Schránky otázek 1964–1990

Schránky otázek z původního vydání Naší služby Království v angličtině z let 1964–1990 poskytují odpovědi na řadu otázek, které vás v souvislosti s organizací sborového života již možná napadly. Při vyhledávání odpovědí vám pomůže věcný index, který najdete na poslední straně této přílohy. Prosíme, počítejte s tím, že ve schránkách otázek ze starších vydání Naší služby Království se občas vyskytují některé pojmy, které již nyní nepoužíváme (např. „služebník sboru“, „krajský služebník“, „schválený společník“ apod.). Postupné uplatňování užitečných podnětů, které jsou ve schránkách otázek formulovány, přispěje k tomu, že se sbory budou ‚upevňovat ve víře a početně vzrůstat‘. (Skutky 16:4, 5)

1964

◼ Jak by měli křesťané pohlížet na dávání příspěvků „dobročinným organizacím“? (km 10/64)

Každý se musí rozhodnout sám, zda dá něco „dobročinné organizaci“, či nikoli. Je samozřejmé, že svou podporou kazatelského díla se křesťan už podílí na té nejvýznačnější dobročinnosti. Při rozhodování, zda přispějeme na jiné účely, bychom měli brát v úvahu určité biblické zásady. Křesťan zasvěcený Bohu musí například vždy mít na mysli, že se zasvětil Bohu, což znamená, že má svůj čas, energii a jiné prostředky užívat v souladu se svým zasvěcením. Jestliže by se peníze, které by takto daroval, měly použít na něco, co je nějak v rozporu s biblickými zásadami, pak zasvěcený křesťan nemůže s čistým svědomím na takovou věc přispět. Také nemůže nic darovat organizaci falešného náboženství nebo organizaci, která je falešným náboženstvím ovládána, protože by tak porušil příkaz ze Zjevení 18:4. Křesťan se nepoddá strachu z toho, co by si ostatní pomysleli — nebude podporovat organizace a činnosti, které nejsou v souladu s Bohem.

1965

◼ Měli by křesťané nakupovat v církevních dobročinných bazarech Armády spásy nebo jiných náboženských organizací? Měli by na ně přispívat darováním použitých věcí? (km 1/65)

To, zda křesťan v těchto obchodech něco koupí, nebo nekoupí, je jeho osobní věc. Někdo si může říci, že zboží tam dostane levně, a s čistým svědomím to považuje za obchod, protože peníze dává na zaplacení zboží, a ne jako příspěvek. Jestliže však někdo naopak usoudí, že nechce s takovými organizacemi nijak přijít do styku — a to ani při nakupování —, měl by se řídit svým svědomím. Je samozřejmě dobré mít na mysli, že bychom jednak neměli druhé kritizovat za to, jak v této věci jednají, a také to, že bychom svým jednáním neměli být druhým příčinou ke klopýtání. Pečlivě uvažte radu zapsanou v 1. Korinťanům 10:23–33.

Avšak něco docela jiného je přispívat věcmi do takových organizací. Není to obchodní transakce, při níž se zboží vyměňuje za peníze nebo zboží téže hodnoty. Kdybychom takové zboží darovali, byl by to dobrovolný dar nebo příspěvek do náboženské organizace, části Velkého Babylóna, a stali bychom se tak jeho podporovateli. To křesťan oddaný Bohu nemůže udělat. (Zjev. 18:4)

◼ Je přípustné podřídit se žádosti policie nebo jiných úředníků, abychom je informovali, když chceme sloužit v určitém obvodu? (km 4/65)

Zákon nám dovoluje, abychom se na kazatelské službě podíleli bez žádosti o povolení nebo oprávnění. Někde nás policisté nebo úředníci možná požádají, abychom je o naší činnosti v určitém místě informovali předem, což by jim mohlo pomoci při ochraně obyvatel před zločinci. Nejde o předkládání žádosti o povolení nebo oprávnění a můžeme jim vyhovět. V některých případech je možná postačí informovat, že v tom místě sbor slouží pravidelně, a nebude nutné je informovat pokaždé, když se v obvodu slouží. Někdy postačí ústní sdělení nebo průkazy totožnosti jednotlivých zúčastněných zvěstovatelů. Jestliže však policie žádá o jména, může je sdělit dozorce nebo osoba, která má skupinu na starosti — tato osoba by měla být schopna informovat policii o potřebných skutečnostech nebo zodpovědět všechny její otázky. Když budeme s policií spolupracovat, nebude naše činnost narušována policií, která by reagovala na výzvy obyvatel.

◼ Mohli bychom se s kazateli falešného náboženství podílet na pořádání pohřbu? (km 5/65)

Jehovovi ctitelé rádi poskytují útěchu truchlícím rodinám a pomáhají jim oceňovat nádhernou naději na vzkříšení. Kdybychom však pořádali pohřeb společně s kazatelem jiného náboženství, snadno by to v myslích přítomných vyvolalo zmatek. Proč? Protože by to vypadalo jako ekumenická akce. (2. Kor. 6:14–17) Připojíme-li k tomu ještě náš obecný postoj k Velkému Babylónu, bylo by nežádoucí pořádat pohřeb za takových okolností. Všechny věci ohledně pohřbu je třeba předem dohodnout, abychom se vyhnuli trapným situacím.

Někdy se možná budou pořádat dvě bohoslužby, jedna snad večer a druhá příští den dopoledne. Nic nebrání tomu, abychom se jedné z nich samostatně ujali. Byla by to pro nás znamenitá možnost vydat svědectví o pravdě.

Někteří křesťané se ptají, zda je správné, abychom navštěvovali pohřby příbuzných nebo přátel, které se konají v kostelech křesťanstva. Mnozí si pravděpodobně řeknou, že na bohoslužbu křesťanstva nepůjdou. Jestliže si však někdo myslí, že tam s čistým svědomím jít může — pokud se sám nepodílí na odpadlickém obřadu —, je na něm, aby se sám rozhodl. Je to koneckonců věc křesťanova osvíceného svědomí a každý by se měl rozhodnout sám za sebe.

Když pořádáme pohřební bohoslužby, měli bychom o nich podat zprávu jako o veřejné přednášce.

◼ Jestliže jsem někde mimo svůj domov, jak mohu najít sál Království? (km 7/65)

I když jsme mimo domov, jistě všichni rádi navštěvujeme shromáždění. Nechceme přijít o studium látky určené na daný týden a vždy nás potěší, když poznáme své bratry a sestry z míst, která snad navštívíme. Společnost vám ráda pomůže zjistit, kde je sál Království v místě, kde plánujete pobývat.

Prostě nám předem napište, uveďte místo, kde budete, a rádi vám sdělíme adresu sálu Království a časy shromáždění. Jestliže chcete odcestovat narychlo a nemáte čas si tuto informaci vyžádat u Společnosti, možná zjistíte, že je užitečné podívat se do místního telefonního seznamu pod záhlaví „svědkové Jehovovi“ nebo „sál Království“. Nebo můžete požádat místní policisty, aby vám řekli, kde je sál Království — informace o době shromáždění obvykle najdete vyvěšené u sálu.

Setkat se s místními bratry a účastnit se s nimi kazatelské služby bude pro vás jistě povzbudivé.

◼ Může každý, kdo se na sborovém shromáždění přihlásí, být vyvolán a podat komentář nehledě na to, zda splňuje požadavky na Jehovova svědka? (km 8/65)

Když se lidé připojují k Jehovově organizaci a projevují touhu se učit, obvykle je povzbuzujeme k tomu, aby se aktivně podíleli na shromáždění. Je pravda, že někteří z těch, kdo pozvání na naše shromáždění přijmou, jsou možná stále známi jako členové určité církve nebo patří k nějaké vojenské organizaci. Někteří z nich mohou být v mravním ohledu přímí; jiní jsou snad nepoctiví nebo žijí ve smilstvu. Když je zveme na shromáždění, nedotazujeme se na jejich soukromý život. Pokud projevují upřímnou touhu poznávat Boží slovo, jsou vítáni. A když někteří z těchto nově příchozích sledují, jak je shromáždění vedeno, a pak se přihlásí, předsedající programu je může podle svého dobrého úsudku vyvolat, stejně jako by vyvolal někoho jiného. Jejich komentáře na shromáždění neukazují, že jsou členy sboru; komentáře jsou jen součástí uspořádání, které těmto lidem pomáhá poznat pravdu. S prohlubujícím se přesným poznáním sami poznají, jaké změny musí udělat, aby se líbili Jehovovi. (Kol. 3:9, 10)

Je samozřejmé, že lidé, kteří bývali svědky Jehovovými, ale nyní jsou vyloučeni nebo se sami oddělili například tím, že ze své vůle porušili zásadu křesťanské neutrality, nebudou vyvoláni, a to v souladu s tím, co je napsáno ve 2. Jana 8–11.

Pokud je však odpověď vyvolaného člověka nebiblická, předsedající by měl taktně dohlédnout na to, aby byla vyjádřena správná myšlenka buď tím, že sám podá vysvětlení, nebo vyvolá někoho dalšího. V případě, že nově příchozí chce v diskusi pokračovat, předsedající může laskavě vysvětlit, že máme na probrání látky omezený čas, ale že si s ním rád po shromáždění osobně popovídá.

Vítáme tedy zájemce o Boží slovo. Jejich komentáře jim pomáhají, aby si v mysli upevnili Boží pravdy, a také povzbuzují posluchače. (Hebr. 10:24, 25)

◼ Jak nejrychleji nalézt odpovědi na otázky nebo problémy, které souvisejí s kazatelskou službou? (km 10/65)

Mnohé odvolávky na náměty a biblické texty související s otázkami, které vyvstávají v naší kazatelské službě, obsahuje Index publikací Watch Tower Society. Nejlepší tedy je podívat se nejprve do Indexu a pak hledat v publikacích Společnosti, na které se odvolává. Takto můžeme téměř okamžitě nalézt odpovědi na většinu otázek biblických či dějepisných. Pokud se jedná o otázku dějepisnou, zeměpisnou či o něco, co souvisí s vědou, je možné získat informace také z místní knihovny. Lidé obecně dostávají odpovědi na své otázky nejraději okamžitě. Společnost tedy doporučuje nastíněný postup.

Pokud nemůžete najít odpovědi podle uvedeného postupu, manželka by se měla obrátit na svého manžela; děti by se měly obrátit na rodiče. Jestliže potřebujete další pomoc, měli byste se obrátit na místního dozorce nebo jiného zralého zvěstovatele ve vašem sboru. Dozorce rád poskytne zralou křesťanskou pomoc, pokud je to potřeba. Zná vás osobně a zná i místní situaci. Také vás navštěvuje cestující dozorce, a až bude ve sboru, rád se vám pokusí pomoci. Někdy se stává, že když jsou problémy předloženy Společnosti, je třeba věc odeslat dozorci, aby se zachoval patřičný teokratický postup ve sboru. To je další důvod, proč je dobré se řídit nastíněným postupem, když vznikne problém, k jehož vyřešení potřebujete pomoc.

◼ Co bychom měli dělat, když nás při vydávání svědectví domovník či majitel domu nebo kempu žádá, abychom odešli? (km 11/65)

V mnoha případech se domovníci pouze řídí pokyny svých zaměstnavatelů a nejednají ze své vůle. Jsme-li však požádáni, abychom odešli, můžeme taktně a laskavě ukázat, že naše dílo má náboženskou podstatu, je nesmírně důležité a je službou veřejnosti. Aniž si na cokoli činíme nároky, můžeme na takového člověka zapůsobit, když se mu budeme snažit ukázat důležitost naší kazatelské činnosti. Pokud jde o námitku, že v domě sloužíme v neděli, bylo by dobré přijít v jiný den. Chceme ukázat, že jsme ochotní spolupracovat a v případě nutnosti i odejít. Možná usoudíte, že je vhodné dát na začátku rozhovoru svou Bibli a literaturu do tašky. Pokud je vám po klidném rozhovoru s tímto člověkem nařízeno odejít, měli byste to udělat.

Ačkoli víme, že máme zákonné právo vydávat svědectví na takových místech, není moudré trvat na tomto právu do chvíle, kdy bychom byli zatčeni. Je-li to vhodné, můžete tam vy nebo někdo jiný přijít později a podle okolností sloužit jen v několika bytech nebo přívěsech a pak přijít znovu a propracovat několik jiných; také můžete napsat osobní svědecké dopisy lidem, kteří tam žijí. Když si budete udržovat pečlivé záznamy, navštívíte každého člověka v domě nebo kempu.

1966

◼ Jaký je vyrovnaný názor na společenské události? (km 1/66, km-B 12/66)

Když si zodpovědný dospělý člověk organizuje svůj čas odpočinku, je to jeho osobní věc, i když bychom samozřejmě měli vždy jednat podle biblických zásad. Když však zve další lidi, jeho odpovědnost se rozšiřuje. K jaké činnosti jsi svého bratra pozval? Kam jsi ho pozval? S kým tam přijde do styku? To jsou některé otázky, jež si musíš položit. Jestliže bratr přijme tvé pozvání, nemůže všechnu odpovědnost za to, co bude dělat, svalit na tebe — podnikl jsi však rozumné kroky k tomu, aby se nedělo něco, co by bylo k jeho škodě? Je důležité, abychom byli ve všech svých rozhovorech a v chování povzbudiví. (1. Kor. 14:26)

V rámci rodiny by měl Bohu oddaný manžel nebo otec činit ta nejlepší opatření pro zotavení a odpočinek členů rodiny a brát v úvahu jejich individuální potřeby. Rodiče by měli v každé době vědět, kde se zdržují jejich děti, za něž jsou odpovědni, co dělají a v jaké společnosti se nacházejí. Poslušné děti budou respektovat přání svých rodičů a řídit se jimi.

Jestliže se několik rodin chce sejít za účelem uvolnění a rekreace, někdo musí za danou akci nést odpovědnost. Jestliže pozve některý služebník sboru jiné bratry k sobě domů nebo organizuje nějaké setkání, nemělo by to být pokládáno za věc sboru. Je to stále osobní záležitost. Žádná opatření by tedy neměla být činěna jménem sboru. K takovým akcím by se neměly používat sály Království a přilehlé prostory a oznámení o společenských událostech by se neměla říkat z pódia, ani by neměla být vyvěšena v sále nebo ve střediscích služby.

Občasné příležitosti, při nichž se v soukromém rámci radujeme z některých dobrých věcí, jsou povzbuzující a občerstvující, avšak ať každý nese sám odpovědnost za to, co činí. „Ať tedy jíte, nebo pijete, nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě. Nestaňte se příčinami ke klopýtání.“ (1. Kor. 10:31, 32)

Nápady, jakým užitečným věcem je možné se s hosty věnovat, viz Probuďte se! z 8. února 1966 (angl.).

◼ Než se člověk stane svědkem Jehovovým, je nutné, aby žádal o vyškrtnutí z členského seznamu svého bývalého náboženství? (km 6/66)

Co vlastně znamená vyjít z Velkého Babylóna? Jakoby dírou v plotě uniknout z babylónského náboženského systému — a přitom být stále jeho nominálním členem — a zároveň chtít se počítat ke sboru svědků Jehovových? Co říká Zjevení 3:15, 16? Když člověk přistupuje k Jehovovi, aby se mu zasvětil, je snad Bůh rád, že ho může přijmout, i když jméno takového člověka je stále uvedeno v seznamu členů a podporovatelů Velkého Babylóna? Na čí straně takový člověk stojí? Nebo mu na tom snad nezáleží?

Když někdo píše osobní sdělení Velkému Babylónu, je to příležitost k vydání svědectví. Když křesťan píše své bývalé církvi, měl by to udělat uctivě a měl by stručně uvést, proč se stává svědkem Jehovovým. Někdo možná přiloží vhodný časopis, brožuru nebo traktát, třeba Čemu věří svědkové Jehovovi?

Skutečnost, že se někdo neodhlásí od falešné organizace, v některých zemích znamená, že část peněz, které odevzdává na daních, bude nadále sloužit k podpoře takové církve. To by jistě nebylo žádoucí; v tomto případě je třeba, aby se takový člověk rozhodně zasadil o to, aby jeho jméno bylo z matriky vyškrtnuto.

Jestliže někdo odešel z Velkého Babylóna již před lety, není třeba, aby si dělal starosti s tím, že tehdy z církve nijak formálně nevystoupil. To, že byl někdo zapsán — snad v dětství — jako člen církve, nijak neovlivňuje jeho současný způsob života; ani to nečiní jeho zasvěcení se Bohu neplatným. Z čeho je vidět, že je někdo členem babylónského náboženství? Z toho, že takový člověk navštěvuje církevní bohoslužby, podílí se na společenských nebo rekreačních akcích církve a přispívá na ni. Jestliže se člověk přestane podílet a účastnit na falešném uctívání a už je nepodporuje, mělo by být církevní organizaci a lidem obecně jasné, že už není jejím členem, ať to dal najevo dopisem, nebo ne. Pokud takový člověk zpřetrhá svá pouta k organizaci falešného náboženství, může se podílet na křesťanské službě a skutečně se zasvětit Jehovovi Bohu — jestliže k tomu splňuje požadavky i v ostatních ohledech.

◼ Je možné hlásit víc než jedno domácí biblické studium, vedeme-li více než jedno studium s členy téže rodiny? (km 8/66, km–B 3/67)

I když okolnosti v rodinách jsou různé, bývá nejlepší, studuje-li celá rodina společně. Občas vznikají nedorozumění, jestliže je zahájeno domácí biblické studium se ženou, aniž o tom ví její manžel. Co nejvíce se snažte, aby se od počátku studia manžel účastnil. I děti by měly být přizvány ke studiu, nehledě na jejich věk. Zvěstovatel, který vede studium, vezme přirozeně v úvahu schopnosti všech členů rodiny, aby každý měl ze studované látky co největší prospěch; studium by měl vést tak, aby každý zúčastněný získal co největší poznání. Společné studium rodinu stmeluje a je užitečné, když členové rodiny mezi jednotlivými studii mohou spolu mluvit o tom, co se naučili — vzájemně je to obohatí. Rodiče mohou být od počátku povzbuzováni, aby o Bibli se svými dětmi mluvili a pomáhali jim na studium se připravovat.

Někdy jsou však takové okolnosti, které rodině neumožňují, aby ve stejnou dobu byli všichni členové rodiny pohromadě. Může se například stát, že muž pracuje v noci a nemůže být přítomen, když se ostatní členové rodiny sejdou ke studiu. Je též možné, že jeden manželský partner začal se studiem dříve než druhý. Aby se tedy ten, kdo začal se studiem později, mohl dostat na stejnou úroveň, bude snad po krátký čas zapotřebí odděleného studia. V takovýchto a podobných případech je zvěstovatelům, kteří vedou tato dvě domácí biblická studia, dovoleno, aby podávali zprávu o obou studiích a přirozeně i o čase a opětovných návštěvách. (Bližší informace o podávání zprávy o rodinném studiu, které vedou rodiče, najdete ve Službě Království z roku 1964 na straně 5 v odstavcích 22 a 23, angl.)

◼ Existuje nějaký stanovený čas, kdy by všechny sbory měly mít shromáždění? (km 10/66)

Ne, není v tom žádné pravidlo. Důležitou věcí je, aby se konala v době, která vyhovuje většině zvěstovatelů. To znamená, že časy i dny shromáždění se mohou místo od místa lišit.

Jak jistě víte, na některých místech používá tentýž sál více než jeden sbor, a tomu je nutné přizpůsobit doby shromáždění. Ve sborech, kde většina bratrů pracuje v zemědělství, bude možná moudré uzpůsobit dobu shromáždění tak, aby takoví lidé mohli plnit své pracovní povinnosti a přitom mohli chodit na shromáždění. Sbory, kde je mnoho dětí školního věku, někdy zjistily, že návštěvnost služebního shromáždění a školy teokratické služby je větší v ten večer, který předchází dni, v němž se nejde do školy. Víme i o případu, kdy poměrně dost sester, jejichž manželé byli nevěřící, nemohlo večer chodit na studium knihy, a tak byla učiněna změna a shromáždění se koná během dne. Podstatné je to, že neopouštíme své shromažďování, které je součástí našeho uctívání.

Většina zvěstovatelů nejraději chodí do služby v neděli ráno a pak jdou odpoledne nebo večer na shromáždění. Některé sbory však zjistily, že kvůli způsobu života v daném místě se setkávají ve službě s příznivějšími reakcemi v neděli odpoledne než dopoledne, a mají proto svá shromáždění dopoledne. Obojí je správné.

Když tedy určujete dobu shromáždění, myslíme si, že byste měli přemýšlet o těchto otázkách: 1) Jsou shromáždění v době, která vyhovuje většině zvěstovatelů a zájemců? 2) Jak doba shromáždění ovlivní kazatelskou službu sboru?

1967

◼ Je správné nabízet časopisy lidem, kteří sedí ve svých automobilech na parkovištích u nákupních středisek? (km 2/67)

Parkoviště jsou pozemkem, který spravuje vedení nákupního střediska nebo supermarketu. Na těchto místech nemáme taková práva jako na veřejných komunikacích a při návštěvách dveře ode dveří. Služba se na těchto místech může provádět, pokud nemá správa parkoviště námitky. Ale když jsme požádáni, abychom tam svou kazatelskou činnost již nevykonávali, je moudré odejít někam jinam. Může se stát, že taktní rozhovor s příslušným odpovědným pracovníkem může vyústit v to, že dostaneme svolení.

◼ Jak bychom měli pohlížet na dobrovolnou službu na krajských sjezdech? (km 8/67)

Jako na nádhernou výsadu a požehnání, bratři! Biblická zásada, že „více štěstí je v dávání než v přijímání“, je něco, co zažijete nejplněji, když se dáte k dispozici pro práci, kterou je nutné udělat na každém krajském sjezdu. Znamenitým příkladem tohoto ochotného ducha byl kmen Zebulon, o němž je zmínka v souvislosti s jeho horlivou podporou, když byla příležitost dobrovolně pomoci v Jehovově službě. (Sk. 20:35; 1. Par. 12:33) Proto byli tito lidé šťastní a Jehova jim žehnal.

Jak se radujeme, když vidíme, jak jsou naše sjezdy rok od roku větší! Ale zároveň s tímto růstem přichází skutečná potřeba dalších ochotných pracovníků, kteří vykonají všechnu práci, již je ve všech sjezdových odděleních potřebné udělat. Vnímáte tuto potřebu? Zprávy ukazují, že někteří bratři, kteří pracují jako dobrovolníci, musí pracovat každý den sjezdu a tak přicházejí o velkou část sjezdového programu, protože v odděleních je málo pomoci. To by se nestávalo, kdyby bylo více dobrovolných pracovníků; všichni by mohli mít z programu větší užitek. Proto je opravdu potřeba, abyste na příštím sjezdu pomohli — uděláte to?

Kdo může dobrovolné služby vykonávat? Práce je pro každého. Mladí bratři a sestry mají vynikající příležitost, aby se dali cele k dispozici. Sílu a energii, kterou tito mladí lidé mají, mohou využít k tomu, aby vykonali mnoho práce při úklidu a v občerstvení. Rodiče, máte děti, které jsou dost staré na to, aby se na této práci podílely? A proč byste s dětmi nepracovali společně bok po boku i vy? Vysvětlete bratrovi, který má na starosti dobrovolnou službu, že byste rádi pracovali společně. Dokud jsou děti malé, školte je, aby se v Jehovově službě ochotně vydávaly a zažívaly radost, která z toho plyne. Někteří rodiče, jejichž děti jsou malé na to, aby s nimi pracovaly, se střídají při péči o děti a práci v nějakém sjezdovém oddělení; i to se dá zařídit, když jednoduše vysvětlíte, za jakých podmínek můžete sloužit jako dobrovolní pracovníci. Jak povzbuzující je to, když vidíme naše starší bratry, jak se starají o schránky na dobrovolné příspěvky. Snad nemohou pomoci s nějakou náročnější prací kvůli svému pokročilému věku, ale chápou, jakou hodnotu má dobrovolná služba, a dělají, co mohou. To je vynikající postoj!

Plánujte si tedy, že budete na oblastních i krajských sjezdech sloužit v dobrovolné službě. Také si vezměte s sebou na sjezd vhodné pracovní oblečení. Každý by se měl vážně zamyslet nad dobrovolnou službou na sjezdech Jehovova lidu. Pokud se na dobrovolnou službu díváme jako na skutečnou výsadu a děláme, co můžeme, odejdeme domů s dvojnásobným požehnáním — dostali jsme bohatý duchovní pokrm a celým srdcem jsme se vydali.

◼ Co lze počítat jako čas strávený v kazatelské službě? (km 11/67)

Odpověď na tuto otázku je možné najít v nové knize Your Word Is a Lamp to My Foot (Tvé Slovo je lampou mé noze) na stranách 104 a 105 [tato část česky nevyšla]. Tam je možné se dozvědět, že čas je možné počítat od doby, kdy zazvoníte u prvních dveří v obvodu, do doby, kdy vykonáte poslední návštěvu; to platí, ať již je někdo doma, nebo ne. Vaše zpráva se tedy může lišit od zprávy někoho ve vaší skupině. Nejlepší je naplánovat práci tak, aby každý ve skupině byl zaměstnán natolik, aby plně využil čas, který je pro službu vyhrazen.

