Họ́ Dewe Sọta Ohúnhiho Awugblenamẹ Tọn!
“Enẹwutu mì nọ payi do zinzọnlin to jijọ pipe mẹ, e ma yin di nulunọ gba, ṣigba di nuyọnẹntọ. Mì nọ fli ojlẹ; na ylankan wẹ azán lẹ wutu.” —EFESUNNU LẸ 5:15, 16.
1. Etẹwutu wẹ ohúnhiho do sọgan yin yiylọ dọ “nunina sọn olọn mẹ wá de”?
“OHÚNHIHO ... yin nunina sọn olọn mẹ wá de.” Mọwẹ Lulu Rumsey wlan to owe etọn Musique de la Bible (Glẹnsigbe) mẹ. Sọn ojlẹ dowhenu tọn lẹ mẹ, sunnu po yọnnu po heyin budisi Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ ko yọ́n numọtolanmẹ ehe. Gbọn ohúnhiho gblamẹ, gbẹtọ ko do numọtolanmẹ he siso etọn—yedọ ayajẹ, awubla, homẹgble, po owanyi po hia. Gbọnmọ dali ohúnhiho yí onu tangan de wà to ojlẹ Biblu tọn lẹ mẹ, bo yin nùdego to owe wiwe enẹ lẹpo mẹ.—Gẹnẹsisi 4:21; Osọhia 18:22.
2. Nawẹ ohúnhiho yin yiyizan nado pagigona Jehovah to ojlẹ Biblu tọn whenu gbọn?
2 To sinsẹ̀n-bibasi Jehovah tọn mẹ wẹ ohúnhiho tindo otẹ̀n họakuẹ te. Delẹ to hodidọ pipa hugan tọn he yin bibasi pọ́n hlan Jehovah Jiwheyẹwhe yin awuwlena to ohúnhiho mẹ to dowhenu. “Yẹn na yí ohàn do pa oyín Jiwheyẹwhe tọn,” wẹ psalmkantọ lọ Davidi wlan. (Psalm 69:30) Ohúnhiho nọ yin yiyizan to ninọmẹ mẹdeṣoninọ tọn whenu taidi nuhe nọ hẹn odẹ̀hiho pọnte. “Yẹn flin ohàn ṣie to ozán mẹ: yẹn to hodọ hẹ ayiha ṣie titi: ayiha ṣie sọ yí sọwhiwhe do to didla pọ́n,” wẹ Asafi wlan. (Psalm 77:6) To tẹmpli Jehovah tọn mẹ, ohúnhiho yin titobasina to oba daho de mẹ. (1 Otannugbo lẹ 23:1-5; 2 Otannugbo lẹ 29:25, 26) To whedelẹnu, hànjitọ susu nọ yin titobasina, dile e yindo to klandowiwe tẹmpli lọ tọn whenu, to whenuena opẹ̀nkúntọ 120 yin oylọ basina. (2 Otannugbo lẹ 5:12, 13) Mí ma tindo kandai lehe ohúnhiho gigonọ ehe dọnu do tọn gba, ṣigba owe lọ La musique de la Bible (Glẹnsigbe) doayi e go dọmọ: “E ma na yin nuhe vẹawu nado wleawuna linlẹn de heyin nuyiwadomẹji paa ohúnhiho tẹmpli mẹ tọn to whedelẹnu gba ... Eyin mẹdopo to mí mẹ todin sọgan yin zize sọyì nuyiwa mọnkọtọn tẹnmẹ, numọtolanmẹ osi po nupaṣamẹ huhlọnnọ tọn po na yin nuhe yè ma sọgan dapana.”a
Ṣiṣi Ohúnhiho Zan
3, 4. To aliho tẹ mẹ wẹ nunina ohúnhiho tọn yin ṣiṣizan gbọn omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ po kọmẹnu kosi yetọn lẹ po dali gbọn?
