Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
22-28 Août
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | SALMU LẸ 106-109
Oyọnẹn Jẹnukọn, Yin Dide Jẹnukọn
it-2-F 646
Be Jiwheyẹwhe ko kàn do Juda ji dọ ewọ wẹ na de Jesu hia na dọdai lọ nido mọ hẹndi ya?
Opà he Juda Iskaliọti dù zọ́n bọ dọdai Jiwheyẹwhe tọn mọ hẹndi bo do nugopipe Jehovah po Visunnu etọn po tọn hia nado yọ́n nulẹ jẹnukọn. (Slm 41:9; 55:12, 13; 109:8; Ow 1:16-20) Etomọṣo, mí ma sọgan dọ dọ Jiwheyẹwhe yí nugopipe nulẹ yinyọnẹn jẹnukọn tọn etọn zan to whẹho Juda tọn mẹ kavi de e jẹnukọn nado yinuwa to aliho enẹ mẹ. Dọdai lẹ dohia dọ họntọn vivẹ́ Jesu tọn de wẹ na de e hia, amọ́ dọdai lọ lẹ ma dlẹnalọdo mẹhe na wàmọ to họntọn vivẹ́ etọn lẹ mẹ. Whladopo dogọ, nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ jẹagọdo linlẹn lọ dọ Jiwheyẹwhe ko yọ́n aliho he mẹ Juda na yinuwa te jẹnukọn. Apọsteli de dọ nujinọtedo Jiwheyẹwhe tọn to aliho ehe mẹ dọmọ: “A yawu nado ze alọ towe do sunnu depope ji gbede blo; mọdopolọ a yin mimátọ to ylando mẹdevo lẹ tọn mẹ blo; hẹn dewe do wiweji.” (1Ti 5:22; yijlẹdo 3:6 go.) Na ahunmẹdunamẹnu Jesu tọn wẹ nado yí nuyọnẹn do de apọsteli 12 etọn lẹ bọ nudide he e basi sọgbe wutu, e yí ozán dopo blebu do hodẹ̀ na Otọ́ etọn whẹpo do basi nudide etọn. (Luk 6:12-16) Eyin Juda ko yin dide jẹnukọn nado yin pàdutọ de, ehe na ko sọta anademẹ Jiwheyẹwhe tọn bọ sọgbe hẹ osẹ́n, ewọ na ko yin mimátọ to ylando he Juda wà lẹ mẹ.
Enẹwutu, e taidi dọ ohia pàdudu tọn de ma ko sọawuhia to ahun Juda tọn mẹ to whenue ewọ yin dide taidi apọsteli de. E dike ‘adọ̀ adínọ de ni tọ́n’ bo hẹn ẹn flu, bọ taidi kọdetọn de, e jo ali dagbe lọ do, podọ na e kẹalọyi anademẹ Lẹgba tọn bọ e ma yin Jiwheyẹwhe tọn wutu, e lẹzun ajotọ podọ pàdutọ. (Heb 12:14, 15; Joh 13:2; Ow 1:24, 25; Jak 1:14, 15; pọ́n JUDA sọha 4.) Na Juda ko jo ali dagbe lọ do jẹ obá de mẹ wutu, Jesu he penugo nado mọnú jẹ ahun etọn mẹ sọgan dọ dọdai dọ e na de emi hia.—Joh 13:10, 11.
Nugbo wẹ dọ, dile kandai Johanu 6:64 tọn dohia do, to ojlẹ de mẹ devi delẹ dahli na nuplọnmẹ Jesu tọn delẹ wutu. Kandai lọ dọ dọ “sọn bẹjẹeji [“sọn whẹwhẹwhenu,” Biblu Wiwe lọ—Gun Alada] wẹ Jesu ko yọ́n mẹhe ma yise lẹ po mẹhe na de e hia lọ po.” Dile etlẹ yindọ hogbe lọ “bẹjẹeji” (Glẹkigbe, ar·kheʹ) yin yiyizan to 2 Pita 3:4 mẹ nado dlẹnalọdo bẹjẹeji nudida lẹ tọn, hogbe lọ sọ sọgan dlẹnalọdo ojlẹ devo lẹ. (Luk 1:2; Joh 15:27) Di apajlẹ, to whenue apọsteli Pita dọ dọ gbigbọ wiwe jẹ Kosi lẹ ji “kẹdẹdile e wá mílọsu ji to bẹjẹeji do,” e họnwun dọ e ma to alọdlẹndo bẹjẹeji whenue ewọ lẹzun devi kavi apọsteli tọn gba, ṣigba ojlẹ tangan de to lizọnyizọn etọn mẹ, yèdọ azán Pẹntikọsti 33 W.M. he yin “bẹjẹeji” whenue gbigbọ wiwe nọ yin kinkọndo mẹji na lẹndai de wutu tọn. (Ow 11:15; 2:1-4) Abajọ, zẹẹmẹ ehe he dodinnanu-basitọ Lange basi do Owe-wiwe lẹ ji gando Johanu 6:64 go do jẹna ayidego. E dọmọ: “Bẹjẹeji . . . ma zẹẹmẹdo bẹjẹeji nulẹpo tọn, . . . kavi sọn bẹjẹeji whenue [Jesu] jẹ akọjẹhẹ mẹdopodopo ji, . . . kavi sọn bẹjẹeji whenue E jẹ devi Etọn lẹ ṣinyan ji tọn, kavi sọn bẹjẹeji lizọnyizọn Mẹsia tọn etọn tọn gba, . . . kakatimọ sọn whenue ohia he whlá yise matindo tọn lẹ [he wutu devi delẹ do dahli] jẹ awusọhia ji. Gbọnmọ dali, E ko yọ́n mẹhe na de E hia sọn bẹjẹeji.” (Commentary on the Holy Scriptures weda 227)—Yin lilẹdogbedevomẹ bo yin zinzinjẹgbonu gbọn P. Schaff dali to 1976; yijlẹdo 1Jo 3:8, 11, 12 go.
29 Août–4 Septembre
w87-F 15/3 24 huk. 5
Jiwheyẹwhe Ayajẹnọ, Omẹ Ayajẹnọ Lẹ!
5 116:3—Etẹwẹ “okàn okú tọn lẹ” zẹẹmẹdo?
E taidi dọ okú ko yí okàn he ma sọgan yin winwẹ́n lẹ do blá salmu-kantọ lọ gbanun-gbanun sọmọ bọ e ma sọgan họ̀ngán. Eyin yè yí okàn do blá alọ lẹ, e nọ vẹ́ taun bo nọ hẹn awufiẹsa wá, podọ Septante Glẹki tọn lilẹ́ hogbe Heblugbe tọn lọ “okàn” do “awufiẹsa.” Abajọ to whenue Jesu Klisti kú, okàn kavi awufiẹsa okú tọn lẹ blá ẹ. To whenue Jehovah fọ́n ẹn sọnku, Jesu yin “túntún . . . dote sọn awufiẹsa okú tọn lẹ mẹ.”—Owalọ 2:24.