Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
2-8 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 22-23
“Mawu Dó Ablaxamu Kpɔ́n”
w12 1/1 23 akpá. 4-6
Etɛwu Jehovah ka Byɔ Ablaxamu Ðɔ É Ni Sɔ́ Vǐ Tɔn Dó Savɔ̌?
Ð’ayi nǔ e Jehovah ɖɔ nú Ablaxamu é wu: “Kɛnklɛn, zě vǐɖokponɔ towe Izaki; vǐ enɛ e a yí wǎn na sɔmɔ̌ ɔ, zě è . . . dó savɔ̌ nú mì, ɖò só ɔ jí.” (Bǐbɛ̌mɛ 22:2, nwt) Ð’ayi wu ɖɔ Jehovah ɖɔ dó Izaki wu ɖɔ “vǐ enɛ e a yí wǎn na sɔmɔ̌ ɔ.” Jehovah tuùn lě dò Izaki xɔ akwɛ nú Ablaxamu sɔ é. Mawu lɛ́ tuùn lee nǔ nɔ cí n’I dó Vǐ tɔn Jezu wu é. Jehovah yí wǎn nú Jezu sɔmɔ̌, bo ylɔ́ ɛ tlɔlɔ, azɔn we sín jixwé bo ɖɔ “Vǐ vívɛ́ná wɛ a nyí nú mì.”—Maki 1:11; 9:7.
Lɛ̌vɔ ɖ’ayi wu ɖɔ Jehovah zán xókwín “kɛnklɛn” hwenu e é ɖò xó ɖɔ nú Ablaxamu wɛ é. Akɔwé Biblu tɔn ɖokpo ɖɔ ɖɔ xókwín enɛ e Mawu zán é xlɛ́ ɖɔ “AKLUNƆ ɔ tuùn lě dò nǔ e byɔ wɛ é ɖè é xɔ akwɛ sɔ́ é.” Lee mǐ sixu lin gbɔn é ɔ, nǔ enɛ e é byɔ é vɛwǔ nú Ablaxamu tawun; mɔ̌ ɖokpo ɔ, vlafo wɛ mǐ sixu mɔ nǔ jɛ bǎ e mɛ Jehovah na ko sè wuvɛ̌ yì ɖó, hwenu e é mɔ bɔ Vǐ vívɛ́ná tɔn sè wuvɛ̌, bo kú é mɛ bǐ mlɛ́mlɛ́. É ɖò wɛn ɖɔ wuvɛ̌ ɖaxó hugǎn e Jehovah sè é nɛ, é ka sɔ́ na sè mɔhun kpɔ́n ǎ.
Nǔgbo ɔ, enyi mǐ lin nǔ kpɔ́n dó nǔ e Jehovah byɔ Ablaxamu ɖɔ é ni wà é jí ɔ, é sixu cí ɖě nú mǐ có, nǔnywɛnú wɛ é na nyí ɖɔ mǐ ni flín ɖɔ Jehovah kún lɔn nú tɔ́gbó gbejinɔtɔ́ enɛ savɔ̌ ɔ ó. É lɔn nú Ablaxamu sè wuvɛ̌ baɖabaɖa enɛ e mɛjitɔ́ ɖé sixu sè é ǎ; É lɔn nú Izaki kú ǎ. É ɖò mɔ̌ có, Jehovah ka hwlɛn “Vǐ éɖesunɔ tɔn ǎ, bo sɔ́ ɛ jó dó mǐ bǐ tamɛ.” (Hlɔmanu lɛ 8:32) Etɛwu Jehovah ka ɖó wuvɛ̌ syɛnsyɛn mɔhun nú éɖée? É wà mɔ̌ bonu “mǐ na nɔ gbɛ̀ gbɔn jǐ tɔn.” (1 Jaan 4:9) Nǔ enɛ e Mawu wà é flín mǐ ɖɔ é yí wǎn nú mǐ tawun! Enɛ sísɛ́ mǐ bɔ mǐ lɔmɔ̌ na yí wǎn n’i à cé?
w12 15/10 23 akpá. 6
Setónú nú Mawu Bá Ðu Lè Akpá E É Dó Bo Xwlé Nǔ D’eji lɛ É Tɔn
6 Gbɛtɔ́ hwɛhutɔ́ lɛ na mɔ nyɔna wu wɛ Jehovah jɛ akɔ xá ye bo zán xógbe elɔ lɛ: “Nǔ e nyɛ, Aklunɔ [Nǔbǐwukpétɔ́ Jehovah] ɖò ɖiɖɔ wɛ é ɖíe; un xwlé nyiɖée ɖɔ.” (Ezek. 17:16) Biblu ɖɔ xó dó ninɔmɛ vovo 40 jɛji wu bɔ Jehovah Mawu xwlé nǔ dó akpá ɖěɖee é dó lɛ é jí. Vlafo kpɔ́ndéwú enɛ tɔn e è tuùn hugǎn é wɛ nyí lee Mawu wà nǔ xá Ablaxamu gbɔn é. Ðò xwè gegě vlamɛ ɔ, Jehovah dó akpá gegě nú Ablaxamu, bɔ ye kúnkplá akɔ e é jɛ xá ɛ é, bo xlɛ́ ɖɔ kúnkan e sín akpá é dó nú Ablaxamu é na wá gbɔn vǐ tɔn Izaki jí. (Bǐb. 12:1-3, 7; 13:14-17; 15:5, 18; 21:12) Enɛ gudo ɔ, Jehovah dó Ablaxamu kpɔ́n syɛnsyɛn bo ɖɔ n’i ɖɔ é ni na vǐ vívɛ́ná tɔn emi. Ablaxamu dán lɛjɛlɛjɛ ǎ, é setónú bo ko ɖò Izaki na sɔ́ dó savɔ̌ na wɛ cobɔ wɛnsagun Mawu tɔn ɖé wá ɖó è te. Enɛ gudo ɔ, Mawu dó akpá elɔ n’i bo xwlé nǔ d’eji ɖɔ: “Xó e Mawu Mavɔmavɔ ɖɔ ɔ ɖíe: ‘A tɛ vǐɖokponɔ towe mì ǎ. Ðó a wà nǔ gbɔn mɔ̌ wutu ɔ, un xwlé nyɛɖée nú we, un na xoɖɛ dó jǐ we, bɔ vǐ towe lɛ na sukpɔ́ sunví e ɖò jinukúnsin lɛ ɖɔhun; ye na sukpɔ́ nyɛ̌kɛ́n e ɖò xutó ɔ ɖɔhun. Lee vǐ towe lɛ na sukpɔ́ gbɔn ɔ nɛ. Vǐ towe lɛ na ɖu ɖò kɛntɔ́ yetɔn lɛ jí. Ðó a setónú nú mì wutu ɔ, un na wà ɖagbe nú akɔta e ɖò ayikúngban jí lɛ gbɔn vǐ towe lɛ jí.’”—Bǐb. 22:1-3, 9-12, 15-18.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
Jehovah Ylɔ́ Ɛ Ðɔ “Xɔ́ntɔn Ce”
13 Cobonu Ablaxamu na jó mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ dó ɔ, é ɖɔ: “Mi kpo tócí ɔ kpo ni nɔ fí, bonu nyɛ kpo vǐ ɔ kpo na yì sɛn Mawu ɖò só ɔ jí bo wá.” (Bǐb. 22:5) Etɛ ɖɔ gbé Ablaxamu ka ja? Adingban wɛ é ɖó ɖɔ emi kpo Izaki kpo na lɛkɔ, cobo ka tuùn ɖɔ vɔ̌ na sɔ́ ɛ dó sá na wɛ emi ɖè à? Eǒ. Biblu ɖɔ ɖɔ Ablaxamu tuùn ɖɔ Jehovah kpéwú bo na fɔ́n Izaki sín kú. (Xà Eblée lɛ 11:19.) Ablaxamu tuùn ɖɔ Jehovah ko na hlɔnhlɔn emi bɔ emi jì vǐ sunnu ɖé, có é kpo Sala kpo ka ko kpò tawun. (Ebl. 11:11, 12, 18) Enɛ wu ɔ, é tuùn ɖɔ nǔ ɖě kún nɔ gló Jehovah ó. Ablaxamu tuùn nǔ e na jɛ gbè nɛ gbè é ǎ. Amɔ̌, é ɖi nǔ ɖɔ enyi é byɔ ɖó mɔ̌ ɔ, Jehovah na fɔ́n vǐ emitɔn sín kú bonu akpá Mawu tɔn lɛ bǐ na dó jɛnu. Nǔ e wu è ɖɔ dó Ablaxamu wu ɖɔ é nyí “tɔ́ nú mɛ e . . . ɖi nǔ nú Mawu . . . lɛ bǐ” é nɛ.