3 Nalete, ohúnhiho ma nọ saba yin yiyizan na ninọmẹ gigonọ mọnkọtọn gba. To Osó Sinai tọn ji, ohúnhiho yin yiyizan nado dozolanmẹna boṣiọsinsẹ̀n oyìnvu sika tọn. (Eksọdusi 32:18) Ohúnhiho to whedelẹnu sọ tindo kanṣiṣa po walọ ahànnùnù po ogalilọ tọn po. (Psalm 69:12; Isaia 23:15) Kosi heyin kọmẹnu Islaeli tọn lẹ huwhẹ̀ nunina sọn olọn mẹ wá ehe ṣiṣizan tọn. “To Fonisia po Silia po, dibla yin ohúnhiho nukundeji lẹpo mẹ wẹ sinsẹ̀n-bibasi na Ishtar nọ sọawuhia te, yedọ yẹwhe-yọnnu ovijiji tọn. Gbọnmọ dali, ohàn nukundeji nọ saba yin nuyizan na ojlo zanhẹmẹ tọn finfọndote,” wẹ owe zẹhomẹ The Interpreter’s Dictionary of the Bible dọ. Mọdopolọ tomẹnu Glẹki hohowhenu tọn lẹ yí ohúnhiho zan nado nọgodona “wedudu ojlofọndotenamẹ” nukundeji tọn lẹ.
4 Mọwẹ, ohàn tindo huhlọn nado whànmẹ, dọ̀n ayidonugo mẹtọn lẹpo, podọ nado yinuwadomẹji. To owhe ao ao lẹ die wayi, owe John Stainer tọn lọ La musique de la Bible (Glẹnsigbe) tlẹ yinukọn talala nado dọmọ: “Anazọ́n depope ma nọ yinuwa to ninọmẹ sinsinyẹn mọnkọtọn mẹ do whẹndo gbẹtọvi lẹ tọn ji todin taidi anazọ́n ohúnhiho tọn gba.” Ohúnhiho zindonukọn nado to nuyiwadomẹji sinsinyẹn tindo to egbehe. Nalete, wunmẹ agọ̀ ohúnhiho tọn sọgan yin owù nujọnu tọn de na jọja budisi Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ.
Nuhudo de na Mẹdehihọ
5. (a) Nawẹ nuyiwa ohàn tọn klo do sọ to gbẹzan jọja aflanmẹ susu lẹ tọn mẹ? (b) Etẹwẹ yin pọndohlan Jiwheyẹwhe tọn gando gbẹ̀dudu jọja lẹ tọn go?
5 Eyin hiẹ yin jọja de, to whelọnu lo hiẹ yọ́n lehe ohúnhiho yin nujọnu do—titengbe wunmẹ voovo ohúnhiho nukundeji kavi ohúnhiho rock tọn—yin hlan susu heyin ogbẹ́ towe lẹ. Ohúnhiho tlẹ ko yin yiylọdọ “apadewhe onu titengbe jọja lẹ tọn.” E yin sọhayina dọ to owhe ṣidopo wehọmẹ yìyì he wayi etọn mẹ, madozẹnzẹn jọja lẹ tọn to Etats-Unis na dotoai na ohúnhiho rock tọn na nuhe hugan ganhiho ẹnẹ to gbedopo! Enẹ na jide tọn do nuhudo tintindo na jlẹkajininọ hia. E ma yin dọ nude ylan po vividudu nuhe nọ hẹn we tindo numọtolanmẹ dagbe kavi ayajẹ tọn po wẹ gba. Po nujikudo po Jehovah, yedọ Mẹdatọ ohúnhiho he nọ hẹnmẹ jaya tọn, ma nọ donukun jọja lẹ nado tin to whui yede ṣo matindo ayajẹ gba. Na nugbo tọn, e degbena omẹ etọn lẹ dọmọ: “Mì yin homẹhunnọ to Oklunọ mẹ, bo to ayajẹ, mì dodonọ emi: bo sọ nọ yí ayajijẹ do jihàn, mì he yin tenọglinọ to ayiha mẹ lẹpo.” (Psalm 32:11) Hlan jọja lẹ Ohó etọn dọmọ: “To ayajẹ to ovu whenu towe, hiẹ omẹ winyanwinyan e, bo sọ gbọ ayiha towe ni doawuyana we to ovú whenu towe.”—Yẹwhehodọtọ 11:9.
