“Mì Nọ Zinzọnlin Kẹdẹdi Ovi Hinhọ́n Tọn Lẹ”
“Na mì ni sọ zé gbẹtọ yọyọ lọ dogo, mẹhe yé da to dodo mẹ di apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn, podọ to jijọ wiwe nugbo tọn mẹ.”—EFESUNU LE 4:24.
1. Po etẹ po wẹ sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ nọ yin didona? Podọ etẹwutu?
JEHOVAH JIWHEYẸWHE wẹ “Otọ́ hinhọ́n lẹ tọn,” podọ “zinvlu depope ma tin to ewọ mẹ lala.” (Jakobu 1:17; 1 Johanu 1:5) Visunnu etọn, Jesu Klisti, dọ dogbọn ede dali dọmọ: “Yẹn wẹ hinhọ́n aihọn tọn; mẹhe hodo mi ma na zinzọnlin zinvlu mẹ, ṣigba e na tindo hinhọ́n ogbẹ̀ tọn.” (Johanu 8:12) Sinsẹ̀n-basitọ nugbo Jehovah tọn lẹ, yedọ hodotọ Visunnu etọn tọn lẹ, gbọnmọ dali yin didona po nukunnumọjẹnumẹ—wuntuntun tọn, walọ dagbe tọn, po gbigbọmẹ tọn po—podọ yé to “wunhọ́n ... di hinhọ́n to aihọn mẹ.”—Filippinu lẹ 2:15.
2. Dọdai vogbigbọn tọn tẹ wẹ yin didọ to devizọnwatọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ po aihọn lọ po ṣẹnṣẹn?
2 Na whenu dindẹn die wayì, yẹwhegan Isaia yin gbigbọdo nado dọdai vogbingbọn ehe tọn dọmọ: “Na dayi e go, zinvlu ṣinyọn aigba ji, zinvlu gọ̀ngọ̀n ṣinyọn gbẹtọ lẹ: ṣigba Oklunọ na fọ́n to oji we, yè na sọ mọ gigo etọn to ogo we.” Na nugbo tọn, gbẹtọvi lẹpo he jẹla sọn Jiwheyẹwhe de yin hodọ dego taidi yinyin mẹhe tin to huhlọn po nuyiwadomẹji “nukọntọ zinvlu aihọn he tọn lẹ” tọn glọ.—Isaia 60:2; Efesunu lẹ 6:12.
3. Na whẹwhinwhẹn tẹ wutu wẹ mí do tindo ojlo vẹkuvẹku to ayinamẹ he wá do ganmẹ Paulu tọn mẹ?
3 E dùahunmẹna apọsteli Paulu talala dọ Klistiani hatọ etọn lẹ ni nọ kada na zinvlu mọnkọtọn. E dotuhomẹnamẹ dọ yé “sọ zinzọnlin dile Kosi devo lẹ to zìnzìn do blo” ṣigba dọ yé ni “nọ zinzọnlin kẹdẹdi ovi hinhọ́n tọn lẹ.” (Efesunu lẹ 4:17; 5:8) E sọ basi zẹẹmẹ lehe yé sọgan tindo kọdetọn dagbe to ehe wiwà mẹ do. To egbehe, zinvlu gọ̀ngọ̀n po aslọ he ṣinyọn akọta lẹ po ko tli dogọ talala. Aihọn lọ ko tlọ sisosiso biọ gbakija walọ dagbe po gbigbọmẹ tọn po mẹ. Sinsẹ̀n-basitọ Jehovah tọn lẹ tindo awhàn dabla he klo taun de nado fùn. Enẹwutu, mí tindo ojlo vẹkuvẹku to nuhe Paulu tindo nado dọ mẹ.
