WEMATA 11
Aniwu Mawu ka Tin bɔ Gbɛtɔ́ lɛ Ðò Wuvɛ̌ Mɔ Wɛ?
Mawu wɛ ka zɔ́n wuvɛ̌ mimɔ e ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ lɛ é à?
Tagba tɛ ka tɔ́n ɖò jikpá Edɛnu tɔn mɛ?
Nɛ̌ Mawu ka na jla nǔ e wuvɛ̌ mimɔ hɛn gblé dó gbɛtɔ́ lɛ wu lɛ é ɖó gbɔn?
1, 2. Wuvɛ̌ alɔkpa tɛ lɛ gbɛtɔ́ lɛ ka nɔ mɔ ɖò égbé? Nǔ tɛ lɛ ye mɛ gègě ka nɔ kanbyɔ d’ewu?
ÐÒ AHWAN baɖabaɖa ɖé gudo ɔ, è ɖi nyɔnu kpo yɔkpɔvu kpo sín cyɔ afatɔ́ɔ́n mɔkpan ɖó kpɔ́ lobo tun akluzu kpɛví kpɛví ɖé lɛ lɛlɛ̌ dó yɔdo ɔ. “Ani tántán sín ka ɖíe?” Nǔ e è wlan dó akluzu lɛ ɖokpo ɖokpo wu é nɛ. Hwenu e gbɛtɔ́ lɛ ɖò wuvɛ̌ mɛ é ɔ, ye nɔ yawu kàn nǔ mɔhun byɔ. Mɛ lɛ nɔ kàn nǔ enɛ byɔ wublawubla hwenu e ahwan, adlà, azɔn, alǒ adakaxixo hu mɛvívɛ́ yetɔn xomɛvɔnɔ lɛ, alǒ gbà xwé yetɔn, kabǐ hɛn wuvɛ̌ mimɔ baɖabaɖa ɖevo lɛ wá nú ye é. Ye nɔ jló na tuùn nǔ e wu awě mɔhun lɛ xò ye é.
2 Aniwu Mawu ka tin bɔ gbɛtɔ́ lɛ ɖò wuvɛ̌ mɔ wɛ? Enyi Jehovah Mawu nyí nǔbǐwukpétɔ́, wanyiyinɔ, nùnywɛtɔ́, bo lɛ́ nyí nǔjlɔjlɔwatɔ́ ɔ, nɛ̌ ka gbɔn bɔ wangbɛnumɛ kpo hwɛagɔɖiɖɔ kpo ka gɔ́ gbɛ̀ ɔ mɛ? A ka ko kàn nǔ enɛ lɛ byɔ hwiɖee kpɔ́n à?
3, 4. (a) Etɛ ka xlɛ́ ɖɔ é kún nyla ɖɔ è ni kàn nǔ e wu Mawu tin bɔ gbɛtɔ́ lɛ ɖò wuvɛ̌ mɔ wɛ é byɔ ó? (b) Etɛ Jehovah ka nɔ lin dó adakaxixo kpo wuvɛ̌ mimɔ kpo wu?
3 É ka nyla ɖɔ è ni kàn nǔ e wu Mawu tin bɔ gbɛtɔ́ lɛ ɖò wuvɛ̌ mɔ wɛ é byɔ wɛ à? Mɛɖé lɛ nɔ lin ɖɔ nǔ mɔhun kinkanbyɔ nɔ xlɛ́ ɖɔ nùɖiɖi mɛtɔn kún lidǒ ó, alǒ ɖɔ è kún ɖó sísí nú Mawu ó. É ɖò mɔ̌ có, enyi a ɖò Biblu xà wɛ ɔ, a na mɔ ɖɔ gbejinɔtɔ́ e nɔ ɖó sísí nú Mawu é ɖé lɛ kàn nǔ mɔhun lɛ byɔ. Ði kpɔ́ndéwú ɖé ɔ, gbeyiɖɔ Abakuku kanbyɔ Jehovah ɖɔ: “Aniwu a ka ɖò nǔ nyanya xlɛ́ mì wɛ, bo kpó ɖò wublanú kpɔ́n wɛ? Aniwu nǔhɛngblé kpo adakaxixo kpo ka ɖò nukɔn ce? Aniwu jlɛɖiɖɔ ka tíìn, bɔ aniwu adɔn dindɔn ka ɖò ɖuɖu ɖ’eji wɛ?”—Habaqouq 1:3.
