Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
1-7 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JAAN 9-10
“Jezu Nɔ Kpé Nukún Dó Lɛngbɔ̌ Tɔn lɛ Wu”
nwtsty sín ɖiɖe
Lɛngbɔ̌kpó
Fí e è xá bo nɔ bɛ́ lɛngbɔ̌ lɛ ɖó bonu ajotɔ́ lɛ kpo nǔwlikanlin lɛ kpo ni ma kpé ye wu ɖè ó é wɛ nɔ nyí lɛngbɔ̌kpó ɖé. Lɛngbɔ̌nyitɔ́ lɛ nɔ kplé lɛngbɔ̌hwan yetɔn lɛ ɖó lɛngbɔ̌kpó ɖé mɛ zǎnmɛ bonu ye na nɔ ayijayǐ mɛ. Ðò Biblu sín táan mɛ ɔ, lɛngbɔ̌kpó lɛ nɔ ɖó xɔ ɖò ta ǎ, bɔ gblo yetɔn kpo ga yetɔn lɛ kpo nɔ nyí vovo, lobɔ hwɛhwɛ ɔ, awinnya wɛ è nɔ tò kplé, b’ɛ nɔ ɖó hɔnli ɖokpo. Jaan ɖɔ “hɔnlinu” e “hɔnjinɔtɔ́” ɖé ɖò cícɔ́ wɛ é gbingbɔn dó byɔ lɛngbɔ̌kpó ɖé mɛ sín xó. (Jn 10:1, 3) Ðò xá ɖé mɛ ɔ, lɛngbɔ̌hwan gegě sixu dɔ́ lɛngbɔ̌kpó ɖokpo mɛ, bɔ hɔnjinɔtɔ́ ɔ na nɔ wunzɛn bo nya xɛ ɖò lɛngbɔ̌ lɛ jí. É jɛ zǎnzǎn ɔ, hɔnjinɔtɔ́ ɔ nɔ hun hɔn ɔ nú lɛngbɔ̌nyitɔ́ lɛ. Lɛngbɔ̌nyitɔ́ ɖokpo ɖokpo nɔ dó gbè e é nɔ dó ylɔ́ lɛngbɔ̌ tɔn lɛ na é, bɔ lɛngbɔ̌ lɛ nɔ tuùn gbè lɛngbɔ̌nyitɔ́ yetɔn yetɔn lɛ tɔn bo nɔ sɛ̀ bɔ dó ye wu. (Jn 10:3-5) Jezu dó gesí nǔwalɔ enɛ dó jlɛ́ ali e nu é nɔ kpé nukún dó ahwanvu tɔn lɛ wu ɖè é.—Jn 10:7-15.
cf-F 124-125 akpá. 17
“É Nɔ Ðɔ Xó nú Ye Ma Gɔn Lǒ Dó Ǎ”
17 George A. Smith ɖ’ayi nǔ elɔ wu bo wlan dó wema tɔn The Historical Geography of the Holy Land mɛ: “Hweɖelɛnu ɖò hwemɛ cíɖíɖí ɔ, mǐ nɔ wá gbɔjɛ ɖò dotɔ Judée tɔn lɛ ɖokpo kpá, bɔ lɛngbɔ̌nyitɔ́ atɔn alǒ ɛnɛ nɔ kplá lɛngbɔ̌hwan yetɔn lɛ wá tɔ̀ ɔ nu. Lɛngbɔ̌hwan lɛ ɖě nɔ byɔ ɖě mɛ, bɔ mǐ nɔ kan lee lɛngbɔ̌nyitɔ́ ɖokpo ɖokpo na lɛ́ xò lɛngbɔ̌ tɔn lɛ kplé gbɔn é byɔ mǐɖée. Amɔ̌, enyi lɛngbɔ̌ lɛ nu sin bo d’ayihun kpé ɔ, lɛngbɔ̌nyitɔ́ lɛ ɖokpo ɖokpo nɔ mlɛ́ ali yetɔn yetɔn ɖò tɔdo ɔ mɛ, bo nɔ dó gbè e ye nɔ dó é, bɔ lɛngbɔ̌ ye mɛ ɖokpo ɖokpo tɔn nɔ tɔ́n sín ahwan ɔ mɛ yì lɛngbɔ̌nyitɔ́ yetɔn gɔ́n, lobɔ lɛngbɔ̌hwan lɛ nɔ gbado ɖò tito jí lee ye zɔn bo wá é.” Nǔjlɛdonǔwu ɖagbe hugǎn e Jezu sixu zán dó kplɔ́n nǔ e kplɔ́n mɛ gbé é ja é mɛ é nɛ, é wɛ nyí ɖɔ, enyi mǐ tuùn nǔkplɔnmɛ tɔn lɛ bo setónú nú ye, lobo xwedó alixlɛ́mɛ tɔn ɔ, mǐ sixu ɖu vivǐ nukúnkpédómɛwu “lɛngbɔ̌nyitɔ́ ɖagbe ɔ” tɔn.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 10:16 jí
kplá . . . wá: Alǒ “xlɛ́ ali.” Xókwín Glɛkigbe tɔn ago e è zán ɖò fí é sín tinmɛ sixu nyí “kplá . . . wá” alǒ “xlɛ́ ali.” Nǔ e lɛlɛ̌ dó fí e è zán xókwín ɔ ɖè lɛ é wɛ nɔ xlɛ́ tinmɛ e é ɖó é. Alɔnuwema Glɛkigbe tɔn xwè 200 H.M. mɔ̌ tɔn ɖokpo zán xókwín Glɛkigbe tɔn e cá kan xá ɛ é ɖé (synago), bɔ hwɛhwɛ ɔ, è nɔ lilɛ dó “xokplé.” Jezu, Lɛngbɔ̌nyitɔ́ Ðagbe ɔ nɔ xò lɛngbɔ̌ e nyí wutó elɔ (é wɛ è lɛ́ ylɔ́ ɖɔ “lɛngbɔ̌hwan kpɛví” ɖò Lk 12:32 mɛ) mɛ tɔn lɛ é kpo lɛngbɔ̌ ɖevo lɛ kpo kplé, nɔ xlɛ́ ali ye, nɔ nya xɛ ɖò ye jí, lobo nɔ na nǔɖuɖu ye. Ye bǐ nɔ huzu lɛngbɔ̌hwan ɖokpo ɖò lɛngbɔ̌nyitɔ́ ɖokpo glɔ́. Nǔjlɛdonǔwu enɛ tɛɖɛ̌ bǔninɔ e na tíìn ɖò ahwanvu Jezu tɔn lɛ tɛntin é jí.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 9:38 jí
