Co je klíčem k úspěchu v rodině?

„RODINNÝ život u nás upadá,“ poznamenal loni jeden kandidát na funkci prezidenta Spojených států. Úpadek rodiny nabývá opravdu otřesného rozsahu. „Kdyby ekonomické či průmyslové údaje vykazovaly za stejně dlouhou dobu podobně velké změny,“ sděluje časopis Fortune, „zírali bychom na to v úžasu.“ Často tím jsou tragicky postiženy i rodiny, které se snaží zachovávat biblické zásady.

Před několika lety řekl v dobrém úmyslu jeden spolukřesťan jistému otci šesti malých dětí: „Můžeš čekat, že tě svět o čtyři z tvých dětí připraví.“ Tento otec však věřil, že se to nemusí stát ani jednomu z nich. A vysvětluje proč:

„Naše děti vlastně nejsou tak docela naše,“ řekl. „Jehova Bůh je svěřil mně a mé manželce jako ‚dědictví‘, jako dar. Bůh řekl, že budeme-li děti vychovávat ke správné cestě, děti ‚z ní neodbočí‘. Proto jsme se vždy snažili starat se o ně tak, jako by patřily Jehovovi.“ — Žalm 127:3; Přísloví 22:6.

Tento otec vystihl, v čem spočívá klíč k úspěšnému rodinnému životu — rodiče by se o své děti měli starat tak, jako by se starali o Boží vlastnictví. To sice neznamená, že děti budou vždy respektovat dobré vedení, které jim poskytnete; je však vaší odpovědností starat se o ně, protože vám je Bůh svěřil do péče.

Závažná odpovědnost

Jste to právě vy, kdo má tuto péči vhodně poskytovat — a to se zbožnou úctou a hlubokým zájmem, ne lhostejně ani nedbale. A jste to vy, kdo má dětem věnovat svůj čas a úsilí s vědomím, že ponesete před Bohem odpovědnost za jeho dědictví, za dar, který vám dal. Není třeba zkoušet různé výchovné metody. Rodiče nepotřebují nic jiného než Boží pokyny obsažené v jeho Slově, Bibli, a měli by tyto pokyny bedlivě zachovávat.

To je nařízení Jehovy Boha: „Budeš [má slova] vštěpovat [svým dětem] a mluvit o nich, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po silnici a když budeš uléhat a když budeš vstávat. A uvážeš si je jako znamení na ruku a budou ti sloužit jako náčelní páska mezi očima; a napíšeš je na zárubně svého domu a na své brány.“ Bible nás také nabádá: „Vy otcové . . . dál [své děti] vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ — 5. Mojžíšova 6:7–9; Efezanům 6:4.

Péče o děti tedy od rodičů vyžaduje každodenní pozornost; ano, to znamená, že jim velkoryse věnujeme svůj čas a zvláště lásku a hluboký zájem. Rodiče, kteří uspokojují tyto základní potřeby svých dětí, dělají to, o čem Bůh říká, že to je nezbytné k tomu, aby byl rodinný život skutečně úspěšný.

Domníváte se, že se od vás žádá příliš? Velký počet rodičů svým jednáním dává najevo, že to tak cítí. Avšak tyto dary od Boha — totiž vaše děti — si skutečně zaslouží zcela mimořádnou pozornost.

Jak se o ně starat

Bude moudré, když se zamyslíme nad příkladem lidí, kteří byli ve výchově dětí úspěšní. Jeden časopis v úvodním článku nazvaném „Úžasné rodiny“ uvádí čtyři věci, které jsou k úspěšné výchově dětí důležité: „1. vést u společného jídla podnětné rozhovory, 2. mít po ruce vynikající knihy, 3. nechat se inspirovat tvůrčími, příkladnými lidmi a 4. chovat v povědomí, že rodina má určitou tradici, která se má zachovávat.“ — U.S.News & World Report z 12. prosince 1988.