Je ovšem mnoho času, který je možné hlásit jako službu, což někteří přehlížejí. Počítáte si například čas strávený neformálním vydáváním svědectví, čas strávený psaním svědeckých dopisů, vedením biblických studií se svými nepokřtěnými dětmi, telefonováním novým zájemcům, abyste je pozvali na shromáždění? Počítáte si čas, když navštívíte nepokřtěného zvěstovatele, abyste ho pozvali do služby nebo abyste mu pomohli naučit se kázání, které by použil ve službě? Tento čas si můžete počítat. Do své zprávy můžete započítat jakýkoli čas, který strávíte tím, že pomáháte osobě, která není pokřtěným svědkem Jehovovým, dozvědět se o Božím slově a Boží organizaci.

Dokonce i mezi těmi, kdo byli pokřtěni v minulosti, mohou být někteří, kdo potřebují zvláštní pomoc. Snad chodí na shromáždění zřídka a řadu měsíců se nepodílejí na službě. Jistě potřebují pomoc. Pokud s nimi zavedeš biblické studium, mohlo by je to povzbudit a je možné si to hlásit ve zprávě.

Vážíme si toho, že podáváte zprávy; jsou povzbuzením pro nás všechny.

◼ Je pravda, že můžeme hlásit opětovnou návštěvu, když doneseme zájemci časopis při trase s časopisy nebo když zatelefonujeme novému zájemci, abychom jej pozvali na shromáždění? (km 12/67, km-B 5/68)

Ano, je to pravda. Nejdůležitější je přitom udržovat s touto osobou pravidelný styk, aby byl podporován její zájem o Boží Slovo.

Měj především na mysli, že opětovná návštěva je skoro vždy návštěva u nepokřtěné osoby, která předtím projevila zájem, a že musíš tuto osobu kontaktovat, aby sis mohl počítat opětovnou návštěvu. Návštěva by měla být též vykonána s úmyslem provést opětovnou návštěvu. Co můžeš při návštěvě dělat, to záleží do značné míry na majiteli bytu, ale dobro je vykonáno i tehdy, když jej pouze znovu kontaktuješ; opětovnou návštěvu si můžeš počítat, pokud jsou splněny shora uvedené kurzívou napsané podmínky.

Někdy snad někoho navštívíš, abys s ním vedl další biblický rozhovor, možná proto, abys zavedl domácí biblické studium. Jindy snad jen zapůjčíš literaturu nebo pozveš dotyčného na shromáždění. Obvykle konáme opětovnou návštěvu osobně, buď že navštívíme zájemce doma, nebo že přijde k nám. Mnohdy bude též nutné provést opětovnou návštěvu formou dopisu, jímž je vydáno další svědectví, jindy je možné zatelefonovat. V telefonátu ho můžeš pozvat na shromáždění nebo mu můžeš vyprávět o shromáždění, které jsi navštívil. Snad se též pro zájemce zastavíš, abys jej odvedl na shromáždění. Bez ohledu na to, který je to případ, pokračuješ v osobním styku s dotyčnou osobou, a proto jsi provedl opětovnou návštěvu. Nezapomeň ji uvést do své zprávy.

1968

◼ Je moudré, aby svědkové Jehovovi společně pořádali v sobotu večer velká společenství nebo taneční večírky? (km 5/68)

Ne, není to moudré, ačkoli přišly zprávy o tom, že se to v některých místech dělá.

Co se při takových příležitostech děje? Většinou tam nebývá žádný biblický, povzbudivý program; to není důvod, proč se tato setkání organizují. Jejich účelem obvykle je „pobavit se“ neboli udělat si „zábavu“, jakou má svět. Pozvánky na takové příležitosti tedy oznamují, že bude hrát orchestr a že se bude tancovat. Někteří členové orchestru nebo jiní přítomní bývají nezralí lidé, kteří nejsou zasvěceni Bohu. Doporučili zařadit do programu takovou hudbu a tance, které jsou v oblibě mezi světskými lidmi. Nezměnili úplně svou mysl, a proto zcela nechápou Boží požadavek ovládat svoje emoce. Když se takto odhodí zdrženlivost, velmi snadno to vede k dalšímu nekřesťanskému chování. Je moudré pamatovat na to, že nás Bible varuje, že bychom nejen neměli milovat společenství se světskými lidmi, ale že bychom také neměli milovat „věci ve světě“. (1. Jana 2:15) Řídíme se touto radou, když napodobujeme světské způsoby při zábavě? Jistě ne!

Je pěkné, že si někdo pozve domů spolukřesťany, ale mezi takovouto křesťanskou pohostinností a prodáváním vstupenek na večírek je rozdíl. Když si zvete hosty, je rozumné postarat se o to, aby jich bylo jen tolik, že budete moci plně odpovídat za to, co se bude dít. A když plánujete program, pamatujte na radu „usilujme o věci, které ... jsou k vzájemnému budování“. (Řím. 14:19)

◼ Rezervování sedadel na sjezdech vyvolává problémy. Vyjadřuje se k tomu Společnost? (km 7/68)

Společnost usiluje o to, aby přesně odhadla předpokládaný počet návštěvníků sjezdu v určitém městě a aby objekt nebyl přeplněn. S tím souvisí i to, že se někdy doporučuje, například v dubnové Naší službě Království, kde by se zvěstovatelé z určitého kraje měli sejít. Je zde ovšem mnoho činitelů, a tak občas může nastat něco nečekaného a to může způsobit, že je objekt přeplněn. Ale všichni chceme sedět a je žádoucí, aby členové rodiny seděli společně. Pochopitelně spolu chtějí sedět i přátelé.

Zde je návrh, který doporučujeme na všech sjezdech: dejte si za cíl přijet nejméně patnáct nebo dvacet minut před začátkem programu a pět minut před začátkem se usaďte. Jestliže někomu držíte místo a on do začátku programu nepřijde, bylo by rozumné rezervované sedadlo uvolnit, aby si mohli sednout jiní, kteří čekají. Ten, kdo přijde pozdě, si pak bude muset během programu vyhledat volné místo. Neměli bychom obsadit větší množství sedadel tím, že na ně položíme oděvy, zpěvníky a časopisy. Sedadla jsou zdarma a Společnost ráda umožní všem, kteří přijdou, aby se poučili z toho, co na sjezdech vidí a slyší. Je však naprosto rozumné, aby se ti, kdo tam již jsou a chtějí si sednout, posadili na volné místo. Je samozřejmě pochopitelné, že ti, kdo si již sedadla obsadili, je občas musí na několik minut opustit. Buď proto, aby odešli na toaletu, nebo z jiného naléhavého důvodu. Sedadla je také možné zabrat pro dobrovolné pracovníky na sjezdu, protože ti pečují o uspokojení našich potřeb, a mohou se tedy někde několik minut zdržet. Pořadatelé budou na tyto situace brát ohled, ale budou ohleduplní i k těm, kdo stojí, a zařídí, aby si mohli sednout na volná místa. Ukažme tímto praktickým způsobem, že milujeme své bratry jako sami sebe, a tak všichni přispějme k radostnému duchu sjezdu.

◼ Je vhodné předvádět dramatizace v sálech Království a na krajských sjezdech? (km 10/68)

V posledních letech Společnost zařazuje do programu oblastních sjezdů některé dramatizace. Je to však zvláštní rys oblastních sjezdů a nedoporučuje se, aby se tento způsob předávání informací používal v sálech Království nebo na krajských sjezdech. Organizace a příprava dramatizací vyžaduje velké množství času a někdy značné výdaje. Mnoho času se stráví psaním scénáře, nacvičováním jednotlivých rolí, zkoušením a výrobou kostýmů a kulis. Jsme toho názoru, že tento čas by se dal výhodněji strávit v kazatelské službě a k osobnímu studiu.

Demonstrace jsou předepsány v Naší službě Království v programu pro služební shromáždění a je možné je využít i na krajských sjezdech. Ale to je něco jiného než dramatizace. Demonstrace nevyžadují podrobný scénář a věnovat mnoho práce přípravě kostýmů a kulis není ani nutné, ani rozumné. Domníváme se, že snad ve všech případech mohou bratři a sestry, kteří vystupují v demonstracích, mít na sobě běžný oděv. To, co říkají, obvykle dostatečně charakterizuje jejich roli a zbytek lze ponechat na představivosti posluchačů.

Demonstrace nemají pobavit, ale předat posluchačům praktické poučení. Jednoduchý úvod, který jde k věci, je obvykle nejúčinnější. Když jsou tedy tyto demonstrace zkoušeny, ten, kdo je má na starosti, by měl myslet na to, že mají být jednoduché, praktické a poučné; nemá to být složitá dramatická produkce.

1969

◼ Mohou být někomu uložena omezení nebo odmítnuty služební výsady, jestliže napodobuje ve svém odívání nebo ve svém vnějším vzhledu extrémní módní směry? (km 2/69, km-B 7/69)

Ano. Bible ukazuje, že ti, kteří se těší zvláštním služebním přednostem jako služebníci — a tytéž zásady platí i pro průkopníky —, mají vést příkladný život, mají být ‚umírnění v návycích‘ a „bez obžaloby“. Staří i mladí jsou vybízeni, aby byli „zdravé mysli“ a ‚uctivého chování‘, „aby se o Božím slově nemluvilo utrhačně“. Křesťanským ženám je dávána rada, aby se „zdobily dobře upravenými šaty, se skromností a zdravou myslí“. (1. Tim. 3:2, 10; 2:9, 10; Tit. 2:1–5)

Všichni věrní křesťané vědí, že čistota, upravenost a skromnost vrhají příznivé světlo na poselství, které přinášejí. Proto projevují rozumnost a oblékají se skromně jako Boží služebníci podle svého úkolu. Chtěli by snad oloupit Jehovu o jeho bezúhonnou pověst tím, že by svým oblečením a svým účesem napodobovali extrémní módní směry, jimiž se vyznačují vzpurné živly dnešní společnosti? Měli by se naopak oblékat nenápadně, aby svým vzhledem nepoutali pozornost k sobě místo k dobrému poselství, které káží. Jejich oděv by neměl zdůrazňovat sex nebo uvádět někoho do rozpaků.

Z toho, co bylo řečeno, chápeme, že ti, kteří svým odíváním a účesem napodobují světské lidi, postrádají křesťanskou zralost, které je třeba pro zvláštní služební výsady. Odívání a účesy jsou sice osobní záležitostí, ale organizace musí rozhodovat o tom, kdo ji má zastupovat jako služebník, průkopník nebo veřejný řečník. Výbor sboru má odpovědnost za projednávání těchto záležitostí, a je-li to třeba, uvědomí o tom Společnost. Výbor by měl mít přirozeně vyrovnaný názor a používat raději biblické měřítko skromnosti, než se nechat vést osobním vkusem a přísnými normami. Měl by též brát v úvahu, co se v místě považuje za přijatelné odívání a účes. Výbor nebude jednat ukvapeně, ale udělí láskyplnou radu, proč doporučuje určité rozumné změny nebo proč snad přikročí k určitým omezením.

Služebníci a průkopníci by měli být bratři a sestry, kteří odpovídají biblickým měřítkům skromnosti. Měli by mít pověst, že jejich zvyky jsou ne pouze přijatelné, ale příkladné.

◼ Jak bychom měli reagovat, kdyby na shromáždění nebo na sjezd přišel někdo, kdo by se oblečením a vzhledem od nás výrazně lišil? (km 3/69)

Svědkové Jehovovi jsou známí tím, že se oblékají skromně a čistě. To se vztahuje zejména na naše mladé, kteří nejsou otroky módních výstřelků. A tak by to mělo být, protože nechceme, aby náš vzhled někomu způsobil klopýtnutí nebo aby jiné lidi odradil od poselství o Království. (2. Kor. 6:3, 4)

Jestliže tedy někdo přijde na shromáždění nebo na sjezd a je oblečen nekonvenčně nebo podle nějakého extrémního stylu světa, je každému jasné, že tento člověk nereprezentuje svědky Jehovovy jako celek. Pokud se tato osoba skutečně chce stát Božím služebníkem, časem se změní. Tak se například změnil tanečník, o němž pojednává článek v Probuďte se! z 8. listopadu 1968 na straně 23, angl.

Na naše veřejná shromáždění zveme lidi všeho druhu ne pouze proto, aby si o křesťanství něco poslechli, ale také proto, aby ho viděli v praxi. Na mnoho lidí zapůsobilo vřelé, přátelské přivítání, kterého se jim dostalo, ačkoli ještě projevovali viditelné doklady toho, že jsou ovlivněni světem. Zjistili, že v mnoha ohledech uplatňujeme radu, abychom nikomu nenadržovali a neměli mezi sebou třídní rozdíly. (Jak. 2:1–4) Slovy i skutky říkáme: „Každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.“ (Zjev. 22:17)

Rozhodně bychom si nechtěli někoho nového pátravě prohlížet nebo mu jiným způsobem dávat najevo, že není vítán; protože pokud upřímně hledá „vodu života“, určitě vítán je. Jde-li o nějaký trvalý problém nebo vyrušování, může to vyřešit starší nebo pořadatel. Ale obecně lze říci, že můžeme stále vítat návštěvníky upřímně, vřele a přátelsky, jako praví křesťané.

◼ Co se dá udělat se staršími časopisy, které se nahromadily? (km 6/69)

Pokud dostáváte příliš mnoho časopisů, doporučujeme, abyste buď svou objednávku upravili nebo se snažili na rozšiřování časopisů vynaložit více času.

Ale časopisy se někdy hromadí i z důvodů, které nemůžete ovlivnit. Možná je někdo nemocný, je špatné počasí nebo snad pracujete v obvodu, kde je obtížné rozšířit nějakou literaturu. Co potom?

Časopisy neničte; jsou v nich informace, které mohou někomu pomoci, aby se dostal na cestu k životu. Vyhledejte v časopise konkrétně zaměřené články a položte si otázku, kdo z vašich sousedů, příbuzných nebo známých by z nich měl zvláště radost. Potom jim můžete časopisy nabídnout.

Když sloužíte dům od domu, můžete starší časopisy nechat tam, kde jste nikoho nezastihli. Měl by tam být zanechán pouze jeden časopis, ne dva. Pokud je to možné, dejte je tam, kde budou chráněny před špatným počasím. Můžete je zasunout pod dveře, mezi vnější a vnitřní dveře nebo je můžete srolovat a zasunout za kliku. Nedávejte je do poštovní schránky. Když potom navštěvujete byty, kde nikdo nebyl doma, můžete se zmínit o své první návštěvě a zeptat se obyvatele bytu, zda našel časopis, který jste mu nechali jako dar. Pokud ho četl, snad rád přijme aktuální časopisy nebo pravidelný odběr. A pokud je velmi těžké některé lidi zastihnout, alespoň budou mít příležitost přečíst si ‚dobrou zprávu‘. Pamatujte na to, že tímto způsobem lze používat pouze starší časopisy.

Někteří zvěstovatelé měli také vynikající výsledky, když navštěvovali nemocnice, útulky pro chudé a domovy důchodců. Se svolením odpovědných pracovníků hovořili s pacienty a těm, kteří si chtěli časopisy přečíst, nechávali zdarma starší časopisy. Všemi těmito způsoby se dají dobře využít starší časopisy, které snad máte.

◼ Je možné koupit nějaký kostel a používat ho jako sál Království, nebo — jestliže se staví nový sál — dřívější sál prodat s tím, že bude používán jako kostel? (km 7/69)

Tuto záležitost musí rozhodnout místní bratři. Zdá se, že se na to nevztahuje žádný přímý biblický zákaz. Nejedná se o náboženskou spolupráci s představiteli falešného náboženství, ale je to pouze obchodní transakce. Je to jednorázový obchod s nemovitostí.

Pokud ovšem kvůli koupi nebo prodeji tohoto druhu někoho ve sboru trápí svědomí, je možné to vzít v úvahu, aby nikdo neklopýtl.

Pronájem sálu Království od nějaké náboženské organizace však vyžaduje úzký a stálý kontakt s představiteli falešného náboženství. Každý měsíc se platí nájem a je nutné domlouvat se ohledně oprav a údržby. Z pronájmu sálu od organizace falešného náboženství by také mohl pozorovatel usuzovat, že mezi pravým a falešným náboženstvím není tak jasný rozdíl, jak tvrdíme. Nejlepší je takovému postupu se vyhnout.

Pokud se jedná o to, zda by se měl bazén pro křest na sjezdu jednorázově pronajmout od nějaké organizace falešného náboženství, záležitost musí rozhodnout místní bratři. To platí i v případě pronájmu sálu pro sjezd. Pokud je to možné, lepší je zařídit to jinak.

◼ Jak se může každý zvěstovatel připravit na služební shromáždění? (km 8/69, km-B 2/70)

V Hebrejcům 13:15 nás apoštol Pavel povzbuzuje: „Jeho prostřednictvím vždy předkládejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu.“ Kromě kazatelské služby nám poskytuje i služební shromáždění vhodnou příležitost, abychom předkládali veřejné prohlášení jako součást své oběti chvály. (Hebr. 10:23–25)

Každá Služba Království má stranu, která se věnuje našim služebním shromážděním. Můžeme se připravit na shromáždění tak, že si předem přečteme program a studijní látku, která je pro příslušný program vyhrazena. Pak budeme připraveni, abychom se vyjadřovali k těm bodům programu, na kterých se podílejí posluchači. Jsou-li plánovány demonstrace, můžeme si dělat poznámky. Jeden zvěstovatel řekl: „Přečtení programu služebního shromáždění a příslušné látky vyžaduje jen několik minut a já zjišťuji, že tím získám dobrou představu o bodech, které jsou při shromáždění probírány. Mám tak ze shromáždění daleko více užitku!“

Stalo se vám někdy, že jste sáhli do aktovky a zjistili, že jste svou Službu Království zapomněli doma? Nebo jste možná přišli na shromáždění a začali hledat zpěvník, ale pak jste si uvědomili, že jste si ho po kazatelské službě zapomněli dát zpět do tašky. Někteří bratři si kvůli tomu, aby na služebním shromáždění měli vždy správné publikace, pořídili dvě tašky — jednu do služby a druhou na shromáždění. Může to být užitečné a může to šetřit čas.

Jestliže služebník sboru někdy považuje za potřebné udělat v programu služebního shromáždění větší změny, zvěstovatelé by o tom měli být vyrozuměni s dostatečným předstihem, nejméně však jeden týden předem v závěrečných připomínkách, aby se všichni mohli na příští shromáždění připravit. Jestliže se všichni přítomní zapojují, jsou shromáždění živá, budující a radostná.

◼ Jak můžeme svou kazatelskou službu konat ještě účinněji? (km 11/69, km-B 4/70)

Měli bychom při tom na zřetel brát čtyři základní činitele. První dva můžeme do značné míry určovat sami, protože souvisejí s tím, jak jsme zaměřeni na kazatelskou službu. Další dva mají co dělat s postojem majitele bytu a vyžadují od nás ohled. Tyto činitelé jsou: 1) Je ti rozumět? Je tvá řeč jednoduchá, nekomplikovaná a dosti zřetelná, aby ti lidé rozuměli a mohli tedy jednat podle toho, co říkáš? (1. Kor. 14:8, 9) 2) Jsi odvážný, cílevědomý, a přece taktní? Přeješ si skutečně mluvit o pravdě při každé příležitosti, která se ti naskytne? (Ef. 6:19, 20; 2. Tim. 2:24) 3) Je majitel bytu ochotný přijmout poučení a vyslechnout tě? Někteří lidé by chtěli jen diskutovat a mohli by nás okrást o čas. Proto musíme mít rozlišovací schopnost a mnohdy je snad vhodné přerušit rozmluvu a zdvořile se omluvit. Chceme věnovat svůj čas lidem, kteří poselství o Království přijmou. (Přísl. 1:5; Mat. 7:6) 4) Miluje majitel bytu spravedlnost? Jestliže to nevíme, můžeme slovy vykreslit obraz nového systému a použít přitom myšlenek ze Zjevení 21:1–4 nebo Izajáše 65:17–25 a pak se posluchače zeptat, zda by za takových poměrů chtěl žít. Nemusí nutně říci, že věří v nový pořádek. Zdají se mu však tyto poměry dobré? Jestliže ano, chtěl by za těchto poměrů žít? Pokud ano, pravděpodobně miluje spravedlnost, a my nebudeme mrhat časem, když takovému člověku budeme pomáhat. (Žalm 45:8) Naopak, zjistíme, že se to vyplatí.

Je třeba brát v úvahu ještě další činitele. Ale uvedené činitele jsou ty základní a mnozí bratři shledali, že je užitečné brát je v úvahu.

◼ Jak by mělo být ve sboru pečováno o potřeby osob se zdravotním omezením, postižených a nemocných? (km 12/69, km-B 5/70)

My všichni máme povinnost prokazovat si navzájem lásku. (1. Jana 3:17, 18) „Pečovat o sirotky a vdovy“ je součást našeho uctívání Boha. (Jak. 1:27; 2:14–17) Většinou se to děje spontánně, z osobního popudu a z láskyplného přání těmto osobám pomoci.

Služebník sboru musí znát poměry starších a nemocných osob; pak může sbor informovat o těchto osobách, které potřebují láskyplnou péči. Měl by se též postarat o to, aby dostávaly pravidelně Službu Království a aby jim byla poskytována pomoc k návštěvě shromáždění, je-li to v jejich možnostech. Jestliže se jiní zvěstovatelé sboru dozvědí, že někdo potřebuje pomoc, mohou jej navštívit, pomáhat mu v kazatelské službě, odvážet jej na shromáždění nebo dělat určité nezbytné práce, jako například nakupovat, uklízet byt nebo prát. I když jen připravíme teplé jídlo, nemocný to velmi ocení. Nevidomý člověk velmi ocení, budeme-li mu předčítat. Zvěstovatelé, kteří nemohou navštěvovat shromáždění, se jistě budou radovat, uslyší-li přednášky z magnetofonového pásku.

Duchovně zralí křesťané nebudou vyžadovat, aby se o ně jiní starali nebo aby je finančně podporovali. Většinou se starší nebo nemocné osoby ve sboru mohou starat o své hmotné potřeby z vlastních prostředků nebo dostávají určitou podporu od jiných členů rodiny nebo od státu. Proto jim účinnou pomoc můžeme poskytnou tím, když jim vysvětlíme opatření, která stát v tomto ohledu podnikl. Jestliže však někdo nemá výše uvedené zdroje k dispozici, sbor může — pokud je to nutné — „vstoupit do hry“ a potřebným podle možností poskytnout pomoc. (1. Tim. 5:9, 10; Gal. 6:10)

1970

◼ Jak bychom měli ukončovat neplodná biblická studia? (km 2/70, km-B 7/70)

O této otázce bychom měli uvažovat, jestliže vedeme nějaké studium už přibližně šest měsíců. Chodí zájemci již na shromáždění a začínají svůj život uvádět do souladu s tím, co se dověděli z Božího slova? Pokud ano, chceme jim nadále pomáhat. Pokud však ne, je možné, že bychom svůj čas využili lépe, kdybychom vydávali svědectví jiným lidem.

Jestliže dojdeš k závěru, že bys měl určité studium ukončit, vlídně si o tom se zájemcem promluv. Dej mu na vědomí, že považuješ za výsadu mluvit s ním o tom, co říká Bible, ale připomeň mu, že jsme mu nabízeli bezplatný biblický kurz, který trvá šest měsíců. Nyní je na něm, aby se rozhodl, co udělá s tím, co se naučil, a aby ve studiu iniciativně pokračoval až do konce. (Joz. 24:14, 15)

Zdůrazni, že žijeme v naléhavé době, a vysvětli, že chceme i jiným lidem dát stejnou příležitost poznat pravdu a postavit se na Jehovovu stranu. (Sef. 2:3)

Vysvětli zájemci, že pokud se bude s tebou chtít znovu setkat, rád mu duchovně pomůžeš. Povzbuď ho, aby vážně přemýšlel o tom, jak by měl jednat, aby udělal Jehovovi radost, a aby se o to modlil. Vyzvi ho, aby přišel na shromáždění, a řekni mu, že kdyby se skutečně rozhodl sloužit Jehovovi a pravidelně se scházet se sborem, rád s ním studium obnovíš, přičemž budete moci studovat náročnější látku, která by mu pomáhala postupovat ke zralosti.

◼ Proč je výhodné, aby sály Království měly poštovní schránku? (km 7/70)

I když Společnost dostává dotazy na jména a adresy jednotlivců, nesděluje je. Sdělujeme však adresu sálu Království a tazateli doporučujeme adresovat korespondenci následovně: Předsedající dozorce, sál Království svědků Jehovových, adresa. Je nutné, abychom jména a adresy v našich archivech považovaly za důvěrné, protože některé organizace a jednotlivci chtějí tyto adresy získat do svého adresáře, a kdyby se jim to povedlo, vedlo by to k tomu, že by bratři dostávali nechtěné zásilky, třeba odpadlickou literaturu nebo reklamní letáky.

Není neobvyklé, že nám bratři píší, že poslali dopis do sálu Království na adresu, kterou jim sdělila Společnost, ale že jim pošta dopis vrátil opatřený razítkem „není poštovní schránka“. A bratři se nás znovu ptají, jak se mohou se služebníkem sboru spojit. Nedávno nám napsal jeden bratr, který chtěl sloužit někde, kde to je více potřeba, že se bezvýsledně pokoušel najít sál Království, protože sbor už se scházel na jiném místě. Kvůli tomu se rozhodl, že bude sloužit jinde. Z takových zkušeností je vidět, že je důležité Společnost informovat dříve, než dojde ke změně adresy sálu Království, a také pokud možno mít u sálu Království poštovní schránku.

Pokud váš sál Království v současné době poštovní schránku nemá, možná zvažte, zda by nebylo rozumné si ji pořídit. Rozhodnout se musíte sami. Jestliže si nejste jisti, jaká schránka je pro poštovní úřady přijatelná, zjistěte si to na poště, abyste si zajistili kvalitní poštovní služby.

