Zvídavá mysl, která se zapsala do dějin

● Když se řekne vaše jméno, co se lidem vybaví? Jak byste chtěli, aby si vás lidé pamatovali? Mnozí si přejí zanechat po sobě něco hodnotného, a tak se snaží dosáhnout úspěchu ve vědě, politice, sportu nebo umění. Co kdyby si vás ale lidé pamatovali pro to, jaké otázky jste kladli?

Před pěti sty lety žil ve Střední Americe muž, který měl mnoho zvídavých otázek. Byl to domorodý náčelník Nicarao, od jehož jména je zřejmě odvozen název státu Nikaragua. Jméno tohoto náčelníka označovalo jeho kmen, zemi a velké jezero, u kterého se svým lidem žil.

Nicaraův kmen osídlil pruh země mezi Tichým oceánem a velkým jezerem Nikaragua. Brzy poté, co Kolumbus objevil Nový svět, se Španělé vydali tuto oblast prozkoumat. Kapitán Gil González Dávila vedl své jednotky směrem na sever od míst, kde je nyní Kostarika, a v roce 1523 vstoupil na území Nicaraova kmene.

Představte si, s jakými obavami Španělé procházeli neznámým územím a jak se jim ulevilo, když se setkali s náčelníkem Nicaraem, který je přijal s velkorysostí, jež je dodnes typickým znakem nikaragujské kultury. Domorodci vítali španělské cestovatele a dávali jim dary včetně velkého množství zlata.

Nicarao chtěl znát odpovědi na otázky, o kterých už dlouho přemýšlel, a další ho napadaly během návštěvy Španělů. Podle kronikářů se kapitána Gonzáleze ptal:

Slyšel jsi o velké potopě, která zničila všechny lidi a zvířata? Zaplaví Bůh zemi znovu? Co se děje po smrti? Jak se pohybují slunce, měsíc a hvězdy? Jak drží na obloze? Jak daleko jsou? A kdy slunce, měsíc a hvězdy přestanou svítit? Odkud se bere vítr? Co způsobuje horko a zimu, světlo a tmu? Jak to, že se během roku mění délka dne?

Je z toho vidět, že Nicarao toužil poznat přírodu kolem sebe. Zmíněné otázky také hodně vypovídají o jeho náboženských představách. Ukazují, že se zamýšlel nad podobnými věcmi jako lidé dnes. A to, že Nicarao a jeho lid věděli o velké potopě, nám připomíná, co o tom říká Bible. (1. Mojžíšova 7:17–19)

Kultura Nicaraova kmene byla prostoupená spiritismem a obřadními lidskými oběťmi a Nicaraa chování a způsob života jeho lidu znepokojovaly. Jeho otázky jsou svědectvím o tom, jak pracuje svědomí. Apoštol Pavel o tom napsal: „Jejich svědomí vydává svědectví a oni jsou svými vlastními myšlenkami obžalováváni nebo též omlouváni.“ (Římanům 2:14, 15)

Socha náčelníka Nicaraa dnes stojí na místě, kde se údajně poprvé setkal se španělskými cestovateli. To, jak ho zvídavost podněcovala, aby hluboce přemýšlel o životě a světě kolem sebe, může být pro nás příkladem. (Římanům 1:20)

[Mapa na straně 21]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Nikaragua

JIŽNÍ AMERIKA

ATLANTSKÝ OCEÁN