Mì Yin Mẹdiọadana to Ayiha mẹ Bosọ Tindo Nukunnumọjẹnumẹ to Ahun Mẹ
“Enẹwutu ehe wẹ yẹn dọ, bosọ to kunnude to Oklunọ mẹ, sọn dinvie yì mì sọ zinzọnlin dile Kosi devo lẹ to zìnzìn do blo.”—EFESUNU LẸ 4:17.
1. Etẹwẹ ayiha po ahún mítọn lẹ po nọ wà na mí?
AYIHA po ahún po wẹ yin awe to nugopipe lẹnpọn tọn he jiawu hugan ehe gbẹtọvi lẹ tindo lẹpo mẹ. Dile e tlẹ yindọ yè ma sọgan hia nuyiwa yétọn, yé gbọnvo to mẹdopodopo dè. Jijọ mítọn, hodidọ, walọ, numọtolanmẹ lẹ, po nuhọakuẹ-yinyin mítọn lẹ po yin nuhe nọ yin gingandego sisosiso gbọn aliho he mẹ ayiha po ahún mítọn lẹ po nọ wàzọ́n te dali.
2, 3. (a) Nawẹ Biblu yi hogbe lọ lẹ “ahún” po “ayiha” po zan gbọn? (b) Naegbọn mí dona yin ahunmẹduna dogbọn ahún po ayiha po dali?
2 To Biblu mẹ, “ahún” na paa tọn nọ dlẹnalọdo mẹwhinwhàn, numọtolanmẹ lẹ, po numọtolanmẹ hòmẹ tọn lẹ po, podọ “ayiha” nado lẹnnupọn po nugopipe lẹnpọn tọn lẹ po. Ṣogan, yé ma sọgan yin kinklan sọn yenọzo go gba. Di apajlẹ, Moṣe whàn Islaẹlivi lẹ dọmọ: “Yí i do ayiha towe mẹ, [nudọnamẹ odò tọn, “hiẹ dona vọ́ flin to ayiha towe mẹ”] dọ Oklunọ lọ ewọ wẹ Jiwheyẹwhe.” (Deutelonomi 4:39) Hlan wekantọ he to núbla do e go lẹ, Jesu dọmọ: “Etẹwutu wẹ mìwlẹ to oylan lẹn to ayiha mìtọn mẹ?”—Matiu 9:4; Malku 2:6, 7.
3 Ehe dohia dọ ayiha po ahún po tindo kanṣiṣa pẹkipẹki hẹ yenọzo. Yé nọ kọnawudopọ hẹ ode awetọ, bo nọ vọ huhlọn na yéde to whedelẹnu nado wazọ́n to kọndopọmẹ taidi nuyiwadopọtọ de, etomọṣo nọ saba hoavun hẹ yénọzo nado sọgan dugan do yede ji. (Matiu 22:37; yijlẹdo Lomunu lẹ 7:23 go.) Na whẹwhinwhẹn ehe tọn wutu, nado duale alọkẹyi Jehovah tọn, e ma yindọ mí dona tin to jide mẹ na ninọmẹ ayiha po ahún mítọn tọn po kẹdẹ gba ṣigba mí dona plọn yé nado nọ wazọ́n dopọ to kọndopọ pẹkipẹki mẹ, nado nọ dọnmẹ sọyì fidopolọ. Mí dona yin mẹdiọadana to ayiha mẹ bosọ tindo nukunnumọjẹnumẹ to ahún mẹ.—Psalm 119:34; Howhinwhẹn lẹ 3:1.
‘Aliho he Ji Akọta lẹ nọ Zinzọnlin Gbọn’
4. (a) Nawẹ Satani yinuwa do ayiha po ahún gbẹtọ lẹ tọn po ji gbọn, podọ etẹwẹ yin kọdetọn etọn?
