XOTA ÐEVO LƐ
Fɛ́n Ðó Yɔywɛ Nǔ Taji Ɛnɛ E Ðò Hun Mɛ lɛ É Tɔn kpo Wlɛnwín Azɔwanúmɛ Tɔn lɛ Kpo
Fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn. Nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ bɔ è nɔ fɛ́n ɖó yɔywɛ lɛ é wɛ nyí globules rouges, globules blancs, plaquettes kpo plasma kpo. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, nùɖé ɖò globule rouge lɛ mɛ bɔ è nɔ ylɔ ɖɔ hémoglobine. Amasin ɖé lɛ tíìn bɔ è sɔ́ hémoglobine gbɛtɔ́ tɔn alǒ kanlin tɔn dó bló, bo nɔ sɔ́ dó kpé nukún dó azinzɔnnɔ e hun hwedo lɛ é alǒ ee ɖò hun ɖi wɛ dingan lɛ é wu.
Plasma ɔ, sìn 90 ɖò kanweko jí wɛ ɖ’emɛ; è nɔ mɔ nǔ elɔ lɛ gègě tɔn ɖ’emɛ: hormones, jɛ e ma nyí jɔwamɔ tɔn ǎ lɛ é, enzymes, kpo nǔ ɖagbe e nɔ ɖò nùɖuɖu mɛ bo nɔ yì hun mɛ lɛ é (nutriments) kpo, ɖi sìn e ɖò lanmɛ lɛ é (minéraux) kpo sukle kpo. Nǔ ɖevo e è nɔ lɛ́ mɔ ɖò plasma mɛ lɛ é wɛ nyí nǔ e nɔ ɖó hunɖiɖi te lɛ é, nǔ ɖěɖee nɔ ɖò agbaza mɛ bo nɔ ɖí xwi xá azɔn lɛ é, kpo protéine ɖé lɛ kpo ɖi albumine. Hweɖelɛnu ɔ, enyi mɛɖé tíìn bonu dotóo lɛ mɔ ɖɔ é sixu wá jɛ azɔn ɖé ɔ, ye nɔ ɖɔ n’i ɖɔ é na dó gammaglobulines. Mɛ e ko jɛ azɔn ɔ kpɔ́n bo ma sɔ́ sixu wá jɛ gbeɖé ǎ lɛ é sín plasma mɛ wɛ dotóo lɛ nɔ ɖè nǔ enɛ sín. É sixu nyí ɖɔ globule blanc lɛ mɛ wɛ dotóo lɛ nɔ ɖè interférons kpo interleukines kpo e ye nɔ zán dó kpé nukún dó jɛmɛji kpo kansɛ́ɛ ɖé lɛ kpo wu é sín.
Klisanwun lɛ ka ɖó na yí gbè bɔ è na zán fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn dó kpé nukún dó azɔn yetɔn wu wɛ à? Biblu na mɔjɛmɛ ɖé d’ewu tlɔlɔ ǎ, enɛ wu ɔ, mɛ ɖokpo ɖokpo wɛ ɖó na kpɔ́n ayixa tɔn mɛ bo ɖɔ nǔ e é na wà é ɖò Mawu nukɔn. Mɛɖé lɛ sixu gbɛ́ fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é bǐ tɔn, bo na hwɛjijɔ ɖɔ Sɛ́n e Mawu na Izlayɛli-ví lɛ é byɔ ɖɔ hun e gosin nùɖíɖó ɖé wu é ɔ, è ɖó na “kɔn . . . nyì kɔ́mɛ.” (Sɛ́nflínmɛ 12:22-24) Mɛ ɖevo lɛ na gbɛ́ bǐ ɖɔ è ma dó hun ɔ blebu tɔn alǒ nǔ taji ɛnɛ e ɖ’emɛ lɛ é nú emi ó, lobo ka sixu yí gbè nú nukúnkpédómɛwu e na byɔ ɖɔ è ni zán fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn lɛ é. Ye sixu na hwɛjijɔ ɖɔ enyi é jɛ fí e é na jɛ é ɔ, fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn lɛ kún sɔ́ nɔte nú gbɛ̀ nùɖíɖó e sín hun wɛ é tɔn ó.