◼ Můžeme nějak zkrátit čas čekání na jiné, když jsme ve službě? (km 10/70)

Jsou-li zvěstovatelé při službě dům od domu rozděleni do malých skupinek, je pro odpovědného bratra snazší všechny zaměstnat. (Viz knihu Lamp, s. 82, angl. [tato část česky nevyšla]; km 6/1969 s. 8, angl.) Je užitečné, když zvěstovatelé před vstupem do obvodu dostanou pokyny, kde mají sloužit, aby se nemuseli opět všichni sejít na určité ulici v obvodu a tam čekat na další pokyny. Také je dobré předem probrat, co dělat v případě, když zvěstovatelé už projdou celý obvod a ještě jim zbude čas plánovaný na svědeckou službu. Pak nebude nutné čekat v automobilu nebo postávat na rohu ulice, než dostanou další obvod.

Někteří zvěstovatelé zjistili, že v obytných čtvrtích, panelových domech nebo i na venkově je účinné začít od předem určených míst a pak postupovat proti sobě. Tento postup je zbaví starostí, zda některé domy byly, nebo nebyly navštíveny, což nás někdy znepokojuje, když sloužíme ob dům. Bratři tak mohou sloužit, dokud se nesetkají. Když je však nutné mít někoho v obvodu poblíž, může být výhodné sloužit s jinou dvojicí střídavě ob dům.

Je nutné zvážit mnoho faktorů. Stanovit nějaká pravidla není nutné ani rozumné. Co je v určitých místech výhodné, jinde nemusí být dobré. Je potřeba brát v úvahu počasí a fyzické schopnosti zvěstovatelů. Je však dobré snažit se zkrátit čas čekání na druhé, abychom se mohli delší dobu věnovat vlastnímu vydávání svědectví.

◼ Kolik výtisků „Služby Království“ by měl sbor dostávat? (km 11/70)

Naše služba Království není určena pro rozšiřování. Jak z jejího názvu vyplývá, obsahuje pomoc a povzbuzení pro ty, kdo se podílejí na kazatelské službě. Sbor by měl dostávat dostatek výtisků Naší služby Království, aby každý, kdo splňuje požadavky, mohl mít jeden výtisk. Jak určit celkový počet? Sečtěte celkový počet zvěstovatelů, pravidelných i nepravidelných, a počet průkopníků, kteří jsou se sborem spojeni. K tomu přičtěte všechny ty, kdo chodí na služební shromáždění s jistou pravidelností a na nichž je vidět, že by se chtěli podílet na kazatelské službě a dělají v tomto směru určité pokroky. Jeden výtisk by měl přijít do knihovny školy teokratické služby a další do sborového archivu, o nějž se stará služebník sboru, který by měl mít také svůj osobní výtisk. Tento součet pak zaokrouhlete na nejbližší číslo dělitelné osmi, protože Naše služba Království je zasílána po osmi. Tímto způsobem je možné získat výtisky i pro ty, kdo do sboru přibyli.

Někteří služebníci sboru zjistili, že je výhodné mít seznam lidí, kteří splňují požadavky, aby mohli Naši službu Království dostávat. Když přijde měsíční dodávka, jména těchto lidí se úhledně napíší na jejich výtisky a vedoucí studia knihy je rozdají. Může jim v tom pomáhat některý bratr, jenž ve sboru dává dobrý příklad. Takto se zajistí, aby každý dostal svůj výtisk. Každý by si měl na svůj výtisk dát pozor, protože ví, že nejsou žádné výtisky navíc. Mnozí zvěstovatelé považují za užitečné si Naši službu Království zakládat, aby se k ní mohli později vrátit.

1971

◼ Co byste měli dělat, jestliže vám sjezdové ubytovací oddělení přidělí pokoje a vy nemůžete toto ubytování využít? (km 5/71)

Při přidělování ubytování v době sjezdu je ubytovateli sděleno jméno, adresa a doba příjezdu návštěvníků a vám je pravděpodobně sděleno jméno a adresa ubytovatele. Mnozí ubytovatelé kvůli návštěvníkům nakupují ložní prádlo, upravují místnosti, posílají členy vlastní rodiny spát jinam a dělají podobné přípravy. Mají tedy právo očekávat, že skutečně přijedete. Jestliže jste z nějakého dobrého důvodu změnili své plány a nemůžete přidělené ubytování přijmout, musíte o tom informovat ubytovatele i sjezdové ubytovací oddělení. Křesťané drží slovo, a kdybyste tedy ubytovatele o změně svým plánů předem neinformovali, samozřejmě byste mu dlužili peníze za ubytování.

Platí tato zásada i v případě těch, kdo se přihlásili do dobrovolné služby? Ano. Křesťané jsou poctiví ve všem a je jedině správné, když v případě, že musíte změnit plány a nemůžete svůj úkol splnit, informujete o tom oddělení dobrovolné služby.

◼ Co může každý z nás dělat pro udržení čistoty v sále Království? (km 7/71)

Sál Království slouží v obci jako středisko čistého uctívání. Když je uvnitř i vně udržován čistý a úhledný, zastupuje Jehovu a jeho organizaci znamenitým způsobem. V tom mohou pomoci všichni, kdo jsou se sborem spojeni.

Služebník sboru obvykle vypracuje rozpis toho, jak se budou při úklidu v sále střídat jednotlivé skupiny sborového studia knihy. Je praktické, když je k dispozici seznam věcí, které se mají provádět každý týden. Když přijde řada na tvoji studijní skupinu, nezapomeň udělat svůj díl. Ale co jindy?

Jsou věci, ve kterých můžeš pomoci každý týden. V některých sborech mladší zvěstovatelé po každém shromáždění společně sesbírají, co upadlo na podlahu, a urovnají židle. V jiných sborech si tyto věci vzaly na starost jednotlivé rodiny. Výsledkem je to, že sál vypadá vždy pěkně.

Rodiče dělají velmi dobře, když své děti učí, aby vždy sebrali to, co jim upadlo na zem. Měli by také dohlédnout, aby děti nepsaly na židle nebo na zdi nebo aby jinak neničily vybavení sálu. Úklid v sále Království může představovat velmi příjemně strávený čas. Pro rodiče je to dobrá příležitost, kdy mohou své děti učit, aby jednaly odpovědně a vážily si místa Jehovova uctívání.

Pozornost je třeba věnovat také okolí sálu Království. Jsou okrasné křoviny dobře udržovány? Je tráva posečená? Všímej si věcí, které potřebují pozornost. Naše svědomitá péče o sál Království je důkazem naší lásky k Jehovovi a našeho přání, aby místo Jeho uctívání bylo v obci dobrým svědectvím.

◼ Jaký názor má Společnost na to, že velké, organizované skupiny bratrů navštěvují sjezdy ve vzdálených zemích? (km 9/71)

Společnost se snaží pořádat oblastní sjezdy v každé zemi tak, aby to vyhovovalo místním bratrům. Není tedy nutné, aby zvěstovatelé cestovali na nějaký sjezd velmi daleko. Když Společnost zajišťuje prostory pro sjezdy, vybírá je s ohledem na předpokládaný počet návštěvníků. Jestliže přijde více svědků, než bylo plánováno, prostory jsou přeplněné a pro místní účastníky sjezdu to je nepohodlné.

Čas od času Společnost pořádá mezinárodní sjezdy a dostatečnou dobu předem o tom zvěstovatele informuje. Pak jsou zajišťovány větší prostory a počítá se s velikým počtem zahraničních návštěvníků. Jestliže si v tomto případě Společnost myslí, že je vhodné povzbudit některé bratry, aby cestovali do jiné země, udělá to. Dělá se to proto, aby bylo vydáno svědectví a také pro povzbuzení bratrů, s nimiž se setkají v jiné zemi. V těchto případech sbory dostávají od Společnosti podrobné informace a Společnost také zařizuje cestu.

Pokud sbor nebo nějaký jednotlivec dostane dopis od cestovní kanceláře s doporučením skupinové cesty do zahraničí za účelem účasti na sjezdu svědků Jehovových, s největší pravděpodobností jde o propagaci cestovní kanceláře. Nežádejte prosím Společnost o informace ohledně takové cestovní kanceláře, protože Společnost nezařizuje takové akce ani o nich nic neví.

Jestliže si nějací bratři přejí cestovat z jedné země do druhé, je to jejich osobní věc a Společnosti se to netýká. Za těchto okolností si samozřejmě musí sami zařídit dopravu a nemohou čekat, že se o ně kancelář odbočky Společnosti postará, jako by to bylo v případě, kdy cestu na sjezdy do jiných zemí zařizuje Společnost.

◼ Jak můžeme pomoci osobám, které jsou delší dobu nečinné, aby opět splňovaly požadavky jako zvěstovatelé dobré zprávy? (km 12/71, km-B 5/72)

Každý rok hlásí krajští služebníci, že se mnoho zvěstovatelů stalo nečinnými. To je často zapříčiněno tím, že tyto osoby připustily, aby břemena a starosti tohoto světa omezily jejich uctívání a přiměly je polevit ve službě Jehovovi. Když někdo poleví a přestane navštěvovat shromáždění a věnovat se službě, pak je to projevem vážné duchovní slabosti. Sejdeš-li se s takovým člověkem, povzbuď ho, aby opět začal chodit na shromáždění do sálu Království. Když se v některých případech ukáže, že si dotyčná osoba přeje sloužit Jehovovi, pak jí snad můžeme pomoci domácím biblickým studiem nebo tím, že s ní probereme vhodné články ze Strážné věže, které posílí její víru. (Jak. 2:14; Hebr. 5:12–14; 10:23–25)

Poněvadž obzvláště „starší muži“ ve sboru pečují o blaho a potřeby stáda, udělají si rádi čas, aby mohli u nečinných uskutečnit návštěvu v přátelském duchu a povzbudit je rozhovorem o duchovních věcech. Předpokladem ovšem je, že tito nečinní projevují vážné přání vrátit se zpět k Božímu stádu. Jestliže je jasné, v čem je u nich kořen problému, může být nabídnuta žádoucí duchovní pomoc. Můžete je povzbudit, aby pravidelně studovali Jehovovo slovo jak osobně, tak ve své rodině. (Iz. 32:2; Jan 21:15–17)

Když byl někdo delší dobu nečinný a nebyl ve spojení se sborem, bylo by rozumné očekávat, že než bude znovu považován za zvěstovatele, splní nečinný základní požadavky, jak jsou napsány v knize Lampa v 5. kapitole pod nadpisem „Kdo smí podávat zprávu jako zvěstovatel?“. To v sobě zahrnuje, že pravidelně navštěvuje shromáždění sboru a má vážné přání být kazatelem dobré zprávy.

1972

◼ Proč je důležité, aby ten, kdo zastupuje sbor v modlitbě, mluvil dost hlasitě, aby mu každý přítomný mohl rozumět? (km 1/72, km-B 6/72)

Zastupovat druhé před Jehovovým trůnem nezasloužené laskavosti je velká výsada. Přirozeně, že nás může Bůh slyšet, i když se k němu modlíme v duchu. Když však zastupujeme v modlitbě druhé osoby, pak je na místě, aby všichni přítomní jasně rozuměli, co je řečeno. Kdyby dobře neslyšeli, jak by potom mohli k modlitbě přidat své „amen“? (1. Kor. 14:16, 17)

Když bratr, který má přednést modlitbu, povstane a mluví dost hlasitě, mohou mu všichni rozumět. Když při modlitbě stojí, může být vhodné, aby svou tvář obrátil k největší části přítomných a aby svou hlavu příliš neskláněl, aby se jeho hlas nesl dost daleko. (Srovnej Matouše 14:19.)

Pokud by bratra, který má přednést modlitbu, nebylo bez zesílení jeho hlasu dobře slyšet vzhledem k podmínkám v sále — například kvůli počtu přítomných nebo hluku z venku —, pak je-li v sále zvuková aparatura, mohou bratři při modlitbě používat mikrofon, aby všichni mohli slyšet a vyjádřit souhlas. V každém sboru je jiná situace, a proto se každý sbor musí sám rozhodnout, zda bude mikrofony používat.

Když bratra včas upozorníme, že bude požádán o modlitbu, pomůže mu to, aby jeho modlitba byla plynulá, souvislá a příhodná pro dané shromáždění.

◼ Je vhodné, aby posluchači po každém bodu programu ve škole teokratické služby nebo na služebním shromáždění tleskali? (km 4/72)

Svědkové Jehovovi jsou opravdu pozorní posluchači. Je znamenité, že chtějí dát najevo ocenění pro úsilí bratrů a pro látku, která je předkládána z pódia. V dnešní době se v některých částech světa takové ocenění možná vyjadřuje tleskáním. Avšak tleskání by mělo být spontánní, upřímné. Tleskáním obvykle také vyjadřujeme ocenění pro něco, co je nějak neobvyklé. Proto na velkých sjezdech i na krajských sjezdech, kdy je připraven zvláštní program a bratři věnovali svým přiděleným úkolům mnoho času a úsilí, posluchači tleskají nejen na konci programu, ale někdy i během něho.

Mělo by to však platit i v sále Království? Jistě nemůžeme stanovit pravidlo zavrhující spontánní potlesk z upřímného ocenění. Obvykle však těmto úkolům netleskáme, protože pak by se to stalo pouhou formalitou a ztratilo by to skutečný význam.

Všichni v sále Království však můžeme projevit opravdové ocenění pro úsilí řečníka tím, že mu během proslovu pozorně nasloucháme, díváme se na něj a vnímavým výrazem obličeje dáváme najevo, že sledujeme jeho myšlenky a máme z nich užitek. Často je také možné po proslovu si osobně popovídat s řečníkem a říci mu, že se nám jeho přednes líbil.

◼ Jakým způsobem můžeme všichni přispět k tomu, aby se při shromážděních nepřekračoval čas? (km 7/72, km-B 12/72)

Sborová shromáždění mají být vedena řádným způsobem, při čemž se „všechno děje slušně a uspořádaně“. (1. Kor. 14:40) To zahrnuje i to, že bude vždy dodržen čas vyhrazený pro shromáždění.

Každý může pomoci tím, že se dostaví včas a zaujme před začátkem programu své místo. Všechna shromáždění mají začínat přesně.

Má-li být dodržen čas programu, musí se začít přiměřenou přípravou. Je velkou pomocí, když proslovy a demonstrace jsou pečlivě nacvičeny. Mají-li se číst také zvláštní dopisy nebo zprávy, může se na to předem brát ohled při rozdělení času pro jednotlivé body programu. Opakovaná a příliš dlouhá oznámení jsou mnohdy zbytečná. Bratrům, kteří na služebním shromáždění překročí čas, jež je pro jejich bod programu vymezen, může být udělena vhodná rada.

Pro vedoucího studia Strážné věže bude obvykle nejlepší, když si látku, která se má probrat, rozdělí a stanoví, kolik času má být vynaloženo pro každou část, a potom se během studia přesně podle toho řídí. Jeho vlastní komentáře mají být krátké. Obvykle je nejlepší, když také přítomní dávají krátké a výstižné komentáře.

Ve škole teokratické služby je možné přerušit cvičné úkoly, jakmile vyprší stanovený čas. Pokud čas přetáhne řečník při vyučovacím programu, může dostat soukromou radu. Dozorce školy může pomoci tím, že bude mít přiměřeně stručné poznámky a radu ke cvičnému úkolu omezí na dvě minuty. Když všichni spolupracují, shromáždění obvykle skončí v čase, který pro ně byl vymezen.

◼ Je v pořádku, když jdeme na opětovnou návštěvu k osobě opačného pohlaví, která projevila zájem o pravdu? (km 8/72, km-B 1/73)

Při službě dům od domu nebo na ulici vydáváme svědectví všem, kdo naslouchají, tedy mužům i ženám. Pokud někdo projeví zájem, rádi si s ním domluvíme opětovnou návštěvu, abychom mohli zavést domácí biblické studium. Je zřejmé, že v některých případech by svědek nemohl dále podporovat zájem a zavést studium, kdyby bylo řečeno, že takovou návštěvu osoby opačného pohlaví nesmí v žádném případě vykonat sám.

Pokud někdo půjde sám navštívit osobu opačného pohlaví, která má zájem, nebo nepůjde, to každý jednotlivec posoudí sám a v každém jednotlivém případě uváží, jaké jsou okolnosti. Rozhodně bychom měli myslet na bezpečnost a měli bychom také zabránit, aby byl vzbuzen nesprávný dojem. Určitě bychom nechtěli u nikoho uvnitř nebo vně Jehovovy organizace způsobit klopýtnutí a také sebe bychom nechtěli přivést do nebezpečí. (2. Kor. 6:3)

Jestliže se za určitých okolností někdo rozhodl jít na návštěvu sám, pak je obyčejně nejvhodnější provést návštěvu nebo studium v době, kdy je doma i manželský druh nebo jiný člen rodiny.

Podle okolností je však často moudré vzít s sebou na návštěvu některého jiného zvěstovatele. Mysleme na to, jak osoba druhého pohlaví intrikovala proti nevinnému Josefovi. (1. Mojž. 39:7–20) Jestliže však není možné uplatnit tyto návrhy a když okolnosti nedovolují, aby tam šel zvěstovatel sám, pak je možné předat návštěvu některému zvěstovateli či průkopníkovi stejného pohlaví jako zájemce.

1973

◼ Mohou sbory s jedním nebo dvěma staršími dostat pomoc od jiných sborů, které mají starších více? (km 2/73, km-B 7/73)

Krajští dozorci často zjišťují, že v některém sboru je starších několik, zatímco jiný sbor má jen jednoho a potřeboval by další pomoc. Krajský dozorce může o potřebě uvědomit sbor, ve kterém je starších více; pak je však záležitostí samotné rady starších, aby posoudila, kolik starších potřebuje pro službu ve skupinách a pro sborové záležitosti. Nebylo by účelné, aby do jiného sboru jezdil takový starší, kterého je zapotřebí ve sboru, kde nyní působí. Jestliže se rada starších domnívá, že to sboru nezpůsobí vážné těžkosti, když jeden starší bude spolupracovat se sousedním sborem, který opravdu potřebuje pomoc starších, může se o záležitosti v radě starších promluvit a tak zjistit, zda je někdo ochoten do sousedního sboru dojíždět.

Starší, který o takové službě uvažuje, by měl přezkoumat, co to pro něj znamená v duchovním i tělesném ohledu a jak by to působilo na zájmy jeho rodiny. Možná, že bude chtít zjistit, jak o tom smýšlí jeho rodina. Kolik času by strávil cestováním, jaké je dopravní spojení a jaké výlohy vzniknou při jeho cestách do sousedního sboru? Měl by též brát ohled na dobu, kdy se v sousedním sboru konají shromáždění. Je moudré, když to vše v modlitbách zváží.

Když se po takových úvahách vyjasní, že někdo je ochoten se sousedním sborem spolupracovat, pak předsedající dozorce může se sousedním sborem navázat spojení a oznámit mu, že jeden starší by tam byl ochoten pravidelně sloužit. Když bratři, kteří zastupují sousední sbor, toto sdělení obdrží a přejí si o záležitosti pohovořit s oním starším, který se nabídl, mohou to učinit. V případě, že si potom budou přát, aby u nich sloužil, měli by poslat své doporučení vedoucímu sboru a požádat o to, aby byl jmenován jako starší pro službu v jejich sboru, přičemž ve svém dopise vysvětlí okolnosti. Když bude návrh přijat, může starší sloužit v novém sboru. Od té chvíle již jako starší ve svém původním sboru nebude veden.

◼ Za jakých okolností mohou služební pomocníci mít veřejné přednášky v jiném než ve vlastním sboru? (km 6/73)

Ve sborech mají vyučovat starší, kterým Písmo svěřuje odpovědnost ‚pracovat slovem a vyučovat‘. (1. Tim. 5:17; 3:2) Veřejné přednášky by tedy měli mít pokud možno oni. Jestliže ve sboru není pro přednášky starších dostatek, i když jsou využíváni řečníci z jiných sborů, rada starších může určité služební pomocníky pověřit, aby měli veřejné přednášky (nebo třeba vedli část sympózia) ve svém sboru.

Za normálních okolností by přednášky v jiných sborech měli mít pouze starší. Jestliže však v některém místě prostě není dost starších, pak je možné o veřejné přednášky pravidelně žádat služební pomocníky ze sousedních sborů. Jestliže předsedající dozorce dostane požadavek, aby služební pomocníci z jeho sboru měli přednášky v jiném sboru a místní rada starších si myslí, že by se tohoto úkolu zhostili dobře, mohou tím být pověřeni. Pokud však v žádosti o řečníky nejsou výslovně uvedeni služební pomocníci, měli by být do jiných sborů vysíláni jedině starší.

Doporučuje se, aby tam, kde není vůbec možné na některé týdny obstarat veřejné řečníky, byla látka sboru přečtena z podrobnější osnovy, kterou dodává Společnost, a sbor si pak může texty vyhledat a společně si je probrat. (Na takové programy si neobjednávejte pozvánky.) Tak všichni přítomní na veřejném shromáždění dostanou duchovní pokrm bez ohledu na to, zda jsou k dispozici veřejní řečníci, nebo ne.

◼ Co by se mělo udělat se zprávami z kazatelské služby, jestliže jsou odevzdány až potom, co byla sborová zpráva odeslána Společnosti? (km 8/73)

Bylo by užitečné, kdyby všechny zprávy mohly být odevzdány okamžitě na konci měsíce. Někteří zvěstovatelé si zprávu z kazatelské služby zakládají do Bible, zpěvníku či na jiné vhodné místo. Mohou si pak pokaždé, kdy vyjdou do kazatelské služby, ihned udělat o své činnosti záznam a na konci měsíce, kdy se má zpráva odevzdat, ji mají s sebou v sále Království. Dělejte vše pro to, abyste mohli svou zprávu odevzdat včas.

Co však, když na ni pozapomenete nebo ji najdete pozdě? Přesto v každém případě svou zprávu odevzdejte. Zprávu o vaší činnosti za měsíc, v němž jste se zúčastnili služby, dozorce služby zaznamená do vaší karty sborového zvěstovatele, do kolonky pro příslušný měsíc. A zprávu o vaší činnosti zahrne do další sborové zprávy, kterou bude posílat Společnosti.

Dejme tomu, že zvěstovatel pozdě odevzdá zprávu za červenec a svou zprávu za srpen odevzdá včas. Obě tyto zprávy pak budou zahrnuty do sborové zprávy za srpen. Bude v srpnu počítán za dva zvěstovatele? Ano, protože v červenci za zvěstovatele počítán nebyl. Tak Společnost dostane úplnou zprávu a průměr na konci roku bude přesný.

Někteří starší se ptali, zda jsou nějaké námitky proti tomu, aby v případě nutnosti zvěstovatelům osobně připomínali, že mají na konci měsíce odevzdat zprávu. Dozorci služby a vedoucí studia knihy často bratrům koncem měsíce osobně připomínají, aby svou zprávu podali, a tak mohla být Společnosti odeslána kompletní zpráva. Můžete si být jisti, že bratři, kterým to připomenete, vaši pomoc a zájem ocení.

◼ Je správné, když manželské dvojice přednesou své rodinné problémy právnímu výboru? (km 9/73, km-B 2/74)

Když má manželská dvojice problémy, měla by se pokusit řešit je sama ve shodě s radami Božího slova. Když se jim to však nepodaří a jde přitom o vážný problém, pak by bylo správné, kdyby jeden z nich nebo oba mluvili se staršími, kteří tvoří právní výbor. (Viz Matouše 18:15–17.)

Vážným problémem by například bylo, kdyby muž bil svou ženu a ubližoval jí. Křesťan nemá být rváč. (1. Tim. 3:3; Tit. 1:7) Křesťané mají přinášet ovoce ducha a k tomu patří sebeovládání a pokoj. (Gal. 5:22, 23) Manžel má svou ženu milovat jako sám sebe. (Efez. 5:28, 29; Kol. 3:19; viz také 2. Tim. 2:24 a 1. Petra 3:7.)

Když jde o zřejmý případ násilí, právní výbor záležitost přešetří, aby zjistil, co vedlo ke zlému nakládání se ženou, a oběma dá biblickou radu ve snaze zavést v rodině opět pokoj. Právní výbor může zjistit, že je zapotřebí více než dát jen radu. Možná, že muž musí být soukromě nebo veřejně pokárán. Když se ukáže, že muž bije svou ženu ze zvyku, že se neovládá, je surový (2. Tim. 3:3) a nedbá na biblické rady, které mu dali starší muži ve sboru, pak může být takovému násilnickému muži odňata pospolitost.

Když se potom žena, které je takto ubližováno, rozhodne postupovat soudně proti svému muži, jemuž byla odňata pospolitost, protože to považuje za nutné k ochraně před dalšími násilnostmi, pak tím neporuší radu, která je dána v 1. Korinťanům 6:1–6.

Podobně je možné postupovat, pokud se ke starším dostane stížnost, že nějaký člen sboru může, ale nechce pečovat o svou rodinu v souladu s 1. Timoteovi 5:8.

Právní výbor sboru by se neměl vměšovat do osobních, soukromých záležitostí rodin; když však je požádán o radu, má velkou odpovědnost posuzovat záležitost v souladu se Svatým Písmem a chránit dobrou pověst sboru. Když byl výboru přednesen nějaký případ, má ho důkladně projednat a později se má ujistit, zda bylo dbáno dané rady a zda došlo k potřebné změně. Starší muži se snaží napravovat věci, které nejsou v pořádku, a k tomu patří též obtížné rodinné problémy, které jim jsou předkládány. (Tit. 1:5)

◼ Je správné, aby sbor nebo nějací bratři pořádali výprodej použitého zboží k finančnímu užitku sboru a aby z toho dělali sborovou záležitost? (km 10/73)

Jestliže některý člen sboru chce uspořádat výprodej, je to jeho osobní věc a vlastní rozhodnutí. Co pak udělá s výnosem, je také jeho osobní věc. V žádném případě však není vhodné, aby někdo takový výprodej chápal jako sborovou záležitost nebo aby naznačoval, že je do ní sbor nějak zapojen.