6. (a) Naegbọn jọja lẹ dona yin zinzintọ to nudide ohúnhiho yetọn tọn mẹ? (b) Naegbọn susu ohúnhiho lẹ tọn to egbehe do ylan hugan ohàn whẹndo he wayi tọn lẹ?
6 Etomọṣo, whẹwhinwhẹn dagbe tin nawe nado yin zinzintọ to nudide ohàn towe tọn mẹ. Apọsteli Paulu dọ to Efesunu lẹ 5:15, 16 mẹ dọmọ: “Enẹwutu mì nọ payi do zinzọnlin to jijọ pipé mẹ, e ma yin di nulunọ gba, ṣigba di nuyọnẹntọ. Mì nọ fli ojlẹ; na ylankan wẹ azán lẹ wutu.” Jọja delẹ sọgan diọ nukun, dile viyọnnu jọja de basi do dọmọ: “Mẹjitọ mítọn lẹ ka dotoai na ohúnhiho yetọn lẹ to whenuena yé tin to jọja mẹ be. Naegbọn míwlẹ ma do sọgan dotoai na mítọn lẹ?” Delẹ to ohúnhiho he mẹjitọ towe lẹ duvivi etọn to whenuena yé tindo owhe towe sọgan ko tindo ada he ma sọgbe etọn lẹ. To whenuena yé yin dogbapọnna sisosiso, susu ohàn nukundeji lẹ tọn sọawuhia nado tindo sọha paṣamẹ hogbe gblewa tọn lẹ po alọdlẹndo nuyiwa fẹnnuwiwa tọn lẹ po. Ṣigba nuhe nọ yin nùdego kleun dai lẹ dinvie nọ yin zẹẹmẹ basina to gigọmẹ. Wekantọ dopo doayi e go dọmọ: “Yọpọvu lẹ todin nọ yin pinplọn owẹ̀n lẹ to gigọmẹ to oba de mẹ gbọnvona nudepope he aṣa mítọn ma ko mọ pọ́n gbede.”
Ohúnhiho Rap tọn—Yedọ Ohúnhiho Gufinfọn Tọn
7, 8. (a) Etẹwẹ ohàn “rap” tọn yin, podọ etẹwẹ hẹn ẹn yin nuhe diyín? (b) Etẹwẹ sọgan dohiagona mẹde taidi mẹhe to ede jodona wunmẹ gbẹninọ “rap” tọn?
7 Di dohia, gbadopọnna ohúnhiho he tin to toji todin lọ heyin ohúnhiho “rap” tọn. Sọgbe hẹ linlinwé Time, “rap” ko lẹzun “nuhiho kẹalọyi gufinfọn tọn, he gbayipe lẹdo globu pé de” podọ eyin nuhe diyín lẹdope to Brézil, Europe, Japon, Russie, po Etats-Unis lẹ po. Na yinyin nuhe gbọnvo mlẹnmlẹn na nuhiho kẹdẹ, hogbe etọn lẹ nọ yin didọ po awuyiya po, yé ma nọ yin jiji gba, bo nọ yin hihodo gbọn nuhiho huhlọnnọ de dali. Nalete, nuhiho huhlọnnọ enẹ wẹ yin nuhe taidi aṣli kọdetọn dagbe ajọ́ daho “rap” tọn. “To whenuena yẹn dotoai na ohúnhiho ‘rap’ tọn, yẹn nọ tindo numọtolanmẹ homẹhunhun tọn, podọ to whenuena yẹn to wedu, yẹn nọ tindo numọtolanmẹ mẹdekannujẹ tọn,” wẹ yin nuhe jọja Japon tọn de dọ.