it-2 642 akpá. 2-3
Nǔ Mɔ Sɛ́dó Nukɔn, Byɔwá
Nǔwukpíkpé nǔ e è na mɔ sɛ́dó nukɔn lɛ é cyancyan tɔn. Nǔwukpíkpé nǔ mɔ sɛ́ dó nukɔn tɔn e Mawu ɖó é nyí flíjɛ nǔkplɔnmɛ byɔwá tɔn tɔn, bo ɖó na sɔgbe xá nǔgbododó jlɔjlɔ éɖesunɔ tɔn lɛ kpo nǔ e é ɖexlɛ́ dó éɖée wu ɖò Xó tɔn mɛ é kpo. Ðò vogbingbɔn mɛ nú nǔkplɔnmɛ byɔwá tɔn ɔ, wemafɔ gegě xlɛ́ ɖɔ Mawu nɔ gbéjé nǔ ɖěɖee jɛ bo kúnkplá ninɔmɛ ɖé é kpɔ́n bɔ enɛ gudo ɔ, é nɔ wá gbeta ɖé kɔn.
Enɛ wu ɔ, ɖò Bǐbɛ̌mɛ 11:5-8 mɛ ɔ, è tinmɛ ɖɔ Mawu ɖó ayi ayikúngban ɔ wu, bo kpɔ́n nǔ e ɖò jijɛ wɛ ɖò Babɛli é, bɔ enɛ gudo lo ɔ, é wá gbeta nǔ e é na wà dó gbà tito masɔgbe enɛ dó é tɔn kɔn. Ee nǔnyanyawiwa gbakpé Sodɔmu kpo Gomɔ́ɔ kpo gudo é ɔ, Jehovah gb’akpá nú Ablaxamu dó gbeta e kɔn é wá é wu (gbɔn wɛnsagun tɔn lɛ jí) bo ɖɔ: “Na wá kpɔ́n ɖɔ hwɛ e dó ye wɛ è ɖè lɛ ɔ, mɔ̌ jɛn wá nǔ gbɔn wɛ ye ɖè nǔgbo à jí, abǐ adingban wɛ. Un jló na tuùn.” (Bǐ 18:20-22; 19:1) Mawu ɖɔ ‘emi zun xɔ́ntɔn xá Ablaxamu,’ bɔ hwenu e Ablaxamu ko ɖibla sɔ́ Izaki dó savɔ̌ na gudo é ɔ, Jehovah ɖɔ: “Un tuùn dìn ɖɔ a nɔ sí mì, bɔ a tɛ vǐɖokponɔ towe mì ǎ.”—Sɔ́ Bǐ 18:19; 22:11, 12 jlɛ́ dó Nɛɛ 9:7, 8 kpo Ga 4:9 kpo wu.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
it-1 608 akpá. 8
Nɛ̌ È ka Sixu Ylɔ́ Ablaxamu Ðɔ Hwɛjijɔnɔ Jɛ Nukɔn nú Kú Jezu Tɔn Gbɔn?
Mɔ̌ ɖokpo ɔ, ɖó nǔɖiɖi Ablaxamu tɔn sísɛ́ ɛ b’ɛ wà nǔ wutu ɔ, Mawu “mɔ Ablaxamu dó mɔ hwɛjijɔnɔ.” (Hlɔ 4:20-22) É ɖò wɛn ɖɔ enɛ ɖò ɖiɖexlɛ́ wɛ ɖɔ éyɛ kpo gbejinɔtɔ́ ɖěɖee nɔ gbɛ̀ jɛ nukɔn nú hwenu e è ɖó agun Klisanwun tɔn ayǐ lɛ é kpo kún gɔn blɔ̌ ɖó alǒ gɔn hwɛ hu ó ǎ; amɔ̌, ɖó ye ɖi nǔ nú akpá Mawu tɔn e kúnkplá “kúnkan” ɔ é, bo ka lɛ́ dǒ gan bo wà nǔ sɔgbe xá gbeɖiɖe Mawu tɔn lɛ wutu ɔ, è lɛ́n ye dó gbɛtɔ́ ɖě lɛ, nǔagɔwatɔ́ e Mawu ma tuùn ǎ lɛ é mɛ ǎ. (Bǐ 3:15; Ðɛ 119:2, 3) Wanyiyi Jehovah tɔn sísɛ́ ɛ b’ɛ xà ye dó xomɛvɔnɔ lɛ mɛ, enyi è jlɛ́ ye dó gbɛtɔ́ ɖěɖee jɛ zɔ nú Mawu lɛ é wu ɔ nɛ. (Ðɛ 32:1, 2; Efɛ 2:12) Hǔn, Mawu sixu zɔn dó nǔɖiɖi gbɛtɔ́ hwɛhutɔ́ mɔhun lɛ tɔn wu bo ɖó kancica ɖagbe xá ye lobo kɔn nyɔna dó ye jí, cobo ka na kpó ɖò nǔ wà sɔgbe xá nǔgbododó jlɔjlɔ éɖesunɔ tɔn lɛ wɛ. (Ðɛ 36:11) É ɖò mɔ̌ có, ye tuùn ɖɔ è ɖó na xɔ gbɛ̀ nú emi sín hwɛhuhu sín gǔ e emi ɖu é sí, bo ɖò te kpɔ́n hwenu e Mawu na wà mɔ̌ dó é.—Ðɛ 49:8-10; Eb 9:26.
