Je něco, co dnes můžeme Jehovovi obětovat? Ano, je to náš čas, energie a prostředky, kterými podporujeme jeho království. Když budeme Jehovovi dávat to nejlepší, ukážeme mu tím, že si moc vážíme toho, že ho můžeme uctívat. Apoštol Pavel zmínil několik věcí, které bychom při uctívání Jehovy neměli zanedbávat. (Hebr. 10:22–25) Měli bychom se modlit, mluvit s druhými o naší naději, scházet se se sborem a vzájemně se povzbuzovat, „a to tím víc, když [vidíme], jak se ten den blíží“. Na konci knihy Zjevení Jehovův anděl říká: „Uctívej Boha!“ Řekl to dvakrát, a tak je z toho vidět, jak je to důležité. (Zjev. 19:10; 22:9) Připomínej si hluboké myšlenky, které se týkají Jehovova velkého duchovního chrámu, a dělej všechno pro to, aby ti úžasná možnost uctívat našeho skvělého Boha nikdy nezevšedněla. w23.10 45:17-18

Všichni chceme mít jeden druhého rádi. Nesmíme ale zapomenout na jedno důležité varování. Ježíš řekl, že „láska většiny lidí ochladne“. (Mat. 24:12) Nemyslel tím, že se to bude v nějakém velkém měřítku dít mezi jeho učedníky. Chtěl tím ukázat, jaké to bude ve světě kolem nás. A tak bychom si měli dát pozor, abychom se touhle atmosférou nenechali nakazit. Takže vzniká jedna zásadní otázka: Podle čeho můžeme zjistit, v jakém stavu je naše láska k druhým? To, jak moc máme naše bratry a sestry rádi, se pozná z toho, jak reagujeme v různých situacích. (2. Kor. 8:8) Jednu takovou situaci měl na mysli apoštol Petr, když napsal: „Hlavně mějte jeden k druhému vřelou lásku, protože láska přikrývá množství hříchů.“ (1. Petra 4:8) Takže nedokonalost a chyby druhých můžou prověřit to, jak moc je máme rádi. w23.11 47:12-13

Kdybychom ve sboru měli rádi jenom některé a jiné ne, neřídili bychom se Ježíšovým přikázáním. Je jasné, že někdo je nám bližší, i Ježíš to tak měl. (Jan 13:23; 20:2) Apoštol Petr ale napsal, že bychom měli cítit „bratrskou lásku“ ke všem svým spoluvěřícím. Měli bychom je mít rádi tak, jako se mají rádi členové rodiny. (1. Petra 2:17) Petr nás vybízí: „Milujte jeden druhého vřele ze srdce.“ (1. Petra 1:22) „Vřelá láska“ v tomhle kontextu znamená to, že máme roztáhnout svoje srdce – udělat v něm místo i pro ty, kdo nám nejsou tak sympatičtí. Co když se nás třeba někdo ve sboru nějak dotkne nebo nám nějak ublíží? Možná máme chuť dát v tu chvíli lásku stranou a prostě mu to oplatit. Petr se ale od Ježíše naučil, že oplácení se Bohu nelíbí. (Jan 18:10, 11) Napsal: „Neoplácejte zlo zlem ani urážku urážkou, ale naopak oplácejte laskavými slovy.“ (1. Petra 3:9) Když budeš druhé vřele milovat, dokážeš se chovat laskavě a ohleduplně. w23.09 41:9-11