Jsou naše potraviny nezávadné?

SNÍTE denně tři jídla? Pokud ano, potom do svých sedmdesáti let zkonzumujete více než 75 000 jídel. V případě typického Evropana to znamená sníst kromě jiného asi 10 000 vajec, 5 000 bochníků chleba, 100 pytlů brambor, 12 čtvrtí hovězího a 2 ovce. Obtěžuje vás to? Vůbec ne. Rádi slyšíme taková vyjádření jako „dobrou chuť“, „guten Appetit“ nebo „bon appétit“. Ředitelka jedné kuchařské školy dokonce řekla: „Jídlo je základ života.“

Většinou máme sklon brát jako samozřejmost to, že potraviny, které jíme, jsou nezávadné a zdravé. Kdyby ale jen jediné z těch 75 000 jídel obsahovalo něco škodlivého, mohli bychom vážně onemocnět. Můžeme mít tedy jistotu, že to, co jíme, je nezávadné? V současnosti se zdá, že o tom čím dál více lidí pochybuje. V některých zemích se nezávadnost jídla dostala do centra pozornosti. Proč?

Příčiny k obavám

Každý rok postihnou alimentární nákazy asi 15 procent obyvatel Evropy. Například ve Španělsku došlo začátkem osmdesátých let k tomu, že toxický olej na vaření zabil asi 1 000 lidí a dalších 20 000 těžce onemocnělo. V roce 1999 znepokojila obyvatele Belgie zpráva, že takové potraviny jako vejce, drůbež, sýr a máslo jsou možná kontaminovány jedem, který se jmenuje dioxin. A zcela nedávno byli britští spotřebitelé zděšeni kvůli tomu, že hovězí dobytek byl infikován bovinní spongiformní encefalopatií (nemocí šílených krav), a výroba hovězího masa v této zemi byla silně otřesena. Dále zde propukla slintavka a kulhavka, takže miliony krav, ovcí, prasat a koz musely být zabity a zlikvidovány.

Tyto nemoci sice představují velké nebezpečí, ale vzhledem k potravinám se lidé obávají ještě dalších faktorů. Spotřebitele zneklidňují nové techniky, které se nyní při pěstování plodin a zpracovávání potravin používají. V roce 1998 Evropská komise napsala: „Nové technologie, jako například ozařování potravin a úprava plodin pomocí genového inženýrství, vyvolaly značné rozpory.“ Zlepšují tyto moderní vědecké techniky kvalitu našich potravin, nebo ji znehodnocují? A co můžeme udělat pro to, abychom nezávadnost našich potravin zvýšili?

Jak jsou potraviny zpracovávány?

ÚPRAVA potravin není ničím novým. Lidé je obratně upravují již po celé generace. Pečlivé techniky šlechtění vedly k mnoha novým odrůdám plodin a novým plemenům hovězího dobytka i ovcí. Jeden představitel americké Správy pro kontrolu potravin a léčiv prohlásil, že „prakticky každá potravina, kterou koupíte, byla pomocí tradičního šlechtění nějak pozměněna“.

Šlechtění však není jediný způsob, jímž se potraviny upravují. Potravinářský průmysl vyvinul mnoho postupů, jak zpracovat a upravit potraviny co do chuti nebo barvy a jak je standardizovat a uchovávat. Lidé si zvykli jíst potraviny, které jsou nějakým způsobem pozměněny.

Čím dál více spotřebitelů je však znepokojeno tím, co se s našimi potravinami děje. Proč? Někteří se obávají, že moderní techniky, které se nyní používají, ohrožují nezávadnost potravin. Jsou tyto obavy opodstatněné? Podívejme se na tři oblasti, které vyvolávají znepokojení.a

Hormony a antibiotika

Od padesátých let 20. století byla na některých místech přidávána do krmiva pro drůbež, prasata a hovězí dobytek antibiotika. Cílem bylo snížit nebezpečí onemocnění, a to zvláště v případě, kdy byla zvířata chována společně ve stísněných prostorách. V některých zemích se přidávají zvířatům hormony do krmiva proto, aby se urychlil jejich váhový přírůstek. Hormony a antibiotika mají údajně chránit zvířata před infekcí a zajistit, aby intenzivní chov byl výnosnější a vzhledem k nižším cenám i výhodnější pro spotřebitele.

