Nujinọtedo Sinsẹ̀n Tọn lẹ—Etẹwẹ to Jijọ do Yé Go?
“Asu po asi po fọtọ̀n yì fie ayinamẹ [Katoliki] tọn nọ yin nina mẹhe jlo na wlealọ lẹ te to whèjai de. To yé omẹ 30 lọ lẹ mẹ, omẹ 3 poun wẹ yigbe nado tindo yise.”
La Croix, linlinwe egbesọegbesọ Katoliki tọn de to Flansegbe mẹ.
NUJINỌTEDO sinsẹ̀n tọn lẹ tin to bẹwlu mẹ. To wepa zinjẹgbonu 12 juillet 1999 Newsweek tọn ji, vọkan akọjọpli tọn linlinwe lọ tọn kanse dọmọ: “Be Jiwheyẹwhe Ko Kú Wẹ Ya?” Linlinwe lọ yigbe dọ mọwẹ gblọndo lọ yin na whèyihọ-waji Europe tọn. To linlin nina do opli anademẹtọ Ṣọṣi Katoliki tọn lẹ heyin bibasi to Lomu to octobre owhe enẹ dopolọ tọn ji, linlinwe Flansegbe tọn lọ Le Monde dọmọ: “E to awusinyẹn na Ṣọṣi lọ dogọ nado hẹn nuplọnmẹ etọn jẹ mẹhe ko ‘gbẹwanna’ yé lẹ dè. . . . To Italie, sinsẹ̀n-nuplọnmẹ po nuwiwa lẹ po ma kọ̀n Katoliki lẹpo dopọ ba. . . . To Allemagne, tintin-to-aimẹ nọtẹn he nọ na ayinamẹ do hòdide ji tọn to gbemanọpọ he tin to papa po mẹhe ma jlo na nọ anademẹ etọn glọ lẹ po tọn hẹn sinyẹn deji. Mẹdelẹ ko to didọ dọ sinsẹ̀n-Klistiani tọn gbigbẹdai to ajiji mẹ wẹ ko hẹn teninọ nujikudo [Pays-Bas tọn] do walọ dagbe po awutunọ lẹ hùhù do yẹyi ji po wá.”
Ninọmẹ lọ ma gbọnvo to fidevo lẹ. To 1999, George Carey, heyin Yẹwhenọgan Canterbury tọn, na avase dọ Ṣọṣi Angleterre tọn na “busẹ to madẹnmẹ.” To hosọ de heyin “Vivọnu Sinsẹ̀n Klistiani Tọn to Europe” mẹ, linlinwe Flansegbe tọn Le Figaro dọmọ: “Ninọmẹ dopolọ sọgan yin mimọ to filẹpo. . . . Gbẹtọ lẹ to ayihaawe tindo do walọ dagbe po sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lẹ po ji dogọ.”
Mahẹ Tintindo to Sinsẹ̀n mẹ to Didepo
To Europe, sọha ṣọṣi-watọ lẹ tọn to didepo po awuyiya po. Whè hugan 10 to kanweko ji Katoliki France tọn lẹ tọn wẹ nọ yì Amísa to dimanche lẹpo, bọ nudi 3 jẹ 4 to kanweko ji poun Katoliki Paris tọn lẹ tọn wẹ nọ yì ṣọṣi to gbesisọmẹ. Sọha mọnkọtọn kavi dehe tlẹ whè humọ wẹ ko yin mimọ to Grande-Bretagne, Allemagne, po otò Scandinave tọn lẹ po mẹ.
Nuhe tlẹ to ahunmẹduna sinsẹ̀ngán lẹ hugan wẹ doyiyi tlala to sọha mẹhe jlo nado lẹzun yẹwhenọ lẹ tọn mẹ. To nuhe ma pé owhe 100 gblamẹ, sọha yẹwhenọ France tọn lẹ ko depò tlala, yèdọ sọn yẹwhenọ 14 na omẹ 10 000 wá nuhe whè hugan yẹwhenọ 1 na omẹ 10 000 to egbehe. Lẹdo Europe pé, madozẹnzẹn owhe yẹwhenọ lẹ tọn to jijideji, bọ sọha yetọn sọ to didepo to otò lẹ mẹ taidi Irlande po Belgique po. To ojlẹ dopolọ mẹ, sọha ovi he to yinkọ zedai na sinsẹ̀n-nuplọnmẹ Katoliki tọn lẹ to didepo, bọ ehe to ayihaawe sinsinyẹn fọndote gando nugopipe Ṣọṣi Katoliki tọn nado to nukọnzindo go.
E taidi dọ gbẹtọ lẹ ko hẹn jidide bu to sinsẹ̀n mẹ. Kiki omẹ 6 to kanweko ji Flansenu lẹ tọn wẹ yise dọ “sinsẹ̀n dopo akàn mẹ wẹ nugbo lọ sọgan yin mimọ te,” yijlẹdo omẹ 15 to kanweko ji to 1981 podọ omẹ 50 to kanweko ji to 1952 go. Ojlo ma tindo to sinsẹ̀n mẹ to gbigbayipe. Sọha mẹhe dọ dọ yé ma tin to sinsẹ̀n depope mẹ lẹ tọn ko jideji sọn 26 to kanweko ji to 1980 jẹ 42 to kanweko ji to owhe 2000 mẹ.—Les valeurs des Français—Évolutions de 1980 à 2000 (Nujinọtedo Flansenu lẹ Tọn—Nukọnyiyi Etọn sọn 1980 jẹ 2000).