9-15 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 24
“Asì Biba nú Izaki”
wp16.3 14 akpá. 3
“Ɛɛn, Na Yì”
Ablaxamu byɔ Eliezɛ́ɛ ɖɔ é ni xwlé nǔ nú emi ɖɔ emi kún na ba asì nú Izaki ɖò nyɔnu Kanáa tɔn lɛ tɛntin ó. Etɛwu? Ðó Kanáanu lɛ nɔ ɖó sísí ɖebǔ nú Jehovah Mawu ǎ, ye ka nɔ lɛ sɛn ɛ ǎ. Ablaxamu tuùn ɖɔ Jehovah ko ɖó táan ɖé bo na dɔn tó nú gbɛtɔ́ e ɖó walɔ nyanya mɔhun lɛ é. Ablaxamu jló ɖɔ vǐ vívɛ́ná emitɔn Izaki ni kpé nǔɖe xá togun mɔhun kpo walɔ blíblí yetɔn lɛ kpo ǎ. É lɛ́vɔ tuùn ɖɔ vǐ emitɔn ɖó azɔ̌ bǔnɔ ɖé bo na wà bɔ akpá Mawu tɔn lɛ na jɛnu.—Bǐbɛ̌mɛ 15:16; 17:19; 24:2-4.
wp16.3 14 akpá. 4
“Ɛɛn, Na Yì”
Eliezɛ́ɛ yì ɖɔ nú mɛ e yí jonɔ tɔn é ɖɔ hwenu e emi wá dotɔ e ɖò Haláani kpá é kɔn é ɔ, emi xoɖɛ sɛ́dó Jehovah Mawu. É byɔ Jehovah ɖɔ é ni sɔ́ ɖyɔvǐ e Izaki na da é. Gbɔn nɛ̌ é? Eliezɛ́ɛ byɔ Mawu ɖɔ é ni bló bonu ɖyɔvǐ e é jló ɖɔ Izaki na da é ni wá dotɔ ɔ kɔn. Nú emi byɔ sin na nu hǔn, é ni sɔ́ jlǒ dó na emi, bo lɛ́ na lakunmi emitɔn lɛ lɔmɔ̌. (Bǐbɛ̌mɛ 24:12-14) Mɛ̌ ka wá bo wà nǔ e é byɔ lɛ é bǐ pɛ́pɛ́pɛ́? Hlebeka wɛ! Kpɔ́n lee nǔ na ko cí n’i hwenu e é sè bɔ Eliezɛ́ɛ kpi tan ɔ nú mɛ tɔn lɛ é!
wp16.3 14 akpá. 6-7
“Ɛɛn, Na Yì”
Aklunɔzán gblamɛ ɖé lɛ jɛ nukɔn ɔ, Eliezɛ́ɛ kan nǔ elɔ byɔ Ablaxamu: “Nú nyɔnu ɔ gbɛ́ ɖɔ emi kún na xwedó mì ó ɔ lo?” Bɔ Ablaxamu ɖɔ n’i ɖɔ: “Nǔ e un ɖɔ bɔ a xwlé ɔ sɔ́ ɖò kɔ nú we ǎ.” (Bǐbɛ̌mɛ 24:39, 41) Ðò xwédo Betuwɛli tɔn lɔmɔ̌ mɛ ɔ, jlǒ nyɔnu ɔ tɔn ɖò taji. Ðó azɔ̌ e è zɔ́n Eliezɛ́ɛ é kpa ɛ wutu ɔ, akpakpa ɖò sísɔ́ ɛ wɛ kaka bɔ ayihɔngbe tɔn zǎnzǎn ɔ, é kanbyɔ ɖɔ emi sixu lɛkɔ kpo Hlebeka kpo yì Kanáa azɔn ɖokpo à jí. Amɔ̌ xwédo ɔ jló ɖɔ Hlebeka ni lɛ́ nɔ kpo ye kpo nú azǎn wǒ vɔ́vɔ́. Wǎgbɔ tɔn ɔ, ye gbɔ bo ɖɔ: “Mǐ ni bo ylɔ́ vǐ ɔ bo na kan nǔ byɔ ɛ.”—Bǐbɛ̌mɛ 24:57.
Alikpléhɔ̌nkantɛn ɖaxó ɖé wɛ Hlebeka wá ɖò gbɛzán tɔn mɛ. Etɛ é ka na ɖɔ? É ka na bló bɔ nǔ tɔn na blawǔ nú tɔ́ tɔn kpo nɔví sunnu tɔn kpo, bo na ɖò vo sà wɛ ɖɔ ye ni xɔ emi sín tò enɛ e emi ma tuùn ǎ é mɛ yiyi sí wɛ à? Alǒ é ka na mɔ ɖɔ wǔjɔmɛ ɖé wɛ é nyí ɖɔ emi ni ɖ’alɔ ɖò nǔ enɛ lɛ e ɖò jijɛ wɛ bɔ é ɖò wɛn ɖɔ Jehovah ɖò gudo na é mɛ à? Xósin e é na é xlɛ́ lee nǔ cí n’i dó ninɔmɛ huzuhuzu enɛ e wá ajijimɛ, bo tlɛ sixu ko dó xɛsi mɛ é wu é. É ɖɔ kpowun ɖɔ: “Ɛɛn, na yì.”—Bǐbɛ̌mɛ 24:58.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
wp16.3 14 akpá. 12-13
“Ɛɛn, Na Yì”
Hlebeka dun sin gɔ́ tɔyizɛ́n tɔn gbadanu ɖokpo bɔ nya mɛxomɔ ɖé kánwezun wá gɔ̌n tɔn bo ɖɔ ni ɖɔ: “Kɛnklɛn na sin e ɖò tɔyizɛ́n towe mɛ ɔ kpɛɖé mì nú má nu.” Nǔ e è byɔ kpo sísí kpo, b’ɛ lɛ́ ɖò jlɛ̌ jí é ɖé nɛ. Hlebeka sixu ko mɔ ɖɔ ali ga wɛ nya ɔ zɔn. Enɛ wu ɔ é yawǔ bo nya tɔyizɛ́n e ɖò abɔ̌ta tɔn é dó kɛ́n bo na sin fífá nya ɔ b’ɛ nu, bo ɖi kɔ. É ɖó ayi wu ɖɔ nya ɔ lɛ́ hɛn lakunmi wǒ bɔ ye ɖò zɔ zaan, lobɔ nǔ e mɛ ye nɔ nu sin ɖè é ka kpó ɖò vɔ̌. É sixu ko mɔ ɖɔ nya ɔ ɖò kpinkpɔn emi wɛ kpo xomɛnyínyɔ́ kpo, bɔ ee é lɔ ka jló na hun alɔ dó na nǔ mɛ lee é kpéwú gbɔn é ɔ, é ɖɔ: “Un na dun sin nú lakunmi towe lɛ lɔmɔ̌ bɔ ye na nu bɔ é na kpé ye.”—Bǐbɛ̌mɛ 24:17-19.
