XÓTA NǓKPLƆ́NKPLƆ́N TƆN 38
HAN 25 Nǔɖókan bǔnɔ ɖé
A ka ɖo akpágbanúmɛ lɛ́ hɛn ayi mɛ wɛ a?
“È ná sɔ́ mɛ ɖokpó bo jó mɛ ɖě ɔ dó.”—MAT. 24:40.
XÓNUSƆ́ÐÓTE
Mǐ ná gbéjé lǒ Jezu tɔn atɔn kpɔ́n, bo ná ɖɔ xó dó lěe yě cá kan xá hwenu e è ná ɖɔ hwɛ xá gbɛtɔ́ lɛ́ ɖo vivɔnu gbɛ élɔ́ tɔn gbɔn é wú.
1. Hwɛ tɛ́ è ka ná ɖɔ xá mɛ ɖo malínmálín mɛ?
HWENU e hǔzúhúzú ɖaxó ɖaxó lɛ́ ná tíin é nɔ gbɛ ɖe wɛ mǐ ɖe! Zaanɖé din ɔ, Jezu ná ɖɔ hwɛ xá gbɛtɔ́ e ɖo gbɛ lɛ́ é bǐ. Jezu tínmɛ nǔ e ná ɖo jijɛ wɛ cóbɔ é ná ɖɔ hwɛ xá gbɛtɔ́ lɛ́ é nú ahwanvú tɔn lɛ́. É ɖɔ xó nú yě dó fí ɖiɖe tɔn e nukún ma ná mɔ ǎ é sín “wuntun” kpó wuntun “azǎn gǔdo gúdo tɔn gbɛ élɔ́ tɔn” kpó tɔn ɖé wú. (Mat. 24:3) È ɖɔ wuntun énɛ́ xó ɖo Matíe wěmata 24 kpó 25 kpó mɛ, bo lɛ́ ɖɔ ɖo tan énɛ́ lɛ́ ɖokpó ɔ e ɖo Maki wěmata 13 kpó Luki wěmata 21 kpó mɛ é mɛ.
2. Étɛ́ mǐ ka ná hɛn dó ayi mɛ? Nɛ̌ énɛ́ ka ná d’alɔ mǐ gbɔn?
2 Jezu gba akpá e ná d’alɔ mǐ lɛ́ é nú mǐ gbɔn lǒ atɔn gblamɛ. Yě wɛ nyí lǒ e kunkplá lɛ̌ngbɔ́ lɛ́ kpó gbɔ̌ lɛ́ kpó é, lǒ e kunkplá ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí ayiɖotenánɔ lɛ́ kpó ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔ jí xlonɔ lɛ́ kpó é, gɔ́ nú lǒ e kunkplá taláan lɛ́ é. Lǒ lɛ́ ɖokpó ɖokpó d’alɔ mǐ bɔ mǐ mɔ nukúnnú jɛ mɛ ɖɔ nǔ e mɛ ɖokpó ɖokpó wa é jí wɛ Jezu ná zɔn dó dó ɖɔ hwɛ xá ɛ. Ée mǐ ná ɖo lǒ énɛ́ lɛ́ jí gbɔn wɛ é ɔ, mi nú mǐ ní ɖó ayi nǔ e lǒ énɛ́ lɛ́ sixú kplɔ́n mǐ lɛ́ é kpó lěe mǐ sixú zán nǔkplɔ́nmɛ énɛ́ lɛ́ gbɔn é kpó wú. Lɛ̌ngbɔ́ lɛ́ kpó gbɔ̌ lɛ́ kpó sín lǒ wú wɛ mǐ ná ɖɔ xó dó jɛ nukɔn.
LƐ̌NGBƆ́ LƐ́ KPÓ GBƆ̌ LƐ́ KPÓ
3. Hwetɛ́nu Jezu ka ná ɖɔ hwɛ xá gbɛtɔ́ lɛ́?
3 Ðo lɛ̌ngbɔ́ lɛ́ kpó gbɔ̌ lɛ́ kpó sín lǒ ɔ mɛ ɔ, Jezu ɖɔ ɖɔ émí ná zɔn dó lěe mɛ lɛ́ yí wɛn ɖagbe ɔ gbɔn é kpó lěe yě nɔ gǔdo nú nɔví émítɔn ɖěɖěe gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é gbɔn é kpó jí dó ɖɔ hwɛ xá yě. (Mat. 25:31-46) É ná ɖɔ hwɛ énɛ́ xá yě ɖo “wǔvɛ́ ɖaxó ɔ” hwenu, hwenu kpɛɖé jɛ nukɔn nú Aamagedɔ́ni. (Mat. 24:21) Lěe lɛ̌ngbɔ́nyitɔ́ ɖé nɔ ɖe lɛ̌ngbɔ́ lɛ́ ɖó vo nú gbɔ̌ lɛ́ gbɔn é ɔ, Jezu ná ɖe mɛ ɖěɖěe nɔ gǔdo nú ahwanvú tɔn e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é kpó gbejíninɔ kpó lɛ́ é ɖó vo nú mɛ ɖěɖěe ma wa mɔ̌ ǎ lɛ́ é.
