Linlẹn lọ Biọ Sinsẹ̀n Ju Tọn, Mẹylọhodotọ- klisti, po Malenu lẹ Tọn po Mẹ
“Sinsẹ̀n sọ yin aliho de he nọ diọ gbẹtọ lẹ hlan linlẹn lọ dọ to gbedopo yé dona kú, vlavo gbọn opagbe gbẹninọ dagbe de tọn to yọdo mẹ, vọji, kavi awe lẹ tọn dido na yé dali.”—GERHARD HERM, WEKANTỌ ALLEMAGNE TỌN.
1. Yise tangan tẹ ji wẹ suhugan sinsẹ̀n lẹ tọn ze opagbe gbẹninọ to okú godo tọn yetọn sinai do?
GBỌN opagbe gbẹninọ to okú godo tọn dido dali, diblayin sinsẹ̀n lẹpo wẹ sinai do yise lọ ji dọ gbẹtọvi tindo alindọn de he yin jọmaku bọ to okú godo nọ basi gbejizọnlin yì agblò devo mẹ kavi nọ yin vivọji taidi nudida gbẹ̀te devo. Dile e yin ayidego to adà he wayi mẹ do, yise to jọmaku gbẹtọvi tọn mẹ ko yin dodonu sinsẹ̀n Whèzẹtẹn lẹ tọn sọn bẹjẹeji yetọn. Ṣigba etẹwẹ dogbọn sinsẹ̀n Ju lẹ tọn, Mẹylọhodotọklisti, po Malenu lẹ tọn po dali? Nawẹ nuplọnmẹ lọ wagbọn do yin ahọ́nkan na yise ehelẹ?
Sinsẹ̀n Ju lẹ Tọn Kẹalọyi Linlẹn Glẹki Tọn Lẹ
2, 3. Sọgbe hẹ otanwe Encyclopédie Judaïque (Glẹnsigbe), be nukinkan wiwe Heblu tọn lẹ plọnmẹ jọmaku alindọn tọn ya?
2 Dodonu sinsẹ̀n Ju lẹ tọn yigodo jẹ Ablaham dè to owhe 4 000 delẹ die. Wekinkan wiwe Heblu tọn lẹ jẹ yinyin kinkan ji to owhe kanweko 16tọ J.W.M. bo yin tadona to ojlẹ he mẹ Socrates po Plato po wleawuna nuplọnmẹ jọmaku alindọn tọn te. Be Owe-wiwe ehelẹ plọnmẹ jọmaku alindọn tọn ya?
3 Otanwe lọ Encyclopédie Judaïque (Glẹnsigbe) na gblọndo dọmọ: “To ojlẹ Biblu tọn godo kẹdẹ, wẹ yise he họnwun bo lodo to jọmaku alindọn tọn mẹ yin didoai . . . bo lẹzun dopo to odòtin yise Ju lẹ po Klistiani tọn po mẹ.” E sọ dọmọ: “Omẹ lọ nọ yin pinpọnhlan taidi mẹdopo blebu to ojlẹ Biblu tọn mẹ. Gbọnmọ dali alindọn ma nọ yin kinklandovo pete sọn agbasa go gba.” Ju fliflimẹ tọn lẹ yise to fọnsọnku oṣiọ tọn mẹ, podọ ehe “gbọnvona yise to . . . jọmaku alindọn tọn mẹ,” dile otanwe aihọn tọn enẹ dohia do.
4-6. Nawẹ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ jọmaku alindọn tọn lẹzun “dopo to odòtin” sinsẹ̀n Ju lẹ tọn mẹ gbọn?
4 To whelọnu lo, nawẹ, sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lọ wagbọn do lẹzun “dopo to odòtin” sinsẹ̀n Ju lẹ tọn mẹ? Whenuho wleawuna gblọndo lọ. To owhe 332 J.W.M., Alexandre Daho lọ yí suhugan Ṣẹnṣẹn Whèzẹtẹn tọn to awhàngbigba niyaniya tọn de mẹ. To whenuena e wá Jelusalẹm, Juvi lẹ dokuavọna ẹn po zohunhun po. Sọgbe hẹ whenuho-kantọ Ju lẹ tọn Flavius Josephus, yé tlẹ do dọdai lọ hia ẹ sọn owe Daniẹli tọn mẹ, ehe yin kinkan to nuhe hugan owhe 200 lẹ die jẹnukọn, ehe basi zẹẹmẹ awhàngbigba Alexandre tọn to nuyiwa “ahọlu [Glẹki, NW] tọn” mẹ. (Daniẹli 8:5-8, 21) Mẹhe jẹgodo na Alexandre zindonukọn to tito gbẹtọ lẹ didiọzun Glẹki tọn etọn mẹ, bo to adà ahọluigba lọ lẹpo tọn hẹn gọ́ po ogbè, aṣa, po tamẹnuplọnmẹ Glẹki tọn po. Fuflusọ aṣa awe lọ lẹ tọn—yèdọ Glẹki po Ju tọn po—ma sọgan yin didapana gba.
