WĚMASƐXWETƐN ƐNTƐNƐ́TI JÍ TƆN Watchtower tɔn
WĚMASƐXWETƐN ƐNTƐNƐ́TI JÍ TƆN
Watchtower tɔn
Fɔngbe
Á
  • Á
  • á
  • Ǎ
  • ǎ
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ě
  • ě
  • Ɛ́
  • ɛ́
  • Ɛ̌
  • ɛ̌
  • Ó
  • ó
  • Ǒ
  • ǒ
  • Ú
  • ú
  • Ǔ
  • ǔ
  • Í
  • í
  • Ǐ
  • ǐ
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̌
  • ɔ̌
  • BIBLU
  • WĚMA LƐ́
  • KPLÉ LƐ́
  • lv wěx. 215-wěx. 218 akpá. 1
  • Fɛ́n Ðó Yɔywɛ Nǔ Taji Ɛnɛ E Ðò Hun Mɛ lɛ É Tɔn kpo Wlɛnwín Azɔwanúmɛ Tɔn lɛ Kpo

Video ɖě ko ɖo nǔ e a sɔ́ é jí ǎ.

Ma sin xomɛ ó, nǔɖé jɛ do ɖo nǔ e ba wɛ a ɖe é mɛ.

  • Fɛ́n Ðó Yɔywɛ Nǔ Taji Ɛnɛ E Ðò Hun Mɛ lɛ É Tɔn kpo Wlɛnwín Azɔwanúmɛ Tɔn lɛ Kpo
  • Mi Hɛn Miɖée Ðò Wanyiyi Mawu Tɔn Mɛ
  • Xóta mɔ̌hun ɖěvo lɛ́
  • Linlin E Mawu Nɔ Ðó Dó Hun Wu É
    Ðu Gbɛ̀ Víví Kaka Sɔyi!: Biblu Kplɔnkplɔn E Na Hɛn Lè Wá nú We É
  • Tinmɛ E Ðò Vivɔnu lɛ É
    Lee A Na Hɛn Hwiɖée Ðò Wanyiyi Mawu Tɔn Mɛ Gbɔn É
  • Gbɛ̀ ka Xɔ Akwɛ nú We Lee É Xɔ nú Mawu É À?
    Mi Hɛn Miɖée Ðò Wanyiyi Mawu Tɔn Mɛ
  • Gbɛ̀ ka Xɔ Akwɛ nú We Lee É Xɔ nú Mawu Gbɔn É À?
    Lee A Na Hɛn Hwiɖée Ðò Wanyiyi Mawu Tɔn Mɛ Gbɔn É
Mi Hɛn Miɖée Ðò Wanyiyi Mawu Tɔn Mɛ
lv wěx. 215-wěx. 218 akpá. 1

XOTA ÐEVO LƐ

Fɛ́n Ðó Yɔywɛ Nǔ Taji Ɛnɛ E Ðò Hun Mɛ lɛ É Tɔn kpo Wlɛnwín Azɔwanúmɛ Tɔn lɛ Kpo

Fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn. Nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ bɔ è nɔ fɛ́n ɖó yɔywɛ lɛ é wɛ nyí globules rouges, globules blancs, plaquettes kpo plasma kpo. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, nùɖé ɖò globule rouge lɛ mɛ bɔ è nɔ ylɔ ɖɔ hémoglobine. Amasin ɖé lɛ tíìn bɔ è sɔ́ hémoglobine gbɛtɔ́ tɔn alǒ kanlin tɔn dó bló, bo nɔ sɔ́ dó kpé nukún dó azinzɔnnɔ e hun hwedo lɛ é alǒ ee ɖò hun ɖi wɛ dingan lɛ é wu.

Plasma ɔ, sìn 90 ɖò kanweko jí wɛ ɖ’emɛ; è nɔ mɔ nǔ elɔ lɛ gègě tɔn ɖ’emɛ: hormones, jɛ e ma nyí jɔwamɔ tɔn ǎ lɛ é, enzymes, kpo nǔ ɖagbe e nɔ ɖò nùɖuɖu mɛ bo nɔ yì hun mɛ lɛ é (nutriments) kpo, ɖi sìn e ɖò lanmɛ lɛ é (minéraux) kpo sukle kpo. Nǔ ɖevo e è nɔ lɛ́ mɔ ɖò plasma mɛ lɛ é wɛ nyí nǔ e nɔ ɖó hunɖiɖi te lɛ é, nǔ ɖěɖee nɔ ɖò agbaza mɛ bo nɔ ɖí xwi xá azɔn lɛ é, kpo protéine ɖé lɛ kpo ɖi albumine. Hweɖelɛnu ɔ, enyi mɛɖé tíìn bonu dotóo lɛ mɔ ɖɔ é sixu wá jɛ azɔn ɖé ɔ, ye nɔ ɖɔ n’i ɖɔ é na dó gammaglobulines. Mɛ e ko jɛ azɔn ɔ kpɔ́n bo ma sɔ́ sixu wá jɛ gbeɖé ǎ lɛ é sín plasma mɛ wɛ dotóo lɛ nɔ ɖè nǔ enɛ sín. É sixu nyí ɖɔ globule blanc lɛ mɛ wɛ dotóo lɛ nɔ ɖè interférons kpo interleukines kpo e ye nɔ zán dó kpé nukún dó jɛmɛji kpo kansɛ́ɛ ɖé lɛ kpo wu é sín.