4. Sɔgbe xá Ezayíi 11:3, 4 ɔ, étɛ́wú mǐ ka sixú ɖeji ɖɔ Jezu ná ɖɔ hwɛ jlɔ́jlɔ́? (Kpɔ́n ɖiɖe e ɖo lɔmɔ̌.)
4 Biblu xlɛ́ ɖɔ, ɖó hwɛɖɔtɔ́ e Jexóva sɔ́ é wɛ Jezu nyí wútu ɔ, é ná ɖɔ hwɛ jlɔ́jlɔ́. (Xa Ezayíi 11:3, 4.) É nɔ kpɔ́n nǔ e mɛ lɛ́ nɔ wa é, nǔ e yě nɔ lin é kpó nǔ e yě nɔ ɖɔ é kpó, káká jɛ lěe yě nɔ wa nǔ xá nɔví tɔn e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é gbɔn é jí. (Mat. 12:36, 37; 25:40) Jezu ná tuun mɛ e nɔ gǔdo nú nɔví tɔn e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é kpó azɔ̌ yětɔn kpó lɛ́ é.a Ali tají hú gǎn e nu mɛ e cí lɛ̌ngbɔ́ ɖɔhun lɛ́ é nɔ nɔ gǔdo nú nɔví Klísu tɔn lɛ́ ɖe é ɖokpó wɛ nyí ɖɔ yě nɔ ɖ’alɔ ɖo wɛnjíjlázɔ́ ɔ mɛ. È ná ɖɔ ɖɔ mɛ ɖěɖěe nɔ nɔ gǔdo nú azɔ̌ énɛ́ lɛ́ é nyí “nǔjlɔ́jlɔ́watɔ́,” bɔ yě ná ɖó nukúnɖíɖó ɔ bo ná mɔ “gbɛ mavɔmavɔ” ɖo ayǐkúngban jí. (Mat. 25:46; Nǔɖe. 7:16, 17) Ajɔ ɖaaɖagbe tɛ́ ɖíe nú mɛ e hɛn gbejíninɔ yětɔn wú lɛ́ é! Ényí yě nɔ gbejí ɖo wǔvɛ́ ɖaxó ɔ hwenu bo lɛ́ wa mɔ̌ ɖo wǔvɛ́ ɖaxó ɔ gúdo ɔ, nyǐkɔ yětɔn lɛ́ ná kpo ɖo “gbɛwéma ɔ” mɛ.—Nǔɖe. 20:15.
Ðo malínmálín mɛ ɔ, Jezu ná ɖɔ hwɛ xá mɛ ɖokpó ɖokpó, bo ná kpɔ́n ɖɔ yě ka xlɛ́ ɖɔ émí cí lɛ̌ngbɔ́ lɛ́ ɖɔhun alǒ gbɔ̌ lɛ́ ɖɔhun a jí (Kpɔ́n akpáxwé 4)
