Yẹdide oplò lọ tọn po nukinkan lọ po to agà
1922 E Ko Yì Owhe Kanweko Todin
“Jiwheyẹwhe . . . na mí awhàngbigba gbọn . . . Jesu Klisti gblamẹ.” (1 Kọl. 15:57) Hogbe ehelẹ he yin dide taidi hosọ owhe 1922 tọn, hẹn Biblu Plọntọ lẹ deji dọ nugbonọ-yinyin yetọn na yin ahọsuna. To owhe enẹ gblamẹ, Jehovah ka suahọ wẹndagbe-jlatọ zohunhunnọ ehelẹ nugbo. E dona yé dile yé jẹ owe yetọn titi lẹ zinjẹgbonu ji bosọ jẹ ladio yizan ji nado hẹn nugbo Ahọluduta lọ tọn lẹ gbayipe. Podọ to owhe ehe dopolọ mẹ, e sọ họnwun whladopo dogọ dọ Jehovah to didona omẹ etọn lẹ. Biblu Plọntọ lẹ penugo bo basi plidopọ ayidego tọn de to Cedar Point, Ohio, to États-Unis. Plidopọ enẹ yinuwado azọ́n titobasinanu Jehovah tọn ji kakajẹ egbehe.
“LINLẸN OJLOFỌNDOTENAMẸ TỌN DE”
Nuhudo owe lẹ tọn jideji dile azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ to adàgblo. Mẹmẹsunnu he to Bẹtẹli Brooklyn tọn lẹ nọ wleawuna linlinwe lẹ, amọ́ azọ́nwhé wezinzin tọn lẹ wẹ gbẹ́ nọ gọalọna yé nado zín owe he tindo wepa titli lẹ jẹgbonu. Enẹwutu, whenue azọ́nwhé de ma gán zín sọha owe lẹ tọn he pé jẹgbonu na osun susu, Mẹmẹsunnu Rutherford kanse Robert Martin, he yin ogán wezintẹn mítọn tọn, eyin e yọnbasi dọ mílọsu ni jẹ owe mítọn lẹ zinjẹgbonu ji na míde.
Azọ́nwatẹn Concord Street tọn to Brooklyn, New York
Mẹmẹsunnu Martin flindọ “linlẹn ojlofọndotenamẹ tọn de wẹ enẹ yin, na e na zẹẹmẹdo dọ mí na do azọ́nwatẹn de ai he na nọ zín owe mítọn lẹ jẹgbonu.” Mẹmẹsunnu lẹ haya aigba de to 18 Concord Street to Brooklyn bosọ họ̀ azọ́nwanu he sin hudo yé do lẹ.
Linlẹn enẹ ma hẹn homẹ mẹlẹpo tọn hùn. Ogán azọ́nwhé he nọ zín owe mítọn lẹ jẹgbonu to dai de tọn wá dla azọ́nwatẹn yọyọ lọ pọ́n. E dọ dọ: “Azọ́nwanu wezinzin tọn dagbe hugan lẹ wẹ mì do, amọ́ de to mì mẹ ma yọ́n lehe yè nọ zan yé do. Osun ṣidopo poun wẹ n’na mì, mì na hẹn azọ́nwanu ehe lẹpo kija.”
Mẹmẹsunnu Martin dọ dọ “enẹ taidi nuhe sọgbe, amọ́, mí yọnẹn dọ Jehovah na gọalọna mí; podọ ewọ ma jo mí do pọ́n gbede.” Owhẹ̀ Mẹmẹsunnu Martin tọn whẹ́n. E ma dẹn bọ wezintẹn yọyọ lọ nọ zín owe 2000 jẹgbonu to gbèdopo.
Azọ́nwatọ lẹ to ote to apá na maṣinu wezinzin tọn yetọn lẹ to azọ́nwatẹn lọ
LADIO YIYIZAN NADO JẸ GBẸTỌ FỌTỌ́N SUSU LẸ DÈ
Gbọnvona dọ omẹ Jehovah tọn lẹ nọ zín delẹ to owe yetọn lẹ mẹ jẹgbonu, yé sọ jẹ aliho yọyọ de yizan ji nado hẹn wẹndagbe lọ gbayipe, enẹ wẹ ladio. To sẹgbe 26 février 1922 to whèmẹ, Mẹmẹsunnu Rutherford dọho to ladio ji whla tintan. E na hodidọ lọ he hosọ etọn yin “Gbẹtọ Livi Susu He to Gbẹnọ Todin lẹ Ma Na Kú Gbede Ba” to azọ́nwhé ladio KOG tọn to Los Angeles, Californie, to États-Unis.
