Alọdlẹndonu Nuplọnwe Opli Gbẹzan po Lizọnyizọn po Tọn
5-11 NOVEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | JOHANU 20-21
“Be Hiẹ Yiwanna Mi Hú Ehelẹ Ya?”
nwtsty adà nupinplọn tọn lẹ do Joh 21:15, 17 ji
Jesu dọna Simọni Pita: Hodọdopọ ehe wá aimẹ to Jesu po Pita po ṣẹnṣẹn ojlẹ kleun de to whenue Pita ko mọ́n Jesu whla atọ̀n godo. Jesu kàn kanbiọ tlintlindo dindin tọn atọ̀n sè Pita nado yọ́n numọtolanmẹ he Pita tindo na ẹn, ehe zọ́n bọ “Pita gblehomẹ.” (Joh 21:17) To kandai Johanu tọn he to Joh 21:15-17 mẹ, hogbe Glẹkigbe tọn voovo awe wẹ yin yiyizan, yèdọ: a·ga·paʹo, he yin lilẹdo yiwanna, podọ fileo, he yin lilẹdo tindo owanyi na. Whla awe wẹ Jesu kanse Pita dọ: ‘Be hiẹ yiwanna mi ya?’ Podọ whla awe lọ lẹpo wẹ Pita yigbe madoadúdẹji dọ emi “tindo owanyi” na Jesu. To godo mẹ, Jesu wá kanse e dọ: “Be hiẹ tindo owanyi na mi ya?” Whladopo dogọ, Pita yigbe dọ emi tindo owanyi na ẹn. Whedepopenu he Pita yigbe dọ emi yiwanna ẹn, Jesu nọ zinnudeji dọ owanyi enẹ dona whàn Pita nado na núdùdù bo “yìn” devi emitọn lẹ to gbigbọ-liho, mẹhe yin alọdlẹndo tofi taidi lẹngbọ lẹ, kavi “lẹngbọ pẹvi.” (Joh 21:16, 17; 1Pi 5:1-3) Whla atọ̀n wẹ Jesu na dotẹnmẹ Pita nado yigbe dọ e yiwanna emi podọ to enẹgodo, Jesu ze azọngban lọ do alọmẹ na ẹn nado penukundo lẹngbọ etọn lẹ go. Gbọnmọ dali, Jesu dohia hezeheze dọ emi ko jona Pita, mahopọnna dọ e mọ́n emi whla atọ̀n.
be hiẹ yiwanna mi hú ehelẹ ya?: Na nugbo tọn, hodidọ lọ “hú ehelẹ” sọgan yin nukunnumọjẹemẹ to aliho susu mẹ. Weyọnẹntọ delẹ dọ dọ hodidọ lọ zẹẹmẹdo dọ, “be hiẹ yiwanna mi hú lehe a yiwanna devi ehelẹ do ya?” kavi “be hiẹ yiwanna mi hú lehe devi ehelẹ yiwanna mi do ya?” Ṣigba, hodidọ lọ na ko zẹẹmẹdo dọ “be hiẹ yiwanna mi hú onú ehelẹ ya?” enẹ wẹ whèvi he yé wle lẹ kavi nuhe gando ajọ́ whèhuhu tọn go lẹ. Enẹwutu, zẹẹmẹ wefọ lọ tọn na ko yin: ‘Be hiẹ yiwanna mi hú nutindo kavi yanwle agbasa tọn lẹ ya? Eyin mọ wẹ, bo nọ na núdùdù lẹngbọ ṣie lẹ.’ Kanbiọ ehe sọgbe, na nukun he Pita ko nọ yí do pọ́n agbasazọ́n etọn wutu. Mahopọnna dọ Pita yin dopo to devi tintan Jesu tọn lẹ mẹ (Joh 1:35-42), e ma yawu lẹzun hodotọ Jesu tọn to gigọ́ mẹ. Kakatimọ, e lẹkọyi azọ́n whèhuhu tọn etọn kọ̀n. To osun delẹ godo, Jesu basi oylọna Pita nado jo azọ́n etọn he e yiwanna taun do nado lẹzun ‘whèhutọ gbẹtọ lẹ tọn.’ (Mt 4:18-20; Luk 5:1-11) Whladopo dogọ, to ojlẹ vude to okú Jesu tọn godo, Pita dọ dọ emi jei whèvi hù gbé, podọ apọsteli he pò lẹ hodo e. (Joh 21:2, 3) Enẹwutu, e taidi dọ Jesu to alọgọna Pita tofi nado mọnukunnujẹemẹ dọ ewọ dona basi nudide titengbe de: Etẹwẹ e na ze do otẹn tintan mẹ to gbẹ̀mẹ, be azọ́n whèhuhu tọn etọn, he whèvi he to kọmẹ lẹ nọtena wẹ ya, kavi azọ́n gbigbọmẹ tọn lọ nado na núdùdù lẹngbọ kavi hodotọ Jesu tọn lẹ?—Joh 21:4-8.