8 Hogbe “rap” tọn lẹ—yedọ he nọ saba yin dọ̀nṣakadopọ hogbe osi matindo tọn po hogbe gblewa tọn alihogboji tọn lẹ po—sọ taidi whẹwhinwhẹn devo na lilẹzun nuhe gbayipe “rap” tọn. To vogbingbọn mẹ na hogbe rock aṣa tọn lẹ, susu he tọn nọ sinai do hosọ alọsadomẹgo jọja aflanmẹ lẹ tọn ji, hogbe “rap” tọn lẹ saba nọ tindo owẹ̀n he ylan hugan. Rap delẹ nọ dọho sọta whẹdida agọ̀, wangbẹnamẹ akọta tọn, po kanyinylan ponọ lẹ tọn po. Nalete, to whedelẹnu, hogbe hanjiji lọ tọn lẹ nọ yin didohia to hogbe gblewa, mẹhẹnjọsi he yè sọgan lẹnpọn tọn mẹ. Rap sọ taidi nuhe bẹ gufinfọn sọta nujinọtedo aṣọdido, odapipa, po fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn po hẹn. E ma yin nuhe paṣamẹ dọ, “rap” ko lẹzun nuhe tindo jẹhẹnu taidi ninọmẹ gbẹzan tọn de. Mẹhe yiwanna ẹn lẹ nọ yin ohiadogona gbọn gowhinwhan agbasa tọn lẹ, hogbe gblewa alihogboji tọn lẹ, po aṣọdido he nọ do azọ́n alọpa he yé nọ wà hia po—yedọ ṣokoto kiklo klipaklipa lẹ, afọpa he nọ dite jẹ kligonu he okàn etọn ma nọ yin bibla, kọgan sika tọn lẹ, gbakun avọ̀nọ lẹ, po gannukun yuu po.
9, 10. (a) Onu titengbe tẹlẹ wẹ jọja lẹ dona gbadopọnna nado yọnẹn eyin ohàn “rap” tọn po wunmẹ gbẹzan etọn tọn po yin “alọkẹyi hlan Oklunọ”? (b) Etẹwẹ delẹ to jọja Klistiani lẹ mẹ taidi mẹhe nọ yí nukun pẹvi do pọ́n?
9 To Efesunu lẹ 5:10 mẹ, Klistiani lẹ yin didọna nado “nọ dindona onu he yin alọkẹyi hlan oklunọ.” Na dogbapọnna yinkọ he “rap” ko basi na ede, be hiẹ lẹndọ e na yin “alọkẹyi hlan Oklunọ” na hiẹ nado tindo mahẹ to e mẹ ya? Be jọja Klistiani de na jlo nado yin ohiadogona po wunmẹ gbẹzan tọn de po he ma hunnukunmẹ he ma yin alọkẹyi etlẹ yin gbọn mẹsusu dali to aihọn mẹ ya? Doayi lehe dogbapọnnanutọ de basi zẹẹmẹ nupinpọn nuhogbẹ́ “rap” tọn de do: “Hànjitọ ‘rap’ tọn lẹ nọ dọnnu hẹ ode awetọ na hogbe mẹdọndogo mẹhẹnjọsi tọn po osi matindo tọn po gọna hogbe he nọ basi zẹẹmẹ zanhẹmẹ tọn lẹ po. ... Wedutọ sunnu po yọnnu po lẹ nọ fọ́n ojlo nuyiwa zanhẹmẹ tọn lẹ dote to oplo ji.” Gando hosọ wekinkan de tọn go, dopo to zedagatọ nupinpọn nuhogbẹ́ lọ tọn lẹ mẹ dọmọ: “Hogbe devo depope sọn onù yetọn mẹ nọ yin (gblewa) tọn.”
