Tòpẹvi Bolivie Tọn He to Olá lẹ Sè Wẹndagbe
NUDI mímẹ 20 wẹ pli dopọ to huto, bo yí jejejininọ do to nukundo gbejizọnlin gbèdopo tọn yì gbétatò he to tọ̀tó lẹ mẹ. Mí tin to afọligbé Andes tọn, to fie otọ̀ Beni klita do to lẹdo tọ̀tó flala Amazone tọn ji. E yin lẹdo de he yọnwhanpẹ taun.
Ṣigba, mí ma yin tomẹyitọ saditọ lẹ gba. Mẹdelẹ to mí mẹ nọ nọ̀ lẹdo lọ mẹ; susu to mí mẹ wẹ wá sọn tòdaho dindẹn lẹ mẹ bo nọ nọ̀ Rurrenabaque, otò pẹvi he yọnwhanpẹ de bo gọ́ na atin vounvoun tọn lẹ, ohọ̀ he yè yí ofán do gbá lẹ, lẹdo he to abọẹ bo nọ yin tuklado gbọn kiki zemijàn-kùntọ he nọ wá finẹ vlavo lẹ dali. Naegbọn mí do to gbejizọnlin ehe basi?
Gbejizọnlin ehe nkọtọn to yinyin bibasi to awà susu Bolivie tọn devo lẹ ji. Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ sọn tòdaho po otò devo lẹ po mẹ to wẹndagbe Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn hẹn wá otò pẹvipẹvi lẹ mẹ.—Matiu 24:14.
Bolivie tin to ṣẹnṣẹn Hùwaji Amelika tọn. Aigba etọn klo whlaawe hú France ṣigba sọha gbẹtọ he tin to France lẹ tọn dibla yì sọha gbẹtọ etọn lẹ tọn whla ao. Suhugan Bolivie-nu lẹ tọn wẹ nọ nọ̀ vlavo tòdaho po tòpẹvi whanpẹnọ fie adọkunnu dòglọ tọn lẹ nọ yin kùnkùn te kavi to ahọ́nji agbàdo glelilẹ tọn lẹ po mẹ. Nalete, to lẹdo akúdido tọn lẹ mẹ, tòpẹvi lẹ nọ dẹ̀n do yede tlala to zungbo dahodaho lẹ mẹ.
To gblagbla 1950 po 1960 tọn po mẹ, mẹdehlan adọgbotọ lẹ taidi Betty Jackson, Elsie Meynberg, Pamela Moseley, po Charlotte Tomaschafsky po hẹn azọ́n lọ jẹ tòpẹvi susu he to olá lẹ mẹ. Yé plọn nugbo Biblu tọn gbẹtọ ahunjijlọnọ lẹ bo gọalọ to agun pẹvipẹvi lẹ didoai mẹ. To gblagbla owhe 1980 po 1990 tọn po mẹ, sọha Kunnudetọ Jehovah tọn he tin to finẹ lẹ tọn jideji whla ṣidopo, na taun tọn to tòdaho lẹ mẹ. Todin agun lẹ tin to agbegbe lọ lẹpo ji. Hiẹ sọgan mọ yé to agbegbe he hunnukun lẹ mẹ, yèdọ fihe azọ́nwatẹn dahodaho lẹ tin te, to ohọ̀ whanpẹnọ lẹ mẹ podọ to nusatẹn lẹ mẹ. Ṣigba agun lẹ sọ tin to lẹdo he to olá lẹ mẹ ga, fihe gbẹtọ lẹ nọ nọ̀ gòhọ lẹ mẹ te, to nusatẹn he ma yin ginglọn lẹ mẹ to ahimẹ, bosọ nọ doaṣọ whanpẹnọ otò lọ tọn. Ṣogan, etẹwẹ sọgan yin wiwà nado gọalọna gbẹtọ susu he tin to lẹdo he to olá lẹ nado wá yọ́n Jehovah?
