Wẹndagbe lọ He Yé Jlo Dọ Hiẹ ni Sè
TO WHENUENA Jesu tin to aigba ji, devi etọn lẹ wá e dè bo kanse dọmọ: “Etẹwẹ na yin ohia [tintin tofi, NW ] towe tọn, po opodo aihọn tọn po tọn?” E na gblọndo dọ awhàn lẹ na tin, to akọta susu ṣẹnṣẹn, huvẹ, azọ̀nylankan lẹ, aigba sisọsisọ lẹ, jideji sẹ́nhẹngba tọn, mẹplọntọ sinsẹ̀n tọn lalonọ lẹ na to mẹsusu klọ, wangbẹna po homẹkẹndido hodotọ nugbonọ etọn lẹ po, podọ owanyi dodowiwa tọn na jẹ mimiọn ji to mẹsusu mẹ. To whenuena onú helẹ na jẹ jijọ ji, e na dohia dọ Klisti ko tin tofi bo ma sọgan yin nukunyidomọ podọ dọ Ahọluduta olọn tọn ko sẹpọ. Ehe na yin owẹ̀n de—yèdọ wẹndagbe lọ! Enẹwutu Jesu yí hogbe helẹ dogọ taidi apadewhe ohia lọ tọn dọmọ: “Yè nasọ dọyẹwheho wẹndagbe ahọludu tọn helẹ to aigba fininọ lẹpo mẹ na okunnu de hlan akọta lẹpo; whenẹnu wẹ opodo na wá.”—Matiu 24:3-14.
Nujijọ aihọn tọn lẹ to agọe yin nuhe ylan to yedelẹ mẹ, ṣigba nuhe yé nọtena lọ yin onú dagbe, yèdọ, tintin tofi Klisti tọn. Ninọmẹ heyin nùdego to aga lẹ jẹ awusọhia ji to owhe 1914 tọn he yin lilá gbayipe lọ mẹ! E dohiagona vivọnu Ojlẹ Kosi lẹ tọn podọ bẹjẹeji ojlẹ diọdo tọn lọ sọn gandudu gbẹtọvi tọn mẹ biọ Gandudu Owhe Fọtọ́n (Owhe 1 000) Klisti tọn tọn mẹ.
Nugbo lọ dọ ojlẹ diọdo tọn de na tin yin didohia to Psalm 110tọ, wefọ 1 po 2 po mẹ, podọ to Osọhia 12:7-12 mẹ. E yin didohia to finẹ dọ Klisti na sinai to adusilọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ to olọn mẹ kakajẹ ojlẹ lọ mẹ he e na lẹzun Ahọlu. Whenẹnu awhàn olọn mẹ tọn na dekọtọn do yinyan do aigba ji Satani tọn mẹ, bo na hẹn dindọ̀n wá aigba ji, bọ Klisti na dugán to kẹntọ etọn lẹ ṣẹnṣẹn. Vivọnu pete kanyinylan tọn na wá gbọn “nukunbibia daho” lọ gblamẹ, bo na yin tadona to awhàn Amagẹdọni tọn mẹ bọ Gandudu Owhe Fọtọ́n jijọhonọ Klisti tọn na bọdego.—Matiu 24:21, 33, 34; Osọhia 16:14-16.
“Ehe wẹ hiẹ ni yọnẹn ga,” wẹ Biblu dọ, “dọ to azán lẹ godo ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ na wá. Na gbẹtọ lẹ na lẹzun owanyi na yede tọ́, nukunkẹnnọ, awagundotọ, saklanọ, nùzantọ, tolivẹtọ do mẹjitọ go, mayọndagbenọ, mawenọ, matin owanyi hẹnnumẹ tọn, alẹdatọ, mẹslẹtọ, awumajainanọ, kanylantọ, vivlẹtọ mẹdagbe lẹ tọn, ajannọ, tasinyẹntọ, goyitọ, wanyina aṣọ́ hú Jiwheyẹwhe tọ́; yé tindo ohia jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn, ṣigba yé mọ́n huhlọn etọn: omẹ mọtọn hunkọ lẹ dè wẹ hiẹ ni joagọ sọn.”—2 Timoti 3:1-5.