ɖekɔ́ n’i: Alǒ “yì dò n’i; kan xwé byɔ.” Enyi è zán xókwín Glɛkigbe tɔn proskunéô dó dó gesí sinsɛn-biblo sɛ́dó mawu ɖé alǒ nǔmɛsɛn ɖé ɔ, è nɔ lilɛ dó “sɛn.” (Mt 4:10; Lk 4:8) É ɖò mɔ̌ có, ɖò fí ɔ, nya e è jì nukúntíntɔ́nnɔ tɔn bɔ azɔn tɔn ka gbɔ n’i dìn é yí gbè ɖɔ Jezu nyí afɔsɔ́ɖótetɔ́ Mawu tɔn lobo ɖekɔ́ n’i. É mɔ Jezu dó mɔ Mawu alǒ yɛhwe ɖé ǎ, loɔ lee è ko ɖɔ ɖ’ayǐ gbɔn é ɔ, é mɔ ɛ dó mɔ “Gbɛtɔ́ví ɔ,” Mɛsiya e Mawu na acɛ é. (Jn 9:35) Hwenu e é ɖekɔ́ nú Jezu é ɔ, é cí ɖɔ é wà nǔ ɖokpo ɔ e mɛ lɛ nɔ wà, bɔ è ɖɔ ɖò Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ É mɛ é wɛ ɖɔhun. Enyi ye xò gò gbeyiɖɔ lɛ, axɔsu lɛ, alǒ afɔsɔ́ɖótetɔ́ Mawu tɔn ɖevo lɛ ɔ, ye nɔ ɖekɔ́. (1Sa 25:23, 24; 2Sa 14:4-7; 1Ax 1:16; 2Ax 4:36, 37) Ðò ninɔmɛ gegě mɛ ɔ, kpò e mɛ lɛ jɛ bo ɖekɔ́ nú Jezu é xlɛ́ ɖɔ nǔ e Mawu ɖexlɛ́ ye é sù nukún yetɔn mɛ alǒ nyí kúnnuɖenú ɖɔ fɛ́nú Mawu tɔn ɖò Jezu jí.—Kpɔ́n tinmɛ ɖevo lɛ dó Mt 2:2; 8:2; 14:33; 15:25 jí.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 10:22 jí
Xɔ Sísɔ́ D’alɔ Mɛ nú Mawu Sín Xwè: Ðò Ebléegbe mɛ ɔ, Hanukkah (ḥanoukkah) wɛ è nɔ ylɔ́ xwè enɛ ɖɔ, bɔ tinmɛ tɔn nyí “Xɔ Hunhun; Xɔ Sísɔ́ D’alɔ Mɛ nú Mawu.” Azǎn tantɔn wɛ è ɖu xwè enɛ na, bɛ́sín azǎn 25gɔ́ sun Kisilewu tɔn, sɛkpɔ azǎn e jí zǎn nɔ yawǔ kú ɖò xwè ɔ mɛ é, (kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó avivɔ hwenu jí ɖò wemafɔ elɔ mɛ kpo Nud. B15 kpo) kaka jɛ tɛmpli Jeluzalɛmu tɔn vívɔ́ sɔ́ d’alɔ mɛ nú Mawu sín nǔwiwa jí ɖò 165 J.H.M. tɔn. Axɔsu Silíi tɔn Antiochus IV Epiphanes hɛn tɛmpli ɔ blí bo dó xlɛ́ sísí e é ma ɖó nú Jehovah, Mawu Jwifu lɛ tɔn ǎ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, é mɛ vɔsakpe ɖokpo ɖó vɔsakpe ɖaxó e jí è nɔ dó vɔsanú lɛ zo ɖè ɖ’ayǐ ayihɔngbe ayihɔngbe é jí. Ðò 25 Kisilewu 168 J.H.M. tɔn ɔ, bo na dó hɛn tɛmpli Jehovah tɔn ɔ blí bǐ mlɛ́mlɛ́ ɔ, Antiochus hu agluza dó savɔ̌ na ɖò vɔsakpe ɔ jí, lobo ɖɔ bɔ è fúnfún lansin ɔ gbɔn tɛmpli ɔ mɛ bǐ. É dó tɛmpli ɔ sín hɔntogbo lɛ zo, mu vɔsanúxwlémawutɔ́ lɛ sín xɔ lɛ, bo lɛ́ sɔ́ vɔsakpe e è sɔ́ siká dó bló é, tavo e jí è nɔ tɛ́ wɔxúxú ɖó é, kpo zogbɛ́nhɛnnú e è sɔ́ siká dó bló é kpo hɛn yì. Enɛ gudo ɔ, é lɛ́vɔ sɔ́ tɛmpli Jehovah tɔn d’alɔ mɛ nú vodun Zewusi Olympe tɔn. Xwè we gudo ɔ, Judasi Makabée lɛ́ yí toxo ɔ kpo tɛmpli ɔ kpo. Ee è klɔ́ tɛmpli ɔ gudo é ɔ, è vɔ́ xɔ ɔ sɔ́ dó alɔ mɛ nú Mawu ɖò 25 Kisilewu 165 J.H.M. tɔn; Antiochus savɔ̌ e ma sɔgbe ǎ é ɖò vɔsakpe ɔ jí sɛ́dó Zewusi gudo é ɔ, xwè atɔn pɛ́ɛ bló wɛ é ɖè nɛ. È lɛ́vɔ jɛ vɔ̌ e è nɔ dó zo sɛ́dó Jehovah ayihɔngbe ayihɔngbe lɛ é dó zo jí. Fí ɖé ɖò Mawuxówema ɔ mɛ, bo xlɛ́ tlɔlɔ ɖɔ Jehovah wɛ bló