4 Satani wẹ ogán mẹkiklọ po nuyiwadomẹji tọn po. E yọnẹn dọ nado duale anadena gbẹtọ lẹ tọn, emi dona yí ayiha po ahún yetọn lẹ do basi yanwle. Sọn bẹjẹeji whenuho gbẹtọvi tọn whenu gbọ́n, e ko to azọ́nwanu alọpa voovo yizan nado jẹ yanwle enẹ kọ̀n. Taidi kọdetọn de, “aihọn lẹpo sọ mlọnai to omẹ ylankan lọ mẹ.” (1 Johanu 5:19) Na nugbo tọn, Satani ko yinuwa po kọdetọn dagbe po do ayiha po ahún gbẹtọ aihọn mẹ tọn lẹ po ji sọmọ bọ Biblu basi zẹẹmẹ yetọn taidi “akọta jijọ gbingbannọ po bublunọ po.” (Filippinu lẹ 2:15) Apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ gigọ́ do ninọmẹ ahún po ayiha akọta jijọ gbingbannọ po bublunọ enẹ tọn po ji, podọ hógbè etọn lẹ yinuwa taidi avase de na mímẹpo to egbehe. Di apajlẹ, jaale hia Efesunu lẹ 4:17-19, bo yí i jlẹdo hógbè Paulu tọn lẹ to Lomunu lẹ 1:21-24 mẹ go.
5. Naegbọn Paulu do wlan ayinamẹ sinsinyẹn hlan Efesunu lẹ?
5 Mí sọgan yọn pinpẹn nuhewutu Paulu do kan hógbè sinsinyẹn mọnkọtọn lẹ hlan Klistiani he tin to Efesu lẹ eyin mí flindọ otò daho lọ diyín na walọ mawe fẹnnuwiwa etọn po sinṣen-bibasi etọn hlan vodun kosi lẹ tọn po. Dile etlẹ yindọ Glẹki lẹ tindo nulẹnpọntọ po tamẹnuplọnmẹtọ he diyín etọn lẹ po do sọ, e taidi dọ wepinplọn Glẹki tọn na susu gbẹtọ lẹ tọn nọ na yé nugopipe he yiaga hugan nado wà danú, podọ aṣa yetọn hunnukun na yé taun to walọ ylankan yetọn lẹ mẹ. Paulu yin ahúnmẹduna sisosiso dogọn Klistiani hatọ etọn he tin to lẹdo mọnkọtọn lẹ mẹ dali. E yọnẹn dọ suhugan yetọn wẹ yin omẹ akọta lẹ tọn dai bo ko sọ “zinzọnlin ... to hoho whenu kẹdẹdi owalọ aihọn he tọn.” Ṣigba dinvie yé ko kẹalọyi nugbo lọ. Ayiha yetọn lẹ ko yin adadiọna, podọ ahún yetọn lẹ ko tindo nukunnumọjẹnumẹ. Hugan onu lẹpo, Paulu jlo dọ yé ni “zọnlinzin dole é jẹ do na oylọ” lọ.—Efesunu lẹ 2:2; 4:1.
6. Naegbọn mí dona tindo ojlo to hogbe Paulu tọn lẹ mẹ?
6 Ninọmẹ lọ yin onu dopolọ to egbehe. Mí to gbẹ̀nọ ga to aihọn he nuhọakuẹ-yinyin etọn lẹ ko yin hinhẹn gble, he ma tindo nunọwhinnusẹ́n walọ dagbe tọn depope, po nuyiwa sinsẹ̀n lalo tọn lẹ po. Susu to mí mẹ wẹ ko nọgbẹ̀ sọgbe hẹ ninọmẹ whenu-nu aihọn ehe tọn to ojlẹ de mẹ wayì pọ́n. Mẹdevo lẹ to mí mẹ dona nọ yinuwa hẹ aihọnmẹnu lẹ egbesọegbesọ. Delẹ nọ nọ whédo lẹ mẹ fie gbigbọ aihọnmẹ tọn gbayipe te talala. Enẹwutu, onu niyaniya tọn de wẹ e yin, dọ mí ni mọnukunnujẹ zẹẹmẹ hógbè Paulu tọn lẹ mẹ bo mọaleyi sọn ayinamẹ etọn lẹ mẹ.