5 To bẹjẹeji owhe kanweko atọ̀ntọ J.W.M., lẹdogbedevomẹ tintan Owe-wiwe Heblu tọn do Glẹki mẹ, ehe yin yiylọdọ Septante, yin bibẹjẹeji. Gbọn dali etọn susu Kosi lẹ tọn do sisi hia na bosọ wá jẹakọhẹ sinsẹ̀n Juvi lẹ tọn, delẹ to yé mẹ tlẹ diọ. Ju lẹ, to alọ devo mẹ, jẹ akọjẹ hẹ linlẹn Glẹki tọn ji, podọ delẹ to yé mẹ lẹzun tamẹnuplọnmẹtọ lẹ, nude he yin onú yọyọ pete de na yé. Philo Alexandria, owhe kanweko tintan W.M. tọn, yin dopo to tamẹnuplọnmẹtọ Ju tọn mọnkọtọn lẹ mẹ.
6 Philo doyẹyigona Plato bo dovivẹnu nado basi zẹẹmẹ sinsẹ̀n Ju lẹ tọn to hogbe tamẹnuplọnmẹ Glẹki tọn tọn mẹ. “Gbọn kọndopọ vonọtaun tamẹnuplọnmẹ Plato tọn po aṣa Biblu tọn po dali,” dile owe lọ Heaven—A History dọ do, “Philo wleawu aliho lọ tọn dai na nulẹnpọntọ Klistiani tọn he wá to godo mẹ lẹ [gọna Juvi lẹ ga].” Podọ etẹwẹ yin yise Philo tọn dogbọn alindọn dali? Owe lọ zindonukọn dọmọ: “Na ewọ, okú nọ gọ̀ alindọn lọ do otẹn etọn tintan, yèdọ ninọmẹ he jẹnukọnna jiji tọn etọn mẹ. To whenuena e yindọ alindọn yin aihọn gbigbọmẹ tọn, ogbẹ̀ to agbasa mẹ nọ yin na ojlẹ gli de poun, bo nọ saba yin adà he ylan de.” Nulẹnpọntọ Juvi devo lẹ he yise to jọmaku alindọn tọn mẹ lẹ wẹ Isaac Israeli, yèdọ Juvi doto owhe kanweko-aotọ tọn he diyin de, po Moses Mendelssohn, tamẹnuplọnmẹtọ Juvi-Allemagne tọn owhe kanweko 18tọ tọn de po.
7, 8. (a) Nawẹ Talmud basi zẹẹmẹ alindọn tọn gbọn? (b) Etẹwẹ owe otangblo Juvi lẹ tọn dọ dogbọn alindọn dali?
7 Owe de he ko sọ yinuwa sisosiso do linlẹn po gbẹzan Juvi lẹ tọn po ji wẹ Talmud—yèdọ owe lọ he basi zẹẹmẹ kleun do nuhe yin yiylọdọ osẹ́n otangblo tọn ji, gọna zẹẹmẹ voovo lẹ he yin bibasi do osẹ́n ehe ji, ehe yin awuwlena gbọn labbi lẹ dali sọn owhe kanweko awetọ W.M. mẹ biọ Ojlẹ Dáglámẹ tọn lẹ mẹ. “Labbi Talmud tọn lẹ,” dile otanwe Encyclopédie Judaïque (Glẹnsigbe) dọ do, “yise to tintin zọnmii alindọn tọn to okú godo mẹ.” Talmud lọ tlẹ dọ dọ oṣiọ nọ dọho hẹ mẹhe to ogbẹ̀ lẹ. “Vlavo na nuyiwadomẹji sinsẹ̀n Plato tọn wutu,” dile otanwe Encyclopædia of Religion and Ethics dọ do, “[labbi lẹ] yise to tintin jẹnukọn alindọn lẹ tọn mẹ.”