bɔ Judasi Makabée ɖó ɖuɖeji, bo lɛ́ xlɛ́ ali i bɔ é vɔ́ tɛmpli ɔ blóɖó ǎ. Amɔ̌, Jehovah zán sunnu akɔta ɖevo tɔn lɛ, ɖi Silusi Pɛsi tɔn, bɔ linlin e kúnkplá sinsɛn-biblo sɛ́dó È lɛ é jɛnu. (Eza 45:1) Enɛ wu ɔ, é sɔgbe bɔ è na wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ Jehovah hɛn ɔ é na zán sunnu ɖé ɖò togun e zé éɖée jó n’i é mɛ dó wà jlǒ Tɔn. Mawuxówema ɔ xlɛ́ ɖɔ tɛmpli ɔ ɖó na ɖò te bɔ è na ɖò zinzan wɛ, bonu nǔɖɔɖ’ayǐ ɖěɖee kúnkplá Mɛsiya ɔ, sinsɛnzɔ́ tɔn, kpo vɔsisa tɔn kpo lɛ é na mɔ tɛn dó jɛnu. Gɔ́ na ɔ, vɔsisa Levíi-ví lɛ tɔn lɛ ɖó na kpó ɖò yiyi wɛ kaka jɛ hwenu e Mɛsiya ɔ na savɔ̌ ɖaxó hugǎn ɔ é, é wɛ nyí ɖɔ é na sɔ́ gbɛ̀ tɔn jó dó gbɛtɔ́ lɛ tamɛ. (Da 9:27; Jn 2:17; Eb 9:11-14) È ɖegbe nú ahwanvu Klisu tɔn lɛ ɖɔ ye ni nɔ ɖu Xɔ Sísɔ́ D’alɔ Mɛ nú Mawu Sín Xwè ɔ ǎ. (Kolo 2:16, 17) É ɖò mɔ̌ có, kúnnuɖenú ɖebǔ xlɛ́ ɖɔ Jezu alǒ ahwanvu tɔn lɛ jɛ agɔ dó xwè enɛ ɖuɖu ǎ.
8-14 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JAAN 11-12
“Nɔ Sè Wuvɛ̌ Xá Mɛ Jezu Ðɔhun”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Jn 11:24, 25 jí
un tuùn ɖɔ é na fɔ́n: Mata vɛdo ɖɔ fínfɔ́n sín kú sɔgudo tɔn, ee na tíìn ɖò azǎn gudogudo tɔn gbè é xó ɖɔ wɛ Jezu ɖè sín. (Kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó Jn 6:39 jí.) Nǔ e é ɖi nú nǔkplɔnmɛ enɛ é jiwǔ. Nǔkplɔnmɛ e zawě é ɖé wɛ fínfɔ́n sín kú nyí ɖò Mawuxówema ɔ mɛ có, sinsɛngán hwetɔnnu tɔn ɖěɖee è nɔ ylɔ́ ɖɔ Saduseɛn lɛ é gbɛ́ ɖɔ fínfɔ́n sín kú kún ɖè ó. (Da 12:13; Mk 12:18) Ðò alɔ ɖevo mɛ ɔ, Falizyɛn lɛ ɖi nǔ ɖɔ lindɔ̌n kún nɔ kú ó. Amɔ̌, è ko fɔ́n mɛ e kú b’ɛ lín Lazáa ɖɔhun lɛ é ɖě sín kú kpɔ́n ǎ có, Mata tuùn ɖɔ Jezu kplɔ́n nǔ mɛ dó nukúnɖiɖó fínfɔ́n sín kú tɔn wu, bo tlɛ fɔ́n mɛɖé lɛ sín kú.
Nyɛ wɛ nyí fínfɔ́n sín kú, bo lɛ́ nyí gbɛ̀: Kú Jezu ɖesunɔ tɔn kpo fínfɔ́n sín kú tɔn kpo hun fínfɔ́n sín kú wá gbɛ̀ sín ali nú mɛkúkú lɛ. Ee Jehovah fɔ́n Jezu sín kú gudo é ɔ, é nyí hlɔnhlɔn e é na dó fɔ́n mɛ na é kɛɖɛ wɛ É na ɛ ǎ, loɔ, é lɛ́ na ɛ acɛ b’ɛ na na gbɛ̀ mavɔmavɔ mɛ. (Kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó Jn 5:26 jí.) Ðò Nǔ 1:18 mɛ ɔ, Jezu ylɔ́ éɖée ɖɔ “mɛ gbɛɖe ɔ,” bɔ ‘kú kpodo Yɔdo kpan sín cávi ɖò emi sí.’ Enɛ wu ɔ, Jezu wɛ nyí nukúnɖiɖó nú mɛ e ɖò gbɛ̀ lɛ é kpo mɛkúkú lɛ kpo. É d’akpá ɖɔ emi na hun yɔdo lɛ bo na na gbɛ̀ mɛkúkú lɛ, vlafo dó jixwé bɔ ye na kp’acɛ xá ɛ alǒ dó ayikúngban yɔyɔ̌ e acɛkpikpa tɔn jixwé tɔn ɔ na kp’acɛ na é jí.—Jn 5:28, 29; 2Pi 3:13.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ Jn 11:33-35 jí
ɖò avǐ ya wɛ: Alǒ “ɖò alě na wɛ.” Hwɛhwɛ ɔ, xókwín Glɛkigbe tɔn e è zán nú “ɖò avǐ ya wɛ” é nɔ dó gesí ɖò avǐ ya wɛ hoho. Xókwín ɖokpo ɔ wɛ è zán nú Jezu hwenu e é ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ è na sú kún dó nú Jeluzalɛmu é.—Lk 19:41.
