Otázky čtenářů
■ Žalm 37:29 („EP“) zní: „Spravedliví obdrží zemi a budou v ní bydlet navždy.“ Má pouze ten význam, že izraelský lid bude trvale obývat Zaslíbenou zemi?
Nikoli, takovým výkladem by byl tento inspirovaný slib bezdůvodně omezován. Žalm 37 poskytuje spravedlivým lidem vyhlídku na věčný život na zemi.
Výše uvedený překlad Žalmu 37:29 je podle „Ekumenického překladu“ z roku 1979. Jako mnohé jiné překlady používá pro hebrejské slovo erec výraz „země“. Erec se může vztahovat na určité území nebo na území určitého národa, jako například „země Šinearu“ nebo „egyptská země“. — 1. Mojž. 10:10, 11; 21:21; Žalm 78:12; Jer. 25:20.
Žalm 37:11, 29 mohl tedy poukazovat na to, že Izraelité mohli nebo měli být trvalými obyvateli Zaslíbené země. Podle smlouvy, kterou uzavřel Bůh s Abrahamem, byli by mohli zůstat na tomto území a z generace na generaci tam mohli pociťovat Boží požehnání. To se však nestalo, protože Izraelité byli Bohu nevěrní. — 1. Mojž. 15:18–21; 17:8; 5. Mojž. 7:12–16, 22; 28:7–14; 31:7; Jozue 21:43–45.
Není však žádný biblický důvod, proč bychom měli omezovat význam slova erec ze Žalmu 37:11, 29 pouze na zemi, která byla dána Izraelitům.
V „Hebrejském a aramejském příručním slovníku ke Starému zákonu“ od Wilhelma Gesenia (17. vydání 1962, něm.) čteme o významu slova erec: „1. země v protikladu k nebi . . . země jako celek . . . 2. země, pevnina v protikladu k moři . . . 3. určitá země . . . 4. označení kmenových území . . . i docela malých oblastí . . . 5. kousek půdy, pole . . . 6. země jako půda.“ V díle „Old Testament Word Studies“ od Wiliama Wilsona je o slovu erec řečeno: „Země v nejširším smyslu, jak obydlená, tak i neobydlená; s omezujícím přívlastkem se používá na část zemského povrchu, na území nebo pozemek.“ Hebrejské slovo se tedy vztahuje v první řadě na naši planetu, Zemi.
Je zajímavé, že „Septuaginta“ překládá hebrejské slovo erec v Žalmu 37:11, 29 řeckým slovem ge, jež znamená „země“, „půda“, „pozemek“, „krajina“. Slovo ge použil Ježíš ve svém významném proroctví u Matouše 5:5: „Šťastní jsou mírní, protože zdědí zemi.“
Když Ježíš citoval slib ze Žalmu 37:11, jistě nemluvil jen o Zaslíbené zemi. Jeho pomazaní následovníci budou s ním v nebi králi a kněžími a budou se podílet na panství nad celou zeměkoulí. (Zjev. 5:10) Mírní, kteří získají věčný život jako lidé, budou pomáhat při obnovování rajských poměrů na celé zemi. (Zjev. 21:4; 1. Mojž. 1:28) My všichni tedy můžeme vzhlížet vstříc době, kdy se splní nádherný slib: „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ — Žalm 37:29.