Weta 11
“Mì Dotudo Ahọvi lẹ Go Blo”
1, 2. (a) Ayinamẹ gbọdo tẹwẹ Ju lẹ gboawupo nado hodo, podọ po kọdetọn tẹ po? (b) Naegbọn Jehovah kanse dọ: ‘Fie wẹ owe gbẹdai tọn te?’
“MÌ DOTUDO ahọvi lẹ go blo, kavi do ovi gbẹtọ tọn go, mẹhe mẹ whlẹngán depope ma tin te. . . . [Ayajẹnọ] wẹ ewọ he tindo Jiwheyẹwhe Jakobu tọn na alọgọ etọn, gbàndọnpọnmẹ mẹhe tọn tin to OKLUNỌ Jiwheyẹwhe etọn mẹ: Mẹhe dá olọn po aigba po.” (Psalm 146:3-6) Eyin Ju he nọgbẹ̀ to azán Isaia tọn gbè lẹ na basi dile psalm-kantọ lọ na ayinamẹ do wẹ! Eyin yé ko ze jidide yetọn do “Jiwheyẹwhe Jakobu tọn” mẹ, bọ e mayin do Egipti kavi do akọta kosi devo depope mẹ wẹ! To whelọnu, whenuena kẹntọ Juda tọn lẹ tọ́n-awhàn ẹn, Jehovah na yinuwa nado basi hihọ́na ẹn. Ṣigba, Juda ko gbẹ́ nado dín alọgọ Jehovah tọn. Taidi kọdetọn de, Jehovah na dike Jelusalẹm ni yin vivasudo bọ tòmẹnu Juda tọn lẹ na yin bibẹ yì kanlinmọgbenu to Babilọni.
2 Juda ma dona gblewhẹdo mẹdepope adavo edetiti. E ma sọgan sọalọakọ́n po jlọjẹ po dọ na Jehovah yinuwa hẹ emi po bublu po kavi dọ e ko gbẹkọ alẹnu etọn hẹ akọta lọ go wutu wẹ vasudo do wá emi ji gba. Mẹdatọ lọ ma nọ gbà alẹnu gba. (Jẹlemia 31:32; Daniẹli 9:27; Osọhia 15:4) Nado zinnudo nugbo ehe ji, Jehovah kanse Ju lẹ dọmọ: “Fie wẹ owe gbẹdai onọ̀ mìtọn tọn te, mẹhe yẹn ko gbẹdai?” (Isaia 50:1a) To Osẹ́n Mose tọn glọ, sunnu he gbẹ́ asi etọn dai dona na ẹn owe gbẹdai tọn. To whenẹnu e vò nado dà sunnu devo. (Deutelonomi 24:1, 2) To yẹhiadonu-liho, Jehovah ko na owe mọnkọtọn ahọluduta hatọ Juda tọn, yèdọ Islaeli, ṣigba e ma ko wàmọ na Juda gba.a Ewọ gbẹ́ pò to “asu” etọn yin. (Jẹlemia 3:8, 14) Na jide tọn Juda ma vò nado kọnawudopọ hẹ akọta kosi tọn lẹ gba. Haṣinṣan Jehovah tọn hẹ ẹ na gbẹ́ zindonukọn kakajẹ whenue “Ṣilo [Mẹssia na] do wá.”—Gẹnẹsisi 49:10.
3. Whẹwhinwhẹ́n tẹ wutu wẹ Jehovah “sà” omẹ etọn lẹ?
3 Jehovah sọ kanse Juda dọmọ: “Mẹnu wẹ to ahọ́tọnọ ṣie lẹ mẹ he yẹn ko sà mì na?” (Isaia 50:1b) Ju lẹ ma na yin didohlan kanlinmọgbenu to Babilọni nado yin yíyí do súafà na ahọ́ he yè lẹndọ Jehovah ko dù delẹ gba. Jehovah ma taidi Islaelivi wamọnọ de he dona sà ovi etọn lẹ na mẹhe e dù ahọ́ do nado sọgan sú ahọ́ gba. (Eksọdusi 21:7) Kakatimọ, Jehovah dọ whẹwhinwhẹ́n tangan lọ he wutu omẹ etọn lẹ na do yì kanlinmọgbenu: “Doayi e go, na ylankan mìtọn wutu, wẹ mì ko sà mìde, podọ na ylando mìtọn wutu wẹ yè gbẹ́ onọ̀ mìtọn dai.” (Isaia 50:1c) Ju lẹ wẹ ko gbẹ́ Jehovah dai; e mayin ewọ wẹ gbẹ́ yé dai gba.
4, 5. Nawẹ Jehovah do owanyi etọn na omẹ etọn lẹ hia gbọn, ṣigba nawẹ Juda yinuwa gbọn?