lanmɛ tɔn slɔ́ fún, bɔ ayi tɔn bǐ gbado: Xokplé xókwín gbè dodó ɔ tɔn wè enɛ lɛ tɔn ɖè lee nǔ cí nú Jezu syɛnsyɛn ɖò ninɔmɛ enɛ mɛ é xlɛ́. Ðò kpaa mɛ ɔ, xókwín Glɛkigbe tɔn e è lilɛ dó “lanmɛ tɔn slɔ́ fún” é (émbrimaomaï) nɔ ɖè lee nǔ cí nú mɛ syɛnsyɛn é xlɛ́, amɔ̌, ɖò fí ɔ, é xlɛ́ ɖɔ ninɔmɛ ɔ byɔ lanmɛ nú Jezu kaka bɔ lanmɛ tɔn slɔ́ fún. Xókwín Glɛkigbe tɔn e è lilɛ dó “ayi tɔn bǐ gbado” é (tarassô) nɔ dó gesí matanmatan súnsún. Sɔgbe kpo nǔ e akɔwé ɖé ɖɔ é kpo ɔ, ɖò fí ɔ, tinmɛ tɔn wɛ nyí “hɛn ayi mɛtɔn fan; dó wuvɛ̌ ɖaxó lanmɛ nú mɛ alǒ dɔn mɛ dó aluwɛ ɖaxó mɛ.” È zán xókwín ɖokpo ɔ ɖò Jn 13:21 mɛ dó ɖè lee nǔ cí nú Jezu dó sà e na sà ɛ wɛ Judasi ɖè é wu é xlɛ́.—Kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó Jn 11:35 jí.
ya avǐ: Xókwín e è zán ɖò fí é (dakruô) nyí xókwín Glɛkigbe tɔn alɔkpa e è nɔ lilɛ dó “ɖasin,” bɔ è zán ɖò wemafɔ lěhun lɛ mɛ é: Lk 7:38; Mɛ 20:19, 31; Eb 5:7; Nǔ 7:17; 21:4. É cí ɖɔ ɖasin e kun é jí wɛ è sɔ́ ayi ɖó hugǎn avǐ e ya wɛ è ɖè hoho é ɖɔhun. Ðò Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Glɛkigbe Mɛ É mɛ ɔ, wemafɔ elɔ kɛɖɛ mɛ wɛ è zán xókwín Glɛkigbe tɔn enɛ ɖè, bɔ é gbɔn vo nú ee è zán ɖò Jn 11:33 mɛ (kpɔ́n tinmɛ ɖevo) dó tinmɛ avǐ e ya wɛ Mali kpo Jwifu lɛ kpo ɖè é é. Jezu tuùn ɖɔ emi na fɔ́n Lazáa sín kú, amɔ̌, aluwɛ mɛ e é mɔ xɔ́ntɔn vívɛ́ tɔn lɛ ɖè é blawǔ n’i tawun. Wanyiyi ɖaxó e Jezu ɖó nú xɔ́ntɔn tɔn lɛ é kpo wuvɛ̌ e sè xá ye wɛ é ɖè é kpo sísɛ́ ɛ b’ɛ kun ɖasin ɖò agbawungba. Tan enɛ xlɛ́ vaan ɖɔ Jezu nɔ sè wuvɛ̌ xá mɛ ɖěɖee sín mɛvívɛ́ kú Adamu tɔn hu lɛ é.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 11:49 jí
vɔsanúxwlémawutɔ́ ɖaxó: Hwenu e Izlayɛli nyí akɔta ɖé bo ɖò éɖée kannu é ɔ, vɔsanúxwlémawutɔ́ ɖaxó ɔ nɔ nɔ zinkpo jí nú gbɛhwenu tɔn bǐ. (Kɛ́ 35:25) Amɔ̌, hwenu e Hlɔmanu lɛ xɔ Izlayɛli tò é ɔ, acɛkpatɔ́ ɖěɖee Hlɔma nɔ sɔ́ lɛ é ɖó acɛ bo na sɔ́ vɔsanúxwlémawutɔ́ ɖaxó ɔ alǒ kɔ́n gǎn ɛ. (Kpɔ́n Xógbe ɖé lɛ Sín Tinmɛ, “Vɔsanúxwlémawutɔ́ ɖaxó.”) Kayifu, ee Hlɔmanu lɛ sɔ́ é, nyí acɛkpatɔ́ bíbí ɖé bo nɔ zinkpo jí hú mɛ e jɛ nukɔn n’i tlolo lɛ é bǐ. È sɔ́ ɛ ɖò 18 H.M. tɔn mɔ̌, bɔ é nɔ zinkpo jí kaka jɛ 36 H.M. tɔn mɔ̌. Ðɔ e Jaan ɖɔ ɖɔ Kayifu nyí vɔsanúxwlémawutɔ́ ɖaxó xwè enɛ xwè é, é wɛ nyí ɖɔ ɖò 33 H.M. tɔn é ɔ, é cí ɖɔ ɖiɖɔ wɛ é ɖè ɖɔ xwè manawɔn e mɛ è hu Jezu é ɖò xwè ɖěɖee Kayifu nyí vɔsanúxwlémawutɔ́ ɖaxó na lɛ é mɛ ɖɔhun.—Kpɔ́n Nud. B12 bá mɔ fí e Kayifu sín xwé sixu ko ɖè é.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Jn 12:42 jí
gǎn lɛ: Ðò fí ɔ, é cí ɖɔ xókwín Glɛkigbe tɔn e è lilɛ dó “gǎn lɛ” é ɖò gesí dó Hwɛɖɔxɔsa Ðaxó Jwifu lɛ tɔn sín hagbɛ̌ lɛ wɛ ɖɔhun. È zán xókwín ɔ ɖò Jn 3:1 mɛ dó dó gesí Nikodɛmu, ee ɖò hwɛɖɔxɔsa enɛ sín hagbɛ̌ lɛ mɛ é.—Kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó Jn 3:1 jí.
