Alɔdlɛndonǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
5-11 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 12-13
“Nùjlɛdonǔwu Jinukún Ðagbe ɔ kpo Gbehan Nyanya ɔ kpo Tɔn”
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 12:20 jí
myɔ e ko ɖò cící wɛ é: Ko wɛ è nɔ dó bló zogbɛ́n e è nɔ zán ɖò kpaà mɛ ɖò xwé lɛ gbè é, bo nɔ kɔn olivumi d’emɛ. Zogbɛ́nkan ɖé nɔ dɔn ami ɔ wá zogbɛ́n ɔ nu bɔ zo nɔ xɛ. Xógbe Glɛkigbe tɔn e è zán nú “myɔ e ko ɖò cící wɛ é” sixu dó gesí zogbɛ́nkan e ɖò azɔ sì wɛ bo ko ɖò na cí wɛ é ɖé. Nǔɖɔɖ’ayǐ e ɖò Ezayíi 42:3 mɛ é kɛnu dó wuvɛ̌sexámɛ Jezu tɔn wu; é na cí nukúnɖiɖo gudogudo tɔn mɛɖesɔhwetɔ́ lɛ kpo mɛ e awakanmɛ gbɔjɔ na lɛ é kpo tɔn ǎ.
A ka Tuùn À?
Nugbǒ wɛ ɖɔ ɖò hwexónu ɔ, mɛɖé sixu yì dó gbehan nyanya dó mɛ ɖevo sín gle mɛ à?
ÐÒ MATIE 13:24-26 mɛ ɔ, Jezu ɖɔ: “Axɔsuɖuto [jixwé] tɔn cí nya e dó jinukún ɖagbe kɛɖɛ dó gle tɔn mɛ ɔ ɖɔhun; hwenu e mɛ lɛ bǐ ɖò amlɔ dɔ wɛ zǎnmɛ ɔ, kɛntɔ́ tɔn wá dó gbehan nyanya kɔn nyì gle tɔn mɛ bo yì. Hwenu e jinukún lɛ sù, bo jɛ sínsɛ́n jí ɔ, è wá mɔ nukúnnú jɛ gbehan nyanya lɛ lɔmɔ̌ wu.” Wema wlantɔ́ vovo lɛ nɔ kanbyɔ ɖɔ nugbǒ jɛn lǒ enɛ ka nyí à jí, é ɖò mɔ̌ có, Hlɔma hwexónu tɔn sín wema e sɛ́n tuùn lɛ é ɖexlɛ́ ɖɔ nugbǒ wɛ.
“Gbehan nyanya didó ɖó gle ɖé mɛ bo na dó ba hlɔn . . . nyí sɛ́ngbigba ɖò Hlɔma. Nǔ e jɛ kaka bɔ è ɖè sɛ́n ɖé tɔn dó xó ɔ wu é xlɛ́ ɖɔ walɔ mɔhun nɔ tíìn hwɛhwɛ,” wɛ xókwintinmɛwegbo Biblu tɔn ɖé ɖɔ. Akɔwé sɛ́n tɔn Alastair Kerr tinmɛ ɖɔ jí, ɖò 533 H.M. tɔn ɔ, Tokpɔngán Hlɔma Tɔn Justinien sɛ̀ sìn xwè nú Hlɔma sɛ́n ɔ kpo nǔ e akɔwé sɛ́n tɔn hwenu e è wlan sɛ́n ɔ é (ɖibla yì 100-250 H.M.) tɔn lɛ ɖɔ é sín akpáxwé ɖé lɛ kpo, bo ɖetɔ́n dó wema éɖesunɔ tɔn e nɔ nyí Digest é mɛ. Sɔgbe kpo wema enɛ (Digest, 9.2.27.14) kpo ɔ, akɔwé sɛ́n tɔn Ulpian dó gesí ninɔmɛ ɖé bɔ tokpɔngán Hlɔma tɔn xwè kanweko wegɔ ɔ tɔn Celsus kpé nukún d’ewu. È dó gbehan nyanya dó mɛ ɖevo sín gle mɛ b’ɛ sín enɛ wu bɔ jinukún ɖé gblé. Digest ɖɔ xó dó nǔ ɖěɖee sɔgbe xá sɛ́n bɔ glenɔ ɔ na wà, lobɔ nǔdosintɔ́ ɔ na sú nǔ e é hɛn gblé dó wǔ tɔn é sín axɔ é jí.
