RUT (KNIHA)

Tato biblická kniha dostala své jméno podle jedné z jejích hlavních postav, Moabky Rut. Příběh ukazuje, jak se Rut stala předkem Davida tím, že v zájmu své tchyně Noemi vstoupila do švagrovského manželství s Boazem. Zprávou prostupuje ocenění, věrná oddanost a důvěra v Jehovu, které Boaz, Noemi a Rut projevili. (Rut 1:8, 9, 16, 17; 2:4, 10–13, 19, 20; 3:9–13; 4:10)

S výjimkou rodopisného záznamu (Rut 4:18–22) zahrnují události uvedené v knize Rut časový úsek asi 11 let v období soudců, i když není přesně uvedeno, kdy v tomto časovém úseku se události odehrály. (Rut 1:1, 4, 22; 2:23; 4:13)

Podle židovské tradice byl pisatelem knihy Samuel, což je v souladu s vnitřními důkazy. Skutečnost, že zpráva je zakončena Davidovým rodokmenem, naznačuje, že pisatel věděl o Božím záměru ohledně Davida. To by odpovídalo tomu, že knihu napsal Samuel, protože to byl on, kdo Davida pomazal za krále. Proto by také bylo vhodné, aby Samuel zaznamenal Davidův rodinný původ. (1Sa 16:1, 13)

Věrohodnost a hodnota. To, že kniha Rut je historická, potvrzuje rodokmen Ježíše Krista, jak jej zapsal Matouš, který v Ježíšově rodové linii uvádí Boaza, Rut i Obeda. (Mt 1:5; srovnej Rut 4:18–22; 1Pa 2:5, 9–15.) Navíc je nemyslitelné, že by si hebrejský pisatel schválně vymyslel, že k předkům Davida, prvního krále z Judovy královské linie, patřila cizozemka.

Historický záznam poskytuje podklady, které dokreslují a objasňují jiné části Bible. Živě popisuje, jak byly uplatňovány zákony o paběrkování (3Mo 19:9, 10; 5Mo 24:19–22; Rut 2:1, 3, 7, 15–17, 23) a švagrovském manželství (5Mo 25:5–10; Rut 3:7–13; 4:1–13). Poskytuje důkazy o Jehovově vedení při zachovávání rodové linie vedoucí k Mesiášovi a také při výběru jednotlivců do této linie. Izraelské ženy, které se provdaly za muže z kmene Juda, měly naději, že se stanou částí Mesiášovy pozemské rodové linie. (1Mo 49:10) Skutečnost, že Rut, která byla Moabka, byla takto poctěna, objasňuje zásadu, kterou uvedl apoštol Pavel: „Proto tedy nezáleží na tom, kdo si přeje, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává.“ (Ří 9:16) Rut si vybrala Jehovu za svého Boha a Izrael za svůj lid, a Jehova jí ve svém velkém milosrdenství udělil ‚dokonalou mzdu‘ tím, že jí umožnil stát se členem nejvýznamnější rodové linie. (Rut 2:12; 4:13–17)

[Rámeček na straně 559]

DŮLEŽITÉ MYŠLENKY Z KNIHY RUT

Vyprávění ukazuje, jak Jehova požehnal bohabojné Moabce Rut tím, že se stala částí nepřerušené mesiášské rodové linie vedoucí ke králi Davidovi

Události proběhly v období soudců; psaní bylo dokončeno pravděpodobně kolem roku 1090 př. n. l.

Rut se rozhodne zůstat s Noemi a s jejím Bohem Jehovou (1:1–22)

Rut a Orpa, bezdětné a ovdovělé, doprovázejí svou tchyni Noemi, vdovu po Elimelekovi, když odchází z Moabu, aby se vrátila do Judy

Orpa je odrazena slovy Noemi o ponuré vyhlídce na opětovné manželství a vrací se zpět

Rut se odradit nedá; prohlašuje, že lid Noemi se stane i jejím lidem a Bůh Noemi jejím Bohem

Nakonec Rut a Noemi přicházejí do Betléma

Rut paběrkuje na Boazově poli (2:1–3:18)

Rut náhodou začne paběrkovat na poli Boaza, Elimelekova příbuzného, a získává jeho přízeň

Rut pokračuje v paběrkování na Boazově poli až do konce ječmenné a pšeničné žně

Potom podle pokynů Noemi Rut žádá Boaza, aby jednal jako výkupce; Boaz souhlasí, ale je ještě jeden muž, který je bližším příbuzným Noemi než Boaz

Boaz se jako výkupce žení s Rut (4:1–22)

Před deseti staršími Betléma Boaz bližšímu příbuznému nabízí příležitost, aby vykoupil pole Elimeleka a vzbudil mrtvému muži potomstvo tím, že vstoupí s Rut do švagrovského manželství

Když příbuzný odmítá, Boaz jedná jako výkupce

Svazek Boaza a Rut je požehnán narozením syna Obeda, děda krále Davida