Klisanwun lɛ ka ɖó na yí gbè bɔ è na zán fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn dó kpé nukún dó azɔn yetɔn wu wɛ à? Biblu na mɔjɛmɛ ɖé d’ewu tlɔlɔ ǎ, enɛ wu ɔ, mɛ ɖokpo ɖokpo wɛ ɖó na kpɔ́n ayixa tɔn mɛ bo ɖɔ nǔ e é na wà é ɖò Mawu nukɔn. Mɛɖé lɛ sixu gbɛ́ fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é bǐ tɔn, bo na hwɛjijɔ ɖɔ Sɛ́n e Mawu na Izlayɛli-ví lɛ é byɔ ɖɔ hun e gosin nùɖíɖó ɖé wu é ɔ, è ɖó na “kɔn . . . nyì kɔ́mɛ.” (Sɛ́nflínmɛ 12:22-24) Mɛ ɖevo lɛ na gbɛ́ bǐ ɖɔ è ma dó hun ɔ blebu tɔn alǒ nǔ taji ɛnɛ e ɖ’emɛ lɛ é nú emi ó, lobo ka sixu yí gbè nú nukúnkpédómɛwu e na byɔ ɖɔ è ni zán fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn lɛ é. Ye sixu na hwɛjijɔ ɖɔ enyi é jɛ fí e é na jɛ é ɔ, fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn lɛ kún sɔ́ nɔte nú gbɛ̀ nùɖíɖó e sín hun wɛ é tɔn ó.

Hwenu e a na ɖò gbeta ɖé kɔn wá wɛ dó fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn wu é ɔ, lin nǔ kpɔ́n dó nùkanbyɔ elɔ lɛ jí: Un ka mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ enyi un gbɛ́ fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é bǐ tɔn ɔ, enɛ xlɛ́ ɖɔ un kún na yí gbè nú amasin e è ɖè nùɖé lɛ sín hun mɛ bo dó bló, b’ɛ nɔ gbɔ azɔn ɖé lɛ alǒ nɔ zɔ́n bɔ hunɖiɖi nɔ nɔte lɛ é ó à? Un ka sixu tinmɛ nǔ e wu un gbɛ́ alǒ yí gbè nú fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn ɖé é nú dotóo ɖé à?

Wlɛnwín azɔwanúmɛ tɔn lɛ. Hémodilution kpo blóbló bonu hun ma yì gbě ó kpo ɖò wlɛnwín enɛ lɛ mɛ. Ðò hémodilution ɔ sín hwenu ɔ, è nɔ ɖè hun azinzɔnnɔ ɔ tɔn habǔ sín agbaza tɔn mɛ bo nɔ sɔ́ nǔ e nɔ bló bɔ hun nɔ sukpɔ́ ɖò lanmɛ nú mɛ é ɖé dó ɖyɔ na, lobo nɔ lɛ́ wá lɛkɔ nú hun enɛ dó lanmɛ n’i. Blóbló bonu hun ma yí gbě ó sín wlɛnwín ɔ nɔ d’alɔ bɔ è nɔ lɛ́ lɛkɔ nú hun e ɖò wiwayi wɛ ɖò azɔwanúmɛ hwenu é dó tɛn tɔn mɛ. È nɔ klɔ́ alǒ xwí hun e ja gbě yì gbé ɖò azɔwanúmɛ hwenu é, bɔ enɛ gudo ɔ, è nɔ dó nú azinzɔnnɔ ɔ. Ðó dotóo lɛ bǐ nɔ zán wlɛnwín enɛ lɛ gbɔn alɔkpa ɖokpo ɔ ǎ wutu ɔ, Klisanwun ɖé ɖó na ba dò nú nǔ e dotóo tɔn jló na bló é.