Jehovah na ɖè wuvɛ̌ mimɔ lɛ bǐ síìn
4 Jehovah ka wà adǎn dó gbeyiɖɔ gbejinɔtɔ́ Abakuku ɖó nǔ enɛ lɛ e é kanbyɔ é wu wɛ à? Eǒ. É nyɔ́ wà ɔ, Mawu yí gbè bɔ è wlan Abakuku sín xó enɛ lɛ dó Biblu ɔ mɛ. Mawu lɛ́ d’alɔ ɛ bɔ é ɖó nukúnnúmɔjɛnǔmɛ céɖécéɖé dó nùkanbyɔ enɛ lɛ wu, bɔ nùɖiɖi tɔn lɛ́ lidǒ. Jehovah jló na d’alɔ hwi lɔ gbɔn mɔ̌. A ka flín ɖɔ Biblu kplɔ́n mɛ ɖɔ “é ɖò nukún kpé dó mǐ wu wɛ” à? (1 Piyɛɛ 5:7) Mawu gbɛ́ wǎn nú adakaxixo kpo wuvɛ̌ mimɔ e é nɔ hɛn wá é kpo hugǎn gbɛtɔ́ ɖebǔ. (Isaïe 55:8, 9) Aniwu wuvɛ̌ mimɔ ka sukpɔ́ ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ sɔmɔ̌ lo?
ANIWU WUVƐ̌ MIMƆ KA SUKPƆ́ SƆMƆ̌?
5. Hwɛjijɔ tɛ lɛ mɛ lɛ ka nɔ na hweɖelɛnu dó tinmɛ nǔ e wu gbɛtɔ́ lɛ ɖò wuvɛ̌ mɔ wɛ é? Amɔ̌, etɛ Biblu ka kplɔ́n mɛ?
5 Mɛ e ɖò sinsɛn vovo mɛ lɛ é ko yì sinsɛngán kpo nùkplɔnmɛtɔ́ sinsɛn tɔn yetɔn lɛ kpo gɔ́n bo kàn nǔ e wu wuvɛ̌ mimɔ dó sukpɔ́ sɔmɔ̌ é byɔ ye. Xósin e ye nɔ yawu na é wɛ nyí ɖɔ Mawu wɛ jló bɔ mǐ ɖò wuvɛ̌ mɔ wɛ, bɔ é ko tò nǔ e na wá jɛ lɛ é sín hwenu línlín lɛ ɖíe kaka jɛ nǔ baɖabaɖa lɛ jí. Ye mɛ gègě nɔ ɖɔ ɖɔ ali Mawu tɔn lɛ budò, alǒ ɖɔ é nɔ bló bɔ gbɛtɔ́ lɛ nɔ kú kaka jɛ yɔkpɔvu lɛ jí bonu ye na nɔ kpɔ́ xá ɛ ɖò jixwé. Amɔ̌, lee a ko kplɔ́n gbɔn é ɔ, Jehovah Mawu nɔ zɔ́n bonu nǔ baɖabaɖa nɔ jɛ gbeɖé ǎ. Biblu ɖɔ: “É lín dó Mawu nugbǒ ɔ bonu é na wà nǔ nyanya, [é lín dó] Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ nú é na wà nǔ agɔ!”—Job 34:10.
6. Aniwu mɛ gègě ka nɔ dó hwɛ Mawu ɖɔ é wɛ zɔ́n bɔ wuvɛ̌ gɔ́ gbɛ̀ ɔ?
6 A ka tuùn nǔ e wu gbɛtɔ́ lɛ nɔ dó hwɛ Mawu ɖɔ é wɛ zɔ́n bɔ wuvɛ̌ gɔ́ gbɛ̀ ɔ é à? Ye nɔ yawu dó hwɛ Mawu Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ ɖó ye lin ɖɔ é wɛ ɖò acɛ kpa dó gbɛ̀ elɔ jí wɛ. Ye mɔ nukúnnú jɛ nugbǒ taji bo ka bɔkun e Biblu kplɔ́n mɛ é wu ǎ. A ko kplɔ́n nugbǒ enɛ ɖò Wemata 3gɔ́ wema elɔ tɔn mɛ. Sataan Awovi wɛ ɖò acɛ kpa dó gbɛ̀ elɔ jí wɛ.
