Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
1-7 NOVEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JOZUWÉE 18-19
“Jehovah Má Ayikúngban lɛ kpo Nǔnywɛ Kpo”
it-1 933 akpá. 5
Dogbó
Enɛ wu ɔ, é cí ɖɔ nǔ we wu wɛ è zɔn dó dó má ayikúngban lɛ nú akɔta lɛ ɖɔhun: nǔ e mɛ akɔ e è nyi lɛ é tɔ́n kɔ dó é kpo lee akɔta lɛ d’agba gbɔn é kpo. É sixu nyí fí e akɔta ɖokpo ɖokpo sixu nɔ é mɔ̌ kpowun jɛn akɔ e è nyi lɛ é dó gesí, xlɛ́ fí e akɔta ɖokpo ɖokpo sixu nɔ ɖò tò ɔ mɛ é, totaligbé alǒ tofɔligbé, zǎnzǎnhweji alǒ gbadahweji, xutó alǒ sókanmɛ. Jehovah gɔ́n wɛ akɔ nyinyi xó ɔ gosin, enɛ na zɔ́n bɔ è na nyi alɔ nú wuhwinhwan alǒ jlɛ ɖò akɔta lɛ tɛntin. (Nǔx 16:33, nwt) Mɔ̌ mɛ ɔ, Mawu lɛ́ ɖò gudo nú nǔ lɛ bonu ninɔmɛ akɔta ɖokpo ɖokpo tɔn na sɔgbe xá nǔ e Mawu sɔ́ dó ayi mɛ nú tɔ́gbó Jakɔbu bɔ é ɖɔ ɖ’ayǐ ɖò kúzan tɔn jí b’ɛ ɖò Bǐbɛ̌mɛ 49:1-33 mɛ lɛ é.
it-1 1107 akpá. 6
Gǔ
Ayikúngban e sín gǔ è ɖu lɛ é. Jehovah wɛ na Izlayɛli-ví lɛ gǔ e nyí yetɔn lɛ é, é wɛ ɖɔ dogbó ayikúngban lɛ tɔn nú Mɔyizi. (Kɛ́ 34:1-12; Jo 1:4) Mɔyizi wɛ na ayikúngban Gadi ví lɛ, Hwlibɛni ví lɛ, kpo akɔta vlɔ́ Manasée tɔn kpo. (Kɛ́ 32:33; Jo 14:3) Jozuwée kpo Eleazáa kpo wɛ nyi akɔ bo na ayikúngban akɔta e kpò lɛ é. (Jo 14:1, 2) Sɔgbe xá nǔ e Jakɔbu ɖɔ ɖ’ayǐ ɖò Bǐbɛ̌mɛ 49:5, 7 mɛ é ɔ, Sinmɛnyɔ́ɔ kpo Levíi kpo ɖu ayikúngban ɖě sín gǔ ɖó vovo ǎ. Ayikúngban akɔta Judáa tɔn mɛ wɛ è kpɔ́n (Jo 19:1-9) bo na ayikúngban Sinmɛnyɔ́ɔ ví lɛ (toxo e ma ɖò xutó ǎ lɛ é), bo na toxo 48 Levíi ví lɛ gbɔn ayikúngban Izlayɛli ví lɛ tɔn lɛ bǐ jí. È ɖɔ ɖɔ Jehovah wɛ nyí gǔ Levíi ví lɛ tɔn ɖó é sɔ́ ye bonu ye na wà sinsɛnzɔ́ bǔnɔ n’i ɖò goxɔ ɔ mɛ. È nɔ na ye maɖówǒ bɔ é nɔ nyí gǔ yetɔn ɖó sinsɛnzɔ́ e wà wɛ ye ɖè é takúnmɛ. (Kɛ́ 18:20, 21; 35:6, 7) È nɔ ɖè azɔ̌ nú xwédo lɛ ɖò ayikúngban e nyí akɔta yetɔn tɔn é jí. Ðó xwédo lɛ na ɖò ada gbló wɛ bɔ vǐ sunnu lɛ na ɖu gǔ wutu ɔ, è na ɖò ayikúngban ɔ má wɛ, bɔ kpɛɖé kpɛɖé ɔ, é na ɖò hwihwe d’eji wɛ.
it-1 933 akpá. 6
Dogbó
Enyi akɔ ɔ dó gesí fí e akɔta ɖé na nɔ é gudo ɔ, nǔ wegɔ́ ɖevo na zɔ́n bɔ è na kpɔ́n lee ayikúngban tɔn na d’agba sɔ é: lee mɛ e ɖò akɔta ɔ mɛ é sukpɔ́ gbɔn é. “Mi na nyi akɔ dó tò ɔ, bo na má nú hɛ̌nnu mitɔn lɛ ɖokpo ɖokpo. Hɛ̌nnu e mɛ gbɛtɔ́ sukpɔ́ ɖè lɛ na yí ayikúngban bɔ é na gbló hú hɛ̌nnu e mɛ gbɛtɔ́ ma sukpɔ́ ɖè ǎ lɛ. Mɛ ɖokpo ɖokpo ɖó na yí ayikúngban e è na nyi akɔ bo na na ɛ é. Mi na yí ayikúngban ɔ, bɔ é na nyí mitɔn.” (Kɛ́ 33:54) Fí e akɔ e è nyi é dó gesí é jɛn akɔta ɔ na nɔ, amɔ̌ è sixu bló huzuhuzu ɖé lɛ sɔgbe xá agbadidó ayikúngban ɔ tɔn. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ee è mɔ ɖɔ ayikúngban e Judáa yí é d’agba dín é ɔ, è kán ɖě ɖ’emɛ bo na akɔta Sinmɛnyɔ́ɔ tɔn.—Jo 19:9.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1 934 akpá. 1
Dogbó
Lee tan ɔ ɖɔ ayikúngban e è má ɖò gbadahweji Judɛ́ɛn tɔn lɛ é sín xó gbɔn é ɔ, akɔta Judáa tɔn (Jo 15:1-63), Jozɛfu tɔn (Eflayimu) (Jo 16:1-10), kpo akɔta vlɔ́ Manasée tɔn kpo; akɔta enɛ lɛ e ɖò gbadahweji Judɛ́ɛn tɔn ɔ é (Jo 17:1-13) wɛ è nyi akɔ dó bo má jɛ nukɔn, ɖó è xà dogbó yetɔn lɛ kpo toxo yetɔn lɛ kpo. Enɛ gudo ɔ, é cí ɖɔ è ɖó ayikúngban lɛ mímá te ɖɔhun ɖó ahwangɔnu Izlayɛli tɔn ɔ sɛ̀ tɛn sín Gilugalu yì Silóo wutu. (Jo 14:6; 18:1) È ɖɔ táan nabi e wá yì é ǎ, amɔ̌, é cí ɖɔ Jozuwée wà gbɛ́ nǔ nú akɔta tɛnwe e kpò é ɖó lɛjɛlɛjɛ e dán wɛ ye ɖè bo ma má ayikúngban e kpò lɛ é ǎ wutu. (Jo 18:2, 3) Hwɛjijɔ gegě wɛ è na dó tinmɛ nǔ e wu akɔta tɛnwe lɛ wà nǔ gbɔn mɔ̌ é. Mɛɖé lɛ ɖɔ ɖɔ nǔ e ye hɛn sín ahwangbenu wá lɛ é sukpɔ́, bɔ ayijayǐ kpɛɖé e ye ɖó, ɖó Kanáanu lɛ ma sɔ́ ɖò adohu adohu ɖó nú ye wɛ ǎ é wutu zɔ́n bɔ akɔta enɛ lɛ mɔ ɖɔ é kún ɖò dandan nú è na yawǔ má ayikúngban e kpò lɛ é ó. Akɔta enɛ lɛ sixu ko ɖò hinhɔn nú kɛntɔ́ hlɔnhlɔnnɔ lɛ wɛ bo dán lɛjɛlɛjɛ dó ayikúngban enɛ lɛ mímá wu. (Jo 13:1-7) Gɔ́ na ɔ, é sixu lɛ́ nyí ɖɔ ye tuùn Akpádídó Yikúngban ɔ sín akpáxwé enɛ lɛ sɔ ee è ko má lɛ é ǎ.