8 To godo mẹ owe otangblo Juvi lẹ tọn, yèdọ Cabala, tlẹ yinukọn nado plọnmẹ vọji. Gando yise ehe go, owe Nouvelle Encyclopédie de base Juive (Glẹnsigbe) dọmọ: “E taidi dọ linlẹn lọ bẹjẹeji sọn Inde. . . . To Kabbalah mẹ e sọawuhia tintan to owe Bahir mẹ, podọ to enẹgodo, sọn Zohar mẹ zọnmii, e yin alọkẹyi to paa mẹ gbọn otangblo lẹ dali, bo to adà titengbe de yí basi to yise po owe sinsẹ̀n Hasid tọn po mẹ.” To Islaeli to egbehe, vọji yin alọkẹyi gbayipe taidi nuplọnmẹ Juvi lẹ tọn.
9. Etẹwẹ yin teninọ suhugan ogbẹ́ sinsẹ̀n Ju egbezangbe tọn lẹ tọn gando jọmaku alindọn tọn go?
9 Enẹwutu, linlẹn jọmaku alindọn tọn, biọ sinsẹ̀n Ju lẹ tọn mẹ dogbọn nuyiwadomẹji tamẹnuplọnmẹ Glẹki tọn dali, podọ suhugan adà voovo linlẹn lọ tọn lẹ yin alọkẹyi to egbehe. Etẹwẹ sọgan yin didọ dogbọn lehe nuplọnmẹ lọ biọ sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn mẹ gbọn dali?
Mẹylọhodotọklisti Kẹalọyi Linlẹn Plato Tọn Lẹ
10. Tadona tẹ kọ̀n wẹ weyọnẹntọ Espagne tọn he diyin de wá gando yise Jesu tọn to jọmaku alindọn tọn mẹ go?
10 Sinsẹ̀n nugbo Klistiani tọn bẹjẹeji po Jesu Klisti po. Gando Jesu go, Miguel de Unamuno, weyọnẹntọ Espagne tọn he diyin owhe kanweko-20tọ tọn de, wlan dọmọ: “Ewọ yise to fọnsọnku agbasalan tọn mẹ, sọgbe hẹ aṣa Juvi lẹ tọn, e mayin to jọmaku alindọn tọn mẹ, sọgbe hẹ aṣa Plato [Glẹki] tọn gba. . . . Kunnudenu ehe tọn lẹ sọgan yin mimọ to owe lẹdogbedevomẹ tọn he sọgbe depope mẹ.” E dotana dọmọ: “Jọmaku alindọn tọn . . . yin tamẹnuplọnmẹ kosi lẹ tọn.”
11. Whetẹnu wẹ tamẹnuplọnmẹ Glẹki tọn jẹ bibiọ sinsẹ̀n Klistiani tọn mẹ ji?
11 Whetẹnu podọ nawẹ “tamẹnuplọnmẹ kosi lẹ tọn” ehe wagbọn do biọ sinsẹ̀n Klistiani tọn mẹ? Otanwe lọ Nouvelle Encyclopédie Britannique (Glẹnsigbe) dohia dọmọ: “Sọn ṣẹnṣẹn owhe kanweko 2tọ W.M. tọn Klistiani lẹ he ko yin azọ́nplọn to tamẹnuplọnmẹ Glẹki tọn mẹ lẹ jẹ numọtolanmẹ lọ tindo ji nado basi dohia yise yetọn tọn to aliho enẹ mẹ, na pekọ hinhẹnwana nuyọnẹn yedelẹ tọn podọ nado sọgan diọ kosi heyin weyọnẹntọ lẹ ga. Tamẹnuplọnmẹ he dọ̀n yé dogo hugan wẹ Plato tọn.”
12-14. Adà tẹlẹ wẹ Origen po Augustine po yí wà to tamẹnuplọnmẹ Plato tọn hinhẹn flusọ po sinsẹ̀n Klistiani tọn po mẹ?