4 Kanbiọ Jehovah tọn he bọdego zinnudo owanyi etọn na omẹ etọn lẹ ji hezeheze: “Etẹwutu wẹ yẹn wá, mẹde ma tin? Whenuena yẹn ylọ mẹde ma tin na [do] gblọn?” (Isaia 50:2a) Gbọn devizọnwatọ etọn heyin yẹwhegán lẹ gblamẹ, Jehovah ko wá owhé omẹ etọn lẹ tọn gbè, to yẹhiadonu-liho, nado vẹvẹna yé nado lẹkọwa e dè po ahun yetọn lẹpo po. Ṣigba osin bà do pápá nẹgbé wẹ. Ju lẹ mọdọ e pọnte hugan nado dín alọgọ to gbẹtọ tata dè, bo tlẹ nọ ganjẹ Egipti go to whedelẹnu.—Isaia 30:2; 31:1-3; Jẹlemia 37:5-7.
5 Be Egipti yin whlẹngántọ he go yè sọgan ganjẹ hú Jehovah wẹ ya? E họnwun dọ Ju he mayin nugbonọ enẹlẹ ko wọnji nujijọ he dekọtọn do jiji akọta yetọn tọn mẹ to owhe kanweko lẹ die wayi go. Jehovah kanse yé dọmọ: “Be alọ ṣie whète sọmọ bọ e ma sọgan fligọ? Kavi yẹn ma do huhlọn nado whlẹngán? Doayi e go, gbọn wọhẹ ṣie mẹ yẹn hú ohù, yẹn sọ hẹn otọ̀ zun zungbo: whèví yetọn to wánlùn na osin ma tin wutu, yé sọ kú na nugbla. Yẹn yí onú diyu do ṣinyọ́n avọ̀na olọn, yẹn sọ yí odẹ́vọ̀ do basi awúdonu yetọn.”—Isaia 50:2b, 3.
6, 7. Nawẹ Jehovah do huhlọn mẹwhlẹngán tọn etọn hia to budonamẹ Egiptinu lẹ tọn nukọn gbọn?
6 To 1513 J.W.M. tọn mẹ, kọgbidinamẹtọ de wẹ Egipti yin—e mayin tundotetọ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn—he yè to nukundo lọ gba. Afanumẹ wẹ Islaelivi lẹ yin to aigba kosi tọn enẹ ji. Ṣigba Jehovah tún yé dote, podọ tundote awuvivi tọn nankọ die enẹ yin! Tintan e hẹn Azọ̀nylankan Ao wá aigba lọ ji. Bọdo azọ̀nylankan mẹvasudotọ aotọ lọ go, Falo Egipti tọn dotuhomẹna Islaelivi lẹ nado tọ́nsọn otò lọ mẹ. (Eksọdusi 7:14–12:31) Ṣigba, tlolo he yé ko wàmọ godo, linlẹn Falo tọn diọ. E bẹ awhànfuntọ etọn lẹ pli bo jẹ zọnlin ji nado hẹn Islaelivi lẹ po huhlọn po lẹkọwa Egipti. (Eksọdusi 14:5-9) Po awhànpa awhànfuntọ Egipti tọn lẹ po to godo yetọn bọ Ohù Vẹẹ sọ to nukọn, Islaelivi lẹ yin wiwle do omọ̀ mẹ! Ṣigba Jehovah tin to finẹ nado hoavùn na yé.
7 Jehovah hẹn Egiptinu lẹ dote whii do otẹn yetọn mẹ gbọn hinhẹn odòtin aslọ tọn de tin to yewlẹ po Islaelivi lẹ po ṣẹnṣẹn dali. To adà Egiptinu lẹ tọn mẹ to aslọ titli lọ godo, zinvlu wẹ tin; to adà Islaelivi lẹ tọn mẹ, hinhọ́n wẹ tin. (Eksọdusi 14:20) Whelọnu lo, to aliginglọnna awhànpa Egiptinu lẹ godo, Jehovah “hẹn ohù joagọ yì godo gbọn jẹhọn sinsinyẹn whèzẹtẹn tọn dali to ozán lẹpo mẹ, bo hẹn ohù zun aigba kló.” (Eksọdusi 14:21) Tlolo he osin lẹ ko má do awe, gbẹtọ lẹpo—sunnu, yọnnu, po ovi lẹ po—penugo nado dasá Ohù Vẹẹ lọ awuyẹyẹ-afọyẹyẹ. To whenuena omẹ etọn lẹ dibla gbò ohù lọ plá, Jehovah de aslọ lọ sẹ̀. Egiptinu lẹ dómọna yé po adán-mimlán po, bo dlí biọ hùzànmẹ. Whenuena omẹ etọn lẹ ko jẹ gbòplá lọ ji awuyẹyẹ-afọyẹyẹ, Jehovah jo osin lọ do, bọ Falo po awhànpa etọn lẹ po kútọ. Mọwẹ Jehovah hoavùn na omẹ etọn lẹ do. Lehe enẹ yin tulinamẹnu de na Klistiani lẹ to egbehe do sọ!—Eksọdusi 14:23-28.