7, 8. (a) Nɛ̌ gbɛ̀ ɔ ka nɔ zán mɛ e ɖò acɛ kpa dó jǐ tɔn wɛ é sín jijɔ gbɔn? (b) Nɛ̌ hwɛhutɔ́ e mǐ nyí é gɔ́ nú “hwenu kpo nǔ ma ɖó nukún kpo” e nɔ wá nú mɛ bǐ é ka nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ mɔ wuvɛ̌ gbɔn?
7 Biblu ɖɔ céɖécéɖé ɖɔ: “Gbɛ̀ ɔ bǐ . . . ɖò Mɛnyanya ɔ sín acɛ glɔ.” (1 Jaan 5:19) Lin tamɛ d’eji kpɛɖé, xó enɛ nyí nugbǒ à cé? Nùɖíɖó gbigbɔ mɛ tɔn e nukún ma nɔ mɔ ǎ, bɔ é ɖò ‘gbɛ̀ ɔ bǐ flú wɛ’ é sín jijɔ wɛ gbɛ̀ elɔ nɔ zán. (Nǔɖexlɛ́mɛ 12:9) Sataan nyí wangbɛnumɛtɔ́, mɛblɛɖutɔ́ bo lɛ́ nyí adakaxotɔ́. Enɛ wu ɔ, ɖó gbɛ̀ ɔ ɖò acɛ tɔn glɔ wu ɔ, wangbɛnumɛ, mɛblɛ́blɛ́ kpo adakaxixo kpo wɛ gɔ́ mɛ. Hwɛjijɔ e wu wuvɛ̌ mimɔ dó sukpɔ́ sɔmɔ̌ lɛ é ɖokpo nɛ.
8 Lee Wemata 3gɔ́ ɔ ko xlɛ́ gbɔn é ɔ, gbɛtɔ́ lɛ huzu hwɛhutɔ́ sín hwenu e è fɔ́n gǔ ɖò jikpá Edɛnu tɔn mɛ é. Hwɛjijɔ wegɔ e wu wuvɛ̌ mimɔ dó sukpɔ́ sɔmɔ̌ é nɛ. Gbɛtɔ́ lɛ nɔ yí wǎn nǔ gǎn tɛnmɛ hwlɛnhwlɛn bɔ enɛ nɔ hɛn ahwan, adakaxixo kpo wuvɛ̌ mimɔ kpo wá. (Ecclésiaste 4:1; 8:9) Hwɛjijɔ atɔngɔ e wu mǐ nɔ mɔ wuvɛ̌ é wɛ nyí ɖɔ “hwenu kpo nǔ ma ɖó nukún kpo” nɔ wá nú mɛ bǐ. (Ecclésiaste 9:11) Ðò gbɛ̀ e jí Jehovah ma ɖò acɛ kpa dó wɛ bo na cyɔn alɔ jí ǎ é ɖé mɛ ɔ, mɛ gègě nɔ jiya ɖó nǔ nyanya sixu jɛ dó ye wu ɖò hwenu kpo fí e ye ma ɖó nukún tɔn ɖè ǎ é kpo.