10 Eyin e tlẹ yinmọ, ohún he yin hiho to whejai enẹ yin odaa “rap” tọn. Nukunpedonugotọ plitẹnhọ hànjitẹn lọ tọn dọmọ: “Nuhe hiẹ to sise yin odaa ‘rap’ tọn—yedọ onu dopolọ he yé to hihọ to nusatẹn lẹ.” Lehe e yin nuhe blawu do sọ nado na linlin dọ to jọja 4 000 podọ humọ lẹ he wá nupinpọ́n enẹ tẹnmẹ lẹ mẹ wẹ mẹhe ylọ yede dọ Kunnudetọ Jehovah tọn delẹ tin te! E họnwun dọ mẹdelẹ ko yí nukun pẹvi do pọ́n nugbo lọ dọ Satani wẹ yin “ahọvi huhlọn agàhomẹ tọn.” E nọ dugan do “gbigbọ [kavi, walọ apọnmẹ tọn] he to azọ́nwà to dinvie to ovi tolivivẹ tọn lẹ mẹ.” (Efesunu lẹ 2:2) Ojlo mẹnu tọn wà wẹ a te eyin a lẹzun mahẹ tindotọ to ohúnhiho “rap” tọn mẹ kavi to wunmẹ gbẹzan “rap” tọn mẹ? Etomọṣo, hogbe “rap” tọn delẹ sọgan gọn ma yin nuhe ylan sọmọ. Ṣigba be e sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe nado wleawuna ojlo na wunmẹ ohúnhiho depope tọn he jẹagọ talala do nujinọtedo Klistiani tọn lẹ go ya?
Ohúnhiho Heavy Metal—Zanhẹmẹ, Danuwiwa, po Gbigbọ Aovi tọn Po
11, 12. Etẹwẹ ohúnhiho “heavy metal” yin, podọ ada he ma jẹ tẹlẹ wẹ nọ do e hia?
11 Wunmẹ ohúnhiho he diyín devo wẹ yin “heavy metal”. Ohàn “heavy metal” yin nuhe hugan hard rock he nọ yin hiho sinsinyẹn hugan. Linlin de to linlinnamẹwe The Journal of the American Medical Association mẹ dọmọ: “Ohúnhiho ‘heavy metal’ tọn ... nọ ze nudidọ yiaga ohunhiho debọdo-dego de tọn donukọnnamẹ bo nọ bẹ hogbe asuka tọn lẹ he nọ pagigona wangbẹna, huhlọn ṣiṣizan, walọ zanhẹmẹ agọ̀ tọn, po gbigbọ aovi tọn po to whedelẹnu hẹn.” Etẹ, kiki yinkọ delẹ to ohàn nukundeji hugan lọ mẹ kẹdẹ nọ dekunnu na walọ he gblezọn wunmẹ rock ehe tọn. Yé nọ bẹ hogbe mọnkọtọn lẹ taidi “adínọ,” “osò lẹ,” po “okú” po hẹn. Ṣogan, “heavy metal” taidi nuhe ma tindo huhlọn sọmọ to nujlẹdonugo mẹ po Thrash metal po gọna “heavy metal” he nọ ze hosọ okú tọn lẹ donukọnnamẹ—yedọ wunmẹ ohúnhiho lọ lẹ tọn he wá sọn “heavy metal” mẹ. Yinkọ ohàn ehelẹ tọn nọ yí hogbe yinkọ tọn lẹ zan taidi “mẹlandutọ” po “linlin mẹkúkú tọn” po. Jọja lẹ to otò susu lẹ mẹ sọgan gọn ma doayi lehe yinkọ ehe lẹ ylan do sọ go na yé tin to Glẹnsigbe kavi jonọgbe devo mẹ wutu.
12 Ohúnhiho “heavy metal” tọn to ninọmẹ susu mẹ ko tindo kanṣiṣa hẹ mẹdetiti hùhù jọja aflanmẹ tọn lẹ, ayimajai, po yizan amasin adínọ tọn po. Kanṣiṣa etọn po walọ danuwiwa tọn po hẹn ayinamẹtọ ladio tọn de nado na ẹn yinkọ nudohia tọn lọ “ohúnhiho nado hù mẹjitọ towe lẹ.” E tin to kọndopọmẹ hẹ nuyiwa aovi tọn he nọ dobuna mẹjitọ susu—po ponọgan lẹ po. Dodinnanutọ dopo sọalọakọ́n dọ jọja delẹ he to mahẹ tindo to sinsẹ̀n-bibasi aovi tọn mẹ lẹ yin hinhẹn biọ nuyiwa ylankan ehe mẹ gbọn nudabla ohúnhiho ehe tọn dali. “Yé ma yọ́n nuhe mẹ yé to bibiọ gba,” wẹ yin tadona etọn.