8. Avase tẹlẹ gbigbẹdai wutu wẹ tòmẹnu Juda tọn lẹ do yin bibẹ yì kanlinmọgbenu to godo mẹ?
8 To ojlẹ Isaia tọn mẹ, owhe kanweko donu ṣinawe ko juwayi sọn whenue gbọ́n awhàngbigba sọn olọn mẹ wá enẹ jọ. Juda ko lẹzun akọta de na ede todin. To ojlẹ delẹ mẹ, e nọ biọ gbekọndopọ tògodo tọn lẹ mẹ hẹ gandudu tògodo tọn lẹ, taidi Assilia po Egipti po. Ṣigba yè ma sọgan dejido ogán akọta kosi tọn ehelẹ go gba. Whepoponu wẹ yé na nọ ze dagbenu mẹdetiti tọn do otẹn tintan mẹ hú alẹnu he yé basi hẹ Juda. To hodidọ to oyín Jehovah tọn mẹ, yẹwhegán lọ na avase gbẹtọ lẹ ma nado dejido gbẹtọ mọnkọtọn lẹ go, ṣigba ohó yẹwhegán lọ tọn lẹ yin gbigbẹdai. To godo mẹ, Ju lẹ na yì kanlinmọgbenu to Babilọni nado zan owhe 70 taidi kanlinmọ. (Jẹlemia 25:11) Ṣigba, Jehovah ma na wọnji omẹ etọn lẹ go gba, mọjanwẹ e ma na gbẹkọ yé go kakadoi do niyẹn. To ojlẹ dide etọn mẹ, e na flin yé, podọ e na hùn aliho dote na yé nado lẹkọwa otò yetọn mẹ nado vọ́ sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke hẹngọwá. Nado wleawudai na mẹnu? Nado wleawudai na wiwá Ṣilo tọn, yèdọ omẹ lọ he mẹlẹpo dona setonuna!
Ṣilo Wá
9. Mẹnu wẹ yin Ṣilo, podọ mẹplọntọ nankọ wẹ ewọ yin?
9 Owhe kanweko lẹ juwayi. “Ojlẹ gigọ́ lọ” ko wá, bọ mẹhe yin yiylọdọ Ṣilo, yèdọ Oklunọ Jesu Klisti, sọawuhia to aigba ji. (Galatianu lẹ 4:4; Heblu lẹ 1:1, 2) Nugbo lọ dọ Jehovah ko de gbẹdohẹmẹtọ pẹkipẹki hugan etọn taidi Hoyidọtọ etọn hlan Ju lẹ do lehe owanyi etọn na omẹ etọn lẹ siso sọ hia. Hoyidọtọ nankọ wẹ Jesu wá lẹzun? Ewọ yin dehe diyin hugan! Jesu hugan hoyidọtọ de, ewọ yin mẹplọntọ de—yèdọ Ogán Mẹplọntọ de. Enẹ mayin nupaṣamẹ de gba, na e tindo Nuplọnmẹtọ jiawu de—yèdọ Jehovah Jiwheyẹwhe lọsu titi. (Johanu 5:30; 6:45; 7:15, 16, 46; 8:26) Ehe yin nùzindeji gbọn nuhe Jesu dọ to dọdai-liho gbọn Isaia gblamẹ lọ dali dọmọ: “OKLUNỌ Jiwheyẹwhe ko yí odẹ́ nuyọnẹntọ tọn na mi, na yẹn nido yọ́n le yè nọ dọho do to ojlẹmẹ hlan mẹhe nuṣikọna: e to finfọ́n to afọnnu-afọnnu, e hùn otó ṣie, nado sè di nuyọnẹntọ tọn.”—Isaia 50:4.b
