Weta 73
Samalianu Kọmẹnu Dagbe De
VLAVO Jesu ko sẹpọ Bẹtani, gbetato de he yí nudi kilomẹtlu 3 do dẹn do Jelusalẹm. Dawe de he yin azọ́nyọnẹntọ to Osẹ́n Mose tọn mẹ dọnsẹpọ ẹ po kanbiọ de po, dọmọ: “Mẹplọntọ, etẹwẹ yẹn na wà nado dugu ogbẹ̀ madopodo tọn?”
Jesu doayi e go dọ dawe lọ, heyin whẹ̀yidọtọ de, to kinkanse e ma yin nado mọnukunnujẹnumẹ poun gba ṣigba, kakatimọ, na e jlo na tẹ́n ẹn pọ́n wutu. Linlẹn whẹ̀yidọtọ lọ tọn sọgan yin nado hẹn Jesu nado na gblọndo to aliho de mẹ he na jẹagọdo linlẹn Ju lẹ tọn. Enẹwutu Jesu hẹn whẹ̀yidọtọ lọ nado na gblọndo lọ na ede, bo kanse e dọmọ: “Etẹwẹ yè wlan do osẹ́n mẹ? Nawẹ hiẹ hia do?”
To gblọndo mẹ, whẹ̀yidọtọ lọ, to zinzin taun yiyizan mẹ, yí hodọ sọn osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn he tin to Deutelonomi 6:5 po Levitiku 19:18 po mẹ, dọmọ: “Hiẹ na yiwanna Oklunọ Jiwheyẹwhe towe sọn ayiha towe lẹpo mẹ, podọ sọn alindọn towe lẹpo mẹ, podọ sọn huhlọn towe lẹpo mẹ, podọ sọn otù towe lẹpo mẹ; podọ kọmẹnu towe di dewe.”
“Hiẹ gblọn do ganji,” wẹ Jesu gblọn. “Wà ehe, hiẹ nasọ gán.”
Ṣigba, whẹ̀yidọtọ lọ ma tindo pekọ gba. Gblọndo Jesu tọn ma to tlọlọ dile ewọ jlo do gba. E jlo na sè sọn Jesu dè dọ pọndohlan etọn lẹ sọgbe podọ gbọnmọ dali ewọ yin dodonọ to nuyiwahẹmẹ etọn hẹ mẹdevo lẹ mẹ. Enẹwutu, e kanse dọmọ: “Mẹnu ka wẹ kọmẹnu ṣie?”
Ju lẹ yise dọ hogbe lọ “kọmẹnu” gando Ju hatọ lẹ kẹdẹ go, dile e taidi dọ lẹdo hodidọ lọ tọn to Levitiku 19:18 mẹ dohia do. Na taun tọn, to godo mẹ apọsteli Pita tlẹ dọmọ: “Mìwlẹ yọ́n le e ma gbọn aliho osẹ́n tọn na yé he yin Ju, nado zọnhẹ kavi nado wá yé he yin akọta devo dè.” Enẹwutu whẹ̀yidọtọ lọ, podọ vlavo devi Jesu tọn lẹ ga, yise dọ yé yin dodonọ eyin yé yinuwa hẹ Ju hatọ yetọn lẹ po homẹdagbe po, to whenuena e yindọ, to pọndohlan yetọn mẹ, mẹhe ma yin Ju lẹ ma yin kọmẹnu yetọn lẹ na taun tọn.
Nawẹ Jesu sọgan vọ́ pọndohlan ehe jlado gbọn, matin homẹhẹngble na hosetọ etọn lẹ? E dọ otàn de, he e yọnbasi dọ e sinaido nujijọ he jọ nugbo de ji. Jesu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Dawe [Ju] de, jẹte sọn Jelusalẹm jei Jẹliko, bosọ jẹ alọ ajotọ lẹ tọn mẹ, he yí avọ̀ etọn sọn e go, bosọ húnu in, bosọ họ̀n jo e do yì bedèbedè.”
