Alɔdlɛndonǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
1-7 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 1-3
“Axɔsuɖuto Jixwé Tɔn Ko Sɛya”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Mt 3:1, 2 jí
jla: Xókwin Glɛkigbe tɔn dòdó e è zán é sín tinmɛ wɛ nyí “è ni jla wɛn ɔ ganɖótɔ́ ɖé ɖɔhun.” É tɛɖɛ̌ lee è na jla gbɔn é jí: é wɛ nyí ɖɔ è na jla ɖò agbawungba, enyi è na kplé gbɛ̌ta ɖé bo ɖɔ xó na kpowun wɛ ǎ.
Axɔsuɖuto: Azɔn nukɔntɔn e xókwin Glɛkigbe tɔn basiléïa tɔ́n é nɛ, é nɔ dó gesí acɛkpikpa axɔsu ɖé tɔn, bo nɔ lɛ́ dó gesí ayikúngban kpo mɛ ɖěɖee ɖò acɛkpikpa axɔsu ɖé tɔn glɔ lɛ é kpo. Ðò azɔn 162 e xókwin Glɛkigbe tɔn enɛ tɔ́n ɖò Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Glɛkigbe Mɛ É mɛ ɔ, è sixu mɔ 55 ɖò tan Matie tɔn mɛ, bɔ acɛkpikpa Mawu tɔn jixwé tɔn ɔ wɛ è zán na hugǎn. Matie zán xókwin ɔ sɔmɔ̌ bɔ è sixu ylɔ Wɛnɖagbe-Wema tɔn ɖɔ Wɛnɖagbe-Wema Axɔsuɖuto ɔ tɔn.
Axɔsuɖuto jixwé tɔn: Azɔn 30 mɔ̌ wɛ xógbe enɛ tɔ́n, bɔ Matie sín Wɛnɖagbe-Wema kɛɖɛ mɛ wɛ è mɔ ɖè. Ðò Wɛnɖagbe-Wema Maki kpo Luki kpo tɔn mɛ ɔ, è zán xógbe “Axɔsuɖuto Mawu tɔn,” b’ɛ ɖexlɛ́ ɖɔ jixwé wɛ “Axɔsuɖuto Mawu tɔn” ɔ ɖè, bo na kp’acɛ sín dɔ̌n.—Mt 21:43; Mk 1:15; Lk 4:43; Da 2:44; 2Ti 4:18.
ko sɛya: Tinmɛ tɔn ɖò fí wɛ nyí ɖɔ Axɔsuɖuto jixwé tɔn sín Axɔsu sɔgudo tɔn ɔ na wá ɖò malin-malin mɛ.
nwtsty sín fɔtóo lɛ
Nǔ E Jaan Baptɛmublonumɛtɔ́ ɔ Nɔ Dó lɛ É kpo Lee É Cí É Kpo
Jaan nɔ dó awu e è sɔ lakunmifún dó lɔn na é bo nɔ sɔ́ gǒjiblanú e è sɔ́ anyǔ dó bló na é sìn d’eji, bɔ è sixu sɔ́ nǔ kpɛví kpɛví lɛ kplá kɔ. Gbeyiɖɔ Elíi lɔmɔ̌ nɔ sɔnǔ gbɔn mɔ̌. (2Ax 1:8) Awu e è sɔ́ lakunmifún dó lɔn na é nyí awu kacakaca ɖé bɔ wamamɔnɔ lɛ wɛ nɔ yawu dó. Amɔ̌, avɔ ɖěɖee è sɔ́ sɛ́dà alǒ lɛ̌ɛnkan dó lɔn na é wɛ akwɛnɔ lɛ nɔ dó. (Mt 11:7-9) Ðó Jaan nyí Nazilinu ɖé sín hwenu e è jì i é wutu ɔ, è sixu ko nɔ ma kpa ɖa n’i kpɔ́n. Nǔsisɔ tɔn kpo lee é cí é kpo xlɛ́ céɖécéɖé ɖɔ é zán gbɛ̀ e bɔkun é ɖé, bo sɔ́ éɖée bǐ jó dó wà jlǒ Mawu tɔn.
Wɛn
Lee è zán xókwin “wɛn” ɔ ɖò Biblu mɛ gbɔn é ɔ, é sixu dó gesí bɔklè alɔkpa vovo e ɖó zo kpɛví kpɛví lɛ é, ɖò taji ɔ, bɔklè ɖěɖee nɔ nyì ahwan dó sɛ̀ tɛn lɛ é. Sɔgbe kpo dobanunǔ e è bló ɖò Jeluzalɛmu é ɖé kpo ɔ, wɛn gbetótló mɛ tɔn lɛ nɔ ɖó protéine 75 ɖò kanweko jí ɖò lanmɛ. Enyi è ja ɖuɖu gbé ɖò égbé ɔ, è nɔ ɖè ta, afɔ, awa kpo adɔmɛ yetɔn lɛ kpo síìn. Akɔ́nnú e kpò é ɔ, è nɔ ɖu mǔ tɔn alǒ ɖiɖa tɔn. È ɖɔ ɖɔ nùvínúví enɛ lɛ nɔ víví degɔn alǒ agasá ɖɔhun, bo ɖó protéine gègě.
