XÓTA NǓKPLƆ́NKPLƆ́N TƆN 41
HAN 108 Xomɛnyínyɔ́ Mawu tɔn
Wǎnyíyí Mawu tɔn ɖo te káká sɔ́yi
“ Mi kpa susu nú Mawu Mavɔmavɔ, ɖó é nyɔ́, ɖó xomɛnyínyɔ́ tɔn ɖo te káká sɔ́yi.”—ÐƐH. 136:1.
XÓNUSƆ́ÐÓTE
Xóta élɔ́ ná tínmɛ lěe linlin e Biblu ɖó dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú é tuuntuun sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná ɖí xwi xá awakanmɛkúmɛ hwenu e mǐ ɖo tagba ɖé mɛ é gbɔn é.
1-2. Wǔvɛ́ tɛ́ klisánwun gěgé ka nɔ mɔ?
MǏ NÍ ɖɔ ɖɔ batóo ɖé ɖo jɔhɔn ɖaxó ɖé tɛ́ntin. Aslɔkɛ́ lɛ́ zɔ́n bɔ é ɖo jǐ yi wɛ, bo ɖo do wá wɛ. Ényí mɛɖé ma zán gandótɔnu dó hɛn batóo ɔ ɖó te ǎ ɔ, é ná ɖidó fí ɖěbǔ e aslɔkɛ́ lɛ́ dɔn ɛ ɖidó é. Gandótɔnu ɖé ná hɛn batóo ɔ ɖó te, bo ná zɔ́n bɔ jɔhɔn syɛ́nsyɛ́n sɔ́ ná dɔn ɛ yi ǎ.
2 Ényí a ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n syɛ́nsyɛ́n ɖé ɖí xwi xá wɛ ɔ, a sixú lin ɖɔ émí cí batóo énɛ́ ɖɔhun. Lěe nǔ nɔ cí nú we é sixú nɔ yi jǐ bo nɔ wá do. Ayǐ ɖě sixú hɔ́n bɔ a ná kú d’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú émí, bo nɔ lɛ́ nɔ gǔdo nú émí, bɔ ayǐ ɖěvo ka ná hɔ́n bɔ a ná kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ Jexóva ka ɖo nǔ e mɛ gbɔn dín wɛ émí ɖe é mɔ wɛ dóó a jí. (Ðɛh. 10:1; 13:1) Bóyá xɔ́ntɔn ɖé ɖɔ gbɔdónúmɛ sín xó ɖé lɛ́ nú we, bɔ a mɔ hwiɖée mɛ nú hwenu ɖé. (Nǔx. 17:17; 25:11) Amɔ̌, énɛ́ gúdo ɔ, a lɛ́ wá jɛ nǔ xo kpɔ́n jí. A tlɛ sixú kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ Jexóva ko jó gbe dó émí wú wɛ a jí. Étɛ́ ka sixú cí gandótɔnu ɖɔhun bo hɛn we ɖó te hwenu e a ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n ɖé ɖí xwi xá wɛ é? Ðo xógbe ɖěvo mɛ ɔ, nɛ̌ a ka sixú kú d’é jí, bo lɛ́ kpo ɖo kú kú d’é jí wɛ ɖɔ Jexóva yí wǎn nú émí, bo nɔ lɛ́ nɔ gǔdo nú émí gbɔn?
