„Vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal“

„Jděte proto a čiňte učedníky . . . a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (MATOUŠ 28:19, 20)

1. Jaký rozhovor proběhl mezi Filipem a mužem z Etiopie?

TEN muž pocházel z daleké Etiopie a přicestoval do Jeruzaléma, aby zde uctíval Jehovu, Boha, kterého miloval. Zjevně miloval také Boží inspirované Slovo. Když se vracel domů ve svém dvoukolém voze, četl si spisy proroka Izajáše. Tehdy se s ním setkal Kristův učedník Filip. Zeptal se Etiopa: „Opravdu víš, co čteš?“ Muž odpověděl: „Jak bych jen mohl, ledaže by mě někdo vedl?“ Tomuto muži, který upřímně zkoumal Písmo, Filip potom pomohl stát se Kristovým učedníkem. (Skutky 8:26–39)

2. (a) V jakém ohledu má Etiopova odpověď zvláštní význam? (b) Jakými otázkami se v souvislosti s Ježíšovým příkazem činit učedníky budeme zabývat?

² Etiopova odpověď stojí za pozornost. Řekl: „Jak bych jen mohl, ledaže by mě někdo vedl?“ Ano, potřeboval vedení, tedy někoho, kdo by mu ukázal směr. Jeho výrok sám o sobě ukazuje důležitost jednoho pokynu, který Ježíš zahrnul do pověření činit učedníky. O jaký pokyn jde? Odpověď najdeme, když budeme pokračovat v rozboru Ježíšových slov ve 28. kapitole Matouše. Předcházející článek se zaměřil na otázky „proč“ a „kde“. Nyní se budeme zabývat dalšími dvěma otázkami, které s Ježíšovým příkazem činit učedníky také souvisí. Lze je uvést slovy „co“ a „kdy“.

„Vyučujte je, aby zachovávali všechno“

3. (a) Jak se někdo stane učedníkem Ježíše Krista? (b) Čemu mají být budoucí učedníci vyučováni?

³ Co musíme vyučovat druhé lidi, abychom jim pomohli stát se Kristovými učedníky? Ježíš dal svým následovníkům toto pověření: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (Matouš 28:19, 20) Musíme je tedy vyučovat věci, které přikázal Kristus.a Co je však třeba udělat pro to, aby člověk, kterého vyučujeme Ježíšovým přikázáním, se učedníkem nejen stal, ale také jím zůstal? Jeden z klíčových činitelů je obsažen v Ježíšových pečlivě zvolených slovech. Všimněme si, že neřekl pouze: ‚Vyučujte je všechno, co jsem vám přikázal.‘ Řekl jim: „Vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (Matouš 19:17) Na co to poukazuje?

4. (a) Co znamená zachovávat příkaz? (b) Znázorni, jak můžeme někoho naučit, aby zachovával Kristovy příkazy.

⁴ Zachovávat příkaz znamená „podřídit své jednání“ tomuto příkazu, poslouchat ho neboli ho dodržovat. Jak tedy někoho učíme, aby zachovával neboli poslouchal to, co Kristus přikázal? Znázorněme si to. Představme si, jak instruktor autoškoly učí své žáky dodržovat dopravní předpisy. Možná, že jim tato pravidla vysvětlí ve třídě. Aby se však žáci naučili předpisy dodržovat, musí je instruktor vést v době, kdy žáci auto řídí za plného dopravního provozu a pracně se snaží uplatňovat to, co se naučili. Podobně když my studujeme s lidmi Písmo, učíme je Kristovým přikázáním. Musíme však zájemce vést také tehdy, když se snaží Kristovy pokyny uplatňovat ve službě a v každodenním životě. (Jan 14:15; 1. Jana 2:3) Máme-li tedy plně uplatnit Kristův pokyn činit učedníky, vyžaduje to od nás, abychom lidi nejen učili, ale také vedli. Tak budeme napodobovat příklad, který nám dal Ježíš i sám Jehova. (Žalm 48:14; Zjevení 7:17)