10. Nawẹ Jesu do owanyi Jehovah tọn na omẹ Etọn lẹ hia gbọn, podọ gbeyiyi tẹwẹ Jesu mọyi?
10 Jẹnukọnna aigba ji wiwá, Jesu wazọ́n dopọ pẹkipẹki hẹ Otọ́ etọn to olọn mẹ. Haṣinṣan zohunhunnọ he tin to Otọ́ po Visunnu po ṣẹnṣẹn yin zẹẹmẹ-basina po ohó milomilo po to Howhinwhẹn lẹ 8:30 mẹ dọmọ: “Yẹn tin to [Jehovah] dè di azọ́nwatọgán de: . . . yẹn to ayajẹ whepoponu to nukọn etọn.” Tonusisena Otọ́ etọn hẹn ayajẹ daho wá na Jesu. E tindo owanyi dopolọ he Otọ́ etọn tindo na “ovi gbẹtọ tọn lẹ.” (Howhinwhẹn lẹ 8:31) Whenuena e wá aigba ji, Jesu na gblọndo “hlan mẹhe nuṣikọna” lẹ. E bẹ lizọnyizọn etọn jẹeji gbọn hihia adà homẹmiọnnamẹ tọn de sọn dọdai Isaia tọn mẹ dali dọmọ: “Gbigbọ [Jehovah] tọn tin to oji e, na e ko sámisisana mi nado dọyẹwheho wẹndagbe tọn hlan wamọnọ lẹ, . . . nado dè yé he yè gbleawuna lẹ do mẹdekannujẹ mẹ.” (Luku 4:18; Isaia 61:1) Wẹndagbe na wamọnọ lẹ! Kọfanamẹ na mẹhe nuṣikọna lẹ! Lehe nulila enẹ dona hẹn ayajẹ wá na gbẹtọ lẹ do sọ! Mẹdelẹ jaya—ṣigba e mayin mẹlẹpo gba. To godo mẹ, mẹsusu gbẹ́ nado kẹalọyi nugopipe Jesu tọn lẹ taidi mẹhe yin pinplọn gbọn Jehovah dali.
11. Mẹnu lẹ wẹ didá zẹ̀gẹ̀ lọ hẹ Jesu, podọ numimọ etẹ tọn wẹ yé tindo?
11 Etomọṣo, mẹdelẹ jlo nado sè dogọ. Yé yí ayajẹ do kẹalọyi oylọ-basinamẹ zohunhunnọ Jesu tọn he dọmọ: “Mì wá dee, mì he to tuklajẹ, bọ yè doagbàn pinpẹn na lẹ, yẹn nasọ na gbọjẹ mì. Mì yí zẹ̀gẹ̀ ṣie do okọ̀ mìtọn, na mì nisọ plọn nupinplọn ṣie: na homẹmimiọnnọ podọ ayiha whiwhẹnọ wẹ yẹn: mì nasọ mọ gbọjẹ hlan alindọn mìtọn lẹ.” (Matiu 11:28, 29) Delẹ to mẹhe dọnsẹpọ Jesu mẹ lẹ wẹ sunnu he lẹzun apọsteli etọn lẹ tin te. Yé yọnẹn dọ azọ́n sinsinyẹnwiwa wẹ e zẹẹmẹdo na yé nado didá zẹ̀gẹ̀ lọ hẹ Jesu. Azọ́n ehe bẹ yẹwheho wẹndagbe Ahọluduta tọn didọ kakajẹ opodo aigba tọn hẹn, po onú devo lẹ po. (Matiu 24:14) Dile apọsteli lẹ po devi devo lẹ po biọ azọ́n ehe mẹ, yé mọdọ na nugbo tọn e hẹn kọfanamẹ wá na alindọn yetọn. Klistiani nugbonọ lẹ to azọ́n dopolọ wà to egbehe, podọ mahẹ tintindo to e mẹ nọ hẹn ayajẹ dopolọ wá na yé ga.
Ewọ Ma Yin Atẹṣitọ
12. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ Jesu do tonusise etọn na Otọ́ olọn mẹ tọn etọn hia te?
12 Jesu ma wọ̀n lẹndai he wutu e do wá aigba ji go pọ́n gbede—yèdọ nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn. Pọndohlan etọn gando whẹho lẹ go yin didọdai dọmọ: “OKLUNỌ Jiwheyẹwhe ko hùn otó ṣie, yẹn ma sọ vẹtoli, mọ yẹn ma lẹgodo.” (Isaia 50:5) Jesu yin tonusetọ to whepoponu na Jiwheyẹwhe. Na nugbo tọn, e tlẹ zindonukọn jẹ obá lọ mẹ nado dọmọ: “Ovi ma sọgan wà nude ededenu, adavo nuhe e mọ Otọ́ wà.” (Johanu 5:19) Jẹnukọnna gbẹninọ etọn taidi gbẹtọvi de, vlavo Jesu ko wazọ́n dopọ hẹ Otọ́ etọn na owhe livi susu, etlẹ yin liva susu lẹ. To aigba ji wiwá etọn godo, e zindonukọn nado hodo nudọnamẹ Jehovah tọn lẹ. Lehe míwlẹ, he yin hodotọ mapenọ Klisti tọn lẹ, dona yí sọwhiwhe do hodo anademẹ Jehovah tọn lẹ do sọ!
