Alɔdlɛ́ndónǔ Kplé gbɛzán kpó sinsɛnzɔ́ kpó tɔn sín azɔ̌wéma tɔn lɛ́
© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
4-10 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | ƐSITƐ́Ɛ 1-2
“Dǒ gǎn bo nɔ nɔ jlɛ̌ jí Ɛsitɛ́ɛ ɖɔhun”
A sixú kpo ɖo jlɛ̌ jí ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n hwenu
11 Xó víví ɖiɖɔ nú mɛ alǒ mɛ kpikpa zɛ xwé wu lɔmɔ̌ sixu tɛ́n jlɛjininɔ mǐtɔn kpɔ́n. Lin tamɛ dó lee Ɛsitɛ́ɛ wà nǔ gbɔn hwenu e ninɔmɛ lɛ ɖyɔ ɖó alɔkpa ɖé b’ɛ kpaca mɛ gbɔn é jí. É nyɔ́ ɖɛkpɛ tawun, bɔ è lɛ́ bló tuto akwɛnú e è nɔ dó bló mɛɖée ɖó na lɛ é tɔn b’ɛ na zán nú xwè ɖokpo. Gbèbígbè wɛ é kpo ɖyɔvǐ e è cyan gbɔn Axɔsuɖuto Pɛsi Tɔn ɔ bǐ mɛ, bɔ ye ɖò agba hwlɛn wɛ bá nyí axɔsu ɔ tɔn lɛ é kpo ɖò kpɔ́. É ɖò mɔ̌ có, é wà nǔ kpo sísí kpo bo lɛ́ hwíhwɛ́ éɖée. Axɔsu ɔ wá sɔ́ ɛ b’ɛ na nyí axɔsi tɔn có, é huzu goyitɔ́ alǒ jlɛjimanɔtɔ́ ǎ.—Ɛsitɛ́ɛ 2:9, 12, 15, 17.
É jɛ hun dó togun Mawu tɔn jí
15 Ee hwe ɔ nu sù bɔ Ɛsitɛ́ɛ na xlɛ́ éɖée axɔsu ɔ é ɔ, è na ɛ gbè bɔ é na cyan nǔ ɖebǔ e sín hudo é lin ɖɔ emi ɖó é, vlafo bo na dó bló éɖée ɖó bo nyɔ́ ɖɛkpɛ d’eji. É ɖò mɔ̌ có, é nɔ jlɛ̌ jí, bo sɔ́ byɔ nǔ ɖebǔ zɛ ɖěɖee Hegée ɖɔ n’i lɛ é wu ǎ. (Ɛsitɛ́ɛ 2:15) Bɔya é na ko mɔ ɖɔ ɖɛkpɛ-nyinyɔ kɛɖɛ kún kpé bonu nǔ mɛtɔn na nyɔ́ axɔsu ɔ nukúnmɛ ó; jlɛjininɔ kpo mɛɖesɔhwe kpo hán ɖò mɛ gègě sín fɛn nu ɖò hɔn ɔ mɛ. Hwɛ tɔn ka jɔ à?
A sixú kpo ɖo jlɛ̌ jí ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n hwenu
12 Jlɛjininɔ nɔ d’alɔ mǐ hwebǐnu bɔ mǐ nɔ sɔnǔ, b’acɔ́, bo nɔ lɛ́ wà nǔ lee é jɛxa gbɔn é kpo sísí kpo. Mǐ nɔ mɔ nukúnnú jɛ wu ɖɔ é kún nyí ajɔ̌ jijla nú mǐɖée wɛ na zɔ́n bɔ mɛ lɛ na ɖ’ayi mǐ wu ó, loɔ, “fífá kpo vivo ɖò ayi mɛ kpo” ɖiɖexlɛ́ wɛ na zɔ́n. (Xà 1 Piyɛ́ɛ 3:3, 4; Jel. 9:22, 23) Enyi linlin goyiyi tɔn lɛ ɖò ayi mǐtɔn mɛ ɔ, ye na wá tɔ́n ɖò nǔwiwa mǐtɔn lɛ mɛ jɛn wɛ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mǐ sixu nɔ ba na ɖexlɛ́ ɖɔ mǐ nɔ ɖu vivǐ wǔjɔmɛ bunɔ ɖé lɛ tɔn, mǐ mɔ dò nú kpáxó ɖé lɛ, alǒ mǐ ɖó kancica bunɔ ɖé lɛ kpo nɔví sunnu e nɔ kpé nukún dó nǔ wu lɛ é kpo. Abǐ mǐ sixu tinmɛ linlin ɖé lɛ gbɔn alɔkpa ɖé, bɔ è na mɔ ɖɔ mǐdɛɛ lɛ kɛɖɛ wɛ xò kàn yetɔn alǒ mǐdɛɛ lɛ kɛɖɛ wɛ bló nǔ e mɛ ɖevo lɛ kpo mǐ kpo wɛ ka bló lɛ é. Jezu lɛ́vɔ zé kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖé ɖ’ayǐ ɖò ali enɛ nu. Xó e tɔ́n sín nu tɔn mɛ lɛ é gègě tíìn bɔ Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ É mɛ wɛ é ɖè sín. É nɔ jlɛ̌ jí bo ɖɔ xó gbɔn mɔ̌, bonu tóɖóétɔ́ lɛ na dó sixu tuùn ɖɔ Jehovah gɔ́n wɛ nǔ e ɖɔ wɛ é ɖè lɛ é gosin, é kún nyí nukúnnúmɔjɛnǔmɛ alǒ nùnywɛ éɖesunɔ tɔn wɛ ó.—Jaan 8:28.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
A ka tuun a?
Dobanúnǔtɔ́ lɛ́ mɔ nǔwlánwlán e cí lěe Pɛ́sinu lɛ́ nɔ wlán nǔ gbɔn é ɖɔhun é ɖokpó, bɔ è mɔ nyǐkɔ Marduka ɔ ɖ’é mɛ (Fɔngbe nɔ ylɔ́ ɖɔ Maadocée). Gǎn wɛ n’i, b’ɛ sixú ko nɔ hɛn akwɛ́gbá ɖo Súzi. Arthur Ungnad e nyí hwenuxówlántɔ́ ɖé bo nɔ nɔ zǎnzǎnhwe jí Azíi tɔn é ɖɔ xó élɔ́ dó wěma énɛ́ wú: “Gbɔn vo nú Biblu ɔ, wěma ɖokpó e ɖɔ xó dó Maadocée wú” ɖo hwe ɔ nu é nɛ́.
Sín hwenu e Ungnad ɖɔ xó énɛ́ lɛ́ é ɔ, akɔwé lɛ́ ko tínmɛ wěma Pɛ́si tɔn ɖěvo lɛ́ afatɔ́n mɔ̌kpán dó gbe ɖěvo lɛ́ mɛ. Awǐnnyatɛ Persépolis tɔn lɛ́ ɖo nǔ e è tínmɛ lɛ́ é mɛ; fí e è gba akwɛ́gbá toxo ɔ tɔn ɖe, ɖo malínmálín dó dǒglín toxo ɔ tɔn lɛ́ é wɛ è mɔ ɖe. Awǐnnyatɛ énɛ́ lɛ́ ɔ, hwenu e Zɛɛzɛ́si Nukɔntɔn ɔ kp’acɛ é hwenu tɔn wɛ. Elámugbe mɛ wɛ yě ɖe, bɔ nyǐkɔ e ɖo wěma Ɛsitɛ́ɛ tɔn mɛ lɛ́ é gěgé ɖo yě jí.
Awǐnnyatɛ Persépolis tɔn gěgé ɖɔ xó dó nya ɖé wú bɔ é nɔ nyí Marduka, bo wa wěgbójínɔtɔ́zɔ́ ɖo hɔnmɛ Súzi tɔn, hwenu e Zɛɛzɛ́si Nukɔntɔn ɔ kp’acɛ é. Awǐnnyatɛ énɛ́ lɛ́ ɖokpó ɖɔ ɖɔ Marduka ɔ gbetínmɛtɔ́ wɛ é nyí. Gǒflɛ́mɛ énɛ́ sɔgbe xá nǔ e Biblu ɖɔ dó Maadocée wú é. Maadocée w’azɔ̌ ɖo hɔnmɛ axɔ́sú Axaswelúsi (Zɛɛzɛ́si Nukɔntɔn ɔ) tɔn, bɔ é hwe bǐ ɔ, é nɔ dó gbe we. Hwɛhwɛ wɛ Maadocée nɔ jínjɔ́n axɔ́sú ɔ sín hɔn ta ɖo hɔnmɛ Súzi tɔn. (Ɛst. 2:19, 21; 3:3) Hɔnnuwá ɖé wɛ bɔ mɛ e nɔ w’azɔ̌ ɖo hɔnmɛ axɔ́sú ɔ tɔn lɛ́ é bǐ nɔ nɔ.
Marduka e xó è ɖɔ ɖo awǐnnyatɛ énɛ́ lɛ́ jí é kpó Maadocée e xó è ɖɔ ɖo Biblu mɛ é kpó ɖó nǔ e sɔ́ akpakpa mɛ é ɖé lɛ́ ɖó bǔ. Hwe ɖokpó ɔ nu wɛ yě nɔ gbɛ, bo lɛ́ nɔ gbɛ ɖo fí ɖokpó ɔ, lobo lɛ́ w’azɔ̌ ɖo fí ɖokpó ɔ. Nǔ énɛ́ lɛ́ e yě ɖó ɖo bǔ, bɔ dobanúnǔ dokunkun tɔn ɖɔ xó tɔn é bǐ sixú ko ɖo gesí dó Maadocée e xó è ɖɔ ɖo wěma Ɛsitɛ́ɛ tɔn mɛ é wɛ.