whla atọ̀ntọ: Whla atọ̀n wẹ Pita mọ́n Oklunọ etọn; todin Jesu na ẹn dotẹnmẹ whla atọ̀n nado yigbe dọ emi yiwanna Jesu. To whenue Pita wàmọ, Jesu biọ to e si nado do owanyi enẹ hia gbọn sinsẹ̀nzọn wiwe lọ zizedo otẹn tintan mẹ dali. To pọmẹ hẹ mẹmẹsunnu dide devo lẹ, Pita na na núdùdù lẹngbọpa hodotọ nugbonọ Klisti tọn lẹ tọn, hẹn yé lodo bosọ yìn yé. Dile etlẹ yindọ mẹyiamisisadode wẹ yelọsu, yé dona gbẹ́ yin núdùdù na to gbigbọ-liho.—Luk 22:32.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
nwtsty adà nupinplọn tọn do Joh 20:17 ji
Gbọ titẹdo go e: Hogbe Glẹkigbe tọn lọ haʹpto·mai sọgan zẹẹmẹdo “nado doalọ” kavi “nado tẹdo; nado hẹn nude go.” Lẹdogbedevomẹ delẹ lilẹ́ hogbe Jesu tọn lẹ dole: “Ma doalọ go e blo.” Ṣigba, Jesu ma to gbigbẹna Malia Magdaleni nado doalọ e go poun gba, na e ma gbẹna yọnnu devo lẹ he mọ ẹn to fọnsọnku etọn godo bo “tẹdo afọ etọn lẹ go.” (Mt 28:9) E taidi dọ Malia Magdaleni to budi dọ Jesu ko jlo na lẹkọyi olọn mẹ. Ojlo vẹkuvẹku etọn nado topọ hẹ Oklunọ etọn zọ́n bọ e tẹdo Jesu go gbanun-gbanun bo ma jlo dọ ni yì. Nado hẹn Malia deji dọ emi ma ko jlo na yì, Jesu dọna ẹn nado gbọ titẹdo emi go, ṣigba nado yì devi etọn lẹ dè bo lá fọnsọnku etọn na yé.
nwtsty adà nupinplọn tọn do Joh 20:28 ji
Oklunọ ṣie podọ Jiwheyẹwhe ṣie!: To paa mẹ, “Oklunọ yẹn tọn podọ Jiwheyẹwhe [ho the·osʹ] yẹn tọn!” Weyọnẹntọ delẹ dọ dọ hodidọ ehe yin hogbe nupaṣamẹ tọn de he yin didọna Jesu, amọ́ Otọ́ etọn Jiwheyẹwhe, wẹ e to yinyin yiyizan na. Weyọnẹntọ devo lẹ ka dọ dọ hogbe Glẹkigbe dowhenu tọn he yin yiyizan dohia dọ Jesu wẹ hodidọ ehe yin yiyizan na. Amọ́ ni etlẹ yinmọ, zẹẹmẹ hodidọ lọ “Oklunọ ṣie podọ Jiwheyẹwhe ṣie!” tọn sọgan yin nukunnumọjẹemẹ ganji eyin yè lẹnnupọndo lehe hodidọ lọ yin yiyizan do to wefọ devo lẹ mẹ ji. To whenuena e yindọ kandai lọ dohia dọ Jesu ko dowẹn hlan devi etọn lẹ dọ, “Yẹn hẹji jei Otọ́ ṣie po Otọ́ mìtọn po dè podọ jei Jiwheyẹwhe ṣie po