nya . . . tɔ́n sín kplɔ́ngbasá: Alǒ “ɖè sín mɛ mɛ; dó kplɔ́ngbasá ɔ wiwa sín sɛ́n nú mɛ.” Jn 9:22; 12:42 kpo 16:2 kpo kɛɖɛ mɛ wɛ è zán xókwín Glɛkigbe tɔn a·po·sy·naʹgo·gos ɔ ɖè. È nɔ wɔn ya nú mɛ e è nya é ɖé, bo nɔ gbɛ́ wǎn n’i lobo nɔ mɔ ɛ dó mɔ mɛ e è ɖè sín mɛ mɛ é ɖé. Nya e è nya mɛ enɛ sín hagbɛ̌ tɔn Jwifu lɛ mɛ gbɔn mɔ̌ é na wà nǔ dó xwédo tɔn wu syɛnsyɛn ɖò akwɛ linu. Nǔkplɔnkplɔn sín tamɛ wɛ è nɔ zán kplɔ́ngbasá lɛ dó jɛ nukɔn, amɔ̌, hweɖelɛnu ɔ, ye nɔ lɛ́ huzu hwɛɖɔxɔsa xá ɔ mɛ tɔn lɛ, bɔ hwɛɖɔxɔsa enɛ lɛ ɖó acɛ bo na ɖó hwɛ nú mɛ ɖɔ è ni sɔ́ lanbá dó xò mɛ na alǒ è ni ɖè mɛ sín mɛ mɛ.—Kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó Mt 10:17 jí.
15-21 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JAAN 13-14
“Kpɔ́ndéwú ɖé Wɛ É Nyí, Bɔ Un Na Mi”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 13:5 jí
jɛ afɔ klɔ́ nú ahwanvu tɔn lɛ jí: Ðò Izlayɛli hwexónu tɔn ɔ, afɔkpa kannɔ e mɛ è nɔ lun afɔ dó lɛ é wɛ gbakpé hugǎn. Kan lɛ nɔ gbɔn afɔkpákpá ta kpo afɔgbɛnnu kpo, enɛ wu ɔ, tomɛyitɔ́ ɖé sín afɔ lɛ nɔ kwiji jɛn wɛ, ɖó afúntúntún alǒ adu e nɔ ɖò ali lɛ jí é wutu. Enɛ wu ɔ, aca wɛ é nyí bɔ mɛɖé na ɖè afɔkpa tɔn lɛ hwenu e é ɖò xwé ɖé gbè na byɔ wɛ é, bɔ jonɔyitɔ́ ɔ na klɔ́ afɔ tɔn lɛ n’i. Biblu ɖɔ xó dó aca enɛ wu azɔn gegě. (Bǐ 18:4, 5; 24:32; 1Sa 25:41; Lk 7:37, 38, 44) Hwenu e Jezu klɔ́ afɔ nú ahwanvu tɔn lɛ é ɔ, é xwedó aca enɛ dó kplɔ́n nǔ taji ɖé ye dó mɛɖéesɔ́hwe kpo mɛsɛntɔ́zɔ́ wiwa nú mɛ ɖevo lɛ kpo jí.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 13:12-14 jí
ɖó na: Alǒ “ɖò dandan ɖɔ.” Akwɛzinzan linu wɛ è nɔ zán xókwín Glɛkigbe tɔn e è zán ɖò wemafɔ elɔ mɛ é ɖè hwɛhwɛ, bɔ tinmɛ tɔn dodó ɔ nyí “ɖu axɔ dó mɛɖé; ɖu nǔɖe xɔ́ dó mɛɖé.” (Mt 18:28, 30, 34; Lk 16:5, 7) Ðò wemafɔ elɔ kpo ɖevo lɛ kpo mɛ ɔ, è zán ɖò ali e gbló ada bǐ é nu, bɔ tinmɛ tɔn nyí é ɖò dandan ɖɔ è ni, alǒ è ɖó na wà nǔɖe.—1Jn 3:16; 4:11; 3Jn 8.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 14:6 jí
Nyɛ wɛ nyí ali ɔ, bo nyí nǔgbo ɔ, bo ka lɛ́ nyí gbɛ̀ ɔ: Jezu nyí ali ɔ, ɖó éɖokponɔ géé jí jɛn è sixu gbɔn bo sɛkpɔ Mawu ɖò ɖɛ mɛ. É wɛ lɛ́ nyí “ali” e gbɛtɔ́ lɛ na gbɔn bo dóhwɛ gbɔ xá Mawu é. (Jn 16:23; Hlɔ 5:8) Jezu nyí nǔgbo ɔ, ɖó é ɖɔ xó bo lɛ́ zán gbɛ̀ sɔgbe xá nǔgbo ɔ. É lɛ́ bló bɔ nǔɖɔɖ’ayǐ gegě jɛnu gbɔn jǐ tɔn, bo ɖè azɔ̌ taji e nyí étɔn bonu linlin Mawu tɔn na dó jɛ jlɔ́ é xlɛ́. (Jn 1:14; Nǔ 19:10) Nǔɖɔɖ’ayǐ enɛ lɛ wá nyí “ ‘ɛɛn’ [alǒ jɛnu] gbɔn jǐ tɔn.” (2Kɔ 1:20, nwt) Jezu nyí gbɛ̀ ɔ, ɖó gbɔn gbɛxixɔ ɔ gblamɛ ɔ, é hun ali nú gbɛtɔ́ lɛ bɔ ye na mɔ “gbɛ̀ jɔ gbɛ̀ ɔ” yí, é wɛ nyí “gbɛ̀ mavɔmavɔ.” (1Ti 6:12, 19; Efɛ 1:7; 1Jn 1:7) É na lɛ́vɔ nyí “gbɛ̀ ɔ” nú gbɛtɔ́ livi mɔkpan e è na fɔ́n sín kú lɛ é, kpo nukúnɖiɖó ɔ kpo ɖɔ ye na nɔ gbɛ̀ kaka sɔyi ɖò Palaɖisi mɛ.—Jn 5:28, 29.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 14:12 jí
jlɛ́ nǔ . . . hú mɔ̌: É nyí ɖiɖɔ wɛ Jezu ɖè ɖɔ azɔ̌ jiwǔ ɖěɖee ahwanvu emitɔn lɛ na wà lɛ é na hugǎn ee emiɖesunɔ wà lɛ é ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, é mɔ nǔ jɛ wu kpo mɛɖéesɔ́hwe kpo ɖɔ fí e ye na jla Mawuxó ɔ gbɔn, bo lɛ́ kplɔ́n nǔ mɛ gbɔn é na dagba hú fí e emilɛ gbɔn é. Ahwanvu tɔn lɛ na w’azɔ̌ gbɔn xá gegě mɛ, ba mɛ gegě mɔ, bo na lɛ́ jla Mawuxó ɔ nú táan gegě hú éyɛ. Xó Jezu tɔn lɛ xlɛ́ vaan ɖɔ é ba ɖɔ ahwanvu emitɔn lɛ ni gbɛkan dó azɔ̌ emitɔn nu.