Ayiha Ovọ́ po ehe Dozinvlu lẹ Po
7. Etẹ dọ wẹ Paulu te gbọn hogbe lọ “to ovọ́ ayiha yetọn tọn mẹ” dali?
7 Nado na godonọnamẹ he lodo hlan mẹwhinwhan etọn dọ Klistiani lẹ ma gbẹsọ nọ “zinzọnlin dile Kosi devo lẹ to zìnzìn do” gba, jẹnukọn whẹ Paulu donù “ovọ́ ayiha yetọn tọn” go (Efesunu lẹ 4:17) Etẹwẹ enẹ zẹẹmẹdo? Hógbè lọ heyin lẹdiọdogbedevomẹ do “ovọ́,” sọgbe hẹ The Anchor Bible, “bẹ́ ovọ́-yinyin, vivomẹninọ, mayọn-na-yizan, nululunọ, lẹndai matindonọ, po flumẹjijẹ po hẹn.” Gbọnmọ dali, Paulu to didohia dọ gbigbayipe po gigo aihọn Glẹki po Lomunu lẹ tọn po sọgan ko sọawuhia taidi nuhe dọnmẹdogo de ṣigba wezunhinhọn to godo na yé na nugbo tọn yin ovọ́, nululu, po lẹndai matindo de po poun. Mẹhe nọ ze ayiha yetọn do nado diyín po gigo po ji lẹ ma na tindo kọdetọn dagbe depope ṣigba flumẹjijẹ po winyan po. Nunọwhinnusẹ́n ehe yin onu dopolọ po aihọn egbezangbe tọn po.
8. To aliho tẹ mẹ wẹ vivẹnudido aihọn tọn lẹ yin ovọ́ te?
8 Aihọn tindo nuyọnẹntọ po weyọnẹntọ gboogbo etọn lẹ po hlan mẹhe gbẹtọ lẹ nọ pọnhlan na gblọndo lẹ do kanbiọ he yin titengbe ehelẹ taidi bẹjẹeji po lẹndai ogbẹ̀ tọn po gọna lẹndai gbẹtọvi lẹ tọn. Ṣigba wuntuntun po anademẹ tẹ po wẹ yé tindo nado namẹ? Yise matindo to tintin Jiwheyẹwhe tọn mẹ, yise dọ nudepope ma sọgan yin yinyọnẹn dogbọn Jiwheyẹwhe dali, onu lẹ tin yededenu tọn, po sọha susu linlẹn po tamẹnuplọnmẹ bẹwlu tọn he diọnukunsọ yenọzo devo lẹ po he ma yin nukunnumọjẹnumẹ ba adavo aṣa lẹ po otangblo hoho whenu tọn lẹ po. Susu yanwle aihọn tọn lẹ sọawuhia nado ze pekọ po wadotana po donukọnnamẹ jẹ oba de mẹ. Gbẹtọ lẹ nọ dọho dogbọn kọdetọn dagbe po wadotana mimọyí dali to lẹnunnuyọnẹn, yẹdide, ohunhiho, aihundida lanmẹyiya tọn lẹ, tonudidọ lẹ, po mọ mọ po sọyì mẹ. Yé nọ dugbẹ̀ zẹjlẹgo to ojlẹ gigonọ whenugli tọn yetọn lẹ whenu. Mahopọnna enẹ, kandai whenuho whemẹwhemẹ tọn gọna kandai owe egbehe tọn lẹ gọ́ po gbẹtọ asuka hohowhenu tọn he yè ko wọnji e go lẹ po. Ehe lẹpo ma yin nudepope do hugan ovọ́-yinyin, vivomẹninọ, mayọn-na-yizan, nulu, lẹndai matindo po flumẹjijẹ po gba.