8-14 NOVEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JOZUWÉE 20-22
“Nǔ Ðěɖee Nukúnnúmɔjɛnǔmɛ Agɔ ɖé Sixu Kplɔ́n Mǐ lɛ É”
w06 15/4 5 akpá. 3
Lee A Sixu Nɔ Ðɔ Xó Ðó Kpɔ́ Xá Mɛ E A Da É Gbɔn É
Xomɛ ɖiɖɔ nú mɛɖée ganji sixu zɔ́n bɔ è na nyi alɔ nú nukúnnúmɔjɛnǔmɛ agɔ. Ðò bǐbɛ̌mɛ hwenuxó Izlayɛli-ví lɛ tɔn tɔn mɛ ɔ, akɔta Hwlibɛni tɔn, Gadi tɔn kpo akɔta vlɔ́ Manasée tɔn kpo, akɔta enɛ lɛ e nɔ nɔ zǎnzǎnhweji Judɛ́ɛn Tɔ̀ ɔ tɔn lɛ é mɛ̀ “vɔsakpe ɖokpo nyi finɛ bɔ é d’agba ɖesu.” Akɔta ɖě lɛ mɔ nukúnnú jɛ nǔ e ye wà é mɛ nyi dò. Akɔta e ɖò gbadahweji lɛ é lin ɖɔ nɔví yetɔn e ɖò Judɛ́ɛn Tɔ̀ ɔ gudo lɛ é fɔ́n gǔ dó Mawu jí, bo sɔnǔ bá tɔ́n ahwan “gǔfɔntɔ́ lɛ.” Amɔ̌, cobonu ye na yì tɔ́n ahwan akɔta enɛ lɛ e ɖò zǎnzǎnhweji é ɔ, ye sɛ́ mɛɖé lɛ dó bonu ye na yì ɖɔ xó xá ye. Afɔɖiɖe e nǔnywɛ kpé é ɖé wɛ nyí enɛ! Ye mɔ ɖɔ vɔsakpe e ye mɛ̀ é ɔ, é kún nyí vɔ̌ wɛ ye na nɔ dó zo ɖ’eji ɖò ali e ma sɔgbe ǎ é nu ó. É nyɔ́ wà ɔ, akɔta e ɖò zǎnzǎnhweji lɛ é ɖò xɛsi ɖi wɛ ɖɔ akɔta ɖě lɛ táa wá ɖɔ nú ye ɖò sɔgudo ɖɔ: “Nǔɖe kan mi ɖò Mawu Mavɔmavɔ sinsɛn mɛ ǎ.” Vɔsakpe ɔ na nyí kúnnuɖenú ɖɔ ye lɔ nɔ sɛn Jehovah. (Jozuwée 22:10-29) Ye sun nyǐ vɔsakpe ɔ ɖɔ Kúnnuɖetɔ́, vlafo ɖó é na nyí kúnnuɖenú ɖò tɛntin yetɔn ɖɔ Jehovah wɛ nyí Mawu nǔgbo ɔ.—Jozuwée 22:34.
w08 15/11 18 akpá. 5
“Mǐ Ni Bo Ba Nǔ E Nɔ Dɔn Fífá Wá . . . É”
Izlayɛli-ví ɖé lɛ sixu ko lin ɖɔ kúnnuɖenú lɛ ko kpé bo xlɛ́ ɖɔ akɔta enɛ lɛ wà nǔ nyanya, bɔ é na nyɔ́ hú ɖɔ è ni tɔ́n ahwan ye ɖò ajijimɛ bonu ahwanfuntɔ́ gegě ma cí ahwan ó. Akɔta e ɖò gbadahweji Judɛ́ɛn tɔn lɛ é zɔn kplakpla jí dó wà nǔ ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, ye sɛ́ afɔsɔ́ɖótetɔ́ lɛ dó bɔ ye yì ɖɔ xó dó tagba ɔ jí xá nɔví yetɔn lɛ hwɛ̌. Ye kanbyɔ ye ɖɔ: “Agɔ tɛ ka nyí enɛ ɔ bɔ mi jɛ dó Mawu Izlayɛli tɔn ɔ? Égbé dìn ɔ, mi lɛkɔ sín Mawu Izlayɛli tɔn ɔ gudo.” Nǔgbo ɔ wɛ ka nyí ɖɔ akɔta e mɛ̀ vɔsakpe ɔ lɛ é wà gbejimanɔ nú ɖé ǎ. Amɔ̌, nɛ̌ ye ka na wà nǔ gbɔn ɖò hwɛdómɛ enɛ nukɔn? Ye ka na kán gbè nú mɛ e ɖò hwɛ dó ye wɛ lɛ é alǒ gbɛ́ ɖɔ emi kún na ɖɔ xó nú ye ó wɛ à? Akɔta e dóhwɛ wɛ è ɖè lɛ é yí gbè nú ye kpo gbè fífá kpo, bo tinmɛ nú ye nyi wɛn ɖɔ jlǒ e emi ɖó bo na sɛn Jehovah é wɛ sísɛ́ emi bɔ emi wà mɔ̌. Xósin e ye na é cyɔn alɔ kancica e ye ɖó xá Mawu é jí, bo lɛ́ hwlɛn gbɛ̀ gegě gán. Xó ɖiɖɔ ɖó kpɔ́ ɖ’ayɛ̌sí mɛ d’alɔ bɔ ye ɖeɖɛ tagba ɔ, bo lɛ́ mɔ fífá e ye ɖó ɖ’ayǐ é.—Joz. 22:13-34.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1 390 akpá. 4
Kanáa
Nǔgbo wɛ ɖɔ Kanáanu gegě kpéwú bo gán bo jó yeɖée hwenu e Izlayɛli-ví lɛ yí tó yetɔn wósúwósú lɛ é ǎ có, è sixu ɖɔ ɖɔ Jehovah na “ayikúngban e sín akpá [é] dó nú tɔ́gbó yetɔn lɛ . . . bǐ ye,” ɖɔ é na ye “ayi jɛ ayǐ gbɔn dogbó yetɔn lɛ bǐ jí,” ɖɔ “akpá e Mawu Mavɔmavɔ dó nú Izlayɛli togun ɔ lɛ, bǐ wɛ é ɖè. É gɔn ɖebǔ ɖè ǎ.” (Jo 21:43-45) Kɛntɔ́ ɖěɖee lɛlɛ̌ dó Izlayɛli-ví lɛ é bǐ wɛ nɔ ɖò síjá jí bo wà nǔ vo ɖé nú ye ɖò ayijayǐ kpáxwé ǎ. Mawu ko ɖɔ jɛ nukɔn ɖ’ayǐ ɖɔ “kpɛɖé kpɛɖé” wɛ emi na nya Kanáanu lɛ, bonu gběkanlin lɛ ni ma wá gɔ́ ayikúngban e jí mɛɖé ma ɖè ǎ lɛ é ajijimɛ ó. (Tí 23:29, 30; Sɛ́ 7:22) Kanáanu lɛ ɖó ahwanfunnu ɖaxó ɖaxó lɛ, kaka jɛ ahwankɛkɛ e è sɔ́ gan dó bló na lɛ é jí có, enyi Izlayɛli-ví lɛ ma kpéwú bo yí ayikúngban lɛ ɖě ǎ ɔ, è na ɖɔ Jehovah gɔn akpá tɔn lɛ ɖě ɖè wutu wɛ nǔ nyí mɔ̌ ǎ. (Jo 17:16-18; Hwɛ 4:13) É nyɔ́ wà ɔ, tan ɔ xlɛ́ ɖɔ ɖuɖeji kpɛ e Izlayɛli-ví lɛ ma ɖó ǎ é ɔ, gbejimanɔ yetɔn wu wɛ é sín.—Kɛ́ 14:44, 45; Jo 7:1-12.