V každém sále Království je schránka na dary, kam je možno zcela dobrovolně přispět. Písmo jasně ukazuje, že křesťané by měli mít možnost přispět na nezbytné výdaje sboru, ale že by měli přispívat ochotně, ze srdce, a ne na základě působení na touhu po osobním hmotném zisku, který přijde výměnou za něco darovaného. (2. Kor. 9:7)

◼ Jak by měl postupovat bratr, který předsedá veřejnému shromáždění? (km 12/73, km-B 7/74)

Úkolem bratra, který předsedá veřejnému shromáždění, je to, aby vytvořil vřelou a uvolněnou atmosféru a aby zajistil hladký přechod mezi jednotlivými částmi programu. K dosažení tohoto cíle přispěje, když si to, co řekne, předem připraví. Klíčové je, aby byl stručný. Po několika slovech na uvítanou se zpravidla zpívá píseň a po ní následuje modlitba. Často je vhodné, když modlitbu pronese bratr, který veřejnému shromáždění předsedá, ale může ji mít také jiný bratr, který je předem určený, pokud je to možné. (Srovnej knihu or s. 95, 96, angl. [tato část česky nevyšla].) Potom bratr, který předsedá, uvede název přednášky a představí řečníka. Vzhledem k tomu, že posluchači vědí, že se jedná o náboženské shromáždění a že řečníkem je svědek Jehovův, bylo by nevhodné řečníka uvádět jako „pana XY“. Je zvykem se o něm zmínit jako o „bratrovi XY“. Pokud se jedná o hostujícího řečníka, předsedající může uvést jméno sboru, s nímž je řečník spojen. Není potřeba se zmiňovat o jeho kvalitách nebo připomínat, jak dlouho bude mluvit. Především by měl být jasně a srozumitelně uveden námět přednášky.

Po skončení přednášky by komentáře bratra, který veřejnému shromáždění předsedá, měly být velmi stručné. Bratr může oznámit námět přednášky, která se bude konat následující týden, a může na ni posluchače pozvat. Pokud po přednášce následuje studium Strážné věže, bratr může oznámit námět a může přítomné pozvat, aby se studia zúčastnili a měli z něho užitek.

Když jsou poznámky předsedajícího stručné a k věci, neodvádějí pozornost jinam ani nedochází ke zbytečnému opakování toho, co řečník uvedl v úvodu nebo v závěru. Posluchači slyší to, co si přišli poslechnout, totiž přednášku, a bratr, který veřejnému shromáždění předsedá, nepřekročí stanovený čas.

1974

◼ O čem je potřeba uvažovat, když se chcete přestěhovat tam, kde je více potřeba sloužit? (km 1/74)

Zvěstovatelé, kteří se z touhy sloužit Jehovovi celou duší nabídli k takové službě, vykonali mnoho dobré práce. Stále jsou místa, kde je značná potřeba horlivých zvěstovatelů.

Každý samozřejmě nemá ty nejlepší podmínky pro tento druh služby. Sbory, které potřebují pomoc, jsou obvykle malé, jsou v méně obydlených oblastech a mají málo teokraticky zkušených bratrů. Jestliže jste tedy byli pokřtěni teprve nedávno, možná bude moudřejší zůstat ve větším sboru, dokud nezískáte dostatek zkušeností. Máte-li nějaké vážné osobní problémy nebo omezení od právního výboru, bylo by užitečné zůstat tam, kde můžete dostat potřebnou duchovní pomoc. Mladí mohou narazit na problémy, když žijí v odlehlém území, kde nemají vedení ani pomoc od svých rodičů nebo jiných starších osob. Bratr, který má živit velkou rodinu, by třeba zjistil, že v hospodářsky nerozvinuté oblasti, kam by se přestěhoval, je to mnohem těžší. Dříve než se někdo rozhodne, že se odstěhuje, je dobré uvažovat o takových činitelích, které mohou mít vliv na jeho duchovní stav.

Pokud si myslíte, že vám okolnosti dovolují se přestěhovat, promluvte si o tom se svou rodinou a také se staršími z vašeho sboru, realisticky rozeberte své důvody, abyste si byli jisti, že vás pohání touha více sloužit Jehovovi. Možná nebude nutné stěhovat se někam daleko; zeptejte se vašeho krajského dozorce na to, jaké potřeby má váš kraj. Chcete-li, můžete si napsat kanceláři odbočky o podněty a nezapomeňte v dopisu uvést potřebné údaje, o nichž se mluví v knize Organizace, jež káže Království a činí učedníky, na straně 135, angl. [tato část česky nevyšla].

Když si vybíráte místo, bylo by moudré nejprve se tam podívat, abyste si udělali představu o podnebí a seznámili se s tamějšími bratry. Také si můžete zjistit, kam by vaše děti chodily do školy, a možnosti bydlení a zaměstnání. Jestliže zjistíte, že opravdu budete schopni sloužit Jehovovi více, když se přestěhujete, pak to rozhodně udělejte a plně při tom důvěřujte v Jehovu. Jestliže se však v této chvíli zdá takové stěhování nemoudré, pamatujte, že mnoho práce v Jehovově službě můžete vykonávat i tam, kde jste nyní.

◼ Jak dlouho by se měly uchovávat záležitosti ve sborovém archivu? (km 2/74)

Záznamy o finančních záležitostech se mají uchovávat nejméně sedm let nebo i déle, podle toho, jak to vyžaduje zákon ve vašem státě. To se týká i jiných záznamů, například záznamů o účtech za časopisy a literaturu. Záznamy o stavbě sálu Království, větších opravách a podobných záležitostech, které mohou být potřebné či užitečně i po sedmi letech, můžete skladovat na neurčito.

Kopie lístků na pravidelný odběr, objednávky literatury, pozvánek a časopisů, přihlášky dočasných průkopníků a podobné věci, mohou být zničeny po uplynutí jednoho roku.

Karty se zprávou jednotlivých zvěstovatelů by se měly uchovávat nejméně osm let. Starší karty je možno zničit. Lístky s měsíční zprávou z kazatelské služby není třeba skladovat, jakmile byly údaje zaznamenány do karet se zprávou zvěstovatelů. Měsíční zprávy o kazatelské službě a návštěvnosti shromáždění se budou skladovat osm let, případně i déle, je-li to žádoucí.

Dopisy od krajského dozorce, v nichž je sbor informován o krajských sjezdech, o jeho návštěvě sboru apod., mohou být skartovány, jakmile popisovaná událost proběhla. Zprávy krajského dozorce o návštěvě sboru a související korespondence se budou skladovat nejméně osm let.

Materiály související se jmenováním starších, služebních pomocníků a pravidelných průkopníků se skladují na neurčitou dobu.

Tištěné dopisy od Společnosti, které pojednávají o zvláštních vydáních časopisů, o cestě na mezinárodní sjezdy apod., mohou být zničeny, jakmile tato zvláštní událost proběhne. Dopisy obsahující pokyny je dobré skladovat na neurčito. Jedná se třeba o dopisy: „Jak správně vyřizovat pravidelný odběr“ (S-11), „Pokyny pro sborové účetnictví“ (S-27), „Názvy přednášek pro veřejná shromáždění“ (S-99), „Jak žádat o úpravu obvodu“ (S-6), „Přidělení sborového obvodu“ (S-54) a dopisy s pokyny k průkopnické službě a aktuální osnovy veřejných přednášek, pohřebních proslovů a proslovů k Památné slavnosti.

Právní záležitosti: Důvěrná korespondence pojednávající o závažných právních záležitostech by měla být uložena na bezpečném místě a měla by být přístupná pouze starším. Měla by být skladována nejméně pět let od data, kdy byl případ uzavřen, a pokud to starší považují za vhodné, i déle.

Jsme si vědomi, že ve výše uvedeném rozboru se nezabýváme každou položkou písemného styku, ale pro starší, kteří mají na starosti archiv, budou tyto obecné pokyny jistě užitečné.

◼ Je nějaký způsob, jak navštěvovat vězně, abychom jim mohli vydávat svědectví? (km 4/74)

Každý týden přicházejí Společnosti mnohé žádosti od vězňů, kteří žádají o literaturu a o to, aby s nimi někdo vedl biblické studium. Společnost chce takovým lidem pomoci, a tak píše do místních sborů, aby se někdo s určitým zájemcem ve vězení spojil. Ocenili bychom, kdyby sbory na takové žádosti reagovaly neprodleně. V některých případech může vězeň dostat literaturu přímo od zvěstovatelů, kteří ho navštíví, ale v některých věznicích se vyžaduje, aby byla literatura zaslána přímo od nakladatelství. Když si vězeň nemůže dovolit finančně přispět, sbor nebo zvěstovatel mohou na krytí výdajů přispět za něj a požádat Společnost, aby mu literaturu zaslala.

V některých místech jsme s vězeňskými nebo jinými státními úředníky mluvili o našem biblickém vzdělávacím programu a díky tomu jsme dostali svolení, aby někdo ve věznici chodil od cely k cele, mluvil s vězni, a kde to je možné, zanechal literaturu. Pokud to správci věznice dovolí, můžeme vězňům dávat zdarma starší časopisy, a jestliže potom zájem vzroste, můžeme nabízet knihy a pravidelný odběr a zahajovat biblická studia.

Jestliže máte ve vašem obvodu věznici, doporučujeme, aby některý sborový starší navštívil vězeňskou správu a tak zjistil, co je potřeba udělat, abyste mohli s vězni mluvit, nabízet jim literaturu a případně s nimi ve skupině nebo jednotlivě vést biblická studia.

◼ Měl by dozorce školy po každém proslovu studujícího dávat radu k řečnickým znakům? (km 5/74)

Ano. Jak je uvedeno v Pokynech pro školu teokratické služby na rok 1974: „Každý studující bude po proslovu dostávat konkrétní radu, přičemž se bude postupovat podle rozpisu uvedeného v dolní části lístku rad k proslovům.“

Na lístku s přidělením úkolu je studující informován, na jakém znaku či znacích má pracovat, a je vhodné, aby dozorce školy udělil vhodnou radu nebo pochvalu k tomu, jak se to studujícímu dařilo. Studující možná pěkně uplatnil podněty z Příručky pro školu. Je vhodné, aby rádce za to studujícího krátce pochválil a snad se i vyjádřil k tomu, jak studující podněty uplatnil, proč je vhodné, aby rozvíjel určitý řečnický znak, a jak mu bude tento znak užitečný v kazatelské službě — taková slova budou poučná a přínosná pro všechny, kdo jsou ve škole přítomni.

Jak je však uvedeno v pokynech na rok 1974, není třeba věnovat celé dvě minuty rozboru řečnického znaku. Správné je klást důraz na duchovní věci. Z toho důvodu je možné vhodně připomenout důležité myšlenky z přidělené látky, které řečník neuvedl. Výroky zdůrazňující, jakou hodnotu mají tyto informace pro nás, mohou všem pomáhat, aby se soustředili především na předkládané duchovní myšlenky. K vyrovnanému pohledu na tuto věc viz podněty z Naší služby Království z prosince 1972 ze strany 7, angl.

Dozorce školy by měl dbát na to, aby mu udílení rady a vyjádření k jednotlivým proslovům studujících netrvalo déle než dvě minuty.

◼ Měli by si rodiče čas, který věnují vyučování a školení svých dětí, nepokřtěných zvěstovatelů, počítat jako čas strávený ve službě? (km 7/74)

Rodiče mají povinnost vyučovat děti Jehovově cestě a to od obou rodičů vyžaduje mnoho času a energie. Zbožní rodiče by na to měli dbát při různých věcech, které během dne dělají. (5. Mojž. 6:6, 7; Ef. 6:4) To, zda se čas využitý tímto způsobem zapíše do zprávy z kazatelské služby, nijak nesouvisí s tím, jak je tato povinnost závažná. Je mnoho věcí, které děláme v souvislosti se svou službou Bohu. A vlastně jen malá část je uváděna ve zprávě z kazatelské služby.

Společnost však má zájem dostávat zprávu o činnosti v kazatelské službě, kterou vykonáváme tím, že sdělujeme biblické pravdy lidem, kteří ještě nejsou součástí křesťanského sboru. Podáváme tedy zprávu hlavně o veřejné kazatelské činnosti, o svém kázání lidem, kteří nezasvětili život Bohu a nejsou pokřtěnými svědky.

Jako odpověď na mnoho dopisů, v nichž pisatelé kladou výše uvedenou otázku, však Společnost stanovuje, že pokud je studium pravidelně vedeno s nepokřtěnými dětmi stejně jako jiná domácí biblická studia, pak si ten rodič, který studium vede, může do zprávy psát jednu hodinu a jednu opětovnou návštěvu za týden a jedno domácí biblické studium měsíčně.

Jsme toho názoru, že je nejlepší takto omezit podávání zprávy o vyučování vlastních nepokřtěných dětí; jinak by ze zprávy o kazatelské službě sboru zanedlouho přestalo být zřejmé, co se opravdu dělá pro to, aby byli všichni lidé seznámeni s dobrou zprávou.

◼ Které činitele rozhodují o tom, kdy se budou konat sborová shromáždění? (km 8/74)

Neexistuje žádný vzor, jehož bychom se při stanovování doby shromáždění měli držet. Z určitého hlediska je totiž podstatnější, proč v určitou dobu máme shromáždění, než to, kdy je máme. K otázkám, o nichž musí sbor uvažovat, patří: Kolik dalších sborů musí využívat stejný sál Království a která doba shromáždění je tedy pro nás možná? V jakou dobu přijdou noví zájemci s největší pravděpodobností? Jaká je běžná pracovní doba a doba vyučování v našem bydlišti? Proč chceme mít shromáždění právě v určitou dobu? Jsme ochotni vzdát se toho, co je výhodné pro nás, ve prospěch celého sboru?

Zamyslete se nad tím, co řekl apoštol Pavel: „Všechno je zákonné, ale ne všechno je výhodné. Všechno je zákonné, ale ne všechno buduje. Ať nikdo nehledá svou vlastní výhodu, ale výhodu druhého.“ (1. Kor. 10:23, 24) Když starší uvažují o možných časech shromáždění, v souladu s touto zásadou si mohou klást otázky: Bude takové opatření z duchovního hlediska pro členy sboru i pro nové zájemce užitečné a pomůže jim shromáždění se účastnit? Skutečně nám takový rozvrh pomůže dávat zájmy Království na první místo, nebo naopak budou zájmy Království zanedbávány?

Po úvaze o těchto činitelích a po zvážení doporučení starších je na každém sboru, aby rozhodl, kdy se budou místní shromáždění konat. V knize Organization na straně 103 v odstavci 3 (angl. [tato část česky nevyšla]) je uvedeno, že sbor „si zvolí, v jaké době se budou konat shromáždění, podle toho, jak to vyhovuje většině členů sboru“. Očekává se, že si křesťané, jejichž plány jsou v rozporu s tím, kdy se konají shromáždění, své plány upraví tak, aby své duchovní zájmy nezanedbávali. Pokud se v sále Království schází sborů několik, budou se muset o době shromáždění mezi sebou láskyplně, křesťansky dohodnout.

Doba konání sborových studií knihy se může lišit podle situace těch, kdo do dané skupiny patří.

◼ Je vhodné, abychom na automobily, šperky nebo na jiné věci psali latinkou nebo hebrejskými písmeny tetragrammaton? (km 9/74)

To je osobní věc, a je tedy správné ponechat na každém svědkovi, ať se rozhodne podle svého svědomí.

Podmínky na jednotlivých místech se však liší a co snad je vhodné na jednom místě, možná není vhodné jinde. Například na místech, kde panují značné předsudky vůči Židům, by tetragrammaton napsané hebrejskými písmeny mohlo vyvolat zbytečné problémy, protože by si nás lidé mohli se Židy plést. A někteří Židé považují veřejné zobrazování tetragrammata za nežádoucí. Na některých místech jsou ještě další důvody, proč to může být považováno za podivné a působit nedorozumění.

Naproti tomu někteří křesťané zjistili, že tetragrammaton uvedené latinkou nebo hebrejskými písmeny vyvolalo zvědavost, a to dalo příležitost k neformálnímu svědectví. Kromě toho to sloužilo jako prostředek k identifikaci svědků, kteří někam cestovali.

Jestliže se někdo rozhodne mít na svém automobilu tetragrammaton, měl by si také uvědomit, že by mohlo dojít k pohaně tím, kdyby projevoval neúctu k césarovým zákonům nebo kdyby řídil nedbale či neohleduplně.

Jsme Jehovovi služebníci a máme povinnost vyvyšovat jeho jméno. Děláme to hlavně kázáním a tím, že dáváme dobrý příklad ve svém křesťanském životě. Rozhodně by bylo nevhodné, kdyby se to veřejným zobrazováním tetragrammata zlehčovalo. Kromě toho nechceme ve druhých lidech vyvolávat dojem, že tetragrammaton je symbolem svědků Jehovových. Nemáme žádný symbol, jímž bychom se označovali jako organizace, ale to, že jsme křesťanští svědkové Jehovovi, dáváme najevo tím, že žijeme podle Boží vůle. (Jan 13:35)

◼ Jakým způsobem můžeme obdržet pomoc, když řešíme osobní problém? (km 10/74, km-B 3/75)

Jsme-li schopni řešit své problémy pomocí Božího slova, přináší nám to pravé uspokojení. Mnozí zjišťují, že se jim podařilo většinu svých osobních potíží vyřešit modlitbou a osobním studiem Bible. Jehova zná naše problémy daleko lépe než někdo jiný a zve nás, abychom se k němu obrátili o pomoc. (Hebr. 4:16; Jak. 1:2–5; Strážná věž z 1. července 1974, s. 414, 415, angl.) Pomocí Indexu publikací Watch Tower Society lze najít vysvětlení k určitému problému a vhodnou biblickou radu.

Když se řídíš těmito pokyny, o kterých byla zmínka, a přece si stále myslíš, že potřebuješ pomoc, promluv s některým ze starších svého sboru. Tito bratři znají tebe a tvé poměry; obyčejně jsou schopni dát ti potřebnou radu z Božího slova. Mysli na to, že se Jehova postaral, aby prostřednictvím starších byla poskytována pomoc.

Pokud problém trvá dál a ty máš dobrý důvod, aby sis myslel, že potřebuješ další pomoc, můžeš napsat odbočce. Když se k tomu rozhodneš, prosíme, dbej na následující rady: Vysvětli, kdo jsi, do kterého sboru patříš a které další osoby mají co dělat přímo s tvým problémem. Anonymní dopisy zůstanou nezodpovězeny. Neklaď žádné otázky k hypotetickým situacím. Uveď přesné údaje, vyhni se domněnkám a nepotřebným podrobnostem. Podej úplný popis a srozumitelně vysvětli, v čem spočívá tvůj problém. Zmiň se, co jsi doposud udělal, abys ho vyřešil, a proč se ti to podle tvého mínění nepodařilo. Bude vynaložena snaha, abys dostal odkaz na biblickou zásadu, která se k tomu vztahuje. Když se ve svém dopise zmíníš, jakou radu ti dali starší, bylo by vhodné, abys jim dal kopii svého dopisu. Jestliže se také jedná o jiné osoby, může se stát, že odbočka pošle kopii odpovědi starším, aby věděli, jaká rada byla dána.

◼ Je vhodné, aby přestupníkovi, kterému sice na základě pravého pokání nebyla odňata pospolitost, přesto byla za určitých předpokladů uložena omezení v kazatelské službě? (km 12/74, km-B 5/75)

Toho, kdo byl soukromě nebo veřejně pokárán, se týká to, co je řečeno v knize Organizace na stranách 159–161. Je sice pravda, že mu mohou být udělena určitá omezení, ale je dobré dbát na to, co je o kazatelské službě psáno na straně 160: „Osoba má naprostou volnost zaměstnat se plně kazatelským dílem a podávat o něm zprávu...“ Pravděpodobně by bylo moudré, aby ten, kdo byl veřejně pokárán a jehož případ je znám veřejnosti, alespoň určitou dobu konal svou kazatelskou službu v té části obvodu, kde problém nepronikl na veřejnost. Je potřeba myslet na to, že kazatelské dílo je hlavní součástí naší služby Bohu a že by se na něm měli podílet všichni Boží služebníci. (Mat. 24:14; 28:18–20)

Jak se zachovat v případě osoby, které byla odňata pospolitost a nyní je opět přijata? Mělo by jí být ihned dovoleno, aby se znovu podílela na službě? Ano, ve shodě se shora uvedenými myšlenkami by měla po znovupřijetí dostat svolení k účasti na kazatelské službě. Pokud jde o další výsady v tomto směru, můžeme se dát vést tím, co o tom říká kniha Organizace na straně 171 a 172.

1975

◼ Má váš sbor užitek z toho, že všichni schopní, způsobilí bratři, kteří jsou s ním spojeni, se podílejí na služebních výsadách? (km 1/75, km-B 7/75)

Na starších spočívá těžká odpovědnost vyučovat. Proto jsou jim obvykle přidělovány takové úkoly jako vést sborové studium knihy a mít přednášky a vyučovací řeč. To však neznamená, že by také schopní služební pomocníci nemohli převzít některé z těchto úkolů. Použití těchto bratrů závisí na jejich schopnosti vyučovat a na tom, zda je jejich služeb zapotřebí. Pro starší je velmi užitečné, když mají při vyučování podporu služebních pomocníků.

V knize Organizace na str. 90 a 91 je ukázáno, že je prospěšné, jestliže starší vede studium knihy, neboť při něm je třeba vyučovat. Když to okolnosti dovolují, snad by starší mohl převzít více než jedno sborové studium. Ale je tam také psáno: „Je-li zapotřebí ještě více bratrů, místní rada starších může požádat některé služební pomocníky, kteří vykazují určité rysy učitelů, aby sloužili jako náhradníci vedoucích do té doby, než zde bude k dispozici starší.“ Toto opatření přispívá k tomu, že starší nejsou tolik zaměstnáni vedením několika sborových studií a mohou věnovat žádoucí pozornost ostatním úkolům nebo věcem, v nichž sbor potřebuje pomoc.

Je také dobré myslet na to, že lze obdržet pomoc od schopných bratrů, kteří jsou teprve krátce spojeni se sborem. Když byl tedy bratr v jiném sboru jmenován starším nebo služebním pomocníkem a přestěhoval se do vašeho sboru, nemusí starší vždy čekat několik měsíců, aby ho poznali. Místo toho by bratři učinili lépe, kdyby okamžitě napsali starším sboru, z kterého ten bratr přišel, a z jejich komentářů zjistili, jaké jsou jeho schopnosti a co tito starší doporučují. Jestliže dojde příznivé doporučení a starší sboru, se kterým je nyní spojen, myslí, že splňuje předpoklady, mohou vedoucímu sboru předložit doporučení. Mezitím může rada starších rozhodnout, jaké úkoly mají být bratrovi svěřeny, aby byl pomocí sboru.

◼ Do jaké míry mohou být služebním pomocníkům přidělovány programy na pódiu na sborových shromážděních? (km 2/75)

Je mnoho věcí, které mohou služební pomocníci dělat: závisí to na místních potřebách a na jejich osobních schopnostech. Někteří si počínají dobře na pódiu a je možné jim přidělit předsednictví na veřejných shromážděních. Ti, kdo plynně čtou, mají dobrou výslovnost a zdůrazňují podle smyslu, mohou číst na studiu Strážné věže. Služební pomocníci mohou mít také vhodné programy na služebním shromáždění. Někteří z těch, kdo jsou dobrými učiteli z pódia, mohou být požádáni, aby přednesli vyučovací řeč. Ti, kdo mají výborné vyučovací schopnosti a jsou schopni udržet pozornost publika i při delším proslovu, mohou ve svém domovském sboru mít veřejnou přednášku; mohou ji mít i v jiných sborech, pokud je o to někdo zvláště požádá.

To, že je někdo služební pomocník, ovšem automaticky neznamená, že je pro tyto úkoly způsobilý. Velmi to záleží na jeho schopnostech, které rozvinul, a potřebách místního sboru.

Tam, kde je to možné, je užitečné, aby programy na pódiu měli různí bratři. Ale neměla by pro to být obětována kvalita vyučování. Nicméně skutečností je, že mnozí služební pomocníci jsou znamenitými řečníky a bylo by vhodné využít na shromážděních jejich schopnosti.

◼ Je kajícímu hříšníkovi „uloženo“ veřejné nebo soukromé pokárání tak, jako by mu byla uložena zkušební lhůta? (km 3/75, km-B 8/75)

Ne. Pokárání je výrazem nesouhlasu sboru s jedním z jeho členů, který se provinil tak vážným hříchem, že by mu mohla být odňata pospolitost, pokud by nečinil pokání. (1. Tim. 5:20; Tit. 1:10–13) Jestliže byl tento nesouhlas jednou vyjádřen, pokárání je skončeno. Pro takovou osobu nezačal čas, ve kterém by musela být trvale usměrňována a tak by byla „v kárání“.