9. Yanwle ovọ́ tẹlẹ wẹ mẹsusu nọ lẹ hlan?
9 To nukunnumọjẹ ovọ́-yinyin vivẹnudido mọnkọ lẹ tọn mẹ, mẹsusu nọ lẹhlan yanwle agbasanu lẹ dindin tọn kọ̀n—yèdọ akuẹ bibẹpli po adọkunnu lẹ tintindo po—bo nọ hẹn afọdona onu ehelẹ zun yanwle yetọn to gbẹ̀mẹ. Yé tindo nujikudo dọ ayajẹ nọ wà sọn adọkun, nutindo lẹ, po pekọ dindin po mẹ. E ma yindọ yé nọ ze ayiha yetọn lẹ do e ji kẹdẹ wẹ gba ṣigba nọ tindo ojlo nado yí onu lẹpo do sanvọ—yedọ agbasalilo, whẹndo, etlẹ yin ayihamẹdawhẹnamẹnu lọsu ga. Etẹwẹ yin kọdetọn etọn? Kakati nado hẹn ẹn di, yé ko “yí homẹgble susu do sọwhán yéde.” (1 Timoti 6:10) Abajọ Paulu do na avase Klistiani hatọ etọn lẹ nado doalọtena zọnlinzinzin dile akọta lẹ nọ basi do na ovọ́-yinyin aliho lẹnpọn alọpa enẹ tọn wutu.
10. Nawẹ omẹ aihọn tọn lẹ tin to “zinvlu mẹ to apọnmẹ” gbọn?
10 Nado dohia dọ aihọn lọ ma tindo nudepope he yè sọgan whanwuna kavi tlẹ hodo apajlẹ etọn, Paulu dọ bọdego dọmọ “yé tin to zinvlu mẹ to apọnmẹ.” (Efesunu lẹ 4:18, NW) Na nugbo tọn, aihọn lọ tindo nuyọnẹntọ po omẹ wuntuntunnọ lẹ po to dibla yin to aliho vivẹnudido tọn lẹpo mẹ. Ṣogan, Paulu dọ dọ yé tin to zinzlu mẹ to apọnmẹ. Etẹwutu? Ayidonugo etọn lẹ mayin dogbọn azọ́n yinyọnẹn ganji kavi nugopipe apọnmẹ tọn yetọn lẹ dali gba. Hógbè lọ “ayiha” sọgan sọ dlẹnalọdo dodonu nugopipe nukunmọjẹnumẹ jọwamọ gbẹtọvi lẹ tọn, fie nukunnumọjẹnumẹ peve do, yèdọ gbẹtọ homẹ tọn lọ. Yé tin to zinvlu mẹ na yé ma tindo hinhọ́n anademẹ tọn kavi lẹnpọn he nọ deanana vivẹnudido yetọn lẹ tọn gba. Ehe sọgan yin mimọ to dagbe po oylan po he tin to lẹnpọn bẹwlunọ yetọn tọn mẹ. Gbẹtọ lẹ sọgan lẹndọ lẹnpọn whẹdida matindo, onu lẹpo yin alọkẹyi egbehe tọn yin nukunhunhun, ṣigba na nugbo tọn lẹnpọn he dozinvlu de wẹ e yin, sọgbe hẹ Paulu. To gbigbọ liho, yé to samu pe to zinvlu gọ̀ngọ̀n mẹ.—Job 12:25; 17:12; Isaia 5:20; 59:6-10; 60:2; yijlẹdo Efesunu lẹ 1:17, 18 go.
11. Etẹwẹ nọ hẹn zinvlu apọnmẹ tọn wá to aihọn mẹ?
11 Naegbọn e do yin dọ gbẹtọ lẹ sọgan yin nuyọnẹntọ, yedọ tlẹ tindo wuntuntun, to onu susu lẹ mẹ ṣogan bosọ tin to zinvlu gbigbọ tọn mẹ? To 2 Kọlintinu lẹ 4:4 mẹ, Paulu na mí gblọndo lọ dọmọ: “Mẹhe mẹ yẹwhe owhenu he tọn ko tọ́nnukunna nuyọnẹn omẹ he ma yise lẹ tọn, na hinhọ́n wẹndagbe gigonọ Klisti tọn tọn, mẹhe yin apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn, ma na do họ́nwun hlan yé.” Lehe e yin dona họakuẹ de do sọ dọ mẹhe kẹalọyi wẹndagbe gigonọ lẹ ko lẹzun mẹhe yin adadiọna to ayihamẹ bosọ tindo nukunnumọjẹnumẹ to ahún mẹ!