3. Étɛ́ ka nyí tínmɛ “xomɛnyínyɔ́” e xó è ɖɔ ɖo Ðɛhan 31:8 kpó 136:1 kpó mɛ é tɔn? Étɛ́wú mǐ ka sixú ɖɔ ɖɔ Jexóva wɛ nyí kpɔ́ndéwú tɔn ɖaxó hú gǎn ɔ? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
3 Ali e nu a sixú gbí dɔn ɖe hwenu e a ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n mɛ gbɔn wɛ é ɖokpó wɛ nyí wǎnyíyí Jexóva tɔn e ma nɔ sɛ do ǎ é flínflín. (Xa Ðɛhan 31:8; 136:1.) Xógbe “wǎnyíyí e ma nɔ sɛ do ǎ é” ɔ nɔ dó gesí kancícá syɛ́nsyɛ́n e nɔ nɔ ayǐ sɔ́yi bo nɔ nɔ mɛ we tɛ́ntin é. Jexóva wɛ nyí wǎnyíyí e ma nɔ sɛ do ǎ é sín kpɔ́ndéwú ɖaxó bǐ ɔ. Nǔgbó ɔ, Biblu ɖɔ dó wǔ tɔn ɖɔ é nyí “Mawu xomɛnyɔ́tɔ́.” (Tín. 34:6, 7) Biblu lɛ́ ɖɔ xó élɔ́ dó Jexóva wú: ‘Lě do jǐnukúnsin yi jǐ sɔ ɔ, mɔ̌ do wɛ xomɛ e Jexóva nyɔ́ dó mɛ e nɔ ɖó sísí n’i lɛ́ wú é yi jǐ sɔ é nɛ́.’ (Ðɛh. 103:11) Lin tamɛ dó tínmɛ énɛ́ tɔn jí: Jexóva nɔ jó mɛsɛntɔ́ tɔn gbejínɔtɔ́ lɛ́ dó gbeɖé ǎ! Flínflín ɖɔ Jexóva ɖo gbejí sixú hɛn we ɖó te hwenu e a ná ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n syɛ́nsyɛ́n ɖé ɖí xwi xá wɛ é.—Ðɛh. 23:4.
Lěe gandótɔnu ɖé nɔ zɔ́n bɔ tɔjíhún ɖé ma nɔ zɛ gbě ǎ hwenu e xu jɔhɔn syɛ́nsyɛ́n ɖé ɖo nyinyi wɛ é gbɔn é ɔ, jiɖe e mǐ ɖó dó Jexóva wú é ná zɔ́n bɔ mǐ ná gbí dɔn ɖo ninɔmɛ syɛ́nsyɛ́n lɛ́ nukɔn (Kpɔ́n akpáxwé 3)
FLÍN ÐƆ NǓKPLƆ́NMƐ BǏBƐ́MƐ TƆN BIBLU TƆN ÐÉ WƐ WǍNYÍYÍ JEXÓVA TƆN NYÍ
4. Slɛ́ nǔkplɔ́nmɛ bǐbɛ́mɛ tɔn Biblu tɔn ɖé lɛ́. Tínmɛ nǔ e wú mɛɖé ma sɔ́ sixú blɛ́ mǐ ɖo yě kpáxwé ǎ é.
4 Ali ɖěvo e nu a sixú gbí dɔn ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n ɖé nukɔn ɖe é wɛ nyí ɖɔ a ná flín ɖɔ nǔkplɔ́nmɛ bǐbɛ́mɛ tɔn Biblu tɔn ɖé wɛ wǎnyíyí Jexóva tɔn nyí. Ényí a se xógbe “nǔkplɔ́nmɛ bǐbɛ́mɛ tɔn Biblu tɔn” ɔ, étɛ́ ka nɔ wá ayi towe mɛ? Bóyá a nɔ flín nǔgbó dodónu tɔn ɖěɖěe a kplɔ́n ɖo Xó Mawu tɔn mɛ lɛ́ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, a kplɔ́n ɖɔ nyǐkɔ Mawu tɔn nɔ nyí Jexóva, Jezu nyí Vǐɖokpónɔ Mawu tɔn, mɛkúkú lɛ́ kún sɔ́ tuun nǔ ɖě ó, palaɖísi ayǐkúngban jí tɔn ɖé ná tíin bɔ gbɛtɔ́ lɛ́ ná nɔ mɛ káká sɔ́yi. (Ðɛh. 83:19; Nǔt. 9:5; Jaan 3:16; Nǔɖe. 21:3, 4) Ée a yí gbe nú nǔkplɔ́nmɛ énɛ́ lɛ́ é jɛ́n a mɔ ɖɔ mɛɖé kún sɔ́ sixú blɛ́ émí ɖo nǔgbó énɛ́ lɛ́ kpáxwé ó. Étɛ́wú? Ðó a wá mɔ ɖɔ kúnnuɖenú lɛ́ jí wɛ nǔgbó énɛ́ lɛ́ jínjɔ́n. Mi nú mǐ ní kpɔ́n lěe wǎnyíyí Jexóva tɔn kpínkpɔ́n dó mɔ nǔkplɔ́nmɛ bǐbɛ́mɛ tɔn Biblu tɔn ɖé sixú d’alɔ we bɔ a ná nya linlin élɔ́ dó gbě gbɔn é: Nǔ towe nɔ ɖu ayi mɛ nú Jexóva ǎ, alǒ é nɔ ɖó ayi nǔ e ɖo xíxá we wɛ lɛ́ é wú ǎ.