Nǔhɛngbledómɛwu mɔhun e jɛ ɖò Axɔsuɖuto Hlɔma Tɔn mɛ ɖò hwexónu é xlɛ́ ɖɔ ninɔmɛ e xó Jezu ɖɔ é ɔ, nugbǒ sésé wɛ.
12-18 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 14-15
“Nùɖuɖu Nina Mɛ Gègě Gbɔn Gbɛtɔ́ Kpɛɖé Jí”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 14:21 jí
è ka xà nyɔnu lɛ kpodo yɔkpɔvu lɛ kpo ǎ: Matie kɛɖɛ wɛ kɛnu dó nyɔnu lɛ kpodo yɔkpɔvu lɛ kpo wu hwenu e é ɖó nùjiwǔ elɔ sín gbè é. Mɛ ɖěɖee è na nùɖuɖu ɖò nùjiwǔ enɛ hwenu lɛ é bǐ kplékplé sín kɛ́n sixu yì 15 000 jɛji.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 15:7 jí
yɛmɛnúwatɔ́ lɛ: Glɛkinu (ɖò nukɔnmɛ ɔ, Hlɔmanu lɛ) ɖěɖee nɔ xwè kaleta nukún ɖaxó e nɔ bló bɔ gbè nɔ yì jǐ, bo nɔ dó vlɛ́ manahɛn ɖò ataa jí lɛ é wɛ xókwin Glɛkigbe tɔn hupokritês nɔ dó gesí jɛ nukɔn. È wá jɛ xókwin enɛ zán dó jlɛ mɛɖebǔ e nɔ wà yɛ dó hwla linlin tɔn ɖesu alǒ mɛ alɔkpa e é nyí é jí. Ðò fí ɔ, Jezu ylɔ sinsɛngán Jwifu lɛ tɔn lɛ ɖɔ “yɛmɛnúwatɔ́ lɛ.”—Mt 6:5, 16.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 15:26 jí
yɔkpɔvu lɛ . . . cukú kpɛví lɛ: Ðó cukú lɛ nyí kanlin blíblí ɖò Mɔyizi Sɛ́n ɔ glɔ wutu ɔ, Mawuxówema ɔ nɔ zán xógbe enɛ ɖò ali e nɔ ɖè mɛ kpò é nu hwɛhwɛ. (Le 11:27; Mt 7:6; Fili 3:2; Nǔ 22:15) Amɔ̌, ɖò xóɖɔɖókpɔ́ Jezu tɔn e ɖò tan Maki (7:27) kpo Matie kpo tɔn mɛ é mɛ ɔ, è zán xógbe ɔ ɖò alɔkpa ɖé mɛ bɔ tinmɛ tɔn nyí “cukú” alǒ “cukú xwégbe tɔn” b’ɛ ɖè kàn kpò nú nùjlɛdonǔwu ɔ. Enɛ xlɛ́ ɖɔ vlafo Jezu zán xógbe e nɔ ɖè wanyiyi xlɛ́ kanlin xwégbe tɔn lɛ é ɖò mɛ e ma nyí Jwifu ǎ lɛ é gɔ́n. É ɖò wɛn ɖɔ Jezu jlɛ́ Jwifu lɛ dó “yɔkpɔvu lɛ” wu bo jlɛ́ mɛ e ma nyí Jwifu ǎ lɛ é dó “cukú kpɛví lɛ” wu bo na dó ɖè mɛ e ɖó na jɛ nukɔn é xlɛ́ wɛ. Xwé e gbè yɔkpɔvu kpo cukú lɛ kpo ɖè é ɔ, yɔkpɔvu lɛ wɛ è ɖó na na nùɖuɖu jɛ nukɔn.
