‚Jehova sám dává moudrost‘

JAKÝM cílům věnujete svůj čas a svou energii? Zajímá vás, jak si vytvořit dobré jméno? Věnujete se shromažďování bohatství? A co snaha dosáhnout postavení v určitém oboru nebo rozvíjení odborných znalostí v jednom či více oborech? Je pro vás důležité pěstovat dobré vztahy s druhými lidmi? Je vaším hlavním zájmem, abyste si udrželi dobré zdraví?

Zdá se, že všechno to, co bylo právě uvedeno, má určitou hodnotu. Avšak co má prvořadý význam? Bible odpovídá: „Moudrost je prvořadá věc. Získej moudrost.“ (Přísloví 4:7) Jak tedy můžeme získat moudrost a jaký prospěch z ní plyne? Na to nám poskytuje odpověď druhá kapitola biblické knihy Přísloví.

‚Věnuj pozornost moudrosti‘

Šalomoun, moudrý král starověkého Izraele, říká láskyplnými otcovskými slovy: „Můj synu, přijmeš-li mé řeči a budeš-li u sebe chovat má vlastní přikázání jako poklad, abys svým uchem věnoval pozornost moudrosti, abys naklonil své srdce k rozlišovací schopnosti, budeš-li kromě toho volat po porozumění a vydávat svůj hlas pro rozlišovací schopnost, budeš-li to stále hledat jako stříbro a stále po tom pátrat jako po schovaných pokladech, v tom případě porozumíš bázni před Jehovou a najdeš i poznání Boha.“ (Přísloví 2:1–5)

Chápete, kdo má odpovědnost získat moudrost? V těchto verších se opakovaně objevují výrazy „přijmeš-li“ nebo „budeš-li“. Je jasné, že je na každém z nás, abychom hledali moudrost a vlastnosti, které s ní jdou ruku v ruce — rozlišovací schopnost a porozumění. Nejprve však musíme ‚přijmout‘ a ‚chovat v paměti jako poklad‘ slova moudrosti zaznamenaná v Písmu. Proto musíme studovat Bibli.

Moudrost je schopnost správně uplatňovat poznání od Boha. A Bible učí moudrosti opravdu podivuhodně. Obsahuje slova moudrosti, například ta, která jsou zaznamenána v knihách Přísloví a Kazatel, a my musíme těmto slovům věnovat pozornost. Na stránkách Bible také nacházíme mnoho příkladů, které nám ukazují, jak je prospěšné uplatňovat bohulibé zásady a jakou léčkou je, jestliže tyto zásady přehlížíme. (Římanům 15:4; 1. Korinťanům 10:11) Uvažujme například o zprávě o chamtivém Gechazim, sloužícím proroka Elišy. (2. Královská 5:20–27) Neučí nás to, že je moudré nebýt chamtivý? A co tragické následky zdánlivě neškodných návštěv Jákobovy dcery Diny u ‚dcer kananejské země‘? (1. Mojžíšova 34:1–31) Nepoznáváme snad z tohoto příkladu, jak je pošetilé pěstovat špatné společenství? (Přísloví 13:20; 1. Korinťanům 15:33)

Věnovat pozornost moudrosti znamená učit se rozlišovací schopnosti a porozumění. Podle díla Webster’s Revised Unabridged Dictionary je rozlišovací schopnost „síla či způsobilost mysli rozlišovat jednu věc od druhé“. Bohulibá rozlišovací schopnost je schopnost rozlišit správné od nesprávného a potom si zvolit tu správnou cestu. Pokud ‚nenakloníme své srdce‘ k rozlišovací schopnosti — neboli nejsme dychtiví, abychom ji získali —, jak potom budeme moci zůstat na ‚cestě, jež vede do života‘? (Matouš 7:14; srovnej 5. Mojžíšovu 30:19, 20.) Díky studiu a uplatňování Božího slova získáváme rozlišovací schopnost.