Plọ́nnu Dogbọn Klisti Dali
4. Etẹwẹ Paulu tindo to ayiha mẹ to whenuena e dọmọ: “Yè ma yí Klisti do plọn mì do mọ gba”?
4 To zẹẹmẹ bibasi do yanwle ovọ́ lẹ po mawe aihọn ehe tọn po ji godo, apọsteli Paulu lẹ́ ayidonugo etọn hlan Klistiani hatọ etọn he tin to Efesu lẹ. (Jaale hia Efesunu lẹ 4:20, 21.) Paulu zan nudi owhe atọ̀n bo to yẹwhehodọ bo to mẹplọn to otò enẹ mẹ, podọ e dona ko jẹakọ hẹ mẹsusu to agun lọ mẹ. (Owalọ lẹ 20:31-35) Gbọnmọ dali, to whenuena e dọmọ, “yè ma yí Klisti do plọ́n mì do mọ gba,” e to oyọnẹn ede titi tọn dohia dọ Klistiani Efesu tọn lẹ ma mọ oplọn mẹdekannujẹ tọn yí, he ma tindo huhlọn nugbo lọ tọn he nọgodona wunmẹ ylando sinsinyẹn he ewọ ko basi zẹẹmẹ etọn to wefọ 17 jẹ 20 mẹ gba. E yọnẹn dọ yé ko yin pinplọn aliho gbẹzan tọn nugbo Klistiani tọn ganji po gbesisọ po dile eyin apajlẹ etọn zedai gbọn Jesu Klisti dali do. Na whẹwhinhẹn enẹ tọn wutu, yé ma sọ nọ zinzọnlin to zinvlu mẹ dile akọta lẹ nọ wà do bà, ṣigba yé yin ovi hinhọ́n tọn lẹ.
5. Vogbingbọn tẹwẹ tin to tintin to nugbo lọ mẹ to nukunta po tintindo nugbo lọ to míde mẹ po ṣẹnṣẹn?
5 To whelọnu lò, lehe e yin nujọnu, nado ‘plọnnu dogbọn Klisti dali’ to ninọmẹ he jẹ mẹ do sọ! Be aliho agọ̀ lẹ tin nado plọnnu dogbọn Klisti lọ dali wẹ? Na nugbo tọn, mọwẹ. Jẹnukọn, to Efesunu lẹ 4:14 mẹ, Paulu ko gbẹnuna mẹmẹsunnu lọ lẹ dọmọ: “Mì ma yin yọpọ ba, he yè na nọ doyìgọyìgọna, bọ yè na nọ yí jẹhọn oplọ́n tọn lẹpo do nọ hẹn danpé, gbọn oklọ gbẹtọ tọn dali, po nuyọnẹn bublu tọn po, gbọn ehe mẹ yé nọ tọwù do nuglọ na oklọ.” Po whẹjijọ po mẹdelẹ tin he ko plọ́nnu dogbọn Klisti dali ṣigba he gbẹsọ to zọnlinzin to aliho aihọn tọn lẹ mẹ bo tlẹ nọ tẹnpọn nado diọ linlẹn na mẹdevo lẹ nado wàmọ. Be ehe do owù tintin to nugbo lọ mẹ poun hia mí, dile mẹdelẹ nọ yí hogbe lọ zan, to vogbingbọnmẹ na tintindo nugbo lọ to míde mẹ ya? To azán Paulu tọn gbè mẹhe tindo kiki nukunnumọjẹnumẹ vude lẹ yawu yin dindọ̀n sọyì po awubibọ po gbọn mẹdevo lẹ dali, podọ onu dopolọ yin nugbo to egbehe. Nado hẹnalọdotena ehe, Paulu zindonukọn nado dọ dọ Efesunu lẹ tindo nuhudo nado ‘ko segbe Klisti tọn podọ nado ko yin pinplọ́n gbọn Jesu dali.’—Efesunu lẹ 4:21.