19-25 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 16-17
“Linlin Mɛ̌ Tɔn A ka Nɔ Ðó?”
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 16:18 jí
A nɔ nyí Piyɛ́ɛ, bɔ awinnya enɛ jí ɔ: Xókwin Glɛkigbe tɔn pétros e è nɔ zán nú sunnu é sín tinmɛ wɛ nyí “awinnya fɛ́n kpò ɖé; alǒ hwǎn ɖé.” Ðò fí ɔ, è zán nyikɔ ɖɔhun (Piyɛ́ɛ), Glɛkigbe nyikɔ e Jezu na Sinmɔ́ɔ é. (Jn 1:42) Alɔkpa tɔn pétra e è nɔ zán nú nyɔnu é sín tinmɛ nɔ nyí “awinnya,” bo sixu dó gesí só ɖé. È lɛ́ mɔ xókwin Glɛkigbe tɔn enɛ ɖò Mt 7:24, 25; 27:60; Lk 6:48; 8:6; Hlɔ 9:33; 1Kɔ 10:4; 1Pi 2:8 mɛ. Piyɛ́ɛ mɔ éɖée dó mɔ awinnya e jí Jezu na dó agun ɔ dò nyì é ǎ, ɖó é wlan ɖò 1 Piyɛ́ɛ 2:4-8 mɛ ɖɔ Jezu wɛ nyí “awinnya e ɖò zwe jí” bɔ Mawu ɖesunɔ sɔ́ bɔ è ko ɖɔ xó tɔn ɖ’ayǐ sín xóxóhwenu ɖokpoo é. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, mɛsɛ́dó Pɔlu ylɔ Jezu ɖɔ “dǒ dòdó ɔ” kpo “só gbigbɔ tɔn ɔ” kpo. (1Kɔ 3:11; 10:4) É ɖò wɛn ɖɔ Jezu zán xógbe e ɖó tinmɛ wè é ɖé, bo ɖò ɖiɖɔ wɛ ɖɔ: ‘Hwi mɛ e un ylɔ ɖɔ Piyɛ́ɛ (tinmɛ tɔn wɛ nyí “Awinnya Fɛ́n Kpò Ðé”) é mɔ nǔ jɛ mɛ e Klisu ɔ nyí nugbǒ é wu, “awinnya enɛ” wɛ na nyí dodonú agun Klisanwun tɔn tɔn.’
agun: Azɔn nukɔntɔn e xógbe Glɛkigbe tɔn ékklêsia tɔ́n é nɛ. Xókwin Glɛkigbe tɔn ek e tinmɛ tɔn nyí “tɔ́n” é kpo kaléô e tinmɛ tɔn nyí “ylɔ̌” é kpo wɛ è xokplé dó xógbe enɛ mɛ. É nɔ dó gesí gbɛ̌ta e è ɖegbe na alǒ ylɔ ɖó kpɔ́ ɖó linlin ɖé alǒ nǔwiwa bunɔ ɖé wu é. (Kpɔ́n xógbe ɖevo lɛ sín tinmɛ.) Ðò ninɔmɛ elɔ mɛ ɔ, Jezu ɖò agun Klisanwun yí ami dó ɖè lɛ tɔn e è na wá ɖó ayǐ é xó ɖɔ wɛ; ye wɛ nyí “awinnya gbɛɖe” ɖěɖee zán wɛ è ɖè dó ɖò “sinsɛnxɔ gbigbɔ tɔn ɖé gbá na wɛ” é. (1Pi 2:4, 5) È nɔ yawu zán xógbe enɛ ɖò Septante mɛ, b’ɛ sɔgbe xá xógbe “agun” ɖò Ebléegbe mɛ, bo nɔ dó gesí togun Mawu tɔn ɔ bǐ hwɛhwɛ. (Sɛ́ 23:3; 31:30) Ðò Mɛ 7:38 mɛ ɔ, è ylɔ Izlayɛli-ví ɖěɖee è ɖetɔ́n sín Ejipu lɛ é ɖɔ “agun.” Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Klisanwun ɖěɖee è “ylɔ . . . sín ablu mɛ” bo “cyan . . . sín gbɛ̀ ɔ mɛ” lɛ é nyí “agun Mawu tɔn.”—1Pi 2:9; Jn 15:19; 1Kɔ 1:2.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 16:19 jí
