Starší, střežte to, co je vám svěřeno
„Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch ustanovil jako dozorce, abyste pásli Boží sbor, který vyplatil krví svého vlastního Syna.“ — Sk. 20:28.
1. Co vše je svěřeno křesťanům?
JEHOVA Bůh svěřil členům své pozemské organizace něco podivuhodného. Co to ale znamená svěřit? Znamená to dát něco hodnotného do opatrování osobě, která bude muset skládat účty. Křesťanům je svěřen například „vzor zdravých slov“, pravda sdělená prostřednictvím Písma a rozdělovaná „věrným a rozvážným otrokem“ jako „pokrm v pravý čas“. (2. Tim. 1:13, 14; Mat. 24:45–47) Je jim svěřena také služba související s pravdou, kterou je třeba kázat ve sboru i mimo něj. (2. Tim. 4:1–5) Zvěstovatelé království včetně duchem ustanovených starších by si měli těchto svěřených věcí cenit jako těch nejhodnotnějších.
2. Co navíc je svěřeno starším a co o tom řekl Petr?
2 Křesťanským starším je navíc svěřena odpovědnost pást Boží stádo. V tomto ohledu napsal apoštol Petr: „Vybízím starší muže mezi vámi, neboť jsem také starší muž jako oni a svědek Kristových utrpení, dokonce podílník na slávě, která má být zjevena: „Paste Boží stádo, které je ve vaší péči, ne z donucení, ale ochotně; ani ne z lásky k nepoctivému zisku, ale dychtivě; ani jako byste panovali nad těmi, kteří jsou Božím dědictvím, ale že se stanete příkladem stádu. A až bude hlavní pastýř učiněn zjevným, obdržíte nevadnoucí korunu slávy.“ — 1. Petra 5:1–4.
3. Zdrojem čeho musí být křesťanští starší?
3 Křesťanští starší se musí prokázat „jako úkryt před větrem a jako skrýš před lijavcem, jako proudy vody v bezvodé zemi, jako stín mohutného skalního útesu ve vyčerpané zemi“. (Iz. 32:1, 2) To znamená, že by starší měli být pro stádo Božích služebníků podobných ovcím zdrojem bezpečí, pokoje a stability. Od starších neboli nižších pastýřů stáda se vyžaduje „více, než je obvyklé“, protože jim „mnoho svěřili“. (Luk. 12:48) A to, co jim bylo svěřeno, je jistě drahocenné a je nutné to střežit.
PROČ JE TI TO SVĚŘENO?
4. Proč je třeba tolika starších?
4 Existence více než 60 000 sborů svědků Jehovových po celém světě vyžaduje desítky tisíc duchovně způsobilých mužů, kteří by se starali o Boží stádo. V každé zemi je mnoho starších, a to je důvod k radosti. V celém světě je v průměru šedesát zvěstovatelů království v každém sboru. Starší tedy mají mnoho práce. — 1. Kor. 15:58.
5. Na jakém základu je muži udělována přednost sloužit jako starší?
5 Jestliže jsi starší, proč ti byla svěřena tato požehnaná přednost? Protože jsi dělal určité věci a jsi duchovně způsobilý. Musel jsi například pilně studovat Boží slovo. (Jozue 1:7, 8) Musel ses horlivě podílet na kazatelské službě a také pomáhat jiným, aby se stali zvěstovateli království. Když jsi byl ‚nejprve vyzkoušen, zda jsi vhodný‘, věrně jsi sloužil jako služební pomocník. ‚Usiloval‘ jsi čili snažil ses být způsobilým stát se starším, protože jsi oceňoval, že být dozorcem je „znamenitá práce“. (1. Tim. 3:1, 10) Jako o Timoteovi i o tobě „podávali dobrou zprávu“. (Sk. 16:2) Když jsi byl doporučen jako starší, bylo ti nejspíš ke třicítce nebo víc a měl jsi životní zkušenosti. Sbor se naučil si tě vážit jako duchovně zralého, přístupného bratra, který je schopen dávat účinné biblické rady a uchovávat důvěrné informace. — Přísl. 25:9, 10.
JAK STŘEŽIT SVĚŘENÉ
6, 7. Jakou radu dává První dopis Timoteovi 4:13–15 muži, aby mu pomohl střežit to, co mu bylo svěřeno jako staršímu?
6 Ano, jestliže jsi starší, byl ti křesťanský dozor svěřen z dobrých důvodů. A jakou přednost jsi cítil! Ale jak můžeš střežit to, co ti bylo svěřeno?