Ð’ayi wu ɖɔ Hlebeka kún na sin kpɛɖé lakunmi wǒ lɛ kpowun ó, loɔ, é na ye bɔ ye nu kaka bɔ é kpé ye. Nú kɔ xú lakunmi ɖé tawun ɔ, é sixu nu sin litli 95 jɛji! Nú mɔ̌ wɛ kɔ xú lakunmi wǒ lɛ bǐ gbɔn hǔn, ganxixo mɔkpan wɛ Hlebeka ɖò azɔ̌ syɛnsyɛn na wà na wɛ mɔ̌ nɛ. Lee nǔ lɛ yì gbɔn é xlɛ́ ɖɔ kɔ kún xú lakunmi lɛ zɛ xwé wu ó ɖɔhun. Amɔ̌, Hlebeka ka tuùn mɔ hwenu e é ɖɔ ɖɔ emi na na sin lakunmi lɛ é à? Eǒ. É ɖò gbesisɔmɛ bɔ akpakpa tlɛ sɔ́ ɛ bonu é na w’azɔ̌ syɛnsyɛn lee é na byɔ gbɔn é dó ɖè xomɛnyínyɔ́ xlɛ́ jonɔ mɛxomɔ enɛ. Nya ɔ yí gbè nú nǔ e Hlebeka ɖɔ é. Hlebeka nɔ kánwezun yì dotɔ ɔ tó, nɔ dun sin gɔ́ tɔyizɛ́n ɔ bo nɔ wá huzu dó nǔ e mɛ kanlin lɛ nɔ nu sin ɖè ɔ mɛ; é ɖò mɔ̌ wà wɛ bɔ nya ɔ ka cí xwíi bo ɖò kpinkpɔn ɛ wɛ tlítlí.—Bǐbɛ̌mɛ 24:20, 21.
wp16.3 13, tinmɛ e ɖò dò é.
“Ɛɛn, Na Yì”
Gbadanu ko sù. Tan ɔ ɖɔ ɖò fí ɖebǔ ɖɔ Hlebeka nɔ dotɔ ɔ tó nú ganxixo gegě ǎ. È ɖɔ ɖɔ mɛ tɔn lɛ ko d’amlɔ cobɔ é lɛkɔ, alǒ mɛɖé wá yì kpɔ́n nǔ e wu sin dundun ɔ ɖu hwenu sɔmɔ̌ n’i é ǎ.
wp16.3 15 akpá. 3
“Ɛɛn, Na Yì”
Azǎn e xó mǐ ɖɔ ɖò bǐbɛ̌mɛ xóta elɔ tɔn é wá sù lo. Ee ye bǐ ɖò Nɛgɛvu gbɔn dín wɛ, bɔ zǎn ko ɖò bibɔ wɛ é ɔ, Hlebeka mɔ bɔ nya ɖé ɖò zɔnlin ɖi wɛ ɖò gblolo mɛ sɛ́dó. Nya ɔ ɖò nǔ lin kpɔ́n wɛ ɖɔhun. Mǐ xà ɖɔ: “Hlebeka . . . lɔ́n jɛte sín lakunmi tɔn jí,” vlafo é nɔte bonu kanlin ɔ jɛ kpoli hwɛ̌ ǎ, bo kanbyɔ mɛsɛntɔ́ Ablaxamu tɔn ɖɔ: “Mɛ̌ ka nyí mɛ enɛ ɔ e ja mǐ kpé gbé ɖò gblolo mɛ fí é?” Ee é sè ɖɔ Izaki wɛ é ɔ, é sɔ́ avɔ tɔn cyɔn ta. (Bǐbɛ̌mɛ 24:62-65) Etɛwu? É ɖò wɛn ɖɔ sísí ɖexlɛ́ mɛ e na da wɛ é ɖè é wɛ é ɖè gbɔn mɔ̌. Mɛɖée hwíhwɛ́ hwíhwɛ́ mɔhun sixu nɔ ma hwɛ́n nǔɖe égbé. É ɖò mɔ̌ có, mɛɖéesɔ́hwe Hlebeka tɔn sixu kplɔ́n nǔ gegě sunnu kpo nyɔnu kpo bǐ. È na ɖɔ ɔ, mɛ̌ ma ka ɖó hudo jijɔ ɖagbeɖagbe enɛ tɔn ǎ?
KLISANWUN GBƐ̀ ZINZAN
Mɛ̌ Mɛ̌ E Un ka Na Ylɔ́
yb08 11 akpá. 3
NǓJLAJLA BǓNƆ ÐÉ NÚ FLǏN KÚ JEZU TƆN
États-Unis
Jacqueline e ɖó xwè 16 é sɔ́ mɛylɔwema Flǐn tɔn ɖokpo nú mɛ̌si tɔn, bo ɖɔ lee tuto ɔ ɖò taji sɔ é n’i. É kpaca ɛ tawun ɖɔ mɛ̌si tɔn wá. Ðó Kpléxɔ Axɔ́suɖuto ɔ tɔn Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ tɔn ɖé mɛ wɛ è bló Flǐn ɔ ɖè wutu ɔ, Jacqueline kplá mɛ̌si tɔn bɔ ye ɖisa gbɔn xwé ɔ gbè ɖò tuto ɔ sín vivɔnu. Lee nǔ lɛ bǐ ɖò mimɛ̌ jí bo lɛ́ ɖò tuto jí gbɔn é, kpo sè e é sè ɖɔ mɛɖéezejotɔ́ lɛ wɛ gbá xɔ ɔ bo nɔ lɛ́ kpé nukún d’ewu é kpo jiwǔ n’i tawun. Ee mɛ̌si ɔ ɖɔ lě dò é ɖu vivǐ xóɖiɖɔ ɔ tɔn sɔ é gudo é ɔ, é kan nǔ elɔ byɔ: “Nɛ̌ un ka sixu ɖu vivǐ Biblu kplɔnkplɔn e xó xóɖɔtɔ́ ɔ ɖɔ é tɔn gbɔn?” Jacqueline ɖɔ n’i kpo awǎjijɛ kpo ɖɔ: “Fí e un ja pɛ́ɛ é nɛ!” Jacqueline jɛ Biblu kplɔ́n xá mɛ̌si tɔn jí lundi lɛ bǐ ɖò wemaxɔmɛ gudo.
yb08 14 akpá. 1
NǓJLAJLA BǓNƆ ÐÉ NÚ FLǏN KÚ JEZU TƆN
Australie
Dɔnkpɛvu e ɖò Biblu kplɔ́n xá Kúnnuɖetɔ́ lɛ wɛ é ɖé jɛ nǔ e kplɔ́n wɛ é ɖè é má xá mɛ ɖěɖee ɖò fí e é nɔ w’azɔ̌ ɖè ɖò lɔnyiji-fɔnkan-xɔsa é jí. Nawe ɖé ɖò ye mɛ e é ɖɔ xó xá lɛ é mɛ bo yí mɛylɔwema Flǐn tɔn ɔ bo ɖɔ ɖɔ emi na wá dò tɔn mɛ. Hwenu e nawe ɔ kpò ɖò winnyawinnya mɛ é ɔ, é sè bɔ è ɖò han jì wɛ ɖò Kpléxɔ Axɔ́suɖuto ɔ tɔn e ɖò akpá yetɔn é ɖé mɛ, bo kanbyɔ mɛjitɔ́ tɔn lɛ ɖɔ emi sixu yì à jí, bɔ ye dó sɛ́n n’i ɖɔ é ni ma kpé nǔ ɖě xá Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ gbeɖé ó. É ɖò mɔ̌ có, é yì kplé ɖé lɛ, amɔ̌, ɖó mɛ tɔn lɛ kpo é kpo wá sɛ̀ tɛn wutu ɔ, é ba Kúnnuɖetɔ́ lɛ kpò. Ee é wá Flǐn ɔ é ɔ, è xlɛ́ ɛ nɔví nyɔnu ɖé, bɔ nɔví nyɔnu ɔ jɛ Biblu kplɔ́n xá ɛ jí. É jɛ kplé agun tɔn lɛ yì jí, bɔ asú tɔn lɔmɔ̌ jɛ biba na kplɔ́n Biblu jí. Ðò táan enɛ mɛ ɔ, dɔnkpɛvu e nɔ w’azɔ̌ ɖò lɔnyiji-fɔnkan-xɔsa ɔ é jɛxa bo huzu wɛnjlatɔ́ e ma ko bló baptɛm ǎ é, bo ɖò gǎn dó bá bló baptɛm.