Wǐin Akú
Ðiɖe e ɖò fí lɛ é wɛ nyí wǐintɔ e wǐin gbě tɔn lɛ bló é ɖé (1) kpo wǐinkpa e wǐin sín ami gɔ́ é ɖé kpo (2). Wǐin e Jaan nɔ ɖu é sixu ko nyí ee wǐin gbě tɔn ɖěɖee è nɔ ylɔ ɖɔ Apis mellifera syriaca, bɔ ye nɔ nɔ xá ɔ mɛ lɛ é nɔ bló é. Wǐin alɔkpa enɛ e nɔ mɛ̀ mɛ tawun é nɔ kpéwú bo nɔ nɔ gbɛ̀ ɖò gbetótló Judée tɔn e hun zo bo lɛ́ xú é mɛ, amɔ̌, gbɛtɔ́ sixu nyì ǎ. É ɖò mɔ̌ có, kaka jɛ bǐbɛ̌mɛ xwè kanweko tɛnnɛgɔ ɔ J.H.M. tɔn ɔ, mɛ ɖěɖee nɔ nɔ Izlayɛli lɛ é nɔ nyì wǐin lɛ ɖò kozɛ́n lɛ mɛ. È mɔ wǐintɔ enɛ lɛ e kpò lɛ é gègě ɖò fí e nyí toxo ɖaxó ɖé (è nɔ ylɔ ɖɔ Tel Rehov ɖò égbé) bo ɖò Judɛ́ɛn Tɔdo ɔ mɛ é mɛ. Wǐin sín ami e è mɔ ɖò wǐintɔ enɛ lɛ mɛ é ɔ, é cí ɖɔ wǐin alɔkpa e è hɛn sín fí e è nɔ ylɔ ɖɔ Turquie ɖò égbé é wɛ bló ɖɔhun.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 1:3 jí
Tamáa: Ðò nyɔnu atɔ́ɔ́n e Matie slɛ́ dó daagbo daagbo Mɛsiya ɔ tɔn lɛ mɛ é mɛ ɔ, éyɛ wɛ nyí nukɔntɔn ɔ. Ye mɛ ɛnɛ e kpo lɛ é wɛ nyí Hlaxabu kpo Hwliti kpo, ye mɛ wè lɛ ɖě nyí Izlayɛli-ví ǎ (wemafɔ 5); Bɛtisabe “asì Ulíi tɔn” ɔ (wemafɔ 6); kpo Mali kpo (wemafɔ 16). É cí ɖɔ è slɛ́ nyɔnu enɛ lɛ sín nyikɔ dó daagbo daagbo Jezu tɔn lɛ mɛ ɖó lee ye mɛ ɖokpo ɖokpo wá huzu nɔgbó Jezu tɔn gbɔn é jiwǔ tawun wutu ɖɔhun.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 3:11 jí
bló baptɛm nú mi: Alǒ “nylɔ́ mi.” Xókwin Glɛkigbe tɔn baptizô ɔ sín tinmɛ wɛ nyí “zín dó; nylɔ́.” Alɔdlɛndonǔ Biblu tɔn ɖevo lɛ ɖexlɛ́ ɖɔ baptɛm blóbló byɔ ɖɔ è ni nylɔ́ mɛ bǐ mlɛ́mlɛ́ dó sìn mɛ. Ðò ninɔmɛ ɖokpo mɛ ɔ, Jaan bló baptɛm nú mɛ ɖò fí ɖé ɖò Judɛɛn Tɔdo ɔ mɛ ɖò Salimu kpá, “ɖó sìn sukpɔ́ ɖò finɛ” wutu. (Jn 3:23) Hwenu e Filipu bló baptɛm nú agooɖojǐe Etiopíinu ɔ é ɔ, ye mɛ wè lɛ “byɔ sìn ɔ mɛ.” (Mɛ 8:38) Xókwin Glɛkigbe tɔn enɛ ɖokpo ɔ wɛ è zán ɖò Septante mɛ ɖò 2Ax 5:14 mɛ, hwenu e è ɖɔ ɖɔ Naamani “nylɔ́ éɖée dó tɔ̀ ɔ mɛ azɔn tɛnwe” é.