12 Tamẹnuplọnmẹtọ fliflimẹ tọn mọnkọtọn awe dovivẹnu bo tindo nuyiwadomẹji daho do sinsẹ̀n-nuplọnmẹ Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ ji. Dopo to yé mẹ wẹ Origen Alexandria tọn (c. 185-254 W.M.), po devo po, yèdọ Augustine Hippo tọn (354-430 W.M.). Gando yé go, otanwe lọ Nouvelle Encyclopédie Catholique (Glẹnsigbe) dọmọ: “To Origen dè to Whèzẹtẹn po St. Augustine po kẹdẹ dè to Whèyihọ wẹ alindọn yin yinyọnẹn te taidi onú gbigbọ tọn de po zẹẹmẹ linlẹn tamẹnuplọnmẹ tọn po.” To dodonu tẹ ji wẹ Origen po Augustine po ze linlẹn yetọn lẹ dogbọn alindọn dali sinai do?
13 Origen yin wehọmẹvi Clement Alexandria tọn de, mẹhe yin “tintan to Tọgbo lẹ mẹ he kẹalọyi aṣa Glẹki tọn do alindọn ji,” wẹ otanwe lọ Nouvelle Encyclopédie Catholique (Glẹnsigbe) dọ. Linlẹn Plato tọn dogbọn alindọn dali dona ko yinuwado Origen ji sisosiso. “[Origen] hẹn adà voovo nuplọnmẹ alindọn tọn ehe e mọyi sọn Plato dè, biọ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ Klistiani tọn mẹ,” wẹ sinsẹ̀n-nuplọnmẹtọ Werner Jaeger dọ to The Harvard Theological Review mẹ.
14 Augustine yin pinpọnhlan gbọn mẹdelẹ dali to Mẹylọhodotọklisti mẹ taidi nulẹnpọntọ daho hugan ojlẹ fliflimẹ tọn. Whẹpo e do yin didiọ-zun “Klistiani” de to owhe 33 mẹvi mẹ, Augustine tindo ojlo sisosiso to tamẹnuplọnmẹ mẹ bo ko lẹzun tamẹnuplọnmẹtọ Neoplatonic tọn de.a Kakajẹ didiọ etọn whenu, e gbọṣi linlẹn tamẹnuplọnmẹ Neoplatonic tọn mẹ. “Ayiha etọn wẹ yin otẹn lọ ehe mẹ sinsẹ̀n Alẹnu Yọyọ lọ tọn yin ṣiṣakadopọ te po aṣa tamẹnuplọnmẹ Plato Glẹki tọn po,” wẹ The New Encyclopædia Britannica dọ. Otanwe lọ Nouvelle Encyclopédie Catholique (Glẹnsigbe) yigbe dọ “sinsẹ̀n-nuplọnmẹ [alindọn tọn] Augustine tọn, ehe lẹzun nujinọtedo lọ to Whèyihọ kakajẹ vivọnu owhe kanweko 12tọ tọn, tindo kanṣiṣa susu . . . hẹ tamẹnuplọnmẹ Neoplatonic tọn.”
15, 16. Be ojlo owhe kanweko-13tọ tọn to nuplọnmẹ Aristotle tọn lẹ mẹ hẹnalọdotena teninọ ṣọṣi lẹ tọn do nuplọnmẹ jọmaku alindọn tọn ji wẹ ya?
15 To owhe kanweko 13tọ mẹ, nuplọnmẹ Aristotle tọn lẹ ko to gbigbayipe to Europe, titengbe na tintin-to-aimẹ azọ́n weyọnẹntọ Arabe-nu lẹ tọn to Latin mẹ mẹhe ko basi zẹẹmẹ gigọ́ do nukinkan Aristotle tọn lẹ ji wutu. Weyọnẹntọ Katoliki tọn de he nọ yin Thomas Aquinas yin nuyiwadeji sisosiso gbọn linlẹn tamẹnuplọnmẹ Aristotle tọn lẹ dali. Na nukinkan Aquinas tọn wutu, pọndohlan Aristotle tọn tindo nuyiwadomẹji daho do nuplọnmẹ ṣọṣi tọn ji hugan Plato tọn. Etomọṣo, mẹwhinwhan ehe, ma yinuwado nuplọnmẹ jọmaku alindọn tọn ji gba.
