Weta 7
Nuhewutu Mí Do Tin Tofi
1. Tadona tẹ kọn wẹ gbẹtọ nulẹnpọntọ lẹ ko wá?
SỌN whenu dindẹn wẹ zẹẹmẹ ogbẹ̀ to aigba ji tọn nọ paṣa gbẹtọ lẹ. Ye ko pọn agahomẹ gblagada lọ he gọna sunwhlẹvu lẹ. Ye ko pọn họyiyi owhe tọn he yọnwhanpẹ de po homẹvivi po gọna whanpẹyinyọnẹn gbetato tọn po. Gbẹtọ nulẹnpọntọ lẹ ko do linlẹn dọ lẹndai daho delẹ na ko tin na onu helẹ po. Ṣigba e nọ saba paṣa ye fie yelẹ jẹ te to e mẹ.—Psalm 8:3, 4.
2. Kanbiọ tẹlẹ wẹ gbẹtọ lẹ ko kanse?
2 To ojlẹ delẹ to gbẹ̀ninọ mẹ susu gbẹtọ lẹ tọn nọ kanse: Be mí na nọgbẹ̀ na ojlẹ gli de, bo mọ ehe go mí pe to ogbẹ̀ mẹ yí, bo sọ ku wẹ? Fie wẹ mí jei taun? Be onu susu humọ de tin he mí sọgan to nukundo hugan lẹdo gli jijiwhenu tọn, ogbẹ̀ninọ po oku po? (Job 14:1, 2) Nuhe na gọalọna mí nado mọnukunnujẹ whẹho ehe mẹ wẹ gblọndo kanbiọ lọ tọn dọ: Nawẹ mí wagbọn do tin tofi?
NULẸ TIN YEDEDENU KAVI NUDIDA?
3. Etẹwẹ yin nuplọnmẹ nulẹ tin yededenu tọn?
3 To fidelẹ e yin nuhe yè nọ plọn omẹ susu dọ nulẹpo he mí to mimọ wá tin poun yededenu wẹ, dọ e jọ domọ poun wẹ kavi to ajiji mẹ. To nuhugan livi livi owhe lẹ tọn, wẹ yé dọ, ogbẹ̀ to didiọ, kavi fọn poun na ede, sọn onu he yido delẹ mẹ kaka gbẹtọvi lẹ do wá tin. To awa susu lẹ ji to aigba ji nuplọnmẹ tamẹ tọn ehe dogbọn nulẹ tin yededenu (évolution) dali wẹ ye do to gbẹtọ lẹ plọn di nugbo de. Ṣigba be nugbo wẹ dọ mí wá sọn onu taidi loki de mẹ he ko tin to livi livi owhe lẹ tọn die? Be wẹkẹ mẹ gblagada ehe wá tin domọ to ajiji mẹ poun wẹ?
4. Naegbọn mí do sọgan yise dọ “Jiwheyẹwhe da olọn po aigba po”?
4 Biblu dọdọ: “To whẹwhẹwhenu Jiwheyẹwhe da olọn po aigba po.” (Gẹnẹsisi 1:1) Podọ nugbo nuyọnẹn wintinwintin tọn lẹ yigbena dọ olọn lẹ po livaliva sunwhlẹvu lẹ tọn po, po aigba mítọn po tindo bẹjẹeji de. Yè da yé wẹ. Yiyipe sunwhlẹvu lẹ tọn po planẹti mítọn po tọn tin to gbesisọ mẹ sọmọ bọ owhe susu lẹ jẹnukọn otẹn yetọn sọgan yin nuhe yè basi nujikudo etọn po gbesisọ pete po. Sunwhlẹvu lẹ po planẹti lẹ po nọ to yìyì to wẹkẹ mẹ mọpẹpẹ di osẹ́n po nunọwhinnusẹ́n lẹ po he yin nulinlẹn tọn lẹ. Mẹplọntọ nuyọnẹntọ de to nulinlẹn mẹ to Wehọmẹ Daho Cambridge tọn, P. Dirac, dọ to linlinnamẹwe Scientific American mẹ dọmọ: “Mẹde vlavo sọgan basi zẹẹmẹ ninọmẹ lọ tọn gbọn didọ dali dọ Jiwheyẹwhe yin nulẹntọ whinnu tọn he yiaga hugan de, podọ Uwọ sọ yi walọyizan nulinlẹn tọn he yinukọn talala hugan de zan nado do wẹkẹ lọ.”