15-21 NOVEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JOZUWÉE 23-24
“Akpá Gudogudo Tɔn E Jozuwée Gbá nú Akɔta ɔ lɛ É”
it-1 82
Akɔjijɛ
Lee nǔ lɛ ɖè é gbɔn vo hwenu e togun Izlayɛli tɔn yì Kanáa, ee nyí Akpádídó Yikúngban ɔ jí é. Mawu Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ na acɛ bǐ Izlayɛli-ví lɛ dó ayikúngban ɔ jí lee é d’akpá tɔn nú tɔ́gbó yetɔn lɛ gbɔn é. Ye cí jonɔ ɖɔhun ɖò ayikúngban ɔ jí ǎ, bɔ Jehovah dó sɛ́n nú ye ɖɔ ye ni ma jɛ akɔ xá akɔta pagáwun e ɖò finɛ lɛ é ó. (Tí 23:31-33; 34:11-16) Sɛ́n kpo gbeɖiɖe kpo Mawu tɔn lɛ kɛɖɛ wɛ ye ɖó na setónú na, é na nyí nú akɔta e nya gbé è ja lɛ é ǎ. (Le 18:3, 4; 20:22-24) Ðò taji ɔ, è gb’akpá nú ye ɖɔ ye ni ma jɛ akɔ alɔwliwli tɔn xá akɔta enɛ lɛ ó. Akɔjijɛ mɔ̌hun lɛ na dɔn ye bɔ ye na wà nǔ ɖó kpɔ́ xá nyɔnu pagáwun lɛ kɛɖɛ ǎ, loɔ, ye na wà nǔ ɖó kpɔ́ xá hɛ̌nnumɔ yetɔn lɛ lɔmɔ̌, kaka jɛ nǔwalɔ kpo aca kpo sinsɛn nǔvú tɔn yetɔn lɛ jí, bɔ enɛ na dɔn gǔfínfɔ́n wá, bo na huzu mɔ ɖé nú ye.—Sɛ́ 7:2-4; Tí 34:16; Jo 23:12, 13.
w07 1/11 26 akpá. 19-20
Xó Jehovah Tɔn Nɔ Jɛnu Jɛn Wɛ
19 É ɖò gaan ɖɔ nǔ e mǐɖesunɔ lɛ ko mɔ kpo nukún mǐtɔn lɛ kpo é zɔ́n bɔ mǐ sixu ɖɔ: “Mawu Mavɔmavɔ, Mawu [mǐtɔn] kún gɔn akpá e é dó nú [mǐ] lɛ ɖebǔ ɖè ó; bǐ wɛ é ɖè kaka yì fó.” (Jozuwée 23:14) Jehovah nɔ hwlɛn mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ, nɔ cyɔn alɔ ye jí, bo nɔ lɛ́ nɔ gudo nú ye. A sixu ɖɔ akpá e é dó b’ɛ gɔn jijɛnu dó hwetɔnnu é ɖé à? È sixu ǎ. Nǔnywɛnú wɛ é nyí ɖɔ è ni ɖeji dó Xó Mawu tɔn wu.
20 Etɛ sɔgudo ka hɛn nu? Jehovah ɖɔ nú mǐ ɖɔ gegě mǐtɔn sixu ɖó nukúnɖiɖó bo na nɔ gbɛ̀ ɖò ayikúngban e na huzu palaɖisi ɖɛkpɛɖɛkpɛ ɖé é jí. Mɛ kpɛɖé wɛ ɖó nukúnɖiɖó ɔ ɖò mǐ mɛ bo na kp’acɛ xá Klisu ɖò jixwé. Mǐ na bo ɖó nukúnɖiɖó ɖebǔ ɔ, mǐ ɖó hwɛjijɔ lɛ bǐ bo na nɔ gbeji Jozuwée ɖɔhun. Gbè ɖokpo na wá sù bɔ nukúnɖiɖó mǐtɔn na wá jɛnu. Hwenɛnu ɔ, mǐ na flín akpá e Jehovah dó lɛ é bǐ bɔ mǐ lɔ na ɖɔ: “Bǐ wɛ é ɖè kaka yì fó.”
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w04 1/12 12 akpá. 1
Nǔ Ðěɖee Wema Jozuwée Tɔn Sixu Kplɔ́n Mǐ lɛ É
24:2—Ablaxamu sín tɔ́ Tɛlaxi sɛn vodun wɛ à? Jɛ nukɔn hwɛ̌ ɔ, Tɛlaxi nɔ sɛn Jehovah Mawu ǎ. É cí ɖɔ vodun sun tɔn e nɔ nyí Sîn é wɛ é nɔ sɛn: nǔmɛsɛn ɖé wɛ bo gbakpé tawun ɖò Wúu. Sɔgbe xá aca Jwifu lɛ tɔn ɔ, Tɛlaxi tlɛ sixu ko nɔ bló vodun lɛ. É ɖò mɔ̌ có, hwenu e Mawu ɖegbe nú Ablaxamu b’ɛ gosin Wúu é ɔ, Tɛlaxi xwedó è yì Halani.—Bǐbɛ̌mɛ 11:31.
22-28 NOVEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | HWƐÐƆTƆ́ LƐ 1-3
“Tan Akɔ́nkpinkpan kpo Ayi Winniwínní kpo Tɔn Ðé”
w04 15/3 31 akpá. 3
Ehudi Wɛ́n Agbanhɛnkpo Yadonúmɛtɔ́ ɔ Tɔn
Ehudi ɖó ɖuɖeji ɖó é ɖó nǔnywɛ wutu wɛ ǎ, é ka lɛ́ nyí ɖɔ kɛntɔ́ tɔn lɛ kún kpé nǔ wu ó wutu wɛ ǎ. Jlǒ Mawu tɔn lɛ sín jijɛnu nɔ sín dó gbɛtɔ́ sín nǔwiwa lɛ wu ǎ. Nǔ e zɔ́n tawun bɔ Ehudi ɖó ɖuɖeji é wɛ nyí ɖɔ Mawu nɔ gudo n’i, ɖó é wà nǔ sɔgbe xá jlǒ Mawu tɔn e nukɔn nǔɖe ma nɔ nɔte ɖè ǎ é bá dó hwlɛn togun Tɔn gán. Mawu wɛ sɔ́ Ehudi, bɔ “nú Mawu Mavɔmavɔ sɛ́ hwɛɖɔtɔ́ ɖé dó [togun tɔn] hweɖebǔnu ɔ, éɖesunɔ nɔ nɔ gudo tɔn.”—Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 2:18; 3:15.
w04 15/3 30 akpá. 1-3
Ehudi Wɛ́n Agbanhɛnkpo Yadonúmɛtɔ́ ɔ Tɔn
Jɛ nukɔn hwɛ̌ ɔ, Ehudi bló “hwǐ ɖíɖá nuwenɔ ɖokpo,” hwǐ ɔ hwe sɔmɔ̌ bɔ é sixu sɔ́ hwlá dó awu tɔn lɛ glɔ́. É sixu ko lin ɖɔ è na kíjé gǒ mɛ nú emi. Nǔ ɖò nǔ ganji wɛ ɔ, amyɔxwé mɛtɔn wɛ è nɔ slɔ́ hwǐ ɖó, fí e aɖisí lɔ mɛtɔn sixu yawǔ sɔ́ ɖè é. Ðó amyɔnɔ wɛ nú Ehudi wutu ɔ, é sɔ́ hwǐ tɔn “hwlá dó avɔ glɔ́ ɖò ɖisíxwé,” fí e mɛ e nɔ cɔ́ axɔ́su ɔ lɛ é sín ayi ma na yì bɔ ye na ba gbɔn ǎ é. Hǔn, nǔɖe glɔ́n ali n’i ǎ bɔ “é zé kuzu ɔ yì jó nú Eglɔni,” Mɔwabu xɔ́su ɔ.—Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 3:16, 17.
È tinmɛ nǔ e jɛ jɛ nukɔn ɖò Eglɔni sín agbasá lɛ é ɖě ǎ. Biblu ɖɔ kpowun ɖɔ: “Ee [Ehudi] zé kuzu ɔ jó ɔ, é kpo mɛ e hɛn kuzu ɔ kpo lɛ ɖidó.” (Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 3:18) Ehudi xwlé kuzu ɔ Eglɔni gudo é ɔ, é kplá mɛ e kpo é kpo zɔn lɛ é yì zɔ nú xwé Eglɔni tɔn, fí e ye ko ɖò ayijayǐ mɛ ɖè é ɖé bo jó ye dó, lobo lɛkɔ. Etɛwu? Xɛ wɛ sunnu enɛ lɛ na nya ɖò jǐ tɔn wu wɛ ye ka kplá ɛ à, tuto ɔ wɛ byɔ mɔ̌ kpowun à, alǒ ye na hɛn kuzu ɔ xá ɛ wu wɛ? É ba ɖɔ ye ni yì zɔ fí e ye na ɖò ayijayǐ mɛ ɖè é cobo na wà nǔ e sín tito é bló é wɛ à? Nǔ ɖebǔ wɛ Ehudi na bo lin ɔ, é lɛkɔ mlɛ́ ali ɔ éɖokponɔ kpo akɔ́nkpinkpan kpo.