V souvislosti s ‚rozhovory u společného jídla‘ si připomeňme, že Bůh dává rodičům pokyn, aby učili své děti, když ‚sedí ve svém domě‘. Sedáte si jako rodina v době jídla pravidelně ke společnému stolu, a poskytujete tak každý den příležitost ke společenství a podnětným rozhovorům? Pro děti to jsou velmi důležité chvíle, které si budou pamatovat a které jim dávají pocit rovnováhy a bezpečí. Jeden šestiletý chlapec řekl, že má dobu jídla rád, „protože si nemusíme dělat jeden o druhého starost“, všichni jsou totiž spolu.

A jak kvalitní jsou vaše rozhovory při jídle? Soustřeďují se často na obsah ‚vynikajících knih‘ včetně Bible a biblické literatury, která pojednává o naší službě Bohu a o věcech souvisejících s Božím stvořením? Kromě toho, že rodiče vedou s dětmi u jídla takové rozhovory, je rovněž nutné pěstovat v dětech lásku k Jehovovi a k jeho spravedlivým zákonům pomocí pravidelného studijního programu.

„Pravidelné společné jídlo — to pro nás nebyl problém,“ vysvětluje uvedený otec šesti dětí. „Dělali jsme to automaticky a spojovalo nás to. Obtížné však bylo, abychom si udržovali pravidelný program biblického studia.“ Otec někdy z naprosté vyčerpanosti po celodenní těžké práci během studia usnul. Nikdy se ovšem vedení pravidelného biblického studia s dětmi nevzdal, pravidelně si s jednotlivými dětmi povídal a věnoval značný čas tomu, aby jim naslouchal.

Kromě toho, že se ujímáte iniciativy ve smysluplných rozhovorech u společného jídla a opatřujete dětem dobrou četbu, pečujete také o to, aby se ‚nechaly inspirovat tvůrčími, příkladnými lidmi‘? Mají-li se z vašich dětí stát úspěšní dospělí lidé, je nezbytné, abyste jim zajistili možnost pravidelně pěstovat společenství s lidmi, kteří napodobují největšího člověka, jaký kdy žil, Ježíše Krista.

A konečně, co to znamená, že je třeba „chovat v povědomí, že rodina má určitou tradici, která se má zachovávat“? Vaše děti musí chápat, že rodina má určité normy a že se od dětí dodržování těchto norem očekává. Musí vědět, že například jistý způsob chování, mluvení, oblékání a společenského vystupování je nepřípustný a porušuje rodinnou tradici. Děti si musí také uvědomovat, že porušit rodinnou tradici je velmi vážná věc — že by vás to nesmírně bolelo, podobně jako bolelo starověkého patriarchu Jákoba, když jeho chlapci svým ostudným jednáním způsobili, že se stal „puchem pro obyvatele té země“. — 1. Mojžíšova 34:30.

Onen otec šesti dětí, který své děti pokládal za Boží vlastnictví, zvlášť zdůrazňoval význam „rodinné tradice“. Neustále se svými dětmi rozmlouval o tom, jak rodinné normy týkající se oblékání, účesu a odlišnosti od světského způsobu chování jsou v souladu s duchem a pokyny Stvořitele, Jehovy Boha. Díky tomu, že těmto šesti dětem bylo věnováno tolik času, lásky a hlubokého zájmu — díky tomu, že byly vychovávány k cestě, po které měly jít —, ani jedno z nich ‚neodbočilo z cesty, která je pro ně‘. — Přísloví 22:6.

Takových pevných rodin jsou na celém světě tisíce. Tyto rodiny jsou opravdu chválou svému Stvořiteli a pro nesobecké, milující rodiče jsou znamenitou odměnou! Děti, které měly prospěch z rodičovského úsilí, si pak s postupujícími lety takových rodičů stále více váží. Zamyslete se laskavě nad následujícím vyprávěním ženy, kterou vychovali zbožní rodiče, a povšimněte si, jaká cenná poučení můžeme získat z tohoto vyprávění.