To se zdá rozumné. Nepředstavuje ale maso ze zvířat krmených těmito přísadami nějaké riziko pro spotřebitele? Podle zprávy Hospodářského a sociálního výboru Evropského společenství nelze vyloučit možnost, že bakterie mohou přežít a být na spotřebitele přeneseny. „Některé z těchto bakterií, jako například salmonela a Campylobacter jejuni, mohou být prostřednictvím potravinového řetězce přímou příčinou závažných onemocnění,“ uvádělo se ve zprávě. Co když navíc tento potravinový řetězec obsahuje nejen bakterie, ale také nějaké zbytky antibiotik? Vznikají obavy, že choroboplodné zárodky vyvolávající onemocnění u lidí by si mohly na antibiotika postupně vytvořit rezistenci.

A jak je to s hormony v mase? Profesor dr. Heinrich Karg z Mnichova se k tomu vyjádřil: „Všichni odborníci se shodují v tom, že maso zvířat, která dostávala hormony, není zdraví škodlivé, pokud byly hormony podávány v souladu s předpisy.“ Avšak noviny Die Woche k otázce neškodnosti masa zvířat krmených hormony uvádějí, že „za posledních 15 let se vědci nedokázali shodnout na žádném společném stanovisku“. A ve Francii byla reakce na otázku hormonů v mase jednoznačná: ‚Ne! Hormony by se neměly používat.‘ Je tedy jasné, že rozpory zdaleka nejsou vyřešeny.

Ozářené potraviny

Od roku 1916, kdy se ve Švédsku začalo s těmito experimenty, schválilo nejméně 39 zemí postup, při kterém jsou potraviny, jako například brambory, kukuřice, ovoce a maso, vystaveny nízkým dávkám záření. Proč? Záření údajně zabíjí většinu bakterií, hmyzu a parazitů, čímž se u spotřebitele snižuje nebezpečí alimentární nákazy. Zároveň se tím zvyšuje trvanlivost výrobku.

Odborníci samozřejmě říkají, že ideální by bylo, kdyby potrava, kterou jíme, byla čistá a čerstvá. Kdo má ale dost času na to, aby pravidelně připravoval čerstvá jídla? Časopis Test uvádí, že průměrná doba, kterou lidé tráví u jídla, je „deset minut při snídani a patnáct minut při obědě a při večeři“. Není tedy divu, že mnozí zákazníci dávají přednost jídlům, která lze konzumovat okamžitě a která mají dlouhou trvanlivost. Jsou ale ozářené potraviny nezávadné?

V roce 1999 provedla Světová zdravotnická organizace studii, kterou publikovala na mezinárodní panelové diskusi. Dospělo se k závěru, že ozářené potraviny jsou „pro konzumaci nezávadné a dostatečně výživné“. Zastánci tohoto postupu přirovnávají ozáření potravin ke sterilizaci lékařských obvazů — která se také provádí ozářením — nebo k průchodu zavazadla elektronickým kontrolním zařízením na letišti. Kritikové však trvají na tom, že ozáření snižuje přirozenou kvalitu potravin a může v sobě skrývat nebezpečí, které dosud není známo.

Geneticky upravené potraviny

Genetikové již nějakou dobu umějí přenést gen z DNA jednoho organismu do DNA jiného organismu stejného druhu. Dnes však tito vědci mohou jít ještě mnohem dál. Existují například jahody nebo rajčata modifikovaná genem odebraným z určitého druhu ryb, čímž se dosahuje toho, že tyto rostliny jsou odolnější vůči nízkým teplotám.