5. Tínmɛ lěe è sixú flí adingban-núkplɔ́nmɛ lɛ́ xwe gbɔn é.
5 Ée a jɛ Biblu kplɔ́n jí tlóló é ɔ, étɛ́ ka d’alɔ we bɔ a gbɛ́ nǔkplɔ́nmɛ adingban tɔn lɛ́? Bóyá, nǔ e d’alɔ we é wɛ nyí ɖɔ a sɔ́ nǔ e è ko kplɔ́n we ɖo sinsɛn towe mɛ lɛ́ é jlɛ́ dó nǔ e Biblu kplɔ́n mɛ lɛ́ é wú. Kpɔ́ndéwú ɖé ɖíe: Mǐ ní ɖɔ ɖɔ a ɖi ɖ’ayǐ ɖɔ Jezu wɛ nyí Mawu Nǔbǐwúkpétɔ́ ɔ. Amɔ̌, ée a jɛ Biblu kplɔ́n jí é ɔ, a kan nǔ élɔ́ byɔ́ hwiɖée: ‘Nǔgbó jɛ́n nǔkplɔ́nmɛ énɛ́ ka nyí a?’ Ée a ba do nú kúnnuɖenú e jínjɔ́n Biblu jí lɛ́ é gúdo é ɔ, xósin towe wá nyí éǒ. Énɛ́ gúdo ɔ, a sɔ́ nǔgbó Biblu tɔn élɔ́ dó ɖyɔ́ adingban-núkplɔ́nmɛ ɔ: Jezu nyí “nukɔngbéví ɖo nǔɖíɖó lɛ́ bǐ mɛ,” “Vǐɖokpónɔ Mawu tɔn.” (Koló. 1:15; Jaan 3:18) É ɖo wɛn ɖɔ, adingban-núkplɔ́nmɛ lɛ́ sixú cí “ahohó” ɖɔhun, bɔ mumu tɔn sixú vɛ́ wǔ. (2 Kɔ. 10:4, 5) Amɔ̌, ée a kpé wú bo wa mɔ̌ é ɔ, a sɔ́ lɛ́ lɛ́ kɔ yi nǔkplɔ́nmɛ énɛ́ lɛ́ e a ko dó gǔdo lɛ́ é kɔn ǎ.—Filí. 3:13.
6. Étɛ́wú a ka sixú kú d’é jí ɖɔ “xomɛnyínyɔ́ [Jexóva] tɔn ɖo te káká sɔ́yi”?
6 A sixú sɔ́ alɔ ɖokpó ɔ dó ɖu nǔ e Biblu kplɔ́n mɛ dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú é ná. Ényí a ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n ɖé ɖí xwi xá wɛ, bo jɛ nǔ xo kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú jí hǔn, kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Linlin ce ka sɔgbe dóó a?’ Sɔ́ nǔ e xo kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú wɛ a ɖe lɛ́ é jlɛ́ dó xó e ɖo Ðɛhan 136:1 mɛ é wú; é wɛ nyí wěmafɔ e jí xóta élɔ́ jínjɔ́n é. Étɛ́wú Jexóva ka tínmɛ ɖɔ wǎnyíyí émítɔn kún nɔ “sɛ do” ó? Étɛ́wú è ka vɔ́ “xomɛnyínyɔ́ tɔn ɖo te káká sɔ́yi” ɔ ɖɔ azɔn 26 ɖo ɖɛhan énɛ́ mɛ? Lěe mǐ ko ɖɔ gbɔn wá yi é ɔ, wǎnyíyí e ma nɔ sɛ do ǎ é e Jexóva ɖó nú togun tɔn é nyí nǔkplɔ́nmɛ Biblu tɔn tají ɖé, nǔ ɖěvo e ɖo Xó Mawu tɔn mɛ bɔ a ɖo gbesisɔmɛ bo yí gbe ná lɛ́ é ɖɔhun. Adingban wɛ linlin e ɖɔ ɖɔ a kún hwɛ́n nǔtí ɖo Jexóva nukúnmɛ, alǒ é kún yí wǎn nú we ó é nyí. Gbɛ̌ adingban énɛ́ lěe a ná gbɛ́ adingban-núkplɔ́nmɛ ɖěvo ɖěbǔ bǐ gbídígbídí gbɔn é ɖɔhun!