Axɔsuɖuto jixwé tɔn sín cávi lɛ: Ðò Biblu mɛ ɔ, mɛ ɖěɖee è sɔ́ cávi ɖé na tlɔlɔ alǒ ɖò nùjlɛdonǔwu linu lɛ é ɔ, è na ye acɛ ɖó bǎ ɖé mɛ. (1Tan 9:26, 27; Eza 22:20-22) Enɛ wu ɔ, xókwin “cávi” ɔ wá nɔte nú acɛ alǒ azɔ̌. Piyɛ́ɛ zán “cávi” enɛ lɛ e è sɔ́ d’así n’i é dó hun ali nú Jwifu lɛ (Mɛ 2:22-41), Samalíinu lɛ (Mɛ 8:14-17), kpo Kosi lɛ kpo (Mɛ 10:34-38) bonu ye na mɔ gbigbɔ Mawu tɔn ba dó byɔ Axɔsuɖuto jixwé tɔn mɛ.
26 FÉVRIER–4 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 18-19
“Ma Nyí Afɔklɛ́nnú nú Hwiɖée Alǒ Mɛ Ðevo lɛ Ó”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Mt 18:6, 7 jí
sé ɖaxó e tócí lɛ nɔ lilɛ é: Alǒ “sé ɖaxó.” Ðò kpaà mɛ ɔ, “sé tocí tɔn.” Sé mɔhun nɔ gbló nú mɛtlu 1,2 jɛ 1,5 mɔ̌, bo nɔ kpɛn sɔmɔ̌ bɔ tócí ɖé jɛn è sixu zán dó lilɛ na.
Afɔklɛ́nnú lɛ: È lin ɖɔ xókwin Glɛkigbe tɔn skandalon e è lilɛ dó “afɔklɛ́nnú” é sín tinmɛ dòdó ɔ dó gesí fɛ́ca ɖé; mɛɖé lɛ lin ɖɔ nǔ e jí è nɔ bla nùɖuɖu ɔ dó ɖò fɛ́ca ɔ jí é wɛ. Enyi è gbló ada na ɔ, é wá dó gesí nǔ ɖebǔ e sixu zɔ́n bɔ mɛɖé klɛ́n afɔ alǒ j’ayǐ é. Ðò nùjlɛdonǔwu linu ɔ, é nɔ dó gesí nǔwiwa alǒ ninɔmɛ é nɔ zɔ́n bɔ mɛɖé nɔ mlɛ́ ali nyanya ɖé, ɖó walɔ nyanya ɖé alǒ jɛ hwɛ mɛ é. Ðò Mt 18:8, 9 mɛ ɔ, è sixu lilɛ xókwin nǔwiwa tɔn skandalizo e tinmɛ tɔn nyí “nyí afɔklɛ́nnú nú mɛ” é dó “huzu fɛ́ca nú mɛ; zɔ́n bɔ è hu hwɛ.”
nwtsty sín ɖiɖe
Sé Ðaxó
È nɔ zán sé lɛ dó li nǔkún alǒ fyɔ́n olivumi. Ðé lɛ nɔ hwe sɔmɔ̌ bɔ è sixu sɔ́ alɔ dó lilɛ na, amɔ̌, ɖevo lɛ nɔ d’agba sɔmɔ̌ bɔ kanlin jɛn è sixu zán dó lilɛ ye na. É sixu ko d’agba, ee Filisitɛ́ɛn lɛ hɛn Sanmusɔ́ɔn gannugánnú ɖɔ é ni lilɛ é ɖɔhun. (Hwɛ 16:21) Izlayɛli kɛɖɛ wɛ è mɔ sé e è nɔ zán kanlin dó lilɛ na é ɖè ǎ, loɔ, è lɛ́ mɔ ɖò Axɔsuɖuto Hlɔma tɔn ɔ bǐ mɛ.