11-17 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | ƐSITƐ́Ɛ 3-5
“D’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́ nú yě ní zán nǔwúkpíkpé yětɔn bǐ mlɛ́mlɛ́”
it-2 345 akpá. 5
Maadocée
Gbɛ́ ɖɔ émí kún ná ɖe kɔ́ nú Hamáa ó. Ðo nukɔnmɛ ɔ, axɔ́sú Zɛ̌ɛzɛsi sɔ́ Hamáa, éé jɔ ɖo Agagi kún mɛ é gǎnhɔnyitɔ́ xɔ́sú bo ɖe gbe ɖɔ mɛ e nɔ w’azɔ̌ ɖo axɔ́sú ɔ sín hɔntogbó jí lɛ́ é bǐ ní nɔ ɖe kɔ́ n’i ɖó tɛn nukúnɖéjí yɔ̌yɔ́ e mɛ é sɔ́ ɛ ɖó é wú. Maadocée gbɛ́ gbídígbídí ɖɔ émí kún ná wa mɔ̌ ó ɖó Jwifu wɛ émí nyí. (Ɛst 3:1-4) Hwɛjijɔ énɛ́ e Maadocée ná é xlɛ́ ɖɔ kancícá e é ɖo xá Jexóva Mawu tɔn, éé é sɔ́ éɖée jó ná, bo nyí Jwifu ɖeɖóvo ɖé é wɛ ɖo atɛ jí. É tuun ɖɔ kɔ́ ɖiɖe nú Hamáa kún ná nyí do yiyi nú mɛ nukúnɖéjí ɖé kpowun, lěe Izlayɛ́li ví lɛ́ nɔ bló gbɔn wá yí dó xlɛ́ mɛɖé ɖɔ é hú gǎn émí, bo ɖo tɛn acɛkpikpa tɔn mɛ é ó. (2Sa 14:4; 18:28; 1Ax 1:16) Ðo ninɔmɛ Hamáa tɔn élɔ́ mɛ ɔ, hwɛjijɔ ɖagbe ɖé wú wɛ Maadocée ma ɖe kɔ́ ǎ. É cí ɖɔ Amalɛ́ki ví wɛ nú Hamáa ɖɔhun bɔ Jexóva ka ko ɖɔ ɖɔ émí ná ɖo ahwan fun xá yě wɛ “káká sɔ́ yi.” (Tí 17:16) Nú Maadocée ɔ, gbejíninɔ nú Mawu sín xó wɛ ɖo atɛ jí, é nyí toxóɖiɖɔ sín xó wɛ ǎ.
it-2 345 akpá. 7
Maadocée
È zán ɛ dó hwlɛ́n Izlayɛ́li. Ée Maadocée se gbeta e è ɖe tɔ́n bo wlán dó wěma mɛ ɖɔ è ní sú kún dó nú Jwifu lɛ́ bǐ é ɔ, é ɖi nǔ ɖɔ Ɛsitɛ́ɛ ná hwlɛ́n Jwifu lɛ́ gán wú wɛ è ná ɛ axɔ́si sín acɛ. É ɖɔ azɔ̌ kpinkpɛn e Ɛsitɛ́ɛ ɖó bo ná wa é n’i, lobo byɔ́ ɛ ɖɔ é ní sa vo nú axɔ́sú ɔ ɖɔ é ní nyɔ́ xomɛ dó yě wú bo d’alɔ yě. Mɔ̌ wiwa ná sɔ́ gbɛ Ɛsitɛ́ɛ tɔn ɖ’axɔ́ nu có, Ɛsitɛ́ɛ ka wa nǔ e é byɔ́ ɛ é.—Ɛst 4:7–5:2.
É jɛ hun dó togun Mawu tɔn jí
22 Ɛsitɛ́ɛ na ko byɔ linkpɔ́n mɛ tawun hwenu e é sè wɛn enɛ é. É ɖó na ɖè nùɖiɖi ɖaxó xlɛ́ dìn. Xɛsi ɖi i, bɔ é ka xlɛ́ mɔ̌ ɖò xósin e é na Maadocée é mɛ. É flín i axɔsu ɔ sín sɛ́n. Enyi axɔsu ɔ ma ylɔ mɛɖé ǎ, bonu mɛ ɔ yì xwetɔ́n ɖò hɔn ɔ mɛ ɔ, hu jɛn è nɔ hu i. Afi nú axɔsu ɔ dlɛn sikákpogɛ tɔn dó mɛ ɔ. Ɛsitɛ́ɛ ka sixu ɖó nukún ɖɔ axɔsu ɔ ni jɔwu emi à? É tuùn ganji ɖɔ hwenu e Vasitíi tlitó é ɔ, asú emitɔn kún kú nǔblawu n’i ó. Ɛsitɛ́ɛ ɖɔ nú Maadocée ɖɔ é ko bló azǎn 30 dìn bɔ axɔsu ɔ kún sɔ́ ylɔ emi ó! Vɛ̌dónúmɛ mɔhun na ɛ hwɛjijɔ gègě, bɔ é na lin ɖɔ nǔ emitɔn kún sɔ́ jɛ axɔsu enɛ e nɔ yawu ɖyɔ linlin é tɔn jí ó.—Ɛsitɛ́ɛ 4:9-11.
23 Maadocée ɖɔ xó bo kudeji, bo dó hɛn nùɖiɖi Ɛsitɛ́ɛ tɔn lidǒ. É na ɛ jiɖe ɖɔ nú é ma wà nùɖé ǎ ɔ, hwlɛngán sín hɔn na hun nú Jwifu lɛ sín fí ɖevo. Amɔ̌, nɛ̌ é ka sixu lin ɖɔ emi na gán ɖ’emɛ gbɔn? Mɔ̌ mɛ ɔ, Maadocée ɖè lee nùɖiɖi tɔn lidǒ gbɔn é xlɛ́, ɖó Jehovah na jó togun Tɔn dó gbeɖé bonu è na sú kún dó na ǎ, lobɔ akpá e É dó lɛ é ka na gɔn jijɛ kpɔ́n ǎ. (Joz. 23:14) Enɛ gudo ɔ, Maadocée kanbyɔ Ɛsitɛ́ɛ ɖɔ: “Mɛ̌ ka tuùn nú nǔ elɔ e ɖò na jɛ wɛ ɔ wu wɛ è sɔ́ we axɔsi?” (Ɛsitɛ́ɛ 4:12-14) É nyɔ́ ɖɔ mǐ ni xwedó kpɔ́ndéwú Maadocée tɔn à cé? É ɖeji dó Mawu tɔn Jehovah wu bǐ mlɛ́mlɛ́. Mǐ ka na wà mɔ̌ à?—Nùnywɛxó 3:5, 6.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
È fun ahwan bo ná dó ɖó vivo bo sɛn Mawu
14 Lee Ɛsitɛ́ɛ kpo Maadocée kpo wà gbɔn hwexónu é ɔ, togun Jehovah tɔn nɔ fun ahwan égbé dó vivo bo sɛ̀n Jehovah lee é ɖegbe ɖɔ è ni bló gbɔn é tamɛ. (Ɛst. 4:13-16) A ka sixu ɖ’alɔ ɖ’emɛ à? Ganji. A sixu nɔ xoɖɛ hwɛhwɛ dó nɔví sunnu kpo nɔví nyɔnu kpo ɖěɖee ɖò didɛ wɛ ɖò wuvɛ̌ hwɛagɔɖiɖɔ tɔn nu lɛ é tamɛ. Ðɛ mɔhun lɛ sixu nyí alɔdo ɖaxó ɖé nú nɔví sunnu kpo nɔví nyɔnu kpo ɖěɖee ɖò wuvɛ̌ kpo yadonumɛ kpo nu dɛ ɖè wɛ lɛ é. (Xà Jaki 5:16.) Jehovah ka nɔ na sìnkɔn nú ɖɛ mɔhun lɛ à? Ðuɖeji ɖěɖee mǐ nɔ ɖó ɖò hwɛ nukɔn lɛ é xlɛ́ ɖɔ é nɔ wà mɔ̌ nugbǒ!—Ebl. 13:18, 19.
18-24 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | ƐSITƐ́Ɛ 6-8
“Xóɖɔɖókpɔ́ sín kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖé”
É nyɔ́nǔi, kpankɔ́n bo nyí cejɛ́nnábínɔ ǎ
15 Hwenu e Ɛsitɛ́ɛ ɖò suúlu ɖó wɛ, bo ma ko byɔ nǔ e ba wɛ é ɖè é axɔsu ɔ ǎ é ɔ, Hamáa ɖò winnya dó éɖée wɛ. Jehovah Mawu wɛ na ko sixu zɔ́n bɔ adɔ̌ vɛ́ axɔsu ɔ à cé? (Nùnywɛxó 21:1) Yayǎ wu wɛ Xó Mawu Tɔn dó dó wusyɛn lanmɛ nú mǐ ɖɔ mǐ ni “ɖeji dó Mawu wu” ǎ. (Xà Micée 7:7.) Enyi mǐ ɖeji dó Mawu wu, bo nɔte kpɔ́n ɛ ɔ, mǐ na mɔ ɖɔ lee é na ɖeɖɛ tagba mǐtɔn lɛ nú mǐ gbɔn é na nyɔ́ tawun hú lee mǐɖesunɔ sixu ko lin na ɖeɖɛ ye gbɔn é.
É ɖɔ xó kpo akɔnkpinkpan kpo
16 Ɛsitɛ́ɛ ɖó na zé suúlu axɔsu ɔ tɔn dó d’ayihun ǎ; ɖò agɔ̌ wegɔ ɔ hwenu ɔ, é ɖó na ɖɔ xó lɛ bǐ n’i. Amɔ̌, nɛ̌ é ka na mɔ wlɛnwín tɔn gbɔn? Axɔsu ɔ hun ali tɔn n’i, bo kàn nǔ e ba wɛ é ɖè ɔ byɔ ɛ azɔn ɖevo. (Ɛsitɛ́ɛ 7:2) “Hwenu e è na ɖɔ xó dó é” sù nú Ɛsitɛ́ɛ lo.
É nyɔ́nǔi, kpankɔ́n bo nyí cejɛ́nnábínɔ ǎ
17 Mǐ sixu lin ɖɔ Ɛsitɛ́ɛ xoɖɛ dó ayi mɛ sɛ́dó Mawu tɔn cobo dó xógbe elɔ lɛ: “Sɛmɛɖó! Enyi nǔ ce nyɔ́ mɛ nukúnmɛ hǔn, è hwlɛn mì, bo hwlɛn togun ce gán; nǔ e un jló na byɔ mɛ ɔ nɛ; é nyɔ́ nukún mɛtɔn mɛ mɔ̌ hǔn, è xɔ mì ɖ’emɛ.” (Ɛsitɛ́ɛ 7:3) Ð’ayi wu ɖɔ é na ganjɛwu axɔsu ɔ ɖɔ emi ɖó sísí nú nǔ e é lin ɖɔ é nyɔ́ é. Ɛsitɛ́ɛ gbɔn vo tawun nú Vasitíi, éyɛ wɛ nyí axɔsu ɔ sín asì ɖ’ayǐ tɔn e jló bo dó winnya ɛ é. (Ɛsitɛ́ɛ 1:10-12) Gɔ́ na ɔ, Ɛsitɛ́ɛ zun asú tɔn ɖɔ gǔ wɛ é gú bo ɖeji dó Hamáa wu ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, é savo nú asú tɔn ɖɔ é ni cyɔn alɔ emi jí.