Ninọmẹ Dagbe Tòhomẹ Tọn Yíyí do Sanvọ́
To owhe 20 he wayi lẹ gblamẹ, gbẹtọ susu wẹ sẹtẹn sọn tòpẹvi he adọkunnu dòglọ tọn nọ yin kùnkùn te po gbétatò lẹ po mẹ wá tòdaho lẹ mẹ. E nọ paṣamẹ e yin gbẹtọ lẹ sẹtẹn sọn tòhomẹ yì gbeta. Gbétatò susu lẹ nọ tindo alokan dopo poun bo nọ tindo miyọ́n lẹtliki tọn na ganhiho kleun de to gbèdopo. Kunnudetọ lẹ he nọ nọ̀ otò pẹvipẹvi ehelẹ mẹ nọ saba mọ yisenọ hatọ lẹ to plidopọ agbegbe tọn lẹ ji, podọ gbejizọnlin bibasi yì plidopọ agbegbe tọn ehelẹ ji sọgan vẹakuẹ, tindo owù podọ hẹn nuṣikọ wá. Nuplọnmẹ dodonu tọn lẹ kẹdẹ wẹ wehọmẹ gbétatò lọ tọn lẹ nọ plọnmẹ. To whelọnu lo, etẹwẹ whàn susu Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn nado sẹtẹn sọn tòdaho lẹ mẹ yì gbétatò lẹ mẹ?
“Yẹn tindo dotẹnmẹ hundote nado doafọna yanwle de to tòdaho La Paz tọn mẹ,” wẹ Luis dọ to madẹnmẹ. “Ṣigba mẹjitọ ṣie lẹ nọ ze azọ́n gbẹtọ lẹ hinhẹnzun devi tọn do nukọn na mi to whelẹponu taidi yanwle he yọnhugan lọ. Enẹwutu yẹn plọnnu pẹẹde gando họgbigbá go to wehọmẹ. To gbọjẹ de zinzan to Rurrenabaque whenu, yẹn doayi jejejininọ gbẹtọ lẹ tọn nado dotoaina wẹndagbe lọ go. To whenuena yẹn mọ lehe sọha mẹmẹsunnu he tin to finẹ lẹ tọn whè sọ, yẹn tindo numọtolanmẹ dọ yẹn dona wá gọalọ. Yẹn to anadena plọnmẹ Biblu 12 todin. Di apajlẹ, yẹn nọ basi oplọn hẹ sunnu jọja de po asi etọn po mẹhe tindo ovi ẹnẹ. E nọ nùahàn zẹjlẹgo bosọ nọ hò akọ̀, ṣigba e ko doalọtena walọyizan enẹ lẹpo bo ko jẹ nuhe plọn e te dogbọn Jehovah dali lẹ dọna họntọn etọn lẹ ji. E nọ wleawuna oplọn etọn to whelẹponu. Eyin e jlo na tọ́n yì atin sán-gbé to zungbo mẹ na azán atọ̀n kavi ẹnẹ, homẹ etọn ma nọ hùn na e ma nọ jlo na gọ̀n nuwiwa Klistiani tọn depope. To whenuena yẹn mọ yemẹpo to opli Klistiani tọn lẹ ji, yẹn nọ mọdọ avọ́sinsan nado wáfi ṣie ma yin to ovọ́ mẹ gba.”
Juana yin mẹjitọ godoponọ de. E dọmọ: “Yẹn nọ wazọ́n taidi whégbè-zọ́nwatọ de to La Paz. To whenuena visunnu ṣie gbẹpo to pẹvi, yẹn kẹalọyi sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn to tòdaho lọ mẹ. To whenuena yẹn dla Rurrenabaque pọ́n to gbejizọnlin de whenu, n’mọ nususu he n’sọgan wadotana e yin n’sẹtẹn wá file. Enẹwutu mí wá, bọ yẹn mọ azọ́n whégbè-jijlado tọn. To tintan whenu, yozò po wánvú lẹ po yin nuhe vẹawu nado doakọnna. Ṣigba mí ko tin tofi na owhe ṣinawe todin. Yẹn penugo bo nọ deanana plọnmẹ Biblu susu lẹ to sẹmẹsẹmẹ, podọ plọnmẹ Biblu susu sọ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia gbọn opli lẹ wiwá dali.” Juana po visunnu etọn po tin to mẹhe nọ do tọjihun nado gbòplá yì otọ̀ lọ godo lẹ mẹ. Lehe gbejizọnlin lọ yì do die.
