Sọn Onú Hoho Sẹdotẹn Mítọn
‘Gbẹtọ lẹ Nọ to Pinpọn Mi’
To whenue Charlotte White, he yin wẹndagbe-jlatọ whenu-gigọ́ tọn, jẹ Louisville, Kentucky to États-Unis, bo to saki he tindo kẹkẹfọ de dọ̀n, gbẹtọ lẹ jẹ pinpọn ẹn ji.
NUJIJỌ lọ wá aimẹ to 1908, podọ Mẹmẹyọnnu White dọ̀n ayidonugo mẹhe nọ nọ̀ tòpẹvi lọ mẹ lẹ tọn po nuyizan yọyọ de po—yèdọ Saki Kẹkẹfọnọ. E na linlin dọmọ: “Gbẹtọ lẹ jẹ hodọ gandego ji, podọ ehe zọ́n bọ yé nọ to pinpọn mi.”
Biblu Plọntọ lẹ, dile Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ yin yiylọdọ to whenẹnu, mọdọ emi dona má nugbo họakuẹ he emi mọ sọn Owe-wiwe lẹ pinplọn po sọwhiwhe po mẹ lẹ hẹ mẹdevo lẹ. Owe ṣidopo he yin zinzinjẹgbonu debọdo-dego lẹ he hosọ yetọn yin “L’Aurore du Millénium” (he wá yin yiylọdọ “Études des Écritures” to godo mẹ) ko gọalọna mẹsusu nado tindo oyọnẹn Biblu tọn. Klistiani he tindo ojlo po nugopipe po lẹ zingbejizọnlin yì fidindẹn lẹ—gbọn tòpẹvi lẹ po gbétatò lẹ po mẹ—bo to owe he nọ gọalọna Biblu plọntọ lẹ ehe zedonukọnna mẹdevo lẹ he tindo ojlo nado hia yé.
To 1908, Mẹmẹyọnnu White po wẹnlatọ zohunhunnọ Ahọluduta lọ tọn devo lẹ po nọ ze owe ṣidopo lọ lẹpo donukọnnamẹ yin dọla Amelika tọn 1,65. Kakati nado nọ do owe lọ lẹ gbonu na whétọ lẹ to tintan whenu, whétọ lẹ nọ basi nuzinzọn jẹnukọn bọ wẹnlatọ lẹ nọ lẹkọyi to whedevonu, titengbe to azán he gbè whétọ lọ na yí akuẹ to azọ́nmẹ. Eyin yé lẹkọwa, yé nọ ze owe lọ lẹ jo bo nọ yí akuẹ pẹvide he na súdo akuẹ he yè do zín owe lọ lẹ jẹgbonu tọn. Agọjẹdomẹtọ de wule dọ akuẹ he gbẹtọ lẹ nọ na to whenue yé mọ owe lọ lẹ yí nọ whè gbau!
Malinda Keefer flindọ owe 200 yì 300 yin zinzọ́n emi pọ́n to osẹ dopo mẹ. Ṣigba, ojlo he mẹsusu to tintindo to owe Aurore lọ mẹ fọ́n nuhahun de dote, na bladopọ ṣidopotọ lọ kẹdẹ tindo weda 740. “Owe 50 nọ dà kilo 18” wẹ Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn dọ, ehe nọ zọ́n bọ owe lọ lẹ bibẹ sọyi na whétọ lẹ nọ “vẹawu taun,” titengbe na mẹmẹyọnnu lẹ.
Nado didẹ nuhahun ehe, Mẹmẹsunnu James Cole de nuyizan de tọ́n he tindo kẹkẹfọ awe ehe go saki de sọgan yin biblá do. Na e masọ yin dandan nado nọ hẹn pali he gọ́ po owe po lẹ pé ba wutu, mẹhe de nuyizan lọ tọ́n lọsu dọmọ: “Abọ́ ma nasọ vẹ́ mi ba.” Mẹplidopọ lẹ gọ́ na ayajẹ to whenue ewọ do nuyizan yọyọ lọ hia yé to plidopọ he Biblu Plọntọ lẹ basi to Cincinnati to Ohio to 1908 ji. Na owe L’Aurore du Millénium tọn lẹ wẹ nuyizan lọ na nọ hẹn wutu, yinkọ owe lọ tọn yin kinkan do kẹkẹ lọ go. Eyin mẹde yí ojlẹ kleun de do plọn lehe yè nọ deanana kẹkẹ lọ do, e na bọawuna ẹn nado yí alọ dopo do hẹn saki he gọ́ na owe susu lẹ pé. Agayiyi kẹkẹ lọ tọn sọgan yin didepo kavi yin yiyidogọ, podọ e sọgan gbọn ali he ma tlẹ yin titlẹ́ lẹ ji. Eyin wẹnlatọ lẹ dotana lizọnyizọn lọ bo lẹkọ jei whé, yé sọgan há kẹkẹ lọ na e nido yọ́n hẹn, vlavo yé zọ̀n afọ kavi tin to mọto mẹ.
Mẹmẹyọnnu he tin to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ lẹ sọgan mọ Saki Kẹkẹfọnọ lọ yí vọnu. Na mẹdevo lẹ, akuẹ etọn wẹ dọla Amelika tọn 2,50. Mẹmẹyọnnu Keefer, he tin to yẹdide lọ mẹ tofi, yọ́n alọ Saki Kẹkẹfọnọ lọ tọn sọmọ bọ e sọgan yí alọ dopo do deanana kẹkẹ lọ bosọ hẹn saki owe tọn devo do alọ awetọ mẹ. Na e mọ jlodotọ susu to tòpẹvi akán-kùntẹn tọn de mẹ to Pennsylvanie, États-Unis wutu, e nọ saba zingbejizọnlin whla atọ̀n kavi ẹnẹ dasá aná de to azán he gbè e jlo na yì ze owe jo.
To 1987, agahun-kùntọ de de kẹkẹfọ agbàn hinhẹn tọn de tọ́n he nọ yin yiyizan taun to agahun-glintẹn lẹ po tòhomẹ-liho he ján lẹ po ji. Ṣigba to nudi owhe kanweko die wayi, homẹhun Biblu Plọntọ zohunhunnọ lẹ dọ yé dọ̀n ayidonugo tlintlindo-dintọ he to pinpọn yé lẹ tọn dile yé to Saki Kẹkẹfọnọ yetọn lẹ sisẹ́ bo nọ to yigọyigọ basi nado vúnvún okún họakuẹ nugbo Biblu tọn lẹ pé.
[Nudọnamẹ tangan lẹ to weda 32]
Mẹmẹyọnnu Keefer nọ saba zingbejizọnlin whla atọ̀n kavi ẹnẹ dasá aná de to azán he gbè e jlo na yì ze owe jo
[Yẹdide to weda 32]
Ehe didẹ nuhahun owe lọ mimá tọn