É nyɔ́nǔi, kpankɔ́n bo nyí cejɛ́nnábínɔ ǎ
18 É ɖò gaàn ɖɔ nǔ enɛ e Ɛsitɛ́ɛ byɔ é kpaca axɔsu ɔ tawun. Mɛ̌ ka na syɛn ta enɛ? Ɛsitɛ́ɛ lɛ́ ɖɔ: “È sà nyɛ kpo togun ce kpo, bɔ è na vɔ mǐ; è na gbò gbè mǐ; è na sú kún mǐtɔn dó. Nú é ka nyí sà wɛ è sà mǐ bɔ mǐ na nyí kannumɔ abǐ mɛsɛntɔ́ kpowun wɛ ɔ, un na kɛnu ǎ, ɖó enɛ ɔ byɔ ɖɔ un na doya nú mɛ ǎ.” (Ɛsitɛ́ɛ 7:4) Ð’ayi wu ɖɔ Ɛsitɛ́ɛ ɖɔ xó ɔ nyí wɛn; é ɖò mɔ̌ có, é ɖè ɖɛ̌ mɛ na ɖɔ nú mɛkannu ninɔ kpowun xó wɛ ɔ, emi kún na kɛnu ó. Amɔ̌, kún sú dó nú akɔta ɖé e wá tɔ́n ɖ’emɛ, bo ka na lɛ́ hɛn nǔ gblé dó wǔ nú axɔsu ɔ é wɛ zɔ́n bɔ é ɖó na kɛnu.
19 Ɛsitɛ́ɛ sín kpɔ́ndéwú kplɔ́n nǔ gègě mǐ dó lee è nɔ tɛnkpɔn bɔ mɛ lɛ nɔ mɔ nugbǒ nú xó mɛtɔn gbɔn é wu. Enyi é wá byɔ ɖɔ a ni ɖɔ tagba syɛnsyɛn ɖé nú wanyinamɔ towe ɖé alǒ mɛ e ɖò tɛn acɛkpikpa tɔn mɛ é ɖé ɔ, suúlu, sísí, kpo xó ɖɔ nyì wɛn kpo na d’alɔ we tawun.—Nùnywɛxó 16:21, 23.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w06 1/3 11 akpá. 1
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Ɛsitɛ́ɛ tɔn mɛ lɛ́ é
7:4, nwt—Nɛ̌ kún súsú dó nú Jwifu lɛ́ ka ná “hɛn nǔ gblé dó axɔ́sú ɔ wú” gbɔn? Nɛ̌ kún súsú dó nú Jwifu lɛ́ ka ná “hɛn nǔ gblé dó axɔ́sú ɔ wú” gbɔn? Ayi e Ɛsitɛ́ɛ ɖó te bo ɖɔ nú axɔ́sú ɔ ɖɔ nú sa wɛ è tlɛ ko sa Jwifu lɛ́ kannumɔ ɔ, é ná nyɔ́ nú axɔ́sú ɔ hú gǎn é ɔ, dɔn wɛ é dɔn axɔ́sú ɔ sín ayi wá lě do kún súsú dó nú yě ná hɛn nǔ gblé dó wǔ tɔn sɔ é jí. Ényí gbě Jwifu lɛ́ tɔn wɛ Hamáa ko blá bo sa yě kannumɔ ɔ, dɔkun e énɛ́ ná hɛn wá nú axɔ́sú ɔ é ná hú kpatágan tɔ́nu 300 e é dó akpá ɖɔ émí ná kɔn dó akwɛ́gbá axɔ́sú ɔ tɔn mɛ é wú flaflá tɔn. Kún e è ná sú dó nú Jwifu lɛ́ é ná lɛ́ zɔ́n bɔ è ná lɛ́ hu axɔ́si axɔ́sú ɔ tɔn.
25 SEPTEMBRE–1er OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | ƐSITƐ́Ɛ 9-10
“É zán acɛ e é ɖó é dó d’alɔ mɛ e ɖo togun tɔn mɛ lɛ́ é”
it-2 346 akpá. 1
Maadocée
Axɔ́sú ɔ sɔ́ Maadocée din b’ɛ nyí gǎnhɔnyitɔ́ xɔ́sú dó Hamáa tɛnmɛ, lobo sɔ́ alɔgan tɔn e é nɔ ɖó wuntun nǔ ná é n’i bónú é ná nɔ ɖó wuntun wěma acɛkpikpa ɔ tɔn lɛ́ ná. Ɛsitɛ́ɛ sɔ́ Maadocée ɖó xwédo Hamáa tɔn e axɔ́sú ɔ ná é nu. Énɛ́ gúdo ɔ, Maadocée zán acɛ e axɔ́sú ɔ ná ɛ é dó ɖe gbeta ɖěvo tɔn bɔ é ná acɛ Jwifu lɛ́ ɖo sɛ́n linu ɖɔ yě ní jɛ hun dó yěɖée jí. Nú Jwifu lɛ́ ɔ, wěziza hwlɛngán tɔn ɖé wɛ hɔ́n bo ná yě awǎjijɛ. Mɛ e ɖo axɔ́súɖuto Pɛ́si tɔn mɛ lɛ́ é gěgé xo kpóɖó nú Jwifu lɛ́, bɔ hwenu e azǎn 13gɔ́ Adáasun tɔn, éé nyí azǎn e gbe gbeta e è ɖe tɔ́n é ná bɛ́ azɔ̌ é su é ɔ, Jwifu lɛ́ ko ɖo gbesisɔmɛ. Axɔ́súzɔ́watɔ́ lɛ́ nɔ gǔdo nú yě ɖó tɛn ɖaxó e mɛ Maadocée ɖe é wútú. Ðo Súzi ɔ, yě fun ahwan ɔ káká jɛ azǎn ɖěvo gbe. Kɛntɔ́ Jwifu lɛ́ tɔn 75000 jɛjí wɛ è hu ɖo axɔ́súɖuto Pɛ́si tɔn mɛ, káká jɛ vǐ súnnu wǒ Hamáa tɔn lɛ́ jí. (Ɛst 8:1–9:18) Ɛsitɛ́ɛ yí gbe bɔ Maadocée ɖe gbe nú Jwifu lɛ́ ɖɔ yě ní nɔ ɖu akɔnyinyi sín xwe ɔ ɖo azǎn 14gɔ́ kpó azǎn 15gɔ́ kpó Adáasun ɔ tɔn; è nɔ ylɔ́ “xwezán énɛ́ lɛ́ . . . ɖɔ Pulímu,” bɔ yě nɔ ɖu xwe kpó awǎjijɛ kpó, bo nɔ ɖu xwe sɛ́dó yěɖée, lobo nɔ ná nǔ wamamɔnɔ lɛ́. Jwifu lɛ́ yí gbe bo ɖó hwɛndo énɛ́ ayǐ nú kúnkan yětɔn lɛ́, kpó mɛ e ná húzú Jwifu lɛ́ é kpó. Ðó Maadocée wɛ nyí mɛ nukúnɖéjí wegɔ́ e ɖo axɔ́súɖuto ɔ mɛ é wútu ɔ, Jwifu ɖěɖěe zé yěɖée jó nú Mawu lɛ́ é nɔ ɖó sísí n’i, bɔ é kpo ɖo azɔ̌ wa nú ɖagbe yětɔn wɛ.—Ɛst 9:19-22, 27-32; 10:2, 3.
it-2 628 akpá. 3
Pulímu
Nǔ e wú è ɖó ayǐ é. Nǔtínmɛtɔ́ ɖé lɛ́ ɖɔ ɖɔ agbaza lixo wɛ Jwifu lɛ́ nɔ ɖu Pulímu xwe ɔ ɖe ɖo égbé hú gǎn bɔ lěe yě nɔ ɖu gbɔn é kún ɖó kancícá ɖé xá nǔ gbigbɔ tɔn lɛ́ ó, gɔ́ ná ɔ, yě nɔ lɛ́ wa nǔ bɔ é nɔ zɛ kpa hweɖélɛ́nu ɖo xwe ɔ hwenu. É ɖo mɔ̌ có, nǔ nyí mɔ̌ hwenu e è ɖó ayǐ bo ɖu azɔn nukɔntɔn ɔ é ǎ. Jexóva Mawu nǔgbó ɔ wɛ Maadocée kpó Ɛsitɛ́ɛ kpó bǐ nɔ sɛn, bɔ nǔ e wú è ɖó xwe ɔ ɖuɖu ayǐ é wɛ nyí ɖɔ è ná dó kpa susu n’i. È sixú ɖɔ ɖɔ Jexóva Mawu wɛ nyí tɔn bɔ è hwlɛ́n Jwifu lɛ́ gán ɖo hwenɛ́nu ɖó gbejí e Maadocée e nɔ dó sɛn Jexóva kɛ́ɖɛ́ é wɛ dɔn tagba ɔ nyi ayǐ wútu. É cí ɖɔ Amalɛ́ki ví wɛ Hamáa nyí, bɔ Jexóva ka ko dó nu akɔta énɛ́ bo ɖɔ ɖɔ émí ná sú kún yětɔn dó. Maadocée se tónú nú gbeɖiɖe Mawu tɔn bo gbɛ́ ɖɔ émí kún ná ɖe kɔ́ nú Hamáa ó. (Ɛst 3:2, 5; Tí 17:14-16) Gɔ́ ná ɔ, xó e Maadocée ɖɔ sɛ́dó Ɛsitɛ́ɛ lɛ́ é (Ɛst 4:14) xlɛ́ ɖɔ hlɔ̌nhlɔ́n aditi ɖé ɖó nukún wɛ é ɖe nú é ná hwlɛ́n Jwifu lɛ́, bɔ nu e Ɛsitɛ́ɛ blá bo xo ɖɛ cóbó yi axɔ́sú ɔ nukɔn lobo ylɔ́ ɛ nú agɔ̌ ɖé é xlɛ́ ɖɔ alɔdó Mawu tɔn ɖó nukún wɛ é ɖe.—Ɛst 4:16.