6. Nawẹ mí sọgan plọnnu, sè, bo yin pinplọn gbọn Klisti dali to egbehe gbọn?
6 Hogbe lọ lẹ “nado plọ́nnu,” “nado segbe,” podọ “nado yin pinplọ́n” he yin yiyizan gbọn Paulu dali popolẹpo nọtena aliho nupinplọn po nuplọnmẹ po, taidi to wehọ de mẹ. Nugbo wẹ dọ, mí ma sọgan sè, plọnnu sọn e mẹ, kavi yin pinplọn tọlọlọ gbọn Jesu lọsu dali to egbehe gba. Ṣigba e to anadena ajọjijla mẹpinplọn Biblu tọn lẹdo aihọn pé de gbọn yizan “afanumẹ nugbonọ, nuyọnẹntọ” etọn dali. (Matiu 24:45-47; 28:19, 20) Mí sọgan ‘plọnnu dogbọn Klisti dali” ganji po gbesisọ po eyin mí nọ dù núdùdù gbigbọmẹ tọn he nọ yin awuwlena gbọn hagbẹ́ afanumẹ lọ tọn dali to gbesisọ mẹ, bo nọ plọn ẹn ganji vlavo na mẹdetiti kavi to agun de mẹ, lẹnnupọn do e ji, bo yí nuhe mí plọn do yizan mẹ. Mì gbọ na mí ni hẹn ẹn diun dọ mí zan nuwleawudai lẹpo to gigọmẹ na mí nido sọgan dọ po nugbonọ-yinyin po dọ mí “ko segbe etọn nugbo, bo yé ko sọ plọ́n mí sọn e de.”
7. Nujọnu-yinyin tẹwẹ sọgan yin mimọ to hogbe Paulu tọn lẹ mẹ heyin, “nugbo lọ yin to Jesu mẹ”?
7 Nuhe fọ́njlodotenamẹ wẹ e yin dọ to Efesunu lẹ 4:21 mẹ, to nuzindo aliho nupinplọ́n tọn ji godo, Paulu yidogọ dọmọ: “Kẹdẹdile nugbo lọ yin to Jesu mẹ.” Zẹẹmẹbasitọ Biblu tọn delẹ dọ̀n ayidonugo hlan nugbo lọ dọ Paulu ma nọ yawu yí yinkọ mẹdetiti tọn lọ Jesu zan gbọn ede dali to wekinkan etọn lẹ mẹ gba. Na nugbo tọn, ehe wẹ yin kiki awusọhia dopo akan lọ heyin yizan mọnkọtọn to wekanhlanmẹ lọ hlan Efesunu lẹ mẹ. Be zẹẹmẹ vonọtaun depope tin hlan ehe ya? Vlavo Paulu to ayidonugo dọ̀n hlan apajlẹ he yin zizedai gbọn Jesu dali taidi gbẹtọ de ji. Flin dọ Jesu dọ gando ede go whedenu wayì dọmọ: “Yẹn wẹ aliho lọ, nugbo, po ogbẹ̀ po.” (Johanu 14:6; Kọlọsinu lẹ 2:3) Jesu dọmọ: “Yẹn wẹ ... nugbo” lọ na e ma dọho bo plọn ẹn omẹ poun gba ṣigba nọgbẹ̀ sọgbe hẹ ẹ bo yí ì zan. Mọwẹ, sinsẹ̀n Klistiani tọn nugbo ma yin linlẹn de poun gba ṣigba aliho gbẹ̀zan tọn de wẹ. Nado “yí Klisti do plọ́n” míde bẹ pinplọ́n nado hodo apajlẹ etọn to gbẹninọ sọgbe hẹ nugbo lọ mẹ. Be hiẹ nọ zan gbẹzan towe nado hodo apajlẹ Jesu tọn ya? Be hiẹ nọ hodo afọdomẹ etọn lẹ pẹkipẹki to egbesọegbesọ ya? Kiki gbọnmọ wiwa dali wẹ mí do sọgan to zọnlinzin taidi ovi hinhọ́n tọn lẹ.