O geneticky modifikovaných (GM) potravinách se toho řeklo hodně — a to v pozitivním i negativním smyslu.b Zastánci GM potravin říkají, že výsledky tohoto typu biotechnologie lze předvídat i kontrolovat lépe než výsledky tradičních metod šlechtění rostlin a že se navíc touto biotechnologií zvýší výnosnost plodin, takže méně lidí bude hladovět. Jsou ale GM potraviny nezávadné?

Tým vědců zastupujících akademii věd Anglie a Spojených států, ale také Brazílie, Číny, Indie, Mexika a jiných zemí rozvojového světa připravil o této problematice zprávu. Byla vydána v červenci roku 2000 a uvádělo se v ní: „V současnosti se transgenní [GM] plodiny pěstují na více než 30 milionech hektarů půdy, avšak v přímé souvislosti s konzumací těchto transgenních plodin nebo produktů, jež z nich byly vyrobeny, nebyly u lidí zaznamenány žádné zdravotní problémy.“ V některých oblastech jsou GM produkty pokládány za stejně nezávadné jako běžné potraviny, jež nejsou geneticky upraveny.

Na jiných místech však panuje značná nejistota. Někteří lidé v Británii, Francii a Rakousku se na GM potraviny dívají s nedůvěrou. Jeden holandský politik o GM potravinách řekl: „Existují určité typy potravin, které se nám zkrátka nelíbí.“ Kritikové takových potravin poukazují i na etické otázky a na případné nebezpečí pro životní prostředí.

Někteří vědci se domnívají, že GM potraviny se prozatím používají příliš krátce a že je zapotřebí provést další testování kvůli případným rizikům pro spotřebitele. Britská lékařská společnost se například domnívá, že genové inženýrství představuje pro obyvatelstvo příslib velké pomoci. Nicméně uvádí, že určité oblasti vyvolávají obavy. Jde například o otázku alergických reakcí na GM potraviny, což znamená, že „je nutný další výzkum“.

Jak dospět k vyrovnanému osobnímu rozhodnutí

V určitých zemích je nějakým způsobem upraveno skoro osmdesát procent potravin. Přísady jsou často používány k zesílení nebo standardizování chuti a barvy výrobku, ale také k prodloužení jeho trvanlivosti. Jedna encyklopedie uvádí, že „bez potravinářských přísad by se nemohlo vyrábět mnoho novodobých produktů, například nízkokalorické, lehce stravitelné potraviny či jídla určená k okamžité konzumaci“. U těchto potravin je také větší pravděpodobnost, že budou obsahovat geneticky modifikované ingredience.

Řadu let bylo zemědělství na celém světě závislé na určitých postupech, které mnozí lidé pokládali za škodlivé. K těmto postupům patří například používání toxických pesticidů. V potravinářském průmyslu se již nějakou dobu používají přísady, které mohou u některých spotřebitelů vyvolat alergické reakce. Jsou nové potravinářské technologie výrazně nebezpečnější než uvedené postupy? Na tom se nemohou shodnout ani odborníci. Oba protichůdné názory jsou podloženy přesvědčivými vědeckými zprávami, což, jak se zdá, vede k ještě většímu vyhranění názorů.

Mnozí lidé se dnes domnívají, že potravinám připraveným technologicky vyspělými postupy je těžké se vyhnout nebo že jsou jiné, naléhavější otázky, a proto se rozhodli nedělat si s tím starosti. Někteří jsou však velmi znepokojeni. Co můžete dělat, jestliže si vy nebo členové vaší rodiny nejste jisti, zda máte jíst potraviny, o kterých si myslíte, že jsou upravené těmito moderními, komplikovanými způsoby? Existuje několik praktických kroků, které můžete podniknout, a některé z nich jsou rozebrány v následujícím článku. Především však bude moudré ujistit se, že máte na tuto otázku vyrovnaný názor.