7. Slɛ́ wěmafɔ ɖěɖěe ná gǎnjɛwú mǐ ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ é ɖé lɛ́.
7 Kúnnuɖenú gěgé ɖěvo lɛ́ kpo ɖo Biblu mɛ bo xlɛ́ ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Jezu ɖɔ nú ahwanvú tɔn lɛ́ ɖɔ: “Mi xɔ akwɛ́ hú gboli gěgé.” (Mat. 10:31) Jexóva ɖésú ɖɔ nú togun tɔn ɖɔ: “Un ná ná hlɔ̌nhlɔ́n we, ɛɛn, un ná d’alɔ we, un ná hɛn we gbánwúngbánwún kpó ɖisílɔ ce nǔjlɔ́jlɔ́wiwa tɔn ɔ kpó.” (Eza. 41:10) Kpɔ́n lě do xó énɛ́ lɛ́ za wě sɔ é. Jezu ɖɔ ‘mi sixú xɔ akwɛ́ hú’ ǎ, Jexóva lɔ ka ɖɔ ‘un sixú d’alɔ we’ ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, yě ɖɔ: “Mi xɔ akwɛ́ hú” kpó “un ná d’alɔ we” kpó. Ényí a wá xo nǔ kpɔ́n gbeɖé dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú hwenu e a ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n mɛ é ɔ, wěmafɔ mɔ̌hun lɛ́ sixú wa nǔ hú alɔ dídó we bónú a ná mɔ hwiɖée mɛ kpowun; yě hɛn ɔ, yě ná d’alɔ we bɔ a ná kú d’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú we. Kúnnuɖenú lɛ́ jí wɛ yě jínjɔ́n. Ðɛ xixo, bo lin tamɛ dó yě jí ná sísɛ́ we bɔ a ná yí gbe nú xó élɔ́ lɛ́ e ɖo 1 Jaan 4:16 mɛ é: “Mǐ ko kplɔ́n bo tuun wǎnyíyí e Mawu ɖó nú mǐ é, lobo ɖi nǔ nú wǎnyíyí énɛ́.”a
8. Ényí a nɔ xo nǔ kpɔ́n hweɖélɛ́nu ɖɔ Jexóva ka yí wǎn nú we a jí ɔ, étɛ́ a ka sixú wa?
8 Amɔ̌, ényí hweɖélɛ́nu ɔ, a ka nɔ lɛ́ xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú ɔ ka lo? Nɔ jlɛ́ lěe nǔ cí nú we é dó nǔ e a tuun é wú. Lěe nǔ nɔ cí nú mɛ é nyí kúnnuɖenú e wú è sixú gán jɛ é ǎ, amɔ̌, nǔ e Biblu kplɔ́n mɛ dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú é nyí nǔ e wú è sixú gán jɛ é ɖé. Ényí mǐ ma kú d’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ ǎ hǔn, jijɔ tɔn e ɖo tají hú gǎn é wɔn ya ná wɛ mǐ ɖe mɔ̌ nɛ́, énɛ́ wɛ nyí wǎnyíyí tɔn.—1 Jaan 4:8.
LIN TAMƐ DÓ “WǍN” E JEXÓVA YÍ ‘NÚ WE’ É JÍ GANJÍ
9-10. “Tɔ́ ɔ ɖésúnɔ yí wǎn nú mi” e Jezu ɖɔ ɖo Jaan 16:26, 27 mɛ é ɔ, ninɔmɛ tɛ́ lɛ́ mɛ é ka ɖɔ ɖe? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
9 Mǐ sixú kplɔ́n nǔ dó wǎnyíyí Jexóva tɔn jí gɔ́ ná gbɔn xó élɔ́ e Jezu ɖɔ nú ahwanvú tɔn lɛ́ é gbígbéjé kpɔ́n gblamɛ: “Tɔ́ ɔ ɖésúnɔ yí wǎn nú mi.” (Xa Jaan 16:26, 27.) Jezu ɖɔ xó énɛ́ lɛ́ bo ná dó bló bónú ahwanvú tɔn lɛ́ ná mɔ yěɖée mɛ kpowun wú wɛ ǎ. Nǔgbó ɔ, nǔ e lɛ́ lɛ̌ dó wěmafɔ ɔ lɛ́ é xlɛ́ ɖɔ é kún ɖo xó ɖɔ dó lěe nǔ nɔ cí nú yě é wú wɛ ɖo hwe énɛ́ nu ó. É nyɔ́ wa ɔ, nǔ vo sésé wú ɖɔ xó dó wɛ é ɖe, énɛ́ wɛ nyí ɖɛ.