16-22 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 25-26
“Esawu Sà Vǐɖaxó Sín Acɛ E É Ðó É”
it-1 1224
Jakɔbu
Esawu nyí gběnyatɔ́ e ma nɔ nɔ fí ɖokpo ǎ, nɔ gbɔn nǔkánmɛ nǔkánmɛ, bo ma nɔ lɛ́ gbɔjɛ ǎ é ɖé bɔ tɔ́ tɔn yí wǎn n’i tawun. Loɔ, è tinmɛ ɖɔ Jakɔbu nyí ‘gbejinɔtɔ́ [tam ɖò Ebléegbe mɛ]; goxɔ mɛ jɛn é nɔ ɖè,’ bo nyí kanlinnyitɔ́ e nɔ nɔ xwíi xwíi bɔ è sixu ganjɛ wǔ tɔn ɖɔ é na kpé nukún dó xwégbezɔ́ lɛ wu é ɖé bɔ nɔ tɔn yí wǎn n’i tawun. (Bǐ 25:27, 28) È zán xókwín Ebléegbe tɔn tam ɔ ɖò fí ɖevo dó dó gesí mɛ e sín nǔ nyɔ́ Mawu nukúnmɛ lɛ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, “Mɛ e nɔ kɔn kanjɔ nyi ayǐ lɛ nɔ gbɛ́ wǎn nú gbejinɔtɔ́,” amɔ̌, Jehovah na ganjɛwu mɛ ɖɔ “[gbejinɔtɔ́] nɔ ɖó donu.” (Nǔx 29:10; Ðɛ 37:37) Jɔbu “nɔ wà nǔ jlɔjlɔ, é ɖò gbeji nú Mawu [tam ɖò Ebléegbe mɛ].”—Jɔb 1:1, 8; 2:3.
Etɛwu È ka Na Nɔ Ðè Nǔsumɛnukúnmɛ Xlɛ́?
11 É blawǔ ɖɔ mɛ e xó Biblu ɖɔ lɛ é ɖé lɛ kún ɖè nǔsumɛnukúnmɛ xlɛ́ ó. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mɛjitɔ́ e yí wǎn nú Jehovah bo nɔ lɛ́ ɖó sísí n’i lɛ é wɛ kplɔ́n Esawu có, nǔ mímɛ́ lɛ ka sù nukún tɔn mɛ ǎ. (Xà Eblée lɛ 12:16.) Nɛ̌ enɛ ka wá jɛ wě gbɔn? Esawu zɔn kplakpla jí bo sà vǐɖaxó sín acɛ tɔn nú nɔví sunnu tɔn kpɛví Jakɔbu, bo yí ayikún núsúnnú xlohun ɖé. (Bǐb. 25:30-34) Nukɔnmɛ ɔ, gbeta e kɔn Esawu wá é wá vɛ́ n’i tawun. Amɔ̌, nǔ e é ɖó é wɛ ma sù nukún tɔn mɛ ǎ, enɛ wu ɔ, é ɖó hwɛjijɔ ɖě bo na savo ɖó nyɔna vǐɖaxó sín acɛ ɔ tɔn e é ma yí ǎ é wu ǎ.
it-2 637
Nukɔngbeví
Sín hwexónu ɔ, vǐ sunnu e nyí nukɔngbeví é nɔ ɖò tɛn e sísí jɛxa é ɖé mɛ, bɔ nú tatɔ́ xwédo ɔ tɔn ma sɔ́ ɖò finɛ ǎ ɔ, é wɛ nɔ jɛ tɛn tɔn mɛ. É nɔ ɖu gǔ nǔ e nyí étɔn ɖò tɔ́ tɔn sín nǔ lɛ mɛ é tɔn donu we. (Sɛ́ 21:17) Jozɛfu sɔ́ Hwlibɛni ɖó vǐ ɖaxó sín acɛ e é ɖó é tɛnmɛ ɖò nǔɖuɖu hwenu. (Bǐ 43:33) Amɔ̌, enyi è ɖò vǐ lɛ sín kɛ́n sɔ́ wɛ ɖò Biblu mɛ ɔ, è nɔ bɛ́sín vǐɖaxó lɛ jí dó wlí yɛ̌yi nú ye hwebǐnu ǎ. Hwɛhwɛ ɔ, vǐ nukúnɖeji alǒ ee ɖò gbeji hugǎn é wɛ è nɔ sɔ́ ɖó tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ, é nɔ nyí vǐɖaxó ɔ ǎ.—Bǐ 6:10; 1Tan 1:28; sɔ́ jlɛ́ dó Bǐ 11:26, 32; 12:4 wu.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É
Dìn ɔ, mǐ ni lɛkɔ yì Eblée lɛ 12:16 mɛ, é ɖɔ: “Mɛɖé ni ma nyí agalɛtɔ́ abǐ suɖunúmawutɔ́ [alǒ, nǔ mímɛ́ lɛ ni ma gɔn mɛɖé nukúnmɛ sù] Esawu ɖɔhun ó; Esawu e kpɔ́n dó nǔɖuɖu ká ɖokpo wu, bo sà vǐɖaxó sín acɛ e é ɖó é.” Mi ɖ’ayi nǔ taji ɔ wu ɖò fí à?
Mɛsɛ́dó Pɔlu ɖò xó ɖɔ dó kúnkan Mɛsiya ɔ tɔn wu wɛ ɖò fí ǎ. É tó dó wusyɛn lanmɛ nú Klisanwun lɛ hwɛ̌ bo ɖɔ ɖɔ ye ni “ɖè ali jlɔjlɔ bo gbɔn jí.” Nú ye ma bló mɔ̌ ǎ ɔ, ye na “sú fɛ́nú Mawu tɔn sín ali dó [yeɖée],” é blawǔ ɖɔ nǔ sixu nyí mɔ̌, enyi ye jɛ aga lɛ̀ jí ɔ nɛ. (Ebl. 12:12-16) Nú ye bló mɔ̌ ɔ, ye na cí Esawu ɖɔhun. Nǔ mímɛ́ lɛ sù nukún tɔn mɛ ǎ, bɔ nú è na ɖɔ tlɔlɔ ɔ, é wà suɖunú.