S nezávadností potravin je to jako se zdravím. V současnosti neexistuje žádný způsob, jak v tomto směru dosáhnout dokonalosti. Podle německého časopisu natur & kosmos je výživa vždy určitým kompromisem, a to i v případě těch lidí, kteří jsou známi svou neobyčejnou pečlivostí ve výběru a přípravě potravy. Co je prospěšné pro jednoho člověka, může druhému uškodit. Je tedy moudré usilovat o vyrovnaný postoj a vyhnout se extrémům.

Bible nám pochopitelně neříká, jak se máme rozhodnout ohledně potravin upravených současnými technologicky vyspělými postupy. Učí nás ale pěstovat jednu vlastnost, která nám to může usnadnit. Text ve Filipanům 4:5 říká: „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem.“ Rozumnost nám může pomoci, abychom se rozhodovali vyrovnaně a vyhnuli se extrémům. Může nám pomoci, abychom jiným lidem nediktovali, co by v tomto směru měli nebo neměli dělat. A pomůže nám, abychom se s těmi, kdo mají na tuto věc jiný názor než my, nezaplétali do nesmyslných debat, jež působí rozkoly.

Je však nutné připustit, že o mnoha rizikách, která jsou s potravinami spojena, nemůže být sporu. Která rizika to jsou a jak se můžete chránit?

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 4]

Působí hormony a antibiotika, kterými je krmen hovězí dobytek, nepříznivě na spotřebitele?

[Obrázek na straně 6]

Je rozumné přečíst si pozorně etikety na výrobcích

[Obrázek na straně 7]

Je výhodné pravidelně kupovat čerstvé potraviny

Jak zajistit nezávadnost potravin

JE JÍDLO nebezpečné? Některé statistiky by vás mohly dovést k závěru, že ano. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v evropské oblasti WHO každý rok postiženo alimentární nákazou asi 130 milionů lidí. Jen ve Velké Británii bylo v roce 1998 hlášeno přes 100 000 případů otravy potravinami. Z toho asi 200 případů skončilo úmrtím. Ve Spojených státech ročně dojde asi k 76 milionům onemocnění způsobených alimentární nákazou, z toho je 325 000 lidí hospitalizováno a 5 000 případů končí smrtí.

Získat přesný celosvětový odhad je těžké. Podle WHO však v roce 1998 zemřelo na průjmová onemocnění přibližně 2,2 milionu lidí a z toho 1,8 milionu byly děti. Zpráva uvádí: „Velkou část těchto případů lze přisoudit kontaminaci potravin a pitné vody.“

Tato čísla možná znějí neuvěřitelně. Měli byste kvůli těmto statistickým údajům propadnout panice ohledně nezávadnosti potravin? Pravděpodobně ne. Uvažujte o dalším příkladu. V Austrálii dojde každoročně asi ke 4,2 milionu případů alimentární nákazy, což je přibližně 11 500 případů denně. To vypadá jako obrovské číslo. Podívejme se však na to z trochu jiného hlediska. Australané snědí ročně asi 20 miliard jídel, ale pouze padesátina procenta z nich vede k onemocnění. Jinými slovy, s běžným jídlem je spojeno jen velmi malé nebezpečí.

Riziko je nicméně reálné a vede k zamyšlení. Jak dojde k tomu, že potraviny způsobí onemocnění, a co lze udělat pro snížení tohoto rizika?

Příčiny alimentárních nákaz

Potravinami se může přenášet značný počet chorob — podle časopisu Emerging Infectious Diseases jich je více než 200. Avšak původců všech těchto chorob není příliš mnoho. Doktor Iain Swadling, pracovník Mezinárodní potravinářské informační služby, říká, že asi 90 procent všech případů nákazy potravinami je způsobeno „pravděpodobně jen dvaceti“ druhy mikroorganismů. Jak se tyto různé choroboplodné zárodky — viry, bakterie a paraziti —, případně toxiny a další látky, dostanou do potravin?