10 Ðɔ wɛ Jezu ɖɔ nú ahwanvú tɔn lɛ́ kɛ́ɖɛ́ ɖɔ yě ɖó ná nɔ xo ɖɛ ɖo nyǐkɔ émítɔn mɛ, é kún nyí sɛ́dó émí ó. (Jaan 16:23, 24) É ɖo tají ɖɔ yě ní tuun énɛ́. Ðo fínfɔ́n sín kú Jezu tɔn gúdo ɔ, ahwanvú lɛ́ sixú ko ba ná xo ɖɛ sɛ́dó è. È ná ɖɔ ɔ, xɔ́ntɔn yětɔn wɛ Jezu nyí. Yě sixú ko lin ɖɔ wǎn e é yí nú yě é ná sísɛ́ ɛ, bɔ é ná se vosisa yětɔn, bo sɔ́ xwlé Tɔ́ ɔ. É ɖo mɔ̌ có, Jezu ɖɔ ɖɔ yě kún ɖó ná lin nǔ gbɔn mɔ̌ ó. Étɛ́wú? Ðó é ɖɔ nú yě ɖɔ: “Tɔ́ ɔ ɖésúnɔ yí wǎn nú mi.” Nǔgbó énɛ́ ɖo nǔkplɔ́nmɛ bǐbɛ́mɛ tɔn Biblu tɔn e kunkplá ɖɛ lɛ́ é mɛ. Lin tamɛ dó lěe énɛ́ kan we gbɔn é jí: Biblu kplɔ́nkplɔ́n towe zɔ́n bɔ a kplɔ́n bo tuun Jezu, bo lɛ́ yí wǎn n’i. (Jaan 14:21) Amɔ̌, ahwanvú xwe kanweko nukɔntɔn ɔ tɔn lɛ́ ɖɔhun ɔ, a sixú xo ɖɛ sɛ́dó Mawu kpó jiɖiɖe kpó, bo tuun ɖɔ “éɖésúnɔ yí wǎn nú [we.]” A nɔ ɖe xlɛ́ ɖɔ émí ɖi nǔ nú xó énɛ́ lɛ́ hweɖébǔnu e a xo ɖɛ sɛ́dó Jexóva é.—1 Jaan 5:14.
A sixú xo ɖɛ sɛ́dó Jexóva kpó jiɖiɖe kpó, bo tuun ɖɔ ‘éɖésúnɔ yí wǎn nú we’ (Kpɔ́n akpáxwé 9-10)b
TUUN FÍ E NǓXOKPƆ́N LƐ́ NƆ GOSÍN É
11. Ényí mǐ xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú ɔ, étɛ́wú é ka ná víví nú Satáan?
11 Fítɛ́ nǔ e è nɔ xo kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú lɛ́ é ka nɔ gosín? A sixú ɖɔ ɖɔ Satáan gɔ́n wɛ yě nɔ gosín, bɔ xósin énɛ́ ka sɔgbe ɖo ali ɖé nu. Awǒvi ɖo mǐ ba ná “vún ɖu” wɛ, bɔ ényí ɖɔ mǐ ɖo nǔ xo kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú wɛ ɔ, é ná víví n’i. (1 Pi. 5:8) È ná ɖɔ ɔ, wǎnyíyí wɛ sísɛ́ Jexóva b’ɛ sɔ́ nǔ nú gbɛxixɔ ɔ; nǔɖé wɛ bɔ Satáan ná ba ɖɔ mǐ ní mɔ ɖɔ mǐ kún jɛxá ó. (Ebl. 2:9) Amɔ̌, ényí mǐ xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú ɔ, mɛ̌ é ka nɔ víví ná? Satáan wɛ. Gɔ́ ná ɔ, ényí mǐ jó gbe ɖo ninɔmɛ syɛ́nsyɛ́n lɛ́ mɛ ɔ, linlin mɛ̌ tɔn ka ná jɛnu? Satáan wɛ. Satáan ba ɖɔ mǐ ní lin ɖɔ Jexóva kún yí wǎn nú mǐ ó, adingban ka wɛ. É ɖo wɛn ɖɔ, Satáan wɛ nyí mɛ e Jexóva ma sɔ́ yí wǎn ná ǎ é. Amɔ̌, “ayi wínníwínní” e é nɔ zán hú gǎn lɛ́ é ɖokpó wɛ nyí ɖɔ é nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ bló bɔ mǐ ná lin ɖɔ mǐdɛɛ lɛ́ wɛ nyí mɛ e Jexóva ma yí wǎn ná ǎ, bo ɖó hwɛ ná é. (Efɛ́. 6:11) Ényí mǐ mɔ nǔ jɛ nǔ e kɛntɔ́ mǐtɔn Awǒvi ɖo tíntɛ́nkpɔ́n wɛ bo ná wa é wú ɔ, mǐ sixú ná hlɔ̌nhlɔ́n kán e mǐ kán ɖ’é jí bo ná “húzú kpan nukɔn” ɛ é.—Ja. 4:7.