5. Nǔkplɔ́nmɛ tɛ́ ka ɖo lǒ lɛ̌ngbɔ́ lɛ́ kpó gbɔ̌ lɛ́ kpó tɔn ɔ mɛ? Mɛ̌ lɛ́ ka sixú ɖu le tɔn?
5 Ðe xlɛ́ ɖɔ émí ɖo gbejí bo lɛ́ nyí mɛ ɖejidéwú. Mɛ ɖěɖěe ɖó nukúnɖíɖó ɔ, bo ná nɔ gbɛ ɖo ayǐkúngban jí lɛ́ é wɛ lǒ Jezu tɔn e kunkplá lɛ̌ngbɔ́ lɛ́ kpó gbɔ̌ lɛ́ kpó é kan tawun. É nyí gǔdo kɛ́ɖɛ́ wɛ yě nɔ nɔ nú nɔví Klísu tɔn lɛ́ ɖo wɛnjíjlázɔ́ ɔ kɔn dó ɖe nǔɖiɖi yětɔn xlɛ́ ǎ, loɔ, yě nɔ lɛ́ yí gbe nú ali e nɔví e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é sín gbɛ̌ta kléwún e Jezu sɔ́ é nɔ xlɛ́ mɛ é kpó gbejíninɔ kpó. (Mat. 24:45) Amɔ̌, mɛ ɖěɖěe ɖó nukúnɖíɖó jǐxwé tɔn lɛ́ é lɔmɔ̌ ɖó ná hɛn akpágbanúmɛ e ɖo lǒ ɔ mɛ é ayi mɛ. Étɛ́wú? Ðó Jezu nɔ sɔ́ kɛ́n nǔ e yě nɔ wa é, nǔ e yě nɔ lin é kpó nǔ e yě nɔ ɖɔ é kpó tɔn. Yě lɔ ɖó ná nɔ gbejí. Nǔgbó ɔ, Jezu lɛ́ dó lǒ we ɖěvo lɛ́, bɔ akpágbanúmɛ tawun tawun lɛ́ ɖ’é mɛ nú mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é. Mǐ lɛ́ mɔ lǒ énɛ́ lɛ́ ɖo Matíe wěmata 25 mɛ. Mi nú mǐ ní ɖɔ xó dó lǒ e kunkplá ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí ayiɖotenánɔ lɛ́ kpó ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí xlonɔ lɛ́ kpó é wú.
ÐYƆ̌VǏ ÐO ALƆJÍ AYIÐOTENÁNƆ LƐ́ KPÓ ÐYƆ̌VǏ ÐO ALƆJÍ XLONƆ LƐ́ KPÓ
6. Nɛ̌ ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí lɛ́ atɔ́ɔ́n ka ɖe xlɛ́ ɖɔ émí nyí ayiɖotenánɔ gbɔn? (Matíe 25:6-10)
6 Ðo ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí lɛ́ sín lǒ ɔ mɛ ɔ, Jezu ɖɔ xó dó ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí wǒ e xwe asisúnɔ ɖé kpé gbé é wú. (Mat. 25:1-4) Yě mɛ bǐ jló ná kplá asisúnɔ ɔ yi alɔwlíwlígɔ́ tɔn tɛnmɛ. Jezu ɖɔ dó yě mɛ atɔ́ɔ́n wú ɖɔ yě nyí “ayiɖotenánɔ,” bo ɖɔ dó yě mɛ atɔ́ɔ́n ɖěvo wú ɖɔ yě nyí “xlonɔ.” Ðyɔ̌vǐ ɖo alɔjí ayiɖotenánɔ lɛ́ sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ bɔ ayi yětɔn lɛ́ ɖo te. Yě ɖo gbesisɔmɛ bo ná nɔ te kpɔ́n asisúnɔ ɔ nú táan nabí ɖěbǔ e é ná byɔ́ é, é ná bo tlɛ nyí ɖɔ zǎn xóxó mɛ wɛ é ná wá ɔ nɛ́. Énɛ́ wú ɔ, yě hɛn zogbɛ́n e mɛ ami nɔ yi lɛ́ é bá dó mɔ nukúnnú ɖo zǎn ɔ mɛ. Yě tlɛ lɛ́ hɛn ami dó yěɖée lɛ́ jí, vlafo asisúnɔ ɔ sixú wá gbɔ hwenu. Énɛ́ wú ɔ, yě sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ bónú zogbɛ́n yětɔn lɛ́ ná dó kpo ɖo te. (Xa Matíe 25:6-10.) Ée asisúnɔ ɔ wá é ɔ, ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí ayiɖotenánɔ lɛ́ xwedó è yi alɔwlíwlígɔ́ ɔ tɛnmɛ. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, klisánwun ɖěɖěe gbigbɔ sɔ́ bɔ yě ɖó ayi te bo lɛ́ nɔ gbejí káká jɛ hwenu e Klísu wá é, dó xlɛ́ ɖɔ émí ɖo gbesisɔmɛ lɛ́ é ná mɔ ajɔ yětɔn, bo ná gɔ́ nú Jezu e nyí asisúnɔ ɔ é ɖo Axɔ́súɖuto tɔn jǐxwé tɔn ɔ mɛ.b (Nǔɖe. 7:1-3) Bɔ ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí xlonɔ atɔ́ɔ́n lɛ́ ka lo?
7. Étɛ́ ka jɛ dó ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí xlonɔ atɔ́ɔ́n lɛ́ wú? Étɛ́wú?