8-14 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 4-5
“Nùkplɔnmɛ E Ðò Mawuxó E Jezu Ðɔ Ðò Só Jí É Mɛ lɛ É”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 5:3 jí
Awǎjijɛnɔ: Enyi ninɔmɛ awǎjijɛ tɔn ɖé, ɖi hwenu e mɛɖé ɖò táan ɖagbe ɖé sín vivǐ ɖu wɛ é kpowun wɛ ǎ. Loɔ, enyi è zán dó ɖɔ xó dó gbɛtɔ́ lɛ wu ɔ, é nɔ dó gesí ninɔmɛ mɛ e jí Mawu kɔn nyɔna dó bɔ nǔ tɔn nyɔ́ nukún tɔn mɛ é tɔn. È lɛ́ zán xókwin ɔ dó ɖɔ xó dó Mawu wu bo lɛ́ zán dó ɖɔ xó dó Jezu wu ɖò susu jixwé tɔn mɛ.—1Ti 1:11; 6:15.
mɛ ɖěɖee tuùn ɖɔ emi ɖó hudo nǔ gbigbɔ tɔn lɛ tɔn é: È zán xógbe Glɛkigbe tɔn e è lilɛ dó “mɛ ɖěɖee tuùn,” bɔ tinmɛ tɔn nyí “wamamɔnɔ lɛ (gbɛ̌dónanɔ; hɛ̌ntɔ́nɔ; nùbyɔɖutɔ́),” ɖò fí é nú mɛ ɖěɖee ɖó hudo nùɖé tɔn bo ka tuùn céɖécéɖé ɖɔ emi ɖó hudo nugbǒ é. È zán xógbe ɖokpo ɔ dó ɖɔ xó dó “wamamɔnɔ” Lazáa wu ɖò Lk 16:20, 22 mɛ. Xógbe Glɛkigbe tɔn e lilɛdogbeɖevomɛ ɖé lɛ lilɛ dó mɛ e nyí “wamamɔnɔ ɖò ayi mɛ” lɛ é nɔ dó gesí mɛ ɖěɖee tuùn ɖɔ emi nyí wamamɔnɔ ɖò gbigbɔ lixo bo ɖó hudo Mawu tɔn lɛ é.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 5:7 jí
nùblawukúnúmɛtɔ́: Xókwin Biblu tɔn e è lilɛ dó “nùblawukúnúmɛtɔ́” kpo “nǔblawu” kpo é sín tinmɛ nɔte ɖó hwɛsɔkɛ mɛ kɛɖɛ jí ǎ. Hwɛhwɛ ɔ, é nɔ dó gesí xomɛnyínyɔ́ kpo wuvɛ̌sexámɛ e nɔ sísɛ́ mɛɖé b’ɛ nɔ wà nǔ dó d’alɔ mɛ ɖěɖee ɖò hudo mɛ lɛ é kpo.
wamamɔnɔ ɖò gbigbɔ lixo bo ɖó hudo Mawu tɔn lɛ é.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 5:9 jí
fífákanxotɔ́ lɛ: É nyí fífá ni kpó ɖò ayǐ kɛɖɛ sín kàn wɛ ye nɔ xò ǎ, loɔ, ye nɔ lɛ́ hɛn fífá wá fí e é hán ɖè é.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 4:9 jí
jɛkpo bo sɛ̀n: Lee è zán xókwin Glɛkigbe tɔn e è lilɛ dó “sɛ̀n” ɖò fí é gbɔn é ɖexlɛ́ ɖɔ hwenu klewun sín nùɖé wɛ bɔ è na wà kpowun. “Jɛkpo bo sɛ̀n” e è lilɛ dó é xlɛ́ ɖɔ Awovi kún ɖò byɔbyɔ Jezu wɛ ɖɔ é ni ɖò emi sɛ̀n wɛ gbɛmɛ kpowun ó; é na “sɛ̀n” ɛ azɔn ɖokpo kpowun wɛ.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 4:23 jí
ɖò nǔ kplɔ́n mɛ lɛ wɛ . . . bo lɛ́ ɖò wɛnɖagbe . . . jla wɛ: Nǔ kpinkplɔn mɛ gbɔn vo nú wɛnɖagbe jijla, ɖó nùkplɔnmɛtɔ́ nɔ wà nǔ zɛ wɛn ɖé jijla wu; é nɔ ɖè wě xá mɛ, nɔ tín nǔ mɛ, nɔ na hwɛjijɔ lɛ, lobo nɔ na kúnnuɖenú lɛ.
