34 NU GÈ NÒ
Mósĩ́ Deè Ní Eé Láá Zogè Kọ È Vulèè Jìhóvà Ẹ?
É kọọ̀ o kpáá palàge vùlè Bàrì èlmà bé eo beè vùlèe naa tṍó eo beè dààmà togó gè nó Kpá Káí? É kọọ̀ àé léémá ni gè siè kpóó ló o gbaa ló kìlmàé ló lee? Beè vó, nyimá kọọ̀ Jìhóvà é kpáá palàge vùlè ni vaá ẹ̀b nú ea kil ní ló tṍó ea mon kọọ̀ o vulè kilmàèé ló gé bọọ dọ ló. Mósĩ́ deè ní eo é láá zogè kọ ò vulèèe é?
1. Éé ní eé láá náa gè zogè kọ è vulèè Jìhóvà ẹ?
È zógè kọ è vulèè Jìhóvà tṍó e gbanìè tṍ ló. (Bugi 1 Jọ́ọ̀n 5:3.) Jìhóvà náa ólò tú bá kpóó siimá tọ́ọ̀ nen kọ á gbanìèe tṍ ló. Tãa vó, à ne deè buù bẹ̀ì kọ é sà ge gbanìèe tṍ ló àbèè kọ née é náa vó. Ló éé? Jìhóvà gbĩ́ kọ é ‘gbanìèe tṍ ló lọa mm̀ bẹẹ nyíe.’ (Róm̀ 6:17) Níá tõó dọ̀ kọọ̀ à gbĩ́ kọ ó gbanìèe tṍ ló, níì boo béè kọ à lèlà kọ ó naa vó nì, sõò boo béè kọ ò vulèe. Ní ea égè 3 nè 4 Kpò ea di mm̀ kpáí é nveè bá nè ni kọ ó zogè bé eo vulè Jìhóvà naa tení dú ló gè naa gbò nú ea léémáe, vaá òòà aa ló gè naa gbò nú ea bẽ́émáe.
2. Éé ní ea é láá naa kọ á tàvàlàí ló gè zogè bé e vulè Jìhóvà naa ẽ́?
“Neǹ lé lab dògò ólò tení bá gã́bug tã̀àgã̀.” (Psalm 34:19) Dénè bẹ̀ì ólò mòn tã̀àgã̀ boo béè kọọ̀ née gbõomà. Vaá è ólò láá kpee nagé sĩ́ ló pọ́lọ́ bèèla, nání bá, nè dõòna kà gbò tàvàlà dìtõ̀ò. Tṍó e dìtõ̀ò tavàlàí ló, náa ólò bọọgẹ̀ valíí ló gè naa nú e Jìhóvà gbĩ́ kọ é naa. Níí dú boo béè kọọ̀ ge naa nú ea dú pọ́lọ́ é láá valíí ló. Sõò tṍó eo náà nú e Jìhóvà gbĩ́ kọ ó naa, ò zógè kọ ò vulèèe èlmà kọ̀láá kà nu. Vaá ò zógè nàgé kọọ̀ ò bọ́ẹ̀ ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo kilmàèé ló. Tṍó eo náà vó, ẹlẹ é bọ́ nágé ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo kìlmà ní ló. Náa é sọ́ ni bá gbẹẹ́ kẽ.—Bugi Psalm 4:3.
KPÁÁ NÓ BỌ̀Ọ̀VẸ̀
Nyimá nú ea náa vaá nyíè Jìhóvà ólò ẹẹ tṍó eo gbanìe tṍ ló, nè nú ea é nveè bá nè ni kọ ó kilsĩ́ gè gbànie tṍ ló.
3. Bel ea kuú ni
Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Jóòb, Sétàn náa beè gbà bel áá Jóòb, sõò a beè gbà nàgé bel kọ̀láá nen ea gbĩ́ gè fã̀ Jìhóvà. Bugi Jóòb 1:1, 6–2:10, vaá ò gbóó aalai gbò bíbví:
Sétàn beè kọọ̀ éé ní ea náa kọọ̀ Jóòb á gbàntṍ ló Jìhóvà ẹ?—Ẹ̀b Jóòb 1:9-11.
Mókà bel ní e Sétàn kọ́ uú boo dénè nen bií nágé ló olo é?—Ẹ̀b Jóòb 2:4.
Bugi Jóòb 27:5b, vaá ò gbóó aalai nakà bíbví:
Mósĩ́ deè ní e Jóòb beè zogè kọ à palàge vulèè Jìhóvà ẹ?