Sé Aga Tɔn kpo Dò Tɔn Kpo
Xwégbe kanlin ɖi tócí ɖɔhun wɛ è nɔ zán dó lilɛ sé ɖaxó ɖi ee è ɖè dó fí é ɖé, bo nɔ zán dó li nǔkún alǒ olivumi. Sé aga tɔn ɖé sixu gbló yì mɛtlu 1,5 mɔ̌, bɔ è nɔ lilɛ ɛ ɖò awinnya dò tɔn e lɛ́ gbló hú mɔ̌ é ɖé jí.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 18:9 jí
Jeyɛnu: Gé hinnom, xókwin Ebléegbe tɔn wè wɛ na xógbe enɛ, bɔ tinmɛ tɔn nyí “tɔdo Hinnɔmu tɔn,” bo ɖò gbadahweji-tofɔligbé nú Jeluzalɛmu hwexónu tɔn (Kpɔ́n Nud. B12, ɖiɖe tò tɔn “Jelusalẹm po Lẹdo Etọn lẹ Po.”) Ðò Jezu hwenu ɔ, tɔdo ɔ wá huzu fí e è dó zunkɔ́ zo ɖè é ɖé, enɛ wu ɔ, é sɔgbe ɖɔ xókwin “Jeyɛnu” ɔ ni nɔte nú kún súsú dó nú nǔ bǐ mlɛ́mlɛ́.
Xógbe ɖé lɛ Sín Tinmɛ nwtstg tɔn
Jeyɛnu
Tɔdo Hinnɔmu tɔn sín nyikɔ ɖò Glɛkigbe mɛ wɛ, é ɖò tofɔligbé-gbadahweji nú Jeluzalɛmu hwexónu tɔn. (Jel 7:31) È ɖɔ ɖò nǔɖɔɖ’ayǐ linu ɖɔ è na bɛ́ cyɔ lɛ kɔn nyì finɛ. (Jel 7:32; 19:6) Kúnnuɖenú ɖé xlɛ́ ɖɔ è bɛ́ kanlin gbɛɖe alǒ gbɛtɔ́ gbɛɖe lɛ kɔn nyì Jeyɛnu mɛ bonu è na dó ye zo alǒ doya nú ye ǎ. Enɛ wu ɔ, tɛn enɛ sixu nɔte nú fí e nukún ma nɔ mɔ ǎ bɔ è nɔ doya nú lindɔ̌n gbɛtɔ́ lɛ tɔn ɖò zo mavɔmavɔ ɖé mɛ ɖè é ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, Jezu kpo ahwanvu tɔn lɛ kpo zán Jeyɛnu ɔ dó dó gesí “kú wegɔ” ɔ sín tó e è na dɔn nú mɛ é, é wɛ nyí kún súsú dó nú mɛ bǐ mlɛ́mlɛ́ kaka sɔyi.—Nǔ 20:14; Mt 5:22; 10:28.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 18:10 jí
ɖò Tɔ́ ce nukɔn: Alǒ “nɔ yì Tɔ́ ce gɔ́n.” Ðó nùɖíɖó gbigbɔ tɔn lɛ sixu yì Mawu ɖesunɔ gɔ́n wutu ɔ, ye kɛɖɛ jɛn sixu mɔ Mawu nukúnmɛ.—Tí 33:20.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 18:22 jí