Ahún Wunvinọ po ehe Sinyẹn lẹ Po
12. To aliho tẹ mẹ wẹ aihọn lọ “zùn akọdevo sọn ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn mẹ” te?
12 Nado gọalọna mí yinukọn dogọ nado mọ nuhewutu mí dona yin mẹdiọadana to ayiha mẹ bosọ tindo nukunnumọjẹnumẹ to ahún mẹ, Paulu lẹ́ ayidonugo mítọn hlan nugbo lọ dọ aliho aihọn tọn yin hinhẹn “zùn akọdevo sọn ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn mẹ.” (Efesunu lẹ 4:18) E ma yindọ gbẹtọ lẹ ma sọ tindo yise to Jiwheyẹwhe mẹ kavi dọ yé ko lẹzun mẹhe ma tindo yẹwhe depope ma wẹ gba. Linlinwe kantọ dopo basi zẹẹmẹ etọn dole: “Kakati nado yin mẹhe ma tindo yẹwhe, mì gbọ mí ni wleawuna hogbe yọyọ de: mẹhe ma tindo yise to Jiwheyẹwhe mẹ sọmọ. Mẹhe ma tindo yise to Jiwheyẹwhe mẹ lẹ jlo nado yin pipa na yise tintindo to Yẹwhe lẹ mẹ wutu to whenuena e yindọ yé to aliho dopolọ mẹ sẹ Ewọ do do apotin de mẹ, bo nọ de Ewọ tọ́n kiki to Sẹgbe afọnnu kẹdẹ bo nọ glọnali na Ẹn ma nado tindo nuyiwa do pọndohlan aihọn tonudidọ yetọn tọn lẹ ji kavi gbẹ̀zan mẹdetiti tọn yetọn ji to azan osẹ lọ tọn devo lẹ whenu. [Yé] tindo yise to Jiwheyẹwhe mẹ mọmọ poun ṣigba yé ma lẹnnupọn dọ E tindo onu susu nado dọ dogbọn ogbẹ́ egbezangbe tọn dali gba.” To wekanhlanmẹ etọn hlan Lomunu lẹ mẹ Paulu dọ ẹ to aliho ehe mẹ dọmọ: “[Dile etlẹ yindọ] yé yọ́n Jiwheyẹwhe, yé ma pagigona ẹn di Jiwheyẹwhe gba, yé ma sọ dopẹ́ [nẹẹ].” (Lomunu lẹ 1:21) Mí nọ mọ gbẹtọ lẹ egbesọegbesọ he nọ to yìgọyìgọ basi matin oyọnẹn depope dogbọn Jiwheyẹwhe dali. Na nugbo tọn, yé ma nọ doyẹyigona kavi dopẹ́ na ẹn gba.
13. Etẹwẹ “ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn” zẹẹmẹdo?
13 Hógbè lọ “ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn” yin nuhe gọna zẹẹmẹ de. E sọ do lehe zinvlu gbigbọ tọn po apọnmẹ tọn po hẹn nuhọakuẹ-yinyin lẹnpọn gbẹtọ lẹ tọn flu hia yinukọn dogọ. Hogbe Glẹki tọn lọ heyin lilẹdogbedevomẹ taidi “ogbẹ̀” tofi ma yin biʹos (sọn ehe mẹ hogbe lẹ taidi “oplọn nutẹgbẹ̀ lẹ tọn,” “kandai whenuho gbẹ̀zan mẹde tọn”), he zẹẹmẹdo wunmẹ ogbẹ̀ tọn, kavi ninọmẹ ogbẹ̀ tọn gba. Kakatimọ, zo·eʹ wẹ e yin (sọn ehe mẹ hogbe lẹ taidi “kanlin pọntẹn,” “oplọn kanlin lẹ tọn”) wá sọn. E zẹẹmẹdo “ogbẹ̀ taidi nunọwhinnusẹ́n de, ogbẹ̀ to oba he yiaga hugan pete mẹ, ogbẹ̀ dile Jiwheyẹwhe tindo e do. . . . Sọn ogbẹ̀ alọpa ehe go wẹ gbẹtọ lẹ ko lẹzun mẹhe klan yede dovo mlẹnmlẹn na kọdetọn ylando mẹ jijẹ Adam tọn wutu,” sọgbe hẹ Vine’s Expository Dictionary of Old and New Testament Words. Gbọnmọ dali, Paulu to didọna mí dọ zinvlu apọnmẹ tọn po gbigbọ mẹ tọn po ma ko plan aihọnmẹnu lẹ jẹ wantuntun kọ̀n to agbasalanmẹ kẹdẹ gba ṣigba ko sọ klan yé dovo sọn todido ogbẹ̀ madopodo tọn he Jiwheyẹwhe tindo to sẹdotẹnmẹ kọ̀n ga. (Galatianu lẹ 6:8) Naegbọn e do yin mọ? Paulu zindonukọn nado dọ whẹwhinwhẹn lọ lẹ na mí.