Mẹdelẹ sọgan dọnnu dọ onú helẹ ko jọ pọ́n dai to whenuho gbẹtọvi tọn mẹ, ṣigba nugbo lọ wẹ yindọ yé ma ko jọ jẹ obá dopolọ mẹ pọ́n gbede. Dile whenuho-kantọ lẹ po linlinnatọ lẹ po dọ do, ojlẹ de ma ko tin pọ́n gbede to aigba ji he taidi dehe yin numimọ etọn tindo bẹsọn 1914 sọyi gba. (Pọ́n weda 7.) Awufiẹsa lọ lẹ ko gbayipe tlala hugan gbede pọ́n tọn. Humọ, taidi adà ohia azán godo tọn he Klisti na lẹ tọn, nugbo ehelẹ dona yin dogbapọnna: Lilá lẹdo aihọn pé tintin tofi Klisti tọn po Ahọluduta lọ tọn po ko yin nuhe gbayipe hugan to whenuho mẹ. Homẹkẹndomẹ na yẹwhehodidọ to ojlẹ he wayi mẹ ma sọ̀ dehe ko yin didó Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ gba. Kanweko susu lẹ to yé mẹ wẹ yin hùhù to oslá yasanamẹ Nazi tọn lẹ mẹ. Kakajẹ egbehe Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ gbẹ́ pò to alọhẹndotenamẹ glọ to awà delẹ ji, podọ to devo lẹ ji yé nọ yin wiwle, zizedo gànpamẹ, yin yasana, bo nọ yin hùhù. Ehe lẹpo yin apadewhe ohia he Jesu na lẹ tọn.
Dile e yin didọdai to Osọhia 11:18 mẹ do, ‘akọta lẹ ko gblehomẹ’ sọta Kunnudetọ nugbonọ Jehovah tọn lẹ, podọ ehe dohia dọ “homẹgble” Jehovah lọsu titi tọn na yin didohia sọta akọta enẹlẹ. Wefọ ehe dopolọ sọ dọ dọ Jiwheyẹwhe na hẹn “husudo [wá] yé he to aihọn husudo lẹ” ji. Ojlẹ depope ma ko tin pọ́n to whenuho gbẹtọvi lẹ tọn mẹ to whenuena nugopipe aigba tọn na pekọ hinhẹnwa na ogbẹ̀ ko yin zizedo owù mẹ sọmọ gba. Ṣigba, e gbọnvo todin! Lẹnunnuyọnẹntọ susu ko na avase dọ eyin gbẹtọ zindonukọn nado to aigba hẹnflu, e na wá lẹzun fie ma sọgan yin ninọ ba. Ṣigba Jehovah “dó e na mí nido nọ nọ̀ e mẹ” wẹ, podọ e na súkúndona mẹhe nọ hẹn ẹn flú lẹ whẹpo yé nido hù aigba lọ sudo mlẹnmlẹn.—Isaia 45:18.
DONA AIGBA JI TỌN LẸ TO AHỌLUDUTA LỌ GLỌ
Linlẹn lọ dọ gbẹtọ lẹ na nọ nọ̀ aigba ji taidi mẹjidugando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn tọn sọgan taidi nupaṣamẹ de na Biblu yisetọ susu he lẹndọ mẹhe yin whinwhlẹngán lẹpo wẹ na yì olọn mẹ. Biblu dohia dọ sọha vude poun wẹ na yì olọn mẹ bọ mẹhe na nọgbẹ̀ kakadoi to aigba ji lẹ na yin gbẹtọ susugege he sọha yetọn ma tindo dogbó lẹ. (Psalm 37:11, 29; Osọhia 7:9; 14:1-5) Nugbo lọ dọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn to Klisti glọ na gọ́ aigba lọ ji bo dugán do e ji yin didohia gbọn dọdai de dali to owe Daniẹli tọn mẹ to Biblu mẹ.