5. Proč snad člověk, s nímž studujeme Bibli, váhá uposlechnout Kristův příkaz činit učedníky?

⁵ Vyučovat druhé, aby zachovávali Ježíšova přikázání, mimo jiné znamená pomáhat jim, aby uposlechli příkaz činit učedníky. Tohoto úkolu se někteří lidé, s nimiž studujeme Bibli, možná obávají. Snad byli dříve aktivními členy nějaké církve křesťanstva, ale jejich náboženští učitelé je tehdy pravděpodobně nikdy nevedli k tomu, aby šli a činili učedníky. Někteří církevní představitelé upřímně přiznávají, že pokud jde o úkol vyučovat věřící, aby se věnovali evangelizační činnosti, církve křesťanstva naprosto selhaly. Ježíšův příkaz jít do celého světa a pomáhat lidem všeho druhu stát se učedníky komentoval znalec Bible John R. W. Stott těmito slovy: „To, že neplníme úkoly vyplývající z tohoto příkazu, je v oblasti dnešní evangelizace největším nedostatkem evangelikálních křesťanů.“ Dodal: „Máme sklon ohlašovat naše poselství z uctivé vzdálenosti. Někdy se chováme jako ti, kdo volají na tonoucího a dávají mu různé rady, zatímco sami jsou v bezpečí na břehu. Neskočíme do vody, abychom je zachránili. Bojíme se, abychom se nenamočili.“

6. (a) Jak můžeme napodobovat Filipův příklad, když pomáháme zájemci? (b) Jak můžeme dát najevo svůj zájem, když se zájemce začíná účastnit kazatelské služby?

⁶ Někdo z lidí, s nimiž studujeme Bibli, dříve možná patřil k nějakému náboženství, jehož členové se ‚bojí, aby se nenamočili‘. Překonat takříkajíc strach z vody a uposlechnout Kristův příkaz činit učedníky může být pro takového člověka náročné. Bude potřebovat pomoc. Je tedy třeba, abychom mu trpělivě poskytovali takové poučování a vedení, které prohloubí jeho porozumění a povzbudí ho k jednání, stejně jako Filipovo vyučování zapůsobilo na Etiopa a podnítilo ho, aby se dal pokřtít. (Jan 16:13; Skutky 8:35–38) Navíc, naše přání vyučovat zájemce, aby zachovávali příkaz činit učedníky, nás vede k tomu, že chceme být po jejich boku a pomáhat jim při jejich prvních krůčcích v kazatelské službě. (Kazatel 4:9, 10; Lukáš 6:40)

„Všechno“

7. Kterým příkazům budeme učit lidi, když je vedeme k tomu, aby „zachovávali všechno“?

⁷ Nové Kristovy následovníky nevyučujeme pouze tomu, aby činili učedníky. Podle Ježíšova pokynu je máme učit ‚zachovávat všechno‘, co přikázal. K tomu jistě patří dvě největší přikázání — milovat Boha a milovat bližního. (Matouš 22:37–39) Jak můžeme nového učedníka vést k tomu, aby zachovával tato dvě přikázání?

8. Znázorni, jak lze nového učedníka vést k tomu, aby projevoval lásku.

⁸ Vraťme se k našemu znázornění o žáku autoškoly. Když se spolu s instruktorem účastní silničního provozu, učí se nejen tím, že naslouchá svému instruktorovi, ale také tím, že pozoruje jiné řidiče. Instruktor může například poukázat na řidiče, který laskavě nechá druhé, aby se před ním zařadili do jízdního pruhu, nebo na jiného, který ohleduplně ztlumí světla, aby neoslňoval protijedoucí, případně na řidiče, který ochotně nabídne pomoc někomu známému, jehož vůz se porouchal. Takové příklady jsou pro žáka důležitým poučením, které může při jízdě uplatňovat. Podobně i nový učedník, který jde po cestě vedoucí k životu, se neučí pouze od svého učitele, ale také ze znamenitých příkladů, které vidí ve sboru. (Matouš 7:13, 14)

9. Z čeho nový učedník poznává, jak se Kristovo přikázání projevovat lásku uplatňuje v praxi?

⁹ Zájemce může například pozorovat matku, která sama vychovává děti a vynakládá velké úsilí na to, aby společně se svými malými dětmi přišla do sálu Království. Nebo si možná všimne někoho sklíčeného, kdo věrně navštěvuje shromáždění, přestože bojuje s depresí. Snad vidí letitou vdovu, která vozí jiné starší osoby na všechna sborová shromáždění. Také může pozorovat dospívajícího mladíka, který se podílí na úklidu sálu Království. Zájemce si možná všimne sborového staršího, který se věrně ujímá vedení v kazatelské službě, přestože má mnoho sborových povinností. Seznámí se možná se svědkem, který je tělesně postižený a nemůže vycházet z domu, ale přesto je zdrojem duchovního povzbuzení pro všechny, kdo ho navštíví. Nebo si zájemce povšimne manželů, kteří dělají velké změny v životě, aby mohli pečovat o své zestárlé rodiče. Z příkladu takových laskavých, ochotných a spolehlivých křesťanů se nový zájemce učí, co znamená poslouchat Kristovo přikázání milovat Boha a své bližní, mezi něž patří zejména naši spoluvěřící. (Přísloví 24:32; Jan 13:35; Galaťanům 6:10; 1. Timoteovi 5:4, 8; 1. Petra 5:2, 3) Takto může každý člen křesťanského sboru být učitelem a vzorem, a mělo by tomu tak být. (Matouš 5:16)

„Až do závěru systému věcí“

10. (a) Jak dlouho budeme vykonávat dílo činění učedníků? (b) Jak Ježíš ukázal, co znamená splnit úkol?

