Weta 7
Tonusise Na Basi Hihọ́na We
BE E na vivi na we eyin a sọgan nọ wà nudepope he jlo we ya? Todin, dọ nugbo na mi. Be ojlẹ delẹ nọ tin bọ a ma nọ jlo dọ mẹdepope ni dọ nuhe a dona wà na we ya?—
Naegbọn a dona nọ setonuna mẹhomẹ lẹ?
Ṣigba detẹ wẹ na yin dagbe na we? Be e na yin nuyọnẹnnu nado nọ wà nudepope he jlo we wẹ ya? Kavi be e ma na yọnhugan eyin a setonuna otọ́ towe po onọ̀ towe po ya?— Jiwheyẹwhe dọ dọ hiẹ dona setonuna mẹjitọ towe lẹ. Enẹwutu whẹwhinwhẹ́n dagbe de dona ko tin he wutu e dọmọ. Gbọ mí ni dindona.
Owhe nẹmu mẹvi wẹ a yin?— Be a yọ́n owhe he otọ́ towe tindo ya?— Owhe nẹmu wẹ onọ̀ towe kavi iya-daho towe kavi baba-daho towe tindo?— Yé ko nọgbẹ̀ dẹn hú we. Podọ dile gbẹtọ nọgbẹ̀ dẹnsọ, mọwẹ ojlẹ he e nọ yí do plọnnu nọ sù sọ. E nọ sè nususu, bo nọ mọ nususu bosọ nọ wà nususu to owhe lẹpo mẹ. Enẹwutu jọja lẹ sọgan plọnnu sọn mẹhomẹ lẹ dè.
Be hiẹ yọ́n mẹde he ma yin mẹho sọ we ya?— Be a ma yọnnuin hú ewọ ya?— Etẹwutu hiẹ do yọnnuin hugan ẹn?— Na hiẹ ko nọgbẹ̀ dẹn hugan ẹn wutu wẹ. Hiẹ ko yí whenu susu zan nado plọnnu hú mẹhe ma yin mẹho sọ we.
Mẹnu wẹ ko nọgbẹ̀ dẹn hú hiẹ kavi yẹn kavi mẹdevo depope to gbẹ̀mẹ?— Jehovah Jiwheyẹwhe wẹ. E yọnnuin hú we, podọ e yọnnuin hú yẹn lọsu. Eyin e dọna mí nado wà nudepope, mí sọgan deji dọ nuhe sọgbe lọ niyẹn, eyin etlẹ vẹawu na mí nado wà onú lọ. Be a yọnẹn dọ etlẹ vẹawu na Mẹplọntọ Daho lọ lọsu nado setonuna ẹn to gbèdopo ya?—
To ojlẹ de mẹ, Jiwheyẹwhe biọ to Jesu si nado wà nude he vẹawu taun. Jesu hodẹ̀ gando whẹho lọ go, dile mí to mimọ do tofi. E hodẹ̀ dọmọ: ‘Eyin hiẹ jlo, de kọfo he sọn dè e.’ Gbọn odẹ̀ ehe dali, Jesu dohia dọ e ma bọawu na emi to whepoponu nado wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn gba. Ṣigba nawẹ e dotana odẹ̀ ehe gbọn? Be a yọnẹn?—
Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn odẹ̀ Jesu tọn mẹ?
Jesu dotana odẹ̀ lọ dọmọ: “Ojlo ṣie ma wẹ gba, adavo towe, [ni] yin wiwà.” (Luku 22:41, 42) Mọwẹ, e jlo dọ ojlo Jiwheyẹwhe tọn ni yin wiwà, e mayin etọn titi gba. Podọ e zindonukọn nado wà nuhe Jiwheyẹwhe jlo kakati ni yin nuhe ewọ lẹndọ e yọ́n.