Proč však vstupují v platnost určitá omezení? Člen sboru, který se dopustil těžkého hříchu, projevil duchovní slabost. Jako někomu, kdo je tělesně nemocný, jsou uložena omezení v určitých jídlech nebo činnostech, dokud se jeho stav znatelně nezlepší, tak může být ten, kdo je duchovně slabý, zbaven jistých výsad ve sboru na tak dlouho, dokud opět zřetelně nedosáhne své duchovní síly. Omezení mají většinou kajícníkovi pomoci zotavit se ze své duchovní slabosti a vštípit mu, jak je nutné vážit si Boží svatosti. (Gal. 6:7–9; viz or 159.)

Jestliže se bratr, který byl před nedávnem pokárán, přestěhuje do jiného sboru, je rozumné podat zprávu starším onoho sboru o omezeních, která jsou snad v platnosti. Tím budou starší onoho sboru schopni bdít nad tím, aby znovu získal své výsady, a pomáhat mu, aby byl duchovně plně vyléčen. Přirozeně, že v novém sboru se takové dřívější pokárání neoznamuje. Starší by měli vždy napodobovat Jehovu, který jednal se svým lidem milosrdně, i když ho musel ukázňovat. (Iz. 63:7–9)

◼ Mohou noví návštěvníci na našich shromážděních podávat komentáře, ačkoli jejich život není v souladu s biblickými zásadami? (km 4/75)

Když lidé projevují zájem o pravdu, rádi je zveme na naše shromáždění, protože víme, že z toho budou mít v mnoha směrech užitek. Tím, co někteří slyší a vidí, jsou již po jednom shromáždění přesvědčeni, že ‚Bůh je s námi‘. Nevyptáváme se jich na jejich osobní záležitosti, než je pozveme.

Nemusíme se také vyptávat předtím, než jim dovolíme podávat komentáře. Komentáře na shromážděních jsou součástí našeho vyučování, a proto když se někdo nový přihlásí, nemusíme ho odmítnout. Když se tento člověk zapojí, bude z toho mít nepochybně užitek a jeho účast pravděpodobně také povzbudí druhé. (Hebr. 10:24, 25)

A co ti, kdo jsou s námi nově spojeni a užívají dosud tabák nebo žijí v nemravnosti? Proč by předchozí úvaha neměla platit, pokud se chovají slušným a patřičným způsobem? To, že podávají komentáře, z nich nedělá členy sboru. Jsou noví a učí se. Je velmi pravděpodobné, že udělají pokrok, jako to udělali v minulosti i jiní, očistí svůj život a budou dělat pokrok směrem k zasvěcení a křtu. Nemůžeme očekávat, že když poprvé přijdou na shromáždění, budou čistí od všeho provinění.

Ale starší, a zvláště ten, kdo vede program, musí být bdělí a dávat pozor, aby se do sboru nevplížil nějaký nenapravitelný člověk, který by škodil, právě jak varoval Juda. Obecně řečeno, pokud se nepokřtění, noví zájemci přihlásí, aby podali komentář, mohou být vyvoláni.

◼ Předpokladem pro staršího je, aby byl „schopný vyučovat“. Co znamená tento výraz? (km 5/75, km-B 10/75)

Vyučování se projevuje různými způsoby. Někteří jsou obratní řečníci, kteří umí vyučovat z pódia, jiní se vyznačují tím, že jsou schopni napomínat a dávat rady jednotlivcům nebo rodinám. V každém případě musí být starší dobře obeznámen s Biblí a ‚pevně se držet věrného slova při svém umění vyučovat, aby byl schopný jak vybízet učením, které je zdravé, tak kárat ty, kdo odporují‘. To znamená, že je schopen vysvětlovat proroctví, udílet zdravé poučení a poukazovat na to, co říká Bible o mravnosti a životě podle biblických zásad. (1. Tim. 3:2; Tit. 1:9)

Dozorci vyučují také svým příkladem. Ježíš dal příklad dozorcům během své služby na zemi. Činil učedníky, bral je s sebou a ukazoval jim, jak provádět dílo vyučování. (Mat. 9:35–38) Když je poučil o tom, jak se má vyučovat, poslal je, aby šli sami a na mnoha místech kázali poselství o Království. (Mat. 10:7, 11–14) Vyučovací práce tedy v sobě zahrnuje i to, aby dozorce chodil se členy sboru do služby a ukazoval jim, jak má dílo být vykonáváno. Noví se musí seznámit s používáním Bible a s vyučovacími metodami, které se používají při opětovných návštěvách a na biblických studiích. (Srovnej také Skutky 20:20, 27, 35; 1. Kor. 4:16; 1. Petra 5:3.)

Praktický dozorce pozná příležitosti k vyučování, které se mu nabízejí ve službě. V době, kdy je se zvěstovatelem ve službě, má snad při přechodu z jednoho domu do druhého možnost k rozhovoru, ve kterém mohou být zodpověděny otázky nebo vyřešeny problémy. Může poukázat, jak je možné zlepšit se v předkládání dobrého poselství. Dozorce má tedy vykonávat rozsáhlou vyučovací práci. (2. Tim. 2:2)

◼ Které činitele je třeba mít na mysli při pořádání svateb v sále Království? (km 6/75)

Předpokládá se, že dvojice, která si přeje mít svatbu v sále Království, chce klást důraz na duchovní aspekty svatby. Když starší ze služebního výboru použití sálu Království povolí, očekává se, že kromě malých změn, se kterými starší souhlasí, nebude sál upravován. Mohou být udělány například některé rozumné úpravy v rozestavení sedadel, pokud je to možné, je možné přinést květiny a tak dále.

Pokud jde o zkoušku, starší ji mohou povolit, pokud to bude v době, která se nekryje s činností sboru. To může pomoci svatebčanům, aby se seznámili s průběhem obřadu při samotné svatbě. Ale měla by se projevovat rozumnost, pokud jde o rozsah a náročnost zkoušek.

Pokud si dvojice přeje udělat stručné oznámení na sborovém shromáždění, kdy se svatba, jako událost v sále Království, koná, je to možné udělat. Ti, kdo oznámení slyší, se mohou samozřejmě osobně rozhodnout, zda svatbu navštíví, nebo ne. (Pokud jde o pořádání svateb, bude užitečné přečíst si Strážnou věž číslo 18 z roku 1969 a z 1. května 1974, angl.)

◼ Co se dá dělat, když počet přítomných na shromážděních přesahuje kapacitu sálu Království, ale sbor není ještě v situaci, kdy by se mohl rozdělit? (km 7/75)

Mnoho sborů zažilo rychlý příliv nových, takže se kapacita sálu stala nedostatečná, a to zvláště na nedělním shromáždění. Při řešení tohoto problému není vždy nutné vytvořit nový sbor. Zkušenosti ukázaly, že předčasné rozdělení sboru může mít špatný vliv. Dále uvádíme některá vodítka, která mohou vzít starší v úvahu:

Když se má rozdělit velký sbor, je doporučeno, aby nový sbor měl před založením 75 až 80 pravidelných zvěstovatelů. Měl by být také k dispozici dostatek způsobilých bratrů, kteří by se ujali dohledu nad sborem. Pokud jsou přeplněna pouze nedělní shromáždění, sbor by mohl uvažovat o tom, že bude mít dvě veřejná shromáždění a dvě studia Strážné věže. Sbor by mohl být rozdělen podle skupin studia knihy, které by navštěvovaly různá shromáždění. Obě veřejné přednášky by měl tentýž bratr a studium Strážné věže by vedli dva vedoucí. To by zmírnilo vytíženost sálu Království a umožňovalo by to, aby se sbor dále těšil ze společných programů na služebním shromáždění a na škole teokratické služby. Až se později sbor dále rozroste, je možné uvažovat o založení nového sboru.

Pokud hodně zvěstovatelů žije v jiném městě a na shromáždění musí daleko cestovat nebo existují jiné obtížné okolnosti, může být vhodné vytvořit nový sbor, ačkoli jeho velikost není taková, jak je uvedeno výše. V takovém případě si může rada starších napsat o dopis „Informace o sboru“ (S-50), kde jsou uvedeny další podrobnosti.

◼ V knize Man’s Salvation (na straně 208, v odstavci 8, angl.) a ve Strážné věži číslo 12 z roku 1976 jsou různá vysvětlení toho, kdo je představován ‚člověkem‘, který zasadil hořčičné zrno. (Mat. 13:31, 32) Které vysvětlení je správné? (km 11/75)

Ve Strážné věži číslo 12 z roku 1976 v článku „Nepravé království odhaleno — není útočištěm“ v odstavci 22 čteme: „Ježíš Kristus se svou prorockou předvídavostí mohl předem vědět, jak to dopadne se symbolickým hořčičným zrnem, které [on] pěstoval v prvním století.“ Za pěstitele, o kterém je zmínka v tomto podobenství, je tedy považován Ježíš Kristus. Ve všech dalších výtiscích knihy Man’s Salvation bude udělána úprava, aby tato kniha byla v souladu s tímto názorem.

Úvaha ve Strážné věži je v souladu s Izajášem 5:2 a Jeremjášem 2:21. Popisuje se tam, jak Jehova pěstoval Izrael jako „vybranou červenou révu“, ale ukázalo se, že Izrael je národem ‚planých hroznů‘, nebo jak říká Jeremjáš, byl ‚zvrhlou odnoží cizozemské révy‘. Ze srovnání tedy vyplývá, že Ježíš předvídal to, že podobná věc jako s Izraelem se stane také v souvislosti s ‚nebeským královstvím‘, o němž se zmiňoval v podobenství. Strážná věž tedy předkládá opravené porozumění, že Ježíš je pěstitelem hořčičného zrna v prvním století.

1976

◼ Je vhodné psát kanceláři odbočky Společnosti a žádat o ubytování u bratrů ve vaší nebo v cizí zemi nebo ve městě, kde je umístěna odbočka? (km 1/76)

Náplní práce kanceláře odbočky Společnosti je podporovat kázání a vyučování dobré zprávy o Božím Království. Zařizování dočasného nebo trvalého ubytování je osobní záležitost těch, kdo někam cestují. V žádné kanceláři odbočky nejsou poskytovány informace o bratrech, u nichž by bylo možné dostat dočasné nebo stálé ubytování. Lidé, kteří by takové informace chtěli, by je měli získat sami a neměli by psát Společnosti a ani z tohoto důvodu navštěvovat žádnou z jejích kanceláří. Kanceláře odboček Společnosti však mohou poskytovat informace o tom, kdy a kde se konají sborová shromáždění, a pokud je to nezbytné, zpravidla mohou poradit, kde je k dispozici veřejné ubytování nebo podnájem.

Ubytování na sjezdech má na starosti zvláštní ubytovací oddělení. Ti, kdo chtějí navštívit určitý sjezd, by měli napsat ubytovacímu oddělení ve sjezdovém městě; ale pokud někdo chce navštívit sjezd v zahraničí a nezná adresu ubytovacího oddělení, může poslat žádost o ubytování kanceláři odbočky a ta ji pošle do ubytovacího oddělení příslušného sjezdu.

◼ Je vhodné, aby někdo ze svědků Jehovových přijal léčbu a péči v nemocnici, kterou spravuje nějaká náboženská organizace? (km 2/76)

Různé náboženské organizace spravují nemocnice, které poskytují lékařské ošetření a péči. Takové nemocnice nejsou obvykle založené proto, aby přímo podporovaly falešné náboženství. Původně mohly být také založeny proto, aby náboženské organizaci sloužily jako zdroj příjmů. Dnes jsou některé nemocnice náboženské pouze podle jména, ale v jiných stále ještě částečně pracuje kněžstvo.

Pokud nějaký svědek Jehovův žádá o nemocniční péči, musí se sám rozhodnout, zda půjde do nemocnice, která je možná spojena s nějakou náboženskou organizací. Někomu to svědomí snad dovolí, ale druhému ne. Jsou některé okolnosti, které mohou ovlivnit něčí rozhodnutí, a je dobré je zvážit.

Například nemocnice, která má náboženské jméno, může být jediná v nejbližším okolí. Nebo je možná blízko jiná nemocnice, která má sice náboženské kontakty, ale snad i pověst, že poskytuje vynikající služby. Taková nemocnice s náboženským jménem může být také jediná, která je vybavena k tomu, aby poskytovala příslušné potřebné ošetření; nebo to může být jediná nemocnice, kde váš lékař nebo chirurg může provádět léčebné úkony. Některé nemocnice spojené s náboženstvím také mohou respektovat váš křesťanský názor na používání krve, ale některé soukromé nebo městské nemocnice by to možná neudělaly. To jsou některé činitele, které můžete zvážit, když se rozhodujete, kterou nemocnici použít.

Pokud se rozhodnete využít nemocnici spojenou s nějakým náboženstvím, mohli byste na to pohlížet pouze tak, že platíte za poskytnuté služby. Mohli byste na to pohlížet stejně, jako kdyby nějaká náboženská organizace řídila určitý podnik; kdybyste takovému podniku zaplatili za nějakou službu, nepřispívali byste přímo a dobrovolně na podporu falešného náboženství. Pouze byste platili za výrobky nebo za služby.

Jako křesťané se samozřejmě musíte za všech okolností postarat, abyste se nezapletli do skutků falešného uctívání. Neměli byste také lidi, kteří snad v nemocnici pracují nebo ji navštěvují, nazývat obvyklými náboženskými tituly jako „otec“ nebo „bratr“ apod. Pobyt v nemocnici byste měli považovat výhradně za obchodní záležitost, při které dostáváte péči a služby, ale nic více.

Pokud jde o to, ve které nemocnici se člověk bude léčit, každý musí zvážit všechny okolnosti a potom udělat vlastní rozhodnutí. (Gal. 6:5)

◼ Je rozumné, aby si někdo ponechal trvale určitý dílčí obvod? (km 4/76)

Zvěstovatelé možná zjistí, že propracovávání určitého obvodu z různých důvodů nejlépe vyhovuje jejich okolnostem. Například někdo, kdo nemá možnost dopravy, považuje za výhodné mít obvod blízko svého bydliště. Nebo někdo, kdo má tělesné omezení, snad dává přednost obvodu, kde nemusí chodit po mnoha schodech. Je dobré, když takoví zvěstovatelé mohou dostat obvody, které jsou pro ně dosažitelné, aby se jim pomohlo pravidelně se podílet na kazatelské službě.

Přesto tam, kde je to praktické, je výhodné, když zvěstovatelé obvod několikrát propracují a potom ho odevzdají. To umožňuje, aby tento obvod navštívili i druzí, kteří mají podobné okolnosti. Často je také užitečné, když návštěvy v obvodu vykonávají různí zvěstovatelé, protože lidé reagují na různé osobnosti. Zvěstovateli v jiném věku, který má jiný přístup a chodí do obvodu v jinou denní dobu, se může lépe dařit zastihnout určité lidi. Jestliže je možné, aby obvod propracovávali různí zvěstovatelé, může to vést k tomu, co si všichni přejeme — každému bude vydáno účinné svědectví. Aby se toho dosáhlo, dozorce služby tyto věci koordinuje.

Pokud si někdo myslí, že okolnosti vyžadují, aby si určitý obvod nechal, může pravidelně zvát jiné, aby se s ním na propracovávání obvodu podíleli. Vedoucí studia knihy může pomoci tím, že v obvodu příležitostně zorganizuje skupinové vydávání svědectví. Pokud druzí umějí rozvíjet zájem nebo zahajovat studia, snad si budou přát v návštěvách pokračovat. Nebo je možné takové návštěvy předat, pokud se zvěstovateli, kterému je obvod přidělen, lépe daří účinněji rozvíjet zájem.

Určující činitel je: Co je v nejlepším zájmu lidí v obvodu? Chceme se starat o obvod takovým způsobem, jaký lidem podobným ovcím nejvíce pomůže.

◼ Jak bychom se měli dívat na úvody pro službu dům od domu navržené v Naší službě Království? (km 6/76)

Jsou to návrhy. Všichni oceňujeme, že je moudré, jestliže jsme připraveni říkat v kazatelské službě něco konkrétního o dobré zprávě. V Naší službě Království se často objevují úvody a poskytují nám různé náměty, o nichž můžeme mluvit. (1. Kor. 9:22) To je užitečné zejména v případě, že propracováváme obvody velmi často. Nicméně uvědomujeme si, že je mnoho různých situací a námitek, které vyvstanou v různých částech naší země a my potřebujeme být pružní. Je dobré přizpůsobit svůj úvod, aby vzbudil zájem obyvatele bytu.

Pokud se úvod navržený v Naší službě Království dá použít v místních podmínkách, snad ho použijete. Ale pokud jste si vypracovali úvod, který je pro váš obvod praktičtější, a jste schopni vyjádřit myšlenky pohotověji, můžete ho bez zábran používat. Hlavně si musíme uvědomovat, že kážeme dobrou zprávu o Království. Pokud poselství předkládáme jasně a jednoduše a používáme Bibli, jistě budeme mít od Jehovy mnoho požehnání.

◼ Může být jako studium hlášen rozhovor, při kterém se používá jen Bible? (km 9/76, km-B 2/77)

Základem pro biblické studium jsou obvykle publikace Společnosti. Ale někdy nejsou lidé ochotni používat jakékoli materiály, kromě Bible. Takové osoby však někdy mohou chtít, abychom s nimi pravidelně mluvili o Bibli. Pak můžeme systematicky rozebírat různá témata a použít při tom šest až osm biblických textů, které jsou uvedeny v jedné kapitole některé publikace. (Viz Naši službu Království 7/1976, „Jiná možnost“.) Takové systematické rozhovory mohou být hlášeny jako biblické studium, pokud byly uskutečněny nejméně třikrát. (Viz knihu Organizace, str. 129.)

Když dotyčný získá více důvěry, může být zavedeno studium s vhodnou publikací. Neměli bychom však při tom vzbudit dojem, že ze studia Bible přecházíme na studium knihy. Navštěvovaná osoba má i nadále vědět, že studuje Bibli, což se skutečně děje, když texty ze studovaného materiálu čteš a vysvětluješ.

◼ Do jaké míry mohou v programu na služebním shromáždění vystupovat služební pomocníci, kteří nejsou příliš dobrými řečníky? (km 10/76)

I když někteří služební pomocníci nejsou příliš dobrými řečníky, stejně povzbuzují druhé a pomáhají jim, oddaně podporují všechna sborová opatření, jsou horliví v kazatelské službě, a proto mají úctu a lásku sboru. Je na starších, aby rozhodli, do jaké míry by mohli vystupovat v programu na služebním shromáždění. Programu může předsedat některý sborový starší nebo schopnější služební pomocník a jiným služebním pomocníkům mohou být úkoly přidělovány podle jejich schopností. Tak má sbor prospěch z toho, že takové bratry občas slyší na shromážděních, a tito bratři jsou povzbuzeni tím, že jsou na pódiu vhodně použiti.

Někteří bratři nejsou ještě jmenováni jako služební pomocníci, ale mají dobré řečnické schopnosti, projevují dobrého ducha a mají úctu sboru. Mohou být používáni na služebním shromáždění? Opět to musí rozhodnout starší. Tito bratři by mohli dostat nějaký úkol pod vedením některého staršího. Přidělování úkolů těmto bratrům by tedy mohlo programu dodat zajímavost a pestrost.

Stále ovšem chceme mít na mysli, že Bible stanovuje vysoká měřítka pro ty, kdo vyučují, a že předsedajícími by měli být pouze schopní řečníci. (Viz Naše služba Království z ledna a února 1975, Schránky otázek.) Mladí a noví bratři nemají být školeni a získávat zkušenosti v řečnictví na služebním shromáždění; k tomu slouží teokratická škola, komentáře na shromážděních a kazatelská služba. Prvořadou odpovědnost vyučovat na služebním shromáždění mají starší. Doufáme, že výše uvedené postřehy poskytnou vyrovnaný názor, aniž se sníží vysoká úroveň poučování, kterého se nám dostává na našich služebních shromážděních.

◼ Je vhodné, aby rada starších organizovala jiný hudební doprovod ke zpěvu na sborových shromážděních místo toho, aby se k tomu používaly nahrávky Společnosti? (km 11/76)

To je záležitost, kterou musí rozhodnout rada starších. Doprovod ke zpěvu sboru opravdu pomáhá, aby zpíval dobře. Některé sbory možná nemají magnetofon, aby mohly využít nahrávky Společnosti. V mnoha sborech, kde jsou k dispozici lidé s hudebním talentem, se dává přednost doprovodu klavíru nebo jiného nástroje. Nebylo by dobré pokoušet se zpívat za doprovodu někoho, kdo na nástroj neumí dobře hrát.

Jestliže se zpívá za doprovodu nahrávek, měly by se obehrané nebo poškozené nahrávky pečlivě vyřazovat; tak se udrží vysoká úroveň shromáždění, která by ve sborech svědků Jehovových měla být patrná.

◼ Měl by být v každém sále Království vyvěšen roční text? (km 12/76)

Doporučuje se, aby v zemích, kde to nevyvolává problémy, byl v sále Království vyvěšen roční text. Roční text je každoročně vybírán tak, aby Jehovovu lidu poskytoval aktuální povzbuzení z Písma. A když nás v sále Království navštíví noví zájemci, obvykle na ně zapůsobí, když na výrazném místě vidí jeden nebo dva verše z Božího slova pro připomínku. Občas je možné se na shromážděních o ročním textu zmínit, zvláště když se tento text nějak vztahuje k programům shromáždění.

Často je nejlepší vyvěsit roční text v čele sálu nebo po stranách, aby byl dobře vidět. Pokud se v tomtéž sále konají shromáždění v jiném jazyku, je možné vyvěsit roční text i v tomto jazyku. Písmena by měla mít vhodnou velikost a celkově by měl nápis vypadat vkusně. Je pravděpodobné, že křiklavý nápis s nestejnými písmeny nebo nápis, který neladí s výzdobou, nebude vhodný. Když nastane čas vyrobit roční text, je možné najít ve sboru někoho, kdo má estetické cítění a mohl by připravit některé návrhy na to, jak by měl roční text vypadat. Je-li sál Království v nějakém bytě nebo jde-li o pronajatý sál, kde se scházejí i jiné skupiny lidí, mohou starší rozhodnout, zda je praktické mít tam roční text. Pokud ano, je nezbytné udělat ho tak, aby se na každém shromáždění dal snadno pověsit a opět sejmout.

1977

◼ Je možné použít sál Království pro tzv. druhý svatební obřad? (km 1/77)

V některých zemích musí být dvojice oddána na radnici nebo v soudní budově zástupcem státu, např. soudcem. To platí i pro křesťany. Křesťanská dvojice však možná chce sdílet tuto radostnou událost se svými bratry a také chce vyslechnout biblickou přednášku o manželství. Možná tedy požádají o svolení, aby mohli použít sál Království k biblické přednášce, která by následovala po občanském svatebním obřadu. Koná-li se taková přednáška v sále Království, nejde samozřejmě o svatební obřad, protože ten již proběhl předtím.

Toto uspořádání skládající se ze dvou částí se však ve Spojených státech (a nyní ani v České republice) neprovozuje. V této zemi mohou pověření bratři vykonávat svatební obřad v sále Království. Pokud si dvojice, která má dobrou pověst ve sboru, přeje, může tedy požádat o dovolení, aby byla oddána v sále Království. Nebo se rozhodne, že uzavře manželství někde jinde, např. doma nebo v pronajatém zařízení, nebo že bude mít občanský obřad na radnici. Pokud se dvojice rozhodne pro sňatek doma nebo v pronajatém zařízení nebo pro občanský obřad někde jinde, není důvod, aby se dodatečně něco konalo v sále Království.

V některých církvích křesťanstva panuje názor, že dvojice musí mít „církevní svatbu“, aby jejich manželství bylo přijatelné Bohu. Ale tak to není. (1. Mojž. 24:67) Jestliže jsou tedy dvě osoby, které jsou volné pro manželství, oddány soudcem nebo jiným oprávněným oddávajícím, je jejich manželství před Bohem a křesťanským sborem platné. Provádění „náboženské svatby“ po měsících nebo letech by naznačovalo něco jiného. Jakmile je dvojice ve Spojených státech (nyní i v České republice) zákonně oddána, její sliby jsou závazné, a proto by nebylo vhodné používat sál Království pro „druhou svatbu“ nebo pro „zopakování“ těchto slibů. V souladu s radou Ježíše Krista jejich „ano“ s ohledem na slib věrnosti znamená před Bohem i před lidmi stále „ano“. (Mat. 5:37)

◼ Proč by měli rodiče dbát na to, jak se jejich děti chovají na shromážděních a na sjezdech, a co by měli dělat starší, když rodiče ze zvyku o své děti nedbají? (km 4/77, km-B 1/79)

Chování dětí vrhá světlo na to, jak je jejich rodiče vychovávají, a na to, jakou úctu mají k zákonu Jehovovu a lidskému. (Přísl. 29:15) „Pro všechno je ustanovený čas“, i pro pobíhání a hry; když se tedy koná křesťanské shromáždění, ať v sále Království, nebo na sjezdu, pravý čas pro ně není. (Kaz. 3:1)

Některé děti jsou od přirozenosti živější a více nezkrotné než jiné. Znají-li rodiče srdce svých dětí, mohou zjistit, že na některé musí dohlížet lépe než na jiné. Když děti nejsou pod dozorem svých rodičů a pobíhají, vrážejí do lidí a poškozují věci v sále Království, bylo by dobré, kdyby starší nebo jiní promluvili s takovými dětmi nebo je přivedli k jejich rodičům, aby mohly být pokárány. Rodiče by měli být vděčni za takovou milující pomoc, kterou dostávají, aby se za chování svých dětí nemuseli stydět.

V těch vzácných případech, kdy rodiče i po přátelské radě jednotlivých starších na své děti nedbají, by se mohlo více starších ve vhodný čas a na vhodném místě s rodinou sejít a mluvit s ní o patřičných biblických zásadách a o tom, že je nutné doma i na shromáždění se dobře chovat.

