LATINA

Jazyk, který patří do indoevropské jazykové rodiny; vznikly z něho románské jazyky, a to italština, španělština, francouzština, portugalština a rumunština. Ve druhé polovině druhého století n. l. se římské náboženské kruhy snažily dosáhnout toho, aby se místo řečtiny stala jazykem římského biskupství latina. Jedním z výsledků tohoto úsilí bylo vytvoření latinské Vulgáty. Přeložil ji Jeroným, který žil ve čtvrtém a pátém století n. l. Vulgáta se stala vedle Septuaginty druhým nejvýznamnějším starověkým překladem Bible.

Latina byla jazykem císařského Říma, a proto v době, kdy byl na zemi Ježíš Kristus, byla v Palestině úředním jazykem, i když lid běžně tímto jazykem nemluvil. Není tedy žádným překvapením, že v Křesťanských řeckých písmech nacházíme některé latinismy. Slovo „latinsky“ se v Bibli vyskytuje jen jednou, a to u Jana 19:20, kde se dočítáme, že nápis umístěný nad Ježíšem na mučednickém kůlu byl napsán hebrejsky, řecky a latinsky.

Latina se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje v různých podobách. Je v nich obsaženo více než 40 vlastních jmen latinského původu, a to jmen osobních a místních, například Aquila, Lukáš, Marek, Pavel, Cesarea a Tiberias. V této části Bible jsou uvedeny řecké ekvivalenty asi třiceti latinských podstatných jmen z oboru vojenství, soudnictví, peněžnictví a vedení domácnosti; jsou to například výrazy centurio (Mr 15:39, důstojník), denarius (Mt 20:2, denár) a speculator (Mr 6:27, tělesný strážce). Vyskytují se zde i některé latinské výrazy nebo některá ustálená spojení, například slovní spojení ‚přál si uspokojit zástup‘ (Mr 15:15) a ‚vzít dostatečnou záruku‘ (Sk 17:9). Vlivu latiny někdy nasvědčuje i syntax neboli větná skladba. Názory na to, jak byl tento vliv rozsáhlý, se však v odborných kruzích liší.

Latinismy se vyskytují především u Marka a Matouše; Marek je používá více než kterýkoli jiný pisatel Bible. To svědčí ve prospěch názoru, že své evangelium napsal v Římě, a to především pro pohany, zejména pro Římany. Pavel používá latinismy málo; v řecké Septuagintě se vůbec nevyskytují.

Výskyt latinismů v Písmu není pro milovníky Bible jen věcí akademického zájmu. Je to jev, který odpovídá tomu, že v době, kdy byl na zemi Ježíš Kristus, byla podle biblické zprávy Palestina obsazena Římany. Latinismy používali i tehdejší nejlepší světští spisovatelé píšící řecky, což svědčí o tom, že Křesťanská řecká písma byla skutečně vytvořena v době, o které se v nich píše. To je tedy dalším potvrzením věrohodnosti Křesťanských řeckých písem.