Esawu nɔ gbɛ̀ ɖò tɔ́gbó lɛ hwenu, bɔ é tlɛ sixu ɖó wǔjɔmɛ ɔ hweɖelɛnu bo xwlé vɔsanú Mawu. (Bǐb. 8:20, 21; 12:7, 8; Jɔb. 1:4, 5) Amɔ̌, linlin agbaza tɔn e Esawu ɖó é zɔ́n bɔ é jó wǔjɔmɛ enɛ lɛ bǐ dó, ɖó ayikún núsúnnú ká ɖokpo wu. É sixu ko jló na nyi alɔ nú wuvɛ̌ e xó è ko ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ kúnkan Ablaxamu tɔn na mɔ é. (Bǐb. 15:13) Gɔ́ na ɔ, Esawu lɛ́ xlɛ́ ɖɔ suɖunú lɛ jí wɛ ayi emitɔn ɖè, bɔ nǔ mímɛ́ lɛ sù nukún tɔn mɛ ǎ, ɖó é da nyɔnu pagáwun we, lobo dó akpɔ nú Mɛjitɔ́ tɔn lɛ. (Bǐb. 26:34, 35) Amɔ̌, Jakɔbu ɔ éyɛ wà mɔ̌ ǎ, é wà nǔ e wu é kpé é bo da mɛ e nɔ sɛn Mawu nǔgbo ɔ é ɖé.—Bǐb. 28:6, 7; 29:10-12, 18.
it-2 255 akpá. 6
Adingban
Biblu gbɛ́ bǐ gbídígbídí ɖɔ è ma ɖó adingban ó, amɔ̌, ɖiɖɔ wɛ é ɖè ɖɔ mɛɖé ɖó na ɖɔ nǔgbo dó nǔɖe wu nú mɛ e ma ɖó na tuùn ǎ lɛ é dandan ǎ. Jezu Klisu ɖè wě elɔ xá mɛ: “Nǔ e nyí nǔ mímɛ́ ɔ, mi ma sɔ́ jó nú cukú lɛ ó; ye táa wá huzu kpannukɔn mi, bo wɔ mi ɖu. Mi ma ka bɛ́ jɛ̌ ɖagbeɖagbe mitɔn lɛ nyi dó nukɔn nú han lɛ ó; ye táa wá sɔ́ afɔ dó gbidí na.” (Mt 7:6) Enɛ wu wɛ ɖò ninɔmɛ ɖé lɛ mɛ ɔ, Jezu ma na xósin bǐ mlɛ́mlɛ́, alǒ na xósin tlɔlɔ hwenu e mɔ̌ wiwa sixu wà nǔ dó mɛ wu é ǎ. (Mt 15:1-6; 21:23-27; Jn 7:3-10) É ɖò wɛn ɖɔ nǔ ɖokpo ɔ wɛ Ablaxamu, Izaki, Hlaxabu kpo Elizée kpo wà, bo ma na mɔjɛmɛ ɖagbe lɛ ǎ alǒ hwlá nǔ e jɛ é sín akpáxwé ɖé lɛ dó mɛ e ma nɔ sɛn Jehovah ǎ é ɖé lɛ.—Bǐ 12:10-19; wemata 20; 26:1-10; Joz 2:1-6; Ja 2:25; 2Ax 6:11-23.
23-29 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 27-28
“Jakɔbu Mɔ Nyɔna E É Ðó Acɛ Na É”
w04 15/4 11 akpá. 4-5
Hlebeka: Nyɔnu E Ðó Sísí nú Mawu Bo Wà Nǔ É Ðé
Biblu ɖɔ ɖɔ Izaki tuùn ɖɔ Esawu ɖó na sɛn Jakɔbu ǎ. Ðebǔ wɛ é na bo nyí gbɔn ɔ, Hlebeka kpo Jakɔbu kpo bǐ ko tuùn ɖɔ Izaki gɔ́n wɛ nyɔna ɔ na gosin. Ee Hlebeka sè ɖɔ enyi Esawu ɖa nǔɖuɖu wá nú tɔ́ tɔn ɔ é na kɔn nyɔna dó jǐ tɔn é ɔ, Hlebeka yawǔ wà nǔɖe. Hlebeka ko jó lee é nɔ yawǔ wà nǔ kpo akpakpa sɔ́ mɛ kpo gbɔn ɖò winnyawinnya mɛ é dó ǎ. É ɖegbe nú Jakɔbu ɖɔ é ni sɔ́ gbɔ̌ví we wá nú emi. É na ɖa nǔɖuɖu e asú tɔn yí wǎn na é ɖé. Enɛ gudo ɔ, Jakɔbu ɖó na vlɛ́ Esawu dó mɔ nyɔna ɔ yí. Jakɔbu gbɛ́. Tɔ́ tɔn sixu wɔ́ yɛ tɔn bo dónu i! Hlebeka ka zyan vǎ d’eji bo ɖɔ: “Vǐ ce, enyi mɔ̌ jɛn é na nyí hǔn, nu e é dó we ɔ ni ɖi wǔ ce.” Enɛ gudo ɔ, é ɖa nǔ ɔ, bo bló bɔ Jakɔbu vlɛ́ Esawu, lobo sɛ́ ɛ dó asú tɔn gɔ́n.—Bǐbɛ̌mɛ 27:1-17.
È ɖɔ nǔ e wu Hlebeka wà nǔ gbɔn mɔ̌ é ǎ. Mɛ gegě dó hwɛ ɛ ɖó nǔ e é wà é wu, Biblu ka wà mɔ̌ ǎ, Izaki lɔ wà mɔ̌ hwenu e é wá mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ Jakɔbu jí wɛ emi kɔn nyɔna dó é ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, Izaki lɛ́ dó nyɔna nyɔna jí nú Jakɔbu. (Bǐbɛ̌mɛ 27:29; 28:3, 4) Hlebeka tuùn nǔ e Jehovah ɖɔ ɖ’ayǐ dó vǐ sunnu tɔn lɛ wu é. Enɛ wu ɔ, é wà nǔ e wu é kpé é bǐ bɔ Jakɔbu mɔ nyɔna e sín acɛ e é ɖó é yí. É ɖò wɛn ɖɔ nǔ enɛ sɔgbe xá jlǒ Jehovah tɔn.—Hlɔmanu lɛ 9:6-13.
w07 1/10 31 akpá. 2-3
Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É
Biblu ɖexlɛ́ ɖɔ nǔ mɔhun jɛ ajijimɛ có, é ka tinmɛ hwɛjijɔ e wu Hlebeka kpo Jakɔbu kpo wà nǔ gbɔn mɔ̌ é hlɛ́nhlɛ́n ǎ. Mǐ ɖó na ɖ’ayi wu ɖɔ Xó Mawu tɔn kún dóhwɛ Hlebeka kpo Jakɔbu kpo ó, mɔ̌ jɛn é ma ka jɛ ahwan ye jí, bɔ mɔ mɛ ɔ é ɖó kpɔ́ndéwú adingbanɖiɖó alǒ mɛ flúflú tɔn ɖé ayǐ ǎ é nɛ. É ɖò mɔ̌ có, Biblu kɔ́n sɛ̀ sín xó ɔ jí.