Jiwheyẹwhe mìtọn po dè,” dodonu de ma tin nado yise dọ Tọmasi lẹndọ Jiwheyẹwhe ganhunupotọ wẹ Jesu yin. (Pọ́n adà nupinplọn tọn do Joh 20:17 ji.) Tọmasi ko sè pọ́n bọ Jesu hodẹ̀ hlan “Otọ́” etọn bo ylọ ẹ dọ “Jiwheyẹwhe nugbo dopo kẹdẹ lọ.” (Joh 17:1-3) Enẹwutu, Tọmasi na ko ylọ Jesu dọ “Jiwheyẹwhe ṣie” na whẹwhinwhẹ́n ehelẹ wutu: E nọ pọ́n Jesu hlan di “yẹwhe de” amọ́ e ma yin Jiwheyẹwhe ganhunupotọ lọ. (Pọ́n adà nupinplọn tọn do Joh 1:1 ji.) Kavi e na ko yindọ e ylọ Jesu dile devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ nọ ylọ angẹli he Jehovah dohlan lẹ do, dile e sọawuhia to Owe-Wiwe Heblu tọn lẹ mẹ do. Tọmasi na ko jẹakọ hẹ kandai omẹ hohowhenu tọn lẹ tọn kavi kandai delẹ he mẹ Biblu-kantọ lọ dọhona angẹli de kavi gando angẹli de go te taidi dọ Jehovah Jiwheyẹwhe wẹ nkọ. (Yijlẹdo Jen 16:7-11, 13; 18:1-5, 22-33; 32:24-30; Whẹ 6:11-15; 13:20-22 go.) Enẹwutu, linlẹn mọnkọtọn mẹ wẹ Tọmasi na ko ylọ Jesu dọ “Jiwheyẹwhe ṣie” te, nado dohia dọ e yọ́n otẹn etọn taidi afọzedaitọ podọ hoyidọtọ Jiwheyẹwhe nugbo lọ tọn.
12-18 NOVEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 1-3
“Gbigbọ Wiwe Yin Kinkọnjẹgbonu Do Agun Klistiani Tọn Ji”
w86-F 1/12 29 huk. 4-5, 7
Nunina He Nọ Hẹnmẹ Jaya Lẹ
Bẹsọn gbeegbe agun Klistiani tọn yin didoai to owhe 33 W.M., gbẹtọ 3 000 he ṣẹṣẹ yí baptẹm lẹ ‘nọ má nulẹ hẹ ode awetọ, nọ dùnú bo nọ hodẹ̀ dopọ.’ Etẹwutu wẹ? Nado hẹn yise yọyọ yetọn lodo gbọn ‘nukọnzinzindo nado to yedelẹ zejo na nuplọnmẹ apọsteli lẹ tọn’ dali.—Ow 2:41, 42.
Tito Ju po mẹdiọzun Ju he wá Jelusalẹm lẹ po tọn wẹ nado nọ finẹ to ojlẹ Hùnwhẹ Pẹntikọsti lọ tọn whenu poun. Amọ́, mẹhe lẹzun Klistiani lẹ jlo na nọ finẹ dẹn nado plọnnu dogọ bo hẹn yise yọyọ yetọn lodo. Ehe zọ́n bọ nuhahun núdùdù po adọtẹn po tọn fọ́n. Jonọ delẹ ma tindo akuẹ he pé, ṣigba mẹdevo lẹ tọn lán. Enẹwutu na ojlẹ de, nutindo agbasa tọn lẹ nọ yin jijọ pli bo nọ yin mimá na mẹhe to hudo mẹ lẹ.—Ow 2:43-47.