15-21 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 6-7
“Axɔsuɖuto ɔ Ni Nɔ Mya Nukún nú We Jɛ Nukɔn”
Ðɛxixo Nyí Wǔjɔmɛ Sín Nǔ
12 Etɛ lɛ ka ɖó na nyí nǔ taji hugǎn ɖò ɖɛ mǐtɔn lɛ mɛ? Jehovah kpo jlǒ tɔn kpo. Mǐ ɖó na dokú n’i sín ayi mɛ nú nǔ e é wà nú mǐ lɛ é bǐ. (1 Tan 29:10-13) Mǐ tuùn enɛ ɖó hwenu e Jezu ɖò ayikúngban jí é ɔ, é kplɔ́n lee è na xoɖɛ gbɔn é ahwanvu tɔn lɛ. (Xà Matie 6:9-13.) É ɖɔ ye ɖó na xoɖɛ bo byɔ jɛ nukɔn ɖɔ nyikɔ Mawu tɔn ni nyí nǔ sísí, enɛ wɛ nyí é ni nyí nǔ mímɛ́. Enɛ gudo ɔ, Jezu xlɛ́ ɖɔ mǐ ɖó na xoɖɛ bo byɔ ɖɔ Axɔsuɖuto Mawu Tɔn ni wá, bo lɛ́ byɔ ɖɔ jlǒ tɔn ni nyí wiwa ɖò ayikúngban ɔ bǐ jí. Enyi mǐ byɔ nǔ taji hugǎn enɛ lɛ gudo ɔ kɛɖɛ jɛn mǐ na byɔ nǔ e hudo mǐɖesu lɛ é bɔ Jezu ɖɔ. Enyi mǐ nɔ sɔ́ Jehovah kpo jlǒ tɔn kpo ɖó nukɔn ɖò ɖɛ mǐtɔn lɛ mɛ ɔ, nǔ e ɖò taji nú mǐ hugǎn lɛ é xlɛ́ wɛ mǐ ɖè nɛ.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 6:24 jí
kannumɔ: Xókwin Glɛkigbe tɔn e è zán é nɔ ɖexlɛ́ ɖɔ è na w’azɔ̌ mɛsɛntɔ́ alǒ mɛ e ɖò mɛ lɔ mɛ é ɖé ɖɔhun. Jezu ɖò ɖiɖɔ wɛ ɖɔ Klisanwun ɖé kún sixu sɔ́ éɖée jó nú Mawu lee é jɛxa gbɔn é, bɔ hwe ɖokpo ɔ nu ɔ, é na lɛ́ sɔ́ éɖée bǐ jó nú dɔkun xixo kplé ó.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 6:33 jí
Mi kpò ɖò . . . ba wɛ: Xókwin Glɛkigbe tɔn e è zán é xlɛ́ ɖɔ è na ɖò nǔ wà wɛ kpowun, bɔ è sixu lilɛ dó “Nya gbě tɔn magbokɔ.” Ahwanvu Jezu tɔn nugbǒ nugbǒ lɛ na nya axɔsuɖuto ɔ gbé nú táan ɖé lobo lɛkɔ yì nǔ ɖevo lɛ kɔn ǎ. É nyɔ́ wá ɔ, ye ɖó na nɔ sɔ́ ɖó tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ ɖò gbɛzán yetɔn mɛ hwebǐnu.
Axɔsuɖuto ɔ: Alɔnuwema Glɛkigbe tɔn hwexónu tɔn ɖé lɛ ɖɔ “Axɔsuɖuto Mawu tɔn.”
nǔjlɔjlɔwiwa: Mɛ ɖěɖee nɔ ba nǔjlɔjlɔwiwa Mawu tɔn lɛ é nɔ ɖò gbesisɔmɛ bo na wà jlǒ tɔn, lobo sɔgbe xá nugbodòdó tɔn ɖěɖee kúnkplá nǔ ɖagbe kpo nǔ nyanya kpo lɛ é. Nùkplɔnmɛ enɛ gbɔn vo tawun nú Falizyɛn lɛ tɔn, yedɛɛ lɛ nɔ ba na ɖè nǔjlɔjlɔwiwa yeɖesunɔ tɔn lɛ xlɛ́.—Mt 5:20.
tɔn: “Tɔ́ mǐtɔn jixwé tɔn” e xó Matie 6:32 ɖɔ é wɛ.