◼ Jaký je správný názor na obchodní činnosti ve sboru? (km 6/77)

Na tuto otázku není obtížné odpovědět, jestliže si jasně uvědomujeme účel našich shromáždění a našeho společenství s bratry. Navštěvujeme shromáždění a scházíme se s našimi bratry proto, abychom se duchovně povzbudili. (Hebr. 10:23–25) Proto by bylo nevhodné zavádět do sboru cokoli, obchodní činnosti nevyjímaje, co by odvádělo pozornost od biblických důvodů pro shromažďování.

V určitých případech někteří bratři vyjádřili znepokojení nad tím, že jim někdo buď osobně nebo do sálu Království zaslal reklamní materiál a požadoval, aby se tento materiál propagující takové věci jako společné cestování do jiných měst nebo zemí četl před sborem, koloval mezi bratry nebo byl vyvěšen na sborové nástěnce. V jiných případech bratři dostali brožury a dopisy týkající se tzv. řetězových dopisů, pracovních příležitostí, světských vzdělávacích programů, nabídek zboží a tak dále, které neměly nic společného s podporováním zájmů Království. Pokud udržíme obchodní zájmy oddělené od činností na našich shromážděních, která jsou určena k pravému uctívání, nebudeme v mysli ostatních zvěstovatelů vyvolávat zbytečné otázky. (1. Kor. 10:23, 24, 31–33; Fil. 1:9, 10)

Nejlepší je tedy nevyužívat teokratického společenství v sále Království, na sborovém studiu knihy nebo na sjezdech Jehovova lidu k nabízení prodeje určitého zboží nebo k propagaci nějakých služeb za účelem obchodního zisku. To nám pomůže, abychom duchovním zájmům zcela věnovali pozornost, jakou si zasluhují, a abychom obchodní činnost udrželi na tom místě, které jí patří.

◼ Kdo může číst odstavce při sborovém studiu knihy nebo při studiu Strážné věže? (km 7/77, km-B 12/77)

Odstavce se na shromáždění čtou k duchovnímu prospěchu přítomných. Proto by se mělo vyvinout úsilí, aby při shromáždění byly čteny dobře a plynule. Čte-li někdo příliš pomalu, mohlo by být pro vedoucího obtížné ukončit studium včas. Bratři i zájemci, kteří jsou soustředěni na látku, by mohli být velice rozptylováni špatným důrazem, špatnou výslovností nebo zadrháváním.

Ten, kdo má svěřenu tuto výsadu, musí také dávat ve sboru dobrý příklad. Musí čtenářem být pokřtěný bratr? Bylo by to vhodné, ale není to nezbytně nutné. Pokud žádný z pokřtěných bratrů ve skupině nečte dobře, vedoucí studia knihy může rozhodnout, kdo je schopen číst tak, aby z toho všichni přítomní měli co největší užitek. To někdy znamená, že je nutné na studiu použít ke čtení sestru. Je prospěšné určit čtenáře předem.

Ke čtení při studiu Strážné věže by měli být používáni nejlepší čtenáři, i když jsou k dispozici pouze dva nebo tři. Také zde by bylo žádoucí, aby to byl pokřtěný bratr. Ve většině sborů s tím nejsou žádné problémy. Jestliže však v tomto ohledu vzniká nějaký problém, měli by starší učinit takové místní opatření, které by sloužilo duchovním zájmům sboru.

1978

◼ Jak může dozorce školy zařídit, aby mohl dát po shromáždění soukromou radu těm, kdo měli úkol na teokratické škole? (km 5/78)

Pokud budou všichni s dozorcem školy dobře spolupracovat, bude možné, aby se ihned po shromáždění setkal s většinou studentů, nebo dokonce se všemi, aniž dojde k nějakému nepatřičnému zdržení. (Bratr, který přednesl vyučovací proslov, se účastnit nemusí. Je-li třeba ho na něco upozornit, může s ním dozorce školy promluvit později.) Všichni by toto opatření měli chápat jako součást vyučování v teokratické škole. Vybízíme všechny studenty, aby vyhledali dozorce školy okamžitě po shromáždění. Tak mu umožníte, aby byl pro každého z vás tou nejlepší pomocí.

Čas od času může dozorce školy z pódia stručně připomenout, že by ho studenti měli po shromáždění vyhledat, aby si vyzvedli svůj lístek s radami a aby si s ním mohli pohovořit o bodech, na kterých pracují. Studenti, kteří mají mít úkol, by měli dorazit dostatečně dlouho před začátkem shromáždění. Doporučujeme, aby se zkoušky úkolů prováděly jindy, ne před začátkem shromáždění. Pokud všichni budou pamatovat na to, že mají před shromážděním dát dozorci školy svůj lístek s radami a lístek s přidělením úkolu, bude mít dozorce školy příležitost každému připomenout, že ho má po shromáždění vyhledat.

◼ Do jaké míry je nutné důsledně se držet osnov, které jsou uvedeny pod nadpisem „Vaše služební shromáždění“? (km 6/78, km-B 11/78)

Bratři, kteří mají přednést body programu, snad zjistí, že mají k dispozici více látky, než mohou probrat v určeném čase, zvláště když látku uplatní na místní poměry, zahrnou zkušenosti atd. Malé sbory však možná ocení podrobné osnovy. Proto doporučujeme, aby bratři přizpůsobili body programu služebního shromáždění místním poměrům, použili z každého bodu programu hlavní myšlenky, které je možné místně uplatnit, a podle možností je znázornili. To snad znamená, že vynechají některé vedlejší myšlenky, aby mohli důkladně probrat hlavní myšlenky, podobně jako veřejný řečník vynechá vedlejší myšlenky proslovu, když je proslov příliš dlouhý. To však neznamená, že by se úkol měl odklánět od základního cíle, který je vyzdvižen v osnově k tomuto programu služebního shromáždění.

Pro biblické rozhovory je čas od času uvedeno více látky a biblických textů, než je možné probrat, když se do programu vkládají osobní zkušenosti. Ten, kdo vede daný bod programu, by na to měl myslet předem a měl by si předem zjistit nejdůležitější biblické texty a myšlenky. Ostatní může použít, jen když to dovolí čas. Je lepší probrat méně myšlenek a ukázat jejich uplatnění v našem životě než probrat mnoho myšlenek, které jsou příliš obecné.

Tím přirozeně nechceme říct, že příprava na služební shromáždění není důležitá. Každý, komu byl přidělen bod programu, by jej měl svědomitě vypracovat a měl by přitom myslet na svoji odpovědnost dobře sloužit svým bratrům.

1979

◼ Proč byste měli vědět, kteří bratři ve vašem sboru slouží jako dozorci a služební pomocníci? (km 6/79)

Jehova Bůh poskytl schopné muže, aby se mezi jeho lidem ujímali vedení. Tito bratři jsou v Bibli označeni jako ‚dozorci a služební pomocníci‘. (Fil. 1:1) Jak jejich označení napovídá, dozorci a služební pomocníci členům sboru slouží. (Mat. 20:26) Jsou k této službě způsobilí a jsou k dispozici, aby vám sloužili.

Dozorci jsou starší, kteří jsou způsobilí sloužit jako učitelé a pastýři. ‚Služební pomocníci‘ pomáhají správně plnit nezbytné úkoly. Tito služebníci nám společně pomáhají, abychom byli ‚horliví pro znamenité skutky‘. (Tit. 2:14) Dozorci a služební pomocníci by měli ‚stádo znát‘, aby mu mohli co nejlépe pomáhat. (Přísl. 27:23) Stádo zase na druhé straně potřebuje znát muže, kteří jsou způsobilí a ustanovení k tomu, aby ostatním sloužili. (Jak. 5:14–16) Proto se jmenování a odvolání starších a služebních pomocníků oznamuje sboru. (Srovnej Skutky 15:25–30; 1. Korinťanům 4:17.)

Důvody, proč určitý bratr ve sboru nemůže sloužit jako jmenovaný služebník, mohou být různé. Podobně může existovat více různých důvodů, proč jmenovaný služebník již nemůže dále sloužit jako sborový starší nebo služební pomocník. Nikdo by neměl automaticky dojít k závěru, že oznámení o odvolání znamená, že bratr se dopustil nějakého provinění. Bratrovi může v další službě jako jmenovanému muži někdy bránit oslabené zdraví, rodinné záležitosti nebo jiné okolnosti. Když budete vědět, kteří bratři slouží ve vašem sboru jako dozorci a kteří bratři jako služební pomocníci, budete mít přímý užitek z jejich způsobilosti a z toho, že jsou vám k dispozici, aby vás vyučovali, pásli a pomáhali vám, abyste byli ‚horliví pro znamenité skutky‘.

◼ Jak by se měl správně počítat počet přítomných na shromáždění? (km 7/79)

Počítají se všichni dospělí. Jakou roli hraje u dítěte věk, aby mohlo být započítáno? Žádná věková hranice není stanovena. Pokud se pořadatel domnívá, že dítě má ze shromáždění užitek a že se něčemu učí (ačkoli jen v omezené míře), měl by je započítat. Pokud tedy mají malé děti užitek ze shromáždění a něčemu se učí, i kdyby snad nevěnovaly maximální pozornost, měly by být započítány. (Neh. 8:2) Rodiče jednají opravdu moudře, když své děti vedou k tomu, aby dávaly pozor, a nenechávají je hrát si s omalovánkami nebo jinými věcmi, které dětem na shromáždění brání naslouchat a učit se.

Na sjezdech by měli být započítáni všichni lidé, kteří program slyší a mají z něho do určité míry užitek — i když nemají místo k sezení. Samozřejmě, že všechny účastníky sjezdu povzbuzujeme, aby seděli na místě a plně se věnovali programu, čímž projeví vhodným způsobem úctu k tomu, co je přednášeno z pódia.

Doporučujeme počítat účastníky v průběhu druhé poloviny shromáždění.

◼ V Naší službě Království z června 1977, angl., byla otázka: „Jaký je správný názor na obchodní činnosti ve sboru?“ Je odpověď předložená ve schránce otázek stále platná? (km 12/79)

Ano. To, co bylo řečeno, stále platí. Je možné, že někteří špatně porozuměli výrazu ‚obchodní činnost‘. Fakt, že nějaká reklama nebo literatura od jednotlivých svědků Jehovových nebo od organizací, se kterými jsou spojeni, možná přináší členům sboru nějaký užitek, nevyjímá tyto činnosti z oblasti ‚obchodních činností‘.

Sál Království by se neměl používat jako ‚reklamní agentura‘ nějakého ‚podnikání‘. Používejme ho k tomu, k čemu má sloužit, totiž k uctívání Jehovy.

1980

◼ Jaké oslovení se doporučuje pro sborová shromáždění? (km 3/80, km-B 10/80)

Když Ježíš učil své následovníky, jak se mají modlit, řekl jim, aby oslovovali Jehovu „náš Otče“. Tuto myšlenku, totiž, že všichni jeho následovníci patří k duchovní rodině, dále zdůraznil, protože řekl, že ‚všichni jsou bratři‘. (Mat. 23:8) Apoštolové a Ježíšovi učedníci používali často výraz „bratr“. Petr mluvil o ‚našem milovaném bratru Pavlovi‘, a Pavel nazýval Tita ‚svým bratrem‘ a mluvil o ‚našem bratru Timoteovi‘. (2. Petra 3:15, 2. Kor. 2:13, Hebr. 13:23)

Na základě těchto úzkých duchovních vztahů používají svědkové Jehovovi obvykle oslovení „bratře“ nebo „sestro“. Na sborových shromážděních používají toto oslovení obvykle společně s příjmením. Kdyby předsedající vyvolával pouze křestními jmény, mohlo by to mnohdy vést k určitým problémům. Například jestliže by byl přítomen někdo nový, a dobře bychom ho neznali, mohl by získat dojem, že jsme k němu příliš důvěrní, kdybychom ho vyvolávali pouze jeho křestním jménem.

Předsedající může na shromáždění oslovovat křestními jmény děti, ale kdyby tak vyvolával i dospělé, někteří by se možná domnívali, že má nedostatek úcty. Mysleme také na sestru, jejíž manžel není v pravdě, ale který je poprvé přítomen na shromáždění. Co by si myslel, kdyby slyšel, že jiný ženatý muž oslovuje jeho manželku před celým shromážděním křestním jménem?

Takové potíže nenastanou, jestliže bratři, kteří vedou shromáždění, používají příjmení. Nové zájemce nebudeme oslovovat „bratře“ nebo „sestro“, protože ještě nemají duchovní vztah k Jehovově rodině. V takových případech bychom měli používat křestní jméno a příjmení nebo příjmení spojené s formálnějším oslovením „pane“, „paní“, „slečno“, pokud není důvod pro nějakou výjimku. Jestliže se někdo považuje za Jehovova svědka a je na nejlepší cestě ke křtu, není snad žádný důvod k tomu, abychom ho neoslovovali příjmením spojeným s oslovením „bratře“ nebo „sestro“.

Jestliže se na shromážděních oslovujeme „bratře“ a „sestro“, zdůrazňuje to velice požehnaný vztah — rodinný vztah pod Otcem, Jehovou Bohem. (Ef. 2:19b) Tento vztah je mnohem důvěrnější a cennější než vztah, který se vyjadřuje používáním křestního jména.

◼ Koho bychom měli požádat, aby předčítal na shromážděních z publikací Společnosti, a na co bychom neměli zapomenout, aby bylo čtení kvalitní? (km 6/80, km-B 1/81)

Ti, kdo dostali za úkol předčítat na shromážděních z publikací Společnosti, například ze Strážné věže a z Naší služby Království, by měli být dobří čtenáři. Měli by dobře zdůrazňovat podle smyslu, mít dostatečnou sílu hlasu, dělat pomlky na správných místech, mít správnou výslovnost atd. (Viz Příručku pro školu teokratické služby, strany 31 a 32.) Četba pro skupinu musí být kvalitní. Kdybychom nebrali v úvahu tyto předpoklady, posluchači by plně neporozuměli tomu, jak je předčítaná látka důležitá, a nejednali by podle ní. Ti, kdo čtou na sborových shromážděních, by si proto měli brát k srdci slova apoštola Pavla z 1. Timoteovi 4:13: „Věnuj se dále veřejnému čtení, vybízení, vyučování.“

O předčítání můžeme požádat starší, služební pomocníky a jiné schopné pokřtěné bratry, pokud je ve sboru máme. Není-li při některém shromáždění žádný pokřtěný bratr, který by četl tak, aby z toho měli přítomní plný duchovní užitek, může předsedající buď sám předčítat odstavce nebo o to může požádat některou sestru, která umí dobře číst. (Viz také Schránku otázek v českém vydání Naší služby Království 12/1977.)

◼ Je vhodné pěstovat společenství s vyloučenými osobami nebo s nimi studovat? (km 12/80, km-B 7/81)

Scházejí-li se lidé ke studiu Bible, činí to proto, aby se více dověděli o pravém uctívání a o jeho požehnáních. Jejich schůzky slouží ke ‚vzájemné výměně povzbuzení‘ a k ‚podněcování se k lásce a ke znamenitým skutkům‘. (Řím. 1:11, 12; Hebr. 10:24, 25) Snažíme se tím činit dobře všem, „zvláště však těm, kteří jsou nám příbuzní ve víře“. (Gal. 6:10) Zveme-li někoho jiného, aby s námi studoval Bibli, ve skutečnosti mu říkáme: „Společně vyvyšujme jeho jméno.“ (Žalm 34:3)

Ve spojitosti s ‚Boží domácností‘ jsou dávána určitá pravidla, která musí všichni respektovat. (1. Tim. 3:15) Je-li někomu odňata pospolitost, pak je vyloučen ze společenství bratrů. Členové sboru jsou vyzváni, aby se „přestali společensky stýkat s kýmkoli, kdo je nazýván bratrem“ a je svévolným přestupníkem. (1. Kor. 5:11) „Vždyť co má společného spravedlnost a nezákonnost? ... Nebo jaký podíl má věřící s nevěřícím?“ (2. Kor. 6:14, 15) S ohledem na tuto radu tedy není vhodné vést domácí biblické studium s vyloučeným člověkem ani s ním pěstovat společenství. (Viz or 163–167.)

Jaké kroky může vyloučený podniknout, aby byl přijat zpět? Takový člověk, který hledá pomoc, může chodit na shromáždění, která jsou přístupná veřejnosti. Dokládá-li, že si upřímně přeje nastoupit správnou cestu, budou snad starší pokládat za vhodné soukromě s ním mluvit a vybídnout ho z Božího slova, aby se napravil. To by ho mohlo přimět k tomu, aby opustil špatné jednání. Takový rozhovor není veden formou domácího biblického studia, ale obsahuje pouze napomenutí s cílem pomoci vyloučenému k duchovní obnově. (Strážná věž č. 8, 1975, čl. „Zaujmout vyrovnané stanovisko k vyloučeným“, odst. 8–16)

1981

◼ Je vhodné písemně žádat Společnost nebo některou z jejích odboček o adresu osob, s nimiž bychom si chtěli dopisovat? (km 2/81)

Doporučujeme zvěstovatelům, kteří si chtějí dopisovat s bratry z jiných měst, nebo dokonce z cizích zemí, aby si takové záležitosti vyřizovali sami. Ze seznámení na sjezdech často vzniklo mnoho pěkných přátelských vztahů. A pak se pravidelnou korespondencí možná rozvinulo vřelé, trvalé přátelství. Na takové osobní korespondenci není nic špatného. Adresy za účelem takového dopisování si však každý musí opatřit sám. Všechny adresy, které má k dispozici Společnost nebo jednotlivé sbory, jsou důvěrné a není možné nikomu je sdělovat pro osobní účely.

Některé školy doporučují jako součást výuky v určitých kursech s někým si dopisovat. Mladší zvěstovatelé někdy pomocí korespondence vydali účinné svědectví a tímto způsobem se jim podařilo vzbudit v někom opravdový zájem o pravdu. Záleží však na každém zvěstovateli, zda se rozhodne zúčastnit se takové dopisové akce, která probíhá pod záštitou školy. Vzhledem k výstraze před ‚špatným společenstvím‘ uvedené v 1. Korinťanům 15:33 je však pěkné, jestliže ti, kdo si píší se světskými osobami, mají spíše v úmyslu vydávat svědectví o Království než se zajímat o světské záležitosti.

◼ Co by se mělo udělat se „Zprávami o studiu“ (S-3) potom, co tajemník sestaví měsíční zprávu z kazatelské služby? (km 3/81)

Tajemník by si měl zprávy o biblických studiích ponechat ve své běžné kartotéce dva měsíce; potom je může dát vedoucím sborového studia knihy, jimž zprávy o studiích pomohou při tom, když povzbuzují a osobně pomáhají těm zvěstovatelům, kteří vedou domácí biblická studia. Tímto způsobem se pomůže i lidem, kteří studují.

Vedoucí studia knihy by se měli snažit zájemce poznat a povzbudit je, aby se, pokud je to možné, spojili s místní skupinou studia knihy. Vedoucí studia knihy si může povzbudivě promluvit s bratry a sestrami o jejich biblických studiích a k tomu může využít čas například před některým sborovým shromážděním nebo po něm. Může se domluvit s některými zvěstovateli, že s nimi na jejich domácí biblická studia půjde, a tímto způsobem poskytne duchovní povzbuzení. Na základě informací ze „Zprávy o studiu“ (S-3) může i dozorce služby při návštěvě skupiny sborového studia knihy zvěstovatelům poskytnout určité podněty v souvislosti s vedením biblických studií.

Tajemníkovu kartotéku se zprávami o biblických studiích by měl mít k dispozici krajský dozorce při své návštěvě ve sboru. Snad bude moci s některými zvěstovateli jít na domácí biblická studia, která vedou. Tato návštěva by měla především zájemce povzbudit a měla by prospět i tomu, kdo studium vede. Nebo snad bude možné, aby krajský dozorce během své návštěvy ve sboru navštívil některé zájemce v jinou dobu.

Kdykoli je nějaké biblické studium přerušeno, mělo by to být na lístku se zprávou o biblickém studiu (S-3) oznámeno a měl by tam být také uveden důvod přerušení. Když krajský dozorce navštíví sbor, prohlédne si zprávy o biblických studiích. Snad pomůže některým zájemcům, kteří studium přerušili, aby si své duchovní potřeby více uvědomili. Bylo by velmi pěkné, kdyby některá přerušená studia mohla být obnovena a kdyby se těmto lidem znovu duchovně pomohlo.

Všichni máme velký zájem o činění učedníků a chceme využít každou příležitost, abychom tyto nové zájemce, kteří začínají poznávat pravdu, povzbudili a pomáhali jim. „Zprávy o studiu“ (S-3) k tomu mohou přispívat. Vedoucí sborového studia knihy může starší lístky se zprávou o studiu každý měsíc vyřadit, protože od tajemníka dostane nové.

◼ Strážná věž č. 21 z roku 1981 vyjádřila myšlenku, že člověk je ordinován do postavení Božího služebníka při svém křtu. Jak tato myšlenka ovlivňuje náš názor na to, kdo splňuje požadavky, aby mohl oddávat? (km 12/81)

Požadavky na toho, kdo smí oddávat, se v každém státě možná liší. V některých státech, městech nebo obcích smí manželský obřad vykonat pouze služebník, který je řádně registrován u místních úřadů. Z toho důvodu je nezbytné zjistit, jaké zákonné požadavky pro oddávání je v jednotlivých místech nutné splnit a přizpůsobit se jim. Prosíme, nepište si o takové informace Společnosti, protože údaje o oddávání v jednotlivých správních územích nemáme k dispozici.

Vstupem do křesťanského manželství dvojice uzavřela před Jehovou velmi vážnou a závaznou smlouvu, a proto by svatebnímu obřadu měl předsedat ordinovaný služebník, který je způsobilý přednést svatební proslov a vykonat svatební obřad. Je tedy nejlepší, když tuto povinnost mají ve sboru na starosti sboroví starší, muži, o kterých se ve sboru dobře mluví, aby se všechno dělo uspořádaně.

Informace o svatebním proslovu, obřadu a schválených manželských slibech je možné vyhledat ve Strážné věži č. 3 z roku 1970 ve 2. stud. článku; z 1. května 1974, strany 274–277, angl.; č. 22 z roku 1977, oba stud. články; a v Probuďte se! z 22. května 1974, strany 3–6, angl.

Úpravy sálu Království pro svatební obřad by měly být schváleny radou starších příslušného sboru. Je to biblický příkaz, aby lidé vstupovali do manželství „pouze v Pánu“ (1. Kor. 7:39), a proto ti, kdo uzavírají manželství, by neměli oddávat nerovná manželství a takové svatby by se také neměly konat v sále Království. Pokud by se ve spojitosti s uzavíráním manželství jednalo o nějaké neobvyklé situace, nejlepší je o těchto okolnostech napsat Společnosti.

1982

◼ Jak bychom měli reagovat, jestliže je veřejně kritizováno dílo Království? (km 6/82, km-B 12/82)

Čas od času odpadlíci a jiní odpůrci poselství o Království veřejně kritizují činnost a nauky Jehovova lidu v televizi, v rozhlasových pořadech a v článcích, které vycházejí v časopisech a v novinách. Obvykle je nejlepší takové kritiky si nevšímat. Ježíš nám dal vynikající příklad: „Když mu spílali, neoplácel spíláním. Když trpěl, nevyhrožoval, ale dále se odevzdával tomu, který soudí spravedlivě.“ (1. Petra 2:23)

Někteří se možná domnívají, že bychom měli na kritiku veřejně odpovědět, vystoupit v televizi, v rozhlase nebo napsat dopisy redaktorům atd. To však často slouží pouze k tomu, aby byly dále uveřejňovány kritiky a klamné nauky odpůrců. Svědkové Jehovovi jsou známí většině veřejnosti a mnozí lidé si váží naší služby a vynikajících publikací, které používáme. Obvykle můžeme přímo při vydávání svědectví dveře ode dveří zodpovědět některé otázky týkající se našich nauk a organizace, které lidé kladou na základě kritických zpráv ve sdělovacích prostředcích. Tak lidé, kteří mají dobré pohnutky, najdou odpověď na své otázky, a odpůrcům neuděláme žádnou další bezplatnou reklamu. Co je však důležitější, dobré poselství o Království je tak nadále kázáno s co nejmenší mírou rozptylování a dílo činění učedníků jde kupředu, jak přikázal Ježíš. (Mat. 28:19, 20)

Jestliže se starší v určitém místě domnívají, že by měli veřejně vystoupit, aby odpověděli na kritiku a tak hájili Jehovovo jméno a jeho lid, měli by se vždy nejprve spojit se Společností. Měli by uvést o této záležitosti všechny podrobnosti a vysvětlit, co si myslí, že by se mělo udělat, a uvést přesné údaje o zamýšlených opatřeních, buď písemnou nebo nějakou jinou formou. Společnost potom může o záležitosti uvažovat a dát vhodné návrhy.

Další informace k tomuto námětu jsou uvedeny v článku „Jak se praví křesťané brání proti pomlouvačům?“ ve Strážné věži č. 17/1977.