Nudi gbẹtọ 25000 wẹ doto tito-to-whinnu lọ. Delẹ to yé mẹ do wekanhlanmẹ pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn tọn lẹ hlan nado dọnudo Mẹmẹsunnu Rutherford. Dopo to yé mẹ wá sọn Willard Ashford dè he nọ nọ̀ Santa Ana, Californie. E pà Mẹmẹsunnu Rutherford na hodidọ “dagbe etọn he whànmẹ.” E yidogọ dọmọ: “Po awutunọ atọ̀n po to whégbè, eyin fihe hodidọ lọ yin nina te tlẹ sẹpọ mí tútútú, depope mítọn ma na ko penugo nado sè hodidọ towe eyin aliho ehe ma ko yin yiyizan wẹ.”
To osẹ he bọdego lẹ mẹ, tito mọnkọ devo lẹ wá aimẹ. Jei vivọnu owhe lọ tọn, Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn dọ dọ “e whè gbau, gbẹtọ 300000 wẹ sè owẹ̀n lọ gbọn [ladio] gblamẹ.”
Lehe mẹlẹ yinuwa do na tuli Biblu Plọntọ lẹ bọ yé magbe nado gbá azọ́nwatẹn ladio tọn de do aigba yetọn de ji to Staten Island, fie ma dẹn do Bẹtẹli Brooklyn tọn. To owhe he bọdego lẹ mẹ, Biblu Plọntọ lẹ yí azọ́nwatẹn ladio tọn ehe, enẹ wẹ WBBR zan nado hẹn owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn gbayipe to fisusu lẹ.
“ADV”
Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 15 juin 1922 tọn dọ dọ plidopọ daho de na yin bibasi to Cedar Point, Ohio, sọn 5 jẹ 13 septembre 1922. Ayajẹ Biblu Plọntọ lẹ tọn gọfla dile yé to wiwá Cedar Point.
To hodidọ bẹjẹeji tọn Mẹmẹsunnu Rutherford tọn whenu, e dọna mẹplidopọ lẹ dọ: “N’kudeji mlẹnmlẹn dọ Oklunọ na dona plidopọ ehe, bọ okunnu na yin dide to aigba ji hugan gbede pọ́n.” Mẹhe na hodidọ to plidopọ enẹ ji lẹ na tulimẹ whlasusu gando azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ go.
Gbẹtọgun he wá plidopọ daho Cedar Point, Ohio tọn to 1922
To vendredi 8 septembre, gbẹtọ nudi 8000 wẹ gọ́ nọtẹn Plidopọ tọn lọ bo to jejeji na hodidọ Mẹmẹsunnu Rutherford tọn. Yé to nukundo dọ e na basi zẹẹmẹ wekun lọ lẹ “ADV,” he to oylọ-wema yetọn lẹ ji tọn. Dile yé to tẹnmẹ yí nado sinai, ayihaawe ma tin dọ delẹ to yé mẹ doayi avọ̀ daho hihá he to aga oplò lọ tọn go. Arthur Claus, he zingbejizọnlin sọn Tulsa, Oklahoma, to États-Unis nado wá plidopọ lọ, mọ otẹn do fihe e gán nọ bo sènu ganji, yèdọ nude he ma bọawu, na zomọ gbezeyiaga tọn ma tin to ojlẹ lọ mẹ wutu.
“Mí na ayidonugo hodidọ lọ po sọwhiwhe po”
Nado hẹn ẹn diun dọ nude ma na glọnalina hodidọ lọ, azinponọ lọ lá dọ mẹhe gbọwhenu do wá lẹ ma na yin dotẹnmẹ na nado biọ nọtẹn lọ whenue Mẹmẹsunnu Rutherford na to hodidọ etọn na. To ogàn 9:30 mẹ afọnnu, Mẹmẹsunnu Rutherford bẹ hodidọ etọn jẹeji po nuhe Jesu dọ to Matiu 4:17 mẹ po he dọmọ: “Ahọluduta olọn tọn ko dọnsẹpọ.” Whenue e to hodọ do lehe gbẹtọvi lẹ na sèhó gando Ahọluduta ehe go do ji, e dọmọ: “Jesu lọsu dọ dọ to ojlẹ tintin tofi emitọn tọn whenu, emí na deanana jibẹwawhé omẹ emitọn lẹ tọn, ehe whenu e na bẹ nugbonọ lẹ pli do ede dè te.”
Mẹmẹsunnu Claus, he sinai do ohọ̀ lọ mẹ flindọ: “Mí na ayidonugo hodidọ lọ po sọwhiwhe po.” Amọ́ to ajiji mẹ, lanmẹ etọn jẹ gbigble ji bọ e dona tọ́n sọn nọtẹn lọ. Arthur tọ́n sọn nọtẹn lọ dile e tlẹ yọnẹn dọ emi ma na yin alọkẹyi nado gọ̀ biọ e mẹ.