Aigba sisà po nutindo mẹtọn lẹ mimá po yin bibasi sọn ojlo mẹ wá. Mẹdepope ma yin hinhẹn po huhlọn po nado sà onú etọn lẹ kavi nado basi nunina; mọjanwẹ e ma yin tulinina mẹlẹ nado jẹhẹ́n do niyẹn. Linlẹn lọ ma yindọ mẹhe yin adọkunnọ lẹ ni sà nutindo yetọn lẹpo bo lẹzun hẹntọnọ. Kakatimọ, mẹsusu do awuvẹmẹ hia yisenọ hatọ yetọn he to hudo mẹ to ojlẹ lọ mẹ lẹ, bo sà nutindo yetọn bo yí akuẹ lọ lẹpo do basi nunina na nukọnyiyi Ahọluduta lọ tọn.—Yijlẹdo 2 Kọlintinu lẹ 8:12-15 go.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-2-F 25 huk. 2
Jesu Klisti
“Afọzedaitọ-gán ogbẹ̀ tọn.” Klisti Jesu yí ogbẹ̀ pipé gbẹtọvi tọn etọn do sanvọ́ taidi dohia nukundagbe majẹhẹ Otọ́ etọn tọn. Ehe hùnalina hodotọ Klisti tọn he yin dide lẹ nado nọpọ́ hẹ ẹ to gandudu olọn mẹ tọn etọn mẹ podọ e sọ hùnalina mẹdelẹ nado yin mẹjidugando Ahọluduta lọ tọn lẹ to aigba ji. (Mt 6:10; Joh 3:16; Efe 1:7; Heb 2:5; pọ́n OFLIGỌ.) Gbọnmọ dali, e lẹzun “Afọzedaitọ-gán [“Ahọvi,” Gun Alada] ogbẹ̀ tọn lọ” na gbẹtọvi lẹpo. (Ow 3:15) Hogbe Glẹkigbe tọn he yin yiyizan tofi, nọ saba zẹẹmẹdo, “nukọntọ-gán,” podọ hogbe enẹ nkọ de wẹ yin yiyizan na Mose (Ow 7:27, 35) yèdọ “ogán” to Islaeli.
Jiwheyẹwhe He “Wleawu Nado Jona”
14 Jonamẹ Jehovah tọn sọ yin zẹẹmẹ-basina yinukọn dogọ to Owalọ lẹ 3:19 mẹ dọmọ: ‘Mì lẹnvọjọ na enẹwutu, na yè ni diọ mì, na yè nido súnsún ylando mìtọn sẹ̀.’ Hodidọ godo tọn enẹ yin lẹdogbedevomẹ hókún Glẹki tọn de tọn he sọgan zẹẹmẹdo “nado súnsún sẹ̀, . . . zẹhù deji kavi yin vivasudo.” Weyọnẹntọ delẹ dọ dọ, apajlẹ he yin nina tofi lọ zẹẹmẹdo nado súnsún nukinkan lẹ. Nawẹ ehe yọnbasi gbọn? Wesìn he nọ yin yiyizan to hohowhenu nọ yin nuṣakadopọ de he bẹ akán, atinsìn, po osin po hẹn. To wekinkan po wesìn enẹ po godo tlolo, yè sọgan yí tèkàn he yin yinylọ́n do sinmẹ de zan nado súnsún nukinkan lọ sẹ̀. Ehe yin apajlẹ dagbe lẹblanu Jehovah tọn. Eyin e jo ylando mítọn lẹ na mí, e nọ taidi dọ e yí tèkàn de zan bo súnsún yé sẹ̀ nkọtọn.
AWUWIWLENA LIZỌNYIZỌN KUNNUDEGBE TỌN
it-1-F 142 huk. 1-2
Apọsteli
Mẹnu wẹ jẹ otẹn Juda Iskaliọti tọn mẹ taidi apọsteli wiawetọ?
Na Juda Iskaliọti waylan bo kú po nugbonọ-mayin po wutu, apọsteli 11 wẹ pò podọ to azán 40 he Jesu zan to fọnsọnku etọn godo whẹpo do lẹkọyi olọn mẹ lẹ gblamẹ, e ma de mẹdevo nado jẹ otẹn Juda tọn mẹ. Whẹpo azán Pẹntikọsti tọn nido pé to azán aotọ to whenue Jesu yì olọn mẹ godo, e lẹzun dandannu dọ mẹdevo ni yin dide nado súdo otẹn Juda tọn, e ma yin na e kú poun wutu gba, ṣigba na ylanwiwa sinsinyẹn etọn wutu, dile wefọ he mẹ Pita yihodọ sọn lẹ dohia do. (Ow 1:15-22; Slm 69:25; 109:8; yijlẹdo Osọ 3:11 go.) To vogbingbọn mẹ, to whenue apọsteli nugbonọ lọ Jakọbu yin hùhù, kandai depope ma dohia dọ nuhudo tin nado de mẹdevo he na jẹ otẹn etọn mẹ taidi apọsteli.—Ow 12:2.