13. Etẹwẹ tin to nukọn ja na Jesu, ṣogan nawẹ e do ede hia taidi adọgbotọ gbọn?
13 Delẹ to mẹhe gbẹ́ Visunnu dopo akàn Jehovah tọn dai lẹ mẹ dohomẹkẹn ẹn, podọ ehe lọsu ko yin didọdai dọmọ: “Yẹn jo nẹgbé ṣie na nulimẹtọ lẹ, alaka ṣie na fúnsùntọ lẹ: yẹn ma yí nukun ṣie whlá sọn winyan tántúndogona tọn si.” (Isaia 50:6) Sọgbe hẹ dọdai lọ, Mẹssia na jiya awufiẹsa po winyandomẹ po tọn to alọ agọjẹdomẹtọ lẹ tọn mẹ. Jesu ko yọ́n ehe. Podọ e yọ́n lehe homẹkẹn ehe na sinyẹn do sọ. Ṣogan, dile ojlẹ he e na yizan to aigba ji dọnsẹpọ vivọnu, e ma dibu paali. Po gbemima he taidi zannu tọn po e wleali jei Jelusalẹm, fie gbẹzan gbẹtọvi tọn etọn na wá vivọnu te. Whenue e to yìyì to aliho ji, Jesu dọna devi etọn lẹ dọmọ: “Pọ́n, míwlẹ hẹji jei Jelusalẹm, yè nasọ jo Ovi gbẹtọ tọn do alọ ogán yẹwhenọ lẹ tọn tọn mẹ, po wekantọ lẹ po; yé nasọ gblewhẹ̀ okú tọn dó e, bo nasọ jo e do alọ Kosi lẹ tọn mẹ; yé na vlẹ ẹ kò, bo túntán do e go, bo hò e bo nasọ hù i; podọ azán atọ̀ntọ gbè e na fọ́n.” (Malku 10:33, 34) Nuyiwahẹmẹ kanyinylan tọn ehe lẹpo na yin finfọndote gbọn sunnu he dona ko yọ́n ẹn ganji lẹ dali—yèdọ yẹwhenọ daho lẹ po wekantọ lẹ po.
14, 15. Nawẹ ohó Isaia tọn lọ lẹ dọ Jesu na yin hihò bo yin winyando mọ hẹndi yí gbọn?
14 To ozán Nisan 14, owhe 33 W.M. tọn mẹ, Jesu yì jipa Gẹtsemani tọn mẹ po delẹ to hodotọ etọn lẹ mẹ po. E to dẹ̀ho. To ajijimẹ, gbẹtọgun bẹwlunọ de sọawuhia bo wlé e yì súhọ̀ndo. Ṣigba e ma dibu. E yọnẹn dọ Jehovah tin hẹ emi. Jesu hẹn apọsteli etọn he to budi lẹ deji dọ eyin emi jlo wẹ, emi sọgan vẹvẹna Otọ́ emitọn nado do nuhe hugan awhànpa daho donu wiawe angẹli lẹ tọn hlan nado whlẹn ẹn gán, ṣigba e yidogọ dọmọ: “Whenẹnu nawẹ Owe wiwe lẹ na di do?”—Matiu 26:36, 47, 53, 54.
15 Nuhe yin didọdai gando whẹsadokọnamẹ po okú Mẹssia tọn po go lẹpo wẹ mọ hẹndi yí. To whẹdida yẹnuwiwa tọn to Tòhódọtọ Ju lẹ tọn nukọn godo, Jesu yin hokanse gbọn Pọntiu Pilati dali, mẹhe degbe dọ e ni yin hihò. Awhànfuntọ Lomu tọn lẹ “yí ofán lì ota na ẹn, bo túntán do ogo na ẹn.” Gbọnmọ dali ohó Isaia tọn lẹ mọ hẹndi yí. (Malku 14:65; 15:19; Matiu 26:67, 68) Dile etlẹ yindọ Biblu ma dọ dọ delẹ to ofún ogbì Jesu tọn lẹ mẹ yin ṣùnṣùn sẹ̀ to paa mẹ—nuyiwa wangbẹnamẹ zẹjlẹgo tọn—matin ayihaawe na ko hẹn ehe jọ, kẹdẹdile Isaia dọdai do.c—Nẹhemia 13:25.