¹⁰ Dokdy bychom měli pokračovat v díle činění učedníků? Měli bychom to dělat po celé období závěru systému věcí. (Matouš 28:20) Dokážeme splnit tuto stránku Ježíšova pověření? Jako celosvětový sbor jsme k tomu pevně odhodláni. V uplynulých letech jsme s radostí vynakládali svůj čas, síly a prostředky, abychom našli ty, kdo jsou „správně nakloněni k věčnému životu“. (Skutky 13:48) V současné době tráví svědkové Jehovovi na celém světě v průměru více než tři miliony hodin denně kázáním o Království a činěním učedníků. Děláme to proto, že napodobujeme Ježíše. Ten řekl: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mě poslal, a abych dokončil jeho dílo.“ (Jan 4:34) To je i naším upřímným přáním. (Jan 20:21) Dílo, které nám bylo svěřeno, nechceme pouze začít, chceme ho také dokončit. (Matouš 24:13; Jan 17:4)

11. Co se stalo některým našim křesťanským bratrům a sestrám a jakou otázku bychom si měli klást?

¹¹ Dělá nám však starost, když vidíme, že někteří naši spoluvěřící duchovně zeslábli a v důsledku toho ve své činnosti zpomalili, nebo Kristův příkaz činit učedníky úplně přestali vykonávat. Můžeme jim nějak pomoci, aby se opět začali scházet se sborem a podílet se na činění učedníků? (Římanům 15:1; Hebrejcům 12:12) Způsob, jak Ježíš pomohl apoštolům, když dočasně zeslábli, naznačuje, co můžeme dělat my dnes.

Projevuj zájem

12. (a) Co apoštolové udělali krátce před Ježíšovou smrtí? (b) Jak Ježíš jednal se svými apoštoly, přestože se u nich projevily vážné slabosti?

¹² Na konci Ježíšovy pozemské služby, bezprostředně před jeho smrtí, „ho [apoštolové] zanechali a uprchli“. Jak Ježíš předpověděl, ‚rozptýlili se každý do svého vlastního domu‘. (Marek 14:50; Jan 16:32) Jak Ježíš jednal se svými společníky, kteří duchovně zeslábli? Krátce po svém vzkříšení Ježíš některým svým následovníkům řekl: „Nemějte strach! Jděte a podejte zprávu mým bratrům, aby odešli do Galileje; a tam mě uvidí.“ (Matouš 28:10) Ačkoli se u apoštolů projevily vážné slabosti, Ježíš je přesto nazýval ‚svými bratry‘. (Matouš 12:49) Nezlomil nad nimi hůl. Ježíš tímto způsobem projevil stejné milosrdenství a ochotu odpouštět, jaké projevuje Jehova. (2. Královská 13:23) Jak můžeme Ježíše napodobit?

13. Jak bychom měli pohlížet na ty, kdo duchovně zeslábli?

¹³ Měli bychom projevovat hluboký osobní zájem o ty, kdo ve službě polevili nebo se jí úplně přestali účastnit. Stále si pamatujeme na skutky lásky, které tito naši spoluvěřící vykonávali v minulosti — někteří možná po celá desetiletí. (Hebrejcům 6:10) Jejich společnost nám opravdu velice chybí. (Lukáš 15:4–7; 1. Tesaloničanům 2:17) Ale jak můžeme dát najevo, že o ně máme zájem?

14. Jak můžeme po vzoru Ježíše pomáhat někomu slabému?

¹⁴ Ježíš sklíčeným apoštolům řekl, že mají jít do Galileje a tam ho uvidí. Vlastně je tím pozval na zvláštní shromáždění. (Matouš 28:10) Podobně i dnes povzbuzujeme ty, kdo jsou duchovně slabí, aby navštěvovali shromáždění křesťanského sboru. Možná, že je k tomu budeme muset povzbuzovat opakovaně. V případě apoštolů přineslo pozvání své ovoce, neboť „jedenáct učedníků . . . šlo do Galileje k hoře, kterou si s nimi Ježíš smluvil“. (Matouš 28:16) Když zesláblý křesťan dnes podobně zareaguje na naše vřelé pozvání a začne se opět účastnit křesťanských shromáždění, máme z toho nesmírnou radost. (Lukáš 15:6)

15. Jak můžeme podle Ježíšova příkladu vítat duchovně slabší křesťany, kteří přicházejí na shromáždění?

¹⁵ Jak budeme reagovat, když duchovně slabší křesťan přijde do sálu Království? Co udělal Ježíš, když jeho apoštolové, jejichž víra dočasně zeslábla, přišli na stanovené místo shromáždění? „Ježíš přistoupil [a] mluvil k nim.“ (Matouš 28:18) Nepohlížel na ně z dálky, ale šel jim vstříc. Představ si, jak se muselo apoštolům ulevit, když Ježíš projevil iniciativu. Kéž i my uděláme první krok a vřele vítáme duchovně slabé křesťany, kteří se snaží vrátit se do křesťanského sboru.