13. Etẹwẹ yin owù lọ to lilẹzun mahẹ tindotọ to ohúnhiho “heavy metal” tọn mẹ?
13 Nalete, jọja Klistiani lẹ ma dona tin to wunvi mẹ na “oklọ [Satani tọn] lẹ tọn gba.” (2 Kọlintinu lẹ 2:11) To popolẹpo mẹ, “míwlẹ to ahidi hẹ ... nutẹgbẹ gbigbọnọ lẹ to otẹn he tin to olọn lẹ mẹ.” (Efesunu lẹ 6:12) Lehe e na yin nuyiwa nulunọ tọn, gbọn nudide mẹde tọn na ohúnhiho, nado basi oylọ na aovi lẹ biọ gbẹzan mẹdetiti tọn mẹ do sọ! (1 Kọlintinu lẹ 10:20, 21) Ṣogan, e họnwun dọ sọha susu jọja Klistiani lẹ tọn yiwanna ohúnhiho ehe. Delẹ tlẹ ko magbe nado yí aliho nuglọ tọn zan nado hẹn pekọ wá na ohàn he yé tindo ojlona tọn. Viyọnnu jọja de yigbe dọmọ: “Yẹn nọ sè ohàn “heavy metal” tọn dai, to whedelẹnu dibla yin to ozánto blebu mẹ. Yẹn nọ họ̀ linlinwe “heavy metal” tọn lẹ bo nọ zé yé whla do mẹjitọ ṣie lẹ do apotin afọ̀pa ṣie tọn lẹ mẹ. Yẹn nọ dolalo na mẹjitọ ṣie lẹ. Yẹn yọnẹn dọ homẹ Jehovah tọn ma hùn do go e gba.” E gọwa ede mẹ gbọn hosọ de to linlinnamẹwe Réveillez-vous! tọn mẹ dali. Sọha nẹmu jọja devo lẹ tọn wẹ sọgan gbẹsọ yin wiwle do omọ̀ mẹ gbọn ohúnhiho mọnkọtọn lẹ dali?
Gbingbẹ̀n Nuhe Hiẹ Do
14, 15. Naegbọn mí sọgan tindo jide dọ didotoai na ohúnhiho he ma jẹ na tindo nuyiwadomẹji agọ̀ de gbọn? Basi dohia.
14 Ma yí nukun pẹvi do pọ́n owù he ohúnhiho mọnkọtọn sọgan hẹnwá blo. Nugbo, hiẹ sọgan gọn ma tindo ayilinlẹn lọ nado hù mẹde kavi nado basi fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn na hiẹ dotoai na ohàn de poun wutu gba. Etomọṣo, Galatianu lẹ 6:8 dọmọ: “Na mẹhe do hlan agbasalan etọn, gbọn agbasalan mẹ e na gbẹ̀n gbigble.” Didotoai hlan ohúnhiho heyin kanlinjọmẹ, aigba ji tọn, he tlẹ yin aovi tọn sọgan tindo kiki nuyiwa agọ̀ tọn poun do jiwe. (Yijlẹdo Jakobu 3:15 go.) Hodidọ sọn oho ohàn-plọnmẹtọ Joseph Stuessy tọn mẹ yì dole: “Wunmẹ ohúnhiho depope tọn nọ gando ninọmẹ, numọtolanmẹ, walọyizan po kọdetọn walọ mítọn lẹ tọn po go ... Mẹdepope he dọ dọ, ‘yẹn sọgan dotoai na “heavy metal”, ṣigba e ma nọ yinuwa do oji e gba,’ ma to nugbo dọ gba. Onu lọ poun wẹ yindọ e nọ yinuwa do gbẹtọ voovo lẹ ji to oba voovo lẹ po aliho voovo lẹ po mẹ.”