12-13. Nɛ̌ hwɛhuhu sín ninɔmɛ mǐtɔn ka sixú zɔ́n bɔ mǐ xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú gbɔn?
12 Nǔ ɖěvo sixú lɛ́ zɔ́n bɔ mǐ xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú. Étɛ́ ka nyí nǔ ɔ? Hwɛhuhugú e mǐ ɖu é wɛ. (Ðɛh. 51:7; Hlɔ̌. 5:12) Hwɛhuhu sɛ mǐ dó zɔ nú Mɛ e ɖó mǐ é. É lɛ́ wa nǔ dó linlin mǐtɔn, ayi mǐtɔn kpó agbaza mǐtɔn kpó wú.
13 Hwɛhuhu nɔ wa nǔ dó lěe nǔ nɔ cí nú mǐ é wú, bo nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ dó hwɛ mǐɖée, nɔ ɖó linkpɔ́n, nɔ mɔ ɖɔ mǐ kún ɖo ayijayǐ mɛ ó, bɔ winnyá nɔ lɛ́ hu mǐ. Nǔ sixú cí mɔ̌ nú mǐ hwenu e mǐ hu hwɛ é. Amɔ̌, nǔ énɛ́ lɛ́ sixú lɛ́ wá xwetɔ́n, ɖó mǐ nɔ ɖo tamɛ lin dó ninɔmɛ hwɛhuhu tɔn mǐtɔn jí wɛ hwebǐnu wútu; ninɔmɛ ɖé wɛ, bo xo nǔ dó akpa ɖokpó ɔ mɛ ɖěbǔ xá lěe è dá mǐ gbɔn é ǎ. (Hlɔ̌. 8:20, 21) Lěe mɔ̌to e penɛ́ɛ tɔn ɖokpó tɔ́n é ma sɔ́ sixú kán wezun ganjí ǎ gbɔn é ɔ, mǐ mɛ gbɛtɔ́ hwɛhutɔ́ lɛ́ lɔ sɔ́ sixú zán nǔwúkpíkpé mǐtɔn lɛ́ bǐ mlɛ́mlɛ́ lěe é ɖó ná nyí gbɔn hwenu e è dá mǐ é ǎ. Énɛ́ wú ɔ, ényí mǐ nɔ xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú hweɖélɛ́nu ɔ, é sɔ́ nɔ kpácá mɛ ǎ. Ényí nǔ mɔ̌hun jɛ ɔ, mǐ ɖó ná flín nǔ élɔ́ dó Jexóva wú: “A kló bo nyí nǔsísí. A nɔ hɛn akɔ e a nɔ jɛ xá mɛ e nɔ nyi sɛ́n towe lɛ́ é. A nɔ nɔ gbejí nú mɛ e yí wǎn nú we lɛ́” é.—Nɛɛ. 1:5.
14. Nɛ̌ tamɛ linlin dó gbɛxixɔ ɔ jí ka sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná nya linlin e ɖɔ ɖɔ Jexóva kún sixú yí wǎn nú mǐ gbeɖé ó é dó gbě gbɔn? (Hlɔ̌manu lɛ́ 5:8) (Kpɔ́n gbǎví “Cɔ́ hwiɖée dó ‘hlɔ̌nhlɔ́n mɛblɛ́blɛ́ tɔn hwɛhuhu tɔn’ wú” ɔ lɔmɔ̌.)