16 Aristotle plọnmẹ dọ alindọn ma sọgan yin kinklandovo na agbasa gba podọ ma nọ to gbẹnọ zọnmii na ede to okú godo gba podọ dọ eyin nudepope nọ nọgbẹ̀ kakadoi to gbẹtọ mẹ, e yin nude he ma yọ́n yise, he gbọnvona nuyọnẹn gbẹtọ tọn. Pinpọn alindọn hlan to aliho ehe mẹ ma sọgbe hẹ yise ṣọṣi tọn dọ alindọn lẹ nọ to gbẹnọ na yede to okú godo gba. Enẹwutu, Aquinas basi vọjlado na pọndohlan Aristotle tọn na alindọn, bo dohia dọ jọmaku alindọn tọn sọgan yin kunnudena gbọn whẹwhinwhẹ́n lẹ dali. Gbọnmọ dali, yise ṣọṣi tọn to jọmaku alindọn tọn mẹ gbọṣi aimẹ.
17, 18. (a) Be Vọjlado sinsẹ̀n owhe kanweko 16tọ tọn hẹn diọdo wá nuplọnmẹ dogbọn alindọn dali mẹ ya? (b) Etẹwẹ yin teninọ suhugan sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ tọn do jọmaku alindọn tọn lọ ji?
17 To owhe kanweko 14tọ po 15tọ po whenu, yèdọ adà bẹjẹeji Vọjlado sinsẹ̀n tọn, ojlo yin finfọndote to Plato mẹ. Whẹndo Medici tọn he diyin to Italie tlẹ gọalọ bo ze wehọmẹ daho de dai to Florence nado ze tamẹnuplọnmẹ Plato tọn pinplọn daga. To owhe kanweko 16tọ po 17tọ po whenu, ojlo to Aristotle mẹ yìdo pete. Podọ Vọjlado owhe kanweko 16tọ tọn ma basi diọdo de to nuplọnmẹ alindọn tọn mẹ gba. Dile etlẹ yindọ Vọjladotọ Plọtẹstant tọn lẹ dọnnu do nuplọnmẹ lẹwezomẹ tọn ji, yé kẹalọyi linlẹn yajiji mavọmavọ tọn kavi ahọsuyíyí tọn.
18 Gbọnmọ dali nuplọnmẹ jọmaku alindọn tọn gbayipe to suhugan sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ mẹ. Na ayidonugo ehe, weyọnẹntọ Amérique tọn de wlan dọmọ: “Sinsẹ̀n, na nugbo tọn, na suhugan gbẹtọ akọ̀ mítọn tọn, zẹẹmẹdo jọmaku, e mayin nudevo de bà. Jiwheyẹwhe wẹ dowatọ jọmaku tọn.”
Jọmaku po Sinsẹ̀n Malenu lẹ Tọn Po
19. Whetẹnu wẹ sinsẹ̀n Malenu lẹ tọn yin didoai, podọ gbọn mẹnu dali?
19 Sinsẹ̀n Malenu lẹ tọn bẹjẹeji to whenuena Muḥammad yin yiylọ nado lẹzun yẹwhegan de to whenuena e yin owhe 40 mẹvi hunkọ. E yin yiyise to paa mẹ gbọn Malenu lẹ dali dọ osọhia lẹ wá e dè to ojlẹ owhe 20 jẹ 23 gblamẹ, sọn nudi owhe 610 W.M. jẹ okú etọn whenu to 632 W.M. Osọhia ehelẹ yin kinkandai to Koran mẹ, yèdọ owe wiwe Malenu lẹ tọn. To whenuena sinsẹ̀n Malenu lẹ tọn wá aimẹ, linlẹn jọmaku alindọn tọn Plato tọn ko biọ sinsẹ̀n Ju lẹ tọn po Mẹylọhodotọklisti tọn po mẹ.
20, 21. Etẹwẹ Malenu lẹ yise dogbọn Gbẹninọ to Okú godo dali?
20 Malenu lẹ yise dọ yise yetọn wẹ yin hẹndi osọhia lẹ tọn heyin nina Heblunu nugbonọ lẹ po Klistiani hohowhenu tọn lẹ po. Koran yihodọ sọn Owe-wiwe Heblu tọn po Glẹki tọn po mẹ. Ṣigba do nuplọnmẹ jọmaku alindọn tọn ji, Koran zẹ̀ali pete sọn nukinkan ehelẹ mẹ. Koran plọnmẹ dọ gbẹtọ tindo alindọn de he nọ to gbẹnọ zọnmii to okú godo. E sọ dọhodo fọnsọnku oṣiọ lẹ tọn, azán whẹdida tọn de, po jọgbe godo tọn alindọn tọn po ji—yèdọ vlavo gbẹninọ to jipa paladisi olọn mẹ tọn de mẹ kavi yasanamẹ to miyọ́n he to jìjì de mẹ.