15 Jọja Klistiani de yigbe dọmọ: “Yẹn tindo mahẹ to thrash metal mẹ sọmọ bọ walọyizan ṣie lẹpo wẹ diọ.” E ma dẹn e jẹ numimọ nuhahun tọn tindo ji sọn aovi lẹ de. “To godomẹ yẹn bẹ nuhe ji ohàn lọ lẹ tin te dlan bo yin jijodo gbọn aovi lẹ dali.” Jọja devo yigbe dọmọ: “Ohúnhiho he yẹn nọ dotoai na dai lẹ nọ yinuwa hẹ vlavo afinọnnuwiwa, amasin adínọ, kavi zanhẹmẹ. Jọja susu dọ dọ e ma nọ yinuwa do yé ji gba, ṣigba na nugbo tọn e nọ wa mọ. Yẹn dibla tọ́n sọn nugbo lọ mẹ pete.” Howhinwhẹn de kanse dọmọ: “Gbẹtọ sọgan hẹn mìyọn to akọ́n etọn nu, bọ avọ̀ etọn ma na fiọ?”—Howhinwhẹn lẹ 6:27.
Tin to Aṣeji
16. Etẹwẹ sọgan yin didọ gbọn wekantọ lẹ po hanjitọ susu ohàn egbehe tọn lẹ dali?
16 Paulu wlanwe hlan Klistiani he tin to Efesu hohowhenu tọn mẹ dọmọ: “Be enẹwutu ehe wẹ yẹn dọ, bo sọ to kunnude to Oklunọ mẹ, sọn dinvie yì mì sọ zinzọnlin dile kosi devo lẹ to zinzin do blo, to ovọ́ ayiha yetọn tọn mẹ. Wuntuntun yé he tọn dozinvlu, he yé hẹn zun akọdevo sọn ogbẹ̀ Jiwheyẹwhe tọn mẹ, na mayọnẹn he tin to yé homẹ tọn wutu, na sinsinyẹn ayiha yetọn tọn wutu.” (Efesunu lẹ 4:17, 18) Be ehe ma sọgan yin didọ gando kinkantọ po jijitọ ohàn susu egbehe tọn lẹ po go ya? Hugan gbede pọ́n, ohụnhiho wunmẹ lẹpo nọ do nuyiwadomẹji “yẹwhe owhenu he tọn,” yedọ Satani Lẹgba tọn hia.—2 Kọlintinu lẹ 4:4.
17. Nawẹ jọja lẹ sọgan gbadopọnna, kavi tẹ́n ohúnhiho pọ́n gbọn?
17 Gando “azán godo NW ” tọn lẹ go, Biblu dọ dọdai dọmọ: “Mẹylankan lẹ, po mẹklọtọ lẹ po na to yinylan yì nukọn.” (2 Timoti 3:1, 13) To whelọnu lò, hugan gbede pọ́n, hiẹ dona payi dewe go taun gando ohúnhiho he hiẹ dè go. To ninọmẹ susu mẹ, hosọ he ma jẹ sọgan hẹn agbán ohàn de tọn yin nuhe ma jẹ. Job 12:11 kanbiọ dọmọ: “Otó ma wẹ nọ whle ohó lẹ pọ́n, yedọ dile ohèko nọ dọ́ nududu etọn pọ́n do?” To aliho dopolọ mẹ, hiẹ sọgan dọ́ ohúnhiho pọ́n gbọn didotoai na apajlẹ etọn de po otó ohó etọn lẹ whiwhlepọn tọn po. Wunmẹ numọtolanmẹ tẹ tọn wẹ ohàn lọ nọ fọ́ndote to hiẹ mẹ? Be e nọ zé walọ kanlinjọmẹ, ylankan—yedọ gbigbọ atẹṣiṣi tọn daga wẹ? (Galatianu lẹ 5:19-21) Etẹwẹ dogbọn hogbe etọn lẹ dali? Be yé nọ zé fẹnnuwiwa zanhẹmẹ tọn, yizan amasin adínọ tọn, kavi oylan devo lẹ he yin “winyannu ... nado nọ dọ” daga wẹ? (Efesunu lẹ 5:12) Biblu dọ dọ onu mọnkọtọn lẹ ma dona yin yiylọ “oyín etọn” to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn gba, bọ mí ni wá dọ dọ ohàn etọn yin jiji bo nọ yin hiho pludopludo. (Efesunu lẹ 5:3) Etẹwẹ dogbọn yẹdide he tin to apa agbàn lọ tọn ji dali? Be e nọ bẹ hosọ afinọnnọnuwiwa tọn lẹ kavi yẹdide he nọ fọ́n ojlo zanhẹmẹ tọn lẹ dote hẹn wẹ?