cl 101-102 akpá. 12-13
“Nɔ xwedó kpɔ́ndéwú Mawu tɔn” hwenu e a ɖo acɛ e a ɖó é zán wɛ é
12 Jexóva sɔ́ nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ́ nú yě ná nɔ nukɔn nú agun Klisánwun tɔn. (Eblée lɛ́ 13:17) Mawu wɛ ná acɛ súnnu énɛ́ lɛ́ e jɛxá é bɔ yě ná d’alɔ mɛ e ɖo lɛ̌ngbɔ́kpó ɔ mɛ lɛ́ é lěe é ná byɔ́ gbɔn é, bo lɛ́ kpé nukún dó ganjíninɔ yětɔn wú. Tɛn e mɛ mɛxó agun tɔn lɛ́ ɖe é ka ná acɛ yě bɔ yě ná kpa acɛ dó nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ yětɔn lɛ́ jí wɛ a? Ðěbǔ ǎ! Mɛxó agun tɔn lɛ́ ɖó ná nɔ ɖó linlin jlɛ̌jíninɔ kpó mɛɖée sísɔ́ hwe tɔn kpó dó azɔ̌ e yě nɔ wa ɖo agun ɔ mɛ é wú. (1 Piyɛ́ɛ 5:2, 3) Biblu ɖɔ nú nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ́ ɖɔ yě “nyí lɛ̌ngbɔ́nyitɔ́ nú agun Mawu tɔn e é xɔ kpó Vǐ éɖésúnɔ tɔn sín hun kpó é.” (Mɛsɛ́dó 20:28) Hwɛjijɔ e wú è ɖó ná nɔ wa nǔ xá mɛ e ɖo lɛ̌ngbɔ́kpó ɔ mɛ lɛ́ é ɖokpó ɖokpó kpó xomɛnyínyɔ́ kpó é ɖaxó ɖokpó nɛ́.
13 Mǐ sixú tínmɛ gbɔn lě. Xɔ́ntɔn vívɛ́ towe ɖé byɔ́ we ɖɔ hwi ní kpé nukún dó nǔɖókan tɔn e é yí wǎn ná tawun é ɖé wútu. A tuun ɖɔ akwɛ́ ɖaxó wɛ xɔ́ntɔn towe sɔ́ dó xɔ nǔ ɔ ná. A ná wlíbo ná, bo kpé nukún d’é wú tawun ǎ cé? Ali ɖokpó ɔ nu ɔ, Mawu sɔ́ azɔ̌ d’así nú mɛxó agun tɔn lɛ́ bónú yě ná wlíbo nú nǔɖókan tɔn e xɔ akwɛ́ tawun é, énɛ́ wɛ nyí agun tɔn e mɛ gbɛtɔ́ e cí lɛ̌ngbɔ́ ɖɔhun lɛ́ é ɖe é. (Jaan 21:16, 17) Lɛ̌ngbɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ vɛ́ n’i, yě vɛ́ n’i sɔmɔ̌ bɔ é xɔ yě kpó Vǐɖokpónɔ tɔn Jezu Klísu sín hun kpó. Akwɛ́ ɖaxó ɖěbǔ sɔ́ hú énɛ́ bɔ Jexóva sixú sɔ́ dó xɔ lɛ̌ngbɔ́ tɔn lɛ́ ǎ. Mɛxó agun tɔn e nɔ sɔ́ yěɖée hwe lɛ́ é nɔ hɛn énɛ́ ayi mɛ bo nɔ wa nǔ sɔgbe xá.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w06 1/3 11 akpá. 4
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Ɛsitɛ́ɛ tɔn mɛ lɛ́ é
9:10, 15, 16—Gbeta ɔ ɖɔ ɖɔ Jwifu lɛ́ hɛn ɔ yě ná bɛ́ dɔkun mɛ lɛ́ tɔn có, nɛ̌ ka gbɔn bɔ yě ma wa mɔ̌ ǎ? Bɛ̌ e yě ma bɛ́ nǔɖé ǎ é xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ gbɛ yětɔn hwínhwlɛ́n gán gbé wɛ yě nya, ényí dɔkun jijɛ gbé ǎ.
2-8 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | JƆBU 1-3
“Kpo ɖo lěe do a yí wǎn nú Jexóva sɔ é ɖe xlɛ́ wɛ”
Ði nǔ, bo lɛ́ setónú Nɔwée, Daniyɛli kpo Jɔbu kpo ɖɔhun
16 Wuvɛ̌ e mɛ Jɔbu gbɔn dín lɛ é. Ninɔmɛ vovo wè mɛ wɛ Jɔbu gbɔn ɖò gbɛzán tɔn mɛ. Cobonu é na byɔ tɛnkpɔn mɛ ɔ, é wɛ nyí “nya nukúnɖeji ɖaxó bǐ e ɖò tò ɖěɖee ɖò zǎnzǎnhweji nú Judɛɛn tɔ̀ ɔ lɛ é.” (Jɔb. 1:3) É jɛ dɔkun, bɔ mɛ gègě tuùn i, bɔ è nɔ ɖó sísí n’i tawun. (Jɔb. 29:7-16) É ɖò mɔ̌ có, Jɔbu nɔ mɔ éɖée dó mɔ nǔsuɖaxó alǒ nɔ mɔ ɖɔ emi kún ɖó hudo Mawu tɔn ó ǎ. Nugbǒ ɔ, Jehovah ylɔ ɛ ɖɔ “mɛsɛntɔ́ ce,” bo ɖɔ gɔ́ na ɖɔ: “Mɛɖé wɛ é nyí bɔ è nɔ mɔ nǔ jɛ dò ɖě ɖɔ dó wǔ tɔn ǎ, é nɔ wà nǔ jlɔjlɔ, é ɖò gbeji nú mì, é nɔ hɔn nú nǔnyanyawiwa.”—Jɔb. 1:8.
17 Ðò táan klewun ɖé vlamɛ kpowun ɔ, gbɛzán Jɔbu tɔn huzu hazawun. É byɔ ya kpo hɛ̌n ɖaxó ɖé kpo mɛ. Mǐ tuùn nǔ e zɔ́n é, Satáan jidómɛtɔ́ ɔ wɛ dó hwɛ agɔ Jɔbu ɖɔ cejɛnnabi wutu wɛ é ɖò Mawu sɛ̀n wɛ. (Xà Jɔbu 1:9, 10.) Jehovah myɔ nukún dó hwɛdómɛ nyanya enɛ ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, é hun ali nú Jɔbu b’ɛ na ɖè gbejininɔ tɔn xlɛ́, lobo xlɛ́ ɖɔ ayi mímɛ́ e mɛ cejɛnnabi ma ɖè ǎ é ɖé wɛ sísɛ́ emi bɔ emi ɖò Mawu sɛ̀n wɛ.
Zunfan gbejininɔ towe!
10 Satáan nɔ dóhwɛ ɖokpo ɔ mǐ mɛ ɖokpo ɖokpo ɖò égbé. Nɛ̌ hwɛdómɛ tɔn ka kan we gbɔn? É ɖɔ ɖɔ hwi kún yí wǎn nú Jehovah Mawu dóo ɖě ó, lé hwi na gbɔ sinsɛn ɛ bo hwlɛn hwiɖée, bo kún na zunfan gbejininɔ hwi tɔn ó! (Jɔb. 2:4, 5; Nǔɖe. 12:10) Nɛ̌ enɛ ka cí nú we? É vɛ́ nú we, kabǐ? Amɔ̌, lin tamɛ dó nǔ elɔ wu: Jehovah ɖeji dó wǔ we kaka bo hun ali jiwǔ ɖé nú we. É tin bɔ Satáan na tɛ́n gbejininɔ towe kpɔ́n. Jehovah ɖeji ɖɔ hwi hɛn ɔ, hwi na zunfan gbejininɔ towe, bo na ɖexlɛ́ ɖɔ Satáan nyí adingbannɔ. Bo d’akpá ɖɔ Emi na d’alɔ we, bɔ hwi na wà mɔ̌. (Ebl. 13:6) Wǔjɔmɛ ɖaxó tɛ ɖíe ɖɔ Nǔbǐwukpétɔ́ wɛkɛ ɔ tɔn ni ɖeji dó mɛ wu! A mɔ nǔ e wu gbejininɔ ɖò taji tawun é à? É nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ gbɛ́ adingban Satáan tɔn lɛ, bo nɔ tɛ́ dó nyikɔ ɖagbe Tɔ́ mǐtɔn tɔn wu, lobo nɔ nɔ gudo nú ali e nu é nɔ kp’acɛ ɖè é. Nɛ̌ mǐ ka sixu na hlɔnhlɔn jijɔ taji enɛ gbɔn?
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
Xó gudogudo tɔn e Jezu ɖɔ lɛ é ni kplɔ́n nǔ we
9 Etɛ Jezu ka ɖɔ? Táan kpɛɖé jɛ nukɔn nú kú Jezu tɔn ɔ, é súxó bo ɖɔ: “Mawu ce, Mawu ce, nɛ̌ ka gbɔn bɔ a jó mì dó?” (Mat. 27:46) Biblu tinmɛ nǔ e wu Jezu ɖɔ mɔ̌ é ǎ. Amɔ̌, etɛ xó enɛ lɛ ka sixu kplɔ́n mǐ? Nǔ e mǐ tuùn é wɛ nyí ɖɔ gbɔn xó enɛ lɛ gblamɛ ɔ, Jezu bló bɔ nǔɖɔɖ’ayǐ e ɖò Ðɛhan 22:2 mɛ é jɛnu. Gɔ́ na ɔ, xógbe enɛ lɛ xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ Jehovah kún “cyɔn alɔ” Vǐ tɔn jí, b’ɛ gɔn mɛtɛnkpɔn lɛ mɛ gbɔn ó. (Jɔb. 1:10) Jezu mɔ nǔ jɛ mɛ ɖɔ Tɔ́ tɔn jó è dó kɛntɔ́ tɔn lɛ sín alɔ mɛ bǐ mlɛ́mlɛ́ bonu ye na tɛ́n ɛ kpɔ́n jɛ bǎ gudogudo tɔn ɔ mɛ; è ko tɛ́n mɛɖé kpɔ́n gbɔn mɔ̌ kpɔ́n ǎ. Gɔ́ na ɔ, xógbe enɛ lɛ xlɛ́ ɖɔ é ɖò xomɛvɔ́, bo kún hu hwɛ e na zɔ́n bɔ è na hu i é ɖě ó.