7 Jeden způsob, jak střežit to, co ti bylo jako staršímu svěřeno, je být pozitivní a pilně se starat o své povinnosti. Všichni máme různě odpovědné úkoly v Jehovově organizaci. Proto se drž svého místa a spokoj se s tím, že se ‚chováš jako menší‘. (Luk. 9:46–48; srovnej Soudce 7:21.) Važ si svých předností a nikdy nepracuj „nedbalou rukou“. (Přísl. 10:4) Nezůstávej stát, ale dělej s Jehovovou pomocí pokroky ve všech oblastech služby. Ano, řiď se radou, kterou dal Pavel Timoteovi: „Věnuj se dále veřejnému čtení, vybízení, vyučování. Nezanedbávej v sobě dar, který ti byl dán prostřednictvím předpovědi a tím, že rada starších mužů na tebe vložila ruce. Uvažuj o tom, zaber se do toho, aby tvůj pokrok byl zjevný všem.“ — 1. Tim. 4:13–15.
8. Co pomůže staršímu, aby dával zdravé rady a uděloval na shromážděních něco duchovně obohacujícího?
8 Rozhodně si udržuj dobrý, produktivní plán osobního studia. Jako od staršího se od tebe právem očekává, že budeš dávat zdravé biblické rady. Přečetl jsi celou Bibli, třeba mnohokrát, a rozjímal jsi nad ní, abys byl vybaven pro tuto odpovědnost? (Přísl. 15:28) A co tvé úkoly při programech? Připravuj si je dobře, v modlitbě hledej Jehovovu pomoc, abys těm, kteří jsou přítomni na shromáždění, udělil něco duchovně obohacujícího. Zejména starší by měli pronášet ‚výroky, které jsou dobré k budování, aby předávali posluchačům to, co je prospěšné‘. — Ef. 4:29; Řím. 1:11.
9. Co musí dělat starší podle 2. Timoteovi 4:2?
9 Dbej jako starší na Pavlovu vybídku: „Kaž slovo, naléhavě se toho drž v příznivém období, v období obtížném, kárej, napomínej, vybízej, se vší shovívavostí a uměním vyučovat.“ (2. Tim. 4:2) Pavel měl starost kvůli odpadlictví, protože někteří ve sboru se ‚přeli o slova‘, libovali si v ‚pošetilém dotazování‘ a ‚nebyli příznivě nakloněni pravdě‘. (2. Tim. 2:14–18, 23–25; 3:8–13; 4:3, 4) Ale ať procházel sbor příznivým nebo obtížným obdobím, Timoteus měl ‚kázat slovo‘. To mohlo posílit spoluvěřící, aby odolali odpadlictví. Podobně i dnes musí starší kázat pronikavé Slovo neboli Boží poselství, které dosahuje srdce a povzbuzuje k zachovávání Jehovových norem. — Hebr. 4:12.
10. Proč by měl starší pravidelně pracovat v kazatelské službě se svou rodinou a s jinými?
10 Aby mohl starší mluvit s autoritou, musí žít v souladu s Božím slovem. Nestřeží však plně to, co mu bylo svěřeno, jestliže ‚káže slovo‘ jen na pódiu ve sboru. Pavel ve stejné souvislosti naléhal na Timotea: „Konej dílo evangelisty.“ Abys ‚plně dovršil svou službu‘, musíš kázat Boží slovo „veřejně a dům od domu“. (2. Tim. 4:5; Sk. 20:20, 21) Pracuj tedy v kazatelské službě s členy své rodiny. To může posílit duchovní pouto mezi tebou a tvou manželkou a velmi to prospěje tvým dětem. Věnuj také nějaký čas kazatelské službě s jinými členy sboru. To posiluje duchovní svazky a zvětšuje bratrskou lásku. (Jan 13:34, 35) Starší musí samozřejmě usilovat o rovnováhu v rozdělování hodnotného času mezi rodinu a sbor. Rozlišovací schopnost mu pomůže, aby nevěnoval příliš mnoho času jednomu a škodlivě nezanedbával to druhé.
11. Proč by měl starší tvrdě pracovat na zlepšování svých učitelských schopností?
11 Když střežíš, co ti bylo jako staršímu svěřeno, pracuj také tvrdě na vzrůstu svých učitelských schopností. „Kdo vyučuje, ať se věnuje svému vyučování,“ řekl Pavel, „nebo kdo vybízí, ať se věnuje svému vybízení.“ (Řím. 12:7, 8) Protože učitel stojí před ostatními, aby je poučoval, mají právo od něho mnoho očekávat. Kdyby se starší vážně zmýlil ve svém vyučování a to způsobilo problémy spoluvěřícím, čeká ho Boží soud. Ano, učitelé budou „přísněji souzeni“. (Jak. 3:1, 2; Mat. 12:36, 37) Je tedy třeba, aby byli starší vážnými badateli Božího slova, které musí pak uplatňovat v životě. Potom spoluvěřící velmi ocení jejich biblické vyučování podpořené osobním uplatňováním. Zaštítí to také sbor před nezdravými vlivy včetně odpadlictví.