5. Nawẹ agbasa mítọn dohia gbọn dọ mí yin dida wẹ kakati nido yin nulẹ jọ domọ na yede?
5 Biblu dọmọ: “Mì ni yọnẹn dọ Oklunọ [“Jehovah,” NW ] ewọ wẹ Jiwheyẹwhe. Ewọ wẹ mẹhe da mí, etọn wẹ míwlẹ.” (Psalm 100:3) Agbasa gbẹtọ tọn mítọn yin bibasi to alọpa jiawu mọnkọtọn mẹ bọ wekantọ Biblu tọn de do yin mẹhe yè sisẹ nado dọ hlan Jiwheyẹwhe dọ: “Yẹn na dopẹ hlan we; na awujiji po nujawu po mẹ wẹ ye da mi. . . . Ohú ṣie lẹ ma yin whiwhla do we gba whenuena ye da mi to nuglọ . . . Nukun towe mọ dida mapemape ṣie: podọ to owe towe mẹ wẹ ye wlan awutugonu ṣie lẹpo do.” (Psalm 139:14-16) Ovivu de nọ whẹn to adọ onọ etọn tọn mẹ to aliho jiawu tọn de mẹ. Linlinwe Newsweek dọ dogbọn ehe dali dọ: “Eyin na taun tọn, azọn jiawu de.” Enẹgodo e yidogọ dọ: “Nuyọnẹn wintinwintinnọ de matin he sọgan dọ tangan dogbọn ojlẹ hòmimọ tọn lọ dali. Nuyọnẹntọ de ma sọgan dọ huhlọn jiawu lẹ he nọ jọ nado hẹn awutugonu lẹ whẹn po susu mado hihia kanmẹ kanmẹ gbẹtọvi de tọn po he tin to adọ mẹ.”
6. Naegbọn e do yin nuhe sọgbe hẹ nuyọnẹn na mí nado tindo yise to nudida mẹ kakati ni yin to nulẹ tin yededenu mẹ?
6 Lẹnnupọn dogbọn wẹkẹ mẹ daho mítọn dali, mọga po agbasa mílọsu titi tọn lẹ po po dido po awuwle jiawu yetọn lẹ po. Lẹnpọn dagbe dona dọ na mí dọ onu helẹ ma jọ domọ poun kavi tin yededenu gba. Yé dona tindo Basitọ de, Mẹdatọ de. Lẹnnupọn dogbọn onu devo lẹ dali he tin lẹdo mí. Whenuena hiẹ tin to ohọ towe mẹ, kanse dewe: Be nuhe ji yẹn nọ wazọn te, miyọngban, akanma, aisinnu, tafo, ado lẹ, yedọ ohọ lọ lọsu, tin yededenu wẹ? Kavi e jẹ ye ni tindo basitọ de? Nalete gbẹtọ nuyọnẹntọ lẹ wẹ dona basi ye! To aliho tẹ mẹ to whelọnu lo, wẹ e do sọgan yin didọ dọ wẹkẹ mẹ mítọn he dabla humọ po míwlẹ lọsu po ma biọ basitọ de? Podọ eyin Jiwheyẹwhe ze mí do fi, na jide tọn e tindo whẹwhinwhẹn de na mọ bibasi.
7. (a) Nawẹ Jesu dohia dọ emi do yise to nudida mẹ gbọn? (b) Kunnudenu yinukọn dogọ tẹwẹ tin to finẹ dọ Adam yin gbẹtọ jọ gbẹtọ de?
