Úterý 11. listopadu
Neudělá nic, pokud neodhalí svůj záměr svým prorokům. (Amos 3:7)
Zatím nevíme, jak se některá biblická proroctví splní. (Dan. 12:8, 9) Ale to, že přesně nevíme, jak se nějaké proroctví splní, neznamená, že se nesplní. Nemusíme ani v nejmenším pochybovat o tom, že Jehova nám v ten správný čas odhalí to, co potřebujeme vědět, stejně jako to dělal v minulosti. Je před námi prohlášení „Mír a bezpečnost!“. (1. Tes. 5:3) Pak se vlády tohoto světa zaměří na falešné náboženství a zničí ho. (Zjev. 17:16, 17) Potom zaútočí na Boží lid. (Ezek. 38:18, 19) Tyhle události přímo povedou k závěrečné válce – k Armagedonu. (Zjev. 16:14, 16) Můžeme si být jistí, že se to všechno stane velmi brzy. Do té doby buďme vděční našemu milujícímu nebeskému Otci, který pro nás tahle proroctví nechal zapsat. Ukážeme to tím, že se o ně budeme dál zajímat a budeme v tom pomáhat druhým. w23.08 34:19-20
Středa 12. listopadu
Milujme jeden druhého, protože láska je od Boha. (1. Jana 4:7)
Když apoštol Pavel mluvil o víře, naději a lásce, řekl, že „největší z nich je láska“. (1. Kor. 13:13) Proč to tak je? V budoucnosti už totiž nebudeme potřebovat víru v Boží sliby o ráji ani naději na to, že se splní, protože to bude realita. Ale vždycky budeme potřebovat lásku k Jehovovi a k lidem. Ve skutečnosti bude naše láska růst celou věčnost. Podle lásky mají lidé poznat pravé křesťany. Ježíš svým apoštolům řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci – když budete mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Další důvod je ten, že nás láska spojuje. Pavel o ní řekl, že „je dokonalým poutem jednoty“. (Kol. 3:14) Apoštol Jan svým spoluvěřícím napsal: „Kdo miluje Boha, musí milovat i svého bratra.“ (1. Jana 4:21) Když máme rádi druhé, dokazujeme tím, že milujeme Boha. w23.11 47:1, 3
Čtvrtek 13. listopadu
Odhoďme … každou zátěž. (Hebr. 12:1)
Křesťanský život je v Bibli přirovnaný k běžeckému závodu. Běžci, kteří doběhnou do cíle, získají věčný život. (2. Tim. 4:7, 8) Tenhle závod teď nesmíme vzdát, zvlášť proto, že cílová páska je blíž než kdy dřív. Jedním z běžců je apoštol Pavel. Poradil nám, díky čemu ho dokážeme vyhrát i my. Napsal, abychom odhodili „každou zátěž a … vytrvale [běželi] závod, kterého se účastníme“. Myslel tím Pavel, že nemáme nést vůbec nic? Ne, chtěl tím říct, že se máme zbavit zbytečné zátěže. Ta by nás totiž mohla zpomalovat a nakonec vyčerpat. Když chceme doběhnout do cíle, musíme si rychle všimnout všeho, co by nám závod zbytečně ztěžovalo, a okamžitě se toho zbavit. Zároveň ale nechceme odhodit něco, co nést musíme. Jinak bychom se mohli diskvalifikovat. (2. Tim. 2:5) w23.08 36:1-2