“Ee ye yì jɛ vodun e è sɔ́ awinnya dó lí na lɛ kɔn, ɖò Gilugalu kpá ɔ, Ehudi lɛkɔ bo wá yì ɖɔ nú axɔ́su ɔ ɖɔ: ‘Sɛ́mɛɖó, un ɖó wɛn ɖé bo na dó we ɖò kpá.’” È tinmɛ lee é bló gbɔn bo lɛ́ wá yì tɔ́n ɖò Eglɔni nukɔn é ɖò Mawuxówema ɔ mɛ ǎ. Mɛ e nɔ cɔ́ axɔ́su ɔ lɛ é sín ayi ka ɖɔ nǔ ɖebǔ nú ye dó wǔtu tɔn ǎ wɛ à? Ye ka lin ɖɔ Izlayɛli-ví goɖokpo ɖé kún sixu wà nǔɖe nú aklunɔ yetɔn ó wɛ à? Kɔ e Ehudi lɛ̀ wá éɖokponɔ é ka zɔ́n bɔ ye lin ɖɔ é ɖò mɛ tɔn lɛ sà ɖu wɛ wɛ à? Ðebǔ wɛ é na bo nyí ɔ, Ehudi byɔ gbè bá mɔ axɔ́su ɔ ɖó vo, bɔ é ka kpa ɛ.—Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 3:19.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w05 15/1 24 akpá. 7
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema Hwɛɖɔtɔ́ lɛ Tɔn Mɛ lɛ É
2:10-12. Mǐ ɖó na ɖó tuto Biblu kplɔnkplɔn tɔn gbesisɔ tɔn ɖé, bo ‘ma wá wɔn nǔ e Jehovah wà lɛ é kwín ɖokpo ó.’ (Ðɛhan 103:2) Mɛjitɔ́ lɛ ɖó na nɔ bló bɔ nǔgbo e ɖò Xó Mawu tɔn mɛ lɛ é na byɔ ayi mɛ nú vǐ yetɔn lɛ.—Sɛ́nflínmɛ 6:6-9.
29 NOVEMBRE–5 DÉCEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | HWƐÐƆTƆ́ LƐ 4-5
“Jehovah Zán Nyɔnu We Dó Hwlɛn Togun Tɔn”
Nǔ Linlin Mɛɖée Zízé Jó Tɔn Towe Ni Kpa Susu nú Jehovah!
Axɔ́su Kanáa tɔn Yavini ‘kpa acɛ gannaganna’ nú Izlayɛli-ví lɛ nú xwè 20. Xɛsi nɔ ɖi mɛ e ɖò gletoxo ɔ mɛ lɛ é kaka bɔ ye tlɛ nɔ ba ɖɔ è ni mɔ emi ɖò agbawungba ǎ. Ðò ahwan kɔli ɔ, ɖě ɖò ɖě nú ye ǎ, ye ɖó hwǎn nabi ɖé ǎ, ye ka lɛ́ ɖó gǎglónú nabi ɖé ǎ, loɔ, kɛntɔ́ yetɔn lɛ ka ɖó ahwankɛkɛví gannɔ 900.—Hwɛ. 4:1-3, 13; 5:6-8.
w15 1/8 13 akpá. 1
‘Un Ci Nɔ Ðɔhun nú Izlayɛli’
Adohu adohu nɔ ayǐ nú xwè 20, kaka jɛ hwenu e Jehovah mɔ ɖɔ togun emitɔn tasyɛntɔ́ ɔ ɖò gbesisɔmɛ bá huzu é, alǒ, lee han e Mawu sɔ́ d’ayi mɛ nú Debola kpo Baláaki kpo bɔ ye jì é ɖɔ gbɔn é ɔ, “kaka bɔ nyɛ Debola wá ɖè nyɛɖée xlɛ́, bo cí nɔ ɖɔhun nú Izlayɛli.” Mǐ tuùn nú Debola, nyɔnu e sín asú nɔ nyí Lapidɔti é jì vǐ ǎ, amɔ̌, xógbe enɛ e è zán é ɔ, nǔjlɛdonǔwu linu wɛ è zán ɖè. Nǔgbo ɔ, Jehovah zɔ́n Debola ɖɔ é ni cyɔn alɔ togun ɔ jí nɔ ɖé ɖɔhun. É zɔ́n azɔ̌ ɛ ɖɔ é ni ylɔ́ nya e ɖó nǔɖiɖi ɖaxó é ɖé, Hwɛɖɔtɔ́ Baláaki, bo ɖɔ n’i ɖɔ é ni tɔ́n ahwan Sisela.—Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 4:3, 6, 7; 5:7.
w15 1/8 15 akpá. 2
‘Un Ci Nɔ Ðɔhun nú Izlayɛli’
Yaɛli ɖó na yawǔ lin tamɛ. É xlɛ́ fí ɖé Sisela bonu é na gbɔjɛ. Sisela ɖɔ n’i ɖɔ enyi mɛɖé wá kan emi byɔ ɔ, é ni ma ɖɔ emi ɖò fí ó. Yaɛli bú avɔ dó Sisela hwenu e é mlɔ́ ayǐ é, bɔ hwenu e Sisela byɔ ɛ sin é ɔ, é na ɛ nyibunɔsin. É na nɔ zaan é ɔ, Sisela byɔ sɛnmlɔ mɛ. Enɛ gudo ɔ, Yaɛli sɔ́ azɔ̌wanú e nyɔnu e nɔ nɔ goxɔ mɛ lɛ é nɔ zán hwɛhwɛ, bɔ zinzán tɔn nɔ bí alɔ nú ye é we: só ɖokpo kpo zǔn ɖokpo kpo. É fɛ yì dò ɖò Sisela ta kpá, bɔ dìn ɔ, é ɖò gbesisɔmɛ bo na hu mɛ nú Jehovah, azɔ̌ e dó xɛsi é ɖé wɛ. Enyi é xò nǔ kpɔ́n kpɛví títí ɖé ɔ, enɛ sixu dɔn awěxomɛ wá. É ka lin tamɛ dó togun Mawu tɔn kpo lee nya enɛ xò daka togun enɛ wu gbɔn nú xwè mɔ̌kpan é kpo jí vlafo wɛ à? Alǒ, é lin tamɛ dó wǔ e è jɔ ɛ, b’ɛ na jɛhun dó Jehovah jí é jí? Tan ɔ ɖɔ ǎ. Nǔ e mǐ tuùn kpowun é wɛ nyí ɖɔ é yawǔ wà nǔ. É hu Sisela!—Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 4:18-21; 5:24-27.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w05 15/1 25 akpá. 5
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema Hwɛɖɔtɔ́ lɛ Tɔn Mɛ lɛ É
5:20—Nɛ̌ sunví lɛ ka fun ahwan sín jixwé dó Baláaki tamɛ gbɔn? É tó nyí alɔdó wɛnsagun lɛ tɔn, awinnya fɛ́nkpo e nɔ gosin jɔ mɛ bo nɔ ja jǐ ɖɔhun, bɔ nǔnywɛtɔ́ Sisela tɔn lɛ mɔ ɖɔ é kún na wà ɖagbe ɖebǔ ó é, alǒ nǔ e sunvíkpɔntɔ́ lɛ ɖɔ ɖ’ayǐ bɔ Sisela ma ka ɖi ǎ é wɛ ɔ, Biblu ɖɔ ǎ. É ɖò mɔ̌ có, é ɖò wɛn ɖɔ Mawu ɖ’alɔ ɖò xó ɔ mɛ ɖò ali ɖé alǒ ɖevo nu.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
w06 1/3 28-29
Pɔlu wlán sɛ́dó agun Klisanwun tɔn e ɖò Kɔlɛnti é ɖɔ: “Lee é ko nɔ nyí gbɔn ɖò mɛɖeɖóvo Mawu tɔn lɛ sín agun lɛ bǐ mɛ ɔ, nyɔnu lɛ ɖó na nɔ abwɛ̌ hwenu e agun ɔ kplé é: è na gbè ye ɖɔ ye ni ɖɔ xó ǎ.” (1 Kɔlɛntinu lɛ 14:33, 34) Enyi mǐ na mɔ nǔ jɛ xó enɛ wu ganji ɔ, é na nyɔ́ ɖɔ mǐ ni gbéjé xó e lɛlɛ̌ dó wěɖexámɛ Pɔlu tɔn lɛ é kpɔ́n.
Ðò 1 Kɔlɛntinu lɛ wemata 14 mɛ ɔ, Pɔlu ɖɔ xó dó nǔ ɖěɖee kan kplé agun Klisanwun tɔn tɔn lɛ é wu. É tinmɛ nǔ ɖěɖee è ɖó na ɖɔ ɖò kplé enɛ lɛ jí lɛ é, bo lɛ́ ɖè wě xá mɛ dó lee è ɖó na kpé nukún dó ye wu gbɔn é wu. (1 Kɔlɛntinu lɛ 14:1-6, 26-34) Gɔ́ na ɔ, é tɛɖɛ̌ linlin e wu è nɔ bló kplé lɛ é jí bo ɖɔ: “Bonu agun ɔ bǐ na dó sixu yì nukɔn”—1 Kɔlɛntinu lɛ 14:4, 5, 12, 26.