“Gbọn kosọ dali,” Jesu zindonukọn, “wẹ yẹwhenọ de jẹte gbọn finẹ dali jei; whenuena e mọ ẹn, e lẹ́ gbọn awà awetọ ji yì. Mọkẹdẹ wẹ Levi de ga, whenuena e jẹ ofi lọ bo mọ ẹn, e lẹ́ gbọn awà awetọ ji. Ṣigba Samaliatọ de, le e gbejizọnlin ji jei jẹ fihe e te: whenuena e mọ ẹn, lẹblanu wà ẹ.”
Yẹwhenọ susu po Levinu heyin alọgọtọ yetọn to tẹmpli mẹ lẹ po wẹ nọ nọ̀ Jẹliko, fihe dẹn sọ kilomẹtlu 23 to aliho owù tọn de ji he dokọdò sọ kilomẹtlu 900 sọn fie yé nọ wà devizọn te to tẹmpli Jelusalẹm tọn mẹ. Yẹwhenọ lọ po Levinu lọ po na yin nukundo nado gọalọna Ju hatọ de he tin to awufiẹsa mẹ. Ṣigba yé ma wà mọ gba. Kakatimọ, Samalianu de wẹ wà mọ. Ju lẹ gbẹwanna Samalianu lẹ sọmọ bọ to agọe yé dọ danú na Jesu to hogbe sinsinyẹn lẹ mẹ gbọn yiylọ ẹ dọ “Samaliatọ” de dali.
Etẹwẹ Samalianu lọ wà nado gọalọna Ju lọ? “E yì e dè,” wẹ Jesu dọ, “bo blá alán na ẹn, bo kọ̀n amì po ovẹn po do e mẹ, bosọ ze e do kanlin ewọ lọsu tọn ji, bo hẹn ẹn wá dohọ̀ mẹ, bo to e go pọ́n. Podọ to aihọngbè, whenuena e jei, e yí abọgan-kuẹ awe [nudi azọ́nkuẹ azán awe tọn], bosọ na dohọ̀-gán, bosọ dọ hlan ẹn, dọ, Pọ́n e go: onú depope hiẹ sọ zan lánhu, whenuena yẹn lẹgọ, yẹn na sú we.”
To otàn lọ didọ fó godo, Jesu kanse whẹ̀yidọtọ lọ dọmọ: “Mẹnu to yé omẹ atọ̀n helẹ mẹ, wẹ hiẹ lẹn do kọmẹnu hia hlan mẹhe jẹ alọ ajotọ lẹ tọn mẹ?”
Na numọtolanmẹ ayimajai tọn tintindo ma nado na pipà depope hlan Samalianu de, whẹ̀yidọtọ lọ gblọn poun dọmọ: “Ewọ he do lẹblanu hia to e ji.”
Jesu dotana dọmọ: “Yì, bo nọ wà mọkẹdẹ.”
Eyin Jesu ko dọna whẹ̀yidọtọ lọ tlọlọ dọ mẹhe mayin Ju lẹ lọsu yin kọmẹnu etọn lẹ wẹ, e ma yindọ dawe lọ ma na ko kẹalọyi ehe kẹdẹ wẹ gba ṣigba e yọnbasi dọ suhugan mẹplidopọ lẹ tọn wẹ na ko nọgodo na ẹn to hodọdopọ lọ hẹ Jesu mẹ. Ṣigba, otàn nujọnu gbẹzan tọn ehe, hẹn ẹn họnwun hezeheze to aliho he ma yọ́n agọjẹdo de mẹ dọ kọmẹnu mítọn lẹ bẹ gbẹtọ he gbọnvona akọ̀ po otò mítọn titi tọn lẹ po hẹn. Aliho jiawu mẹpinplọn tọn nankọ die he Jesu tindo! Luku 10:25-37; Owalọ lẹ 10:28; Johanu 4:9; 8:48.
▪ Kanbiọ tẹwẹ whẹ̀yidọtọ lọ kanse Jesu, podọ etẹwẹ họnwun dọ e yin lẹndai kanbiọ lọ kinkanse tọn?
▪ Mẹnu lẹ wẹ Ju lẹ yise nado yin kọmẹnu yetọn, podọ whẹwhinwhẹ́n tẹwẹ tin to finẹ nado yise dọ devi lẹ lọsu tindo pọndohlan ehe?
▪ Nawẹ Jesu hẹn pọndohlan he sọgbe lọ họnwun gbọn bọ whẹ̀yidọtọ lọ ma sọgan jẹagọdo e?