“Klọ́n Gbẹtọ Hoho lọ do Apadopo”
8. Apajlẹ tẹwẹ Paulu yizan to Efesunu lẹ 4:22, 24 mẹ, podọ etẹwutu wẹ e do jẹ?
8 Nado do lehe mí sọgan “yí Klisti do plọn” míde po kọdetọn dagbe po bosọ zinzọnlin taidi ovi hinhọ́n tọn lẹ do hia, Paulu zindonukọn nado dọ, to Efesunu lẹ 4:22-24 mẹ, dọ afọdide voovo atọ̀n wẹ tin he mí dona hodo. Tintan to ehelẹ mẹ wẹ yin: “Dọ mì ni klọn do apadopodo owalọ ogbẹ̀ mìtọn hóhó tọn, gbẹtọ lọ, he ko gblezọn kẹdẹdi wantuntun he gọ́ na oklọ.” (Efesunu lẹ 4:22) Hogbe lọ “klọn do apadopo” (“klọ́n dlan,” Kingdom Interlinear) bo “zé dogo” (wefọ 24) nọtena yẹdenanu apọnmẹ tọn heyin kinklọn do apadopo po zizé dogo awù de tọn po. Ehe yin hogbe yẹdenanu tọn he Paulu nọ saba yizan, podọ e yin kọdetọn dagbe tọn de. (Lomunu lẹ 13:12, 14; Efesunu lẹ 6:11-17; Kọlọsinu lẹ 3:8-12; 1 Tẹsalonikanu lẹ 5:8) To whenuena awù mítọn lẹ kudiho kavi onu de kọ̀ndego, taidi to nududu de whenu, mí nọ yí dotẹnmẹ tintan he mí tindo zan nado yawu diọ ẹ. Mọdopolọ be mí ma dona tin to lẹnpọnmẹ dogbọn hinhẹn ninọmẹ gbigbọmẹ mítọn tọn depope kudiho ya?
9. To aliho tẹ mẹ wẹ mẹde nọ klọn gbẹtọ hóhó lọ do apadopo gbọn?
9 To whelọnu lò, nawẹ, mẹde sọgan klọn gbẹtọ hóhó lọ do apadopo gbọn? Hogbe asú lọ “klọn do apadopo” to ogbè dowhenu tọn mẹ tin to ninọmẹ nuhe ko jọ wayì to ojlẹ dindẹn tọn mẹ. E nọ do nuyiwa de he yin yiyizan whladopo kavi whla dopo bo ma sọ yin yiyizan ba hia. Ehe dọ na mí dọ “gbẹtọ hóhó” lọ (“dawe hóhó,” Osty), to pọmẹ po “wantuntun he gọ́ na oklọ” mítọn po, dona yin kinklọn do apadopo po nuyiwa tọlọlọ po dide bibasi tọn po, to gigọ mẹ podọ mlẹnmlẹn. E ma yin nuhe dogbọn ehe dali mí sọgan voawu kavi whleawu po kọdetọn dagbe po gba. Etẹwutu wẹ?
10. Naegbọn mẹde dona yin nujikudonọ po dide go hẹntọ po to kinklọn gbẹtọ hóhó lọ do apadopo mẹ?
10 Hogbe lọ “he ko gblezọn” dohia dọ “gbẹtọ hóhó lọ” tin to nuyiwa nukọnzinzindo to aliho debọdo-dego tọn mẹ to walọ ylankan mẹ, to yìyì sọn ninọmẹ ylankan sọyì ehe ylan hugan mẹ. Na nugbo tọn, na gbigbẹ nukunnumọjẹnumẹ gbigbọmẹ tọn dai wutu, gbẹtọvi lẹpo tin to aliho aijijẹ tọn mẹ. Ehe yin kọdetọn “wantuntun he gọ na oklọ” tọn, wẹ Paulu dọ. Wantuntun agbasa tọn lẹ yin oklọ tọn na yé sọgan sọawuhia taidi nuhe ma yin awugblenamẹnu, ṣigba yé yin husudo tọn taun. (Heblu lẹ 3:13) Eyin e ma yin vivọ jlado, opodo lọ na yin masin kọndomẹgo po okú po tọn. (Lomunu lẹ 6:21; 8:13) Enẹwutu wẹ gbẹtọ hóhó lọ dona yin kinklọn do apadopo, yin kinklọn dlan po nudide nujikudo tọn po, to aliho he mẹ awù hóhó, he kudiho de nọ yin kinklọn dlan do.