22-28 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JAAN 15-17
“Mi Nyí Gbɛ̀ ɔ Tɔn Ǎ”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 15:19 jí
gbɛ̀: Ðò ninɔmɛ elɔ mɛ ɔ, xókwín Glɛkigbe tɔn kosmos dó gesí gbɛtɔ́ gbɛ̀ ɔ mɛ tɔn ɖěɖee ɖò vo nú mɛsɛntɔ́ Mawu tɔn lɛ é, gbɛtɔ́ ɖěɖee ma nɔ wà nǔ jlɔjlɔ ǎ, lobo dó gudo Mawu lɛ é. Jaan ɖokponɔ géé wɛ nyí Wɛnɖagbe-Wlantɔ́ e vɔ́ xó e Jezu ɖɔ, bo ɖɔ ahwanvu emitɔn lɛ nyí gbɛ̀ ɔ tɔn ǎ é ɖɔ. Linlin ɖokpo ɔ lɛ́ tɔ́n azɔn we ɖò ɖɛ gudo tɔn e Jezu xò xá mɛsɛ́dó tɔn gbejinɔtɔ́ lɛ é mɛ.—Jn 17:14, 16.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 15:21 jí
ɖó nyikɔ ce wutu: Ðò Biblu mɛ ɔ, hweɖelɛnu ɔ, xókwín “nyikɔ” ɔ nɔ nɔte nú mɛ e ɖó nyikɔ ɔ ta é, walɔ tɔn, kpo nǔ e é nyí dó te é bǐ kpo. (Kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó Mt 6:9 jí.) Ðò nyikɔ Jezu tɔn kpáxwé ɔ, nyikɔ ɔ lɛ́vɔ nɔte nú acɛ e Tɔ́ tɔn na ɛ é, kpo tɛn e mɛ É sɔ́ ɛ ɖó é kpo. (Mt 28:18; Fili 2:9, 10; Eb 1:3, 4) Ðò wemafɔ elɔ mɛ ɔ, Jezu tinmɛ nǔ e wu gbɛtɔ́ e ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ lɛ é na wà nǔ dó ahwanvu tɔn lɛ wu é bo ɖɔ: ɖó ye tuùn Mɛ e sɛ́ mì dó é ǎ. Mawu tuùntuùn na d’alɔ ye bɔ ye na mɔ nukúnnú jɛ nǔ e nyikɔ Jezu tɔn nɔte na é mɛ, bo lɛ́ yí gbè na. (Mɛ 4:12) Enɛ na byɔ ɖɔ ye na lɛ́ tuùn tɛn e mɛ Jezu ɖè é, ɖɔ Mawu sɔ́ ɛ Axɔsu, b’ɛ nyí Axɔsu axɔsu lɛ tɔn, bɔ gbɛtɔ́ lɛ bǐ ɖó na nɔ hwíhwɛ́ yeɖée dó glɔ̌ tɔn, bo na mɔ tɛn dó gán.—Jn 17:3; Nǔ 19:11-16; sɔ́ jlɛ́ dó Ðɛ 2:7-12 wu.