Hogbe Pita tọn lẹ dohia dọ eyin mẹde na yin dide nado jẹ otẹn apọsteli Jesu Klisti tọn de tọn mẹ, e dona yin mẹhe jẹakọ hẹ Jesu ganji, mọ azọ́n voovo he e wà lẹ, azọ́njiawu etọn lẹ, podọ titengbe fọnsọnku etọn. Ehe dohia dọ to nukọn mẹ, mẹdevo depope ma gán yin mimọ nado jẹ otẹn apọsteli de tọn mẹ ba, adavo kunnudenu sọn olọn mẹ wá de tin he dohia dọ mẹlọ jẹ nubiọtomẹsi enẹlẹ kọ̀n. Ṣigba, to ojlẹ tangan enẹ mẹ jẹnukọnna Pẹntikọsti, sunnu delẹ tin he jẹ nubiọtomẹsi enẹlẹ kọ̀n, podọ awe to yé mẹ wẹ yin nulẹnpọndeji nado jẹ otẹn Juda he ma yin nugbonọ lọ tọn mẹ. Matin ayihaawe, to dodonu Howhinwhẹn lẹ 16:33 tọn ji wẹ ovò yin dide bọ Matiasi do yin dide bo wá yin “yiyidogọ apọsteli 11 lẹ.” (Ow 1:23-26) Abajọ e do tin to “omẹ wiawe” he didẹ nuhahun he gando devi he nọ do Glẹkigbe lẹ go lẹ mẹ (Ow 6:1, 2), podọ e họnwun dọ ewọ to “omẹ wiawe” he go Paulu donù to 1 Kọlintinu lẹ 15:4-8 mẹ lẹ mẹ to whenue e to hodọ gando lehe Jesu sọawuhia omẹ voovo lẹ to fọnsọnku etọn godo do go. Gbọnmọ dali, apọsteli lẹ lẹzun dòtin 12 to Pẹntikọsti whenu, ehe go Islaeli gbigbọmẹ tọn sọgan ganjẹ.
19-25 NOVEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 4-5
“Yé to Ohó Jiwheyẹwhe Tọn Dọ po Adọgbigbo Po”
w08-F 1/9 15, apotin
Hodidọ lẹ Lẹzun Kandai Wiwe lẹ—Nuhe Klistiani Dowhenu Tọn lẹ Kandai
Be Agblinọ Wẹ Apọsteli lẹ Ya?
To whenue ogán lẹ po sunnu mẹho Jelusalẹm tọn lẹ po “mọ adọgbigbo Pita po Johanu po tọn bo mọdọ yé ma sewé bosọ yin omẹ tata lẹ, e paṣa yé.” (Ow 4:13) Be agblinọ kavi mẹhe ma sewé wẹ apọsteli lẹ yin nugbo ya? Owe alọdlẹndonu tọn de dọ gando hodidọ ehe go dọmọ: “Vlavo hodidọ ehe ma dona yin nukunnumọjẹemẹ to aliho tlọlọ tọn mẹ taidi dọ Pita [po Johanu po] ma yì wehọmẹ paali bo ma yọ́n wekan kavi wehia. Didohia wẹ yé te poun dọ apọsteli lọ lẹ yìdo taun hú whẹdatọ he to aisinsin to finẹ lọ lẹ.” (The New Interpreter’s Bible)
Nuagokun lẹ sọn Owe Owalọ lẹ Tọn Mẹ
4:13—Be Pita po Johanu po ma sewé kavi ma yì wehọmẹ wẹ ya? Lala, e ma yinmọ gba. Yé yin yiylọdọ mẹhe “gbọagba nupinplọn tọn, bosọ yin gbẹtọ wunvinọ” na yé ma yì wehọmẹ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ labbi lẹ tọn wutu.