Jɛ nukɔn ɔ, tan ɔ xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ Jakɔbu wɛ ɖó na mɔ nyɔna tɔ́ tɔn tɔn, é kún nyí Esawu ó. Ð’ayǐ ɔ, Jakɔbu ko xɔ vǐɖaxó sín acɛ ɔ ɖò sɛ́n linu sín nɔví tɔn hoxo, ee vǐɖaxó sín acɛ ɔ ma sù nukúnmɛ na ǎ, bɔ é sà ɖó nǔɖuɖu wu é sí. Esawu “dóvɛ̌ nú mɛxo e é nyí ɔ sín acɛ.” (Bǐbɛ̌mɛ 25:29-34) Hǔn, yì e Jakɔbu yì tɔ́ tɔn gɔn é ɔ, nyɔna e é ɖó acɛ na ɖò sɛ́n linu é gbé wɛ é tɔ́n.
it-1 295 akpá. 6
Nyɔna
Hwɛhwɛ ɖò tɔ́gbó lɛ hwenu ɔ, táan kpɛɖé jɛ nukɔn nú kú tɔ́ ɖé tɔn ɔ, é nɔ xò nyɔna ɖɛ dó vǐ tɔn lɛ jí. Nǔɖe wɛ bo ɖò taji tawun bo lɛ́ xɔ akwɛ ɖesu. Mɔ̌ mɛ ɔ, Izaki xò nyɔna ɖɛ dó Jakɔbu jí bo vɛ́dó ɖɔ vǐɖaxó emitɔn Esawu wɛ sín. Izaki byɔ fɛ́nú kpo nyɔna kpo nú Jakɔbu hú Esawu; é ɖò wɛn ɖɔ é byɔ Jehovah ɖò ɖɛ mɛ ɖɔ é ni bló nú nyɔna enɛ lɛ ni cɛ́, ɖó é sɔ́ nɔ mɔ nǔ ǎ, bo ko kpò. (Bǐ 27:1-4, 23-29; 28:1, 6; Eb 11:20; 12:16, 17) Ðò nukɔnmɛ ɔ, Izaki tuùn gaan bo dó zǒgbe nyɔna ɔ jí bo lɛ́ gbló ada na. (Bǐ 28:1-4) Cobonu Jakɔbu na kú ɔ, é xò nyɔna ɖɛ dó Jozɛfu sín vǐ we lɛ jí jɛ nukɔn bɔ enɛ gudo ɔ, é wá xò dó vǐ éɖesunɔ tɔn lɛ jí. (Bǐ 48:9, 20; 49:1-28; Eb 11:21) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, cobonu Mɔyizi na kú ɔ, é xò nyɔna ɖɛ dó Izlayɛli togun ɔ blebu jí. (Sɛ́ 33:1) Ðò ninɔmɛ enɛ lɛ bǐ mɛ ɔ, nǔ e wá jɛ lɛ é xlɛ́ ɖɔ nǔ wɛ é nyí bɔ ye ɖɔ ɖ’ayǐ. Ðò ninɔmɛ ɖé lɛ mɛ ɔ, nú mɛɖé ɖò nyɔna ɖɛ xò wɛ ɔ, é nɔ zé alɔ ɖó mɛ e xò ɖɛ na wɛ é ɖè é sín ta.—Bǐ 48:13, 14.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w06 15/4 6 akpá. 3-4
Nǔ Ðěɖee Na Zɔ́n Bɔ A Na Ðɔ Xó Xá Mɛ E A Da É Ganji É
Izaki kpo Hlebeka kpo ka sɔnǔ nú wlɛnwín xóɖɔɖókpɔ́ tɔn ɖagbe lɛ à? Ee vǐ yetɔn Esawu da vǐ nyɔnu Xɛti tɔn we gudo é ɔ, tagba syɛnsyɛn ɖé wá xwetɔ́n. Hlebeka ‘nɔ ɖɔ’ nú Izaki ɖɔ: “Gbɛ̀ ɔ cikɔ nú mì, ɖó Hititi e vǐ ce Esawu da lɛ wu. Enyi Jakɔbu [vǐ sunnu yetɔn kpɛví ɔ] lɔ wá da asì ɖò tò mɛ fí dìn ɔ, nǔ e wu un ɖò gbɛ̀ ɔ na bú dó mì bǐ.” (Bǐbɛ̌mɛ 26:34; 27:46) É ɖò wɛn ɖɔ é ɖɔ nǔ e ɖò adɔ̌ vɛ́ n’i wɛ lɛ é nyi wɛn.
Izaki ɖɔ nú Jakɔbu e nyí nɔví hoxo Esawu tɔn é ɖɔ é ni ma da asì ɖò nyɔnuví Kanáa tɔn lɛ mɛ ó. (Bǐbɛ̌mɛ 28:1, 2) Hlebeka ko ɖɔ linlin tɔn. Asú kpo asì kpo enɛ kpéwú bo ɖɔ xó ɖó kpɔ́ dó tagba xwédo tɔn e sɛ̀ hǔn d’aga é ɖé jí b’ɛ kpa ye, bɔ mɔ mɛ ɔ, ye zé kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖé ɖ’ayǐ nú mǐ. Bɔ nú gbeta e kɔn asú kp’asì kpo lɛ wá é ma ka xò nǔ dó akpa ɖokpo ɔ mɛ ǎ ɔ ka lo?
w04 15/1 28 akpá. 6
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema Bǐbɛ̌mɛ Tɔn Mɛ lɛ É: Akpáxwé II
28:12, 13—Etɛ ka nyí tinmɛ dlɔ̌ e mɛ Jakɔbu mɔ “alya” ɖè é tɔn? “Alya” enɛ sixu ko cí kpekán e è sɔ́ awinnya dó bló yì jǐ é ɖé ɖɔhun, bo ɖò xlɛ́xlɛ́ wɛ ɖɔ xóɖɔɖókpɔ́ tíìn ɖò ayikúngban kpo jinukúnsin kpo tɛntin. Gbɔn e wɛnsagun Mawu tɔn lɛ ɖò alya ɔ jí gbɔn yì jǐ wɛ, bo ɖò te jɛ wɛ é xlɛ́ ɖɔ wɛnsagun enɛ lɛ ɖò sinsɛnzɔ́ wá wɛ ɖò ali taji ɖé lɛ nu ɖò Jehovah kpo gbɛtɔ́ ɖěɖee nǔ yetɔn nyɔ́ nukún tɔn mɛ lɛ é kpo tɛntin.—Jaan 1:51.
30 MARS–5 AVRIL
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 29-30
“Jakɔbu Da Asì”
w03 15/10 29 akpá. 6
Nǔ Gbigbɔ Tɔn lɛ Nɔ Sù Nukún Jakɔbu Tɔn Mɛ
Ðò hwe ɔ nu ɔ, enyi è na asigban xwédo mɛ e na da wɛ è ɖè é tɔn ɔ, enɛ nɔ xlɛ́ ɖɔ alɔwliwli ɔ kún sɔ́ sixu gblá ó. Ðò nukɔn mɛ ɔ, Mɔyizisɛ́n ɔ wá ɖɔ ɖɔ nú è blɛ́ ɖyɔvǐ e ɖò alɔji é ɖé bo ɖóxó xá ɛ ɔ, asigban tɔn na nyí gankwɛ kanɖé wǒ (50) bɔ è na sú. Akɔwé Gordon Wenham ɖi ɖɔ “asigban ɖaxó bǐ ɔ nɛ” amɔ̌, mɛ gegě ka nɔ na “ee hwe hú mɔ̌ é.” (Sɛ́nflínmɛ 22:28, 29) Jakɔbu kpéwú bo na asigban ǎ. Enɛ wu ɔ, é w’azɔ̌ nú Labáan xɔ xwè tɛnwe. Wenham ɖɔ gɔ́ na ɖɔ, “ɖó jokoxotɔ́ ɖé nɔ yí gankwɛ ɖokpo sín vlɔ́ jɛ gankwɛ ɖokpo ɖò sun ɖokpo mɛ ɖò Babilɔnu hwexónu tɔn sín táan mɛ (é bló gankwɛ 42 jɛ gankwɛ 84 ɖò xwè tɛnwe lɛ bǐ mɛ) wutu ɔ, asigban e Jakɔbu ɖɔ ɖɔ emi na na Labáan dó da Hlacɛli é kpé kwɛ tawun.” Labáan yí gbè blewun.—Bǐbɛ̌mɛ 29:19.