VYHÝBEJ SE NÁSTRAHÁM
12. Jaká rada otištěná kdysi v tomto časopise pomůže staršímu, aby se vyhnul zneužití jazyka?
12 Střež, co ti bylo jako staršímu svěřeno, i tím, že se vyhýbáš nástrahám. Jednou z nich je zneužití jazyka, když vyučuješ. Jehovova organizace již dlouho zdůrazňuje potřebu opatrnosti v tomto ohledu. Například ve svém vydání z 15. května 1897 rozebíral tento časopis Jakuba 3:1–13 a vyjádřil se jmenovitě o starších: „Jestliže mají výmluvný jazyk, může to být prostředkem k velkému požehnání, protože přitrhnou velký počet lidí k Pánu, pravdě a cestě spravedlnosti, ale na druhé straně, jestliže je jazyk nakažen bludem, může způsobit takřka nevylíčitelnou újmu — škody na víře, mravnosti, dobrých skutcích. Je vskutku pravda, že každý, kdo uplatňuje dar vyučování, bere na sebe větší odpovědnost před Bohem a lidmi. . . Kdokoli by chtěl být pramenem, z něhož vychází božské Slovo a jenž přináší požehnání, osvěžení a sílu, měl by dbát, aby v něm nenašly možnost průchodu hořké vody — falešné nauky, které by způsobily prokletí, újmu, které by zneuctívaly Boha a převracely jeho Slovo. Při volbě předsedajících na shromáždění by se neměla přehlížet způsobilost ‚jazyka‘, jak je zde uvedena. Neměli by být vybíráni ti s ohnivým jazykem, ale ti mírnější, uměřenější, kteří drží svůj jazyk ‚na uzdě‘ a jen se pečlivě snaží ‚mluvit řeči Boží‘.“ Jak důležité je, aby starší správně používal svůj jazyk!
13. Jakou opatrnost vzhledem k odpočinkové činnosti musí projevovat starší?
13 Nástraha, jíž je třeba se vyhnout, je i příliš mnoho rekreace. Rekreace by měla křesťana osvěžovat a budovat, ne vyčerpávat a rozptylovat. Dozorci musí být navíc ‚umírnění v návycích‘. (1. Tim. 3:2) Jestliže se řídíš umírněností i při rekreaci, bude to střežit tebe i tvou rodinu a bude to znamenitým příkladem pro sbor. Nedával bys právě dobrý příklad, kdybys jezdil každý víkend se rekreovat, zatímco se tví spoluvěřící pilně věnují kazatelské službě. Dobré poselství se musí kázat, a starší by se v tomto díle měli ujímat vedení jako horliví zvěstovatelé království. — Mar. 13:10; Tit. 2:14.
14. a) Jaké biblické příklady osvětlují, že je třeba, aby se starší střežili před sexuální nemravností? b) Jakou opakovanou radu ohledně pomoci duchovním sestrám by neměli starší přehlížet?
14 Další nástraha, jíž je třeba se vyhnout, je sexuální nemravnost. Mravní rozklad světa může ovlivnit i staršího, pokud neodolává pokušení, jež používá satan ve své snaze zlomit ryzost Božího lidu. (Srovnej Matouše 4:1–11; 6:9, 13.) Pamatuj, že prorok Bileam, kterému se nepodařilo proklít Izraelity, přišel na to, že Jehova je prokleje sám, jestliže se dají svést k uctívání sexu. A tak naučil Bileam moabského krále Balaka „klást důvod ke klopýtání před syny Izraele, aby jedli věci obětované modlám a aby smilnili“. Vyhnuli se té nástraze? Ne, vždyť 24 000 Izraelitů zemřelo metlou od Jehovy, protože měli nemravný poměr s Moabitkami a klaněli se jejich bohům. (Zjev. 2:14; 4. Mojž. 25:1–9) Pamatuj také, že i David, ‚muž příjemný Božímu srdci‘, klopýtl o nástrahu sexuální nemravnosti. (1. Sam. 13:14; 2. Sam. 11:2–4) Dbej tedy jako starší na opakované rady „věrného správce“, že nemáš nikdy soukromě pomáhat duchovní sestře, ale že má být přítomen ještě jeden starší, když plníš tuto odpovědnost. — Luk. 12:42.
15. Jak může staršímu pomáhat jeho rodina, aby se vyhnul nástraze hmotařství?
15 Jinou nástrahou, jíž by se měl starší vyhýbat, je hmotařství. Buď spokojen s nutnými věcmi, vždyť víš, že Jehova učiní náležitá opatření. (Mat. 6:25 až 33; Hebr. 13:5) Vychovávej svou rodinu k šetrnosti, protože marnotratnost krade čas a prostředky, jež by se daly použít k pomoci rodině i pro kazatelskou službu, k posilování sboru a k podpoře zájmů království. Staršímu v tomto ohledu prospívá spolupráce rodiny a je vděčný za to, že na něm nevymáhají věci, které vlastně nejsou potřebné. Ano, „lepší je málo v bázni před Jehovou než hojná zásoba a při ní zmatek“. — Přísl. 15:16.