18. (a) Diọdo tẹlẹ wẹ jọja delẹ tindo nuhudo nado basi to whenuena e gando whẹho ohúnhiho tọn go? (b) Nawẹ jọja lẹ sọgan wleawuna ojlo ohúnhiho dagbe hugan tọn gbọn?
18 Vlavo hiẹ dona basi diọdo delẹ gando wunmẹ ohúnhiho he hiẹ dè tọn go. Eyin hiẹ tindo agbán lẹ, kasẹti lẹ, po agbán pẹvi lẹ po he bẹ hosọ fẹnnuwiwa po gbigbọ aovi tọn lẹ po hẹn, hiẹ dona bẹ yé dlan to afọdopolọji. (Yijlẹdo Owalọ lẹ 19:19 go.) Ehe ma zẹẹmẹdo dọ hiẹ ma sọgan duvivi ohúnhiho tọn; e ma yin ohúnhiho he diyín lẹpo wẹ ylan gba. Jọja delẹ ko plọn nado hẹn ojlo yetọn na ohúnhiho gblodeji bọ todin nọ duvivi ohúnhiho he sọgbe, folk, jazz he ma pẹnzin, po ohúnhiho alọpa devo lẹ po tọn. Kasẹti Ohàn Ahọluduta lọ tọn lẹ ko gọalọna jọja susu nado wleawuna vividudu ohúnhiho mẹjlọdote tọn dagbe lẹ.
19. Naegbọn e do yin onu titengbe nado zé ohúnhiho do otẹ̀n etọn mẹ?
19 Ohúnhiho yin nunina sọn olọn mẹ wá de. Nalete, na mẹsusu, e nọ lẹzun azọ́ngban he ma yọ́n na agbasalilo. Ehelẹ taidi Islaelivi hohowhenu tọn lẹ he duvivi hiho “ajalẹn po violi po, kete, ován ... ṣigba yé ma hò azán Oklunọ tọn pọ́n.” (Isaia 5:12) Yi i do basi yanwle towe nado yí ohúnhiho do otẹ̀n etọn mẹ bo gbọ nuyiwa Jehovah tọn ni yin nuhe nọ duahunmẹ nawe hugan. Nọ ṣinyan ohàn he jẹ bo nọ payi dewe go dogbọn ohúnhiho he hiẹ nọ dè dali. Gbọnmọ dali hiẹ na penugo nado yí i zan—e ma yin nado ṣi—nunina sọn olọn mẹ wá ehe zan gba. (Pọ́n w-F 15/4/93, weda 19.)
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a E họnwun dọ akọta Islaẹli tọn yinukọn to nuyiwa ohúnhiho tọn mẹ. Anazọ́nwiwa Asilia tọn dohia dọ Ahọlu Senakelubi biọ Islaẹlivi hànjitọ lẹ taidi ogbanna sọn Ahọlu Hezekia si. Owe zẹhomẹ Grove’s Dictionary of Music and Musicians doayi e go dọmọ: “Nado biọ hànjitọ lẹ taidi ogbanna ... na nugbo tọn yin nuhe dabla taun.”
Be Hiẹ Flin Ya?
◻ Naegbọn ohúnhiho sọgan yin yiylọ dọ nunina sọn olọn mẹ wá de?
◻ Nawẹ ohúnhiho yin ṣiṣizan to ojlẹ hohowhenu tọn mẹ gbọn?
◻ Owù tẹlẹ wẹ ohúnhiho “rap” po “heavy metal” po tọn zedonukọnna jọja Klistiani lẹ?
◻ Nawẹ jọja Klistiani lẹ sọgan payi yede go to nudide ohúnhiho yetọn tọn mẹ gbọn?
[Yẹdide to weda 27]
To ojlẹ Biblu tọn lẹ mẹ, ohúnhiho nọ saba yin yiyizan taidi nuyizan de nado hẹn gigo wá na Jehovah