Hwenu e a na ɖò gbeta ɖé kɔn wá wɛ dó fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn wu é ɔ, lin nǔ kpɔ́n dó nùkanbyɔ elɔ lɛ jí: Un ka mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ enyi un gbɛ́ fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é bǐ tɔn ɔ, enɛ xlɛ́ ɖɔ un kún na yí gbè nú amasin e è ɖè nùɖé lɛ sín hun mɛ bo dó bló, b’ɛ nɔ gbɔ azɔn ɖé lɛ alǒ nɔ zɔ́n bɔ hunɖiɖi nɔ nɔte lɛ é ó à? Un ka sixu tinmɛ nǔ e wu un gbɛ́ alǒ yí gbè nú fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn ɖé é nú dotóo ɖé à?
Wlɛnwín azɔwanúmɛ tɔn lɛ. Hémodilution kpo blóbló bonu hun ma yì gbě ó kpo ɖò wlɛnwín enɛ lɛ mɛ. Ðò hémodilution ɔ sín hwenu ɔ, è nɔ ɖè hun azinzɔnnɔ ɔ tɔn habǔ sín agbaza tɔn mɛ bo nɔ sɔ́ nǔ e nɔ bló bɔ hun nɔ sukpɔ́ ɖò lanmɛ nú mɛ é ɖé dó ɖyɔ na, lobo nɔ lɛ́ wá lɛkɔ nú hun enɛ dó lanmɛ n’i. Blóbló bonu hun ma yí gbě ó sín wlɛnwín ɔ nɔ d’alɔ bɔ è nɔ lɛ́ lɛkɔ nú hun e ɖò wiwayi wɛ ɖò azɔwanúmɛ hwenu é dó tɛn tɔn mɛ. È nɔ klɔ́ alǒ xwí hun e ja gbě yì gbé ɖò azɔwanúmɛ hwenu é, bɔ enɛ gudo ɔ, è nɔ dó nú azinzɔnnɔ ɔ. Ðó dotóo lɛ bǐ nɔ zán wlɛnwín enɛ lɛ gbɔn alɔkpa ɖokpo ɔ ǎ wutu ɔ, Klisanwun ɖé ɖó na ba dò nú nǔ e dotóo tɔn jló na bló é.
Hwenu e a na ɖò gbeta ɖé kɔn wá wɛ dó wlɛnwín enɛ lɛ jí é ɔ, kanbyɔ hwiɖée ɖɔ: ‘Enyi è na ɖè hun ce habǔ sín agbaza ce mɛ, lobɔ hun ɔ sisa tɔn tlɛ sixu nɔte nú táan ɖé ɔ, ayixa ce ka na yí gbè ɖɔ hun enɛ kpó ɖò hun ce nyí wɛ, b’ɛ na byɔ ɖɔ è ni “kɔn . . . nyì kɔ́mɛ” ǎ à? (Sɛ́nflínmɛ 12:23, 24) Ðò azɔwanúmɛ ɖé hwenu ɔ, enyi è ɖè hun nyiɖesunɔ tɔn sín lan ce mɛ, bo jlaɖó, lobo lɛ́ wá lɛkɔ na dó lan ce mɛ ɔ, ayixa ce e un ko sɔ́ Biblu dó kplɔ́n é ka na dóhwɛ mì wɛ à? Un ka mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ enyi un gbɛ́ nukúnkpédómɛwu dotóoxwé tɔn e nɔ byɔ ɖɔ è na zán hun nyiɖesunɔ tɔn lɛ é bǐ ɔ, enɛ xlɛ́ ɖɔ un kún na yí gbè bɔ è na ɖa hun ce ó, bo kún na lɛ́ yí gbè nú hémodialyse kpo nǔ e nɔ nɔ hǔn kpo fijo kpo tɛnmɛ é ó kpo à?’
Klisanwun ɖokpo ɖokpo wɛ ɖó na ɖɔ lee é ba ɖɔ è ni zán hun éɖesunɔ tɔn gbɔn ɖò azɔwanúmɛ hwenu é. Mɔ̌ wɛ é ka lɛ́ nyí gbɛn nú hunɖiɖa kpo wlɛnwín nukúnkpédómɛwu tɔn égbé tɔn e nɔ byɔ ɖɔ è ni yí azinzɔnnɔ ɔ sín hun kpɛɖé, vlafo bo jlaɖó ɖò ali ɖé lɛ nu lobo lɛ́ dó dó lanmɛ n’i lɛ é kpo.