Kdybychom ve sboru měli rádi jenom některé a jiné ne, neřídili bychom se Ježíšovým přikázáním. Je jasné, že někdo je nám bližší, i Ježíš to tak měl. (Jan 13:23; 20:2) Apoštol Petr ale napsal, že bychom měli cítit „bratrskou lásku“ ke všem svým spoluvěřícím. Měli bychom je mít rádi tak, jako se mají rádi členové rodiny. (1. Petra 2:17) Petr nás vybízí: „Milujte jeden druhého vřele ze srdce.“ (1. Petra 1:22) „Vřelá láska“ v tomhle kontextu znamená to, že máme roztáhnout svoje srdce – udělat v něm místo i pro ty, kdo nám nejsou tak sympatičtí. Co když se nás třeba někdo ve sboru nějak dotkne nebo nám nějak ublíží? Možná máme chuť dát v tu chvíli lásku stranou a prostě mu to oplatit. Petr se ale od Ježíše naučil, že oplácení se Bohu nelíbí. (Jan 18:10, 11) Napsal: „Neoplácejte zlo zlem ani urážku urážkou, ale naopak oplácejte laskavými slovy.“ (1. Petra 3:9) Když budeš druhé vřele milovat, dokážeš se chovat laskavě a ohleduplně. w23.09 41:9-11

Je úžasné, jak rychle dítě roste a stává se z něj dospělý člověk. Zdá se, že pro to nemusí vůbec nic dělat. To ale rozhodně neplatí, když se člověk chce stát duchovně dospělým. (1. Kor. 13:11; Hebr. 6:1) K tomu potřebujeme mít blízký vztah s Jehovou. Taky potřebujeme, aby nám svým svatým duchem pomáhal pracovat na vlastnostech, které se mu líbí, rozvíjet praktické dovednosti a připravovat se na odpovědné úkoly v budoucnosti. (Přísl. 1:5) Jehova stvořil lidi jako muže a ženy. (1. Mojž. 1:27) Samozřejmě se od sebe liší fyzicky, ale i v jiných ohledech. Například je Jehova stvořil s tím, že budou zastávat určité role. Aby to zvládali, potřebují některé vlastnosti a dovednosti. (1. Mojž. 2:18) w23.12 52:1-2

Chtěl Ježíš, aby druzí používali jméno jeho Otce? Rozhodně. Někteří náboženští vůdci si mysleli, že Boží jméno je příliš svaté na to, aby se vyslovovalo. Ježíš ale nikdy nedovolil, aby mu tyhle nebiblické tradice zabránily chválit Jehovovo jméno. Vzpomeň si na situaci, kdy v kraji Gerasenských vyléčil muže posedlého démony. Jakmile se to místní lidé dozvěděli, dostali strach a prosili ho, ať odejde, a on to udělal. (Mar. 5:16, 17) Chtěl ale, aby i tam znali Boží jméno. A tak muži, kterého uzdravil, přikázal, aby druhým řekl, co pro něj udělal Jehova, a ne on. (Mar. 5:19) A to samé očekává i od nás – abychom lidem po celém světě pomáhali poznat jméno jeho Otce. (Mat. 24:14; 28:20) Když to děláme, náš Král, Ježíš, z toho má radost. w24.02 6:10