Azɔn atɔn wɛ alixlɛ́mɛ e Pɔlu na bo ɖɔ è ni “nɔ abwɛ̌” é tɔ́n ɖò 1 Kɔlɛntinu lɛ wemata 14 mɛ. Gbɛ̌nu vovo wɛ é ɖɔ xó enɛ lɛ na ɖò agun ɔ mɛ ɖò ninɔmɛ atɔn lɛ mɛ. É ɖò mɔ̌ có, hwɛjijɔ ɖokpo ɔ wutu wɛ é ɖɔ xó enɛ lɛ ɖò ninɔmɛ enɛ lɛ bǐ mɛ, é wɛ nyí ɖɔ: “È ni bló nǔ lɛ bǐ lee é jɛxa gbɔn é; è ni bló kpo tito kpo.”—1 Kɔlɛntinu lɛ 14:40.
Nukɔntɔn, Pɔlu ɖɔ: “Enyi è jɛ xó ɖɔ dó gbè tɛnmɛ tɛnmɛ jí ɔ, mɛ e na ɖɔ lɛ ni ma sɔ́ hú we, abǐ mɛ atɔn ó; mɛ ɖě ɔ ka ɖó na ɖɔ étɔn fó hwɛ̌, cobɔ mɛ ɖevo na yí; mɛɖé ni ka tín nǔ e ɖɔ wɛ è ɖè ɔ mɛ. Nú mɛɖé ma ɖò finɛ bo na tín nǔ e ɖɔ wɛ è ɖè ɔ mɛ ǎ hǔn, ye ni nɔ abwɛ̌ ɖò agun ɔ mɛ; è ni ɖɔ xó nú mɛɖée, bo ɖɔ xó nú Mawu.” (1 Kɔlɛntinu lɛ 14:27, 28) Enyi ɖiɖɔ wɛ è ɖè ɖɔ mɛɖé kún na ɖɔ xó ɖò kplé lɛ jí gbeɖé ó ǎ, loɔ, xlɛ́xlɛ́ wɛ é ɖè ɖɔ hweɖelɛnu na tíìn bɔ é ɖó na nɔ xwíi. È na ɖɔ ɔ, enyi é nɔ ɖɔ xó dó gbè e mɛ è ma mɔ nukúnnú jɛ ǎ é mɛ ɔ, nɛ̌ linlin e wu è nɔ bló kplé lɛ é, enɛ wɛ nyí ɖɔ è na hɛn mɛɖée lidǒ é ka na jɛnu gbɔn?
Wegɔ́, Pɔlu ɖɔ: “Enyi mɛ e Mawu nɔ dó wɛn lɛ ɖě ja xó ɖɔ gbé hǔn, ye mɛ we, abǐ ye mɛ atɔn ni yí xó, bonu mɛ ɖě lɛ ni gbéjé nǔ e ɖɔ wɛ ye ɖè lɛ kpɔ́n. Amɔ̌, nú mɛɖé ɖò finɛ bɔ Mawu ɖè nǔ xlɛ́ ɛ ɔ, mɛ e ɖò xó ɖɔ wɛ ɔ ɖó na nɔ abwɛ̌.” Enɛ lɔ ɖò xlɛ́xlɛ́ wɛ ɖɔ mɛ nukɔntɔn ɔ kún ɖó na ɖɔ xó ɖò kplé lɛ jí ó ǎ, loɔ, xlɛ́xlɛ́ wɛ é ɖè ɖɔ é ɖó na nɔ nɔ xwíi hweɖelɛnu. Enɛ ɔ, mɛ e Mawu ɖè nǔ xlɛ́ é sixu ɖɔ xó nú agun ɔ, bɔ linlin e wu è nɔ bló kplé lɛ é na jɛnu, enɛ wɛ nyí ɖɔ è na na “akɔ́nkpinkpan mɛ bǐ.”—1 Kɔlɛntinu lɛ 14:26, 29-31.
Atɔngɔ́, Pɔlu ɖɔ xó nú Klisanwun nyɔnu lɛ kɛɖɛ bo ɖɔ: “Nyɔnu lɛ ɖó na nɔ abwɛ̌ hwenu e agun ɔ kplé é: è na gbè ye ɖɔ ye ni ɖɔ xó ǎ; . . . ye ɖó na hwíhwɛ́ yeɖée.” (1 Kɔlɛntinu lɛ 14:34) Etɛwu Pɔlu ka ɖegbe enɛ nú nɔví nyɔnu lɛ? Bonu tito na sixu nɔ agun ɔ mɛ. É ɖɔ: “Enyi ye ɖò nǔɖe sín dò ba wɛ hǔn, ye ni kan xó byɔ asú yetɔn lɛ ɖò xwégbe. É nyɔ́ bonu ye na ɖɔ xó ɖò agun ɔ mɛ ǎ.”—1 Kɔlɛntinu lɛ 14:35.
É sixu ko nyí ɖɔ nyɔnu ɖé lɛ nɔ gbɛ́ nǔ e è ɖɔ ɖò agun ɔ mɛ lɛ é. Wěɖexámɛ Pɔlu tɔn d’alɔ nɔví nyɔnu lɛ bɔ ye nyi alɔ nú jijɔ nǔ hannyahannya wiwa tɔn mɔ̌hun, bo yí gbé nú tuto tatɔ́ nyinyi tɔn e Jehovah sɔ́ ɖ’ayǐ é kpo mɛɖéesɔ́hwe kpo, ɖò taji ɔ, ɖò asú yetɔn lɛ gɔ́n. (1 Kɔlɛntinu lɛ 11:3) Gɔ́ na ɔ, enyi nɔví nyɔnu lɛ nɔ abwɛ̌ ɖò agun ɔ mɛ ɔ, enɛ xlɛ́ ɖɔ ye kún ɖò biba na kplɔ́n nǔ mɛ ɖò agun ɔ mɛ wɛ ó. Hwenu e Pɔlu wlán nǔ sɛ́dó Timɔtée é ɔ, é xlɛ́ ɖɔ é kún sɔgbe bonu nyɔnu ɖé ni kplɔ́n nǔ mɛ ó: “Un na gbè nyɔnu ɖé ɖɔ é ni kplɔ́n nǔ mɛ ɖò agun mɛ abǐ é ni kpa acɛ nú sunnu ɖé ǎ. Abwɛ̌ wɛ é ɖó na nɔ.”—1 Timɔtée 2:12.
Ðiɖɔ wɛ è ɖè ɖɔ nyɔnu Klisanwun ɖé kún ɖó na ɖɔ xó gbeɖé ɖò kplé agun tɔn ɖé hwenu ó à? Eǒ. Pɔlu sín hwenu ɔ, hweɖelɛnu tíìn bɔ nyɔnu Klisanwun lɛ nɔ xoɖɛ alǒ ɖɔ nǔ ɖ’ayǐ ɖò agun ɔ mɛ; vlafo gbigbɔ mímɛ́ wɛ nɔ sísɛ́ ye bɔ ye nɔ wà mɔ̌. Ðò ninɔmɛ mɔ̌hunkɔtɔn mɛ ɔ, ye nɔ tuùn tɛn yetɔn mɛ, bo nɔ blá ta. (1 Kɔlɛntinu lɛ 11:5) Gɔ́ na ɔ, ɖò Pɔlu hwenu kpo hwe mǐtɔn nu kpo ɔ, è byɔ sunnu kpo nyɔnu kpo bǐ ɖɔ ye ni jlá nukúnɖiɖó yetɔn ɖò agbawungba. (Eblée lɛ 10:23-25) Gɔ́ nú wɛnɖagbe ɔ jijlá ɔ, nɔví nyɔnu lɛ nɔ lɛ́ jlá nukúnɖiɖó yetɔn ɖò agun ɔ mɛ bo nɔ dó wusyɛn lanmɛ nú mɛ ɖevo lɛ gbɔn xósin e ye nɔ sɔ́ nǔ na ganji bo nɔ na hwenu e è ɖè ye é gblamɛ. Ye nɔ lɛ́ wà mɔ̌ hwenu e ye wà wemaxɔmɛvízɔ́ lɛ é.