9-15 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | JƆBU 4-5
“Nɔ cɔ́ hwiɖée dó adingbanxó lɛ́ wú”
it-1 725 akpá. 13
Elifázi
2. Ðokpó ɖo xɔ́ntɔn atɔn Jɔbu tɔn lɛ́ mɛ. (Jɔb 2:11) Temaninu wɛ, bɔ é ná ko nyí Elifázi no 1 e ɖo aga é sín kúnkan mɛ wɛ é jɔ ɖe, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, é jɔ ɖo Ablaxámu kún mɛ, bɔ Jɔbu ná ɖo kan kplá dó kan wú tɔn lɛ́ mɛ. É kpó kúnkan tɔn lɛ́ kpó nɔ flé nu ɖó nǔnywɛ́ e yě ɖó é wútu. (Jel 49:7) Ðo “gbɔdónúmɛtɔ́” atɔn lɛ́ mɛ ɔ, é cí ɖɔ Elifázi wɛ nyí mɛ nukúnɖéjí hú gǎn e xó tɔn lɛ́ nɔ lɛ́ ɖu ɖo mɛ jí hú gǎn é, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ é wɛ sixú ko nyí mɛxó nú yě bǐ. Ðo akpáxwé atɔn xóɖɔɖókpɔ́ ɔ tɔn lɛ́ ɖokpó ɖokpó mɛ ɔ, é wɛ nɔ yí xó jɛ nukɔn bɔ xó tɔn lɛ́ nɔ lɛ́ ɖi ga hú mɛ ɖě lɛ́ tɔn.
w05 15/9 26 akpá. 2
Gbǐ dɔn ɖo linlin masɔgbe lɛ́ nukɔn!
Elifázi flín nǔ e jɛ dó jǐ tɔn wá yi, bo hú gǎn jɔwámɔ tɔn é ɖé bo ɖɔ: “Jɔhɔn ɖé gbɔn jǐ ce, bɔ lanmɛ ce slɔ́ avivɔfún. Nǔɖé wá cí nukɔn ce, un mɔ nukúnnú jɛ nǔ ɔ wú ganjí ǎ; nǔ ɔ ɖo nukɔn ce. Fí bǐ cí tóó, bɔ un jɛ gbe ɖé se jí.” (Jɔb 4:15, 16) Nǔɖíɖó gbigbɔ tɔn tɛ́ ka wa nǔ dó linlin Elifázi tɔn lɛ́ wú? Hwɛdómɛ xó e é ɖɔ bɔ d’é wú lɛ́ é xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ nǔɖíɖó gbigbɔ tɔn e wa nǔ dó linlin tɔn lɛ́ wú é kún nyí wɛnsagun Mawu tɔn gbejínɔtɔ́ ɖé ó. (Jɔb 4:17, 18) Nǔɖíɖó gbigbɔ tɔn nyanya ɖé wɛ. É má nyí mɔ̌ ǎ ɔ, étɛ́wútu Jexóva ka gbɛ́ nǔ nú Elifázi kpó gbɛ̌ tɔn we ɖě lɛ́ kpó? (Jɔb 42:7) Awǒvi ɖé wɛ wa nǔ dó linlin Elifázi tɔn lɛ́ wú nǔgbó. Xó e é ɖɔ lɛ́ é xlɛ́ ɖɔ é kún ɖó linlin Mawu tɔn ó.
w10 15/2 19 akpá. 5-6
Gbǐ dɔn ɖo adingbanxó Satáan tɔn lɛ́ nukɔn
Satáan zán Elifázi e nyí ɖokpó ɖo xɔ́ntɔn Jɔbu tɔn atɔn e wá ba ɛ kpɔ́n lɛ́ é mɛ é, bɔ é ɖɔ ɖɔ gbɛtɔ́ vɔ́ da dín. É ɖɔ xó dó gbɛtɔ́ wú nú Jɔbu bo ɖɔ: “Gbɛtɔ́ e è sɔ́ ko kpowun dó bló é, gbɛtɔ́ e agbaza tɔn nyí kɔ́gúdu yǎyá é, nǔ e è hɛn ɔ, è ná zé afɔ dó gbídí wǎnvú ɖɔhun kpowun é! Gbɛtɔ́ e, có zǎn ná kú ɔ xó tɔn ko fó é, yě nɔ yi maɖɔnǔxwɛ; mɛɖé ka nɔ ké ya ná ǎ.”—Jɔb. 4:19, 20.
Ðo fí ɖěvo ɖo Biblu mɛ ɔ, è ɖɔ ɖɔ mǐ cí “kozɛ́n ɖɔhun.” (2 Kɔ 4:7) Hwɛhuhu sín gǔ e mǐ ɖu é zɔ́n bɔ mǐ ɖó gǎn ɖé ǎ. (Hlɔ̌. 5:12) Nú è jó mǐ dó mǐɖóɖó ɔ, mǐ ɖó gǎn ɖé ɖo ahwantɔ́nmɛ Satáan tɔn lɛ́ nukɔn ǎ. Amɔ̌, ɖó mǐ nyí Klisánwun wútu ɔ, mǐ ɖó mɛ e ná d’alɔ mǐ é. Mǐ ɖó gǎn ɖé ǎ có mǐ xɔ akwɛ́ nú Mawu. (Eza. 43:4) Gɔ́ ná ɔ, Jexóva nɔ ná gbigbɔ mímɛ́ mɛ e nɔ byɔ́ ɛ lɛ́ é. (Luk. 11:13) Gbigbɔ mímɛ́ tɔn sixú ná “hlɔ̌nhlɔ́n aditi” ɔ mǐ bɔ é ná d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná kpé wú bo ɖí xwi xá ahwan ɖěbǔ e Satáan ná tɔ́n mǐ é. (2 Kɔ. 4:7; Flp. 4:13) Ényí mǐ húzú kpan nukɔn Awǒvi, bo “lí dǒ ɖo nǔɖiɖi mɛ” ɔ, Mawu ná bló bɔ mǐ ná gbí dɔn. (1 Pi. 5:8-10) Hǔn mǐ ɖó ná ɖi xɛsi nú Satáan Awǒvi ǎ.
mrt 32 akpá. 13-17
Nɔ cɔ́ hwiɖée dó adingbanxó lɛ́ wú
● Gbějé fí e xó ɔ gosín é kpó nǔ e è ɖɔ ɖ’é mɛ é kpó kpɔ́n
Nǔ e Biblu ɖɔ é: “Mi ba do nú nǔ bǐ céɖécéɖé.”—1 Tɛsaloníkinu lɛ́ 5:21.
Cóbónú a ná ɖi nǔ nú xó e ɖo to jí é ɖé, alǒ xó e xójláwéma gěgé ɖɔ xó d’é wú é ɖé abǐ sɛ́dó mɛ hǔn, gbějé kpɔ́n bo mɔ ɖɔ nǔgbó wɛ é nyí hwɛ̌. Gbɔn nɛ̌ é?
Gbějé fí e xó ɔ gosín é kpɔ́n bo kpɔ́n ɖɔ é ɖó jiɖe a jí. Ðɔnúesezɔ́watɛn lɛ́ kpó tutoblónúnǔ ɖěvo lɛ́ kpó sixú zɔn dó linlin agɔ e yě ɖó dó nǔɖé wú ɖo ajɔ̌wiwa kpó toxóɖiɖɔ kpó linu lɛ́ é wútu bo lílɛ́ jɔ nú xó ɖé. Sɔ́ nǔ e a xa alǒ se ɖo fí ɖé é jlɛ́ dó fí ɖěvo lɛ́ tɔn wú. Hweɖélɛ́nu ɔ, xɔ́ntɔn lɛ́ sixú ɖo manywɛ́ mɛ bo sɛ́ adingbanxó lɛ́ dó mɛ, alǒ sɔ́ ɖó tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn e jí è nɔ zun xɔ́ntɔn ɖe lɛ́ é jí. Énɛ́ wú ɔ, nú a ma gbéjé fí e xó ɖé gosín é kpɔ́n ganjí bo mɔ ɖɔ é ɖó gǎnjɛwú ǎ hǔn, ma ɖeji d’é wú ó.
Kú d’é jí ɖɔ xó e è ɖɔ agaɖanu é ɖé wɛ, bo lɛ́ sɔgbe. Kpɔ́n hwenu e è ɖɔ é, nǔ e è sixú gbéjé kpɔ́n lɛ́ é, kpó kúnnuɖenú tají ɖěɖěe nɔ gǔdo nú xó ɔ lɛ́ é kpó. Ðǒ ayi te bo kpɔ́n ɖɔ è ka gba jɛ̌ mɛ nú xó e dó glɛ̌ tawun lɛ́ é zɛ xwé wú wɛ a, alǒ è ɖɔ xó ɔ ɖo ali ɖé nu, bo ná sísɛ́ mɛ e ná se lɛ́ é bɔ yě ná zɔn dó lěe nǔ cí nú yě é wú bo wa nǔ wɛ a jí.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w03 15/5 22 akpá. 5-6
Kpo ɖo dɔn gbí wɛ bá kán gbɛ wezun ɔ yi fó
Mɛsɛntɔ́ Mawu tɔn lɛ́ sín tutoblónúnǔ e gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ é mɛ ninɔ sixú zɔ́n bɔ ayi mǐtɔn j’ayǐ tawun. Nyɔ̌ná ɖaxó wɛ é nyí ɖɔ mǐ ɖo kplékplé nɔví lɛ́ tɔn e gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ, bɔ wǎnyíyí ɖe é ɖé mɛ! (1 Piyɛ́ɛ 2:17) Bɔ mǐ sixú bló bɔ ayi nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ mǐtɔn lɛ́ tɔn j’ayǐ tawun.
