Je úžasné, jak rychle dítě roste a stává se z něj dospělý člověk. Zdá se, že pro to nemusí vůbec nic dělat. To ale rozhodně neplatí, když se člověk chce stát duchovně dospělým. (1. Kor. 13:11; Hebr. 6:1) K tomu potřebujeme mít blízký vztah s Jehovou. Taky potřebujeme, aby nám svým svatým duchem pomáhal pracovat na vlastnostech, které se mu líbí, rozvíjet praktické dovednosti a připravovat se na odpovědné úkoly v budoucnosti. (Přísl. 1:5) Jehova stvořil lidi jako muže a ženy. (1. Mojž. 1:27) Samozřejmě se od sebe liší fyzicky, ale i v jiných ohledech. Například je Jehova stvořil s tím, že budou zastávat určité role. Aby to zvládali, potřebují některé vlastnosti a dovednosti. (1. Mojž. 2:18) w23.12 52:1-2

Chtěl Ježíš, aby druzí používali jméno jeho Otce? Rozhodně. Někteří náboženští vůdci si mysleli, že Boží jméno je příliš svaté na to, aby se vyslovovalo. Ježíš ale nikdy nedovolil, aby mu tyhle nebiblické tradice zabránily chválit Jehovovo jméno. Vzpomeň si na situaci, kdy v kraji Gerasenských vyléčil muže posedlého démony. Jakmile se to místní lidé dozvěděli, dostali strach a prosili ho, ať odejde, a on to udělal. (Mar. 5:16, 17) Chtěl ale, aby i tam znali Boží jméno. A tak muži, kterého uzdravil, přikázal, aby druhým řekl, co pro něj udělal Jehova, a ne on. (Mar. 5:19) A to samé očekává i od nás – abychom lidem po celém světě pomáhali poznat jméno jeho Otce. (Mat. 24:14; 28:20) Když to děláme, náš Král, Ježíš, z toho má radost. w24.02 6:10

Patřit do Boží organizace v posledních dnech je něco výjimečného. Život v tomhle světě je čím dál náročnější, ale díky Jehovovi jsme součástí jednotné duchovní rodiny. Máme kolem sebe bratry a sestry, kteří nám pomáhají. (Žalm 133:1) Díky němu máme taky dobré vztahy ve své rodině. (Ef. 5:33–6:1) A navíc nám dává moudrost, abychom si dokázali s dnešními problémy poradit a dál cítili vnitřní klid a radost. Znamená to ale, že sloužit Jehovovi bude vždycky lehké? Ne, někdy to vyžaduje hodně úsilí. Proč? Protože nás může zklamat to, co řeknou nebo udělají druzí. A někdy nám taky bere sílu to, když děláme chyby my, zvlášť když je opakujeme. Jehovovi musíme dál sloužit, 1. když nám ublíží někdo z našich bratrů a sester, 2. když nás zklame náš manželský partner a 3. když jsme zklamaní sami ze sebe. w24.03 11:1-2