it-1-F 555
Akɔ́nkpinkpan
Klisanwun lɛ ɖó hudo akɔ́nkpinkpan tɔn bo na dó nɔ mimɛ̌ jí ɖò linlin kpo nǔwalɔ gbɛ̀ e jɛ zɔ nú Jehovah Mawu é tɔn lɛ kpo mɛ. Ye lɛ́ ɖó hudo akɔ́nkpinkpan tɔn bo na dó nɔ gbeji n’i, enyi gbɛ̀ ɔ na bo gbɛ́ wǎn nú ye ɔ nɛ. Jezu Klisu ɖɔ nú ahwanvu tɔn lɛ ɖɔ: “Mi na mɔ wuvɛ̌ ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ; loɔ, mi kpan akɔ́n, ɖó un ko ɖu ɖò gbɛ̀ ɔ jí.” (Jn 16:33) Vǐ Mawu tɔn jó éɖée dó nú gbɛ̀ ɔ wà nǔ dó wǔ tɔn kpɔ́n ǎ, loɔ, é lɔn bo wà nǔ gbɛ̀ ɔ ɖɔhun ɖò ali ɖebǔ nu ǎ, dó ɖu ɖò jǐ tɔn. Kpɔ́ndéwú ɖagbe e Jezu Klisu ɖó, bo ɖu ɖò gbɛ̀ ɔ jí é, gɔ́ nú gbɛ̀ mímɛ́ e é zán é, sixu na akɔ́nkpinkpan e sín hudo mɛɖé ɖó é mɛ ɔ, bɔ é na wà nǔ éɖɔhun, bo ɖó wǔ zɔ nú gbɛ̀ ɔ, lobo nɔ mimɛ̌ jí.—Jn 17:16.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Jn 17:21-23 jí
ɖokpo: Alǒ “ɖò bǔ.” Jezu xoɖɛ ɖɔ ahwanvu emitɔn nǔgbo lɛ na nyí “ɖokpo,” na nɔ bǔ bo w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ dó nya nǔ ɖokpo ɔ gbé, lee é kpo Tɔ́ tɔn kpo nyí “ɖokpo,” bo nɔ wà nǔ ɖó kpɔ́, lobo nɔ lɛ́ ɖó linlin ɖokpo ɔ é ɖɔhun. (Jn 17:22) Ðò 1Kɔ 3:6-9 mɛ ɔ, Pɔlu ɖɔ xó dó bǔninɔ alɔkpa e ɖò Klisanwun sinsɛnzɔ́watɔ́ lɛ tɛntin é wu, ɖɔ ye ɖò azɔ̌ wà xá yeɖée lɛ wɛ, bo lɛ́ ɖò wiwa xá Mawu wɛ.—Kpɔ́n 1Kɔ 3:8 kpo tinmɛ ɖevo lɛ dó Jn 10:30; 17:11 jí kpo.
nǔ bǐ na dó sixu vɔ ɖò bǔninɔ yetɔn wu: Alǒ “nɔ bǔ bǐ mlɛ́mlɛ́.” Ðò wemafɔ elɔ mɛ ɔ, Jezu cá bǔninɔ e nǔ bǐ vɔ ɖ’ewu é ɖó kpɔ́ xá lee Tɔ́ ɔ na yí wǎn nú mɛ gbɔn é. Enɛ sɔgbe xá Kolo 3:14, finɛ ɖɔ: “Wanyiyi ɔ wɛ nɔ dɔn nǔ enɛ lɛ bǐ cá, bɔ ye nɔ nɔ bǔ ganji.” Bǔninɔ enɛ e nǔ bǐ vɔ ɖ’ewu é ɖó dogbó. É nyí ɖiɖɔ wɛ è ɖè ɖɔ vogbingbɔn e ɖò gbɛtɔ́ alɔkpa e è nyí é mɛ lɛ é, ɖi nǔwukpíkpé mɛɖesunɔ tɔn lɛ, walɔ mɛtɔn lɛ, kpo ayixa mɛtɔn kpo bǐ bú ǎ. Ðiɖɔ wɛ è ɖè ɖɔ ahwanvu Jezu tɔn lɛ ɖò bǔ ɖò nǔwalɔ, nǔɖiɖi, kpo mɛkplɔnkplɔn kpo mɛ.—Hlɔ 15:5, 6; 1Kɔ 1:10; Efɛ 4:3; Fili 1:27.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 17:24 jí
ɖó gbɛ̀ ɔ: Xókwín Glɛkigbe tɔn e è zán nú “ɖó” é wɛ è lilɛ dó “mɔ xò” ɖò Eblée lɛ 11:11 mɛ. Xókwín enɛ e è zán ɖò xógbe “ɖó gbɛ̀ ɔ” mɛ ɖò wemafɔ elɔ mɛ é ɔ, é cí ɖɔ Adamu kpo Ɛvu kpo sín vǐ lɛ sín jiji dó gesí wɛ é ɖè. Jezu dɔn xógbe “ɖó gbɛ̀ ɔ” ɔ ɖó bǔ xá Abɛli, é cí ɖɔ éyɛ wɛ nyí gbɛtɔ́ nukɔntɔn e è vɔ́ xɔ é, bo nyí mɛ nukɔntɔn e è ‘wlan nyikɔ tɔn dó gbɛwema ɔ mɛ sín bǐbɛ̌mɛ gbɛ̀ ɔ tɔn’ é ɖɔhun. (Lk 11:50, 51; Nǔ 17:8) Xó enɛ lɛ e Jezu ɖɔ dó ɖɛ mɛ sɛ́dó Tɔ́ tɔn é lɛ́ dó zǒgbe jí ɖɔ, cobonu Adamu kpo Ɛvu kpo na jì vǐ ɔ, Mawu ko yí wǎn nú Vǐɖokponɔ tɔn.
29 OCTOBRE–4 NOVEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JAAN 18-19
“Jezu Ðekúnnu Nú Nǔgbo Ɔ”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Jn 18:37 jí
ɖekúnnu nú: Lee è zán gbɔn ɖò Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Glɛkigbe Mɛ É mɛ gbɔn é ɔ, xókwín Glɛkigbe tɔn ɖěɖee è lilɛ dó “ɖekúnnu nú” (marturéô) kpo “kúnnuɖetɔ́” (marturia; martus) kpo é sín tinmɛ gbló ada. È zán xókwín we lɛ ɖò ali e ɖò wɛn é nu, bo dó ɖekúnnu nú nǔ lɛ tlɔlɔ, alǒ kpo nukúnnúmɔjɛnǔmɛ mɛɖesunɔ tɔn kpo, amɔ̌, “nǔjlajla, zǒgbe didó nǔ jí, xó ɖagbe ɖiɖɔ dó nǔɖe wu” sín linlin lɔmɔ̌ sixu ɖò ye mɛ. É nyí kúnnu kɛɖɛ wɛ Jezu ɖè nú nǔgbo ɔ, bo lɛ́ jla nǔgbo e jí é kú dó lɛ é ǎ, loɔ, gbɛzinzan tɔn lɛ́ jɛhun dó nǔɖɔɖ’ayǐ Tɔ́ tɔn tɔn kpo akpá Tɔn lɛ kpo jí. (2Kɔ 1:20) È ko ɖɔ linlin Mawu tɔn e kúnkplá Axɔsuɖuto ɔ kpo Mɛsiya ɔ e nyí Axɔsu na é kpo é ɖ’ayǐ hlɛ́nhlɛ́n. Gbɛzán Jezu tɔn ayikúngban jí tɔn blebu, ee wá yì fó ɖó kú vɔsisa tɔn e é kú é jí é, zɔ́n bɔ nǔɖɔɖ’ayǐ e kúnkplá ɛ lɛ é bǐ jɛnu, kaka jɛ yɛ alǒ xlɛ̌ nǔ ɖěɖee na wá jɛ bo ɖò akɔjijɛ Sɛ́n ɔ mɛ lɛ é tɔn jí. (Kolo 2:16, 17; Eb 10:1) Enɛ wu ɔ, è sixu ɖɔ ɖɔ Jezu “ɖekúnnu nú nǔgbo ɔ,” gbɔn xó kpo nǔwiwa tɔn lɛ kpo gblamɛ.