9. Aniwu mǐ ka sixu ganjɛwu ɖɔ Jehovah ɖó hwɛjijɔ ɖagbe e wu é tin bɔ gbɛtɔ́ lɛ ɖò wuvɛ̌ mɔ wɛ é?
9 Nukúnnú e mǐ mɔ jɛ wu ɖɔ é kún nyí Mawu wɛ nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ mɔ wuvɛ̌ ó é nɔ dó gbɔ nú mǐ tawun. Ahwan, adakaxixo, yadonumɛ, alǒ adlà e nɔ hɛn wuvɛ̌ mimɔ wá nú gbɛtɔ́ lɛ é sín wutu tɔn ǎ. Amɔ̌, aniwu Jehovah ka tin bɔ gbɛtɔ́ lɛ ɖò wuvɛ̌ mɔ wɛ? Mǐ ɖó na mɔ nukúnnú jɛ nùkanbyɔ enɛ mɛ. Enyi é wɛ nyí Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ hǔn, é ɖó hlɔnhlɔn bo na ɖó wuvɛ̌ mimɔ te nɛ. Etɛwu é ma ka ko bló mɔ̌ ǎ lo? Mawu nyí wanyiyi bɔ mǐ mɔ nukúnnú jɛ wu; hǔn, é ɖó na ɖó hwɛjijɔ ɖagbe e wu é ma ko bló mɔ̌ ǎ é.—1 Jaan 4:8.
TAGBA SYƐNSYƐN ÐÉ FƆ́N
10. Nǔ tɛ jí Sataan ka fɔ́n gǔ dó? Gbɔn nɛ̌ é?
10 Cobonu mǐ na mɔ dò nú nǔ e wu Mawu tin bɔ mǐ ɖò wuvɛ̌ mɔ wɛ é ɔ, mǐ ɖó na tó lɛkɔ yì fí e wuvɛ̌ mimɔ bɛ́sín é hwɛ̌. Hwenu e Sataan sísɛ́ Adamu kpo Ɛva kpo bɔ ye tlitó nú Jehovah é ɔ, tagba syɛnsyɛn ɖé fɔ́n. Sataan gbɛ́ ɖɔ Jehovah kún ɖó hlɔnhlɔn ó ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, é tuùn ɖɔ hlɔnhlɔn Jehovah tɔn kún ɖó dogbó ó. Acɛ e Jehovah ɖó bo na ɖu gǎn é wɛ Sataan kanbyɔ. Sataan dó hwɛ Jehovah ɖɔ é nyí acɛkpatɔ́ nyanya, ɖó é sɔ́ ɛ ylɔ ɖɔ adingbannɔ e nɔ tɛ̀ nǔ ɖagbe lɛ mɛ e jí é ɖò acɛ kpa dó wɛ lɛ é. (Genèse 3:2-5) Sataan hɛn ayixa dó ɖɔ ɖɔ acɛkpikpa Mawu tɔn mɛvo ɔ, nǔ na nyɔ́ nú gbɛtɔ́ lɛ. Gufínfɔ́n dó nǔbǐwukpétɔ́ e Jehovah nyí é, alǒ acɛ e é ɖó bo na ɖu gǎn é jí wɛ nyí nǔ enɛ.
11. Etɛwu Jehovah ma ka sú kún dó nú gufɔntɔ́ lɛ kpowun ɖò Edɛnu ǎ?
11 Adamu kpo Ɛva kpo fɔ́n gǔ dó Jehovah jí. Ye ɖò ɖiɖɔ wɛ ɖɔ: ‘Mǐ ɖó hudo acɛkpikpa Jehovah tɔn tɔn ǎ. Mǐɖesunɔ hɛn ɔ, mǐ na cyan nǔ ɖagbe ɖò nǔ nyanya mɛ.’ Nɛ̌ Jehovah ka na ɖeɖɛ tagba enɛ gbɔn? Nɛ̌ Jehovah ka na xlɛ́ nùɖíɖó nùnywɛtɔ́ lɛ bǐ ɖɔ gufɔntɔ́ lɛ kú hwɛ lobɔ nǔwiwa emitɔn lɛ wɛ nyɔ́ hugǎn gbɔn? Mɛɖé lɛ nɔ ɖɔ ɖɔ Mawu ɖó na ko sú kún dó nú gufɔntɔ́ lɛ kpowun bo na vɔ́ mɛ ɖevo lɛ ɖó. Amɔ̌, Adamu kpo Ɛva kpo sín kúnkan wɛ na gɔ́ ayikúngban ɔ jí bɔ Jehovah ko ɖɔ, lobɔ é jló ɖɔ ye ni nɔ gbɛ̀ ɖò palaɖisi mɛ ɖ’eji. (Genèse 1:28) Linlin Jehovah tɔn lɛ ka nɔ jɛ nu hwebǐnu. (Isaïe 55:10, 11) Gɔ́ nú enɛ ɔ, kún sú dó nú gufɔntɔ́ lɛ ɖò Edɛnu na ɖeɖɛ tagba e fɔ́n bo kúnkplá acɛ e Jehovah ɖó bo na ɖu gǎn é ǎ.