it-1-F 141 huk. 1
Apọsteli
Lehe Nulẹ Yì Do to Agun Klistiani Tọn Mẹ. Gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn he yin kinkọnjẹgbonu to Pẹntikọsti whenu hẹn apọsteli lẹ lodo taun. Weta atọ́n he jẹnukọn to Owalọ Apọsteli lẹ tọn mẹ dohia dọ apọsteli lẹ do adọgbigbo vonọtaun hia, bo lá wẹndagbe lọ po fọnsọnku Jesu tọn po madibu, mahopọnna dọ aṣẹpatọ lẹ sú yé do gànmẹ, hò yé, bo tlẹ sìn-adán nado hù yé. Zohunhun he apọsteli lẹ yí do deanana nulẹ to huhlọn gbigbọ wiwe tọn glọ to azán he bọdo Pẹntikọsti lọ go lẹ gblamẹ zọ́n bọ agun Klistiani tọn jideji taun. (Ow 2:41; 4:4) To tintan whenu, Jelusalẹm wẹ yé wà lizọnyizọn yetọn te, enẹgodo yé wá dlẹnkanna ẹn yì Samalia, podọ to nukọn mẹ, yì awà aihọn tọn he pò lẹ ji.—Ow 5:42; 6:7; 8:5-17, 25; 1:8.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
it-2-F 591 huk. 2
Zannu Họ̀gosu Tọn
Salmu lẹ 118:22 dohia dọ zannu he họ̀dotọ lẹ gbẹdai lọ na lẹzun “zannu gángánsu họ̀gosu tọn” (to Heblugbe mẹ, roʼsh pin·nahʹ). Jesu yihodọ sọn dọdai ehe mẹ bo dohia dọ emi wẹ “zannu gángánsu họ̀gosu tọn” lọ (to Glẹkigbe mẹ, ke·pha·leʹ go·niʹas). (Mt 21:42; Mk 12:10, 11; Luk 20:17) Kẹdẹdile zannu he tọ́nta to ohọ̀ de go nọ yawu yin mimọ do, mọ wẹ Jesu Klisti yin zannu tangan na agun Klistiani yiamisisadode lẹ tọn he yin yiyijlẹdo tẹmpli gbigbọmẹ tọn de go do. Pita lọsu yihodọ sọn Salmu 118:22 mẹ gando Klisti go bo dohia dọ ewọ wẹ “zannu” he gbẹtọ lẹ gbẹdai, ṣigba he Jiwheyẹwhe de nado lẹzun “zannu gángánsu họ̀gosu tọn.”—Slm 118:22; Ow 4:8-12; sọ pọ́n 1Pi 2:4-7.
Pita po Ananias po Dolalo—Etẹwẹ Mí Sọgan Plọn sọn E Mẹ?
Ananias po asi etọn po sà aigba yetọn de nado tindo akuẹ he yé na yí do gọalọna mẹhe yí baptẹm yọyọ lọ lẹ. To whenue Ananias hẹn akuẹ lọ wá apọsteli lẹ dè, e dọ dọ akuẹ he yé do sà aigba lọ niyẹn. Ṣigba, lalo wẹ! E ze apadewhe akuẹ lọ tọn whlá! Jiwheyẹwhe hẹn ẹn zun yinyọnẹn na Pita, enẹwutu, Pita dọna Ananias dọmọ: “Hiẹ ma dolalo na gbẹtọ gba, ṣigba na Jiwheyẹwhe.” To afọdopolọji, Ananias họ́jai bo kú! To nudi gànhiho atọ̀n godo, asi etọn biọ họmẹ. Na ewọ ma yọ́n nuhe jọ do asu etọn go wutu, ewọ lọsu dolalo bo họ́jai bosọ kú.
26 NOVEMBRE–2 DÉCEMBRE
NUHỌAKUẸ LẸ SỌN OHÓ JIWHEYẸWHE TỌN MẸ | OWALỌ LẸ 6-8
“Agun Klistiani Tọn He Ṣẹṣẹ Yin Didoai lọ Yin Whiwhlepọn”
“Míwlẹ Dona Setonuna Jiwheyẹwhe Taidi Ogán”
17 Nuhahun de to lìnlìn biọ agun he ṣẹṣẹ yin didoai lọ mẹ. Nuhahun tẹ niyẹn? Susu to devi he yin bibaptizi lẹ mẹ yin jonọ he dla Jelusalẹm pọ́n lẹ, podọ yé jlo na plọn nususu dogọ whẹpo do lẹkọyi whé. Devi he nọ nọ̀ Jelusalẹm lẹ basi nunina sọn ojlo mẹ wá nado sọgan penukundo núdùdù yetọn po nuhudo devo lẹ po go. (Owalọ 2:44-46; 4:34-37) To ojlẹ ehe mẹ, ninọmẹ gigẹdẹ de wá aimẹ. “To núdùdù mimá egbesọegbesọ tọn mẹ,” asuṣiọsi he nọ do Glẹkigbe lẹ ‘nọ yin vọdona.’ (Owalọ 6:1) Ṣigba, asuṣiọsi he nọ do Heblugbe lẹ ma nọ yin vọdona gba. Enẹwutu, e taidi dọ mẹnukuntahopọn wẹ to nuhahun lọ hẹnwa. Whẹho he sọgan hẹn kinklan wá taidi ehe nkọ lẹ ma sù.