Jóòb beè zogè kọ à vulèè Jìhóvà tení dú ló gè kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo
È zógè kọọ̀ è vulèè Jìhóvà tṍó e kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo
4. Naa kọọ̀ nyíè Jìhóvà á ẹẹ
Bugi Próvẹẹ̀b 27:11, vaá ò gbóó aalai gbò bíbví:
À ólò tọá ló Jìhóvà naa vàẹ tṍó eo nyímà nu vaá gbànie tṍ ló é? Ló éé?
5. Òó láá bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo nè Jìhóvà
Bẹẹ vulè kilma ló Jìhóvà ní ea ólò naa kọ é kọ́ nú ea kilíé ló nè dõòna gbò e. Bẹẹ bọ́ọ̀ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo kìlmàé ló ní ea ólò naa kọ é naa vó bã̀àna tṍó ea tavàlàí ló é. Bìlà VÍDIÒÍ, vaá ò gbóó aalai gbò bíb ea nyoone.
É kọ à ólò tàvàlà ní ló gè kọ́ nú ea kil ló Jìhóvà nè dõòna gbò?
Mm̀ vídiòá, éé ní ea beè nvèè bá nè Grayson kọ á láá bé èlbá síìà pọ̀ ẹ?
À ólò valíí ló gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo nè Jìhóvà tṍó e vulè gbò nú ea léémáe vaá ọbví gbò nú ea bẽ́émáe. Bugi Psalm 97:10, vaá ò gbóó aalai gbò bíbví:
Dẹ̀ẹ̀a boo nú eo ni nó, sìgà gbò éé ní ea léémá Jìhóvà ẹ? Vaá sìgà gbò éé ní ea bẽ́émáe ẽ́?
Mósĩ́ deè ní eo é láá nó gè vùlè nú ea dú lé vaá ọbví nú ea dú pọ́lọ́ ẹ́?
6. Ge gbàntṍ ló Jìhóvà ólò dọ̀ bélè nèi
Ge gbàntṍ ló Jìhóvà ní ea dú kà lé béèlàfùl eé láá nè ẽ. Bugi Àìzáíà 48:17, 18, vaá ò gbóó aalai gbò bíbví:
Ò bulà kọọ̀ èé láá dẹlẹ nyíé boo kọọ̀ Jìhóvà ólò nyimá kọ̀láá kà nú ea é léeí ló? Ló éé?
Mósĩ́ deè ní e gè nó Kpá Káí nè ge nó nú ea kil ló Jìhóvà ea dú kà kà Bàrì ni dọ bélè nè ni ẽ́?
SÌGÀ GBÒ KỌ́Ọ̀: “Bé em lábvì láb naa náa íe nú ea náá ló Bàrì.”
Mókà dọ̀ Kpá Káí ní eo é láá tú bààmà tẽ́ kọọ̀ bé e lábvì láb naa ólò ẹẹlẹ̀ nyíè Jìhóvà àbèè à biilée nyíe ẽ́?
NÚ E NI NÓ
Òó láá zogè kọ ò vulèè Jìhóvà tení dú ló gè gbànie tṍ ló vaá kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo bã̀àna tṍó eo kpeè sĩ́ ló ànà-ànà.
Ge Òòa Boo
Éé ní eo nóò lọl ló nu dòòmà bá Jóòb e?
Mósĩ́ deè ní eo é láá zogè kọ ò vulèè Jìhóvà ẹ?
Éé ní ea é nveè bá nè ni kọ ó kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo nè Jìhóvà ẹ?
KPÁÁ GBĨ́ TẼ́ LÓ
Nyimá bé eo é láá bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo nè Jìhóvà nè a bõ̀ònatõ̀ò naa.
“Ò Ólò Bọ́ló Dẹ̀lẹ̀ Nyíé Boo Kilma Ló Nen Ea Bọ́ló Dẹ̀lẹ̀ Nyíé Boo” (16:49)
Kpáá nó nú ea kil bé e Sétàn beè gbà bel gbò nen naa.
“Job Keeps His Integrity” (The Bible—What Is Its Message? 6 kpò)
Nó bé e gbò nvín ãa é láá zogè kọ bà vulèè Jìhóvà naa.
Mósĩ́ deè ní e nvín ãa ea gé téní bá tã́gĩ̀ bá ea aa bá dõòna kà gbò nvín ãa é láá kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo nè Bàrì e?