12, 13. Jlɛ̌ nǔ e wu Jehovah jó Sataan dó bɔ é huzu gǎn gbɛ̀ elɔ tɔn é kpo nǔ e wu e jó gbɛtɔ́ lɛ dó bɔ ye ɖò gǎn ɖu dó yeɖee jí wɛ é kpo dó nùɖé wu.
12 Mǐ ni ɖɔ xó dó nùjlɛdonǔwu elɔ jí. Mǐ ni ɖɔ ɖɔ mɛsi ɖé ɖò lee azɔ̌mɛví tɔn lɛ na bló akɔ́nwunta gɛ́dɛ́ gɛ́dɛ́ ɖé gbɔn é kplɔ́n ye wɛ. Azɔ̌mɛví bíbí ɖé fɔ́n gǔ bo ɖɔ ɖɔ lee kplɔ́n nǔ ɔ ye gbɔn wɛ mɛsi ɔ ɖè é kún sɔgbe ó. Bo na dó xlɛ́ ɖɔ mɛsi ɔ kún kpé nǔ wu ó ɔ, gufɔntɔ́ enɛ tɛɖɛ̌ jí ɖɔ emi mɔ nukúnnú jɛ lee è na bló akɔ́nwunta ɔ gbɔn é mɛ hú i. Azɔ̌mɛví ɖé lɛ lin ɖɔ gbɛ̌ emitɔn sín hwɛ jɔ, bɔ ye lɔ fɔ́n gǔ. Etɛ mɛsi ɔ ka na wà? Enyi é nya gufɔntɔ́ lɛ sín xɔ ɔ mɛ ɔ, etɛ azɔ̌mɛví e kpò lɛ é ka na lin? Ye na lin ɖɔ gufɔntɔ́ lɛ sín hwɛ jɔ à cé? Azɔ̌mɛví e na kpó ɖò xɔ ɔ mɛ lɛ é ɖě sɔ́ na sí mɛsi ɔ ǎ, bɔ ye na lin ɖɔ é ɖò xɛsi ɖi wɛ ɖɔ emi taa ɖu winnya. Amɔ̌, mǐ ni ɖɔ ɖɔ mɛsi ɔ jó gufɔntɔ́ ɔ dó bo ɖɔ é ni bo xlɛ́ lee é lin ɖɔ è ɖó na bló akɔ́nwunta ɔ gbɔn é mɛ bǐ.
Azɔ̌mɛví ɔ kpé nǔ wu hú mɛsi ɔ wɛ à?
13 Nǔ e mɛsi ɔ bló é ɖɔhun pɛ́ɛ́ wɛ Jehovah lɔ bló. Etɛ Jehovah ka bló? É hu gufɔntɔ́ lɛ tlolo wɛ à? Eǒ. Etɛwu? Nukɔntɔn ɔ, wɛnsagun livi mɔkpan wɛ ɖò nǔ e ɖò jijɛ wɛ lɛ é kpɔ́n wɛ. (Job 38:7; Nǔɖexlɛ́mɛ 5:11) Ye ɖó na mɔ nǔ jɛ mɛ e sín hwɛ jɔ é wu: Jehovah alǒ Sataan. Wegɔ ɔ, mɛ e è na wá jì lɛ é lɔ ɖó na mɔ nǔ jɛ mɛ e ɖó acɛ bo na ɖu gǎn é wu. Enɛ wu ɔ, Jehovah jó Sataan dó bonu é ni xlɛ́ lee é lin ɖɔ è ɖó na ɖu gǎn dó gbɛtɔ́ lɛ jí gbɔn é. É lɛ́ jó gbɛtɔ́ lɛ dó bonu ye na ɖu gǎn dó yeɖee jí ɖò acɛ Sataan tɔn glɔ.