Ðò klewun mɛ ɔ, ali e nu Klisanwun nyɔnu lɛ nɔ “nɔ abwɛ̌” ɖè ɔ wɛ nyí ɖɔ ye nɔ tɛ́n kpɔ́n bo na wà azɔ̌ e sunnu lɛ wɛ ɖó na wà ye ɖò agun ɔ mɛ lɛ é alǒ kplɔ́n mɛ ǎ. Ye nɔ kan nǔ e na dɔn tagba wá bɔ enɛ sixu zɔ́n bɔ acɛkpikpa mɛ e ɖò mɛ kplɔ́n wɛ lɛ é tɔn na xò kɔ lɛ é byɔ ǎ. Enyi Klisanwun nyɔnu lɛ wà azɔ̌ e nyí yetɔn é ɖò agun ɔ mɛ ganji ɔ, ye nɔ gɔ́ sò nú fífá e ɖò agun ɔ mɛ é, bo nɔ “dó alɔ agun ɔ, bɔ é na yì nukɔn.”—1 Kɔlɛntinu lɛ 14:26, 33.
6-12 DÉCEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | HWƐÐƆTƆ́ LƐ 6-7
“Yì . . . kpo Hlɔnhlɔn E A Ðó ɔ Kpo”
w02 15/2 6-7
Nǔgbododó Mawu Tɔn lɛ Na Wà Ðagbe nú We
Jedenyɔ́ɔ ee nyí hwɛɖɔtɔ́ ɖé ɖò Eblée hwexónu tɔn é nyí mɛɖé bo nɔ ɖó linlin e ɖò jlɛ̌ jí é dó éɖée wu. É ba bo na nyí gǎn nú Izlayɛli-ví lɛ ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, hwenu e è sɔ́ ɛ bo ɖɔ é ni wá nyí gǎn nú Izlayɛli-ví lɛ é ɔ, é ɖɔ emi kún hwɛ́n nǔtí ó. É ɖɔ: “Hɛ̌nnu ce wɛ nyí hɛ̌nnu e ɖò gudo bǐ ɖò akɔta Manasée tɔn ɔ mɛ é; nyɛ wɛ ka nyí yɔkpɔvu bǐ ɖò xwédo ce mɛ.”—Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 6:12-16.
w05 15/7 16 akpá. 3
“Mawu Mavɔmavɔ kpo Jedenyɔ́ɔ Kpo”
Ado tɛ ɖíe ɖò Madiáani ví lɛ na hu wɛ è! Fí bǐ ɖò tóó, amɔ̌ ajijimɛ kpowun ɔ, tɔyizɛ́n 300 jɛn è gbà bɔ ye ɖɔ nǔ, bɔ sunnu 300 jɛ lanzo kún jí, bo jɛ xó sú jí. Madiáani ví lɛ dɛ́n ɖěwagbɛn, ɖò taji ɔ, hwenu e ye sè bɔ Izlayɛli-ví lɛ ɖɔ: “Mi wá mǐ ni tɔ́n ahwan ye dó sɔ́ Mawu Mavɔmavɔ kpo Jedenyɔ́ɔ kpo sù” é, bɔ enɛ lɛ́ gɔ́ sò nú hunnyahunnya e ko ɖò ayǐ é. Ðò hunnyahunnya enɛ mɛ ɔ, é vɛwǔ bɔ ye na tuùn xɔ́ntɔn yetɔn lɛ ɖó vo nú kɛntɔ́ yetɔn lɛ. Sunnu 300 lɛ kpò ɖò tɛn yetɔn yetɔn lɛ mɛ bɔ Mawu bló bɔ kɛntɔ́ lɛ zán hwǐ yeɖesunɔ tɔn lɛ dó hu yeɖée. Madiáani ví e kpò lɛ é hɔn bɔ Izlayɛli-ví lɛ jɛ ye gudo, é ka fá ǎ, amɔ̌ alɔ yetɔn wá jɛ Madiáani ví gudogudo tɔn e kpò lɛ é wu, bo sú kún yetɔn dó. Acɛ gannaganna e Madiáani ví lɛ kpa nú Izlayɛli-ví lɛ nú xwè mɔ̌kpan é wá vivɔnu lo!—Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 7:19-25; 8:10-12, 28.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w05 15/1 26 akpá. 6
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema Hwɛɖɔtɔ́ lɛ Tɔn Mɛ lɛ É
6:25-27. Jedenyɔ́ɔ sɔ́ ayi dó wà nǔ, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, é na dó xomɛsin nú kɛntɔ́ tɔn lɛ dó wuvɔ̌ ǎ. Enyi mǐ ɖò wɛnɖagbe ɔ jlá wɛ ɔ, mǐ ɖó na cɔ́ mǐɖée bonu lee ɖɔ xó gbɔn wɛ mǐ ɖè é ma dó xomɛsin nú mɛ e ɖɔ xó na wɛ mǐ ɖè lɛ é ó.
13-19 DÉCEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | HWƐÐƆTƆ́ LƐ 8-9
“Mɛɖéesɔ́hwe Nyɔ́ Hú Goyiyi”
w00 15/8 25 akpá. 3
Nɛ̌ A ka Nɔ Ðeɖɛ Hwɛgbe lɛ Gbɔn?
Hwenu e Jedenyɔ́ɔ ɖò ahwan fun xá Madiáani ví lɛ wɛ nyákwínnyákwín é ɔ, é ylɔ́ akɔta Eflayimu tɔn ɖɔ ye ni wá d’alɔ emi. Amɔ̌, ahwan ɔ fó é ɔ, Eflayimunu lɛ tɔ́ hun Jedenyɔ́ɔ bo ɖɔ etɛwu é ma ka ylɔ́ emi hwenu e ahwan ɔ bɛ́ tlolo é ǎ é jí. Tan ɔ ɖɔ: “Ye ɖú zingidi xá ɛ ɖesu.” Jedenyɔ́ɔ yí gbè nú ye ɖɔ: “Etɛ wɛ un wà bɔ è sixu jlɛ́ dó mitɔn wu? Kpɛ e mi bló ɔ, é ma lɛ́ xɔ akwɛ hú ɖu e hɛ̌nnu ce e nyí Aviɛzɛ́ɛ tɔn ɔ ɖuɖeji ɔ à? Midɛɛ lɛ wɛ Mawu jó Madiáani ví lɛ sín axɔ́su Olɛvu kpo Zeɛvu kpo na. Un wà nǔ ɖebǔ bɔ è sixu jlɛ́ d’ewu ǎ.” (Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 8:1-3) Xógbe fífá e Jedenyɔ́ɔ cyan ganji lɛ é zɔ́n bɔ è nyi alɔ nú ahwan e na ko dɔn awě wá akɔta we lɛ tɛntin é. Mɛ e ɖò akɔta Eflayimu tɔn mɛ lɛ é sixu ko nɔ mɔ yeɖée alǒ yí gò. Amɔ̌, enɛ zɔ́n bɔ Jedenyɔ́ɔ gɔn biblo bonu fífá na wá ǎ. Mǐ ka sixu wà nǔ gbɔn mɔ̌ à?
Nǔ E Wu Jlɛ̌jininɔ Kpò Ðò Taji É
15 Kpɔ́ndéwú Jedenyɔ́ɔ tɔn ɖè nǔ e jlɛ̌jininɔ nyí é xlɛ́ ganji tɔn. Hwenu e wɛnsagun Jehovah tɔn wá gɔ̌n tɔn azɔn nukɔntɔn é ɔ, é yí gbè ɖɔ emi kún nyí mɛ nukúnɖeji ɖé ó, emi kún ka lɛ́ ɖó nǔwukpíkpé e jɛxa lɛ é ó. (Hwɛ. 6:15) Ee Jedenyɔ́ɔ yí gbè nú azɔ̌ e Jehovah zɔ́n ɛ é gudo é ɔ, é tɛ́n kpɔ́n bo mɔ nukúnnú jɛ nǔ e è byɔ ɖò así tɔn lɛ é mɛ, lobo ba alixlɛ́mɛ Jehovah tɔn. (Hwɛ. 6:36-40) Jedenyɔ́ɔ ɖi xɛsi ǎ bo lɛ́ gbó adɔ. É ɖò mɔ̌ có, é ɖó ayi te bo wà nǔ kpo nǔnywɛ kpo. (Hwɛ. 6:11, 27) É gbɔn azɔ̌ e è sɔ́ n’i é sín yɛkan mɛ bo ba na nyí mɛ nukúnɖeji ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, hwenu e é kpéwú é ɔ, é lɛkɔ yì azɔ̌ tɔn xóxó ɔ kɔn kpo xomɛhunhun kpo.—Hwɛ. 8:22, 23, 29.