Mǐ ní lin tamɛ dó alɔdómɛ núwiwa Jɔbu e nyí nǔjlɔ́jlɔ́watɔ́ ɖé é tɔn lɛ́ jí. Elifázi e nyí gbɔdónúmɛtɔ́ adingbannɔ é tlɛ gbɔ bo wá yí gbe bo ɖɔ: “Xó towe lɛ́ hɛn mɛ e ɖo ayǐ jɛ wɛ lɛ́ ɖó te. Mɛ e sín dɔnkanmɛ xo dɔjɔ lɛ́ lidǒ.” (Jɔb 4:4) Nɛ̌ mǐ ka ɖe gbɔn ɖo ali énɛ́ nu? Mǐ mɛ ɖokpó ɖokpó sín azɔ̌ wɛ é nyí bɔ mǐ ná d’alɔ nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́, bɔ yě ná dɛ ɖo mawusinsɛn yětɔn mɛ. Ényí mǐ ɖo nǔ wa xá yě wɛ ɔ, mǐ sixú wa nǔ sɔgbe xá xó élɔ́ lɛ́: “Mi ná hlɔ̌nhlɔ́n awa e nǔ cikɔ ná é; mi dó wǔsyɛ́n kanmɛ nú koli e gbɔjɔ́ é.” (Ezayíi 35:3) Énɛ́ wú ɔ, étɛ́wú a ma ka ná dó gǎn bo ná nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú Klisánwun hǎtɔ́ ɖokpó alǒ we hweɖébǔnu e a mɔ yě é ǎ? (Eblée lɛ́ 10:24, 25) Nú a nɔ kpa yě kpó ayi towe bǐ kpó bo nɔ xlɛ́ yě ɖɔ gǎn e dó wɛ yě nɔ ɖe bónú nǔ yětɔn ná nyɔ́ Jexóva nukúnmɛ lɛ́ é nɔ su nukún towe mɛ ɔ, énɛ́ sixú d’alɔ yě tawun bɔ yě ná kpo ɖo dɔn gbí wɛ bá kán gbɛ wezun ɔ yi fó.
16-22 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | JƆBU 6-7
“Hwenu e a mɔ ɖɔ gbɛ vɛ́ wǔ nú émí dín é”
w06 15/3 14 akpá. 10
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Jɔbu tɔn mɛ lɛ́ é
7:1; 14:14—Étɛ́ ka nyí tínmɛ “mɛɖezɔ́” alǒ ‘azɔ̌ e è hɛn mɛ gǎnnugǎnnu bɔ è wa é’ tɔn? Wǔvɛ́ Jɔbu tɔn lɛ́ syɛ́n sɔmɔ̌ bɔ é lin ɖɔ gbɛ vɛ́ wǔ dín, ɖɔ azɔ̌ syɛ́nsyɛ́n e è hɛn mɛ gǎnnugǎnnu bɔ è wa é ɖé wɛ gbɛ ninɔ nyí. (Jɔb 10:17) Ðó hwenu e è nɔ zán ɖo yɔdo mɛ é, énɛ́ wɛ nyí táan e ɖo kú mɛtɔn kpó fínfɔ́n sín kú mɛtɔn kpó tɛ́ntin é, nyí táan e hwenu è nɔ hɛn mɛ gǎnnugǎnnu bɔ è nɔ nɔ fínɛ́ é ɖé wútu ɔ, Jɔbu jlɛ́ hwe énɛ́ nu dó mɛɖezɔ́ wú.
“Jexóva nɔ hwlɛ́n mɛ e awakanmɛ kú lɛ́ é”
HWEÐELƐNU ɔ, mǐ sixu nɔ lin ɖɔ jidɔ́ gbɛtɔ́ tɔn ɔ, azǎn wɛ ɖ’ewu, bɔ “nǔxámɛ wɛ gɔ́” gbɛzán mǐtɔn mɛ. (Jɔb. 14:1) Enɛ nɔ zɔ́n bɔ hweɖelɛnu ɔ, awakanmɛ nɔ kú mǐ. Nǔ cí mɔ̌ nú Jehovah sɛntɔ́ hwexónu tɔn gegě. Ye mɛ ɖé lɛ tlɛ ba ɖɔ emi ni kú. (1 Axɔ́. 19:2-4; Jɔb. 3:1-3, 11; 7:15, 16) Amɔ̌, hwebǐnu wɛ Jehovah, Mawu e wu ye ɖeji dó é dó gbɔ nú ye, bo lɛ́ na hlɔnhlɔn ye. È wlán tan yetɔn lɛ ɖ’ayǐ nú ye na dó gbɔ nú mǐ, bo lɛ́ kplɔ́n nǔ mǐ.—Hlɔ. 15:4.
g 1/12 16-17
Hwenu e a mɔ ɖɔ xó bǐ fó bɔ émí ná gbɔ bo kú é
Ényí é ná bo tlɛ cí ɖɔ fí gbɔn tɔ́n ɖě kún sɔ́ ɖe nú we ó ɔ, flín ɖɔ é kún nyí émíɖokpónɔ wɛ nǔ nɔ cí mɔ̌ ná ó, ɖɔ é blá wǔ ɖɔ ɖibla nyí mɛ bǐ wɛ ɖo xwi ɖí xá tagba alɔkpa ɖé wɛ ɖó égbé. Biblu ɖɔ ɖɔ: “Nǔɖíɖó lɛ́ bǐ wɛ ɖo azɔn wɛn wɛ, bo lɛ́ ɖo wǔvɛ́ se wɛ.” (Hlɔ̌manu lɛ́ 8:22) É ná bo tlɛ cí ɖɔ tagba towe lɛ́ kún ná vɔ gbeɖé ɖo din ó ɖɔhun ɔ, hwɛhwɛ ɔ, nú hwenu ɖo yiyi wɛ ɔ, nǔ lɛ́ nɔ wá kpɔ́n te. Din hwɛ̌ ɔ, étɛ́ ka sixú d’alɔ we?
Ðɔ lěe nǔ cí nú we é nú xɔ́ntɔn e zin bɔ a lɛ́ ɖeji dó wǔ tɔn é ɖé. Biblu ɖɔ: “Xɔ́ntɔn nǔgbó nɔ ɖe wǎnyíyí xlɛ́ hwebǐnu, bo nyí nɔví súnnu e wú è sixú ɖeji dó ɖo wǔvɛ́ lɛ́ hwenu é.” (Nǔnywɛ́xó 17:17, nwt) Jɔbu, nya gbejínɔtɔ́ e xó Biblu ɖɔ é ɖɔ lěe nǔ cí n’i é nú mɛ ɖěvo lɛ́ hwenu e é ɖo ninɔmɛ syɛ́nsyɛ́n lɛ́ mɛ gbɔn dín wɛ é. Hwenu e é ɖɔ: “Gbɛ cikɔ nú mì” é ɔ, é lɛ́ ɖɔ: “Un ná ɖɔ nǔ e ɖo xíxá mì wɛ ɔ lo; un ná nɔ abwɛ̌ ǎ, un ɖo wǔvɛ́ mɔ wɛ ɖo ayi mɛ dín.” (Jɔb 10:1) Lěe nǔ cí nú we é ɖiɖɔ nú mɛ ɖěvo lɛ́ sixú ɖe wǔvɛ́ e mɔ wɛ a ɖe é kpo, bo lɛ́ zɔ́n bɔ a ná ɖó linlin e ɖo jlɛ̌ jí é dó wǔvɛ́ e ɖí xwi xá wɛ a ɖe é wú.
Xo ɖɛ bo ɖɔ nǔ e ɖo ayi mɛ nú we é nú Mawu. Mɛɖé nɔ lin ɖɔ ɖɛ xixo ɔ, linlin lɛ́ wɛ é nɔ hwíhwɛ́ kpowun, nǔ vo sésé wɛ Biblu ka ɖɔ. Ðɛhan 65:3 ɖɔ dó Jexóva Mawu wú ɖɔ “Hwi wɛ nɔ se ɖɛ,” bɔ 1 Piyɛ́ɛ 5:7 ɖɔ: “Nǔ [towe] nɔ ɖu ayi mɛ n’i.” Biblu tɛ ɖɛ̌ jí azɔn mɔ̌kpán ɖɔ é ɖo tají ɖɔ mǐ ní nɔ gán jɛ Mawu wú. Kpɔ́ndéwú ɖé lɛ́ ɖíe:
“Ðeji dó Mawu Mavɔmavɔ wú kpó ayixa towe bǐ kpó. Ma gán jɛ nǔnywɛ́ hwiɖésúnɔ tɔn wú ó. Ba jlǒ Mawu Mavɔmavɔ tɔn ɖo nǔ e a nɔ wa lɛ́ bǐ mɛ; énɛ́ ɔ, é ná xlɛ́ ali we.”—NǓNYWƐ́XÓ 3:5, 6.
“Nǔɖé jló mɛ e ɖó sísí [nú Jexóva] lɛ́ ɔ, é nɔ bló nú yě. Yě sú xó ɔ, é nɔ se, bo nɔ hwlɛ́n yě gán.”—ÐƐHAN 145:19.
“Jiɖiɖe e mǐ ɖó dó Mawu wú é wɛ nyí ɖɔ nǔ ɖěbǔ e mǐ byɔ́ sɔgbe xá jlǒ tɔn é ɔ, é nɔ ɖótó mǐ.”—1 JAAN 5:14.
“[Jexóva] nɔ kpɔ́n mɛdídá lɛ́ sín jɔ jí ǎ; loɔ, é nɔ ɖótó hwɛjijɔnɔ lɛ́ sín ɖɛ.”—NǓNYWƐ́XÓ 15:29.