Jak můžeme „volat po porozumění“ — tedy po schopnosti vidět, jak spolu jednotlivé stránky nějaké záležitosti navzájem souvisejí i jak s ní souvisejí jako s celkem? Samozřejmě, že větší porozumění nám mohou pomoci rozvinout takové činitele, jako jsou věk a zkušenosti, ale nemusí to tak být vždy. (Job 12:12; 32:6–12) Žalmista napsal: „Chovám se s větším porozuměním než starší muži, protože jsem zachovával tvá [Jehovova] vlastní nařízení.“ Zpíval také: „Právě odhalení tvých slov dává světlo a působí, že nezkušení rozumějí.“ (Žalm 119:100, 130) Jehova je ‚Prastarý na dny‘ a má porozumění, které je nekonečně nadřazené tomu, jež vlastní celé lidstvo. (Daniel 7:13) Bůh může dát nezkušenému porozumění a umožnit mu, aby v tomto ohledu předčil dokonce i ty, kdo jsou věkem starší. Proto bychom tedy Boží slovo, Bibli, měli pilně studovat a uplatňovat.

Opakující se vyjádření „budeš-li“ je v úvodní části druhé kapitoly Přísloví spojeno s výrazy ‚chovat jako poklad‘, ‚volat po‘, ‚stále hledat‘ a ‚stále pátrat‘. Proč pisatel použil tyto stupňující výrazy? Jedno encyklopedické dílo říká: „Tento mudrc [zde] zdůrazňuje nezbytnost opravdové snahy získat moudrost.“ Ano, musíme se opravdu snažit, abychom dosáhli moudrosti a vlastností, které s ní souvisí — tedy rozlišovací schopnosti a porozumění.

Vynaložíte úsilí?

Hlavním činitelem ve snaze získat moudrost je pilné studium Bible. Toto studium by však mělo zahrnovat mnohem víc než jen pouhé čtení, kterým získáme nějaké informace. Nezbytnou součástí našeho studia Písma je cílevědomé rozjímání o tom, co čteme. Moudrost a rozlišovací schopnost získáme, budeme-li uvažovat o tom, jak můžeme to, co se dozvídáme, použít při řešení problémů a při rozhodování. Máme-li získat porozumění, nutně to vyžaduje přemýšlet o tom, jak nová látka souvisí s tím, co už známe. Studium Bible, které je spojeno s rozjímáním, si tedy nepochybně žádá čas a rozhodné úsilí. Tato investice času a energie se podobá investici času a energie při ‚hledání stříbra a pátrání po skrytých pokladech‘. Vynaložíte takové potřebné úsilí? Budete k tomu ‚vykupovat příhodný čas‘? (Efezanům 5:15, 16)

Uvažujme o tom, jaké velké poklady nás čekají, jestliže se s upřímným srdcem hluboce zabereme do Bible. V tom případě najdeme „poznání Boha“ — důkladné, trvalé a životodárné poznání našeho Stvořitele. (Jan 17:3) Jako poklad můžeme získat také ‚bázeň před Jehovou‘. Tato posvátná úcta k němu je velmi cenná. Zdravá bázeň, abychom se mu neznelíbili, musí řídit každou stránku našeho života a musí všemu, co děláme, dávat duchovní rozměr. (Kazatel 12:13)

Dychtivá touha hledat duchovní poklady a pátrat po nich by v nás měla hořet jako plamen. Jehova nám naše pátrání usnadňuje tím, že nám poskytuje vynikající nástroje — aktuální časopisy pravdy Strážnou věž a Probuďte se! a také další publikace založené na Bibli. (Matouš 24:45–47) Dalším Jehovovým opatřením, které slouží k našemu vzdělávání o jeho Slovu a o jeho cestách, jsou křesťanská shromáždění. Musíme se jich pravidelně účastnit, pozorně naslouchat tomu, co je řečeno, vynakládat opravdové úsilí, abychom se soustředili na důležité myšlenky a chovali je jako poklad a abychom vážně přemýšleli o svém vztahu k Jehovovi. (Hebrejcům 10:24, 25)