Ba Axɔsuɖuto ɔ, Ni Ma Nyí Nǔ lɛ Ó
18 Xà Matie 6:33. Axɔsuɖuto ɔ ɖó na mya nukún nú ahwanvu Klisu tɔn lɛ jɛ nukɔn ɖò gbɛzán yetɔn mɛ. Enyi mǐ bló mɔ̌ ɔ, Mawu “na na nǔ enɛ lɛ bǐ mǐ” lee Jezu ɖɔ gbɔn é. Etɛwu é ka ɖɔ mɔ̌? É tinmɛ ɖò wemafɔ e jɛ nukɔn nú enɛ é mɛ ɖɔ: “Tɔ́ mitɔn e ɖò [jixwé] ɔ tuùn ɖɔ nǔ enɛ lɛ hudo mi,” nǔ lɛ wɛ nyí dandannú gbɛmɛ tɔn lɛ. É bɔwǔ nú Jehovah bɔ é hɛn ɔ, é na sɔnǔ nú nùɖuɖu, nǔzinzan, kpo xɔ kpo e sín hudo mǐ mɛ ɖokpo ɖokpo ɖó é, cobɔ mǐɖesunɔ na wá ɖ’ayi wu. (Fili. 4:19) É tuùn nǔzinzan mǐtɔn e na cá alǒ vún malin-malin mɛ bɔ didó tɔn na gló mǐ é. É tuùn nùɖuɖu alɔkpa e sín hudo mǐ ɖó é kpo xɔ e na sɔgbe xá mǐ bo kpé xwédo mǐtɔn nu é kpo. Jehovah na bló bɔ nǔ e sín hudo mǐ ɖó dóó é na hán mǐ ǎ.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Mt 7:28, 29 jí
kpaca tawun: È sixu tín xókwin Glɛkigbe tɔn e è zán ɖò fí é mɛ ɖɔ “kpaca mɛ kaka bɔ ahwi xò mɛ.” Alɔkpa e mɛ è wlan xókwin ɔ dó é xlɛ́ ɖɔ xógbe tɔn lɛ byɔ ayi mɛ nú tóɖóétɔ́ lɛ tawun.
lee é nɔ kplɔ́n nǔ mɛ gbɔn é: Xógbe enɛ dó gesí wlɛnwín ɖěɖee Jezu zán dó kplɔ́n nǔ mɛ é, bɔ wě e é ɖè xá mɛ ɖò xó e é ɖɔ ɖò só jí lɛ é bǐ ɖ’emɛ.
cí sɛnkplɔnmɛtɔ́ lɛ tɔn ɖɔhun ǎ: Jezu nɔ zán sinsɛngán Jwifu lɛ tɔn sín nùkplɔnmɛ lee sɛnkplɔnmɛtɔ́ lɛ ɖó aca bo nɔ bló gbɔn é ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, é nɔ ɖɔ xó afɔsɔ́ɖótetɔ́ Jehovah tɔn ɖɔhun, mɛ e è na acɛ é ɖɔhun, bo nɔ sɔ́ nùkplɔnmɛ tɔn lɛ jinjɔn Mawuxówema ɔ jí.—Jn 7:16.
22-28 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 8-9
“Jezu Yí Wǎn nú Mɛ Lɛ”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 8:3 jí
é ɖ’alɔ wutu tɔn: Sɛ́n Mɔyizi tɔn byɔ ɖɔ gudunɔ lɛ ni nɔ zɔ bo ma wá d’azɔn mɛ ɖevo lɛ ó. (Le 13:45, 46; Kɛ́ 5:1-4) Amɔ̌, sinsɛngán Jwifu lɛ tɔn lɛ lɛ́ dó sɛ́n ɖevo lɛ gɔ́ na. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mɛɖebǔ ɖó na sɛkpɔ gudunɔ ɖé wá mɛtlu 1,8 ǎ, bɔ enyi jɔhɔn ɖò nyinyi wɛ ɔ, è ɖó na nɔ mɛtlu 45 dó ye. Sɛ́n mɔhun lɛ zɔ́n bɔ è nɔ xò daka gudunɔ lɛ wu. Tan ɔ ɖɔ xó ɖagbe dó sinsɛngán Jwifu lɛ tɔn ɖé wu ɖɔ é nɔ hwla éɖée dó gudunɔ lɛ, bo ɖɔ dó ɖevo wu ɖɔ é nɔ nyì hwǎn dó ye dó nya ye dó zɔ. Jezu ɔ, éyɛ ka ɖò mɔ̌ ǎ, wuvɛ̌ e mɛ gudunɔ ɔ ɖè é sísɛ́ ɛ bɔ é wà nǔ e Jwifu ɖevo lɛ ma sixu lin ǎ é ɖé: é ɖ’alɔ nya ɔ wu. É hɛn ɔ, é na gbɔ azɔn nú nya ɔ sín zɔ cobo ka wà mɔ̌.—Mt 8:5-12.
Un jló: É nyí gbè kɛɖɛ wɛ Jezu yí nú nya ɔ ǎ, loɔ é lɛ́ xlɛ́ tawun ɖɔ emi jló na gbɔ azɔn n’i, bo dó ɖexlɛ́ ɖɔ emi jló nugbǒ nugbǒ bo na wà mɔ̌.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 9:10 jí
ɖò nǔ ɖu wɛ: Alǒ “jinjɔn tavo tó.” Tavo tó jinjɔn jinjɔn xá mɛɖé xlɛ́ ɖɔ è vɛ́ kpo mɛ ɔ kpo tawun. Enɛ wu ɔ, hwenu e Jezu nɔ ayikúngban jí é ɔ, Jwifu lɛ nɔ jinjɔn tavo tó alǒ ɖu nǔ xá mɛ e ma nyí Jwifu ǎ lɛ é gbeɖé ǎ.