Doktor Swadling uvádí pět nejběžnějších způsobů kontaminace potravin: „Použití kontaminovaných syrových potravin; jídlo připravují infikovaní nebo nemocní lidé; nevyhovující skladování v kombinaci s přípravou jídla několik hodin před konzumací; vzájemná kontaminace jednotlivých složek při přípravě jídla a nedostatečně uvařené nebo ohřáté jídlo.“ Tento výčet sice vypadá hrozivě, ale vyplývá z něj i něco pozitivního. Ve většině případů lze alimentární nákaze snadno předejít. Rámeček na stranách 8 a 9 ukazuje, co můžete udělat pro zajištění nezávadnosti potravin, které konzumujete.

Jak dospět k vyrovnanému rozhodnutí

Vzhledem k různým rizikům a obavám souvisejícím s potravinami se dnes někteří lidé rozhodli udělat si čas na to, aby nakupovali, připravovali a jedli více čerstvých potravin. Pokud se vám toto řešení líbí, vyhledejte ve svém okolí obchody nebo supermarkety, ve kterých se prodává čerstvé, chemicky neupravované zboží. Jedna příručka pro spotřebitele uvádí: „Mnozí spotřebitelé se snaží kontaktovat výrobce — buď na trzích, které probíhají jednou týdně, [kde se prodávají čerstvé produkty] nebo v místech, kde se potraviny vyrábějí —, a to s cílem koupit výrobky, které jsou úplně čerstvé, a prohlédnout si výrobu potravin a zjistit jejich původ.“ Tento postup může být prospěšný při nakupování masných výrobků.

Podobně je asi nejlepší nakupovat některé místní potraviny v době jejich sklizně, protože tehdy jsou zřejmě nejzdravější. Uvědomte si však, že pokud se pro to rozhodnete, nebudete moci mít celoročně všechny druhy ovoce a zeleniny.

Měli byste přejít na organické potraviny? To je věc osobního rozhodnutí. Pro potraviny výhradně organického původu se nadchlo mnoho lidí, a některé k tomu nepochybně vedla nedůvěra k novým technologiím používaným v potravinářském průmyslu. Ne každý však souhlasí s názorem, že plodiny pěstované tímto způsobem jsou méně závadné.

Bez ohledu na to, jakým potravinám dáváte přednost, zboží vždy pečlivě prozkoumejte. „U potravin se zákazník dívá pouze na cenu,“ stěžuje si jeden odborník, kterého citoval týdeník Die Zeit. Hospodárnost je jistě chvályhodná, je však třeba prozkoumat i složení výrobku. Odhaduje se, že téměř polovina lidí v západních zemích si při nákupu potravin neudělá čas na to, aby si přečetli informace o nutriční hodnotě výrobku, které jsou uvedeny na etiketě. Je sice pravda, že v některých zemích tyto informace nejsou úplné. Pokud ale chcete mít nezávadné potraviny, potom se snažte jejich složení prozkoumat.

Bez ohledu na to, jak se v otázce volby potravin rozhodnete, někdy budete muset být pružní a přizpůsobit se situaci v zemi, kde žijete. Pro mnohé lidi je v současné době zkrátka nemožné opatřit si pouze takové potraviny, které by byly v každém ohledu prokazatelně nezávadné. Důvodem pro to může být vysoká cena, nedostatek času nebo nedostupnost takových výrobků.

Působí to na vás jako poměrně pesimistické hodnocení současného světa? Je to ale realita. Pozitivní však je to, že zakrátko se věci změní k lepšímu.

[Rámeček a obrázky na straně 8 a 9]

Jaké kroky můžete podniknout

◼ Hygiena. Určitě si před přípravou každého jídla umyjte ruce mýdlem a teplou vodou. Vždy si umyjte ruce po použití záchodu, když zajišťujete hygienické potřeby dítěte (například výměna plenek nebo vysmrkání) nebo když se dotýkáte nějakého zvířete, včetně domácích mazlíčků. Po dokončení přípravy jídla omyjte horkou vodou se saponátem všechno kuchyňské náčiní, prkénko na krájení i desku kuchyňské linky — a to zvláště když jste zpracovávali syrové maso, drůbež nebo mořské živočichy. Časopis Test doporučuje „omýt ovoce a zeleninu ve vlažné vodě“, abyste odstranili hmyz a zbytky pesticidů. V mnoha případech je nejlepší očistit potraviny tak, že je oloupete a uvaříte. U salátu nebo zelí odstraňte a zahoďte vnější listy.

