ATALJA

Judská královna, dcera izraelského krále Achaba a jeho manželky Jezábel, vnučka Omriho. (2Kr 8:18, 26) Byla sestrou izraelského krále Jehorama a vlastní, nebo nevlastní sestrou ostatních 70 Achabových synů, kteří byli všichni na Jehuův příkaz zabiti. (2Kr 3:1, 2; 10:1–9) Atalja byla z politických důvodů dána za manželku Jehoramovi, nejstaršímu synovi judského krále Jehošafata. (2Kr 8:25–27; 2Pa 18:1) Byla matkou Achazjáše, který se časem stal judským králem.

Stejně jako její matka Jezábel, podněcovala i Atalja svého manžela Jehorama k tomu, aby během své osmileté vlády dělal to, co je v Jehovových očích špatné. (1Kr 21:25; 2Pa 21:4–6) A stejně jako její matka, i Atalja svévolně prolévala krev nevinných lidí. Když její ničemný syn Achazjáš po jednoleté vládě zemřel, vyhladila všechny ostatní členy královského rodu kromě Jehoaše, který byl tehdy malým dítětem. Velekněz a jeho manželka, Jehoašova teta, jej totiž ukryli. Nato se Atalja sama stala královnou a vládla šest let, asi v letech 905–899 př. n. l. (2Pa 22:11, 12) Její synové vyloupili z Jehovova chrámu svaté věci a obětovali je Baalovi. (2Pa 24:7)

Když bylo Jehoašovi sedm let, bohabojný velekněz Jehojada vyvedl chlapce z úkrytu a korunoval jej za oprávněného dědice trůnu. Atalja uslyšela vřavu, běžela k chrámu, a když viděla, co se děje, vykřikla: „Spiknutí! Spiknutí!“ Velekněz Jehojada nařídil, aby byla vyvedena z chrámového území, a Atalja byla u koňské brány paláce popravena; pravděpodobně byla posledním členem odporného Achabova domu. (2Kr 11:1–20; 2Pa 22:1–23:21) Skutečně se vyplnila slova: „Nic z Jehovova slova nepadne nesplněné na zem, co Jehova mluvil proti Achabovu domu.“ (2Kr 10:10, 11; 1Kr 21:20–24)