„Věrný otrok“ dává „pokrm v pravý čas“

PO první světové válce (1914–1918) věnovaly církve křesťanstva svou podporu Společnosti národů a vybízely takzvané křesťany, aby činili totéž. Badatelé Bible naproti tomu nikdy nepřestali obracet pozornost ke království jako jediné naději lidstva a odhalovali Společnost národů jako lidskou náhražku odsouzenou k nezdaru.

Až do dnešního dne jsou církve křesťanstva nakaženy duchem tohoto světa, jeho materialismem, evolučními myšlenkami, vyšší kritikou a filozofií, které popírají pravdivost Bible. Většina z nich se smířila s nemravností světa, se smilstvem, cizoložstvím a homosexualitou, jež vedou k rozbití manželského a rodinného života, k zločinnosti mladistvých i dospělých, k šíření pohlavních chorob a k rostoucímu násilí. Církve jsou zapleteny do záležitostí tohoto světa, v některých zemích udržují diktaturu a v jiných aktivně podporují terorismus a nezákonnou činnost.

DŮKAZY DOBRÉ DUCHOVNÍ STRAVY

Světaširý sbor svědků Jehovových zůstal naopak věrný biblickému učení. Drží se čistých, cudných mravních zásad, které jsou v souladu s moudrostí shora. Svědkové projevují vysokou úctu k manželskému a rodinnému životu, pěstují ovoce ducha a uchovávají si úzký vztah k Bohu. (Gal. 5:22–26; Jak. 3:17, 18) S pomocí tohoto časopisu a podobných biblických studijních pomůcek si stále budují víru a přesné poznání osobním biblickým studiem a aktivní účastí na sborových schůzkách. Protože vkládají veškerou naději v Boží království, zachovávají přísnou neutralitu v různicích tohoto světa, jsou přiměřeně podřízeni vládním „vyšším mocem“ a splácejí, „co je césarovo, césarovi, ale co je Božího, Bohu“. — Mat. 22:21; Sk. 5:29; Řím. 13:1–10.

PROČ SE POROZUMĚNÍ UPRAVUJE?

Někteří se mohou zeptat: ‚Dostávají-li svědkové Jehovovi „pokrm v pravý čas“, proč se jejich názory na některé nauky během času měnily?‘ Bible odpovídá: „Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí více a více až do plného dne.“ (Přísl. 4:18) Právě tak, jako měl sbor v prvním století jen částečné poznání, je tomu i s dnešním „věrným a rozvážným otrokem“. Mnoha duchovním věcem plně porozumíme až tehdy, když jsou Boží záměry plně uskutečněny. (1. Kor. 13:9–12) „Otrok“ není božsky inspirovaný, ale stále zkoumá Písma a bedlivě pozoruje světové události, stejně jako postavení Božího lidu, aby pochopil, jak se postupně splňuje proroctví Bible. Vlivem lidských omezení může být nějaká věc někdy pochopena neúplně nebo nepřesně, a to si může později vyžádat opravu.

To však neznamená, že by měl „otrok“ upustit od zveřejňování možného výkladu, dokud není k dispozici konečné, úplné porozumění. Kristovi učedníci si původně neuvědomovali, že království bude nebeské, ale Ježíš věděl, že pod vlivem svatého ducha porostou v poznání, a proto je neváhal pověřit, aby byli jeho svědky. (Sk. 1:6–8; Jan 14:25, 26) Jednou z poznávacích znamení třídy ‚věrného otroka‘ je ve skutečnosti duchovní bdělost spojená s velkou úctou k Božímu slovu. (Mat. 24:43, 44) Je-li třeba přizpůsobení, je tato třída dostatečně pokorná a poučitelná, aby to přiznala a provedla takovou změnu na důkaz své věrnosti Jehovovi a jeho Slovu.