Gbejizọnlin Yì Otọ̀ Godo
Zomọ tọjihun lọ tọn jẹ awhádo ji dile mí pànta ali bibó he tin to osó lẹ ṣẹnṣẹn. Awhànpa kísẹ lẹ tọn de dawhá gángán, bo to agọjẹdo tintin to finẹ mítọn. Ogbọ̀n-sin he sà sọn osó lẹ ji nọ̀ hò do mí go dile tọjihun-kùntọ lọ yí azọ́nyinyọnẹn do to anadena tọjihun lọ gbọn agbówhẹn lọ mẹ. To afọnnu-dàmẹ, mí wá jẹ gbétatò pẹvide mẹ. Finẹ wẹ mí mọ nugopọntọ de te he tin to agun Rurrenabaque tọn mẹ, podọ e do fihe mí na dọyẹwheho te hia mí.
Omẹ gbétatò lọ mẹ tọn lẹ yí jonọ mítọn taun, vlavo to atin-sá kavi to obá-họ̀ he yè yí dema do gbá mẹ. To madẹnmẹ mí dukosọ hẹ asu po asi po jọja de he hẹn alọnu ján nado to lekesin finyọ́n to nufinyọ́nnu atin tọn he yin bibasi to lẹdo lọ mẹ de mẹ. Lekesin lọ to kinkọ̀n do agbán ogànvẹẹ tọn de mẹ. Enẹgodo, yé nọ da lekesin lọ kaka bọ e nọ lẹzun ṣapalo yuu he yè sọgan sà to tòhomẹ. Yé basi oylọna mí wá owhé yetọn gbè bo kàn kanbiọ susu lẹ sè do Biblu ji.
Mí zindonukọn gbọ̀n otọ̀ lọ tó, bo to yẹwhehodọ sọn gbétatò de mẹ jẹ devo mẹ. Homẹhun mẹsusu nado sè nuhe Biblu dọ dogbọn azọ̀n po okú po didesẹ dali. (Isaia 25:8; 33:24) Tofi, fie nukunpedomẹgo amasinzọnwiwa tọn ma tin to aimẹ te, whẹndo susu ko jiya numimọ awubla ovi hinhẹnbu to okú mẹ tọn. Gbẹninọ taidi glesi po whèhutọ lẹ po vẹawu bo masọ tindo jidide. Enẹwutu, mẹsusu nọ tindo ojlo nujọnu tọn to opagbe Jiwheyẹwhe tọn he yin kinkàndai to Psalm 72 mẹ dogbọn gandudu de he na wá de ohẹ́n sẹ dali. Ṣogan, be hiẹ lẹndọ jlodotọ he nọ nọ̀ lẹdo he to olá enẹlẹ mẹ na dovivẹnu nado yì opli Klistiani tọn lẹ ya? Kanbiọ enẹ dù Eric po Vicky po, mẹhe yin lizọnyizọnwatọ whenu-gigọ́ tọn lẹ to Santa Rosa, yèdọ hunkunkun ganhiho atọ̀n tọn de sọn finẹ yì otọ̀ tó Amazone tọn.
Be Jlodotọ lẹ Na Wá Ya?