tokwɛyitɔ́ lɛ: Jwifu gègě nɔ yí tokwɛ nú Hlɔma sín gǎn lɛ. Mɛ gègě nɔ gbɛ́ wǎn nú Jwifu mɔhun lɛ, ɖó nǔ e ye nɔ wà ɖó kpɔ́ xá acɛkpikpa ɖevo e ye gbɛ́ wǎn na lɛ é bo nɔ lɛ́ yí akwɛ hugǎn ee ye ɖó na yí ɖò mɛ lɛ sí é wutu. Hwɛhwɛ ɔ, Jwifu lɛ nɔ gbɛ́ wǎn nú tokwɛyitɔ́ hàtɔ́ yetɔn lɛ bo nɔ sɔ́ ye ɖó hwɛhutɔ́ lɛ kpo agalɛtɔ́ lɛ kpo há jí.—Mt 11:19; 21:32.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 9:36 jí
blawu: Xókwin Glɛkigbe tɔn splaghnizomai e è zán nú blawu é cá kàn xá xókwin “adɔ” (splagkhna), bo nɔ dó gesí lee nǔ nɔ cí nú mɛ tawun ɖò adɔgo mɛ é. É nyí ɖokpo ɖò xókwin Glɛkigbe tɔn agbɔ̌nɖowǔnanɔ e nɔ ɖè wuvɛ̌sexámɛ xlɛ́ tawun lɛ é mɛ.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
Etɛwu Ahwanvu Jezu Tɔn lɛ Ma ka Nɔ Bla Nu Ǎ?
Alɔ dó ahwanvu Jaan Baptɛmublonumɛtɔ́ ɔ tɔn lɛ wɛ Jezu ɖè, bonu ye ni mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ mɛɖebǔ kún ɖó na ɖó nukún ɖɔ ahwanvu emitɔn lɛ ni xwedó sinsɛn Jwifu lɛ tɔn sín aca xóxó lɛ, ɖi nublabla ó. É wá bo na ɖɛ́ sinsɛn sín aca e ko dóxó bo cá lɛ é bo lɛ́ gbɛkan dó ye nu ǎ; aca enɛ lɛ sɔ́ kpò nú nùɖé zɛ è ni bɛ́ ye kɔn nyì gbě wu ǎ. Mawu sínsɛ́n alɔkpa e Jezu ɖò wusyɛn dó lanmɛ nú mɛ na wɛ é nyí ee sɔgbe xá sinsɛn Jwifu lɛ tɔn hwenɛnu bɔ aca gbɛtɔ́ lɛ tɔn lɛ gɔ́ mɛ é ɖebǔ ǎ. É ɖò tintɛnkpɔn wɛ bo na sɔ́ avɔxwɛ yɔyɔ̌ dó ɖɛ́ awu xóxó na, alǒ kɔn vɛɛn yɔyɔ̌ dó anyǔglo xóxó e ko syɛn é ɖé mɛ ǎ.
29 JANVIER–4 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 10-11
“Jezu Fá Kɔ nú Mɛ”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Mt 10:29, 30 jí
gboli: Xókwin Glɛkigbe tɔn strouthion nyí xókwin ɖé bɔ è nɔ zán nú xɛ kpɛví alɔkpa ɖebǔ, amɔ̌ hwɛhwɛ ɔ, gboli wɛ é nɔ dó gesí, é wɛ nyí xɛ e kpɔkwɛ hú xɛ lɛ bǐ é.
Gankwɛ kpɛví ɖokpo: Ðò kpaà mɛ ɔ “asalyɔn ɖokpo,” é wɛ nyí azɔ̌kwɛ e è nɔ sú mɛ e w’azɔ̌ nú cɛju 45 é. (Kpɔ́n Nud. B14.) Ðò hwe enɛ nu e Jezu ɖò Galilée gbɔn wɛ azɔn atɔngɔ ɔ é ɔ, é ɖɔ ɖɔ gboli wè wɛ è nɔ sà yí asalyɔn ɖokpo. Ðò xwè na yì ɖokpo mɔ̌ gudo hwenu e é ɖò sinsɛnzɔ́ tɔn wà wɛ ɖò Judée é ɔ, é ɖɔ ɖɔ akwɛ enɛ ɖɔhun wè na xɔ gboli atɔ́ɔ́n. (Lk 12:6) Tan wè enɛ lɛ kplɔ́n mǐ ɖɔ gboli lɛ nɔ xɔ akwɛ ɖebǔ ɖò ajɔ̌tɔ́ lɛ nukúnmɛ ǎ, kaka bɔ atɔ́ɔ́ngɔ ɔ nɔ nyí xúna.