14. Lè tɛ jǒ e Jehovah jó gbɛtɔ́ lɛ dó bɔ ye ɖò gǎn ɖu dó yeɖee jí wɛ é ka na hɛn wá?
14 Mɛsi e xó mǐ ɖɔ ɖò nùjlɛdonǔwu mǐtɔn mɛ é tuùn ɖɔ gufɔntɔ́ ɔ kpo mɛ e gɔ́ n’i lɛ é kpo sín hwɛ kún jɔ ó. É lɛ́ tuùn ɖɔ enyi emi na tɛn ye bonu ye xlɛ́ lee ye lin ɖɔ hwɛ emitɔn jɔ gbɔn é ɔ, azɔ̌mɛví lɛ bǐ na ɖu lè tɔn. Enyi é ma sɔ́ wá kpa gufɔntɔ́ lɛ ǎ ɔ, azɔ̌mɛví ayijlɔjlɔnɔ lɛ bǐ na mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ mɛsi ɔ kɛɖɛ wɛ kpé nǔ wu bo na kplɔ́n nǔ emi. Enyi mɛsi ɔ wá nya gufɔntɔ́ ɖebǔ tɔ́n ɔ, ye na mɔ nukúnnú jɛ nǔ e wu wɛ é mɛ. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Jehovah tuùn ɖɔ enyi gbɛtɔ́ kpo wɛnsagun ayijlɔjlɔnɔ lɛ kpo wá mɔ ɖɔ é kún kpa Sataan kpo gufɔntɔ́ e xò kpóɖó n’i lɛ é kpo ó, bo lɛ́ mɔ ɖɔ gbɛtɔ́ lɛ kún sixu ɖu gǎn dó yeɖee jí ó ɔ, ye bǐ na ɖu lè tɔn. Ye na mɔ nukúnnú jɛ nugbǒ taji elɔ wu gbeyiɖɔ Jelemii ɖɔhun: “Jehovah è, un tuùn ganji ɖɔ ali gbɛtɔ́ e gosin kɔgudu mɛ é tɔn kún nyí éɖesunɔ tɔn ó. Mɛ e ɖò zɔnlin ɖi wɛ é sixu xlɛ́ ali afɔ éɖesunɔ tɔn ǎ.”—Jérémie 10:23.
ANIWU É KA LÍN SƆMƆ̌?
15, 16. (a) Aniwu Jehovah ma ka ko ɖè wuvɛ̌ mimɔ síìn sín tɛgbɛ ǎ? (b) Etɛwu Jehovah ma ka nɔ sú ali dó nǔ nyanya e nɔ jɛ lɛ é ǎ?
15 Aniwu Jehovah ma ka ko ɖè wuvɛ̌ mimɔ síìn sín tɛgbɛ ǎ? É nyɔ́, a ka kpò ɖò nùjlɛdonǔwu ɔ flín wɛ à? Mɛsi ɔ sú ali dó gufɔntɔ́ ɔ ɖɔ é ni ma na hwɛjijɔ tɔn lɛ ó ǎ. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Jehovah jó Sataan kpo mɛ e xwedó é lɛ é kpo dó bonu ye na tɛnkpɔn bo xlɛ́ ɖɔ hwɛ emitɔn wɛ jɔ, é sú ali tɔn dó ye ǎ. Enɛ wu ɔ, é byɔ hwenu gègě. Gbɛtɔ́ lɛ ko tɛ́n acɛkpikpa vovo lɛ kpɔ́n sín xwè afatɔ́ɔ́n donu mɔkpan ɖíe. Ye ko yì nukɔn tawun ɖò nùnywɛ xwitixwiti kpo nǔ ɖevo lɛ kpo linu. É ɖò mɔ̌ có, hwɛagɔɖiɖɔ, hɛ̌n, dakaxixo kpo ahwan kpo fɔ́n bo ɖò jijɛ jí wɛ. Nǔ enɛ lɛ xlɛ́ ɖɔ acɛkpikpa gbɛtɔ́ tɔn hwé dó nǔ wu.