7 Ðyɔ̌vǐ ɖo alɔjí xlonɔ atɔ́ɔ́n lɛ́ wa nǔ ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí ayiɖotenánɔ lɛ́ ɖɔhun ǎ; yě ɖo gbesisɔmɛ hwenu e asisúnɔ ɔ wá é ǎ. Zogbɛ́n yětɔn lɛ́ ko ɖo nǎ cí wɛ, yě ka hɛn ami ɖě dó yěɖée jí ǎ. Ée yě se ɖɔ asisúnɔ ɔ ná wá zaanɖé é ɔ, yě ɖó ná yi jɛ ami. Yě ko lɛ́ kɔ wá cóbónú asisúnɔ ɔ wá ǎ. Hwe énɛ́ nu ɔ, “ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí e ko ɖo gbesisɔmɛ lɛ́ é xwedó asisúnɔ ɔ byɔ́ xɔ e mɛ è ɖo alɔwlíwlígɔ́ ɔ ɖu ɖe wɛ é, bɔ è sú hɔn ɔ.” (Mat. 25:10) Nukɔnmɛ ée ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí xlonɔ lɛ́ lɛ́ kɔ wá bo jló ná byɔ́ xɔ ɔ mɛ é ɔ, asisúnɔ ɔ ɖɔ nú yě ɖɔ: “Un tuun mi ǎ.” (Mat. 25:11, 12) Ðyɔ̌vǐ ɖo alɔjí énɛ́ lɛ́ sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ bá nɔ te kpɔ́n asisúnɔ ɔ nú táan ɖěbǔ e é ná byɔ́ é ǎ. Nǔkplɔ́nmɛ tɛ́ ka ɖ’é mɛ nú mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é?
8-9. Étɛ́ lǒ e è dó dó ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí lɛ́ wú é ka sixú kplɔ́n mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
8 Ðe xlɛ́ ɖɔ émí ko sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ bo lɛ́ ɖó ayi te. Nǔ ɖɔ ɖ’ayǐ wɛ Jezu ɖe ɖɔ mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é ná nyí gbɛ̌nu we, bɔ gbɛ̌nu ɖokpó ná sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ bá nɔ te káká jɛ vivɔnu gbɛ élɔ́ tɔn, bɔ gbɛ̌nu wegɔ́ ɔ ná gɔn mɔ̌ wa ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, ényí mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é ma sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ bo dɛ káká jɛ vivɔnu ǎ ɔ, nǔ e ná jɛ dó yě jí é tínmɛ wɛ é ɖe. Ényí yě ma ɖo gbesisɔmɛ ǎ ɔ, yě ná mɔ ajɔ yětɔn yí ǎ. (Jaan 14:3, 4) Énɛ́ ɖo tají tawun! Nukúnɖíɖó jǐxwé tɔn wɛ mǐ ɖó oo, alǒ ayǐkúngban jí tɔn wɛ mǐ ɖó ɔ, mǐ bǐ wɛ ɖó ná hɛn akpágbanúmɛ e ɖo lǒ ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí lɛ́ tɔn mɛ é ayi mɛ. Mǐ mɛ ɖokpó ɖokpó ɖó ná nɔ wunzɛn, sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ, bo lɛ́ ɖo gbesisɔmɛ bo ná dɛ káká jɛ vivɔnu.—Mat. 24:13.
9 Ée Jezu dó lǒ ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí lɛ́ tɔn bo tɛ ɖɛ̌ nǔ e wú é ɖo tají ɖɔ è ní sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ bo lɛ́ ɖ’ayi te é jí gúdo é ɔ, é dó lǒ taláan lɛ́ tɔn. Lǒ énɛ́ tɛ ɖɛ̌ nǔ e wú è ɖó ná w’azɔ̌ kpó kanɖódónǔwú kpó é jí.