16. (a) Co se můžeme naučit ze způsobu, jak Ježíš jednal se svými následovníky? (b) Jak můžeme napodobovat Ježíšův postoj k duchovně slabším křesťanům? (Viz poznámku pod čarou.)

¹⁶ Co ještě Ježíš udělal? Nejprve oznámil: „Byla mi dána všechna autorita.“ Potom dal svým následovníkům úkol: „Jděte proto a čiňte učedníky.“ Nakonec jim slíbil: „Já jsem s vámi po všechny dny.“ Všimli jste si, co ale Ježíš neudělal? Nepokáral učedníky za jejich selhání a pochybnosti. (Matouš 28:17) Osvědčil se tento přístup? Ano. Netrvalo dlouho a apoštolové opět „vyučovali . . . a oznamovali dobrou zprávu“. (Skutky 5:42) Napodobujme Ježíšův příklad v tom, jak se díváme na slabé a jak s nimi jednáme, a možná to i v našem sboru povede k obšťastňujícím výsledkům.b (Skutky 20:35)

„Já jsem s vámi po všechny dny“

17, 18. Jaké povzbudivé myšlenky jsou obsaženy v Ježíšových slovech „já jsem s vámi po všechny dny“?

¹⁷ Ježíš svůj příkaz ukončil slovy „já jsem s vámi po všechny dny“. To je povzbuzením pro všechny, kdo se dnes usilovně snaží plnit Kristův příkaz, aby činili učedníky. Ať proti naší kazatelské činnosti nepřátelé vyvinou jakýkoli odpor, ať o nás šíří jakékoli pomluvy, nemusíme se ničeho bát. Jak to? Ježíš, náš Vůdce, který má ‚všechnu autoritu v nebi a na zemi‘, je totiž s námi, aby nás podporoval.

¹⁸ Ježíšův slib „já jsem s vámi po všechny dny“ je také zdrojem velké útěchy. Snažíme-li se vykonávat Kristův příkaz činit učedníky, prožíváme přitom nejenom radostné dny, ale také dny smutné. (2. Paralipomenon 6:29) Někteří z nás procházejí obdobím zármutku, kdy truchlí nad smrtí někoho milovaného. (1. Mojžíšova 23:2; Jan 11:33–36) Jiní se musí vyrovnávat s pokročilým věkem, když se zhoršuje jejich zdraví a ubývá jim sil. (Kazatel 12:1–6) Další zase zažívají dny, kdy je přemáhá sklíčenost. (1. Tesaloničanům 5:14) A stále více z nás musí zápasit s vážnými ekonomickými problémy. Navzdory takovým obtížím však máme ve službě úspěch, protože Ježíš je s námi „po všechny dny“, tedy i v těch nejtěžších chvílích našeho života. (Matouš 11:28–30)

19. (a) Ze kterých pokynů se skládá Ježíšovo pověření činit učedníky? (b) Díky čemu můžeme plnit Kristovo pověření?

¹⁹ Jak jsme viděli v tomto i v předchozím článku, Ježíšovo pověření činit učedníky obsahuje čtyři všezahrnující pokyny. Ježíš nám řekl, proč a kde bychom měli jeho příkaz vykonávat. Poukázal také na to, co bychom měli učit a dokdy bychom to měli dělat. Je pravda, že vykonávat toto velké pověření je náročné. Ježíš nás však podporuje svou autoritou a je s námi, a proto náš úkol můžeme splnit! Souhlasíte?

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

• Jak učíme druhé, aby zachovávali to, co Ježíš přikázal?

• Jaký užitek může mít nový učedník z toho, když pozoruje jednání jiných členů sboru?

• Jak můžeme pomoci těm, kdo duchovně zeslábli?

• Proč nám Ježíšův slib „já jsem s vámi po všechny dny“ poskytuje útěchu a povzbuzení?

[Obrázky na straně 15]

Je třeba, abychom lidi nejen učili, ale také vedli

[Obrázky na straně 17]

Nový učedník získává cenná poučení z příkladu druhých