Ényí a ɖɔ wǔvɛ́ e ɖí xwi xá wɛ a ɖe lɛ́ é nú Mawu ɔ, é ná d’alɔ we. Hwɛjijɔ ɖagbe wú wɛ Biblu dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú we ɖɔ ‘hwi ní sɔ́ hwiɖée dó alɔ mɛ nú Mawu hwebǐnu. Hwi ní ɖɔ nǔ e ɖo ayi towe mɛ lɛ́ é bǐ n’i.’—Ðɛhan 62:9.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
Nɔ mɔ nǔ jɛ ninɔmɛ nɔví lɛ́ tɔn mɛ
10 Mǐ sixu wà nǔ Jehovah ɖɔhun gbɔn tintɛnkpɔn bá mɔ nǔ jɛ ninɔmɛ nɔví mǐtɔn lɛ tɔn mɛ gblamɛ. Tɛ́n kpɔ́n bá tuùn nɔví towe lɛ ganji. Nɔ ɖɔ xó xá ye jɛ nukɔn nú kplé lɛ kpo kplé lɛ gudo kpo, nɔ w’azɔ̌ xá ye ɖò sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ, bɔ nú é nyɔ́ bló hǔn, ylɔ̌ ye nú nǔɖuɖu ɖé. Nú a nɔ wà mɔ̌ ɔ, a sixu mɔ ɖɔ winnya wɛ zɔ́n bɔ nɔví nyɔnu ɖé kún nɔ gbà wǔ dó mɛ mɛ ó, bɔ nɔví sunnu e a lin ɖɔ é nɔ kánwezun ɖò agbaza sín nǔ lɛ gudo é nyí alɔhundónanǔmɛtɔ́, alǒ xwédo e nɔ gbɔ hwenu wá kplé lɛ hwɛhwɛ é ɖò didɛ ɖò gbeklánxámɛ nu wɛ. (Jɔb. 6:29) É ɖò wɛn ɖɔ mǐ kún ɖó na “nɔ dó nu mɛ ɖevo xó mɛ” ó. (1 Tim. 5:13, nwt) É ɖò mɔ̌ có, nǔ ɖagbe wɛ é nyí ɖɔ mǐ ni tuùn nǔɖe lɛ dó nɔví mǐtɔn lɛ wu, bo lɛ́ tuùn nǔ e mɛ ye ko gbɔn lɛ é.
23-29 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | JƆBU 8-10
“Xomɛnyínyɔ́ Mawu tɔn nɔ nya xɛ ɖo mǐ jí sín adingban Satáan tɔn lɛ́ sí”
w15 1/7 12 akpá. 3
Nǔ mǐtɔn ka sixú nyɔ́ Mawu nukúnmɛ dóó a?
Jɔbu se wǔvɛ́ tlɔlɔ ɖó tagba ɖě jɛ ɖě gúdo lɛ́ wútu. Nǔ e gbo è é cí nǔ agɔ wa xá mɛ ɖɔhun. É wá ɖó linlin agɔ bo ɖɔ ɖɔ nú émí ɖo gbejí kpó émí gbɔ kpó ɔ, é kún nɔ ɖɔ nǔ ɖěbǔ nú Mawu ó. (Jɔb 9:20-22) Jɔbu kú d’é jí ɖɔ émí ɖo gbejí sɔmɔ̌ bɔ é cí nú mɛ ɖěvo lɛ́ ɖɔ é ɖo ɖiɖɔ wɛ ɖɔ émí ɖo gbejí hú Mawu ɖɔhun.—Jɔb 32:1, 2; 35:1, 2.
Xomɛnyínyɔ́ Jehovah tɔn ɔ, jijɔ nukúnɖeji ɖé wɛ
14 Xomɛnyínyɔ́ Mawu tɔn nɔ cyɔn alɔ mɛ jí ɖò gbigbɔ lixo. Davidi xoɖɛ sɛ́dó Jehovah bo ɖɔ: ‘Hwi wɛ nyí bibɛtɛn ce, a nɔ lɔn nú adǎn nɔ gbò mì ǎ; un na súxó bo j’awǎ, ɖó alɔ e a nɔ cyɔn jǐ ce ɔ wu. Mɛ e ɖeji dó Jehovah wu ɔ, xomɛnyínyɔ́ Jehovah tɔn wɛ nɔ lɛlɛ̌ dó è.’ (Ðɛh. 32:7, 10) Lee ahohó e lɛlɛ̌ dó toxo hwexónu tɔn ɖé é nɔ cyɔn alɔ mɛ e ɖò toxo ɔ mɛ lɛ é jí gbɔn é ɔ, mɔ̌ wɛ xomɛnyínyɔ́ núwiwa Jehovah tɔn e lɛlɛ̌ dó mǐ lɛ é nɔ cyɔn alɔ mǐ jí ɖò gbigbɔ lixo sín nǔ nyanya e sixu tɛ́n gbejininɔ mǐtɔn kpɔ́n lɛ é sí gbɔn é nɛ. Gɔ́ na ɔ, xomɛnyínyɔ́ Jehovah tɔn nɔ zɔ́n bɔ é nɔ dɔn mǐ dó wǔ.—Jel. 31:3.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w10 15/10 6-7 akpá. 19-20
“Mɛ̌ ka tuun [Jexóva] sín linlin lɛ́?”
19 Étɛ́ mǐ ka kplɔ́n dó “[Jexóva] sín linlin lɛ́” wú? Mǐ ɖó ná jó mǐɖée dó nú Xó Jexóva tɔn bɔ é ná húzú linlin mǐtɔn sɔgbe xá linlin tɔn lɛ́. Mǐ ɖó ná nɔ zɔn dó linlin gbɛtɔ́ tɔn e mǐ nɔ ɖó é wú bo dó hwɛ Jexóva alǒ wa nǔ lɛ́ lěe é jló mǐ gbɔn é sɔgbe xá linlin mǐtɔn bo ná ba ɖɔ Jexóva ní yí ɖó mɔ̌ gbeɖé ǎ. Jɔbu ɖɔ: “Mawu ka nyí gbɛtɔ́ nyɛ ɖɔhun, bónú má kɛ nu n’i ǎ. É nyí gbɛtɔ́ nyɛ ɖɔhun bónú nyɛ kpódó è kpó ná yi hwɛ nukɔn ǎ.” (Jɔb 9:32) Ényí mǐ jɛ nukúnnú mɔ jɛ linlin Jexóva tɔn lɛ́ mɛ jí ɔ, mǐ sixú gɔn nǔ lěhun ɖɔ Jɔbu ɖɔhun ǎ: “Nǔwiwa Mawu tɔn kpɛɖé nɛ́ é ɖe xlɛ́ nɛ́, zǐngídi tɔn kpɛví ɖé wɛ mǐ se. Nú hlɔ̌nhlɔ́n tɔn ka wá dó gbe jǐ ɖɔhun ɔ, mɛ̌ ka ná sixú se nǔ jɛ mɛ?”—Jɔb 26:14.
20 Nú mǐ ɖo Biblu xa wɛ bo xa wěmafɔ ɖé bɔ nukúnnú mimɔ jɛ mɛ vɛ́ wǔ nú mǐ, ɖo tají ɔ, nukúnnú mimɔ jɛ linlin Jexóva tɔn wú vɛ́ wǔ nú mǐ ɔ, étɛ́ mǐ ka ɖo ná nɔ wa? Ényí mǐ ba do nú nǔ dó xóta ɔ jí gúdo bɔ é lɛ́ kpo ɖo ablu dó dó mǐ wɛ jɛ́n wɛ ɔ, mǐ sixú sɔ́ dó ɖó nǔ e ná tɛ́n jiɖe e mǐ ɖó dó Jexóva wú é kpɔ́n é ɖé. Flín ɖɔ hweɖélɛ́nu ɔ, xó ɖé lɛ́ nɔ hun ali nú mǐ bɔ mǐ nɔ ɖe jiɖe e mǐ ɖó dó jijɔ e Jexóva ɖó lɛ́ é wú é xlɛ́. Mǐ ɖó ná nɔ sɔ́ mǐɖée hwe bo tuun ɖɔ mǐ kún sixú mɔ nukúnnú jɛ nǔ e é nɔ wa lɛ́ é bǐ mɛ ó. (Nǔt. 11:5) Énɛ́ ɔ, mǐ ná ɖo gbesisɔmɛ bo ná yí gbe nú xó Mɛsɛ́dó Pɔ́lu tɔn élɔ́ lɛ́: “Nyɔ̌ná Mawu tɔn, nǔnywɛ́ tɔn kpó nǔtuuntuun tɔn kpó d’agba lóóo! Mɛ̌ ka sixú mɔ do nú hwɛɖiɖɔ tɔn lɛ́? Mɛ̌ ka sixú mɔ nǔ jɛ nǔwiwa tɔn lɛ́ wú? Ðó ‘mɛ̌ ka tuun linlin Jexóva tɔn, alǒ mɛ̌ ka húzú wěɖexámɛtɔ́ tɔn?’ Alǒ, ‘mɛ̌ ka ná nǔ i jɛ nukɔn, bɔ é ɖó ná sú axɔ́ tɔn mɛ ɔ?’ Ðó gɔ̌n tɔn wɛ nǔ bǐ gosín, é wɛ nyí tɔn bɔ nǔ bǐ tíin, bɔ nǔ bǐ nyí étɔn. Susu ní nyí étɔn káká sɔ́yi. Amǐ.”—Hlɔ̌. 11:33-36.
30 OCTOBRE–5 NOVEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | JƆBU 11-12
“Ali e nu è sixú ɖó nǔnywɛ́ bo lɛ́ ɖu le tɔn ɖe é atɔn”
w09 15/4 6 akpá. 17
Jɔbu sɔ́ nyǐkɔ Jexóva tɔn d’aga
17 Étɛ́ ka d’alɔ Jɔbu bɔ é hɛn gbejíninɔ tɔn wú? É ɖo wɛn ɖɔ é ko tɛ́n kpɔ́n bo vɛ́ kpó Jexóva kpó cóbɔ awě lɛ́ wá jɛ xixo è jí. Mǐ ɖó kúnnuɖenú ɖěbǔ ɖɔ Jɔbu tuun ɖɔ Satáan wɛ ba nǔ ɖɔ Jexóva ǎ, é ɖo mɔ̌ có Jɔbu kán ɖ’é jí bá nɔ gbejí. É ɖɔ: “Un ná ɖo ɖiɖɔ wɛ káká yi kú ɖɔ xomɛvɔ́nɔ wɛ un nyí!” (Jɔb 27:5) Nɛ̌ Jɔbu ka tɛ́n kpɔ́n bo ɖó kancícá mɔ̌hun gbɔn? É ɖo wɛn ɖɔ lěe Mawu wa nǔ xá Ablaxámu, Izáki, kpó Jakɔ́bu kpó, éé nyí kan kplá dó kan wú tɔn lɛ́ é gbɔn bɔ é se é ɔ, é sɔ́ ylɔ́ ɖɔ nǔjɔnǔ. Gɔ́ ná ɔ, Jɔbu sixú ko lɛ́ ɖ’ayi jijɔ Jexóva tɔn lɛ́ gěgé wú hwenu e é nɔ ɖo nǔɖíɖó lɛ́ kpɔ́n wɛ é.—Xa Jɔbu 12:7-9, 13, 16.