„DÁVEJTE POZOR NA SEBE“
16. Jakou radu dal Pavel dozorcům v Efezu?
16 Mají-li starší střežit to, co jim bylo svěřeno, musí uplatňovat Pavlovu radu efezským dozorcům. Řekl jim: „Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch ustanovil jako dozorce, abyste pásli Boží sbor, který vyplatil krví svého vlastního Syna. Vím, že po mém odchodu vniknou mezi vás utlačující vlci a nebudou něžně zacházet se stádem. A z vás samotných povstanou muži a budou mluvit převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky. Proto zůstaňte bdělí a mějte na mysli, že jsem nepřestal tři roky v noci i ve dne každého se slzami napomínat.“ — Sk. 20:28 až 31.
17, 18. Jaká rada otištěná v tomto časopise asi před osmdesáti lety stále platí pro křesťanské starší?
17 Před více než osmdesáti lety citovala „Strážná věž“ (1. března 1909) uvedenou Pavlovu radu spolustarším a poznamenala: „Je třeba, aby starší všude dávali zvlášť pozor, protože v každé zkoušce jsou v nejtěžší situaci a pokušení ti, kteří mají největší přízeň a přednosti. Proto [Jakub] nabádá: ‚Nebuďte mnozí učiteli, bratři, protože víte, že člověk obdrží těžší zkoušky.‘ I my podobně vybízíme všechny starší, kteří jsou v srdci čistí, nesobečtí, aby chovali k celému lidstvu jen a jen lásku a přáli mu dobré a aby byli stále plnější ovoce a milosti svatého Ducha a dbali také o stádo. Pamatujte, že stádo je Pánovo a že máte odpovědnost k Pánu i k nim. Pamatujte, že máte pečovat o jejich duše (zájmy) jako ti, kteří musí vydat počet Velkému hlavnímu pastýři. Pamatujte, že ve všem je základní věcí Láska; a zatímco nebudete zanedbávat nauky, věnujte zvláštní pozornost rozvíjení Pánova Ducha mezi různými členy jeho Těla, aby se tak stali ‚hodnými dědictví svatých ve světě‘ a podle Božské vůle nedošlo k jejich klopýtnutí v tomto zlém dnu; ale až všechno vykonají, aby stáli úplní v Kristu, jako Tělo, jeho Údy, jeho Spoluobětující, jeho Spoludědici.“
18 Ta slova byla určena duchem pomazaným starším a spoluvěřícím v souladu s porozuměním a poměry v Jehovově organizaci v oněch ranějších dnech. Jak dobře však platí tato rada i dnes! Ať mají křesťanští starší naději nebeskou nebo pozemskou, musí dávat pozor na sebe, střežit, co je jim svěřeno, a láskyplně se starat o zájmy Božího stáda.
Z PÉČE O SVĚŘENÝ ÚKOL PLYNE RADOST
19, 20. Proč se dá říci, že z toho, když starší střeží, co je jim svěřeno, plyne radost?
19 Když střežíš, co je ti jako křesťanskému staršímu svěřeno, vyplývá z toho štěstí — ano, srdečná radost. Je příjemné dobře plnit vážnou odpovědnost. Buď tedy opatrný, modli se, buď pilný. Střež, co ti bylo jako staršímu svěřeno, a těš se na čas, kdy budeš moci říci jako muž s kalamářem tajemníka: „Učinil jsem, jak jsi mi přikázal.“ — Ezek. 9:3, 4, 11.
20 Ano, pracuj s věrnou oddaností jako starší, aby se o tobě dalo říci jako o Noemovi: „Udělal to právě tak.“ (1. Mojž. 6:22) Z takové pilné služby má sbor mnohý prospěch. Především silnými, činnými sbory, jimž slouží věrní starší, kteří střeží, co je jim svěřeno, je ctěn Jehova. Ale je zapotřebí více, má-li ti být skutečně řečeno: „Správně, dobrý otroku!“ (Luk. 19:17) Jako starší musíš také něžně zacházet s Božím stádem.
Co bys řekl?
◆ Co navíc je svěřeno křesťanským starším?
◆ Jaké pozitivní kroky může udělat starší, aby střežil, co je mu svěřeno?
◆ Jakým nástrahám se musí starší vyhnout, aby střežil, co je mu svěřeno?
◆ Proč vyplývá radost z toho, když starší střeží, co je jim svěřeno?