É ná nyɔ́ ɖɔ mǐ mɛ ɖokpó ɖokpó ní hɛn akpágbanúmɛ e ɖo lǒ e kunkplá ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí lɛ́ é mɛ é ayi mɛ ganjí gbɔn nǔ élɔ́ lɛ́ wiwa gblamɛ: Mǐ ná sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ bo ná lɛ́ ɖ’ayi te, bo lɛ́ ɖo gbesisɔmɛ bá dɛ káká jɛ vivɔnu (Kpɔ́n akpáxwé 8-9)
TALÁAN LƐ́
10. Nɛ̌ mɛsɛntɔ́ we ka xlɛ́ ɖɔ émí ɖo gbejí gbɔn? (Matíe 25:19-23)
10 Ðo lǒ taláan lɛ́ tɔn mɛ ɔ, Jezu ɖɔ xó dó mɛsɛntɔ́ atɔn wú, bɔ yě mɛ we nɔ gbejí nú gǎn yětɔn bɔ mɛ ɖokpó ka wa mɔ̌ ǎ. (Mat. 25:14-18) Mɛsɛntɔ́ we lɛ́ xlɛ́ ɖɔ émí ɖo gbejí bo w’azɔ̌ kpó kanɖódónǔwú kpó bɔ akwɛ́ gǎn yětɔn tɔn jɛjí. Cóbónú é ná yi tomɛ ɔ, é fɔ taláan lɛ́ nú yě; akwɛ́ ɖaxó wɛ. Mɛsɛntɔ́ we e nɔ gbejí lɛ́ é w’azɔ̌ kpó kanɖódónǔwú kpó bo zán akwɛ́ ɔ kpó nǔnywɛ́ kpó. Étɛ́ é ka ná? Hwenu e gǎn yětɔn lɛ́ kɔ wá é ɔ, yě ko mɔ akwɛ́ e é sɔ́ nú yě é donu we. Gǎn ɔ kpa yě bo ɖɔ nú yě ɖɔ yě ní “j’awǎ xá [émí].” (Xa Matíe 25:19-23.) Bɔ mɛsɛntɔ́ atɔngɔ́ ɔ ka lo? Étɛ́ é ka sɔ́ akwɛ́ e gǎn tɔn sɔ́ n’i é dó wa ná?
11. Étɛ́ ka jɛ dó mɛsɛntɔ́ “fɔnlínnɔ” ɔ jí? Étɛ́wú?
11 È sɔ́ taláan ɖokpó nú mɛsɛntɔ́ atɔngɔ́ ɔ, amɔ̌, “fɔnlínnɔ” wɛ n’i. Gǎn tɔn ɖó nukún ɖɔ é ná zán taláan ɔ kpó nǔnywɛ́ kpó. Amɔ̌, é kun do bo ɖi. Ée gǎn ɔ lɛ́ kɔ wá é ɔ, taláan ɖokpó e ɖo así tɔn é jɛ́n é lɛ́ sɔ́ jó. Mɛsɛntɔ́ ɔ ɖó walɔ ɖagbe ǎ. Nǔ ɖo ganjí wɛ ɔ, kɛnklɛ́n wɛ é ná ko dó nú gǎn ɔ, ɖó kpé e é ma kpé wú bo bló bónú akwɛ́ gǎn ɔ tɔn jɛjí ǎ é wú, amɔ̌, é dó hwɛ ɛ dó acɛ jí bo ylɔ́ ɛ ɖɔ “mɛ syɛ́nyɛ́n.” Mɛsɛntɔ́ énɛ́ sín nǔ sɔ́ nyɔ́ gǎn tɔn nukúnmɛ ǎ. Nylá hú bǐ ɔ, è yí taláan ɔ sín así tɔn, bo nya ɛ sín gǎn tɔn sín xwégbe.—Mat. 25:24, 26-30
12. Mɛ ɖětɛ́ lɛ́ mɛsɛntɔ́ gbejínɔtɔ́ we lɛ́ ka nɔ te ná ɖo égbé?
12 Mɛsɛntɔ́ we e nɔ gbejí lɛ́ é nɔ te nú klisánwun e gbigbɔ sɔ́ bɔ yě nɔ gbejí lɛ́ é. Jezu e nyí gǎn ɔ é byɔ́ yě ɖɔ yě ní “j’awǎ xá [émí].” Yě mɔ ajɔ yětɔn jǐxwé tɔn ɔ yí, é wɛ nyí fínfɔ́n sín kú nukɔntɔn ɔ. (Mat. 25:21, 23; Nǔɖe. 20:5b) Ðo alɔ ɖěvo mɛ ɔ, kpɔ́ndéwú nyanya mɛsɛntɔ́ fɔnlínnɔ ɔ tɔn nyí akpágbanúmɛ ɖé nú mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é. Gbɔn nɛ̌ é?