7 Jesu Klisti lọsu dọ dogbọn sunnu tintan po yọnnu tintan po dali dọ: “Mẹhe da ye to whẹwhẹwhenu, da ye asu po asi po, e sọ dọmọ, Na ehe tọn wẹ sunnu na jo otọ́ po onọ etọn po dai, bo na sẹbọ do asi etọn de: ye omẹ awe lẹ nasọ lẹzun agbasalan dopo.” (Matiu 19:4, 5) Tofi Jesu dè ohó sọn Gẹnẹsisi 1:27 po 2:24 po mẹ dogbọn dida Adam po Evi po tọn dali. E gbọnmọ dali do to alọdlẹn dohlan kandai Biblu tọn ehe di nuhe yin nugbo. (Johanu 17:17) Mọga, Biblu ylọ Enọku “omẹ ṣinawetọ sọn Adam whenu.” (Juda 14) Eyin Adam ma ko yin gbẹtọ jọ gbẹtọ de, Biblu ma na ko dlẹnalọ dohlan ẹn to aliho tangan ehe nkọtọn mẹ gba.—Luku 3:37, 38.
8. Linlẹn tẹ dogbọn jẹeji gbẹtọ tọn dali wẹ Biblu ma plọnmẹ?
8 Gbẹtọ delẹ dọ dọ Jiwheyẹwhe gbọn aliho nuwiwa nulẹ jọ sọn nudevo mẹ tọn dali do da gbẹtọ. Ye dọ dọ Jiwheyẹwhe dike gbẹtọ ni to didiọ domọ poun podọ whenuena e jẹ ninọmẹ taun de mẹ Uwọ yi alindọn do e mẹ. Ṣigba fidepope ma tin to Biblu mẹ fie linlẹn ehe sọawuhia te gba. Kakati mọ, Biblu dọ dọ atin lẹ po kanlin lẹ po yin dida “kẹdẹdi etọn lẹ.” (Gẹnẹsisi 1:11, 21, 24) Podọ nugbo lẹ dohia dọ wunmẹ atin de tọn kavi kanlin de tọn ma nọ wá lilẹ jẹ wunmẹ devo tọn mẹ to godo etọn gba. Nudọnamẹ devo dogọ he dohia dọ mí ma yin nudetọn nulẹ tin yededenu tọn gba wẹ sọgan yin mimọ to owe La vie: comment est-elle apparue? Évolution ou création? mẹ.
LEHE JIWHEYẸWHE DA GBẸTỌ DO
9. (a) Nawẹ Biblu basi zẹẹmẹ dida gbẹtọ tọn gbọn? (b) Etẹwẹ jọ whenuena Jiwheyẹwhe gbọ “gbigbọ ogbẹ̀ tọn” do awọntinslo gbẹtọ tọn mẹ?
9 Jiwheyẹwhe da gbẹtọ sọn aigba mẹ nado nọ aigba ji, dile Biblu dọ do: “[Jehovah] Jiwheyẹwhe do gbẹtọ sọn kọgudu aigba tọn mẹ; bo gbọ do awọntinslo etọn lẹ mẹ gbigbọ ogbẹ̀ tọn, gbẹtọ sọ lẹzun alindọn gbẹtenọ.” (Gẹnẹsisi 2:7) Gbọn nuwiwa nudida taun de dali, Jiwheyẹwhe basi gbẹtọ sọgbe, gbẹtọ blebu. Whenuena Jiwheyẹwhe gbọ do awọntinslo gbẹtọ tọn lẹ mẹ “gbigbọ ogbẹ̀ tọn” lọ, afuje gbẹtọ tọn lẹ gọna jẹhọn. Ṣigba onu humọ wẹ yin bibasi. Jiwheyẹwhe gbọnmọ dali do na ogbẹ̀ agbasa gbẹtọ tọn. Huhlọn ogbẹ̀ tọn ehe yin nuhẹndote kavi yin nuhẹnjẹ azọnwa ji zọnmii, gbọn gbọfufu dali.