16. To kọgbidinamẹ sinsinyẹn nukọn, etẹwẹ yin walọyizan Jesu tọn, podọ naegbọn winyan ma do hù i?
16 To whenuena Jesu ṣite to Pilati nukọn, e ma vẹvẹ dọ emi ni yin jijodo ogbẹ̀ gba ṣigba gbọṣi abọẹ, to yinyọnẹn mẹ dọ emi dona kú nado sọgan hẹn Owe-wiwe di. Whenuena togán Lomu tọn dọ dọ emi tindo huhlọn nado gblewhẹ̀ okú tọn do Jesu kavi tún in dote, Jesu gblọn matin obu dọmọ: “Hiẹ ma do ko tindo aṣẹ̀ de to oji e gba, adavo yè na we sọn aga.” (Johanu 19:11) Awhànfuntọ Pilati tọn lẹ yinuwa hẹ Jesu po kanyinylan po, ṣigba yé gboawupo nado dowinyan ẹn. Naegbọn winyan na do hù i? Yè ma to yasana ẹn to aliho jijlọ ji na ylanwiwa delẹ wutu gba. Kakatimọ, homẹkẹndo e wẹ yé te na dodowiwa wutu. Na ehe wutu, ohó dọdai Isaia tọn devo lẹ yin hinhẹndi: “OKLUNỌ Jiwheyẹwhe na gọalọna mi: enẹwutu yẹn ma na flú: enẹwutu wẹ yẹn ze nukun ṣie dote di okẹ́n, yẹn sọ yọnẹn dọ winyan ma na hù mi.”—Isaia 50:7.
17. Aliho tẹ mẹ wẹ Jehovah nọgodona Jesu to lizọnyizọn etọn lẹpo mẹ te?
17 Adọgbigbo Jesu tọn dolido to jide mlẹnmlẹn etọn mẹ to Jehovah mẹ. Nuyiwa etọn do e hia nado tin to gbesisọmẹ mlẹnmlẹn hẹ ohó Isaia tọn lẹ dọmọ: “Mẹhe suwhẹna mi sẹpọ: mẹnu wẹ wọhẹ mi? Gbọ mí ni nọte dopọ: mẹnu wẹ whẹ̀nọ ṣie? Gbọ ni sẹpọ mi. Doayi e go, OKLUNỌ Jiwheyẹwhe na gọalọna mi; mẹnu wẹ gblewhẹdo mi? Pọ́n, yé omẹ pó wẹ na dohó di awù; owán na dù yé sudo.” (Isaia 50:8, 9) To azán baptẹm-yíyí Jesu tọn gbè, Jehovah lá ẹ taidi visunnu dodonọ gbigbọmẹ Jiwheyẹwhe tọn de. Na nugbo tọn, ogbè Jiwheyẹwhe lọsu tọn yin sisè to nujijọ enẹ whenu, dọmọ: “Ehe wẹ Visunnu ṣie; Mẹvivẹ ṣie, mẹhe mẹ homẹ ṣie vivi te tlala.” (Matiu 3:17) Sẹpọ vivọnu gbẹzan aigba ji tọn etọn, dile Jesu jẹklo bo to dẹ̀ho to jipa Gẹtsemani tọn mẹ, ‘angẹli de sọn olọn mẹ sọawuhia ẹ bo hẹn ẹn lodo.’ (Luku 22:41-43) Enẹwutu Jesu yọnẹn dọ Otọ́ etọn kẹalọyi aliho gbẹzan etọn tọn. Visunnu pipé Jiwheyẹwhe tọn ehe ma wà ylando depope gba. (1 Pita 2:22) Kẹntọ etọn lẹ sawhẹ̀ lalo tọn dokọna ẹn dọ e nọ gbà osẹ́n Gbọjẹzan tọn, yin ahànnumunọ, bosọ yin aovinọ de, ṣigba lalo yetọn lẹ ma dè yẹyi Jesu tọn pò gba. Jiwheyẹwhe tin hẹ ẹ, enẹwutu mẹnu wẹ sọgan jẹagọdo e?—Luku 7:34; Johanu 5:18; 7:20; Lomunu lẹ 8:31; Heblu lẹ 12:3.
18, 19. Numimọ he taidi Jesu tọn tẹlẹ wẹ Klistiani yiamisisadode lẹ tindo?
18 Jesu na avase devi etọn lẹ dọmọ: “Eyin yé dohomẹkẹn mi, yé nasọ dohomẹkẹn mìwlẹ ga.” (Johanu 15:20) To madẹnmẹ nujijọ lẹ do ehe hia nado yin nugbo. To Pẹntikọsti 33 W.M. tọn, gbigbọ wiwe jẹte do devi nugbonọ Jesu tọn lẹ ji, bọ agun Klistiani tọn yin jiji. Tlolo to enẹgodo wẹ sinsẹ̀ngán lẹ dovivẹnu nado gbidikọna azọ́n yẹwhehodidọ tọn heyin sunnu po yọnnu nugbonọ lẹ po tọn he ko kọnawudopọ hẹ Jesu todin taidi apadewhe “okún Ablaham tọn” bo ko yin alọkẹyi taidi visunnu gbigbọmẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ. (Galatianu lẹ 3:26, 29; 4:5, 6) Bẹsọn owhe kanweko tintan mẹ kakajẹ din, Klistiani yiamisisadode lẹ, na teninọ he lodo de na dodowiwa wutu, yé ko dona diahi hẹ nujijlá lalo tọn lẹ po homẹkẹn sinsinyẹn lẹ po sọn kẹntọ Jesu tọn lẹ dè.