A ɖo hwiɖokpó ǎ, ɖó Jexóva ɖo kpɔ́ xá we
10 Zun xɔ́ntɔn xá Klisanwun gbejinɔtɔ́ lɛ. Ba xɔ́ntɔn e sixu kplɔ́n nǔ we ɖò agun ɔ mɛ lɛ é, enyi xwè yetɔn kpo aca yetɔn lɛ kpo na bo tlɛ gbɔn vo nú towe ɔ nɛ. Biblu kplɔ́n mǐ ɖɔ nǔnywɛ ɔ, ‘degenɔ lɛ gɔ́n wɛ è nɔ mɔ ɖè.’ (Jɔb. 12:12) Mɛxomɔ lɛ sixu kplɔ́n nǔ gegě ɖò mɛ winnyawinnya e nyí gbejinɔtɔ́ lɛ é lɔ gɔ́n. Jonatáan wà ɖaxó Davidi tawun có, enɛ ka zɔ́n bɔ ye gɔn xɔ́ntɔn vívɛ́ sín vivǐ ɖu ǎ. (1 Sam. 18:1) Davidi kpo Jonatáan kpo mɔ wuvɛ̌ syɛnsyɛn gegě có, ye ka d’alɔ yeɖée dó sɛn Jehovah. (1 Sam. 23:16-18) Nɔví nyɔnu ɖé nɔ nyí Irina, bo dó gǎn lobo zun xɔ́ntɔn xá Klisanwun hatɔ́ lɛ. Alɔnu dìn ɔ, éɖokponɔ wɛ nyí Kúnnuɖetɔ́ ɖò xwédo tɔn mɛ. É ɖɔ: “Nɔví sunnu kpo nɔví nyɔnu kpo mǐtɔn lɛ sixu huzu mɛjitɔ́ mǐtɔn lɛ kpo hɛ̌nnumɔ mǐtɔn lɛ kpo ɖò gbigbɔ lixo. Jehovah sixu zán ye dó sú hudo mǐtɔn lɛ sín dò.”
11 Xɔ́ntɔn yɔyɔ̌ lɛ zunzun sixu vɛwǔ, ɖò taji ɔ, nú mǐ nɔ kú winnya ɔ nɛ. Ratna nyí nɔví nyɔnu ɖé bo nɔ kú winnya. È klán gbè xá ɛ có, é ka kplɔ́n nǔgbo ɔ; é ɖɔ, “Un wá mɔ ɖɔ un ɖó hudo alɔdó nɔví sunnu kpo nɔví nyɔnu kpo e ɖò agun ɔ mɛ lɛ é tɔn.” É sixu vɛwǔ nú we bɔ a na ɖɔ lee nǔ cí nú we é nú mɛ ɖevo, amɔ̌, xóɖɔɖókpɔ́ mɔ̌hun wɛ nɔ zɔ́n bɔ è nɔ bɛ́ xɔ́ntɔn vívɛ́ ɖé zunzun. Xɔ́ntɔn towe lɛ jló na dó wusyɛn lanmɛ nú we, bo lɛ́ jló na nɔ gudo nú we, amɔ̌, é byɔ ɖɔ a ni ɖɔ ali e nu ye sixu wà mɔ̌ ɖè lɛ é nú ye.
12 Ali ɖagbe hugǎn e nu è sixu zun xɔ́ntɔn ɖè lɛ é ɖokpo wɛ nyí ɖɔ è ni nɔ ɖekúnnu xá Klisanwun hatɔ́ lɛ. Carol e xó mǐ ɖɔ wá yì é ɖɔ: “Un zun xɔ́ntɔn ɖagbe gegě gbɔn hwenu zinzán ɖó kpɔ́ xá nɔví nyɔnu lɛ ɖò sinsɛnzɔ́ ɔ kpo azɔ̌ yɛhwexɔ́suɖuto ɔ tɔn ɖevo lɛ kpo mɛ gblamɛ. Jehovah zán xɔ́ntɔn enɛ lɛ dó d’alɔ mì nú xwè mɔ̌kpan.” Enyi mǐ nɔ zun xɔ́ntɔn xá Klisanwun gbejinɔtɔ́ lɛ ɔ, enɛ na hɛn lè wá nú mǐ hwebǐnu. Jehovah nɔ zán xɔ́ntɔn mɔ̌hun lɛ dó d’alɔ mǐ, hwenu e mǐ ɖò xwi ɖí xá linlin awakanmɛkúmɛ tɔn lɛ wɛ é, ɖi mɛɖokponɔninɔ.—Nǔx. 17:17, nwt.
it-2 851 akpá. 5
Nǔnywɛ́
Nǔnywɛ́ Mawu tɔn. Nú è ná ɖɔ nǔnywɛ́ e nǔ bǐ vɔ ɖ’é wú é xó ɔ, Jexóva Mawu gɔ́n wɛ è nɔ mɔ ɖe ɖó “éɖokpónɔ” wɛ “nyí nǔnywɛ́tɔ́” ɖo ali énɛ́ nu. (Hlɔ̌ 16:27; Nǔ 7:12) Nǔ tuuntuun ɔ kúnnuɖenú lɛ́ ɖíɖó wɛ, bɔ ɖó Jexóva wɛ nyí Gbɛɖótɔ́ ɔ, ‘Mawu e tíin sín tɛgbɛ, bo ná tíin káká sɔ́yi’ é (Ðɛ 90:1, 2) wútu ɔ, é tuun nǔ bǐ dó wɛ̌kɛ́ ɔ, lěe é jɔ gbɔn é, nǔ e ɖ’é mɛ lɛ́ é, kpó tan tɔn sín bǐbɛ́mɛ káká jɛ din kpó bǐ wú. Sɛ́n jɔwámɔ tɔn e nɔ xlɛ́ ali nǔɖíɖó lɛ́ é, hǔzúhúzú lɛ́, kpó nǔgbódodó e jí gbɛtɔ́ lɛ́ nɔ zɔn dó dó ba do nú nǔ bo ɖe nǔ tɔ́n lɛ́ é kpó, nǔ énɛ́ lɛ́ e yě mɛvo ɔ, gbɛtɔ́ ma sixú bló nǔ yɔ̌yɔ́ ɖé alǒ ɖe nǔ ɖě tɔ́n ǎ lɛ́ é ɔ, Mawu wɛ bló nǔ énɛ́ lɛ́ bǐ. (Jɔb 38:34-38; Ðɛ 104:24; Nǔx 3:19; Jel 10:12, 13) É sɔgbe ɖɔ è ní ɖɔ ɖɔ nǔgbódodó walɔ ɖagbe tɔn Mawu tɔn lɛ́ ɖo tají tawun nú gbɛtɔ́ bɔ é ná nɔ ayijayǐ mɛ, lin nǔ kpɔ́n ganjí, bɔ gbɛ tɔn ná lɛ́ ɖó nu. (Sɛ́ 32:4-6) Nǔ ɖěbǔ tíin bɔ é gɔn tuuntuun ǎ. (Eza 40:13, 14) Mawu sixú tin bɔ nǔ e ma sɔgbe xá nǔgbódodó jlɔ́jlɔ́ tɔn lɛ́ á lɛ́ é ná jɛ, bo tlɛ sixú nɔ ayǐ nú hwenu ɖé có, lěe nǔ lɛ́ ná yi gbɔn ɖo nukɔnmɛ é ɔ, alɔ tɔn mɛ wɛ é ɖe, nǔ lɛ́ ná wá húzú sɔgbe xá jlǒ tɔn bɔ xó tɔn ‘ná bló nǔ e gbé é sɛ́ ɛ dó é dandan.’—Eza 55:8-11; 46:9-11.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w08 1/10 15 akpá. 5
Xóɖɔɖókpɔ́ xá mɛ wínnyáwínnyá lɛ́
▪ ‘Un ka nɔ mɔ nǔ jɛ nǔ e ɖɔ wɛ xó tɔn lɛ́ ɖe é mɛ a?’ Jɔbu 12:11, nwt ɖɔ: “É má nyí tó wɛ nɔ gbéjé xó kpɔ́n lěe ɖɛ̌ nɔ ɖɔ́ nǔɖuɖu kpɔ́n é ɖɔhun a?” Din wɛ a ɖó ná nɔ “gbéjé” xó e vǐ súnnu towe alǒ vǐ nyɔ̌nu towe nɔ ɖɔ lɛ́ é “kpɔ́n” tawun hú gǎn ɖ’ayǐ tɔn. Mɛ wínnyáwínnyá lɛ́ nɔ mɔ hwɛhwɛ ɖɔ linlin émítɔn jɛ́n sɔgbe bɔ xó fó. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, vǐ súnnu towe alǒ vǐ nyɔ̌nu towe sixú ɖɔ: “Mi nɔ wa nǔ xá mì hwebǐnu yɔkpɔ́vú wɛ un nyí ɖɔhun!” alǒ “Mi nɔ ɖótó mì gbeɖé ǎ!” Ma nɔ sɔ́ ayi ɖó xókwín “hwebǐnu” alǒ “gbeɖé” ǎ ɔ jí ó. É nyɔ́ wa hǔn, nɔ tuun ɖɔ vǐ émítɔn sixú nɔ ma ɖo xókwín énɛ́ lɛ́ zán wɛ tlɔlɔ lě. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, “Mi nɔ wa nǔ xá mì hwebǐnu yɔkpɔ́vú wɛ un nyí ɖɔhun” sín tínmɛ sixú nyí “Un nɔ mɔ ɖɔ mi kún nɔ ɖeji dó wǔ ce ó,” bɔ “Mi nɔ ɖótó mì gbeɖé ǎ” ɔ sín tínmɛ sixú nyí “Un nɔ ba ná ɖɔ lěe nǔ cí nú mì tawun é nú mi.” Nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ tuun nǔ e ɖɔ wɛ é ɖe tawun é.