Eric po Vicky po wá Bolivie sọn Californie, to Amelika, to owhe 12 die wayi. Nugopọntọ tomẹyitọ de na ayinamẹ dọ yé ni sẹtẹn yì Santa Rosa. Vicky dọmọ: “Alokan awe poun wẹ tin to tòpẹvi lọ mẹ bọ Internet de ma tin. Gbekanlin lẹ sù to finẹ taun. Mí nọ saba mọ ovẹ́ lẹ, ogongo lẹ, po odàn dahodaho lẹ po to whenuena mí to dlapọn basi yì gbétatò lọ lẹ mẹ to zokẹkẹ mítọn lẹ ji. Etomọṣo, nuhe tlẹ sọ fọnjlodotenamẹ hugan kanlin lẹ wẹ gbẹtọ lẹ. Mí plọn Biblu hẹ Vaca lẹ, he yin asu po asi po jọja de he tindo ovi ẹnẹ. Yé nọ nọ̀ nudi kilomẹtlu 26 do tòhomẹ. Otọ́ lọ yin ahànnumunọ, ṣigba e ko diọ todin. To osẹ dopodopo mẹ, e nọ hẹn whẹndo etọn blebu po nọviyọnnu etọn po wá Plitẹnhọ Ahọluduta lọ tọn mẹ. E nọ ze asi etọn po viyẹyẹ etọn po do agbànhẹnnu kẹkẹ daho etọn tọn ji. Visunnu owhe ṣinẹnẹ mẹvi lọ nọ ze nọviyọnnu etọn pẹvi do kẹkẹ ji, podọ owhe ṣinatọ̀n mẹvi lọ nọ kùn kẹkẹ na ede. Gbejizọnlin lọ nọ dẹ̀n na ganhiho atọ̀n.” Whẹndo lọ na nugbo tọn yiwanna Jehovah bo dovivẹnu lẹpo nado kọnawudopọ hẹ agun lọ.
To osun 18 gblamẹ poun, omẹ 3 ko pegan na baptẹm, podọ nudi omẹ 25 nọ wá Plitẹnhọ Ahọluduta tọn yọyọ he tin to Santa Rosa lọ mẹ. Dile etlẹ yindọ gbẹtọ susu jlo na plọn Biblu, mẹsusu tindo aliglọnnamẹnu sẹhundaga he ji yé dona dù te lẹ nado sọgan sẹ̀n Jehovah.
Avùnnukundiọsọmẹ Alọwle lẹ Hinhẹn Sọgbe hẹ Osẹ́n Tọn
Marina po Osni po, yèdọ mẹdehlan he to sinsẹ̀n to tòpẹvi he to olá de mẹ sẹpọ dogbó Bolivie po Brésil po tọn basi zẹẹmẹ dọ mẹsusu to file ma nọ pọ́n alọwle hlan taidi kọndopọ tẹgbẹ tọn de gba. Yé nọ bẹ asi pli. “Eyin nuhahun de he dọ̀n nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn do godo,” wẹ Osni dọ. “Eyin gbẹtọ lẹ jlo na lẹzun Klistiani nugbo lẹ, e nọ vẹawu bosọ nọ biọ akuẹzinzan taun. Mẹdelẹ dona magbe po asi dowhenu tọn yetọn po bo na wlealọ to osẹ́n-liho. Enẹwutu, to yinyọnẹn dọ kandai he sọgbe alọwle tọn bibasi yin nubiọtomẹsi Owe-wiwe tọn de, mẹdelẹ ko wazọ́n sinsinyẹn taun nado mọ akuẹ he yé tindo nuhudo etọn nado basi alọwle sọgbe hẹ osẹ́n.”—Lomunu lẹ 13:1, 2; Heblu lẹ 13:4.
Marina dọ numimọ Norberto tọn. “Ewọ ko nọpọ́ po yọnnu susu po whẹpo do wá to ninọ hẹ yọnnu de he yin blẹdi-datọ. Nudi owhe 35 wẹ Norberto yí do hugan yọnnu lọ he tindo visunnu de he ewọ pọ́n e go whẹ́n. To whenuena ovi lọ whẹ́n, Norberto jlo na yin apajlẹ dagbe de na ẹn. To whenuena Kunnudetọ de yì blẹdi-datẹn lọ, bo ze plọnmẹ Biblu whégbè tọn vọnu de donukọnnamẹ, Norberto kẹalọyi, dile etlẹ yindọ ewọ ma sọgan hiawe podọ ko hugan owhe 70 mẹvi. To whenuena Norberto po asi etọn po plọnnu gando nubiọtomẹsi Jehovah tọn lẹ go, yé wlealọ to osẹ́n-liho bo wá yí baptẹm to godo mẹ. Visunnu lọ ko wá lẹzun Klistiani jọja he whèwhín de—yèdọ nuhe otọ́ mẹgopọntọ etọn donukun lọ pẹpẹ. Norberto plọn wehihia, bo ko tlẹ sọ dọ hodidọ to opli agun tọn lẹ ji. Mahopọnna madogánnọ-yinyin etọn na owhe etọn wutu, ewọ yin lizọnyizọnwatọ zohunhunnọ wẹndagbe lọ tọn.”