19 Etomọṣo, yé flin ohó tulinamẹ Jesu tọn lẹ dọmọ: “[Ayajẹnọ] wẹ mìwlẹ, whenuena gbẹtọ lẹ na to vivlẹ mì kò, bo to homẹkẹndo mì, bosọ to oylan hunkọhunkọ dọ do mì go to lalo mẹ, na ṣie wutu. Mì ni jaya, na mì nisọ to ayajẹ susu; na ale mìtọn wẹ daho to olọn mẹ.” (Matiu 5:11, 12) Enẹwutu, winyan ma nọ hù Klistiani yiamisisadode lẹ gba, etlẹ yin to mẹgbeyinyan he vẹadi lẹ glọ. Nudepope he agọjẹdomẹtọ yetọn lẹ sọgan dọ, yé yọnẹn dọ Jiwheyẹwhe ko lá yé taidi dodonọ. Yé yin “madodiho podọ mado whẹ̀kọ to ewọ nukọn.”—Kọlọsinu lẹ 1:21, 22.
20. (a) Mẹnu lẹ wẹ nọgodona Klistiani yiamisisadode lẹ, podọ numimọ tẹwẹ yé ko tindo? (b) Nawẹ Klistiani yiamisisadode lẹ po “lẹngbọ devo” lẹ po tindo odẹ́ mẹhe yin pinplọn tọn gbọn?
20 To ojlẹ egbezangbe tọn lẹ mẹ Klistiani yiamisisadode lẹ nọ yin godonọna gbọn “gbẹtọ susugege” “lẹngbọ devo lẹ” tọn dali. Omẹ ehelẹ lọsu nọ ze teninọ de na dodowiwa. Taidi kọdetọn de, yé ko jiya dopọ hẹ mẹmẹsunnu yiamisisadode yetọn lẹ bo ko “yàn aṣọ́vọ̀ yetọn bosọ hẹn yé zun wéwé to ohùn Lẹngbọvu lọ tọn mẹ.” Jehovah ko lá yé di dodonọ po pọndohlan lọ po nado lùn “nukunbibia daho” lọ tọ́n. (Osọhia 7:9, 14, 15; Johanu 10:16; Jakobu 2:23) Eyin agọjẹdomẹtọ yetọn lẹ tlẹ sọawuhia di huhlọnnọ todin, dọdai Isaia tọn dọ dọ to ojlẹ sisọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, agọjẹdomẹtọ enẹlẹ na sọawuhia di awù he owán ko dù de, he jẹ na zizedlan kẹdẹ. To ojlẹ dopolọmẹ, Klistiani yiamisisadode lẹ po lẹngbọ devo lẹ po nọ yin hinhẹn lodo gbọn dẹ̀hiho gbesisọmẹ tọn, Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn, po opli sinsẹ̀n-bibasi tọn lẹ yìyì po gblamẹ. Gbọnmọ dali yé nọ yin pinplọn gbọn Jehovah dali bo nọ plọn nado yí odẹ́ mẹhe yin pinplọn tọn do dọho.
Dejido Oyín Jehovah Tọn Go
21. (a) Mẹnu lẹ wẹ zinzọnlin to hinhọ́n mẹ, podọ kọdetọn tẹwẹ to tenọpọn yé? (b) Etẹwẹ jọ do mẹhe zinzọnlin to zinvlu mẹ lẹ go?