13-14. Étɛ́ lǒ e ɖɔ xó dó taláan lɛ́ wú é ka kplɔ́n mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
13 Ðe xlɛ́ ɖɔ émí nɔ w’azɔ̌ kpó kanɖódónǔwú kpó. Ðo lǒ taláan lɛ́ tɔn kpó lǒ ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí lɛ́ tɔn kpó mɛ ɔ, ényí nǔ ɖɔ ɖ’ayǐ wɛ Jezu ɖe ɖɔ mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é ná húzú fɔnlínnɔ ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, ényí yě ma sɔ́ ɖó kan dó nǔ wú ǎ ɔ, nǔ e ná jɛ é tínmɛ wɛ é ɖe. Yě sɔ́ ná kpé wú bo zunfán wǔ e è jɔ yě bo ‘ylɔ́ yě lobo lɛ́ cyán yě é’ ǎ, bɔ è sɔ́ ná yí gbe nú yě bónú yě ná byɔ́ Axɔ́súɖuto jǐxwé tɔn ɔ mɛ ǎ.—2 Pi. 1:10.
14 Lǒ e Jezu dó dó ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí lɛ́ kpó taláan lɛ́ kpó wú é xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ, klisánwun e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é bǐ ɖó ná sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ, ɖó ayi te, lobo ná lɛ́ w’azɔ̌ kpó kanɖódónǔwú kpó. Amɔ̌, Jezu sɔ́ ɖɔ nǔ ɖěvo ɖěbǔ b’ɛ nyí akpágbanúmɛ nú mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é ǎ cé? Ganjí, é ɖɔ. Xó Jezu tɔn e ɖo Matíe 24:40, 41 mɛ lɛ́ é ɖɔ xó dó mɛ ɖěɖěe è mɔ ɖɔ yě jɛxá bɔ è ná ɖó wuntun gǔdo tɔn ɔ yě lɛ́ é wú.
Jezu ba ɖɔ mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é ní w’azɔ̌ kpó kanɖódónǔwú kpó káká jɛ vivɔnu (Kpɔ́n akpáxwé 13-14)d
MƐ ÐĚTƐ́ LƐ́ È KA NÁ “SƆ́”?
15-16. Nɛ̌ Matíe 24:40, 41 ka tɛ ɖɛ̌ jí ɖɔ é ɖo tají ɖɔ mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é ní nɔ wunzɛn gbɔn?
15 Cóbónú Jezu ná dó lǒ atɔn lɛ́ ɔ, é tínmɛ hwɛ gǔdo gúdo tɔn e è ná ɖɔ xá mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é b’ɛ ná xlɛ́ ɖɔ nǔ yětɔn nyɔ́ Mawu nukúnmɛ é. É ɖɔ xó dó súnnu we wú bɔ yě ɖo azɔ̌ wa wɛ ɖo gle mɛ, bo lɛ́ ɖɔ xó dó nyɔ̌nu we wú bɔ yě ɖo nǔ li wɛ ɖo sé kɔn. Ðo ninɔmɛ ɖokpó ɖokpó mɛ ɔ, é cí ɖɔ azɔ̌ ɖokpó ɔ wa wɛ yě ɖe, amɔ̌, Jezu ɖɔ ɖɔ “è ná sɔ́ mɛ ɖokpó bo jó mɛ ɖě ɔ dó.” (Xa Matíe 24:40, 41.) Énɛ́ gúdo ɔ, é ɖɔ xó élɔ́ nú ahwanvú tɔn lɛ́: “Énɛ́ wú ɔ, mi nɔ acéjí, ɖó mi tuun gbe e gbe Aklúnɔ mitɔn ná wá dó é ǎ.” (Mat. 24:42) Jezu ɖɔ nǔ mɔ̌hun ɖé hwenu e é dó ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí lɛ́ sín lǒ é. (Mat. 25:13) Xó énɛ́ lɛ́ ka nyi ta fí ɖokpó ɔ a? É cí mɔ̌. Mɛ ɖěɖěe gbigbɔ ɔ sɔ́ nǔgbó nǔgbó bɔ yě nɔ gbejí lɛ́ é kɛ́ɖɛ́ wɛ Jezu ná “sɔ́” bɔ yě ná byɔ́ Axɔ́súɖuto jǐxwé tɔn ɔ mɛ.—Jaan 14:3.
16 Ðe xlɛ́ ɖɔ émí ɖo wunzɛn. È ná xo mɛ e gbigbɔ sɔ́ bɔ yě ma nɔ wunzɛn ɖo gbigbɔ lixo ǎ lɛ́ é ɖěbǔ kplé ɖó kpɔ́ xá mɛ e “è cyán lɛ́ é” ǎ. (Mat. 24:31) Gɔ́ ná ɔ, mɛ ɖěɖěe ɖó nukúnɖíɖó bo ná nɔ gbɛ káká sɔ́yi ɖo ayǐkúngban jí lɛ́ é lɔ bǐ ɖó ná kpo ɖo wunzɛn nɔ wɛ, bo lɛ́ kpo ɖo gbejí nɔ wɛ.