“Míwlẹ Dona Setonuna Jiwheyẹwhe Taidi Ogán”
18 Apọsteli lẹ, he to nuyiwa taidi hagbẹ anademẹtọ agun he to jijideji lọ tọn, doayi e go dọ e ma na yin nuyọnẹnnu na yé nado “jo ohó Jiwheyẹwhe tọn do [bo] to núdùdù má.” (Owalọ 6:2) Nado didẹ whẹho lọ, yé biọ to devi lẹ si nado dín sunnu ṣinawe “he gọ́ na gbigbọ po nuyọnẹn po,” he apọsteli lẹ sọgan de do “azọ́n titengbe” ehe ji. (Owalọ 6:3) Yé tindo nuhudo sunnu he pegan lẹ tọn, na azọ́n lọ sọgan nọma yin núdùdù mimá kẹdẹ gba, ṣigba nukunpipedo akuẹ go, onú lẹ hihọ̀, po kandai sọwhiwhe tọn lẹ bibasi po. Mẹhe yin dide lẹpo wẹ tindo oyín Glẹki tọn, vlavo ehe na hẹn ẹn bọawuna asuṣiọsi he gblehomẹ lẹ nado yí yé. To whenue apọsteli lẹ lẹnnupọndo mẹhe yin pipà lẹ ji bo hodẹ̀ do whẹho lọ ji godo, yé de sunnu ṣinawe lọ lẹ nado penukundo “azọ́n titengbe” ehe go.
Onú Sisosiso Gbigbọmẹ Tọn Lẹ
Stefani “Gọ́ Na Ojọmiọn po Huhlọn Po”
2 Awusọhia nukunmẹ Stefani tọn jẹna ayidego taun to ojlẹ ehe mẹ. Whẹdatọ lọ lẹ pọ́n ẹn bo mọdọ nukunmẹ etọn “taidi nukunmẹ angẹli de tọn.” (Owalọ 6:15) Owẹ̀n Jehovah Jiwheyẹwhe tọn wẹ angẹli lẹ nọ do, enẹwutu yé ma nọ dibu podọ ayiha yetọn nọ jai. Numọtolanmẹ dopolọ wẹ Stefani tindo—podọ whẹdatọ kanylantọ enẹlẹ lọsu mọ domọ. Etẹwẹ zọ́n bọ ayiha etọn do jai sọmọ?
“Wẹndagbe He Gando Jesu Go” Lilá
16 To egbehe, Klistiani lẹ tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado tindo mahẹ to azọ́n he nkọ Filippi wà lọ mẹ. Yé nọ saba penugo nado dọyẹwheho to aliho mayin aṣa tọn mẹ, taidi to whenue yé to gbejizọnlinzin. To whẹho susu mẹ, e nọ họnwun dọ aliho he mẹ yé nọ mọ ahunjijlọnọ lẹ te ma yin gbọn kosọ dali. Ehe ma dona paṣa mí, na Biblu ko hẹn ẹn họnwun dọ angẹli lẹ to anadena azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ na owẹ̀n lọ nido sọgan jẹ “akọta lẹpo, hẹnnu lẹpo, ogbè lẹpo podọ gbẹtọ lẹpo” dè. (Osọ. 14:6) Mọwẹ, Jesu ko dọ dọdai dọ angẹli lẹ na deanana azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ. To apajlẹ he e na gando likun po ogbé ylankan po go lọ mẹ, Jesu dọ dọ to ojlẹ jibẹwawhé tọn mẹ—yèdọ vivọnu titonu lọ tọn—‘angẹli lẹ wẹ na yin jibẹwawhétọ lọ lẹ.’ E yidogọ dọ nudida gbigbọnọ ehelẹ na “bẹ nuhe nọ hẹnmẹ dahli lẹ po mẹhe nọ to sẹ́nhẹngba lẹpo po sẹ̀ sọn ahọluduta etọn mẹ.” (Mat. 13:37-41) To ojlẹ dopolọ mẹ, angẹli lẹ nasọ bẹ mẹhe na wá lẹzun whédutọ ahọluduta lọ tọn to olọn mẹ lẹ pli—podọ to godo mẹ, yé nasọ bẹ “gbẹtọ susugege” he yin “lẹngbọ devo lẹ”—he Jehovah jlo na dọ̀n wá titobasinanu etọn mẹ lẹ pli.—Osọ. 7:9; Joh. 6:44, 65; 10:16.