azɔn 77: Ðò kpaà mɛ ɔ, “azɔn kanɖé-gban tɛnwe.” È sixu mɔ nukúnnú jɛ xógbe Glɛkigbe tɔn enɛ mɛ dó “70 kpo 7 kpo” (azɔn 77) alǒ “70 donu 7” (azɔn 490). Xógbe enɛ ɖokpo ɔ e è mɔ ɖò Septante mɛ ɖò Bǐ 4:24 mɛ é nyí nǔ ɖokpo ɔ kpo xógbe Ebléegbe tɔn “azɔn 77” ɔ kpo, b’ɛ nɔ gudo nú mɔjɛmɛ “azɔn 77” tɔn ɔ. Ðebǔ wɛ è na bo mɔ nukúnnú jɛ mɛ gbɔn ɔ, kɛ́n tɛnwe e è vɔ́ ɖɔ é nyí nǔ ɖokpo ɔ kpo “mavɔmavɔ” alǒ “ɖó dogbó ǎ” kpo. Ðó Jezu lilɛ azɔn 7 Piyɛ́ɛ tɔn dó azɔn 77 wutu ɔ, ɖiɖɔ nú ahwanvu tɔn lɛ wɛ é ɖè ɖɔ yeɖesunɔ ni ma nɔ ɖó dogbó nú azɔn nabi e è ɖó na sɔ́ hwɛ kɛ mɛ é ó. Enɛ gbɔn vo nú nǔ e Talmud Babylone tɔn (Yoma 86b) ɖɔ é, é ɖɔ: “È sixu sɔ́ hwɛ kɛ mɛ e wà nǔ nyì dò nú mɛ é azɔn nukɔntɔn ɔ, wegɔ ɔ kpo atɔngɔ ɔ kpo; amɔ̌ ɛnɛgɔ ɔ, è sixu sɔ́ kɛ ɛ ǎ.”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 19:7 jí
wema mɛ gbigbɛ́ tɔn: Byɔ e Sɛ́n ɔ byɔ sunnu e jló na gbɛ́ asì tɔn é ɖé ɖɔ é ni bló wema e sɔgbe xá sɛ́n é, bo lɛ́ kàn nǔ byɔ tomɛxo lɛ hwɛ̌ é ɔ, táan wɛ é na sunnu ɔ bɔ é na vɔ́ gbeta enɛ e ma nyí ayihun xó ǎ é kɔn wiwa gbéjé kpɔ́n ganji. É ɖò wɛn ɖɔ linlin e ɖò Sɛ́n ɔ mɛ é wɛ nyí ɖɔ è ni ma zɔn kplakpla jí dó gbɛ́ mɛ ó, bɔ enɛ na lɛ́ cyɔn alɔ nyɔnu lɛ jí ɖò sɛ́n linu ɖó bǎ ɖ’emɛ. (Sɛ́ 24:1) Amɔ̌, ɖò Jezu hwenu ɔ, sinsɛngán lɛ bló bɔ mɛ gbigbɛ́ bɔkun tawun. Hwenuxó-wlantɔ́ xwè kanweko nukɔntɔn ɔ tɔn Josèphe ee nyí Falizyɛn ɖé bo ko gbɛ́ asì tɔn é ɖɔ ɖɔ “è sixu gbɛ́ mɛ ɖó hwɛjijɔ ɖebǔ wu (bɔ hwɛjijɔ mɔhun lɛ nɔ tíìn hwɛhwɛ ɖò sunnu lɛ tɛntin).”
nwtsty sín fɔtóo
wema mɛ gbigbɛ́ tɔn
Xwè 71 alǒ 72 H.M. tɔn sín mɛ gbigbɛ́ wema ɖé wɛ wema elɔ nyí bɔ è wlan dó Alamugbe mɛ. È mɔ ɖò totaligbé ayikúngban xúxú Tɔdo Murabbaat tɔn, ɖò gbetótló Judée tɔn mɛ. É ɖɔ ɖɔ, ɖò gǔfínfɔ́n Jwifu lɛ tɔn sín xwè ayizɛngɔ ɔ mɛ ɔ, Joseph, Naqsan ví ɔ gbɛ́ Miriam, vǐ nyɔnu Jonathan e nɔ nɔ toxo Masada tɔn mɛ é tɔn.