Diọdo Tangan lẹ to Nujinọtedo Walọ Dagbe Tọn Mẹ
Bẹwlu he wá nujinọtedo lẹ mẹ sọ sọawuhia to whẹho walọ dagbe tọn lẹ mẹ ga. Dile e yin nùdego jẹnukọn do, ṣọṣi-yitọ susu wẹ gbẹ́ nado kẹalọyi osẹ́n walọ dagbe ṣọṣi yetọn tọn lẹ. Yé ma yigbe na linlẹn lọ dọ sinsẹ̀ngán lẹ tindo jlọjẹ nado ze nujinọtedo walọyizan tọn lẹ dai gba. Gbẹtọgun dopolọ he kẹalọyi teninọ papa tọn do jlọjẹ gbẹtọvi tọn lẹ ji wẹ sọ gbẹ́ nado setonuna ẹn to whenuena ohó etọn lẹ gando gbẹzan mẹdetiti tọn yetọn lẹ go. Di apajlẹ, teninọ papa tọn do aliginglọnna hòmimọ ji yin kọgbẹ́ e go gbayipe, etlẹ yin gbọn alọwlemẹ Katoliki tọn susu dali.
Ninọmẹ ehe yinuwado sinsẹ̀nnọ po mẹhe mayin sinsẹ̀nnọ lẹ po ji, yèdọ gbẹtọvi lẹpo. Nuwiwa he Owe-Wiwe gbẹdai tlọlọ lẹ yin alọkẹyi. To owhe 20 die wayi, tòvi France tọn 45 to kanweko ji wẹ gblewhẹdo zanhẹmẹ to omẹ vijinu dopolọ tọn lẹ ṣẹnṣẹn. To egbehe, 80 to kanweko ji wẹ kẹalọyi i. Dile etlẹ yindọ suhugan gbẹtọ lẹ tọn wẹ yigbe dọ nugbodidọ dona tin to alọwle mẹ, 36 to kanweko ji poun wẹ gbẹ́ dọ zanhẹmẹ to gbonu alọwle tọn ma sọgan yin whẹsuna gbede.—Lomunu lẹ 1:26, 27; 1 Kọlintinu lẹ 6:9, 10; Heblu lẹ 13:4.
Dọnwlu-Dọnfàn Sinsẹ̀n Tọn
To otò he hunnukun lẹ mẹ, sinsẹ̀n mẹdetiti tọn to aimẹ wá to ehe mẹ mẹlẹpo tindo jlọjẹ nado ṣinyan bo de nuhe e na yise lẹ. Nuplọnmẹ delẹ yin alọkẹyi, bọ devo lẹ yin gbigbẹ́. Mẹdelẹ ylọ yede dọ Klistiani ṣigba gbẹ́ yise to vọjọ mẹ, podọ mẹdevo lẹ nọ tin to sinsẹ̀n susu mẹ to ojlẹ dopolọ mẹ. (Yẹwhehodọtọ 9:5, 10; Ezekiẹli 18:4, 20; Matiu 7:21; Efesunu lẹ 4:5, 6) Owe lọ Les valeurs des Français dohia tlọlọ dọ yisenọ susu wẹ to dindanbu sọn aliho he ṣọṣi zedai lẹ ji to egbehe.
Ṣogan, nuyiwa sinsẹ̀n mẹdetiti tọn he to jijideji ehe tindo owù. Jean Delumeau, heyin whenuho-kàntọ sinsẹ̀n tọn po hagbẹ Institut de France tọn po, yise dọ e ma yọnbasi dọ mẹde ni wleawuna sinsẹ̀n ede tọn dovo na dehe yin didoai lẹ gba. “Yise ma sọgan luntọ́n gba eyin e ma doadọ̀do gligli do sinsẹ̀n he lodo taun de mẹ.” Nujinọtedo gbigbọmẹ tọn lẹ dona tindo kọndopọ pẹkipẹki hẹ nuwiwa sinsẹ̀n tọn mẹtọn lẹ. Fie wẹ kọndopọ mọnkọtọn sọgan yin mimọ te to aihọn he to didiọ ehe mẹ?
To Biblu mẹ, mí yin finflin dọ Jiwheyẹwhe wẹ ze nujinọtedo walọ dagbe tọn heyin alọkẹyi lẹ dai, dile etlẹ yindọ e na dotẹnmẹ gbẹtọvi lẹ nado hodo yé kavi lala. Gbẹtọ livi susu yọnẹn dọ owe họakuẹ ehe yọn-na-yizan to egbehe, bo yin ‘miyọngban de na afọ yetọn, podọ hinhọ́n de na aliho yetọn.’ (Psalm 119:105) Nawẹ yé wagbọn do wá tadona enẹ kọ̀n? Ehe na yin hodọdeji to hosọ he bọdego mẹ.