ɖa e ɖò ta nú mi é bǐ wɛ è tlɛ ko xà: È ɖɔ ɖɔ nú è má ɖó zɛ̌nzɛ̌n ɔ, ɖa nabi e ɖò gbɛtɔ́ ɖokpo ta é hugǎn 100 000. Tuùn e Jehovah tuùn nǔ winniwinni enɛ lɛ é na ganjɛwu mǐ ɖɔ ahwanvu Klisu tɔn lɛ ɖokpo ɖokpo sín nǔ nɔ ɖu ayi mɛ nú Jehovah tawun.
nwtsty sín fɔtóo
Gboli
Gboli lɛ wɛ nyí xɛ e kpɔkwɛ hú xɛ lɛ bǐ é. È hɛn ɔ, è na sɔ́ azɔ̌kwɛ e è nɔ sú mɛ é w’azɔ̌ nú cɛju 45 é dó xɔ wè na. Xókwin Glɛkigbe tɔn ɔ sixu yì xá xɛ kpɛví kpɛví alɔkpa alɔkpa lɛ, kaka jɛ gboli xwégbe tɔn kpaà ɖé (Passer domesticus biblicus) kpo gboli Espagne tɔn (Passer hispaniolensis) kpo jí, è kpò ɖò ye mɔ wɛ tawun ɖò Israël.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 11:28 jí
agban kpinkpɛn: Adohu adohu kpo nǔcikɔ kpo nyí “agban kpinkpɛn” bo ɖò kɔ jí nú mɛ ɖěɖee Jezu ylɔ lɛ é. Jehovah sinsɛn wá huzu agban nú ye, ɖó gbɛtɔ́ lɛ sín aca ɖěɖee è sɔ́ gɔ́ nú Mɔyizi Sɛ́n ɔ lɛ é wutu. (Mt 23:4) Gbɔjɛzán ɔ, ee ɖó na nyí kɔfánúmɛ sín nǔ é lɔ tlɛ wá huzu agban.—Tí 23:12; Mk 2:23-28; Lk 6:1-11.
un na fá kɔ nú mi: Xókwin Glɛkigbe tɔn e è nɔ lilɛ dó “kɔfánúmɛ” é sixu dó gesí gbɔjɛyiyi (Mt 26:45; Mk 6:31) kpo gbɔ didó nú mɛ bonu è na lɛ́ vɔ́ hlɔnhlɔn mɔ kpo (2Kɔ 7:13; File 7). Nǔ e lɛlɛ̌ dó wemafɔ ɔ é ɖexlɛ́ ɖɔ “agbanhɛnkpo” (Mt 11:29) Jezu tɔn hinhɛn kún nyí alɔbladówǔ xó ó, é byɔ azɔ̌wiwa. Lee è zán xókwin Glɛkigbe tɔn enɛ nú Jezu gbɔn é xlɛ́ ɖɔ é na na hlɔnhlɔn mɛ e nǔ cikɔ na lɛ é bonu ye na ɖó jlǒ bo na dó kɔ agbanhɛnkpo tɔn e fúɖá bo nyɔ́ zán é mɛ.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 11:29 jí
Mi yí agbanhɛnkpo ce dó kɔ mitɔn: Jezu zán “agbanhɛnkpo” ɖò nùjlɛdonǔwu linu dó dó gesí mɛɖée hwíhwɛ́ hwíhwɛ́ dó acɛkpikpa kpo alixlɛ́mɛ kpo glɔ. Enyi agbanhɛnkpo tɛnmɛwenɔ wɛ ɖò Jezu sín linlin mɛ, bɔ Jehovah sɔ́ ɖó abɔ̌ tɔn ta ɔ, Jezu na ko ɖò ahwanvu tɔn lɛ ylɔ wɛ ɖɔ ye ni wá gɔ́ nú emi ɖò agbanhɛnkpo ɔ glɔ, bɔ emi na d’alɔ ye. Ðò ninɔmɛ enɛ mɛ ɔ, è sixu lɛ́ lilɛ nukɛgbe ɔ ɖó lě: “Mi wá nɔ agbanhɛnkpo ce glɔ xá mì.” Enyi agbanhɛnkpo ɔ ka nyí ee Jezu ɖesu sɔ́ ɖó abɔ̌ta nú mɛ ɖevo lɛ é hǔn, ɖiɖɔ wɛ é ɖè ɖɔ è ni hwìhwɛ́ mɛɖée dó acɛkpikpa kpo alixlɛ́mɛ Klisu tɔn kpo glɔ, bo nyí ahwanvu tɔn.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
Jaan Jló Na Sè Xó Sín Jezu Gɔ́n
Nùkanbyɔ enɛ na kpaca mɛ wɛ à? Kanɖodonǔwutɔ́ wɛ nú Jaan, lobɔ hwenu e é ɖò baptɛm bló nú Jezu wɛ ɖò xwè wè mɔ̌ ɖíe é ɔ, é mɔ bɔ gbigbɔ Mawu tɔn jɛte dó Jezu jí bo sè Mawu sín gbè, ɖɔ Jezu wɛ nyí mɛ ɔ. Mǐ ɖó hwɛjijɔ ɖebǔ bo na lin ɖɔ nùɖiɖi Jaan tɔn vɔ́da ǎ. Nú mɔ̌ wɛ é ko nyí ɔ, Jezu na kpa susu n’i lee é bló gbɔn ɖò ninɔmɛ elɔ mɛ é ǎ. Amɔ̌, enyi Jaan ma ka ɖò nǔxokpɔ́n wɛ ǎ ɔ, aniwu é ka kàn nǔ enɛ byɔ Jezu lo?