nǔgbo ɔ: Jezu ɖò xó ɖɔ dó nǔgbo kpaa wu wɛ ǎ, loɔ, nǔgbo e kúnkplá linlin Mawu tɔn lɛ é wu ɖɔ xó dó wɛ é ɖè. Linlin Mawu tɔn sín akpáxwé taji ɖokpo wɛ nyí ɖɔ Jezu, “Davidi ví” ɔ, nyí Vɔsanúxwlémawutɔ́ Ðaxó bo lɛ́ nyí Axɔsu nú Axɔsuɖuto Mawu tɔn. (Mt 1:1) Jezu tinmɛ ɖɔ hwɛjijɔ taji e wu emi wá gbɛ̀ ɔ mɛ, zán gbɛ̀ ɖò ayikúngban jí, lobo wà sinsɛnzɔ́ emitɔn lɛ é ɖokpo wɛ nyí ɖɔ emi na jla nǔgbo ɔ dó Axɔsuɖuto enɛ wu. Wɛnsagun lɛ jla wɛn mɔhun ɖé jɛ nukɔn nú jiji Jezu tɔn, bo lɛ́ jla hwenu e è jì i ɖò Bɛteleyɛmu Judée tɔn é, toxo enɛ mɛ wɛ è jì Davidi ɖè.—Lk 1:32, 33; 2:10-14.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 18:38a jí
Ani ka nyí nǔgbo ɔ?: É cí ɖɔ nǔgbo kpaa dó gesí wɛ nǔkanbyɔ Pilatu tɔn ɖè ɖɔhun, é nyí “nǔgbo” tawun e wu Jezu ɖɔ xó dó tlolo é ǎ. (Jn 18:37) Enyi nǔ kanbyɔ dó nǔjɔnǔ mɛ wɛ Pilatu ko ɖè ɔ, é ɖò wɛn ɖɔ Jezu na ko na xósin i. Amɔ̌, é cí ɖɔ nǔxokpɔ́n alǒ mɛkiko sín xó ɖé ɖɔ wɛ Pilatu na ko ɖè, cí nǔ ɖɔ ɖiɖɔ wɛ é ɖè ɖɔ, “Nǔgbo? Etɛ ka nyí mɔ̌? Nǔ mɔhun ɖě ɖè ǎ!” Nǔgbo ɔ, Pilatu tlɛ nɔte kpɔ́n xósin ɔ ǎ, loɔ, é tɔ́n bo yì Jwifu lɛ gɔ́n ɖò kɔ́xo.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 19:30 jí
bɔnu: Alǒ “kú; sɔ́ gbɔ́ ɖě ǎ.” Mɛɖé lɛ ɖɔ ɖɔ xókwín Glɛkigbe tɔn e è lilɛ dó “bɔnu” é sín tinmɛ wɛ nyí ɖɔ Jezu ɖesunɔ jló bo gɔn tagba jɛ bá kpó ɖò gbɛ̀, ɖó nǔ bǐ ko fó wutu. É sɔ́ jlǒ dó “sɔ́ éɖée hwe kaka bo kú.”—Eza 53:12; Jn 10:11.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 19:31 jí
gbɔjɛzán . . . ɖaxó ɖé wɛ nyí azǎn enɛ: Azǎn 15gɔ́ Nisáan tɔn, ee nyí azǎn e bɔ dó Dindinwayixwe ɔ wu é, nɔ nyí gbɔjɛzán ɖé hwebǐnu, enyi é na bo jɛ dó aklunɔzán gbla ɔ sín azǎn ɖebǔ jí ɔ nɛ. (Le 23:5-7) Enyi Gbɔjɛzán bǔnɔ enɛ kplé xá Gbɔjɛzán e ko ɖò ayǐ é (aklunɔzán gbla Jwifu lɛ tɔn sín azǎn tɛnwegɔ́ ɔ, é nɔ bɛ́sín Axɔsuzángbe hwelɛkɔ jɛ Síbígbe hwelɛkɔ) ɔ, é nɔ nyí Gbɔjɛzán “ɖaxó ɖé.” Gbɔjɛzán mɔhun ɖé wɛ bɔ dó azǎn e gbè Jezu kú é wu, é wɛ nyí Axɔsuzángbe. Ðò xwè 29 H.M. tɔn jɛ xwè 35 H.M. tɔn vlamɛ ɔ, xwè ɖokpo géé e mɛ azǎn 14gɔ́ Nisáan tɔn jɛ dó Axɔsuzángbe é wɛ nyí xwè 33 H.M. tɔn. Enɛ wu ɔ, kúnnuɖenú enɛ nɔ gudo nú gbeta e kɔn è wá ɖɔ 14 Nisáan 33 H.M. tɔn wɛ Jezu kú é.