1983

◼ Kdy by měl být požádán pomocník, aby vedl sborové studium knihy? (km 1/83, km-B 7/83)

Pomocník by měl vést sborové studium knihy jen za nepřítomnosti jmenovaného vedoucího studia. Nebylo by vhodné, aby pomocník vedl studium knihy čas od času kvůli tomu, aby byl školen. Jmenovaný vedoucí studia je zodpovědný za poučování skupiny, a je-li přítomný, měl by tento úkol plnit, pokud mu v tom nezabrání nějaké výjimečné okolnosti. (Řím. 12:7) Ve většině případů jsou vedoucími studia starší, protože vyučování je důležitá odpovědnost. (Jak. 3:1) Nejde jen o pouhé předčítání otázek a vyvolávání přítomných, aby podávali komentáře. Duchovně starší muži mohou na základě svého pochopení a zkušeností pomáhat přítomným, aby pravdy, které prostudovali, pochopili, uměli je vysvětlit a uplatnit ve svém životě. Přirozeně je také možné požádat schopné služební pomocníky, aby převzali tuto odpovědnost, nejsou-li k dispozici vhodní starší.

Pomocník může poznávat účinné vyučovací metody, jestliže pozorně sleduje vedoucího studia. Může získat schopnost vyučovat tím, že se dobře připravuje na proslovy ve škole teokratické služby a na body programu služebního shromáždění, a že vede domácí biblická studia s jednotlivci i s rodinami. Tak bude schopen účinně sloužit svým bratrům, jestliže bude vyzván, aby zastoupil vedoucího studia. Pomocník může být také velmi užitečný při organizaci a vedení skupiny v kazatelské službě, pokud to nemůže udělat jmenovaný vedoucí.

◼ Co všechno by se mělo brát v úvahu, když se vybírá byt pro studium knihy? (km 2/83)

Jestliže se u někoho v bytě koná sborové studium knihy, je to pro něj znamenitá výsada. Studium knihy je jedno ze sborových opatření, které je vhodně považováno za součást Jehovova programu určeného k poučování Božího lidu. Někdy je potřeba sehnat nová nebo další místa, protože některé byty už nejsou k dispozici nebo protože se sbor rozšířil. Jestliže někteří z členů sboru chtějí dobrovolně nabídnout svůj byt pro sborové studium knihy, měli by o tom informovat starší. I kdyby tvůj byt nebyl k tomuto účelu vybrán, můžeš si být jist, že tvá nabídka byla velmi oceněna.

Starší by měli nejen zvážit, zda určité místo je vhodné, ale měli by také do určité míry myslet na to, zda je bezpečné. Až vyberete místa, která se vám zdají nejlepší, promluvte si s bratry a povzbuďte je, aby cestovali společně a tak si vzájemně pomáhali. Vždy jsme bratrům vděčni za jakýkoli byt, který mohou poskytnout. Měli bychom však použít dobrý úsudek a tak pro sborové studium knihy zajistit nejlepší možné místo.

Vždy je velmi cenné, když je byt čistý a pěkně uklizený. Také je dobré, když je tam dost světla a dobré větrání. (Sk. 20:8) Rodina, v jejímž bytě se studium koná, by měla dávat dobrý příklad. Lepší je nescházet se v bytě, kde je možné, že přijdeme do styku s vyloučenou osobou nebo s někým, kdo je proti pravdě. Obvykle je také každý týden potřeba udělat před studiem v bytě určité přípravy, například rozestavit židle, a my jsme vděčni těm, kdo se o tyto nezbytné věci postarají.

◼ Měla by se škola teokratické služby konat před služebním shromážděním v den, kdy probíhají obě shromáždění, nebo by se to mělo nechat na rozhodnutí starších? (km 4/83, km-B 1/91)

Někteří starší psali Společnosti a ptali se, zda je přípustné, aby plánovali na večer, kdy se koná škola teokratické služby a služební shromáždění, služební shromáždění jako první. Některé sbory zřejmě tuto úpravu udělaly. Doporučujeme všem sborům, aby naplánovaly jako první školu teokratické služby a po ní teprve služební shromáždění. Způsob sestavení služebního shromáždění, jak je uvedeno v Naší službě Království, naznačuje, že to tak má být. Program ukazuje, že na začátku služebního shromáždění je píseň, a ne modlitba, což naznačuje, že podle předpokladu nebude ten den toto shromáždění první. Program služebního shromáždění uzavírá píseň a modlitba, což opět naznačuje, že tímto programem shromáždění ten den končí.

Uznáváme, že služební shromáždění jako první by mohlo mít nějaké výhody. Po přezkoumání rozličných předložených důvodů se však domníváme, že zde uvedené uspořádání je po všech stránkách nejlepší. Domníváme se, že nejlepší je ukončit tato dvě shromáždění znamenitým povzbuzením, které je obsaženo ve služebním shromáždění.

Jestliže se sbory dohodly tak, že mají služební shromáždění jako první, doporučujeme jim, aby udělaly úpravy v souladu s tím, co je zde řečeno. Chceme zachovávat jednotné uspořádání všude, kde je to možné. Měli bychom pobídnout všechny, aby se účastnili obou shromáždění. Povzbuďte každého, aby přišel a podílel se na úvodní písni a modlitbě a zůstal tam a měl užitek i ze závěrečné modlitby.

◼ Kdo vede schůzku před svědeckou službou, když je ve skupině sborového studia knihy na návštěvě dozorce služby? (km 7/83)

Schůzku před svědeckou službou povede dozorce služby. Tímto způsobem může každému vedoucímu studia knihy dát příklad, jak má schůzku před svědeckou službou vést, aby měla smysl a aby byla podle současné osnovy v Naší službě Království. Může také účelně sestavit skupiny do svědecké služby. Tak předvede, že uskutečnit poučnou schůzku a vhodně zorganizovat skupinu je možné za necelých 10 nebo 15 minut.

Bylo by prospěšné, kdyby si dozorce služby konkrétně domluvil spolupráci s jednotlivými členy skupiny sborového studia knihy. Může je všechny povzbudit ke svědecké službě. Podobně jim může dát konkrétní podněty, aby jim pomohl zkvalitnit jejich službu.

Vedoucí sborového studia knihy i všichni členové skupiny studia knihy se na návštěvu dozorce služby těší. Určitě budou chtít vynaložit mimořádné úsilí a tak plně podpořit týden zvláštní činnosti své studijní skupiny. Tak projeví ocenění pro toto organizační opatření, a návštěvy, které dozorce služby vykoná v každé skupině sborového studia knihy, budou mít skutečně význam.

1984

◼ Jak můžeme dávat pozor na bezpečnost sálu Království? (km 11/84)

Vzhledem k tomu, že žijeme v kritických časech, musíme v otázce bezpečnosti sálu Království používat zdravý úsudek. V našich sálech Království můžeme udělat právě taková bezpečnostní opatření, jaká děláme pro ochranu a bezpečnost svých domovů. Starší jsou odpovědni za to, že bude zajištěno, aby byl každý sál Království přiměřeně zabezpečen. Je zřejmé, že je to potřeba. Vidíme to ze zpráv o rostoucím vandalismu a množících se krádežích v sálech na různých místech.

Základem dobré bezpečnosti je svědomité zavírání a zamykání všech dveří, branek a oken, a to po každém použití sálu Království. Spolehliví bratři, kteří jsou tím pověřeni, by měli na dodržování takových bezpečnostních opatření dohlédnout pokaždé, když je sál použit. To by mělo zahrnovat i takové situace, kdy je sál použit k jinému účelu než pro pravidelná sborová shromáždění, například k svatbě nebo úklidu.

Pokud je u sálu Království parkoviště, doporučuje se, aby bylo v příslušné době dobře osvětleno. To omezí vandalismus zaměřený na automobily a ochrání bratry a sestry před možným zraněním či ublížením, až budou odcházet ze sálu. Některé sbory zjistily, že je rozumné, aby se během shromáždění bratři střídali jako pořadatelé venku před sálem a hlídali zaparkované vozy a tak předešli krádeži a vandalství.

Některé sbory zjišťují, že je nutné během shromáždění zamykat dveře. Pokud se to zdá nezbytné, mohou pořadatelé po celý čas být u dveří, aby sledovali, kdo chce vstoupit do sálu. Rada starších by měla určit, jaký rozsah těchto opatření bude přiměřený, aby to bylo v souladu s místními zákony o místech veřejného shromažďování. Pokud bylo nějaké takové opatření zavedeno, měl by být sbor předem informován, aby zvěstovatelé věděli, že se vchod do sálu Království bude zamykat.

Chceme, aby se bratři a noví zájemci cítili bezpečně, když navštěvují shromáždění v sále Království, a chceme chránit majetek sboru před vandalismem a krádežemi. A tak by starší v každém sboru měli zvážit místní situaci, a pak jednat tak, aby ochránili majetek a pomohli zajistit bezpečnost těch, kdo přicházejí na shromáždění.

1987

◼ Kdo by měl dostávat Naši službu Království? (km 2/87, km-B 6/87)

Cílem Naší služby Království je poskytovat pomoc a povzbuzení těm, kdo se účastní kazatelské služby. Není tedy určena k všeobecnému rozšiřování. Její výtisk by měli dostávat všichni pokřtění i nepokřtění zvěstovatelé. Výtisk by také měli dostávat ti, kdo pravidelně navštěvují služební shromáždění a směřují k tomu, že se budou účastnit kazatelské služby. Nezapomeňte, že jeden výtisk patří do knihovny v sále Království. Naši službu Království by neměli dostávat vyloučení.

V některých sborech bratři zjistili, že je výhodné vypracovat seznam všech, kdo pro odběr Naší služby Království přicházejí v úvahu, a pak tento seznam rozdělit podle skupin sborového studia knihy. Vedoucí skupin mohou s pomocí tohoto seznamu zajistit distribuci; třeba i na každý výtisk na stroji nebo úhledně v ruce napíšou jméno toho, komu bude předán. Každý, kdo Naši službu Království dostane, by se o ni měl starat a používat ji pro přípravu na služební shromáždění a na kazatelskou službu. Mnoho zvěstovatelů zjišťuje, že je užitečné archivovat Naši službu Království v osobní teokratické knihovně, aby bylo možné v budoucnu vyhledávat odkazy.

◼ Kdy je možné hlásit nové biblické studium a jaká studia můžeme do zprávy uvádět? (km 4/87, km-B 8/87)

Nové domácí biblické studium můžeme hlásit tehdy, jestliže jsme ho vedli již dvakrát od rozhovoru, na němž jsme předvedli způsob studia, a máme-li důvod k důvěře, že studium bude dále pokračovat. Každý měsíc bychom pak měli odevzdat formulář „Zpráva o studiu“ (S-3).

Pokaždé, když vedeme domácí biblické studium, bychom si měli započítat opětovnou návštěvu a čas, který na studiu strávíme. Vyžadují-li okolnosti, aby se zvěstovatelem, který studium vede, šel ještě další zvěstovatel, a podílejí-li se na studiu oba významným způsobem, pak si oba započítají čas. Opětovnou návštěvu a biblické studium si však bude počítat pouze ten, který studium vede. Běžně by nemělo být nutné, aby do vyučování na domácím biblickém studiu byli zapojeni více než dva zvěstovatelé.

Domácí biblická studia s novými bychom měli vést do té doby, než prostudují dvě knihy, které je upevní v pravdě, jako například Můžeš žít navždy v pozemském ráji a Sjednoceni v uctívání jediného pravého Boha. Zpráva o studiu, opětovných návštěvách a hodinách se podává až do dokončení těchto dvou publikací, i když je zájemce pokřtěn dříve, než obě knihy prostuduje.

Mnohdy požádá některý starší ze služebního výboru sboru zvěstovatele, aby vedl domácí biblické studium s někým, kdo je již pokřtěný, ale stal se nečinným. Je to v souladu s opatřením Společnosti pro posílení těch, kdo si přejí pomoc. V takovém případě zvěstovatel hlásí studium, opětovné návštěvy i čas, který tam strávil. (Povšimni si stran 103 a 104 knihy Organizováni.)

Rodiče jsou před Jehovou odpovědni za poučování a výchovu svých dětí v pravém uctívání. (5. Mojž. 4:9; Ef. 6:4) V tomto ohledu je nejužitečnější pravidelné rodinné biblické studium. Hlava rodiny nebo jiný rodič si může hlásit pravidelné rodinné biblické studium tehdy, jestliže se na něm podílejí nepokřtění členové rodiny. Každý týden, kdy je studium vedeno, je možné za něj počítat jednu hodinu služby a jednu opětovnou návštěvu. [Viz km 6/83, Schránka otázek (české vydání km 12/83).]

◼ Je vhodné, aby starší probírali otázky s více než jedním uchazečem o křest současně? Jak dlouho by měl trvat každý pohovor? (km 5/87, km-B 9/87)

Probírání otázek z knihy Organizováni jednotlivě s každým uchazečem o křest je v mnoha ohledech výhodné. Když každý uchazeč musí odpovědět na každou otázku osobně, získají starší jasnější představu o hloubce jeho porozumění a mohou bezpečně zjistit, zda splňuje požadavky pro křest. Kromě toho se ten, kdo chce být pokřtěn, může volněji vyjadřovat, sejde-li se se starším jen sám.

Za některých okolností by však mohlo být vhodné, aby se sešlo najednou více uchazečů. Snad by mohlo být praktické vést rozhovor s manželem a manželkou nebo jinými členy rodiny jako se skupinou, zejména když společně studovali a chtěli by být současně pokřtěni. Nebo v případě, že je málo starších a neobvykle velký počet uchazečů o křest, bude možná nutné, aby se starší scházeli s uchazeči ve skupinkách, nejvýše však po dvou nebo po třech. Měli by při tom uplatnit dobrou rozlišovací schopnost.

Běžně by každý pohovor měl trvat hodinu; není však na závadu, když trvá déle, je-li to nutné. (Může to tak být v případě, že se sejde skupinka dvou nebo tří uchazečů nebo když starší potřebují více času ke zjištění, zda uchazeč splňuje požadavky pro křest.) Starší ani uchazeči o křest by neměli projít otázky ve spěchu.

Uchazeč o křest, který se nedávno zasvětil Bohu, by měl být dobře připravený, předem by měl o otázkách sám uvažovat a měl by si vyhledat a přečíst co nejvíce uvedených biblických textů. Není nutné, aby s ním otázky probíral někdo jiný před schůzkami se staršími. Starší s ním musí probrat VŠECHNY očíslované otázky. Pohovoří ještě o dalších otázkách, které jsou pro uchazeče vhodné.

◼ Jaký hodinový požadavek musí splnit ten, kdo se stal průkopníkem po začátku služebního roku? (km 7/87)

Pravidelní průkopníci by měli splnit požadavek 1 000 hodin, pokud slouží celý služební rok, který začíná 1. září a končí 31. srpna. Průkopníci, kteří začali se službou po začátku služebního roku, by měli splnit hodinový požadavek úměrný k počtu měsíců, které v tom služebním roce zbývají. Ten, kdo začíná s pravidelnou průkopnickou službou například 1. března, bude do konce služebního roku, tedy do 31. srpna, sloužit šest měsíců, a bude tedy muset podat zprávu nejméně o 500 hodinách.

Cílem je, aby průkopníci podávali zprávu o 90 hodinách každý měsíc, a velmi povzbuzujeme průkopníky, aby o tento cíl usilovali, a to bez ohledu na to, kdy se službou začali. Když si průkopník naplánuje, že každý měsíc stráví v kazatelské službě 90 hodin, měl by být schopen navštívit krajské a oblastní sjezdy a také jet na dovolenou, aniž zůstane za ročním hodinovým požadavkem. Když bude dodržovat devadesátihodinový měsíční rozvrh, nedostane se koncem služebního roku pod tlak, že by musel dohánět velkou hodinovou ztrátu.

Okolnosti některých průkopníků, například těch, kdo dělají sezónní práci, mohou vyžadovat, aby k plnění ročního hodinového požadavku přistupovali jinak. Ale každý průkopník by měl dodržovat plán, který mu umožní splnit hodinový požadavek do konce služebního roku, ať již je to 1 000 hodin za celý služební rok, nebo taková část z 1 000 hodin, která odpovídá počtu měsíců, které během služebního roku odsloužil.

◼ Je vhodné, aby bratři nechávali mezi sebou kolovat soukromé materiály pojednávající o zdravotních nebo poradenských službách? (km 9/87, km-B 1/88)

V souvislosti s chováním křesťanů napsal apoštol Pavel, že ‚sbor je sloup a opora pravdy‘. (1. Tim. 3:15) Sbor tedy nemá sloužit k rozšiřování soukromých materiálů, a to ani prostřednictvím zvláštních shromáždění v sále Království či v tištěné podobě nebo na magnetofonových kazetách a videokazetách.

Časopisy Strážná věž a Probuďte se! přinášejí vynikající informace a rady k léčebným problémům i k tomu, jak dodržovat Boží zákon o krvi. Obsahují také články podložené biblickými texty, jež se týkají úzkostných stavů, depresí a dalších psychických obtíží. Tyto články poskytují dobré informace. Nedoporučují však žádné způsoby stanovení diagnózy, žádné léčení ani lékaře, poradny či léčebné ústavy, protože v těchto otázkách musí každý učinit své vlastní rozhodnutí. (Viz w 21/82, čl. „Buďte zdrávi!“ a „Dobré zdraví a křesťanská rozumnost“.)

Svědků Jehovových je hodně, a proto se někteří lidé — a to i bratři — pokoušejí na podporu svých obchodů a názorů rozšiřovat v organizaci články, brožury a kazety. Tyto články možná obsahují zajímavé náměty, ale musíme si položit otázku: Proč je ti lidé rozšiřují? Jen proto, aby získali pacienty nebo zákazníky. Někteří je snad nerozšiřují z obchodních důvodů, ale v článcích jsou osobní názory, kterým byl biblickými citáty dán ‚teokratický nádech‘. Ať tyto články připravili svědkové, nebo ne, nemusí názory v nich obsažené být v souladu s Biblí ani s biblickými radami, které dávají starší, ale mohou se opírat o filozofie nebo o základní věci světa. (Kol. 2:8; 1. Tim. 6:20)

Když bratři a sestry bezelstně předávají takové soukromě připravené materiály dál, vznikají tím problémy a zmatky. My všichni, ale zejména starší, kteří spolupracují s ‚věrným a rozvážným otrokem‘ a k nimž se druzí obracejí o vedení, bychom se měli vyvarovat toho, že bychom přispívali k podobným problémům. (Mat. 24:45) Neměli bychom tedy ani rozšiřovat mezi bratry takové materiály, jimiž bychom podporovali obchody či názory a filozofii některých lidí. (Viz km 6/77, Schránka otázek.)

1988

◼ Kdy je správné dávat literaturu zadarmo a jak by se to mělo dělat? (km 3/88)

Pokud má někdo o literaturu zájem, ale nemůže si dovolit na ni přispět, mohli bychom takovému člověku dát brožuru malého formátu, starší časopis nebo traktát. Některé starší časopisy je možné rozšiřovat zdarma, když navštěvujeme domy s pečovatelskou službou nebo nemocnice. Je možné je nechat ve veřejných prádelnách nebo ve vrátnicích obytných budov, kde je naše dílo omezováno. Ale měli bychom projevovat dobrý úsudek, pokud jde o to, kolik časopisů nechávat na nějakém místě a jak často. Někdy si odpovědní pracovníci na těchto místech stěžovali, protože museli vyhazovat časopisy, kterých tam za nějaký čas bylo příliš mnoho.

Někteří zvěstovatelé snad příležitostně nechávají jeden starší časopis u dveří, kde není nikdo doma. Ale kdybychom nechávali časopisy tam, kde není nikdo doma, pokaždé, když je obvod propracováván, lidé by se mohli domnívat, že jsou časopisy zadarmo. Je tedy dobré v této záležitosti projevovat rozvahu. Pokud má sbor problémy s tím, že jsou starší časopisy často nechávány tam, kde lidé nejsou doma, místní rada starších může záležitost prozkoumat a udělat návrhy, které budou vhodné pro obvod a v nejlepším zájmu díla. Snad by bylo vhodnější, aby se u těch, kdo nejsou doma, nechávaly traktáty.

Světští lidé se špatnými pohnutkami možná vyhledávají známky toho, že někdo není doma, a proto traktát nebo starší časopis, který necháváme u dveří, by měl být umístěn tak, aby byl zcela mimo dohled. (Mat. 7:12) Pokud vidíme, že je u dveří nějaký jiný tištěný materiál, snad by nebylo dobré nechávat tam něco dalšího.

◼ Proč je dobré vytvořit si osobní knihovnu? (km 5/88)

Základním důvodem je to, že studium je pro svědky Jehovovy důležité. (Jan 17:3) Je výhodné mít doma knihovnu pro studium, pro hledání odpovědí na otázky a pro přípravu na křesťanská shromáždění. Neměli bychom podceňovat to, jakou hodnotu má snadný přístup ke spolehlivým biblickým informacím.

Další důvod, proč mít doma knihovnu, je spojen s tím, že každý křesťan musí ‚nést svůj vlastní náklad‘ odpovědnosti. (Gal. 6:5) Když vyvstanou otázky, měli bychom mít ve zvyku nejprve sami provést výzkum a teprve potom se ptát jiných lidí, pokud je to nezbytné. Když budeme horlivými badateli Božího slova a budeme dobře využívat domácí knihovnu, můžeme rozvíjet svou rozlišovací schopnost a porozumění. (Hebr. 5:11–14)

Některým dětem pomohli při vytváření osobní knihovny rodiče, kteří při tom měli na mysli jak současné, tak budoucí potřeby. Není pochyb o tom, že dobrá osobní knihovna je v křesťanské domácnosti hodnotným vlastnictvím.

1989

◼ Co by mělo být vyvěšeno na sborové nástěnce? (km 1/89)

Nástěnka v sále Království poskytuje informace o činnosti sboru. Neměla by na ní být umístěna žádná věc bez schválení předsedajícího dozorce.

Zde jsou některé informace, které by se na nástěnce mohly objevovat pravidelně: program a úkoly na škole teokratické služby a služebním shromáždění, seznam plánovaných veřejných přednášek, jména bratrů, kteří předsedají při veřejných shromážděních, a jména čtenářů při studiu Strážné věže, složení a místa konání sborového studia knihy, zpráva o příští návštěvě krajského dozorce a s tím související informace, informace o blížícím se krajském či oblastním sjezdu a rozvrh úklidu sálu Království. Někdy starší dostanou od Společnosti doporučení, aby vyvěsili určité dopisy nebo jiné informace. Pokud se objeví něco mimořádného, rada starších může rozhodnout, zda je vhodné umístit to na nástěnku.

Ačkoli je možné na některém shromáždění krátce oznámit, že se v sále Království bude konat svatba, na nástěnku by se svatební oznámení dávat nemělo. Nebylo by také vhodné vyvěsit oznámení o plánovaném společenství, protože to jako čistě společenská záležitost nesouvisí s činností sboru. (Viz Strážnou věž č. 19, 1984, s. 5; Naši službu Království z června 1975, Schránka otázek, a z května 1970, Schránka otázek.)

Nástěnka by měla být udržována úhledná a upravená. Měla by být natolik velká, aby tam byly všechny potřebné informace, o nichž jsme se zmínili. Staré programy a obecné informace, které se již sbor dozvěděl, by měly být okamžitě odstraněny. Pokud se v jednom sále schází více sborů, každý sbor by měl mít svou vlastní, oddělenou a zřetelně označenou nástěnku nebo její část. Připomínáme, že předsedající dozorce, nebo někdo jím pověřený, by měl nástěnku pravidelně kontrolovat, aby se ujistil, že vyvěšené informace jsou aktuální, vhodné a úhledné.

◼ Jak by se měly vést schůzky před službou? (km 2/89)

Schůzky před službou jsou zavedenou součástí sborového uspořádání. Měly by být vedeny řádně a s patřičnou důstojností. Účastníci schůzky by měli mít stejný postoj a vystupování, jako když navštěvují sborová shromáždění. Schůzky by měly začínat včas, i když se ví, že někdo přijde později. Ten, kdo je pověřen vedením schůzky, by měl být připraven, aby přednesl něco praktického, co by se dalo ten den použít ve službě. Užitečné informace a návrhy pro schůzky poskytuje Naše služba Království.

Není nutné na každé schůzce rozebírat denní text. Pokud se denní text dá použít jako základ pro povzbuzení do kazatelské služby, je možné o něm stručně pojednat. Schůzka by měla probíhat natolik včas, aby bylo možné strávit všechen naplánovaný čas ve službě. Měly by trvat pouze 10 až 15 minut. Ale mohou být i kratší, pokud následují po pravidelném sborovém shromáždění. Je potřeba brát v úvahu časový rozvrh průkopníků, protože příliš dlouhá nebo opožděná schůzka před službou by mohla být zátěží pro ty, kdo se musí pevně držet časového plánu.

Měla by být udělána opatření, aby každý přítomný dostal obvod k propracování. Je samozřejmě možné, že někteří se domluvili, že půjdou na opětovné návštěvy nebo biblické studium a není nutné jim přidělovat obvod.

Všichni přítomní by měli dávat pozor a během schůzky spolupracovat, dokud nejsou vytvořeny skupiny zvěstovatelů a dokud není pronesena modlitba. Ti, kdo již jsou domluvení, by to měli říci. Vytvoření skupin zvěstovatelů a přidělení obvodů by mělo proběhnout před koncem schůzky před službou, ne na parkovišti nebo nějakém jiném veřejném místě. Schůzka před službou by měla být ukončena modlitbou. Pokud se všichni budou držet těchto podnětů, můžeme s důvěrou očekávat, že Jehova bude ten den kazatelskému dílu žehnat.

◼ Je správné psát Společnosti nebo jejím odbočkám a žádat o adresy osob, s nimiž byste chtěli korespondovat o obchodních nebo nějakých osobních záležitostech? (km 5/89)

Všechny adresy v archivech Společnosti a sborů jsou důvěrné a není možné je používat pro osobní záležitosti. Nikdo by tedy neměl Společnosti nebo jejím odbočkám psát a takové informace žádat.