21 Malenu lẹ tẹdego dọ alindọn mẹhe ko kú de tọn nọ yì Barzakh, kavi “Klandovo,” “yèdọ otẹn kavi ninọmẹ de fie gbẹtọ lẹ nọ yì to okú godo podọ jẹnukọnna Whẹdida.” (Surah 23:99, 100, Qur-an Wiwe, nudọnamẹ odò tọn) Alindọn lọ nọ tin to ogbẹ̀, to finẹ e nọ to numimọ nuhe yin yiylọdọ “Lẹwezomẹ Yọdo mẹ tọn” tindo eyin ewọ ko yin mẹylankan dai kavi nọ to vivi ayajẹ tọn dù eyin ewọ ko yin nugbonọ dai. Ṣigba nugbonọ lẹ lọsu dona tindo numimọ yasanamẹ delẹ tọn na ylando vude he yé ko wà to whenuena yé tin to ogbẹ̀ wutu. To azán whẹdida tọn gbè, mẹdopodopo nọ pannukọn jọgbe mavọmavọ etọn, ehe nọ dotana ninọmẹ ṣẹnṣẹn tọn enẹ.
22. Nuplọnmẹ he gbọnvo tẹlẹ gando jọgbe alindọn tọn go wẹ tamẹnuplọnmẹtọ Arabe tọn delẹ zedonukọnnamẹ?
22 Linlẹn jọmaku alindọn tọn to sinsẹ̀n Ju lẹ tọn po Mẹylọhodotọklisti po mẹ sọawuhia na nuyiwadomẹji Plato tọn wutu, ṣigba linlẹn lọ ko yin awuwlena to sinsẹ̀n Malenu lẹ tọn mẹ sọn bẹjẹeji etọn. Ehe ma dohia dọ weyọnẹntọ Arabe tọn lẹ ma ko tẹnpọn nado ṣaka nuplọnmẹ Malenu lẹ tọn dopọ po tamẹnuplọnmẹ Glẹki tọn po gba. Aihọn Arabe tọn, na nugbo tọn, yin nuyiwadeji tlala gbọn azọ́n Aristotle tọn dali. Podọ weyọnẹntọ Arabe tọn he diyin lẹ, taidi Avicenna po Averroës po, basi zẹẹmẹ deji bo hẹn linlẹn Aristotle tọn gblodeji. Ṣigba, to vivẹnudido yetọn mẹ nado kọ̀n linlẹn Glẹki tọn dopọ po nuplọnmẹ Malenu lẹ tọn po dogbọn alindọn dali, yé hẹn nuplọnmẹ devo wá aimẹ. Di apajlẹ, Avicenna dohia dọ alindọn mẹdetiti tọn yin jọmaku. Averroës, to alọ devo mẹ, jẹagọdo pọndohlan enẹ. Mahopọnna pọndohlan ehelẹ, jọmaku alindọn tọn gbẹ́ yin yise Malenu lẹ tọn janwẹ.
23. Fie wẹ sinsẹ̀n Ju lẹ tọn, Mẹylọhodotọklisti, po sinsẹ̀n Malenu lẹ tọn po nọte do to whẹho jọmaku alindọn tọn mẹ?
23 Enẹwutu, e họnwun dọ, popolẹpo sinsẹ̀n Ju lẹ tọn, Mẹylọhodotọklisti, po sinsẹ̀n Malenu lẹ tọn po to pọmẹ wẹ nọ plọnmẹ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ jọmaku alindọn tọn.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Godoninọ na tamẹnuplọnmẹ Neoplatonic tọn, yèdọ adà tamẹnuplọnmẹ Plato tọn yọyọ de heyin awuwlena gbọn Plotinus dali to owhe kanweko-atọ̀ntọ mẹ to Lomu.
[Yẹdide to weda 14]
Awhàngbigba lọ gbọn Alexandre Daho lọ dali dekọtọn do aṣa Glẹki po Ju tọn lẹ po dindọn ṣakadopọ mẹ
[Yẹdide to weda 15]
Origen, to aga, po Augustine po tẹnpọn nado hẹn tamẹnuplọnmẹ Plato tọn flusọ po sinsẹ̀n Klistiani tọn po
[Yẹdide to weda 16]
Avicenna, to aga, dohia dọ alindọn mẹdetiti tọn yin jọmaku. Averroës dọ̀nnu sọta linlẹn enẹ