10. Etẹwẹ alindọn gbẹtọ tọn, podọ nawẹ e yin dida gbọn?
10 Ṣigba, doayi e go dọ Jiwheyẹwhe ma dọ dọ Jiwheyẹwhe na gbẹtọ alindọn de gba. Kakati mọ, e dọ dọ to godo whenue Jiwheyẹwhe hẹn gbẹtọ nado jẹ gbigbọ ji “gbẹtọ lẹzun alindọn gbẹtenọ.” Enẹwutu gbẹtọ yin alindọn de, mọpẹpẹ dile na mẹde he lẹzun doto de yin doto do. (1 Kọlintinu lẹ 15:45) “Kọgudu aigba tọn” lọ, ehe yè yi do basi agbasa, ma yin alindọn lọ gba. Mọ janwẹ Biblu ma dọ dọ “gbigbọ ogbẹ̀ tọn” wẹ yin alindọn lọ gba. Kakati mọ, Biblu dohia dọ dindọ̀n onu awe helẹ tọn dopọ wẹ yin nuhe hẹn ‘gbẹtọ lẹzun alindọn gbẹtenọ.’
11. Nugbo Biblu tọn tẹlẹ dogbọn alindọn gbẹtọ tọn dali wẹ dohia dọ e ma sọgan yin onu he tin to oyẹ mẹ de he sọgan nọla sọn gbẹtọ de go?
11 Dile e ko yindọ alindọn gbẹtọ tọn wẹ ko yin gbẹtọ lọ lọsu, to whelọnu lo, e ma sọgan yin onu he tin to oyẹ mẹ de he nọnọ̀ agbasa lọ sin homẹ kavi he sọgan jo agbasa lọ do gba. Gbọn awubibọ dali, Biblu plọnmẹ dọ alindọn towe wẹ hiẹ lọsu. Di dohia, Biblu dọho alindọn tọn he jlo nado du nududu agbasa tọn, to didọ dọ: “Alindọn towe jlo nado dù olan.” (Deutelonomi 12:20) E sọ dọ ga dọ alindọn lẹ tindo ohùn he nọ to zọnlinzin gbọn okan lẹ mẹ, na e dọho dogbọn “ohùn alindọn wamọnọ homẹvọnọ lẹ tọn” dali.—Jẹlemia 2:34.
NUHEWUTU JIWHEYẸWHE DO YI GBẸTỌ DOFI
12. Etẹwẹ yin lẹndai Jiwheyẹwhe tọn na gbẹtọvi lẹ to aigba ji?
12 E ma yin linlẹn Jiwheyẹwhe tọn na Adam po Evi po nado ku to whenu vude godo nado yi nọ fidevo gba. Ofi wẹ ye dona nọ bo penukundo aigba go po onu tẹgbẹ etọn lẹ po. Dile Biblu dọ do: “Jiwheyẹwhe dona ye; Jiwheyẹwhe sọ dọ hlan ye, dọmọ: ‘Mì yin sinsẹ́nnọ, bo sudeji, bo sọ gọ aigba ji, bo dugan do e ji: bo duahọlu to owhevi ohù tọn ji, podọ to ohẹ aga tọn ji, po to onu he to ogbẹ̀ lẹpo ji he nọ lin to aigba ji.’ ” (Gẹnẹsisi 1:28; 2:15) Adam po Evi po ovi he yé na tindo lẹpo po ga, na ko yin ayajẹnọ kakadoi to aigba ji, bo na ko to onu he Jiwheyẹwhe jlo dọ ye ni wà lẹ wà.
13. (a) Nawẹ mí sọgan yin ayajẹnọ gbọn? (b) Etẹwẹ sọgan na zẹẹmẹ tangan gbẹ̀ninọ mítọn?