14. Whẹwhinwhẹn dopo tẹ wutu wẹ aihọn lọ do klan ede dovo sọn ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn go?
14 Jẹnukọn whẹ, e dọ dọ e yin “na mayọnẹn he tin to yé homẹ tọn wutu.” (Efesunu lẹ 4:18) Hogbe lọ “he tin to yé homẹ” zinnudeji dọ mayọnẹn lọ ma yin na nuhudo tẹnvonamẹ ma tindo tọn wutu gba ṣigba nado yí ojlo do gbẹ́ oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn dai wutu wẹ. Zẹẹmẹ bibasi devo hogbe ehe tọn lẹ yin: “gbigbẹ nado yọ́n Jiwheyẹwhe to jọwamọ liho yetọn” (The Anchor Bible); “matin oyọnẹn na yé ko sú ahún yetọn lẹ do e wutu” (Bible de Jérusalem). Na yé gbẹdai, kavi de sọn ojlo mẹ wá do gbẹ́, oyọnẹn he pegan Jiwheyẹwhe tọn dai wutu, yé ma tindo dodonu depope nado duale ogbẹ̀ alọpa he Jehovah tindo to sẹdotẹnmẹ na mẹhe tindo yise to Visunnu etọn mẹ gba, mẹhe dọmọ: “Podọ ehe wẹ ogbẹ̀ madopodo, dọ yé ni yọ́n hiẹ ṣokẹdẹ Jiwheyẹwhe nugbo, podọ ewọ mẹhe hiẹ dohlan, yèdọ Jesu Klisti.”—Johanu 17:3; 1 Timoti 6:19.
15. Etẹwẹ nọ yidogọna kinklandovo aihọn ehe tọn sọn ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn go?
15 Whẹwhinwhẹn devo he wutu aihọn lọ to pọmẹ do klandovo sọn ogbẹ̀ he yin Jiwheyẹwhe tọn go, sọgbe hẹ Paulu, wẹ yin “na sinsinyẹn ayiha yetọn tọn wutu.” (Efesunu lẹ 4:18) “Sinsinyẹn” tofi na paa tọn zẹẹmẹdo nuhe sinyẹn de, taidi dọ ayú titli de ṣinyọn ẹn nkọtọn. Mímẹpo yọn lehe ayú he tli talala de nọ bẹjẹeji gbọn. Ayú lọ to tintan whenu sọgan ko yin nuhe fẹlẹ bo dona yin nuyiwa hẹ dẹdẹ, ṣigba eyin e yin hùnhùn do nuvo hlan yozo alọpa de kavi yin dindọn gbọn nude go mapote, e nọ sinyẹn bo nọ tli, bo na lẹzun ayú titli de. E ma nọ tindo numọtolanmẹ awuvẹ tọn ba. Mọdopolọ, gbẹtọ lẹ ma nọ yin jìjì po ahún he sinyẹn kavi he tliji de po he nọ hẹn yé zun numọtolanmẹ matindotọ́ hlan Jiwheyẹwhe to jọwamọ liho gba. Ṣigba na mí to gbẹ̀nọ to aihọn de mẹ bo yin hùnhùn do nuvo hlan gbigbọ etọn wutu, e ma nọ yí whenu dindẹn na ahún nido lẹzun nuhe tliji kavi sinyẹn eyin e ma yin hihọ́ basina gba. Enẹwutu wẹ Paulu do na avase omẹ dọmọ: “Mì payi mìde go ... na mẹdepope mìtọn nikaa hẹn ayiha etọn sinyẹn gbọn oklọ ylando tọn dali.” (Heblu lẹ 3:7-13; Psalm 95:8-10) Enẹwutu, lehe e yin onu niyaniya tọn, dọ mí ni gbọṣi ninọmẹ mẹdiọadana tọn mẹ to ayiha mẹ bosọ tindo nukunnumojẹnumẹ to ahún mẹ do sọ!