Vaše pátrání nebude neúspěšné

Pátrání po skrytých drahokamech, zlatu nebo stříbru bývá často bezvýsledné. V případě pátrání po duchovních pokladech to ale tak být nemusí. Jak to? „Jehova sám totiž dává moudrost; z jeho úst je poznání a rozlišovací schopnost,“ ujišťuje nás Šalomoun. (Přísloví 2:6)

Král Šalomoun byl proslulý svou moudrostí. (1. Královská 4:30–32) Písmo odhaluje, že měl poznání o mnoha různých věcech například o rostlinách, zvířatech, lidské povaze i o Božím slově. Rozlišovací schopnost, kterou jako mladý král projevil, když vyřešil spor mezi dvěma ženami, z nichž každá tvrdila, že je matkou téhož dítěte, přispěla k jeho mezinárodnímu věhlasu. (1. Královská 3:16–28) Co bylo zdrojem jeho velkých znalostí? Šalomoun se modlil k Jehovovi o „moudrost a poznání“ a o schopnost ‚rozlišovat mezi dobrým a špatným‘. A Jehova mu to poskytl. (2. Paralipomenon 1:10–12; 1. Královská 3:9)

I my bychom se měli modlit o Jehovovu pomoc, když pilně studujeme jeho slovo. Žalmista se modlil: „Poučuj mě, Jehovo, o své cestě. Budu chodit v tvé pravdě. Sjednoť mé srdce, aby se bálo tvého jména.“ (Žalm 86:11) Jehova tuto modlitbu schválil, protože ji nechal zaznamenat do Bible. Můžeme si být jisti, že naše upřímné a časté modlitby o Jehovovu pomoc, abychom v Bibli nacházeli duchovní poklady, nezůstanou nevyslyšeny. (Lukáš 18:1–8)

Šalomoun dále zdůrazňuje: „Pro přímé bude jako poklad chovat praktickou moudrost; pro ty, kdo chodí v ryzosti, je štítem v tom, že zachovává stezky soudu, a cestu svých věrně oddaných, tu bude střežit. V tom případě porozumíš spravedlnosti a soudu a přímosti, celému běhu toho, co je dobré.“ (Přísloví 2:7–9) To je opravdu nádherné ujištění. Jehova nejenže dává pravou moudrost těm, kdo ji upřímně hledají, ale také se prokazuje jako ochranný štít pro přímé lidi, protože pravou moudrost projevují a s věrnou oddaností se přizpůsobují jeho spravedlivým měřítkům. Kéž i my patříme k těm, komu Jehova pomáhá, aby porozuměli „celému běhu toho, co je dobré“.

Když ‚se poznání stane příjemným‘

Osobní studium Bible — základní předpoklad pro hledání moudrosti — nemusí být pro mnoho lidí něčím příjemným. Například Lawrence, kterému je osmapadesát let, říká: „Vždycky jsem pracoval manuálně. Studium je pro mě dřina.“ A čtyřiadvacetiletý Michael, kterého učení ve škole nebavilo, dodává: „Musel jsem se nutit, abych se posadil a studoval.“ Nicméně touhu po studiu je možné si vypěstovat.

Uvažujme o tom, co Michael udělal. Vypráví: „Přinutil jsem se studovat půl hodiny každý den. Brzy jsem viděl, jaký účinek to má na můj postoj, na mé komentáře na křesťanských shromážděních i na mé rozhovory s druhými lidmi. Dnes se vždycky těším na chvíle, kdy budu studovat, a velmi mě mrzí, když je něco naruší.“ Ano, vidíme-li, že děláme pokrok, osobní studium nám přináší radost. I Lawrence se pilně věnoval studiu Bible a časem začal sloužit jako starší v jednom sboru svědků Jehovových.