16 Etɛwu Jehovah ma ka nɔ sú ali dó nǔ nyanya e nɔ jɛ lɛ é ǎ? A ma ko wɔn nùjlɛdonǔwu ɔ vlafo nɛ? Mɛsi ɔ d’alɔ gufɔntɔ́ ɔ hwenu e é ɖò hwɛjijɔ tɔn lɛ na wɛ é ǎ. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Jehovah nɔ d’alɔ Sataan nú é ni kpa acɛ dó gbɛ̀ elɔ jí ǎ. Ði kpɔ́ndéwú ɖé ɔ, enyi Mawu nɔ sú ali dó dakaxixo lɛ ɔ, é na cí ɖɔ é ɖò hun jɛ dó gufɔntɔ́ lɛ jí wɛ à cé? Enyi Mawu nɔ d’alɔ gbɛtɔ́ lɛ ɔ, ye na lin vlafo ɖɔ emi kpéwú bo na ɖu gǎn dó emiɖee jí bɔ tagba na hán à cé? Nǔ e Sataan jló ɖɔ gbɛtɔ́ lɛ ni lin é pɛ́ɛ́ nɛ. Amɔ̌, adingban wɛ. Jehovah na jɛ hun dó adingban mɔhun lɛ jí gbeɖé ǎ, ɖó “Mawu sixu ɖó adingban ǎ.”—Eble lɛ 6:18.
17, 18. Etɛ Jehovah ka na wà nú wuvɛ̌ e acɛkpikpa gbɛtɔ́ lɛ tɔn kpo Sataan tɔn kpo hɛn wá lɛ é?
17 Amɔ̌, nɛ̌ nǔ e gufínfɔ́n dó Mawu jí ko hɛn gblé lɛ é tɔn ka na nyí gbɔn? Mǐ ɖó na flín ɖɔ Jehovah nyí nǔbǐwukpétɔ́. Enɛ wu ɔ, é kpéwú bo na ɖè nǔ e wuvɛ̌ mimɔ gbɛtɔ́ tɔn ko hɛn wá lɛ é síìn; é ka na bló mɔ̌. Lee mǐ ko kplɔ́n gbɔn wá yì é ɔ, ayikúngban ɔ huzuhuzu dó Palaɖisi na wá jla nǔ e è ko hɛn gblé ɖ’eji lɛ é bǐ ɖó. Nùɖiɖi ɖiɖexlɛ́ ɖò vɔsisa gbɛxɔnumɛ tɔn Jezu tɔn mɛ na ɖè wuvɛ̌ mimɔ e hwɛhuhu hɛn wá lɛ é síìn, bɔ è na fɔ́n mɛkúkú lɛ. Enɛ wu ɔ, Jehovah na zán Jezu “bo na sún kún dó nú [A]wovi sín nǔwiwa lɛ.” (1 Jaan 3:8) Jehovah na bló nǔ enɛ lɛ bǐ ɖò hwetɔnnu. Xomɛ ɖó na hun mǐ ɖɔ Jehovah tò ɖó suúlu hwɛ̌, ɖó enɛ hun ali nú mǐ bɔ mǐ na kplɔ́n nugbǒ ɔ bo sɛ̀n ɛ. (2 Piyɛɛ 3:9, 10) Dìn hwɛ̌ ɔ, Mawu ɖò ayijlɔjlɔnɔ e na sɛ̀n ɛ lɛ é cyan kplé wɛ lobo nɔ d’alɔ ye bonu ye na dɛ ɖò wuvɛ̌ ɖebǔ e ye na mɔ ɖò gbɛ̀ nyanya elɔ mɛ é nu.—Jaan 4:23; 1 Kolɛntinu lɛ 10:13.
18 Mɛɖé lɛ sixu kanbyɔ ɖɔ: Enyi Mawu ko ɖó Adamu kpo Ɛva kpo ɖó alɔ ɖé jí bonu ye ma sixu fɔ́n gǔ ǎ wɛ ɔ, enɛ na ko sú ali dó wuvɛ̌ mimɔ lɛ à cé? Bo na dó sixu mɔ xósin nùkanbyɔ enɛ tɔn ɔ, a ɖó na flín nùnina xɔ akwɛ e Jehovah na we é.