◼ Důkladně potraviny povařte. Většina bakterií, virů a parazitů je zničena, když vnitřní teplota potravin přesáhne, byť jen krátce, 71 °C. Drůbež je třeba vařit či péci při teplotě ještě vyšší, totiž 82 °C. Při ohřívání jídla je třeba dosáhnout teploty 74 °C, nebo jej ohřívat v páře. Nejezte drůbež, která je uvnitř ještě růžová, ani vajíčka s polosyrovým žloutkem nebo bílkem a ani ryby, jejichž maso je ještě sklovité a jednotlivé plátky nelze snadno oddělit vidličkou.

◼ Uchovávejte potraviny odděleně. Při nakupování, skladování i přípravě uchovávejte syrové maso, včetně drůbeže i mořských živočichů, vždy odděleně. Šťáva z těchto potravin by neměla vytékat či kapat na další potraviny, a to ani na jiné syrové maso, drůbež nebo mořské živočichy. Také nikdy nedávejte uvařené jídlo do nádob, kde jste předtím měli syrové maso, ryby nebo drůbež, pokud jste tyto nádoby důkladně nevymyli horkou saponátovou vodou.

◼ Potraviny řádně uskladněte a zmrazte. Růstu nebezpečných bakterií může zabránit to, když se potraviny uchovávají v ledničce. Teplota v ní však musí být 4 °C. V mrazničce by mělo být –17 °C. Potraviny podléhající zkáze by měly být uskladněny do dvou hodin. Jídlo připravené ke konzumaci zakryjte poklicí, aby se k němu nedostaly mouchy.

◼ Dávejte si pozor, když jíte mimo domov. Podle jednoho odhadu asi 60 až 80 procent případů alimentární nákazy v některých rozvinutých zemích je způsobeno jídly, která jsou připravována nebo koupena mimo domov. Ujistěte se, že každá restaurace, kam chodíte, dodržuje zákonem stanovené hygienické normy. Objednejte si takové pokrmy, ve kterých je maso dobře uvařené. Jídlo, které jste si koupili v rychlém občerstvení, snězte do dvou hodin. Pokud uplyne delší doba, ohřejte jej na teplotu 75 °C.

◼ Jídlo, které se vám nezdá, vyhoďte. Jestliže si nejste jisti, zda je nějaké jídlo nezávadné, raději dbejte na bezpečnost a jídlo vyhoďte. Plýtvat jídlem sice není moudré, ale pokud ze špatného jídla onemocníte, vyjde to mnohem dráž.

[Podpisek]

Založeno převážně na publikaci Food Safety Tips, kterou poskytla Rada pro bezpečné zpracovávání potravin ve Spojených státech.

Nezávadné potraviny pro každého

JÍST zdravé potraviny je příjemné. Jak jsme ale viděli, získat takové potraviny není vždy snadné. A co je horší, miliony lidí si nemohou dovolit ten přepych, že by si dělali starosti s tím, zda jejich potrava je dostatečně nezávadná či zdravá. Jsou zcela zaměstnáni obstaráváním dostatečného množství jídla, aby vůbec přežili. Mohlo by toto být Božím záměrem?