“Gbigbọ Ayiha Tọn” Yọyọ De
11. Fie wẹ hinhẹn jẹ yọyọ gbigbọmẹ tọn dona bẹjẹeji sọn?
11 Mẹde he tọ́n sọn ogbọ̀n de mẹ ma tindo nuhudo kiki nado klọn avọ̀ he kudiho etọn lẹ kẹdẹ dai gba ṣigba sọ dona lawú ganji whẹpo e na do doawu yọyọ he wé. Enẹ wẹ yin onu lọ pẹpẹ he Paulu dohia taidi afọdide awetọ hlan nukunnumọjẹnumẹ gbigbọmẹ tọn kọ̀n: “Na mì ni lẹzun yọyọ to gbigbọ ayiha mítọn tọn mẹ.” (Efesunu lẹ 4:23) Dile e dohia do to bẹjẹeji, to wefọ 17 po 18 po mẹ, akọta lẹ to zọnlinzin “to ovọ́ ayiha yetọn tọn mẹ” podọ “wuntuntun yé he tọn dozinvlu.” Po gbesisọ po, ayiha, otẹ̀n oyọnẹn po nukunnumọjẹnumẹ po tọn, mẹ wẹ hinhẹn jẹ yọyọ lọ dona bẹjẹeji te. Nawẹ ehe sọgan yin wiwà gbọn? Paulu basi zẹẹmẹ dọ gbọn hinhẹn jẹ yọyọ huhlọn gbigbọ ayiha mítọn tọn dali wẹ. Etẹwẹ yin huhlọn enẹ?
12. Etẹwẹ yin huhlọn he nọ whàn ayiha?
12 Be gbigbọ wiwe lọ wẹ yin, huhlọn he nọ hẹn ayiha mítọn jẹ yọyọ, he yin alọdlẹndo gbọn Paulu dali lọ ya? Lala. Hodidọ lọ “lẹzun yọyọ to gbigbọ ayiha mìtọn tọn mẹ” na paa tọn hia dọ “gbigbọ ayiha towe mẹ tọn.” Fidepope ma tin to Biblu mẹ bọ gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn yin hodọdeji taidi nutindo gbẹtọvi de tọn kavi apadewhe gbẹtọvi de tọn gba. Hogbe lọ “gbigbọ” na paa tọn zẹẹmẹdo “gbọfunfun,” ṣigba e sọ nọ yin yiyizan to Biblu mẹ “nado nọtena huhlọn he nọ hẹn mẹde nado do wunmẹ walọ de, nuyiwa, kavi numọtolanmẹ hia kavi nado yí nude wà kavi dè afọdide de.” (Auxiliaire pour une meilleure intelligence de la Bible, weda 491.) Enẹwutu “gbigbọ ayiha tọn” wẹ yin huhlọn he nọ dozolanmẹnamẹ kavi whàn ayiha mítọn, yèdọ wuntuntun ayilinlẹn po ojlo jọgbe nuyiwa mítọn titi tọn po.
13. Naegbọn wuntuntun ayilinlẹn mítọn tọn dona yin hinhẹn jẹ yọyọ?
13 Ayilinlẹn jọwamọ po ojlo jọgbe nuyiwa ayiha mapenọ tọn po yin gando onu paa, agbasa tọn, po nutindo agbasa tọn lẹ po go. (Yẹwhehodọtọ 7:20; 1 Kọlintinu lẹ 2:14; Kọlọsinu lẹ 1:21; 2:18) Eyin mẹde tlẹ klọn gbẹtọ hóhó lọ po nuyiwa ylankan etọn lẹ po do apadopo, eyin wuntuntun ayilinlẹn ylandonọ etọn tọn ma yin didiọ to ojlẹ vude godo to nukọn mẹ e na whàn ẹn nado lẹkọyì nuhe e jodo lọ kọ̀n. Be e ma yin ehe wẹ yin numimọ mẹsusu tọn he ko tẹnpọn, di dohia, nado jó siga nùnù, ahàn nùzẹjlẹgo, kavi nuyiwa ylankan devo lẹ do ya? Eyin yé ma dovivẹnu depope nado yin hinhẹn jẹ yọyọ to huhlọn gbigbọ ayiha yetọn tọn mẹ, gigọ do walọ ylankan lọ kọ̀n yin nuhe dibla yin nuhe yè ma sọgan dapana. Diọdo nujọnu tọn depope dona bẹ ayiha didiọ mlẹnmlẹn de hẹn.—Lomunu lẹ 12:2.