NƐ̌ A KA NA ZÁN NǓ E MAWU NA WE É GBƆN?
Mawu na d’alɔ we bɔ a na dɛ ɖò wuvɛ̌ mimɔ lɛ nu
19. Nùnina xɔ akwɛ tɛ Jehovah ka na mǐ? Etɛwu é ka ɖó na xɔ akwɛ ɖò nukún mǐtɔn mɛ?
19 Lee mǐ mɔ gbɔn ɖò Wemata 5gɔ́ ɔ mɛ é ɔ, Mawu ɖó gbɛtɔ́ lɛ bo na ye mɛɖesúsínínɔ. A mɔ ɖɔ nùnina enɛ xɔ akwɛ tawun à cé? Kanlin maxamaxa lɛ wɛ Mawu ɖó, bɔ nǔwukpikpé jɔwamɔ tɔn nɔ xlɛ́ ali ye. É wɛ nyí ɖɔ ye kpé nǔ wu bo na cyan nǔ ɖagbe ɖò nǔ nyanya mɛ ǎ. (Proverbes 30:24) Gbɛtɔ́ lɛ bló macinu ɖé lɛ bɔ ye sɔ́ nɔ wà nùɖé zɛ nǔ e wu è bló ye é wu ǎ. Enyi Mawu ko ɖó mǐ lɔ ɖó mɔ̌ wɛ ɔ, xomɛ ka na hun mǐ à? Gbeɖé kpɔ́n. Xomɛ hun mǐ ɖɔ mǐ hɛn ɔ, mǐ na nyí gbɛtɔ́ alɔkpa e jló mǐ é, bo na zán gbɛ̀ e jló mǐ é lobo na zun xɔ́ntɔn e jló mǐ lɛ é. Enyi mǐ ɖò mǐɖesunɔ sí ɖó bǎ ɖé mɛ ɔ, é nɔ víví nǔ mǐ tawun, nǔ e Mawu ka ba nú mǐ é nɛ.
20, 21. Nɛ̌ mǐ ka sixu zán mɛɖesúsínínɔ e Jehovah na mǐ é ganji gbɔn?
20 Jehovah nɔ hun xomɛ dó mɛ e nɔ sɔ́ jlǒ dó sɛ̀n ɛ lɛ é wu. (2 Kolɛntinu lɛ 9:7) Nùjlɛdonǔwu ɖé ɖíe: Enyi vǐ ɖé jló bo ɖɔ nú mɛjitɔ́ tɔn ɖɔ “É na cɛ nú we” kpo mɛ ɖevo ɖɔ n’i ɖɔ é ni ɖɔ mɔ̌ wu wɛ é ɖɔ kpo ɔ, ɖě tɛ ka na hun xomɛ nú mɛjitɔ́ ɔ? Enɛ wu ɔ, nǔ taji ɔ ɖíe: Nɛ̌ a ka na zán mɛɖesúsínínɔ e Jehovah na we é gbɔn? Sataan, Adamu kpo Ɛva kpo zán mɛɖesúsínínɔ yetɔn nyì dò. Ye sɔ́ Jehovah Mawu xò kɔ́. Etɛ hwɛ ka na wà?
21 Ali ɔ hun nú we bɔ a na zán mɛɖesúsínínɔ towe e nyí nùnina jiwǔ ɖé é bɔ é na hɛn lè wá nú we. A hɛn ɔ, a na gɔ́ nú gbɛtɔ́ livi mɔkpan e ɖò Jehovah sín akpáxwé lɛ é. Ye nɔ hɛn xomɛ Mawu tɔn hun, ɖó ye nɔ ɖexlɛ́ ɖɔ Sataan nyí adingbannɔ bo lɛ́ nyí acɛkpatɔ́ e hwé dó nǔ wu bǐ é. (Proverbes 27:11) Hwi lɔ hɛn ɔ, a na bló mɔ̌ gbɔn gbɛ̀ e sɔgbe é zinzan gblamɛ. Wemata e bɔ d’ewu é na tín enɛ mɛ.