Víceúčelový strom

Od našeho dopisovatele na Šalomounových ostrovech

GUADALCANAL — pro mnoho lidí je název tohoto ostrova synonymem pro jeden z nejurputnějších bojů druhé světové války. Avšak dnes každý, kdo se vrátí na toto bývalé bojiště na Šalomounových ostrovech, spatří úplně jinou scenérii — zdánlivě nekonečné řady nikoli vojáků, ale statných palem olejných.

Půda pod těmito svěžími a vznešenými palmami kdysi ukrývala tuny nevybuchlých bomb a jiného nebezpečného vojenského materiálu. To vše ale bylo odstraněno, aby zde mohly růst palmy olejné. Jak se s pěstováním toho stromu začalo? A proč můžeme říci, že tento krásný, vysoký strom je víceúčelový?

Bohatá historie

První novodobý popis stromu připomínajícího palmu olejnou byl zaznamenán v polovině 15. století Benátčanem, který se jmenoval Alvis Cadamosto a zabýval se průzkumem západního pobřeží Afriky. Tehdy, před téměř 500 lety, si afričtí otroci brali plody této palmy s sebou do zemí na druhé straně Atlantiku. A tak se z palmového oleje stal jeden z nejpoužívanějších rostlinných olejů současnosti. Palmy olejné dávají více oleje na hektar než jakákoli jiná olejná rostlina. Palma olejná je navíc trvalá rostlina, která nese plody a poskytuje olej po dobu 25 až 30 let.

Zejména v některých zemích Dálného východu byl důležitým faktorem při produkci palmového oleje objev, ke kterému došlo koncem sedmdesátých let. Předtím se mělo za to, že palmy olejné jsou opylovány převážně větrem. Chudá sklizeň se proto připisovala nepříznivým klimatickým podmínkám. Nedávný výzkum však odhalil, že opylování provádí hlavně hmyz. A proto by bylo prospěšné přenést ze západní Afriky na Dálný východ hmyz, který může provádět opylování.

Oranžovočervené plody palmy olejné poskytují dva druhy oleje. Oba druhy se používají v rozmanitých výrobcích, z nichž některé pravděpodobně používáte. Ale předtím, než se budeme zabývat tímto námětem, pojďme navštívit továrnu na zpracování palmového oleje a podívejme se, jak se olej získává.

Zpracovávání zlaté tekutiny

Jakmile přicházíme k továrně, náš průvodce nás zdraví a bere nás dovnitř. Všude kolem nás pracují těžké stroje. Vysvětluje nám, že první krok při zpracovávání plodů palmy olejné je to, že se dají do ohromné válcovité parní pece. Každý trs má asi 200 bobulí velikosti datle, které rostou těsně u sebe. V parní peci se plody sterilizují a bobule se uvolňují z trsu.

Druhým krokem je oddělení bobulí od trsu za použití stroje, kterému se říká loupačka. Jednotlivé bobule se pak dají do velké míchačky, kde se vnější masitá dužnina oddělí od pecky. Tato vláknitá dužnina je potom vymačkána v obrovském odšťavňovači neboli lisu a tak se získá surový palmový olej. Potom, co se přefiltruje a přečistí, je palmový olej připravený k odeslání.

Existuje však ještě druhý typ oleje. Ten se dělá z peckovice. Peckovice se musí nejprve rozlousknout, aby bylo možné dostat se k jádru. Potom se jádra vylisují, aby se z nich uvolnila ona vzácná tekutina. Tento olej se nazývá jádrový olej.

Zbytky jader se používají k výrobě výživného krmiva pro zvířata. Podobně se také zbytky trsů, potom, co se z nich strhly bobule, vrací zpátky na pole, aby sloužily jako kompost. Vlákna z plodů a skořápky se také zužitkují, protože se používají jako palivo pro tovární kotle. Není to efektivní pracovní postup?

Od zmrzliny po pleťový krém

Palmový olej je hned po sójovém oleji nejpoužívanějším rostlinným olejem na světě. The World Book Encyclopedia uvádí: „V 18. století Angličané používali palmový olej jako lék a krém na ruce.“ Dnes ho však už můžeme najít ve zmrzlině, v margarínu, v prášku do pečiva, ve stolním oleji, stejně jako ve výrobcích, které nejsou potravinářské, totiž v mýdlu a v kosmetice.

Také jádrový olej se používá k výrobě margarínu a rovněž čokolády a dalších cukrovinek. Ale tím výčet použití oleje zdaleka nekončí. Po dalším zpracování se ze složek palmového a jádrového oleje dělají léčiva, mýdla, čisticí prostředky, svíčky, a dokonce výbušniny!

Palma olejná se na Šalomounových ostrovech opravdu zabydlela. Její vliv na hospodářství je jasně patrný ze skutečnosti, že 13 procent vývozu země obstarává tento strom.

Je to veselé, když se podíváme nahoru na palmu olejnou a představíme si, že výrobek z tohoto jasně oranžového plodu může v podobě zmrzliny kapat od rozesmátých úst malého dítěte. A je velmi pravděpodobné, že jeho maminka použila na tvář palmový olej, když si dělala makeup. Ano, palma olejná je co do využití strom velmi mnohostranný a můžeme být vděčni za bohatou úrodu jeho plodů.

[Rámeček a obrázek na straně 27]

Dvě tuny denně v rukách

„Žuch . . . žuch. Žuch . . . žuch!“ Nese se vzduchem zvuk padajících trsů, když dělníci sklízejí plody z plantáže palem olejných. Jak na plody dosáhnou, když jsou tyto plody tak vysoko na stromech?

Používají ostrou zahnutou čepel, která je připevněna na konci vysouvatelné tyče, a odřezávají plody ze stromů vysokých někdy jako čtyřpatrový dům. V průměru každý dělník sklidí 80 až 100 trsů denně a odnese je k silnici na místo nakládky. Pořádně se jich ale nanosí! Každý trs totiž váží skoro 25 kilogramů. K tomu, aby se vyrobila jedna tuna palmového oleje, je potřeba čtyři a půl tuny plodů.