Etẹwẹ mí sọgan plọn sọn ehe mẹ?— Mí plọn dọ e sọgbe to whepoponu nado wà nuhe Jiwheyẹwhe dọ, eyin e ma tlẹ bọawu na mí nado wà ẹ. Ṣigba mí sọ plọn onú devo ga. Be a yọ́n onú lọ ya?— Mí plọn dọ Jiwheyẹwhe po Jesu po ma yin omẹ dopolọ dile mẹdelẹ nọ dọ do gba. Jehovah Jiwheyẹwhe yin mẹho na Ovi etọn Jesu, bosọ yọnnuin hugan ẹn.
Eyin mí setonuna Jiwheyẹwhe, mí to didohia dọ mí yiwanna ẹn. Biblu dọmọ: “Ehe wẹ owanyi Jiwheyẹwhe tọn, dọ mí ni yìn osẹ́n etọn.” (1 Johanu 5:3) Enẹwutu mẹlẹpo wẹ dona setonuna Jiwheyẹwhe. Hiẹ lọsu jlo na setonuna ẹn, kavi e mayin mọwẹ?—
Gbọ mí ni hùn Biblu mítọn bo pọ́n nuhe Jiwheyẹwhe dọna ovi lẹ. Mí na hia nuhe Biblu dọ to Efesunu lẹ weta 6, wefọ 1, 2, po 3 po. E hia dọmọ: “Mì ovi emi, mì setonuna mẹjitọ mìtọn lẹ to Oklunọ mẹ; na ehe wẹ jlọjẹ. Gbògbéna otọ́ towe po onọ̀ po; he yin osẹ́n tintan po opagbe po; na e nido yin dagbe na we, podọ na hiẹ nido nọ̀ aihọn mẹ dẹn.”
Enẹwutu, Jehovah Jiwheyẹwhe lọsu wẹ to didọna we nado setonuna otọ́ towe po onọ̀ towe po. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado “gbògbéna” yé? E zẹẹmẹdo dọ a dona nọ na sisi yé. Podọ Jiwheyẹwhe dopagbe dọ eyin a setonuna mẹjitọ towe lẹ, e na “yin dagbe na we.”
Dike ma dọ otàn mẹdelẹ tọn na we, na tonusise yetọn wutu ogbẹ̀ yetọn yin whinwhlẹngán. Yé nọgbẹ̀ to ojlẹ dindẹn die to otò daho Jelusalẹm tọn mẹ. Suhugan mẹhe nọ nọ̀ otò lọ mẹ lẹ tọn wẹ vẹtoli na Jiwheyẹwhe, enẹwutu Jesu na avase yé dọ Jiwheyẹwhe na và otò yetọn sudo. Jesu sọ dọ nuhe yé dona wà nado họ̀ngán na yé eyin yé yiwanna nuhe jlọ. E dọna yé dọmọ: ‘Eyin mì mọ bọ awhànfuntọ lẹ lẹdo Jelusalẹm pé, whenẹnu mì ni yọnẹn dọ vasudo etọn ko sẹpọ. Enẹwutu ojlẹ lọ niyẹn nado họ̀nsọn Jelusalẹm bo họnyi osó lẹ ji.’—Luku 21:20-22.
Nawẹ tonusisena gbedide Jesu tọn whlẹn omẹ ehelẹ gán gbọn?
Do glido, kẹdẹdile Jesu ko dọ do, awhànfuntọ lẹ wá nado gbà Jelusalẹm. Awhànfuntọ Lomu tọn lẹ lẹdo otò lọ pete. Enẹgodo na whẹwhinwhẹ́n delẹ wutu, awhànfuntọ lọ lẹ lẹkọyi whé. Suhugan mẹhe nọ nọ̀ otò lọ mẹ lẹ tọn lẹndọ nude ma na jọ ba. Enẹwutu yé gbọṣi otò yetọn mẹ. Ṣigba etẹwẹ Jesu ko dọ na yé nado wà?— Etẹwẹ hiẹ na ko wà eyin a tin to Jelusalẹm to whenẹnu?— Mẹhe yí nuhe Jesu dọ sè nugbonugbo lẹ họ̀nsọn owhé yetọn lẹ gbè bo họnyi osó lẹ ji to fie dẹn taun do Jelusalẹm.