„NAD VŠÍM MAJETKEM“

Ježíš řekl, že najde-li „otroka“, jak dává „čeledi“ jejich „pokrm v pravý čas“, „ustanoví ho nad vším svým majetkem“. (Mat. 24:45–47) Taková dodatečná odpovědnost, rozsáhlejší, než jen opatřování duchovního pokrmu pro pomazané učedníky, by měla zahrnovat i kázání Božích rozsudků národům. Měla by také sloužit jako Boží nástroj k shromáždění „velkého zástupu“ mužů a žen ze všech národů do společenství se sborem. Když jsou tyto „jiné ovce“ shromážděny a je jim opatřen duchovní pokrm, vzbudí se tím jejich naděje na získání trvalého života na zemi. — Iz. 2:1–4; Zach. 8:23; Mat. 25:31–46; Jan 10:16; Zjev. 7:9–17.

„ZLÝ OTROK“

U Matouše 24:48–51 je zmínka o „zlém otroku“. To neznamená, že ‚věrný otrok‘ se stane nevěrným a „čeleď“ tak zůstane bez péče. Je však možné, že někteří jednotlivci z třídy „otroka“ ztratí víru v návrat svého Pána. Řeknou-li si v srdci: „Můj pán se opožďuje“, přestanou být bdělí a tím se jim otevře cesta k odpadnutí od celé křesťanské pravdy. Tito jedinci mohou dojít až tak daleko, že napadají své bývalé „spoluotroky“. Přestože takoví odpadlí jedinci nepracují jako organizovaná skupina, vytvářejí třídu nevěrných.a

RADUJ SE S DOBŘE ŽIVENÝMI JEHOVOVÝMI SLUŽEBNÍKY

Zatímco různé církevní skupiny křesťanstva stále zakoušejí duchovní hlad, zůstává světaširý sbor pomazaných Jehovových svědků a jejich druhů, „jiných ovcí“, duchovně dobře živený a radostný. (Iz. 65:13–16) Třída „otroka“ je dál rozeznatelná jak podle své činnosti, jíž opatřuje duchovní pokrm, tak podle toho, že existuje dobře živený světaširý sbor. „Otrok“ je rozeznatelný také proto, že má stejné názory, jako měli Jehovovi věrní služebníci v předkřesťanských a raně křesťanských dobách.

Takové názory a postoje zahrnují: Úplnou důvěru v Jehovu a spoléhání na něho. (Přísl. 3:5–7) Plné přijímání celé Bible jako pravdy, jako Božího inspirovaného vodítka pro člověka. (Žalm 119:160; Řím. 15:4; 1. Tess. 2:13; 2. Tim. 3:16, 17; 2. Petra 1:20, 21) Pokorné následování kroků Ježíše Krista až k sebezapření a radostné snášení pronásledování. (1. Petra 2:21; Mat. 16:24) Vědomí, že Boží služebníci musí být poučitelní, nesmějí být nezávislí a musejí stále hledat. (Žalm 25:9; Mat. 7:7) Poznání, že Jehovův lid se musí horlivě namáhat v Boží službě, v kázání a činění učedníků. (Luk. 13:24; Mat. 24:14; 28:19, 20) Nejprve hledat Boží království a jeho spravedlnost. — Mat. 6:33, 34.

To jsou jen některé z biblických pohledů, jež dnes označují jediný pravý sbor Jehovova lidu. Poskytují však základ pro radu, kterou bychom rádi dali všem našim čtenářům, a sice aby se aktivně spojili se sborem svědků Jehovových. Vybízíme vás, abyste také dále studovali Bibli s tímto časopisem a přidruženými publikacemi v ruce a bedlivě srovnávali to, co se dozvídáte, se Svatými písmy. (Sk. 17:11) Tak můžete být stále dobře živeni „pokrmem v pravý čas“ a můžete se podílet na štěstí „věrného a rozvážného otroka“ v tom, že přinášíte Jehovovi přijatelnou svatou službu.

[Poznámka pod čarou]