13 Doayi e go dọ “Jiwheyẹwhe dona ye.” Uwọ na nugbo tọn to nukunpedo ovi etọn aigba ji tọn lẹ go. Enẹwutu di Otọ́ owanyinọ de e na ye ayinamẹ lẹ he tin na dagbe yetọn. Yé na ko mọ ayajijẹ to tonusise na ye mẹ. Jesu yọn ehe podọ to godo etọn dọmọ: “Ayajẹnọ wẹ ye he se oho Jiwheyẹwhe tọn, bo sọ yi i whla!” (Luku 11:28, NW ) Jesu yi oho Jiwheyẹwhe tọn zan. “Yẹn to onu he yin homẹhun hlan ẹn lẹ wà to whepoponu,” wẹ e dọ. (Johanu 8:29) Ehe lọ wẹ yin họnhungan lọ na nujikudo hetọn wutu mí do tin tofi. Enẹ wẹ nado tindo gbẹ̀ninọ gigọ, ayajẹnọ de gbọn gbẹ̀ninọ sọgbe hẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn dali. E na na zẹẹmẹ taun de na gbẹzan mítọn lẹ todin to Jehovah sinsẹ̀n mẹ. Podọ to mọ bibasi mẹ mí na hẹn míde do hukan lọ ji na ogbẹ̀ madopodo mimọyi to Paladisi aigba ji tọn mẹ.—Psalm 37:11, 29.
NUHEWUTU MÍ DO NỌ POYỌNHO BO SỌ NỌ KU
14. Gbọn tolivivẹ hlan gbedide Jiwheyẹwhe tọn dali etẹwẹ Adam po Evi po basi?
14 Ṣigba todin mímẹpo wẹ nọ poyọnho bosọ nọ ku. Etẹwutu wẹ? Dile mí ko doayi e go do to weta dai tọn mẹ, atẹṣiṣi Adam po Evi po tọn wutu wẹ. Jehovah ko ze tẹnpọn de do ye ji he do nuhudo lọ hia na tonusise yetọn dohlan Jiwheyẹwhe. E dọ na Adam dọmọ: “Sọn atin he tin to ojipa mẹ lẹpo hiẹ sọgan yi ojlo do dù sọn e mẹ. Ṣigba sọn atin yinyọn dagbe po oylan po lọ tọn mẹ hiẹ ma na du: gbegbe hiẹ du enẹtọn mẹ hiẹ na ku dandan.” (Gẹnẹsisi 2:16, 17) Gbọn dudu sọn atin ehe mẹ dali Adam po Evi po lẹgodo yetọn dohlan Otọ́ olọn tọn yetọn bosọ gbẹ anademẹ etọn dai. Ye vẹtoli bosọ yi onu he ma yin yetọn. Ye sọgan ko nọgbẹ̀ kakadoi to ayajẹ mẹ to paladisi mẹ matin ohẹn kavi oyajiji lẹ, ṣigba todin ye hẹnwa yede ji ahọsu ylando tọn. Ahọsumẹ ehe wẹ mape po oku po.—Lomunu lẹ 6:23.
15. Nawẹ mí mọ ylando mítọn yi sọn Adam de gbọn?
15 Be a yọn lehe mí mọ ylando mítọn yí sọn Adam de gbọn? To godo whenue Adam ko lẹzun mapenọ, e hẹnwa ovi etọn lẹpo ji mape lọ po oku po. (Job 14:4; Lomunu lẹ 5:12) Taidi alọgọnamẹnu de nado tindo nukunnumọjẹnumẹ ninọmẹ lọ tọn, lẹnnupọn do nuhe nọ jọ lọ ji whenuena blẹ́didatọ de da blẹ́di to panu de mẹ he tindo apa de to e mẹ. Ohia de na sọawuhia to blẹ́di lọ lẹpo go he yin dida to p̣anu lọ mẹ. Adam wá tin di panu lọ, bọ míwlẹ sọ tin di blẹ́di lọ. Uwọ lẹzun mapenọ whenuena e gbà osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn. E tin didọ ewọ mọ apa kavi ohia ylankan de yí nkọ. Enẹwutu whenuena e tindo ovi lẹ yemẹpo mọ ohia dopolọ yi he yin ylando kavi mape tọn.