Na owhe dopo blebu, nude ma jọ do Jelusalẹm go. To owhe awetọ mẹ, nude masọ jọ. Podọ to owhe atọ̀ntọ mẹ, nudepope masọ jọ. Mẹdelẹ sọgan ko lẹndọ nulunọ wẹ mẹhe họ̀njẹgbé sọn otò lọ mẹ lẹ. Ṣigba to owhe ẹnẹtọ mẹ, awhànfuntọ Lomunu lẹ lẹkọwa. Dile yé basi do wayi, yé sọ vọ́ Jelusalẹm lẹdo pé. Todin whenu ko fẹ́ nado họ̀ngán. Awhànfuntọ lọ lẹ và otò lọ sudo gbidigbidi. Suhugan mẹhe to otò lọ mẹ lẹ tọn wẹ kú, bọ pipòtọ lẹ yin bibẹ sọyi taidi gàntọ lẹ.
Ṣigba etẹwẹ jọ do mẹhe setonuna Jesu lẹ go?— Yé mọ whlẹngán. Yé tin to fie dẹn taun do Jelusalẹm. Enẹ zọ́n bọ nudepope ma wà yé. Tonusise basi hihọ́na yé.
Eyin a setonu, be e na basi hihọ́na hiẹ lọsu ga ya?— Mẹjitọ towe lẹ sọgan dosẹ́n na we ma nado daihun to aliho ji gbede. Etẹwutu wẹ yé dọmọ?— Na mọto de sọgan gblá we wutu wẹ. Ṣigba a sọgan lẹnnupọn to gbèdopo dọ: ‘Mọto depope ma ka ja todin nẹ. Nudepope ma na gbleawuna mi. N’nọ mọ ovi devo lẹ to aihunda to aliho ji, bọ nudepope ma gbleawuna yé gbede.’
Naegbọn a dona nọ setonu to whenuena a ma tlẹ mọ owùnu depope?
Linlẹn he suhugan mẹhe tin to Jelusalẹm lẹ tọn tindo niyẹn. To whenuena awhànfuntọ Lomu tọn lẹ lẹkọyi whé, e taidi dọ nude ma to na jọ ba. Mẹsusu wẹ pò to otò lọ mẹ. Enẹwutu yé lọsu gbọṣi e mẹ. Avase ko yin nina yé, ṣigba yé ma setonu. Taidi kọdetọn de, yé kú.
Gbọ mí ni pọ́n apajlẹ devo. Be a ko yí fọ́fi do daihun pọ́n ya?— E sọgan nọ vivi na we nado pọ́n miyọ́n lọ to whenuena a gbò fọ́fi lọ. Ṣigba fọ́fi yíyí do daihun sọgan yin owùnu de. E sọgan fiọ ohọ̀ lọ blebu, bo sọgan hù we!
Flindọ, e ma ko pé nado nọ setonu to ojlẹ delẹ mẹ poun gba. Ṣigba eyin a nọ setonu to whepoponu, enẹ na basi hihọ́na we taun. Podọ mẹnu wẹ yin mẹlọ he dọna we dọ, “Mì ovi emi, mì setonuna mẹjitọ mìtọn lẹ”?— Jiwheyẹwhe lọsu wẹ. Podọ flindọ, e yiwanna we wẹ zọ́n bọ e do dọmọ.
Todin, hia wefọ delẹ he do nujọnu-yinyin tonusise tọn hia: Howhinwhẹn lẹ 23:22; Yẹwhehodọtọ 12:13; Isaia 48:17, 18 po Kọlọsinu lẹ 3:20 po.