Yin Huhlọnna Gbọn Gbigbọ Jehovah Tọn Dali
Jesu dọna hodotọ dowhenu tọn etọn lẹ dọmọ: “Mìwlẹ na mọ huhlọn yí whenuena [gbigbọ wiwe] wá mì ji: mìwlẹ nasọ yin kunnudetọ na mi . . . jẹ opodo aigba tọn.” (Owalọ lẹ 1:8) Lehe e yin tulinamẹnu nado mọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn to whinwhàn Klistiani sunnu po yọnnu po nado sẹtẹn yì fidindẹn lẹ do sọ! Di apajlẹ, to 2004 nudi Klistiani zohunhunnọ 30 wẹ kẹalọyi azọ́ndenamẹ whenu-gli tọn yì aigba-denamẹ he to olá lẹ ji taidi lizọnyizọnwatọ gbehosọnalitọ titengbe lẹ. Yé yọ́n pinpẹn apajlẹ he nudi gbẹtọ 180 he tọ́n sọn tògodo bo wá sẹ̀n to Bolivie taidi gbehosọnalitọ lẹ, nugopọntọ tomẹyitọ lẹ, mẹdezejotọ Bẹtẹli tọn lẹ, kavi mẹdehlan lẹ zedai lẹ tọn. Wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn 17 000 he tin to Bolivie lẹ nọ deanana nudi plọnmẹ Biblu 22 000 to owhé jlodotọ lẹ tọn gbè.
To yinyọnẹn dọ gbigbọ Jehovah tọn to anadena yé hẹn ayajẹ daho wá na mẹmẹsunnu ehe lẹpo. Di apajlẹ, Robert po Kathy po kẹalọyi azọ́ndenamẹ mẹdehlan tọn yì Camiri, he tin to ṣẹnṣẹn pópló amamúnọ he to otọ̀ tó de ji, Camiri yin tòpẹvi he tin to olá de. Robert dọmọ: “E taidi dọ mí wá do ganmẹ pẹpẹ. To owhe awe gblamẹ, gbẹtọ 40 ko lẹzun lilatọ wẹndagbe lọ tọn.”
Ahànnumunọ, Podọ Akọhotọ de Dotoai
Diọdo he mẹhe plọn Biblu lẹ basi yinuwado mẹsusu ji to otò lọ mẹ. Di dohia, to gbèdopo to nudi owhe ẹnẹ die wayi, dawe ahànnumunọ de he nọ yin Ariel ko nùahàn vẹjẹvẹjẹ. Dile etlẹ yindọ akọhiho etọn hẹn ẹn diyin, ewọ nọ lẹnnupọn do ahọ́ pligidi lẹ, alọwle tuklanọ, po kọgbigbẹ́ viyọnnu etọn lẹ go po ji. Nulẹnpọn etọn lẹ yin alọhẹndotena gbọn Kunnudetọ Jehovah tọn he to yìyì sọn whédegbè jẹ whédegbè de dali. Ariel dotoai ganji dile mẹmẹsunnu lọ to zẹẹmẹ basi sọn Owe-wiwe mẹ. To madẹnmẹ Ariel sọ tin to akanma etọn ji, bo to wehia dogbọn gbẹzan whẹndo ayajẹnọ de, Paladisi po sinsẹ̀nzọnwiwa hlan Jiwheyẹwhe po dali. E wá yigbe to agọgbọnẹnmẹ nado plọn Biblu.