Hwenu e a na ɖò gbeta ɖé kɔn wá wɛ dó wlɛnwín enɛ lɛ jí é ɔ, kanbyɔ hwiɖée ɖɔ: ‘Enyi è na ɖè hun ce habǔ sín agbaza ce mɛ, lobɔ hun ɔ sisa tɔn tlɛ sixu nɔte nú táan ɖé ɔ, ayixa ce ka na yí gbè ɖɔ hun enɛ kpó ɖò hun ce nyí wɛ, b’ɛ na byɔ ɖɔ è ni “kɔn . . . nyì kɔ́mɛ” ǎ à? (Sɛ́nflínmɛ 12:23, 24) Ðò azɔwanúmɛ ɖé hwenu ɔ, enyi è ɖè hun nyiɖesunɔ tɔn sín lan ce mɛ, bo jlaɖó, lobo lɛ́ wá lɛkɔ na dó lan ce mɛ ɔ, ayixa ce e un ko sɔ́ Biblu dó kplɔ́n é ka na dóhwɛ mì wɛ à? Un ka mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ enyi un gbɛ́ nukúnkpédómɛwu dotóoxwé tɔn e nɔ byɔ ɖɔ è na zán hun nyiɖesunɔ tɔn lɛ é bǐ ɔ, enɛ xlɛ́ ɖɔ un kún na yí gbè bɔ è na ɖa hun ce ó, bo kún na lɛ́ yí gbè nú hémodialyse kpo nǔ e nɔ nɔ hǔn kpo fijo kpo tɛnmɛ é ó kpo à?’

Gbàví Nǔtinmɛ Tɔn, wexwɛ 216

Klisanwun ɖokpo ɖokpo wɛ ɖó na ɖɔ lee é ba ɖɔ è ni zán hun éɖesunɔ tɔn gbɔn ɖò azɔwanúmɛ hwenu é. Mɔ̌ wɛ é ka lɛ́ nyí gbɛn nú hunɖiɖa kpo wlɛnwín nukúnkpédómɛwu tɔn égbé tɔn e nɔ byɔ ɖɔ è ni yí azinzɔnnɔ ɔ sín hun kpɛɖé, vlafo bo jlaɖó ɖò ali ɖé lɛ nu lobo lɛ́ dó dó lanmɛ n’i lɛ é kpo.

NǓ E A SIXU KANBYƆ DOTÓO Ɔ LƐ É

Enyi é na byɔ ɖɔ è na w’azɔ̌ nú we alǒ zán amasin e è ɖè nǔ sín hun mɛ dó bló é ɖé dó kpé nukún wutu towe ɔ, mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ kati DPA (durable power of attorney) towe ɖò así towe, bɔ a ko lɛ́ bló nǔ e a ɖó na bló bɔ è ma na dó hun nú we ǎ lɛ é. Gɔ́ na ɔ, a sixu kàn nǔ elɔ lɛ byɔ dotóo ɔ:

  • Dotóo e ja azɔ̌ wà nú mì gbé lɛ é bǐ ka tuùn ɖɔ, ɖó un nyí Kúnnuɖetɔ́ Jehovah Tɔn wutu ɔ, enyi ninɔmɛ ɔ na bo cí gbɔn ɖebǔ ɔ, un gbɛ́ bǐ ɖɔ è ma dó hun (hun blebu, globules rouges, globules blancs, plaquettes, alǒ plasma) nú mì ó à?

  • Enyi è wlan amasin e mɛ fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn ɖè é ɖé nú mì ɔ, etɛ lɛ wɛ è ka dó bló amasin ɔ na? Bǎ tɛ mɛ è ka na zán amasin ɔ ɖó? Nɛ̌ na zán gbɔn wɛ è ka ɖè?

  • Enyi ayixa ce yí gbè nú mì ɖɔ ma yí gbè nú fɛ́n ɖó yɔywɛ nǔ taji ɛnɛ e ɖò hun mɛ lɛ é tɔn ɖé ɔ, awovinú tɛ lɛ ka ɖ’emɛ? Wlɛnwín ɖevo tɛ lɛ ka ɖè?

Cobonu a na wá gbeta ɖebǔ kɔn dó nǔ e jí mǐ ɖɔ xó dó ɖò aga lɛ é wu hǔn, xoɖɛ sɛ́dó Jehovah bo ɖɔ nǔ e ɖò ayi mɛ ɖu nú we wɛ é n’i. É d’akpá ɖɔ emi na na nùnywɛ mɛ e nɔ ‘ɖò byɔbyɔ wɛ’ kpo nùɖiɖi kpo lɛ é bǐ lee ye ɖó hudo tɔn gbɔn é.​—Jaki 1:5, 6.

    Fon Publications | (2008-2025)
    Sú kɔ́ntu towe
    Hun kɔ́ntu towe
    • Fɔngbe
    • Sɛ́ dó mɛɖé
    • Nǔjlómɛ lɛ́
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Sɛ́n e ɖɔ nǔ dó zǐnzán tɔn nu lɛ́ é
    • Sɛ́n nǔ e kan mɛɖésúnɔ lɛ́ é tɔn lɛ́
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Hun kɔ́ntu towe
    Sɛ́ dó mɛɖé