14. Nawẹ huhlọn he nọ whàn ayiha sọgan yin hinhẹn jẹ yọyọ gbọn?
14 To whelọnu lò, nawẹ mẹde nọ hẹn huhlọn enẹ jẹ yọyọ bọ e nido whàn ayiha omẹ lọ tọn hlan awa he jlọ ji gbọn? Hogbe asú lọ nado “lẹzun yọyọ” to owe Glẹki tọn mẹ tin to hodidọ alọnu tọn mẹ, bo to nuyiwa nukọnyiyi zọnmii tọn dohia. Enẹwutu gbọn nukọnzinzindo nado to Ohó Jiwheyẹwhe tọn plọ́n po tamẹlinlẹnpọn do nuhe e zẹẹmẹdo ji po dali mẹ wẹ huhlọn mẹwhinwhàn tọn lọ sọgan yin hinhẹn jẹ yọyọ te. Lẹnunnuyọnẹntọ lẹ dọ na mí dọ to apọ̀n mítọn mẹ, nudọnamẹ lẹ to ninọmẹ ohia lẹtliki tọn kavi osìn adinọ (chimiques) tọn nọ basi gbejizọnlin sọn nuvikun de mẹ jẹ devo mẹ, bo nọ jugbọn kanṣiṣa susu he nọ yin yiylọdọ titonu jujuwayi nuvikun lẹ tọn (synapses) mẹ. “Wunmẹ apọ̀n tọn delẹ nọ yin awuwlena to okàn flinflin numọtolanmẹ synapse tọn mẹ to whenuena ohia lọ jugbọn e mẹ, bo jó ohia dopodopo etọn tọn do,” wẹ yin nuhe owe lọ Le Cerveau (Glẹnsigbe) dọ. To whenuena ohia dopolọ jugbọn e mẹ devo, okàn flinflin numọtolanmẹ tọn lọ lẹ nọ yọnẹn bo nọ yinuwa po awuyiya po hugan. Dile ojlẹ lẹ to yìyì, ehe nọ wleawu aliho yọyọ nulẹnpọn tọn do omẹ lọ mẹ. Dile mí nọ sinyẹnlin to yíyí nudọnamẹ gbigbọmẹ tọn lẹ mẹ, aliho linlẹn yọyọ tọn nọ yin awuwlena, podọ huhlọn he nọ whàn ayiha mítọn nọ yin hinhẹn jẹ yọyọ.—Filippinu lẹ 4:8.
“Mì Zé Gbẹtọ Yọyọ lọ Dogo”
15. To aliho tẹ mẹ wẹ gbẹtọ yọyọ lọ yin yọyọ te?
15 To tadona mẹ, Paulu dọmọ: “[Hiẹ dona] zé gbẹtọ yọyọ lọ dogo, mẹhe yè da to dodo mẹ di apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn, podọ to jijọ wiwe nugbo tọn mẹ.” (Efesunu lẹ 4:24) Mọwẹ, Klistiani de nọ zé gbẹtọ yọyọ lọ dogo. “Yọyọ” tofi ma dlẹnalọdo, ojlẹ gba, ṣigba hlan nujọnu-yinyin. Enẹ wẹ yin nado dọ dọ, e ma yin onu yọyọ to linlẹn yinyin nuhe yè detọ́n to agọgbọnẹnmẹ gba. Onu yọyọ mlẹnmlẹn de wẹ e yin, gbẹtọ yọyọ “mẹhe yè da to dodo mẹ di apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn.” To Kọlọsinu lẹ 3:10 mẹ, Paulu zan hogbe dopolọ bo dọ dọ “ehe yè diọ zun yọyọ jẹ oyọnẹn mẹ kẹdẹdi apajlẹ mẹhe da ẹ tọn” wẹ e yin. Nawẹ gbẹtọ yọyọ ehe nọ yin awuwlena gbọn?