w07 1/10 8-9
Nɔví Nɔví Ðěɖee Mɔ Wuvɛ̌ Bo “Dó Izlayɛli-Ví lɛ Sín Kún” lɛ É
Leya blá sé xá tɔ́ tɔn bo dó flú Jakɔbu wɛ à? Alǒ è hɛn ɛ gannugánnú bɔ é setónú nú tɔ́ tɔn? Fitɛ Hlacɛli ka ɖè hwenɛnu? É ka tuùn nǔ e ɖò jijɛ wɛ lɛ é à? Nú é tuùn wɛ ɔ, nɛ̌ nǔ ka cí n’i? É ka sixu gbɛ́ gbè nú tɔ́ tɔn acɛgannaganna-kpanúmɛtɔ́ ɔ à? Biblu na xósin ɖě nú nǔkanbyɔ enɛ lɛ ǎ. Hlacɛli kpo Leya kpo na bo lin nǔ ɖebǔ dó xó ɔ wu ɔ, nǔ e jɛ lɛ é ɖó akpɔ nú Jakɔbu tawun. Labáan wɛ Jakɔbu sin xomɛ dó, é nyí vǐ nyɔnu tɔn lɛ ǎ. É wɛ zɔ́n bɔ é ɖɔ: “Hlacɛli wu wɛ un wà azɔ̌ nú we à cé? Aniwu wɛ a flú mì?” Xósin tɛ Labáan ka na? “È nɔ bló mɔ̌ ɖò gbě mǐtɔn jí fí ǎ. È nɔ sɔ́ vǐ e gbɔn gudo ɔ na asú jɛ nukɔn nú nukɔngbeví ɔ ǎ. Mǐ ni tó ɖu alɔwliwli xwè ɔ hwɛ̌; enɛ gudo ɔ, un na na mɛ ɖě ɔ lɔ we; amɔ̌, a na lɛ́ wà azɔ̌ nú mì nú xwè tɛnwe ɖevo.” (Bǐbɛ̌mɛ 29:25-27) Mɔ̌ mɛ ɔ, Jakɔbu ɖó jlǒ tɔn ǎ cobo ka dó kɔ asì gegě dida mɛ, bɔ é wá tɔ́n kɔ dó wuhwinhwan baɖabaɖa mɛ.
it-2 222 akpá. 5
Alɔwliwli
Nǔwiwa. Ðò Izlayɛli ɔ, é nɔ byɔ ɖɔ è ni yì axɔ́su nukɔn cobo wlí alɔ ǎ có, alɔwliwli xwè lɛ nɔ víví tawun. Hwɛhwɛ ɖò alɔwliwli zán ɔ gbè ɔ yawó ɔ nɔ xwè sɔ dó ba acɔ́ ɖò xwé éɖesu tɔn gbè. Jɛ nukɔn ɔ, é na lɛwǔ bo fún célu. (sɔ́ jlɛ́ dó Hwli 3:3; Eze 23:40 wu.) Hweɖelɛnu ɔ, mɛsɛntɔ́ nyɔnu lɛ nɔ d’alɔ yawó ɔ bɔ é nɔ dó awu gaga wewě ɖé bo nɔ sin gǒjiblanú d’eji, bɔ hwɛhwɛ ɔ, é nɔ kó bo nɔ ba acɔ́ na lee é kpéwú gbɔn é. (Jel 2:32; Nǔ 19:7, 8; Ðɛ 45:13, 14) Enyi é kpéwú ɔ, é nɔ zán acɔ́ɖónú lɛ kpo jɛ̌ lɛ kpo dó b’acɔ́ nú éɖée (Eza 49:18; 61:10; Nǔ 21:2), enɛ gudo ɔ, é nɔ bú avɔ e fɛ́ɖɛ́ é ɖé dó éɖée sín ta kaka yì afɔ. (Eza 3:19, 23) Enɛ ɔ tinmɛ nǔ e wu é bɔwǔ nú Labáan sɔmɔ̌ bɔ é flú Jakɔbu bo na ɛ Leya dó Hlacɛli tɛnmɛ é. (Bǐ 29:23, 25) Hlebeka cyɔn nǔ ta hwenu e é xwè Izaki gɔ́n é. (Bǐ 24:65) Enɛ ɔ xlɛ́ ɖɔ yawó ɔ hwíhwɛ́ éɖée dó asú tɔn glɔ́.—1Kɔ 11:5, 10.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1 48
Mɛ Sísɔ́ Dó Ðó Vǐ
Hlacɛli kpo Leya kpo bǐ nɔ kpɔ́n vǐ e mɛsɛntɔ́ yetɔn lɛ jì nú Jakɔbu lɛ é dó mɔ vǐ yeɖesu tɔn na, ‘bɔ è jì ye ɖó akɔn nú ye.’ (Bǐ 30:3-8, 12, 13, 24) Vǐ enɛ lɛ ɖu gǔ xá vǐ e Jakɔbu sín asì ɖesu lɛ jì n’i lɛ é. Jakɔbu wɛ nyí tɔ́ nú vǐ lɛ, bɔ ɖó nǔɖokan asì lɛ tɔn wɛ mɛsɛntɔ́ nyɔnu lɛ nyí wutu ɔ, Hlacɛli kpo Leya kpo ɖó acɛ dó vǐ enɛ lɛ jí.
w04 15/1 28 akpá. 7
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema Bǐbɛ̌mɛ Tɔn Mɛ lɛ É: Akpáxwé II
30:14, 15—Etɛwu Hlacɛli ka jó ali e hun n’i b’ɛ na mɔ xò é dó ɖó atín sínsɛ́n wanyiyi tɔn kpɛɖé wu? Hwexónu ɔ, è nɔ zán atín sínsɛ́n wanyiyi tɔn dó ɖa amasin na dó sú ali dó nǔjɛmɛji alǒ li fɛn kpò na. È lɛ́ ɖɔ dó atín sínsɛ́n ɔ wu ɖɔ é ɖó nǔwukpíkpé bo nɔ fɔ́n jlǒ xóɖóxámɛ tɔn dó lanmɛ nú mɛ, bo nɔ lɛ́ bló bɔ nǔwukpíkpé vǐjiji tɔn mɛtɔn nɔ jɛji alǒ nɔ d’alɔ bɔ è nɔ yawǔ mɔ xò. (Hanvíví 7:13) Biblu ɖɔ xó dó nǔ e sísɛ́ Hlebeka b’ɛ yí atín sínsɛ́n ɔ dó ali e hun n’i é tɛnmɛ é wu ǎ có, é sixu ko lin ɖɔ atín sínsɛ́n wanyiyi tɔn lɛ na d’alɔ emi bɔ emi na jì vǐ, lobɔ è kún sɔ́ na mɔ xó ɖě ɖɔ dó emi wu ɖó wɛnsinɔ e emi nyí é wu ó. Nǔ nyí mɔ̌ có, xwè ɖé lɛ ko wá yì cobɔ Jehovah “bló bɔ é na jɛ vǐ jì jí.”—Bǐbɛ̌mɛ 30:22-24.