17. Ényí Jexóva wá gbeta ɔ kɔn bo sɔ́ gbigbɔ mímɛ́ tɔn dó sɔ́ mɛɖé lɛ́ ɖo hwe mǐtɔn nu ɔ, mǐ nɔ xo nǔ kpɔ́n dó gbeta tɔn wú ǎ. Aniwú?
17 Mǐ ko kplɔ́n bo tuun Jexóva ganjí, énɛ́ wú ɔ, mǐ ɖeji dó hwɛɖiɖɔ tɔn wú. Ényí Jexóva wá gbeta ɔ kɔn, bo zán gbigbɔ tɔn dó sɔ́ mɛ e ɖo gbejí é ɖé lɛ́ ɖo hwe mǐtɔn nu ɔ, mǐ nɔ xo nǔ kpɔ́n dó gbeta tɔn wú ǎ.c Mǐ nɔ flín nǔ e Jezu ɖɔ dó azɔ̌watɔ́ e wá gan atɔ́ɔ́n mɛ hwelɛ́kɔ ɖo nǔjlɛ́dónǔwú vǐwungbo tɔn ɔ mɛ é. (Mat. 20:1-16) Mɛ ɖěɖěe è ylɔ́ bɔ yě wá w’azɔ̌ ɖo vǐwungbo ɔ mɛ gbɔn gǔdo ɖo kéze ɔ mɛ lɛ́ é yí akwɛ́ ɖokpó ɔ xá mɛ e bɛ́ azɔ̌ jɛ nukɔn ɖo kéze ɔ mɛ lɛ́ é. Mɔ̌ ɖokpó ɔ, ényí gbigbɔ ná bo sɔ́ mɛ lɛ́ hweɖébǔnu ɔ, yě ná mɔ ajɔ yětɔn jǐxwé tɔn ɔ yí, ényí yě kpo ɖo gbejí ɔ nɛ́.
HƐN AKPÁGBANÚMƐ LƐ́ AYI MƐ
18-19. Nǔkplɔ́nmɛ kpó akpágbanúmɛ kpó tɛ́ lɛ́ mǐ ka gbéjé kpɔ́n?
18 Étɛ́ lɛ́ mǐ ka gbéjé kpɔ́n? Ðo lǒ e Jezu dó dó lɛ̌ngbɔ́ lɛ́ kpó gbɔ̌ lɛ́ kpó wú é mɛ ɔ, é tɛ ɖɛ̌ nǔ e wú é ɖo tají ɖɔ mɛ ɖěɖěe ɖó nukúnɖíɖó ɔ bo ná nɔ gbɛ káká sɔ́yi ɖo ayǐkúngban jí lɛ́ é ní kpo ɖo gbejí bo lɛ́ kpo ɖo mɛ ɖejidéwú nyí wɛ nú Jexóva din, bo lɛ́ wa mɔ̌ ɖo wǔvɛ́ ɖaxó e ja é hwenu é jí. Hwenɛ́nu ɔ, Jezu ná ɖɔ hwɛ xá mɛ ɖěɖěe ɖo gbejí lɛ́ é, bo ná mɔ ɖɔ yě jɛxá bo ná “mɔ gbɛ mavɔmavɔ.”—Mat. 25:46.