16. Naegbọn e do sọgan yin didọ dọ yè da gbẹtọ yọyọ lọ “di apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn”?
16 Jehovah Jiwheyẹwhe da gbẹtọ awe tintan lẹ, yèdọ Adam po Evi po, to boṣiọ po apajlẹ etọn po mẹ. Yé yin didona po jẹhẹnu walọ dagbe po gbigbọmẹ tọn po he hẹn yé gbọnvo mlẹnmlẹn bo hẹn yé yiaga hú nudida kanlin lẹ tọn. (Gẹnẹsisi 1:26, 27) Dile etlẹ yindọ atẹṣiṣi yetọn hẹn gbẹtọvi lẹpo biọ ylando po mape po mẹ do, míwlẹ, taidi ovivi Adam tọn lẹ, gbẹsọ tindo nugopipe lọ nado do jẹhẹnu walọ dagbe po gbigbọmẹ tọn po hia. Ojlo Jiwheyẹwhe tọn wẹ yindọ mẹhe tindo yise to avọsinsan ofligọ lọ tọn mẹ dona klọn gbẹtọ hóhó lọ dai bo duvivi “mẹdekannujẹ he do gigo ovi Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn.”—Lomunu lẹ 6:6; 8:19-21; Galatianu lẹ 5:1, 24.
17. Naegbọn dodo po nugbonọ-yinyin po yin jẹhẹnu titengbe gbẹtọ yọyọ lọ tọn?
17 Dodo po nugbonọ-yinyin nugbo po yin jẹhẹnu awe he yin dide dovo gbọn Paulu dali taidi nuhe nọ do gbẹtọ-yinyin gbẹtọ yọyọ lọ tọn hia lẹ. Ehe zinnudeji yinukọn dogọ dọ gbẹtọ yọyọ lọ nọ yin hinhẹn jẹ yọyọ sọgbe hẹ boṣiọ Omẹ lọ he da ẹ tọn. Psalm 145:17 dọ na mí dọmọ: “Dodonọ wẹ Oklunọ to aliho etọn lẹpo ji, dagbenọ to azọ́n etọn lẹpo mẹ.” Podọ Osọhia 16:5 dọ dogbọn Jehovah dali dọmọ: “Dodonọ wẹ hiẹ, dopo, he tin, bo ko tin, hiẹ Mẹwiwe lọ.” Na nugbo tọn, dodonọ-yinyin po nugbonọ-yinyin po yin jẹhẹnu titengbe lẹ eyin mí na nọgbẹ̀ sọgbe hẹ yinyin dida to boṣiọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, bo do gigo etọn hia. Na mí ni taidi Zekalia, otọ́ Johanu Baptizi tọn, he yin whinwhàn gbọn gbigbọ wiwe dali nado pagigona Jiwheyẹwhe na nina omẹ Etọn lẹ “lẹblanulọkẹyi devizọnwiwa madibu hlan ẹn to nugbonọ-yinyin po dodo po mẹ.”—Luku 1:74, 75, NW.