w08 15/2 9 akpá. 9
Nɔ Ði Zɔnlin Ðò Ali Jehovah Tɔn lɛ Jí
9 Enyi mǐ jló na nyí xɔ́ntɔn Mawu tɔn ɔ, mǐ ɖó na nɔ ‘sɔ́ mǐɖée hwe.’ (1 Pi. 3:8; Ðɛh. 138:6) Hwɛɖɔtɔ́ lɛ wemata 9 ɖɔ nǔ e wu mɛɖéesɔ́hwe ɖò taji é. Jedenyɔ́ɔ sín vǐ Yotamu ɖɔ: “Gbè ɖokpo wɛ tíìn, bɔ atín lɛ ɖè gbeta tɔ́n ɖɔ emi na sɔ́ axɔ́su ɖokpo.” È kɛnu dó olivutín, fígitín kpo vǐwuntín kpo wu. Ye nɔte nú Izlayɛli-ví nukúnɖeji ɖěɖee ma ba na kp’acɛ dó gbɛ̌ yetɔn lɛ jí lɛ ǎ é. Amɔ̌, wunkan ɖěɖee myɔ bibɔ kɛɖɛ jɛn ye nyɔ́ zán na lɛ é, nɔte nú acɛkpikpa Abimɛlɛki goyitɔ́, ee dakaxixo mɛ ɖevo lɛ wu wɛ nɔ gbovɛ̌ ɛ é. Ee é “ɖu axɔ́su ɖò Izlayɛli xɔ xwè atɔn” gudo é ɔ, é kú ma ɖó nukún tɔn. (Hwɛ. 9:8-15, 22, 50-54) É nyɔ́ tawun ɖɔ è ni nɔ sɔ́ mɛɖée hwe!
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1 784 akpá. 5
Efodu, I
Ee Jehovah bló bɔ Izlayɛli-ví lɛ ɖuɖeji gudo é ɔ, Jedenyɔ́ɔ bló Efodu ɖokpo bo na dó kpa susu nú Mawu. Linlin ɖagbe wɛ é ɖó có, enɛ “huzu afɔklɛ́nnú nú Jedenyɔ́ɔ kpo hɛ̌nnu tɔn kpo” ɖó Izlayɛli-ví lɛ jɛ efodu ɔ sɛn jí, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, ye lɛ̀ aga ɖò gbigbɔ lixo. (Hwɛ 8:27) É ɖò mɔ̌ có, Biblu ɖɔ ɖɔ éɖesunɔ sɛn efodu ɔ ǎ; é nyɔ́ wà ɔ, mɛsɛ́dó Pɔlu ylɔ́ nyikɔ tɔn tlɔlɔ dó gbejinɔtɔ́ “tobutobu” e sɛn Jehovah jɛ nukɔn nú Klisanwun lɛ é mɛ.—Eb 11:32; 12:1.
20-26 DÉCEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | HWƐÐƆTƆ́ LƐ 10-12
“Jɛfutée: Nya E Sɔ́ Ayi Ðó Jehovah Jí É Ðé”
Gbejininɔ Nɔ Zɔ́n Bɔ Nǔ Mɛtɔn Nɔ Nyɔ́ Mawu Nukúnmɛ
9 É cí ɖɔ Jozɛfu sín kpɔ́ndéwú d’alɔ Jɛfutée ɖɔhun. É sixu ko kplɔ́n lee Jozɛfu kú nǔblawu nú nɔví tɔn lɛ gbɔn é, có wǎn wɛ ye ka gbɛ́ n’i. (Bǐbɛ̌mɛ 37:4; 45:4, 5) Tamɛ linlin dó kpɔ́ndéwú enɛ wu sixu ko d’alɔ Jɛfutée b’ɛ wà nǔ lee Jehovah jló gbɔn é. Nǔ e tɔ́ví Jɛfutée tɔn lɛ wà é vɛ́ n’i tawun. Amɔ̌, ahwanfunfun dó nyikɔ Jehovah tɔn kpo togun tɔn kpo tamɛ nyí nǔ taji nú Jɛfutée hú lee nǔ cí n’i é. (Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 11:9) É kánɖeji bo na nɔ gbeji nú Jehovah. Linlin tɔn enɛ zɔ́n bɔ Jehovah dó nú é kpo Izlayɛli-ví lɛ kpo.—Eblée lɛ 11:32, 33.
it-2 1202 akpá. 6
Jɛfutée
Jɛfutée, nya e nɔ yawǔ wà nǔ é ɖé, gú hwenu ɖebǔ ǎ. É yawǔ wá gbeta syɛnsyɛn ɖé lɛ kɔn. É sɛ́ wɛn só axɔ́su Amumɔ́ɔ ví lɛ tɔn gɔ́n, bo ɖɔ n’i ɖɔ é wɛ tɔ́n ahwan tò Izlayɛli-ví lɛ tɔn. Axɔ́su ɔ ɖɔ sɛ́dó è ɖɔ Izlayɛli-ví lɛ wɛ yí tò enɛ ɖò Amumɔ́ɔ ví lɛ sí. (Hwɛ 11:12, 13) Jɛfutée ɖexlɛ́ ɖɔ emi kún nyí ahwanfuntɔ́ kɛ́yɛ́kɛ́yɛ́ e ma mɔ dò nú nǔtí é ɖé ó ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, é ɖexlɛ́ ɖɔ emi tuùn hwenuxó togun Mawu tɔn tɔn sín tan, bɔ taji ɔ, lee Mawu wà nǔ xá togun tɔn gbɔn é. É gbɛ́ xó e Amumɔ́ɔ ví lɛ ɖɔ é, bo xlɛ́ ɖɔ (1) Izlayɛli-ví lɛ kún tɔ́n ahwan Amumɔ́ɔ, Mɔwabu alǒ Edɔmu ó (Hwɛ 11:14-18; Sɛ́ 2:9, 19, 37; 2Tan 20:10, 11); (2) lé ayikúngban ɔ kún nyí Amumɔ́ɔ ví lɛ tɔn hwenu e Izlayɛli-ví lɛ yí é ó, ɖó Kanáanu Amɔliti ví lɛ tɔn wɛ é nyí hwenɛnu, bɔ Mawu ka jó axɔ́su yetɔn, Sihɔni, kpo ayikúngban yetɔn kpo, nú Izlayɛli-ví lɛ; (3) lé Izlayɛli-ví lɛ ɖò finɛ dìn é ɔ, é ko bló xwè 300, bɔ Amumɔ́ɔ ví lɛ kún ka ɖɔ xó ɖě gbeɖé ó; enɛ wu ɔ, tɛ jí wɛ ye ka zɔn dó bo ɖò mɔ̌ wà wɛ dìn lo?—Hwɛ 11:19-27.
it-2 1202 akpá. 7
Jɛfutée
Jɛfutée yì nǔ e ɖò tagba ɔ dɔn wá wɛ é jí tlɔlɔ bo ɖɔ é kúnkplá Mawu sinsɛn. É ɖɔ Jehovah Mawu na ayikúngban ɔ Izlayɛli-ví lɛ, bɔ ɖó enɛ wu ɔ, Izlayɛli-ví lɛ ɖó na na kwín ɖokpo mɛ e nɔ sɛn vodun lɛ é ɖě ǎ. É ylɔ́ vodun Amumɔ́ɔ ví lɛ tɔn ɖɔ Kemɔci. Mɛɖé lɛ lin ɖɔ adingban wɛ nyí xó enɛ. É ɖò mɔ̌ có, é na bo nyí ɖɔ vodun Milukɔmu wɛ Amumɔ́ɔ ví lɛ nɔ sɛn, bɔ Mɔwabunu lɛ nɔ sɛn Kemɔci ɔ, akɔta enɛ lɛ e lɛlɛ̌ dó yeɖée lɛ é nɔ sɛn vodun gegě. É blawǔ ɖɔ Salomɔ́ɔ tlɛ dɔn Kemɔci sinsɛn wá Izlayɛli, ɖó nyɔnu toɖevomɛnu e é da lɛ é wutu. (Hwɛ 11:24; 1Ax 11:1, 7, 8, 33; 2Ax 23:13) Gɔ́ na ɔ, sɔgbe xá akɔwé Biblu tɔn ɖé lɛ ɔ, “Kemɔci” sín tinmɛ sixu nyí “Ðuɖejitɔ́.” É cí ɖɔ Jɛfutée dɔn ayi wá vodun enɛ jí ɖɔhun, ɖó Amumɔ́ɔ ví lɛ ɖɔ é ɖó acɛ bo na ɖu ɖò mɛ ɖevo lɛ jí bo na ye ayikúngban.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-2 1201
Jɛfutée
Jɛfutée Nyí Agaví Ǎ. “Nyɔnu agalɛtɔ́ ɖé” sín vǐ wɛ Jɛfutée sín nɔ nyí, é ɖò mɔ̌ có, enɛ xlɛ́ ɖɔ Jɛfutée nyí agaví ǎ. Nɔ tɔn ko nyí tonyatɔ́ ɖ’ayǐ hwɛ̌ cobo wá da Galadi, bo nyí asì tɔn wegɔ́ ɔ, lee Hlaxabu lɔ ko nyí tonyatɔ́ cobo wá da Saluma ɖò nukɔnmɛ gbɔn é ɖɔhun. (Hwɛ 11:1; Jo 2:1; Mt 1:5) Nǔ e xlɛ́ ɖɔ Jɛfutée kún nyí agaví ó ɖokpo wɛ nyí ɖɔ tɔ́ví tɔn lɛ, vǐ ɖěɖee Galadi sín asì tawun ɔ jì n’i lɛ é nya ɛ sín xwégbe ɖó é táa ɖu gǔ wutu. (Hwɛ 11:2) Gɔ́ na ɔ, Jɛfutée wá nyí gǎn nú sunnu Galadi tɔn lɛ ɖò nukɔnmɛ (bɔ é cí ɖɔ tɔ́ví Jɛfutée tɔn lɛ wɛ nyí mɛ nukúnɖeji e ɖò ye mɛ lɛ é ɖɔhun). (Hwɛ 11:11) Ðevo ɔ, é savɔ̌ nú Mawu ɖò goxɔ mɛ. (Hwɛ 11:30, 31) Agaví ɖé sixu wà nǔ enɛ lɛ ɖebǔ ǎ, ɖó Sɛ́n ɔ tɛɖɛ̌ jí tlɔlɔ ɖɔ: “Agaví ɖě na sixu nɔ Mawusɛntɔ́ lɛ sín agun ɔ mɛ ǎ. Mɛ e nyí agaví ɔ kaka jɛ vǐ tɔn ví jí yì jijimɛ wǒgɔ́ ɔ jí ɖě na sixu nɔ Mawusɛntɔ́ lɛ sín agun ɔ mɛ ǎ.”—Sɛ́ 23:3.