14 Nǔgbó wɛ ɖɔ mǐ sixú mɔ ɖɔ mǐ kún jɛxá wǎnyíyí Jexóva tɔn ó hweɖélɛ́nu. Nú è ná ɖɔ xójɔxó ɔ, mǐ jɛxá ǎ; nǔ e zɔ́n bɔ é nyí nǔ bǔnɔ tawun é nɛ́. Mǐɖésúnɔ sixú wa nǔ ɖěbǔ bo jɛxá wǎnyíyí Jexóva tɔn ǎ. É ɖo mɔ̌ có, gbɛxixɔ ɔ nɔ cyɔ́n nǔ dó hwɛ mǐtɔn lɛ́, Jexóva wɛ ka sɔ́ nǔ ná, ɖó é yí wǎn nú mǐ wútu. (1 Jaan 4:10) Lɛ̌ vɔ́ flín ɖɔ é kún nyí mɛ e ma nyí hwɛhutɔ́ ǎ lɛ́ é wɛ Jezu wá hwlɛ́n ó, loɔ, hwɛhutɔ́ lɛ́ wɛ. (Xa Hlɔ̌manu lɛ́ 5:8.) Mǐ mɛ ɖě sixú wa nǔ bónú nǔ bǐ vɔ ɖ’é wú ǎ, Jexóva ka nɔ ɖó nukún énɛ́ ɖo mǐ sí ǎ. Ényí mǐ mɔ nǔ jɛ mɛ ɖɔ ninɔmɛ hwɛhuhu tɔn mǐtɔn sixú zɔ́n bɔ mǐ xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú ɔ, mǐ sixú kán ɖ’é jí hú gǎn bá bló bɔ nǔ mɔ̌hun ná gɔn jijɛ.—Hlɔ̌. 7:24, 25.
KPO ÐO GBEJÍ NƆ WƐ
15-16. Ényí mǐ kpo ɖo gbejí nɔ nú Jexóva wɛ ɔ, gǎnjɛwú tɛ́ mǐ ka sixú ɖó? Étɛ́wú? (2 Samuwɛ́li 22:26)
15 Jexóva ba ɖɔ mǐ ní wá gbeta ɖagbe ɔ kɔn bo “nɔ gbejí” nú émí. (Sɛ́n. 30:19, 20) Ényí mǐ wa mɔ̌ ɔ, mǐ sixú kú d’é jí ɖɔ é ná kpo ɖo gbejí nɔ nú mǐ wɛ. (Xa 2 Samuwɛ́li 22:26.) Ényí mǐ kpo ɖo gbejí nú Jexóva jɛ́n wɛ ɔ, mǐ sixú gán jɛ wú ɖɔ é ná d’alɔ mǐ ɖo ninɔmɛ ɖěbǔ e ná xwetɔ́n ɖo gbɛzán mǐtɔn mɛ é mɛ.
16 Lěe mǐ ko ɖɔ gbɔn wá yi é ɔ, mǐ ɖó hwɛjijɔ lɛ́ bǐ bá gbí dɔn hwenu e mǐ ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n mɛ gbɔn wɛ é. Mǐ tuun ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ, bo ná nɔ gǔdo nú mǐ. Nǔ e Biblu kplɔ́n mǐ é nɛ́. Ényí mǐ xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí tɔn wú gbeɖé hǔn, mǐ ní lin tamɛ dó nǔ e mǐ tuun ɖɔ é nyí nǔgbó é jí, é ní ma nyí dó nǔ e mǐ lin ɖɔ é nyí nǔgbó é jí ó. Mi nú mǐ ní kpo ɖo jiɖe ɖó dó nǔgbó e jínjɔ́n Biblu jí, bo ɖɔ ɖɔ wǎnyíyí Jexóva tɔn e ma nɔ sɛ do ǎ é ná nɔ te káká sɔ́yi é wú wɛ.
HAN 159 Sɔ́ Jexóva su
a Kpɔ́ndéwú ɖěvo lɛ́ ɖo Sɛ́nflínmɛ 31:8, Ðɛhan 94:14 kpó Ezayíi 49:15 kpó mɛ.
b ÐIÐE Ɔ SÍN TÍNMƐ: Nɔví súnnu ɖé ɖo ɖɛ xo dó byɔ́ alɔdó wɛ, bá dó kpé nukún dó asi tɔn e ɖo azɔn jɛ wɛ é wú, zán akwɛ́ kpó nǔnywɛ́ kpó, bo lɛ́ kplɔ́n vǐ nyɔ̌nu tɔn bónú é ná yí wǎn nú Jexóva.