19 Mǐ lɛ́vɔ́ gbɔn lǒ e gb’akpá nú mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é we jí. Ðo lǒ e Jezu dó dó ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí ayiɖotenánɔ lɛ́ kpó ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí xlonɔ lɛ́ kpó wú é mɛ ɔ, ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí atɔ́ɔ́n xlɛ́ ɖɔ émí nyɔ́nǔi. Yě sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ bo ɖó ayi te, bo ɖo gbesisɔmɛ bo ná nɔ te kpɔ́n asisúnɔ ɔ nú hwenu nabí ɖěbǔ e é ná byɔ́ é. Amɔ̌, ɖyɔ̌vǐ ɖo alɔjí xlonɔ lɛ́ sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ ǎ. Énɛ́ wú ɔ, asisúnɔ ɔ yí gbe nú yě, bónú yě wá alɔwlíwlígɔ́ tɔn tɛnmɛ ǎ. Mǐ lɔ ɖó ná sɔ́ nǔ bo nɔ te káká jɛ hwenu e Jezu ná ɖó nǔ gbɛ nyanya élɔ́ nu é, ényí é ná bo byɔ́ hwenu nabí ɖěbǔ ɔ nɛ́. Gɔ́ ná ɔ, ɖo lǒ Jezu tɔn e ɖɔ xó dó taláan lɛ́ wú é mɛ ɔ, mǐ mɔ ɖɔ mɛsɛntɔ́ gbejínɔtɔ́ we lɛ́ w’azɔ̌ kpó kanɖódónǔwú kpó. Yě w’azɔ̌ kpó kanɖódónǔwú kpó dó gǎn yětɔn tamɛ, bɔ énɛ́ zɔ́n bɔ nǔ yětɔn nyɔ́ nukún tɔn mɛ. Amɔ̌, è nya mɛsɛntɔ́ fɔnlínnɔ ɔ. Nǔkplɔ́nmɛ ɔ? Mǐ ɖó ná kpo ɖo alɔnu mǐtɔn hɛn ján wɛ ɖo sinsɛnzɔ́ Jexóva tɔn mɛ káká jɛ vivɔnu. Gǔdo mɛ ɔ, mǐ mɔ lěe mɛ e gbigbɔ sɔ́ lɛ́ é ɖó ná kpo ɖo wunzɛn nɔ wɛ, bónú Jezu ná “sɔ́” yě bɔ yě ná mɔ ajɔ yětɔn jǐxwé tɔn ɔ gbɔn é. Kpó akpakpa sɔ́ mɛ kpó wɛ mɛ mɔ̌hun lɛ́ ɖo nukún ɖó “kplé e è ná kplé” yě ɖó kpɔ́ xá Jezu ɖo jǐxwé é wɛ. Ðo ahwan Aamagedɔ́ni tɔn gǔdo ɔ, yě ná húzú yawó Jezu tɔn ɖo alɔwlíwlí Lɛ̌ngbɔ́ví ɔ tɔn hwenu.—2 Tɛ. 2:1; Nǔɖe. 19:9.
20. Étɛ́ Jexóva ka ná wa nú mɛ ɖěɖěe hɛn akpágbanúmɛ tɔn ayi mɛ lɛ́ é?
20 Hwenu e Jezu ná ɖɔ hwɛ é ɖo sisɛkpɔ́ wɛ wunnáwúnná có, mǐ ɖó hwɛjijɔ ɖěbǔ bo ná ɖi xɛsi ǎ. Ényí mǐ kpo ɖo gbejí ɔ, Tɔ́ mǐtɔn jǐxwé tɔn wǎnyíyínɔ ɔ ná ná mǐ ‘hlɔ̌nhlɔ́n e zɛ gbɛtɔ́ tɔn wú é’ bónú mǐ “ná dó sixú kpé wú . . . bo nɔ te ɖo Gbɛtɔ́ví ɔ nukɔn.” (2 Kɔ. 4:7; Luk. 21:36) Ényí mǐ hɛn akpágbanúmɛ e ɖo lǒ Jezu tɔn mɛ lɛ́ é ayi mɛ ɔ, nǔ mǐtɔn ná nyɔ́ Tɔ mǐtɔn nukúnmɛ, ényí mǐ ná bo ɖó nukúnɖíɖó jǐxwé tɔn alǒ ayǐkúngban jí tɔn ɔ nɛ́. Gbɔn xomɛnyínyɔ́ Jexóva tɔn e mǐ ma jɛxá ǎ é gblamɛ ɔ, è ná ‘wlán nyǐkɔ mǐtɔn dó gbɛwéma ɔ mɛ.’—Dan. 12:1; Nǔɖe. 3:5.
HAN 26 Nyɛ wɛ mi wa ná
a Kpɔ́n xóta “Étɛ́ mǐ ka tuun dó hwɛ e Jexóva ná ɖɔ xá gbɛtɔ́ lɛ́ ɖo malínmálín mɛ é wú?” ɖo Atɔxwɛ mai 2024 mɛ.
b Nú a ná mɔ tínmɛ ɖěvo lɛ́ hǔn, kpɔ́n xóta “Be ‘mì nọ họ́ mìde’ ya?” ɖo Atɔxwɛ (Gungbe) 15 mars 2015 mɛ.
d ÐIÐE Ɔ SÍN TÍNMƐ,: Nɔví nyɔ̌nu e gbigbɔ sɔ́ é ɖé ɖo Biblu kplɔ́n xá ɖyɔ̌vǐ e é xo go ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ é ɖé wɛ.