Sbory se musí zaměřovat na to, co je jejich smyslem, a na dílo spojené s naší oddaností Jehovovi a činěním jeho vůle. Společnost ani sbory se nemohou plést do nějakých obchodních činností nebo je podporovat. Na takové záležitosti by se mělo pohlížet jako na osobní soukromé podnikání. Zvěstovatelé, kteří si přejí dopisovat si s bratry z jiných měst, nebo dokonce z cizích zemí, by si to měli zařídit sami.

◼ Kdo by měl mít oznámení na služebním shromáždění? (km 9/89)

Účelem této části služebního shromáždění je informovat sbor o podrobnostech, které jsou důležité pro vykonávání služby, která nám byla přidělena. Některá oznámení slouží jako připomínky a jsou každý týden podobná. Ale všechna oznámení by měla být přednesena jasně, ne nedbale nebo jako rutina.

Povaha některých oznámení možná vyžaduje, aby je přednesl starší. Kdykoli k tomu dojde, je odpovědností předsedajícího dozorce, aby přednesení těchto informací svěřil způsobilému bratrovi, i když další naplánovaná oznámení přednese jiný bratr.

Když nějaký dopis adresovaný sboru obsahuje určité informace určené pouze starším, některý starší by měl přednést informace, které jsou určeny sboru. Dopisy od Společnosti, které obsahují konkrétní pokyny pro sbor, by měl přečíst způsobilý starší. Takové dopisy se mohou týkat zvláštních dopisových kampaní na podporu našich bratrů, kteří jsou pronásledováni. Některé dopisy snad obsahují podrobné informace o teokratických činnostech v budoucnosti, jako například o návštěvách krajského dozorce nebo krajských a oblastních sjezdech.

Může se stát, že je v zájmu sboru nutné přednést nějaké důležité oznámení a tyto informace musí být předneseny jasně. Je nejlepší, když takové informace přednese nějaký starší.

Ať již oznámení přednáší starší, nebo služební pomocník, mělo by být předneseno jasně a stručně. Bude-li se podle těchto vodítek postupovat, sboru se budou pokyny předávat řádným způsobem, takže všichni budeme dále postupovat v jednotě. (Žalm 133:1; 1. Kor. 14:8, 9, 40)

◼ Je vhodné, aby pohřební proslov na pohřbu člověka ze světa, který je nenapravitelný zločinec, přednesl bratr? (km 11/89)

Občas vyvstane otázka ohledně pohřbu, kdy zemřelý, například nevěřící příbuzný jednoho ze svědků Jehovových, se se svědky Jehovovými stýkal málo nebo vůbec. Vyrovnaný přístup k pohřbu takových lidí je popsán ve Strážné věži číslo 5 z roku 1978 v článku „Truchlení a pohřby — Pro koho“, od podnadpisu „Proč se koná pohřební slavnost?“.

Pokud jsme požádáni, abychom vykonali pohřeb člověka ze světa, na kterého se pohlíželo jako na nenapravitelného provinilce, měli bychom to odmítnout, protože by to mohlo postavit Jehovu a jeho organizaci do negativního světla. (Přísl. 18:3)

A co osoba, která není oddána Bohu a která se v minulosti dopustila provinění? Je rozdíl mezi někým, kdo stále žil v provinění, a někým, kdo v minulosti vedl neslušný život, ale pak se duchovně změnil a usiloval o to, aby oblékl novou osobnost. (Řím. 12:2; Ef. 4:17, 20–24) Takový člověk se možná ještě nestal oddaným a pokřtěným křesťanem, který žije spravedlivým životem a byl očištěn. (1. Kor. 6:9–11; Zjev. 7:9, 10) Ale snad dělal určité kroky, aby změnil svůj život. To je možné vzít v úvahu při žádosti o vykonání jeho pohřbu. Pokud se starší domnívají, že by to nenarušilo pokoj a soulad ve sboru ani by to nepřineslo pohanu na Boží lid, není námitek proti tomu, aby starší na pohřbu proslov pronesl, pokud mu to dovolí svědomí. (1. Kor. 10:23, 24, 29, 32, 33)

◼ Jaké povinnosti mají ti, kdo slouží jako pořadatelé na sborových shromážděních? (km 12/89)

Pořadatelé mají vřele vítat každého, kdo přichází na shromáždění. K jejich povinnostem patří usazovat ty, kdo přijdou pozdě, zaznamenávat počet přítomných, udržovat pořádek a bezpečnost a starat se v sále o větrání. Pořadatelé by měli být přátelští, odpovědní bratři, kteří se iniciativně starají o své povinnosti. (om s. 63)

Pořadatelé by měli dbát na potřeby nově příchozích, měli by jim dávat najevo, že jsou vítáni, a pomoci jim najít sedadla. Všichni ve sboru by měli být pohotoví seznámit se s novými, aby se cítili vítáni. Když pořadatelé vedou opozdilce k volným místům, měli by se snažit nerušit ty, kdo již sedí. Někdy poskytnou někomu novému časopis, který se studuje.

Je nezbytné, aby byl na shromážděních udržován pořádek. Povzbuzujeme rodiče, aby na shromáždění chodili se svými dětmi, a proto může občas dojít k vyrušení. Ale když jsou děti stále nepokojné nebo divoké, pořadatel by měl laskavě nabídnout pomoc; může třeba navrhnout rodiči, aby s dítětem na chvilku odešel ze sálu. Pokud rodiče s malými dětmi sedí na místě, odkud je možné v případě nutnosti snadno odejít, pokud je to potřeba, mohou se o potřeby svých malých dětí postarat a nikdo nebude příliš rušen.

V oblastech, kde je problémem bezpečnost, by pořadatelé měli být pověřeni ochranou proti vandalismu nebo vyrušování odpůrců. Pokud se shromáždění snaží vyrušovat někdo v sále Království, měl by být požádán, aby odešel. Pokud to odmítá a stále vyrušuje, mohou se starší spojit s úřady. (Starší mají k dispozici další písemné pokyny, které pro ně budou v takové situaci prospěšné.) V některých místech bude možná nutné, aby jmenovaní bratři během shromáždění hlídali parkoviště. (km 11/84, Schránka otázek)

Když se zjišťuje počet přítomných, měli by být zahrnuti všichni dospělí a také děti, které naslouchají a mají z programu užitek, třebaže v omezené míře. (km 7/79, Schránka otázek)

1990

◼ Jak můžeme projevovat křesťanské způsoby chování na sborovém studiu knihy? (km 2/90)

Obvykle nás pozorují naši sousedé a ti někdy komentují naše chování, nebo na ně dokonce reagují. (Srovnej 1. Korinťanům 4:9.) Jako Jehovovi služebníci chceme, aby jejich komentáře a reakce na naše chování byly příznivé. (1. Petra 2:12) To platí, i pokud jde o to, co děláme na sborovém studiu knihy. Většina těchto shromáždění se pořádá v soukromých bytech, a proto musíme být zvláště pečliví, aby se ve všem, co děláme, projevovaly naše dobré způsoby chování. Tam, kde jsou omezené možnosti parkování, je možné se domluvit, že více lidí bude používat jeden automobil, aby se zabránilo tomu, že by to lidi v okolí studia knihy dráždilo. Naše láska k bližním nám zabrání, abychom neparkovali bezohledně takovým způsobem, že by jim to působilo potíže nebo že by je to obtěžovalo.

Kdykoli se sejdeme, máme z toho radost a to se často projevuje živými rozhovory před a po shromáždění. (Mich. 2:12) Dobré způsoby a ohled k druhým nám velí, abychom nehovořili příliš hlasitě. (Mat. 7:12; Gal. 6:10) Křesťanská láska nás také přiměje k tomu, abychom nedovolili svým dětem, aby venku běhaly nebo ničily majetek druhých lidí. (Přísl. 29:15; 1. Kor. 13:4, 5) Sem patří i ohleduplné chování v domácnosti, kde je studium knihy vedeno. Pokud dojde k nějakému nevhodnému chování, starší by neměli váhat a měli by poskytnout laskavou a pevnou radu, aby nevznikly problémy. Jinak by to mohlo vyvolat stížnosti sousedů, potíže pro majitele bytu, který pohostinně nabídl svůj byt pro studium, nebo nepříjemnosti pro ty, kdo studium knihy pravidelně navštěvují.

◼ Jak by se měli svědkové Jehovovi dívat na magnetofonové nahrávky z jiných zdrojů než od Společnosti? (km 3/90, km-B 4/90)

Společnost poskytuje různé formy duchovního pokrmu včetně kazet s nahrávkami. Mezi nimi jsou kazety s nahrávkami přímo z Bible a další z publikací Společnosti, například ze Strážné věže, Probuďte se!, Mojí knihy biblických příběhů nebo z knihy Naslouchat velkému Učiteli. Byly nahrány i melodie Království a několik dramat. Musíme však být opatrní vzhledem k soukromým nahrávkám, které obíhají a snad budí zdání, že jsou v podstatě podobné. Bratři si vzájemně důvěřují, proto snad někteří mnohdy přijímají a poslouchají kopie nahrávek od druhých a nezjistí si jejich původ.

Někdy kolují nahrané přednášky, jejichž obsah hraničí se spekulacemi nebo které uvádějí senzacechtivé informace. Nebylo by proto moudré jednat podle Pavlovy rady v 2. Timoteovi 3:14? Pavel nejprve varuje před podvodníky a pak zdůrazňuje, že je důležité znát lidi, kterým nasloucháme. Musíme se ujišťovat, že nenasloucháme ničemu, co ‚jde nad to, co je psáno‘ ve Svatém Písmu a v publikacích ‚věrného a rozvážného otroka‘. (1. Kor. 4:6; Mat. 24:45–47)

Někde se propagují a prodávají kazety pro biblickou výchovu dětí. Tyto kazety, které kolují v některých sborech, očividně vyrobili bratři. Možná se zdá, že za tím stojí dobré pohnutky, ale není to spíše využívání teokratických kontaktů pro osobní výhody? (Viz Naši službu Království z června 1977, Schránka otázek, z prosince 1979, Schránka otázek; a ze září 1987, Schránka otázek.) Jehovova organizace poskytuje více než dost biblické literatury pro výchovu našich dětí. Proto distribuci takovýchto kazet nepodporujeme.

Někteří jednotlivci si nahrávají programy sborových shromáždění nebo sjezdů pro vlastní použití. Tyto nahrávky jsou snad oceňovány některými členy sboru, kteří se z dobrých důvodů nemohou zúčastnit shromáždění. Neměly by však být pořizovány pro všeobecné rozšiřování mezi bratry ani nabízeny k prodeji. Kéž máme užitek ze všeho, co nám Jehova poskytuje k duchovnímu povzbuzení a budování prostřednictvím své organizace.

◼ Do jaké míry by se měl nepokřtěný zvěstovatel podílet na kazatelské službě, než bude schválen pro křest? (km 6/90, km-B 6/90)

Ten, kdo je způsobilý jako nepokřtěný zvěstovatel, již dal různým způsobem najevo, že má silnou touhu být jedním ze svědků Jehovových. (Žalm 110:3) Pilné studium Písma ho dovedlo ke změně smýšlení, postoje a způsobu života. Proto, že má tento vážný zájemce upřímnou touhu líbit se Jehovovi a konat jeho vůli, pravidelně pěstuje společenství s Jehovovým lidem na shromážděních a sjezdech. (Hebr. 10:24, 25) Kromě pravidelné návštěvy těchto křesťanských shromáždění ho pravděpodobně srdce také podněcuje k tomu, aby veřejně dával najevo svou víru komentáři na shromážděních a pravděpodobně je také zapsán do školy teokratické služby. (Žalm 40:9, 10; 40:10, 11; om str. 73)

Když studující Bible přijme pravdu a projevuje opravdové ocenění pro hodnotu poselství o Království, může mít výsadu podílet se na službě dům od domu. To je hlavní dílo svědků Jehovových. (Matouš 24:14; 28:19, 20; om str. 111) V tomto směru mají zvěstovatel, který vede studium, a starší vážnou odpovědnost, aby se ujistili, že celý život studujícího je v souladu s křesťanskými zásadami. Měl by mít skutečnou touhu být jedním ze svědků Jehovových a vážit si té výsady, že se může podílet na kázání Království a na díle činění učedníků. (Gal. 6:6; om str. 98, 99, 174; w 11/89, 2. stud. čl., odst. 7–9)

Není zapotřebí mnoho času od chvíle, kdy je studující Bible způsobilý, aby se s námi podílel na službě, než se může přihlásit ke křtu ve vodě. Nyní je jeho život již plně v souladu s křesťanskými zásadami, ale nemá dostatek zkušeností v kazatelské službě. Měl by mu být poskytnut dostatek času, aby projevil, že je pevně rozhodnut pravidelně a horlivě se podílet na kazatelské službě. (Žalm 40:8; Římanům 10:9, 10, 14, 15)

V době, kdy je tento člověk připraven ke křtu, se většinou dělí pravidelně o dobré poselství s druhými a každý měsíc tráví ve službě více než pouze hodinu či dvě. (w 22/84, 1. stud. čl., odst. 2) Měly by se ovšem prozkoumat osobní poměry každého jednotlivce, který žádá o křest: jeho zázemí, věk, omezení a podobně. Starší se budou chtít řídit vodítkem, jež je uvedeno v knize Organizováni na straně 175: „Náš zájem je věnován těm, kteří plně obrátili své srdce k Jehovovi a pochopili smysl základních biblických pravd. S vaší láskyplnou péčí budou ti, kteří se dávají pokřtít, povzbuzováni, aby se ujali křesťanské služby, dostanou pomoc a budou dostatečně připraveni, aby dovršili tento důležitý úkol.“ (Mat. 16:24; Jan 4:34; 1. Petra 2:21)

◼ Jaké činitele bychom měli brát v úvahu, když v jednom obvodu pracují dva či více sborů s různými jazyky? (km 10/90, km-B 10/90)

Ve vydání Naší služby Království z března 1984 (angl.) bylo pod nadpisem „Předkládat dobré poselství“ řečeno: „Zvěstovatelé z každého sboru by měli zaměřit své snahy zejména na svou jazykovou skupinu.“ Je to proto, že sbor ve vícejazyčných územích má přidělený obvod podle jazyka. Sbory, které pracují ve vícejazyčném obvodu, snad zjistí, že bude užitečné, aby si udělali seznam domácností a bytů, které by jejich zvěstovatelé neměli navštěvovat. Dozorci služby sborů, jichž se to týká, mají odpovědnost vypracovat vzájemně přijatelný systém, který by umožnil důkladně propracovávat obvod a směřovat zájemce do vhodného sboru. Mělo by se to udělat proto, aby se zabránilo tomu, že by majitelé bytů byli zbytečně rušeni zvěstovateli z cizojazyčných sborů třeba v tomtéž dopoledni či odpoledni. Nechceme ‚klást žádnou překážku dobrému poselství o Kristu‘. (1. Kor. 9:12)

Když je nutné dělat úpravy, protože se lidé stěhují, rychle předejme jména a adresy zájemců do vhodného sboru. To přispěje k tomu, že budou udržovány aktuální záznamy z obvodu. Nesmírně důležitá je láska, zájem, porozumění, rozumnost a spolupráce. (Fil. 4:5)

Když se zvěstovatelé účastní práce na ulici, vydávají příležitostná svědectví a podobně, mohou nosit literaturu v různých jazycích. Když však chodí dům od domu, neměli by běžně nabízet literaturu v jiném jazyku, než je jazyk jejich sboru. Berte v úvahu, že v těchto územích jsou obvody rozdělené podle jazyků, takže zvěstovatelé, kteří předávají literaturu, mohou také nasměrovat majitele bytu, který má zájem, na sborová shromáždění, jež se konají v jazyce, jemuž majitel bytu nejlépe rozumí a jemuž dává přednost.

Někdy se pochopitelně naše činnost bude překrývat. Jak však bylo vyjádřeno v článku, o němž byla zmínka výše, „je dobré především brát v úvahu, že účelem našeho kázání je činit učedníky — vyučovat pravdě. (Mat. 28:19, 20) Měli bychom vyučovat v tom jazyku, jemuž lidé nejlépe rozumějí. (1. Kor. 14:9)“ Když zaměřujeme svou službu na lidi, kteří nejlépe rozumějí nebo dávají přednost jazyku sboru, který navštěvujeme, můžeme vykonat mnoho dobrého při pomoci mnoha dalším, aby získali záchranu.

INDEX

BIBLICKÁ STUDIA

Co by se mělo dělat se zprávami, když je sestavena měsíční zpráva? km 3/81

Jak podávat zprávu o studiu se členy téže rodiny? km 8/66

Kdy podávat zprávu a při studiu s kým? km 4/87

Může se jako studium hlásit rozhovor, při kterém se používá pouze Bible? km 9/76

Ukončení neplodných studií km 2/70

BIBLICKÉ OTÁZKY

Matouš 13:31, 32, kdo je člověk, který zasadil hořčičné zrno? km 11/75

CIZOJAZYČNÉ SKUPINY

Když cizojazyčný sbor pracuje ve stejném obvodu km 10/90

ČLENSTVÍ V ORGANIZACÍCH A SPOLUPRÁCE S NIMI

Měli by křesťané nakupovat v církevních dobročinných bazarech? km 1/65

Mohou křesťané přispívat na dobročinné organizace? km 10/64

ČTENÍ

Jak zajistit dobré čtení na shromáždění? km 6/80

Kdo může číst na studiu Strážné věže a na sborovém studiu knihy? km 7/77

DĚTI

Dbát na jejich chování v sálech Království a na sjezdech km 4/77

DOZORCE SLUŽBY

Vede schůzky před službou během návštěvy ve skupinách? km 7/83

KAZATELSKÁ SLUŽBA

Jak nejrychleji nalézt odpovědi na otázky, které souvisejí s kazatelskou službou? km 10/65

Jak se zachovat, když jsme požádáni, abychom opustili dům? km 11/65

Jak zkrátit čas, kdy čekáme na jiné? km 10/70

Jak zvýšit účinnost? km 11/69

Kdy a jak nechávat literaturu zdarma? km 3/88

Vydávání svědectví ve věznicích km 4/74

Zpráva, co když někdo svoji zprávu odevzdá po odeslání sborové zprávy Společnosti? km 8/73

Zpráva, co počítat jako dobu strávenou ve službě? km 11/67

KORESPONDENCE

Je správné psát Společnosti a žádat o kontakt na lidi, se kterými si chceme dopisovat? km 2/81

Poskytují kanceláře odboček informace o ubytování?km 1/76

Psát Společnosti a žádat o adresy lidí km 5/89

KŘEST

Do jaké míry se má uchazeč podílet na kazatelské službě? km 6/90

Je nezbytné zrušit členství v předešlé náboženské organizaci? km 6/66

Probrání otázek před křtem km 5/87

LITERATURA

Co dělat, když se nahromadí starší časopisy? km 6/69

Je správné rozšiřovat časopisy na parkovištích u nákupních středisek? km 2/67

Kdy a jak nechávat literaturu zdarma? km 3/88

Proč usilovat o osobní knihovnu? km 5/88

MODLITBA

Za sbor km 1/72

NAŠE SLUŽBA KRÁLOVSTVÍ

Jak důsledně je nutné držet se osnov? km 6/78

Kdo by měl dostávat? km 2/87

Kolik výtisků by měl sbor dostávat? km 11/70

Správný názor na doporučené úvody km 6/76

OBCHODNÍ ZÁLEŽITOSTI

Je správné prodávat použité zboží, aby z toho měl sbor užitek? km 10/73

OBLEČENÍ A VNĚJŠÍ VZHLED

Extrémy mohou způsobit, že někomu budou odmítnuty služební výsady km 2/69

Vítání nových, i když se liší km 3/69

OBVOD

Je správné, když má někdo obvod trvale? km 4/76

OPĚTOVNÉ NÁVŠTĚVY

Kdy je hlásit? km 12/67

Má vykonávat samotný zvěstovatel u osoby opačného pohlaví? km 8/72

POHŘBY

Je správné podílet se na pořádání pohřbu s kazateli falešného náboženství? km 5/65

Nenapravitelných zločinců km 11/89

PROBLÉMY

Jak reagovat, jestliže je kritizováno dílo Království? km 6/82

Jak získat pomoc při řešení osobních problémů km 10/74

PRŮKOPNÍCI

Jaký je požadavek pro ty, kdo se stali průkopníky po začátku služebního roku? km 7/87

RODIČE

Dbají na chování dětí v sálech Království a na sjezdech km 4/77

Měli by si rodiče počítat čas strávený poučováním svých dětí? km 7/74

SÁL KRÁLOVSTVÍ

Jak ho najít, když jsme mimo svůj domov? km 7/65

Jak ho udržovat v čistotě? km 7/71

Je správné koupit kostel a používat ho jako sál Království nebo dřívější sál prodat s tím, že bude používán jako kostel? km 7/69

Je správné používat při zpěvu jiný doprovod než nahrávky Společnosti? km 11/76

Když počet přítomných přesahuje kapacitu sálu km 7/75

Měl by být vyvěšen roční text? km 12/76

Nástěnka, co by na ní mělo být vyvěšeno? km 1/89

Poštovní schránka? km 7/70

Použití pro takzvaný druhý svatební obřad? km 1/77

Svatební obřady v sále km 6/75

Zabezpečení km 11/84

SBOR

Jak dlouho by se měly uchovávat záležitosti v archivu? km 2/74

Kolování soukromých materiálů mezi křesťany km 9/87

Magnetofonové nahrávky nepocházející od Společnosti km 3/90

Mohou sbory, kde je málo starších, získat pomoc ze sousedních sborů? km 2/73

SBOROVÉ STUDIUM KNIHY

Kdo vede schůzku před službou, když je na návštěvě dozorce služby? km 7/83

Kdy by měl být požádán pomocník, aby vedl studium? km 1/83

Křesťanské chování km 2/90

Místo konání, výběr bytu km 2/83

SHROMÁŽDĚNÍ

Jak by mělo být pečováno o potřeby postižených a nemocných? km 12/69

Jak najít sál Království, když jsme mimo svůj domov? km 7/65

Jak zabránit tomu, aby se nepřetahoval čas? km 7/72

Jak zajistit dobré čtení? km 6/80

Jaký způsob oslovování je doporučován? km 3/80

Je správné používat jako hudební doprovod ke zpěvu v sále Království něco jiného než nahrávky Společnosti? km 11/76

Je správné předvádět v sálech Království nebo na krajských sjezdech dramatizace? km 10/68

Je stanoven čas, kdy by měly všechny sbory mít shromáždění? km 10/66

Kdy se mají konat? km 8/74

Modlitba za sbor km 1/72

Mohou noví zájemci podávat komentáře? km 4/75

Může kdokoli podávat na shromáždění komentáře? km 8/65

Návštěvnost, jak správně počítat? km 7/79

Povinnosti pořadatelů km 12/89

Schůzky před službou km 2/89

SJEZDY

Je správné předvádět na krajských sjezdech dramatizace? km 10/68

Navštěvování sjezdů v jiných zemích km 9/71

Rezervování sedadel km 7/68

Správný pohled na dobrovolnou službu km 8/67

Ubytování km 5/71

SLUŽBA TAM, KDE JE VÍCE POTŘEBA

O čem předem uvažovat km 1/74

SLUŽEBNÍ POMOCNÍCI

Do jaké míry se mohou podílet na programech na služebním shromáždění? km 2/75

Proč je dobré vědět, kdo jsou služební pomocníci ve sboru? km 6/79

Programy na služebním shromáždění km 10/76

Veřejné přednášky mimo vlastní sbor? km 6/73

SLUŽEBNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Je správné po každém programu tleskat? km 4/72

Oznámení na služebním shromáždění km 9/89

Příprava km 8/69

SPOLEČENSKÁ SETKÁNÍ

Je moudré organizovat velké taneční večírky nebo společenství? km 5/68

Vyrovnaný názor km 1/66

STARŠÍ

Dělit se o povinnosti s dalšími způsobilými bratry km 1/75

Proč je dobré vědět, kdo jsou starší ve sboru? km 6/79

Způsobilí vyučovat km 5/75

STUDIUM STRÁŽNÉ VĚŽE

Kdo může číst? km 7/77

SVATBY

Kdo může oddávat? km 12/81

Obřad v sále Království km 6/75

ŠKOLA TEOKRATICKÉ SLUŽBY

Jak spolupracovat s dozorcem školy? km 5/78

Je správné tleskat po každém programu? km 4/72

Má dozorce školy dávat rady po každém úkolu studenta? km 5/74

Měla by probíhat před služebním shromážděním? km 4/83

TETRAGRAMMATON

Je správné zobrazovat ho na špercích, automobilech nebo jinde? km 9/74

VEŘEJNÉ SHROMÁŽDĚNÍ

Jak by měl postupovat bratr, který veřejnému shromáždění předsedá? km 12/73

ZÁLEŽITOSTI BIBLICKÉHO PRÁVA

Je kajícímu provinilci uložena zkušební lhůta? km 3/75

Je správné, když manželské dvojice přednesou své rodinné problémy právnímu výboru? km 9/73

Je vhodné studovat s vyloučenými nebo s nimi pěstovat společenství? km 12/80

Má kající provinilec omezení v kazatelské službě? km 12/74

ZÁLEŽITOSTI SVĚTSKÉHO PRÁVA

Je pro práci v některých obvodech nezbytné policejní povolení? km 4/65

ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY

Jak by mělo být pečováno o potřeby chromých a nemocných ve sboru? km 12/69

Je správné, aby se svědkové léčili v církevní nemocnici? km 2/76

ZVĚSTOVATEL

Jak pomoci nečinným? km 12/71