Má-li být osobní studium příjemné, vyžaduje to trvalé úsilí. Avšak prospěch, který to přináší, je velký. Šalomoun vysvětluje: „Když ti do srdce vstoupí moudrost, a poznání se stane příjemným samotné tvé duši, schopnost přemýšlet bude nad tebou držet stráž, rozlišovací schopnost tě bude bedlivě střežit.“ (Přísloví 2:10, 11)

„Aby tě osvobodily od špatné cesty“

Jakým způsobem nás moudrost, poznání, schopnost přemýšlet a rozlišovací schopnost budou střežit? Šalomoun říká: „[Osvobodí tě] od špatné cesty, od člověka mluvícího zvrácenosti, od těch, kdo opouštějí stezky přímosti, aby chodili po cestách tmy, od těch, kdo se radují, když činí špatné, kdo mají radost ze zvráceností špatnosti; od těch, jejichž stezky jsou pokřivené a kdo se odchylují v celém svém běhu.“ (Přísloví 2:12–15)

Ano, ti, kdo pěstují pravou moudrost, se vyhýbají společenství s kýmkoli, kdo ‚mluví zvrácenosti‘, tedy věci, které jsou v rozporu s tím, co je pravé a spravedlivé. Schopnost přemýšlet a rozlišovací schopnost poskytují ochranu před těmi, kdo odmítají pravdu jen proto, aby chodili po cestách tmy, a před těmi, kdo se odchylují a kdo nacházejí potěšení ve zlých skutcích. (Přísloví 3:32)

Můžeme být opravdu vděční, že pravá moudrost a vlastnosti, které jsou s ní spojeny, nás chrání také před špatnou cestou nemravných mužů a žen. Šalomoun totiž ukazuje, že tyto vlastnosti „[osvobozují] od cizí ženy, od cizinky, která uhladila své vlastní řeči, která opouští důvěrného přítele svého mládí a zapomněla i na smlouvu svého Boha. Vždyť dolů do smrti vskutku klesá její dům a dolů k těm, kdo jsou bezmocní ve smrti, její stopy. Nikdo z těch, kdo s ní mají poměr, nepřijde zpět ani se znovu nedostane na stezky živých.“ (Přísloví 2:16–19)

‚Cizí žena‘, prostitutka, je popisována jako žena, která opouští „důvěrného přítele svého mládí“ — pravděpodobně manžela svého mládí.a (Srovnej Malachiáše 2:14.) Zapomněla na zákaz cizoložství, který byl součástí smlouvy Zákona. (2. Mojžíšova 20:14) Její stopy vedou ke smrti. Ti, kdo se s ní stýkají, se nikdy nemohou ‚znovu dostat na stezky živých‘, protože dříve nebo později dosáhnou bodu, odkud není návratu, totiž smrti, z níž se už nemohou vrátit. Člověk s rozlišovací schopností a schopností přemýšlet si uvědomuje léčku nemravnosti a moudře se vyhýbá tomu, že by se do ní zapletl.

‚Přímí budou přebývat na zemi‘

Šalomoun shrnuje cíl svých rad o moudrosti slovy: „Účelem je, abys chodil cestou dobrých lidí a aby ses držel stezek spravedlivých.“ (Přísloví 2:20) To je opravdu znamenitý účel moudrosti. Moudrost nám pomáhá vést šťastný a uspokojující život, který má Boží schválení.

Uvažujme také o velkolepém požehnání, které je připraveno pro ty, kdo ‚chodí cestou dobrých lidí‘. Šalomoun pokračuje: „Přímí, ti budou přebývat na zemi, a bezúhonní, ti na ní zbudou. Pokud jde o ničemné, ti budou právě ze země odříznuti; a pokud jde o zrádné, ti z ní budou vytrženi.“ (Přísloví 2:21, 22) Kéž i vy patříte k bezúhonným lidem, kteří budou navždy přebývat v Božím spravedlivém novém světě. (2. Petra 3:13)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 26]

Šalomoun se modlil o moudrost. Totéž bychom měli dělat i my