16, 17. Nawẹ dopo to azọ́njiawu Jesu tọn lẹ mẹ dohia gbọn dọ azọ̀njijẹ yin nuhe wá whẹndo gbẹtọvi lẹ tọn ji na ylando wutu?
16 Mí nọ jẹ awutu bo sọ nọ poyọnho todin do ylando hetọn mímẹpo ko mọyi sọn Adam de wutu. Dopo to azọnjiawu lẹ mẹ he Jesu basi wẹ do ehe hia. To whenue Jesu to mẹplọn to ohọ he mẹ e tin te, gbẹtọgun daho de wẹ plidopọ bọ mẹdepope ma tlẹ sọgan sisẹ ede biọ abo lọ mẹ. Whenuena sunnusi awe hẹn awukuzọ̀njẹtọ de wá to aimimlọn to adọzan de ji, ye mọdọ emi ma sọgan biọ ohọ lọ mẹ. Enẹwutu ye yi oza ji bo tọ́n nuvo de do e mẹ, bosọ zlọn adọzan lọ po awukuzọ̀njẹtọ lọ to e ji po do Jesu pa.
17 Whenuena Jesu mọ le yise he ye tindo su sọ, e dọ hlan dawe awukuzọnjẹtọ lọ dọ: “Yè jo ylando towe na we.” Ṣigba delẹ to mẹhe tin to finẹ lẹ mẹ ma lẹndọ Jesu sọgan jo ylando namẹ gba. Enẹwutu Jesu dọmọ: “ ‘Na mìwlẹ nido yọnẹn dọ Ovi gbẹtọ tọn tindo aṣẹ to aihọn ji nado jo ylando na omẹ,’—e dọ hlan awukuzọ̀njẹtọ lọ dọ: ‘Yẹn dọ hlan we, Fọn, ze adọzan towe, bo yi owhé towe gbe.’ Afọdoponẹji e fọn, bo ze adọzan etọn, bo sọ tọ́n yi to ye omẹ po nukunmẹ.”—Malku 2:1-12.
18. Dohlan sọgodo tẹwẹ devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ sọgan pọnhlan?
18 Sa ko lẹnnupọn do nuhe huhlọn Jesu tọn ehe sọgan zẹẹmẹdo na mí ji! To gandudu ahọludu Jiwheyẹwhe tọn glọ, Klisti na penugo nado jo ylando gbẹtọ lẹpo tọn na ye mẹhe yiwanna Jiwheyẹwhe bo sọ sẹ̀n ẹn lẹ. Ehe zẹẹmẹdo dọ awufiẹsa po lanmẹdudu lẹpo po awutu po na yin didesẹ. Mẹdepope ma na sọ poyọnho bo sọ ku ba! Nukundido jiawu tẹ die hlan sọgodo! Mọwẹ, finẹ wẹ onususu tin te he mí sọgan donukun gbọnvona yinyin jìjì, bosọ nọgbẹ̀ na ojlẹ gli de podọ to enẹgodo bosọ ku. Gbọn nupinplọn dogbọn Jiwheyẹwhe dali po sinsẹ̀n ẹn po, mí sọgan nọgbẹ̀ kakadoi to Paladisi mẹ to aigba ji.
[Yẹdide to weda 69]
E nọ paṣa omẹ susu dogbọn zẹẹmẹ ogbẹ̀ tọn dali
[Yẹdide to weda 70]
Be onu helẹ tin na yede wẹ kavi ye da ye?
[Yẹdide to weda 75]
Biblu sin kandai azọnhẹngbọ Jesu tọn na awukuzọnjẹtọ dohia dọ gbẹtọ lẹ nọ jẹazọn na ylando Adam tọn wutu