É sixu ko nyí ɖɔ dobanunǔ wɛ Jaan ɖè tlɔlɔ sín Jezu gɔ́n, ɖɔ é wɛ nyí Mɛsiya ɔ à jí. Enɛ ɔ na dó wusyɛn lanmɛ nú Jaan hwenu e é ɖò wuvɛ̌ gankpa mɛ tɔn lɛ nu é. É cí ɖɔ nùkanbyɔ Jaan tɔn lɛ́vɔ ɖó tinmɛ ɖevo. É tuùn nǔɖɔɖ’ayǐ Biblu tɔn e xlɛ́ ɖɔ Mɛɖeɖóvo Mawu Tɔn ɔ na nyí axɔsu kpo mɛhwlɛngantɔ́ ɖé kpo lɛ é. Amɔ̌, sun mɔkpan ɖò baptɛm Jezu tɔn gudo ɔ, Jaan kpò ɖò ganmɛ. Enɛ wu ɔ, Jaan ɖò kinkanbyɔ wɛ ɖɔ mɛ ɖevo na wá, bo na nyí mɛ e jɛ Jezu tɛnmɛ é, bo na bló nǔ e è ko ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ Mɛsiya ɔ na bló lɛ é fó wɛ à jí.
Heelu Jijimɛ Nùmaɖitɔ́ Ðé
Jezu ɖó sísí ɖaxó nú Jaan Baptɛmublonumɛtɔ́ ɔ, amɔ̌, linlin tɛ mɛ gègě ka nɔ ɖó dó Jaan wu? Jezu ɖɔ: “Gbɛtɔ́ dìn tɔn lɛ [alǒ ‘jijimɛ elɔ,’ NW] . . . cí yɔkpɔvu e nɔ jinjɔn tokplétɛn bo nɔ ɖò xó sú sɛ́dó gbɛ̌ yetɔn ɖě lɛ wɛ ɔ ɖɔhun. Ye nɔ ɖò ɖiɖɔ wɛ ɖɔ: ‘Mǐ kún kpete dó jì awǎjijɛ han nú mi, bɔ mi gbɛ́ wè ɖú; mǐ jì nùwamɛ han nú mi bɔ mi gbɛ́ alě na.’”—Matie 11:16, 17.
Ani ɖɔ wɛ Jezu ka ɖè? É tinmɛ linlin tɔn bo ɖɔ: “Jaan wá, bo nɔ ɖu nǔ ǎ; é ka nɔ nu vɛɛn ǎ; bɔ è ɖɔ: ‘Yɛ nyanya wɛ ɖò jǐ tɔn.’ Nyɛ Gbɛtɔ́ví ɔ ka wá bo nɔ ɖu nǔ, bo nɔ nu vɛɛn, bɔ è ɖɔ: ‘Nya elɔ ɔ, adɔtɔ́nɔ wɛ; vɛɛnnutɔ́ wɛ; tokwɛyitɔ́ lɛ kpodo hwɛhutɔ́ lɛ kpo sín xɔ́ntɔn wɛ.’” (Matie 11:18, 19) Ðò alɔ ɖokpo mɛ ɔ, Jaan zán gbɛ̀ e bɔwǔ é ɖé ɖi Nazilinu ɖé, bo tlɛ gɔn vɛɛn nu; amɔ̌, jijimɛ enɛ ɖɔ ɖɔ yɛ nyanya wɛ ɖò jǐ tɔn. (Kɛ́nsísɔ́ 6:2, 3; Luki 1:15) Ðò alɔ ɖevo mɛ ɔ, Jezu zán gbɛ̀ mɛ bǐ ɖɔhun. É ɖu nǔ bo nu ahan ɖó jlɛ̌ jí, amɔ̌, è dóhwɛ ɛ ɖɔ é nɔ wà nǔ zɛ jlɛ̌ wu. É cí ɖɔ è kún sixu bló nǔ ɖebǔ bo nyɔ́ ɖò togun ɔ sí ó ɖɔhun.