“Ayiha Yetọn Jẹglo”
16. Etẹwẹ yin kọdetọn lọ na zinvlu apọnmẹ tọn po klandovo aihọn lọ tọn po sọn ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn go?
16 Kọdetọn zinvlu po klandovo mọnkọtọn po yin bladopọ basina gbọn hogbe Paulu tọn he bọdego dali dọmọ: “Yé mẹhe ayiha yetọn jẹglo, bọ yé sọ yí yéde na wantúntún, nado nọ yí nukunkẹn do wàzọ́n mawé tọn, po wọnkuku po.” (Efesunu lẹ 4:19) Hogbe lọ “yé mẹhe ayiha yetọn jẹglo” na paa tọn zẹẹmẹdo “ye mẹhe ko doalọtena awuvẹ numọtolanmẹ tọn tintindo,” yedọ awuvẹ walọ dagbe tọn. Mọwẹ titli ahún de tọn nọ sọawuhia do niyẹn. To afọdopolọji he e doalọte nado tindo numọtolanmẹ awufiẹsa ayihamẹdawhẹnamẹnu tọn po lẹnpọn nado dogbe to Jiwheyẹwhe nukọn tọn po, nudepope ma sọgan doalọtena ẹn ba gba. Gbọnmọ dali, Paulu dọ dọ “yé sọ yí yéde” na wantúntún po mawe po. Afọdide he yè yọnẹn gan-an do zé, sọn ojlo mẹ wá de wẹ e yin. “Wantúntún,” dile e yin yiyizan do to Biblu mẹ, nọtena nuyiwa jintli tọn de, walọyizan winyan matindo tọn, mahopọnna osẹ́n po gbedide po. Mọdopolọ, “mawe alọpa lẹpo” (NW) bẹ e ma yin kiki fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn lẹ kẹdẹ hẹn gba ṣigba onu ylankan he nọ yin bibasi to yínkọ sinsẹ̀n tọn mẹ lẹ ga, taidi nuwiwa yẹwhenọ lẹ tọn po avọ́sinsan he nọ yin bibasi to tẹmpli Diana yẹwhe yọnnu Glẹki tọn mẹ to Efesu, ehe wehiatọ Paulu tọn lẹ jẹakọ hẹ ganji.—Owalọ lẹ 19:27, 35.
17. Naegbọn Paulu do dọ dọ mẹhe ayiha yetọn jẹglo lẹ nọ wà ylando po “nukunkẹn” po?
17 Taidi pipeve matin alọhẹndotenamẹ to wantúntún po mawe alọpa lẹpo po mẹ yin nuhe ma ylan sọmọ nkọ, Paulu yidogọ dọ omẹ mọnkọtọn lẹ nọ yinuwa po “nukunkẹn” po. Eyin mẹhe gbẹsọ tindo lẹnpọn walọ dagbe tọn jẹ oba de mẹ lẹ jẹ ylando de mẹ, e whè gbau yé nọ tindo numọtolanmẹ awubla tọn bo nọ dovivẹnu vẹkuvẹku ma nado vọ onu dopolọ basi. Ṣigba “yé mẹhe ayiha yetọn ko jẹglo” lẹ nọ wà ylando po “nukunkẹn” po (“bosọ nọ vọ biọ dogọ,” The Anchor Bible). Yé yí zohunhun do biọ doyìyì pete mẹ kakajẹ whenuena yé tlọ biọ walọ aovi tọn mẹ mlẹnmlẹn—bo pọ́n ẹn hlan taidi nuhe sọgbe. Lehe e nọtena yẹdide “ojlo Kosi lẹ tọn” to pipe mẹ do sọ!—1 Pita 4:3, 4.