21 Todin doayi vogbingbọn ayidego tọn de go: “Mẹnu wẹ to mì mẹ he dibuna OKLUNỌ, he yí ogbè devi etọn tọn sè, he to zọnlinzin to zinvlu mẹ, bo ma do hinhọ́n? Gbọ e ni dotudo oyín [Jehovah, NW] tọn go, bosọ zẹ̀nmẹ Jiwheyẹwhe etọn.” (Isaia 50:10) Mẹhe dotoai na ogbè Jesu Klisti, heyin Devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn tọn lẹ, na zinzọnlin to hinhọ́n mẹ. (Johanu 3:21) E ma yindọ yé nọ yí oyín sọn olọn mẹ wá lọ, yèdọ Jehovah zan kẹdẹ wẹ gba, ṣigba yé sọ nọ dejido mẹhe tindo oyín lọ go ga. Eyin yé tlẹ ko zinzọnlin to zinvlu mẹ to ojlẹ de mẹ wayi, todin yé ma nọ dibuna gbẹtọ gba. Yé nọ ganjẹ Jiwheyẹwhe go. Ṣigba, mẹhe gbọṣi zọnlinzinzin to zinvlu mẹ lẹ tindo obu gbẹtọ tọn. Onú mọnkọtọn wẹ jọ to whẹho Pọntiu Pilati tọn mẹ. Dile etlẹ yindọ e yọnẹn dọ homẹvọnọ wẹ Jesu yin gando whẹsadokọnamẹ lalo tọn he yin sislẹ́ sọta ẹ lẹ go, obu glọnalina ahọlu-zọ́nwatọ Lomu tọn enẹ nado tún Jesu dote. Awhànfuntọ Lomu tọn lẹ hù Visunnu Jiwheyẹwhe tọn, ṣigba Jehovah fọ́n ẹn sọnku bo yí ojẹgbakun gigo po yẹyi po tọn ṣinyọ́n na ẹn. Etẹwẹ dogbọn Pilati dali? Dile whenuho-kantọ Ju tọn Flavius Josèphe dọ do, owhe ẹnẹ poun to okú Jesu tọn godo, Pilati yin tẹndiọna taidi togán Lomu tọn bo yin gbedena nado lẹkọyi Lomu nado pannukọn owhẹ̀ ylanwiwa sinsinyẹn he yin sisadokọna ẹn lẹ tọn. Etẹwẹ dogbọn Ju he hù Jesu lẹ dali? To nuhe ma pé owhe kande godo, awhànpa Lomu tọn lẹ và Jelusalẹm sudo bo hù tòmẹnu etọn lẹ kavi bẹ yé yì kanlinmọgbenu. Kọdetọn ayajẹ tọn depope ma tin na mẹhe yiwanna zinvlu lẹ gba!—Johanu 3:19.
22. Naegbọn e do yin nulunu daho nado dín whlẹngán sọn gbẹtọ dè?
22 Nulunu daho wẹ e yin nado dín whlẹngán sọn gbẹtọ dè. Dọdai Isaia tọn basi zẹẹmẹ nuhewutu wẹ tọn dọmọ: “Doayi e go, mì omẹ pó, he flọ́ miyọ́n, bo yí sisẹ́ lẹdo mìde: mì to zọnlinzin to hinhọ́n miyọ́n mìtọn tọn mẹ, to sisẹ́ miyọ́n he mì flọ́ tọn mẹ. Ehe wẹ mì na tindo sọn alọ ṣie mẹ; mì na mlọnai to awubla mẹ.” (Isaia 50:11) Gandutọ gbẹtọvi lẹ tọn ma nọ dẹn-to-aimẹ gba. Mẹhe tindo huhlọn vonọtaun lẹ sọgan wlé ayidonugo gbẹtọ lẹ tọn na ojlẹ gli de. Ṣigba mẹhe tlẹ yin gbẹtọvi nugbodọtọ hugan lọ tindo dogbó to nuhe e sọgan wadotana lẹ mẹ. Kakati nado flọ́ miyọ́n sisẹ́ de, dile godonọnamẹtọ etọn lẹ donukun etọn do, e sọgan tindo kọdetọn dagbe nado gbò “miyọ́n” vude poun, ehe na namẹ hinhọ́n po yozò pẹvide po ṣigba bo na ṣí to madẹnmẹ. To alọ devo mẹ, mẹhe dejido Ṣilo, Mẹssia dopagbe Jiwheyẹwhe tọn go lẹ, ma na jẹflumẹ pọ́n gbede.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a To wefọ atọ̀n tintan Isaia weta 50 tọn lẹ mẹ, Jehovah basi zẹẹmẹ akọta Juda blebu tọn taidi asi etọn podọ tòmẹnu etọn lẹ taidi ovi etọn lẹ.
b Bẹsọn wefọ 4 kaka yì vivọnu weta lọ tọn, wekantọ lọ sọawuhia nado to hodọ dogbọn edetiti dali. Isaia sọgan ko jiya delẹ to whlepọn he go e donù to wefọ ehelẹ mẹ tọn. Ṣigba, Jesu Klisti go wẹ dọdai lọ mọ hẹndi do, to linlẹn gigọ́ mẹ.
c Ojlofọndotenamẹnu wẹ e yin dọ, to Septante mẹ, Isaia 50:6 hia dọmọ: “Yẹn jo nẹgbé ṣie na hihò, podọ alaka ṣie na nulimẹ.”
[Yẹdide to weda 155]
Ju lẹ ganjẹ gbẹtọvi gandutọ lẹ go kakati nido yin Jehovah
[Yẹdide to weda 156, 157]
To Ohù Vẹẹ lọ mẹ, Jehovah basi hihọ́na omẹ etọn lẹ gbọn hinhẹn odòtin aslọ tọn de tin to yé po Egiptinu lẹ po ṣẹnṣẹn dali