Přemýšlejte o tom. Když Bůh postavil muže a ženu na zemi, měli snad nějaký důvod dělat si starosti s potravou? Vůbec ne. Biblická zpráva v 1. Mojžíšově říká: „Jehova Bůh dal ... vyrůst ze zemské půdy každému stromu žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu.“ (1. Mojžíšova 2:9) Adam a Eva tedy měli potravu neobyčejně rozmanitou a také jí měli hojnost. Bůh, který je stvořil, věděl velmi přesně, jakou výživu potřebují, a také věděl, co jim bude působit radost. Je pravda, že dnes nežijeme v žádné zahradě Eden. Změnil však Bůh své původní předsevzetí s lidstvem a se zemí?

Máme pádný důvod věřit, že brzy bude mít každý člověk na zemi hojnost zdravé a dobré potravy. Toto přesvědčení nám může velmi pomoci, abychom si dnes v otázce nezávadnosti potravin zachovali vyrovnaný postoj. Je-li tato naděje jistá a spolehlivá, může nám pomoci, abychom nepěstovali fanatické nebo extrémní postoje.

Proč si můžeme být tak jisti, že život bude brzy úplně jiný? Lidé, kteří horlivě zkoumají Boží slovo, vědí, že nyní žijeme v „posledních dnech“ tohoto systému věcí. Současný systém se řídí lidskou moudrostí, která je v mnoha oblastech života nespolehlivá a opírá se o metodu pokusu a omylu. V otázce, zda jsou technologické postupy zpracovávání potravin neškodné, nebo riskantní, panuje značná nejistota. Taková nejistota plodí strach, neshody a nejednotu. (2. Timoteovi 3:1–5)

Stvořitel lidstva slíbil, že současný systém věcí nahradí úplně novým systémem. Jeho původní záměr, aby celá země byla rájem jako zahrada Eden a aby byla obývána šťastnou a zdravou lidskou rodinou, se splní. Země potom bude prostoupena sjednocující silou dokonalé Boží moudrosti. (Izajáš 11:9) Již nebude převládat nespolehlivá lidská moudrost. Nový systém vytvořený Bohem zažene každý důvod k pochybnostem o nezávadnosti našich potravin. Je logické usuzovat, že Bůh, který stvořil lidstvo, také chápe, co po stránce výživy potřebujeme.

Dokonalé potraviny od Stvořitele

Bible obsahuje působivá proroctví o životních podmínkách v nadcházejícím systému věcí. Prorok Izajáš napsal: „[Bůh] jistě dá déšť pro vaše semeno, jímž oséváte zemskou půdu, a jako výnos zemské půdy chléb, který se stane tučným a olejnatým. Váš dobytek se bude toho dne pást na prostorné pastvině. A skot a dorostlí osli, kteří obdělávají zemskou půdu, budou žrát píci kořeněnou šťovíkem, jež byla převívána lopatou a vidlemi.“

Izajášovo proroctví také uvádí: „Jehova vojsk jistě udělá na této hoře pro všechny národy hostinu s jídly dobře omaštěnými olejem, hostinu s vínem kvašeným na sedlině, s jídly dobře omaštěnými olejem a naplněnými morkem, s přecezeným vínem kvašeným na sedlině.“ (Izajáš 25:6; 30:23, 24)

Líbí se vám to? Izajášovo proroctví nás ujišťuje, že každý, kdo bude žít v Božím novém systému věcí, bude mít jídla víc než dost. Budou tyto potraviny nezávadné? Zcela nepochybně. Jiné proroctví nás ujišťuje, že Boží služebníci „skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli“. (Micheáš 4:4) Tuto naprostou bezpečnost zajistí Boží mesiášské Království, které v blízké budoucnosti převezme vládu nad celou zemí. (Izajáš 9:6, 7)

Již nikdy nebude panovat nejistota ohledně toho, zda potraviny jsou, či nejsou nezávadné. Naopak, budeme s potěšením jeden druhému říkat: „Dobrou chuť“, „guten Appetit“ či „bon appétit“.

[Praporek na straně 12]

Brzy bude mít každý člověk na zemi hojnost zdravého a dobrého jídla

[Obrázek na straně 10]

Bůh slibuje, že všichni lidé budou mít nezávadné potraviny