“Mì nọ Zinzọnlin Kẹdẹdi Ovi Hinhọ́n Tọn Lẹ”
18. Nawẹ Paulu gọalọna mí nado mọ aliho aihọn lọ tọn lẹ dile yé te do nugbo gbọn?
18 To dogbapọnna hogbe Paulu tọn lẹ to Efesunu lẹ 4:17-24 mẹ to gigọmẹ godo, mí tindo onu susu nado lẹnnupọn deji. To wefọ 17 jẹ 19 mẹ, Paulu gọalọna mí nado mọ aliho aihọn tọn lẹ dile yé te nugbo. Na gbigbẹ́ oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn bo hẹn ayiha yetọn lẹ sinyẹn gando e go wutu, mẹhe gbẹsọ tin to aihọn mẹ lẹ ko klan yede do ola sọn asisa ogbẹ̀ nugbo lọ tọn kọ̀n. Nalete, matin lẹndai nugbo kavi anademẹ, vivẹnudido yetọn wá opodo to núlú po ovọ́ po mẹ. Yé to sisiọ yinukọn sisosiso biọ gbakija walọ dagbe po gbigbọmẹ tọn po mẹ. Lehe eyin ninọmẹ awubla tọn do sọ! Podọ lehe e yin whẹwhinwhẹ́n huhlọnnọ de na mí nado yin nujikudonọ nado to zọnlinzin zọnmii kẹdẹdi ovi hinhọ́n tọn lẹ do sọ!
19. Tulinamẹ godo tọn tẹwẹ mí tindo sọn Paulu de nado to zọnlinzin zọnmii kẹdẹdi ovi hinhọ́n tọn lẹ?
19 Enẹgodo, to wefọ 20 po 21 po mẹ, Paulu zinnudo nujọnu-yinyin nugbo lọ pinplọn vẹkuvẹku tọn ji bọ ni ma do yindọ mí to gbẹdo poun hẹ nugbo lọ gba ṣigba nọgbẹ̀ sọgbe hẹ ẹ dile Jesu wà do. To tadona mẹ, to wefọ 22 po 24 po mẹ, e dotuhomẹna mí nado klọn gbẹtọ hóhó lọ do apadopo bo ze gbẹtọ yọyọ lọ dogo—po dide vẹkuvẹku, nujikudo tọn po. To alọnu din, mí dona to anadena wuntuntun ayilinlẹn mítọn tọn lẹ hlan aliho dagbe, gbigbọmẹ tọn ji. To popolẹpo ji, mí dona lẹ́hlan Jehovah na alọgọ dile mí na zindonukọn nado to zọnlinzin zọnmii kẹdẹdi ovi hinhọ́n tọn lẹ do. “Na Jiwheyẹwhe, he degbèna hinhọ́n nado họ́nwun sọn zinvlu mẹ, ko họ́nwun to ayiha mítọn lẹ mẹ, nado na hinhọ́n oyọnẹn gigo Jiwheyẹwhe tọn tọn omẹ to nukun Jesu Klisti tọn mẹ.”—2 Kọlintinu lẹ 4:6. (Pọ́n w-F 1/3/93, weda 13.)
Be Hiẹ Flin Ya?
◻ Nawẹ mí sọgan “yí Klisti do plọn” míde to egbehe gbọn?
◻ Naegbọn gbẹtọ hóhó lọ dona yin kinklọn do apadopo po nujikudo po?
◻ Etẹwẹ yin huhlọn he nọ whàn ayiha lọ, podọ nawẹ e nọ yin hinhẹn jẹ yọyọ gbọn?
◻ Jẹhẹnu tẹlẹ wẹ nọ dohiagona gbẹtọ yọyọ lọ?
[Yẹdide to weda 15]
Jesu dọmọ: “Yẹn wẹ aliho lọ, nugbo, po ogbẹ̀ po”
[Yẹdide to weda 16]
“Mì klọn do apadopo owalọ ogbẹ̀ mìtọn hóhó tọn, gbẹtọ hóhó lọ”—homẹgble, adi, homẹkẹn, nutlọ, ohógblo, po lalo po.—Kọlọsinu lẹ 3:8, 9
[Yẹdide to weda 17]
“Na mì ni sọ zé gbẹtọ yọyọ lọ dogo, mẹhe yè da to dodo mẹ di apajlẹ Jiwheyẹwhe tọn, podọ to jijọ wiwe nugbo tọn mẹ.”—Efesunu lẹ 4:24