To finẹ Ahọluduta Klisti tọn yin tenọna gbọn zannu de dali heyin dindlán sọn nupojipetọ-yinyin Jehovah tọn he yiaga taidi osó de ji. E jẹ boṣiọ de he nọtena akọta huhlọnnọ aigba tọn lẹ ji bo gbà ẹ hanyán, bọ “zannu he hò boṣiọ lọ sọ lẹzun osé daho de, bosọ gọ́ aigba lọ pete” ji. Dọdai lọ zindonukọn dọmọ: “To azán ahọlu nẹlẹ tọn lẹ mẹ wẹ Jiwheyẹwhe olọn tọn na ze ahọludu de daga, he ma na yin vivà gbede, mọ yè ma na jo ahọludu etọn dai hlan gbẹtọ devo lẹ gba; ṣigba e na gbà ahọludu do flinflin bo sú ahọludu he lẹpo do, ewọ bo nasọ nọte kakadoi.”—Daniẹli 2:34, 35, 44.
Ahọluduta ehe po todido ogbẹ̀ madopodo tọn po to aigba klọwé he yọnwhanpẹ de ji he Owe-wiwe lẹ nọgodona lọ go wẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ jlo nado dọho na we gando. Livi he to gbẹnọ todin lẹ po livi, livi susu he tin to yọdo yetọn mẹ todin lẹ po na tindo dotẹnmẹ hundote lọ nado nọ̀ finẹ kakadoi. To whenẹnu, to Gandudu Owhe Fọtọ́n Klisti Jesu tọn glọ, lẹndai dowhenu Jehovah tọn nado dá aigba bo ze gbẹtọvi awe tintan lẹ do e ji na yin hinhẹndi. Paladisi aigba ji tọn ehe ma na ṣiapọmẹ pọ́n gbede. Kẹdẹdile Adam yin azọ́ndena to jipa Edẹni tọn mẹ do, mọwẹ gbẹtọvi lẹ na tindo azọ́n avùnnukundiọsọmẹ tọn lẹ do nado penukundo aigba lọ gọna ogbé po kanlin lẹ po go do ga. Yé “na duvivi azọ́n alọ yetọn mẹ tọn dẹn.”—Isaia 65:22; Gẹnẹsisi 2:15.
Wefọ susu wẹ sọgan yin yiyizan nado do ninọmẹ he na tin-to-aimẹ hia to whenuena odẹ̀ he Jesu plọn mí lọ na mọ gblọndo yí dọmọ: “Ahọludu towe ni wá. Ojlo towe ni yin wiwà to aigba go, dile e te to olọn mẹ.” (Matiu 6:10) Ṣigba, mì gbọ dopo ehe ni pekọna mí todin: “Yẹn sọ sè ogbè daho de sọn olọn mẹ to didọmọ, Doayi e go, gòhọ Jiwheyẹwhe tọn tin to gbẹtọ lẹ dè, ewọ nasọ nọhẹ yé, yé na yin omẹ etọn, Jiwheyẹwhe lọsu nasọ nọhẹ yé, bo nasọ yin Jiwheyẹwhe yetọn. Jiwheyẹwhe nasọ súnsún dasin lẹpo sẹ̀ sọn nukun yetọn mẹ; okú ma nasọ tin ba, kavi awubla, kavi avi, mọ awufiẹsa ma na tin ba: na onú tintan lẹ ko juwayi. Ewọ he sọ sinai to ofin lọ ji dọmọ, Pọ́n, yẹn diọ onú lẹpo zun yọyọ. E sọ dọ hlan mi, dọmọ, Wlanwe: ohó helẹ dodo po nugbo po wẹ.”—Osọhia 21:3-5.
[Nudọnamẹ tangan lẹ to weda 15]
“Ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ na wá,”
ṣigba “whenẹnu wẹ opodo na wá”
[Yẹdide to weda 18]
Pays-Bas
[Yẹdide to weda 18]
Nigeria