18. Nado basi bladopọ etọn, yẹdide alọpa tẹwẹ Paul zedonukọnnamẹ gando ninọmẹ apọ̀n mẹ po gbigbọmẹ aihọn lọ tọn po go?
18 To wefọ atọ̀n poun mẹ, yèdọ to Efesunu lẹ 4:17-19 mẹ, Paulu gbọnmọ dali do hungona ninọmẹ nugbo aihọn tọn to walọyizan po gbigbọ po liho. E dohia dọ linlẹn lẹ po nuplọnmẹ he yiaga lẹ po gbọn nulẹnpọntọ aihọn tọn lẹ po yanwle mapote adọkunnu po pekọ tọn lẹ po dali yin ovọ́ po ovọ́ po. E hẹn ẹn họnwun hezeheze dọ na zinvlu apọnmẹ tọn po gbigbọmẹ tọn po wutu, aihọn lọ tin to ogbọ̀n walọ mawe tọn de mẹ, bo to titlọ do odò tẹgbẹ. To agọgbọnẹnmẹ, na wunvi heyin finfọ́ndote gbọn mẹdetiti dali po sinsinyẹn ayiha tọn po wutu, aihọn lọ ko lẹzun nuhe gbọn todido matindo dali do klan sọn ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn kọ̀n. Po jide po, mí tindo whẹwhinwhẹn dagbe lẹ ma nado to zọnlinzin zọnmi kẹdẹdile akọta lẹ to zọnlinzin do!
19. Kanbiọ titengbe tẹlẹ wẹ dona yin dogbapọnna?
19 To whenuena e yindọ zinvlu he tin to ayiha po ahún po mẹ wẹ hẹn aihọn nado lẹzun nuhe klan sọn Jehovah Jiwheyẹwhe go, nawẹ mí sọgan de zinvlu he tin to ayiha po ahún mítọn lẹ po mẹ sẹ gbọn? Mọwẹ, etẹwẹ mí dona basi na mí nido sọgan to nukọnzindo nado to zọnlinzin taidi ovi hinhọ́n tọn lẹ bo gbẹsọ tindo alọkẹyi Jiwheyẹwhe tọn? Ehe na yin dogbapọnna to hosọ he bọdego mẹ. (Pọ́n w-F 1/3/93, weda 8.)
Be Hiẹ Sọgan Basi Zẹẹmẹ Ya?
◻ Etẹwẹ dọ̀n ayinamẹ sinsinyẹn Paulu tọn wá to Efesunu lẹ 4:17-19 mẹ?
◻ Naegbọn aliho aihọn tọn lẹ do yin ovọ́ bosọ tin to zinvlu mẹ?
◻ Etẹwẹ hogbe lọ “zùn akọdevo sọn ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn mẹ” zẹẹmẹdo?
◻ Etẹwẹ yin kọdetọn ayiha he dozinvlu tọn po ahún sinsinyẹn de tọn po?
[Yẹdide to weda 9]
fesu diyín na walọ mawe fẹnnuwiwa etọn po sinsẹn-bibasi etọn hlan boṣiọ po
1. Lomunu avunhotọ he diyín de to Efesunu
2. Vasudo tẹmpli yẹwhe yọnnu Diana tọn lẹ
3. Aihundatẹn to Efesunu
4. Yẹwhe yọnnu Diana Efesunu tọn, yẹwhe yọnnu sinsẹ́nnọ
[Yẹdide to weda 10]
Oyọnẹn tẹwẹ nukunmọnu aihọn tọn lẹ tindo nado namẹ?
Nero
[Asisa Yẹdide tọn]
Musei Capitolini, Roma