To ojlẹ he mẹ mẹdehlan lọ lẹ wá Camiri te, asi Ariel tọn, Arminda lọsu ko to nuplọn—ṣigba po zohunhun pẹvide po. Asi etọn dọmọ: “Yẹn na wà nuhe go n’pé lẹpo nado doalọte na ẹn sọn ahànnumu mẹ. Ṣigba n’tindo ayihaawe dọ e na tindo kọdetọn dagbe. Na nuvọ́nọ de wẹ ewọ.” Nalete, oplọn Biblu tọn lọ fọnjlodotenamẹ hugan lehe yọnnu lọ ko lẹndo. To owhe dopo gblamẹ, yọnnu lọ yí baptẹm bo jẹ kunnudena whẹndo etọn ji. To ojlẹ vude godo, susu to hẹnnumẹ etọn lẹ mẹ klan gbẹzan yetọn lẹ do wiwe hlan Jehovah.
Na Ariel, e dona diahi taun nado doalọtena ahànnunu, azọ̀-nùnù, po akọhiho po. Ojlẹ diọdo tọn lọ wá to whenuena e ylọ hagbẹ etọn lẹpo wá Oflin okú Jesu tọn. E ko basi nudide dọ: “Yẹn ma na dogbẹ́ hẹ mẹhe ma wá lẹ ba. Yẹn na plọn Biblu po mẹhe wá lẹ po.” E bẹ plọnmẹ Biblu atọ̀n jẹeji domọ. Etlẹ yin whẹpo Ariel do wá lẹzun hagbẹ agun lọ tọn, e plọn Biblu hẹ hẹnnumẹ etọn de mẹhe zindonukọn bo yí baptẹm to azán dopolọ ji hẹ ẹ. Arminda dọmọ: “Gbẹtọ-yinyin Ariel tọn dai tọn ko busẹ sọn aimẹ.”
Robert na linlin dọmọ: “To godo mẹ, omẹ 24 to hagbẹ whẹndo ehe tọn lẹ mẹ wẹ to opli yì to gbesisọ mẹ. Omẹ ao ko yí baptẹm, podọ omẹ ṣinatọ̀n devo lẹ yin wẹnlatọ he ma ko yí baptẹm lẹ. Mẹdelẹ he doayi diọdo he yé basi lẹ go ko jẹ Biblu plọn ji bosọ to opli agun tọn lẹ wá. Sọha pliwatọ lẹ tọn ko jideji sọn 100 jẹ 190. Kathy po yẹn po to anadena nudi plọnmẹ Biblu 30, bọ yemẹpo sọ nọ wá opli lẹ. Homẹ mítọn hùn tlala na fiwiwá mítọn.”
Nuhe to jijọ to tòpẹvi Bolivie tọn he to olá lẹ mẹ yin adà pẹvide poun to jibẹwawhé lẹdo aihọn pé he yin didọdai to Osọhia weta 7 mẹ, he dọho gando jibẹwawhé mẹhe na lùn nukunbibia daho lọ tọ́n to “azán Oklunọ tọn” gbè lẹ tọn go. (Osọhia 1:10; 7:9-14) E ma ko jọ pọ́n gbede to whenuho gbẹtọvi tọn mẹ bọ gbẹtọ livi susu sọn akọta lẹpo mẹ ko yin kinkọndopọ to Jiwheyẹwhe nugbo dopolọ sinsẹ̀n mẹ. Lehe e yin kunnudenu ojlofọndotenamẹ tọn dọ hẹndi opagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn ko sẹpọ do sọ!
[Yẹdide lẹ to weda 9]
Betty Jackson
Pamela Moseley
Elsie Meynberg
Charlotte Tomaschafsky, to adusiwhé pete
[Yẹdide lẹ to weda 10]
Eric po Vicky po wá sẹ̀n to fihe nuhudo sù te na wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn dogọ lẹ
To osẹ dopodopo mẹ whẹndo Vaca tọn nọ basi gbejizọnlin ganhiho atọ̀n tọn to kẹkẹ ji yì Plitẹnhọ Ahọluduta lọ tọn mẹ
[Yẹdide to weda 11]
Omẹ gbétatò lọ tọn lẹ he sẹpọ otọ̀ Beni dotoai po sọwhiwhe po na wẹndagbe lọ
[Yẹdide to weda 12]
Robert po Kathy po sẹ̀n taidi mẹdehlan lẹ to Camiri