27 DÉCEMBRE–2 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | HWƐÐƆTƆ́ LƐ 13-14
“Nǔ E Manɔwaxi kpo Asì Tɔn kpo Sixu Kplɔ́n Mɛjitɔ́ lɛ É”
w13 15/8 16 akpá. 1
Mɛjitɔ́ lɛ Mi: Mi Kplɔ́n Vǐ Mitɔn lɛ Sín Hwenu E Ye Kpò Ðò Vǔ É
Mǐ ni kpɔ́n kpɔ́ndéwú Mamɔwaxi tɔn. Akɔta Dan tɔn mɛ wɛ é jɔ ɖè, bo nɔ nɔ gletoxo Soléa tɔn mɛ ɖò Izlayɛli hwexónu tɔn. Wɛnsagun Jehovah tɔn ɖɔ nú asì Manɔwaxi tɔn wɛnsinɔ ɔ ɖɔ é na jì vǐ sunnu ɖé. (Hwɛ. 13:2, 3) É ɖò wɛn ɖɔ wɛn enɛ e wɛnsagun ɔ wá dó é na ko dó awǎjijɛ nú nya gbejinɔtɔ́ enɛ, Manɔwaxi kpo asì tɔn kpo. É ɖò mɔ̌ có, wɛn enɛ lɛ́ ɖó linkpɔ́n nú ye. Enɛ wu ɔ, Manɔwaxi xoɖɛ ɖɔ: “Aklunɔ, ɖɛ̌mɛnu towe e a sɛ́dó mǐ ɖ’ayǐ ɔ, kɛnklɛn bo lɛ́ sɛ́ ɛ dó mǐ bonu é na kplɔ́n mǐ lee mǐ na nɔ gbɔn kpo vǐ sunnu e è na jì ɔ kpo é.” (Hwɛ. 13:8) Lee Manɔwaxi kpo asì tɔn kpo na kplɔ́n vǐ yetɔn gbɔn é ɖó linkpɔ́n nú ye. É ɖò wɛn ɖɔ ye kplɔ́n Sɛ́n Mawu tɔn lɛ vǐ sunnu yetɔn, Sanmusɔ́ɔn, bɔ gǎn e ye dó lɛ é lɔ yì ta. Biblu ɖɔ: “[Gbigbɔ] Mawu Mavɔmavɔ tɔn wá [Sanmusɔ́ɔn] jí” ɖò nukɔnmɛ. Nǔ e mɛ é tɔ́n kɔ dó é wɛ nyí ɖɔ Sanmusɔ́ɔn wà hlɔnhlɔnzɔ́ ɖaxó gegě hwenu e é nyí hwɛɖɔtɔ́ ɖò Izlayɛli é.—Hwɛ. 13:25; 14:5, 6; 15:14, 15.
w05 15/3 25-26
Hlɔnhlɔn Jehovah Tɔn Zɔ́n Bɔ Sanmusɔ́ɔn Ðó Ðuɖeji
Ee Sanmusɔ́ɔn ɖò susu wɛ é ɔ, “Mawu Mavɔmavɔ dó acɛ jǐ tɔn.” (Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 13:24) Sanmusɔ́ɔn wá tɔ́ tɔn kpo nɔ tɔn kpo gɔ́n gbè ɖokpo bo ɖɔ: “Un mɔ ɖyɔvǐ Filisitɛ́ɛn ɖé ɖò Timuna, bɔ nǔ tɔn nyɔ́ nukún ce mɛ. É jló mì ɖɔ mi na yí byɔ ɛ nú mì bonu má da.” (Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 14:2) Dǒ nukún mɛ bo kpɔ́n lee é na ko kpaca ye sɔ é! Vǐ yetɔn ɖó na ɖè Izlayɛli-ví lɛ sín yadonúmɛtɔ́ yetɔn lɛ lɔ mɛ wɛ, é ka wà mɔ̌ ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, é jló na jɛ akɔ xá ye kpo alɔwliwli kpo. Nyɔnu dida ɖò mɛ e ma nɔ sɛn Mawu ǎ lɛ é mɛ nyí nǔɖe bo jɛ agɔ dó Sɛ́n Mawu tɔn. (Tíntɔ́n 34:11-16) Enɛ wu ɔ, mɛjitɔ́ tɔn lɛ gbɛ́ bo ɖɔ: “A mɔ ɖyɔvǐ ɖebǔ ɖò akɔta towe mɛ abǐ togun mǐtɔn mɛ bo na da ǎ, bɔ é nyí Filisitɛ́ɛn enɛ lɛ é ma nɔ sɛn Mawu ǎ lɛ mɛ wɛ a na da asì ɖè à?” É ɖò mɔ̌ có, Sanmusɔ́ɔn kpò ɖò nǔ ɖokpo ɔ ɖɔ wɛ: “Da ɛ nú mì, ɖó éyɛ sín nǔ wɛ nyɔ́ nukún ce mɛ.”—Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 14:3.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w05 15/3 26 akpá. 1
Hlɔnhlɔn Jehovah Tɔn Zɔ́n Bɔ Sanmusɔ́ɔn Ðó Ðuɖeji
Ali tɛ nu ɖyɔvǐ Filisitɛ́ɛn enɛ ‘sín nǔ ka nyɔ́’ Sanmusɔ́ɔn nukúnmɛ ɖè? Cyclopedia McClintock kpo Strong kpo tɔn ɖɔ ɖɔ é nyí ɖɔ vǐ ɔ “nyɔ́ ɖɛkpɛ, nyɔ́ kpɔ́n, dɔn mɛ” wu wɛ ǎ, loɔ, linlin ɖé wu wɛ nǔ tɔn nyɔ́ Sanmusɔ́ɔn nukúnmɛ ɖè. Linlin alɔkpa tɛ? Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 14:4 tinmɛ ɖɔ Sanmusɔ́ɔn ba na “mɔ nǔɖe wu bo ɖó dó, bo na dó ba xó Filisitɛ́ɛn lɛ.” Linlin e wu Sanmusɔ́ɔn ba na da vǐ ɔ é nɛ. Ee Sanmusɔ́ɔn ɖò susu wɛ é ɔ, “[gbigbɔ] Mawu Mavɔmavɔ tɔn wá jí tɔn,” enɛ wɛ nyí ɖɔ é sísɛ́ ɛ b’ɛ wà nǔ. (Hwɛɖɔtɔ́ lɛ 13:25) Enɛ wu ɔ, gbigbɔ Jehovah tɔn wɛ sísɛ́ Sanmusɔ́ɔn bɔ é byɔ nyɔnu enɛ, é wɛ lɛ́ w’azɔ̌ dó jǐ tɔn nú táan e é nyí hwɛɖɔtɔ́ Izlayɛli tɔn na é bǐ hwenu.