To nukunwhiwhe kleun de godo, e jẹ pinpọnte na ẹn ji. E dọ dọ, dile emi lẹkọ ja nọtẹn lọ, emi sè pẹhiho daho de. Ehe fọnjlodotena ẹn taun! E basi dide dọ eyin etlẹ biọ dọ emi ni hẹ họta, emi na wàmọ nado dotoaina adà hodidọ dagbedagbe ehe tọn he pò. Mẹmẹsunnu Claus he yin jọja owhe 23 mẹvi de to whenẹnu, mọ ayiha de nado hẹ ohọ̀ lọ ta. Nùvo delẹ yin dide do ohọ̀ lọ ta, podọ dile e dọnsẹpọ yé e doayi e go dọ, emi “sènu ganji.”
Amọ́, e ma yin Arthur kẹdẹ wẹ to finẹ. Delẹ to họntọn etọn lẹ mẹ sọ to ohọ̀ lọ ta ga. Dopo to yé mẹ he nọ yin Frank Johnson, họ̀nwezun wá bo kanse e dọ, “A do ohí pẹvi de a?”
Arthur gblọn dọ “Gbau.”
Frank gblọn dọ “hiẹ wẹ yin gblọndo odẹ̀ mítọn lẹ tọn. Be a mọ avọ̀ hihá daho ehe ya? Ohia de wẹ he yin sìnsìn do oṣó ehelẹ go. Dotoaina Whẹdatọa lọ ganji. Whenue e na dọ dọ, ‘podọ mì dona lá, mì lá,’ sán okàn ẹnẹ ehelẹ.”
Enẹwutu, Arthur hẹn ohí lọ do alọmẹ, bọ ewọ po mẹdevo lẹ po to tepọn ohia lọ. E ma dẹn bọ Mẹmẹsunnu Rutherford wá adà titengbe hodidọ etọn tọn ji. Po numọtolanmẹ po gọna zohunhun daho de wẹ Mẹmẹsunnu Rutherford dona ko dawhá dọmọ: “Mì yin kunnudetọ nugbonọ podọ nugbo lẹ na Oklunọ. Mì zindonukọn to avùn lọ mẹ kakajẹ whenue Babilọni na jẹvọ́ mlẹnmlẹn. Mì lá owẹ̀n lọ lẹdo aihọn pé. Aihọn lọ dona yọnẹn dọ Jehovah wẹ Jiwheyẹwhe podọ Jesu Klisti yin Ahọlu ahọlu lẹ tọn po Oklunọ oklunọ lẹ tọn po. Azán azán lẹpo tọn die. Mì doayi e go, Ahọlu lọ to gandu! Mìwlẹ wẹ lilátọ etọn lẹ. Enẹwutu mì lá, mì lá, mì lá Ahọlu lọ po Ahọluduta etọn po!”
Arthur dọ dọ ewọ po mẹmẹsunnu devo lẹ po sán okàn lọ lẹ bọ avọ̀ hihá lọ vlọ́n dẹẹdẹ. To kọndopọ mẹ hẹ wekun lọ lẹ “ADV” he yin sándogli hogbe Glẹnsigbe tọn de tọn he zẹẹmẹdo “nado lá”, nuhe yin kinkan do avọ̀ lọ ji die: “Mì Lá Ahọlu lọ po Ahọluduta Etọn Po.”
AZỌ́N TITENGBE DE
Plidopọ daho Cedar Point tọn gọalọna mẹmẹsunnu lẹ nado ze ayiha do nujọnu-yinyin azọ́n yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn ji, podọ homẹ mẹhe tindo ojlo lẹ tọn hùn nado do mahẹ to e mẹ. Wematọ de (he nọ yin yiylọdọ gbehosọnalitọ todin) sọn Oklahoma, to États-Unis, wlan dọmọ, “Lẹdo he mẹ mí nọ wazọ́n te yin fie yè nọ kùn akán te, podọ mẹsusu wẹ yin hẹntọnọ to finẹ.” E dọ dọ to paa mẹ, eyin mẹlẹ sè owẹ̀n he to linlinwe L’Âge d’Or mẹ, “dasin nọ wayi do yé.” E dọ ẹ to kleun mẹ dole, “Dona daho de wẹ e yin nado miọnhomẹna yé.”
Biblu Plọntọ ehelẹ tindo numọtolanmẹ niyaniya-yinyin tọn gando nuhe Jesu dọ to Luku 10:2 mẹ go dọmọ: “Ojijẹ lọ sù, ṣigba azọ́nwatọ lẹ ma sù.” Jei vivọnu owhe lọ tọn, yé magbe hugan gbede pọ́n nado lá owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn to filẹpo.
a Mẹmẹsunnu Rutherford nọ yin yiylọdọ “Whẹdatọ” to whedelẹnu, na e wazọ́n taidi whẹdatọ vonọtaun de to Missouri, to États-Unis wutu.