Whlẹngan to Osọhia Jesu Klisti Tọn Whenu
“Mì ni jaya ... na whenuena yè do gigo etọn hia, mì nido jaya to homẹhùnhùn susu mẹ.”—1PITA 4:13.
1. Nawẹ Jehovah hẹn devizọnwatọ etọn lẹ zun adọkunnọ gbọn?
JEHOVAH ko hẹn Kunnudetọ etọn lẹ zun adọkunnọ po nunina susu po. Taidi Mẹplọntọ Daho mítọn, é ko hẹn mí tindo nukunnumọjẹnumẹ po nuyọnẹn gigọ de po gando ojlo po lẹndai etọn po go. Gbọn gbigbọ wiwe etọn dali, é ko wleawu nugopipe lọ tọn do mí mẹ nado tá hinhọ́n po tugbigbo po. Apọsteli Paulu heyin gbigbọdo lọ dọ na mí to 1Kọlintinu lẹ 1:6,7 mẹ dọmọ: “Dile yè hẹn okunnude Klisti tọn lódo to mì mẹ do. Sọmọ bọ mì ma yì godo to nunina depope mẹ; bo sọ to tenọpọn gigọwá Jesu Klisti Oklunọ mítọn tọn.”
2. Nukundido ayajẹnọ tẹwẹ “osọhia Oklunọ mítọn Jesu Klisti” tọn zedonukọnnamẹ?
2 “Gigọwá Jesu Klisti Oklunọ mítọn tọn”—etẹwẹ enẹ zẹmẹdo? E dlẹnalọdo ojlẹ lọ to whenuena Jesu yin didohia taidi Ahọlu gigonọ de, bo yinuwa nado dona hodotọ nugbonọ etọn lẹ podọ nado hẹn whẹdida ṣẹ do mẹhe ma tindo jijọ-di-Jiwheyẹwhe lẹ ji. Dile 1Pita 4:13 dohia do, e na yin ojlẹ de na Klistiani-mẹyiamisisadode po gbigbọ po tenọgligo-hẹntọ́ lẹ po gbẹ́dohẹmẹtọ nugbonọ yẹtọn lẹ heyin gbẹtọ susugege lẹ po nado “jaya to homẹhunhun susu mẹ,” na e dohiagona vivọnu whenu-nu Satani tọnlẹ.
3. Nawẹ mí dona nọte maṣeafọ, taidi mẹmẹsunnu mítọn lẹ to Tẹsalonika gbọn?
3 Dile ojlẹ enẹ to dindọnsẹpọ, Satani to homẹgble etọn mẹ nọ hẹn kọgbidinamẹ sudeji do mí ji. Taidi kinnikinni he to lìlì de, e to vivẹnudo nado tlẹ́n mí du. Mí dona nọte gligli! (1Pita 5:8-10) Mẹmẹsunnu mítọn lẹ to Tẹsalonika hohowhenu tọn mẹ, to whenuena yé gbẹ́ pò to omẹ yọyọ yin to nugbo mẹ, jiya nukunbibia lẹ tọn he yin onu dopolọ po numimọ ehe tọn Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ tindo to egbehe po. Gbọnmọ hogbè apọsteli Paulu tọn lẹ hlan yé tindo zẹẹmẹ hlan mí. E wlan dọmọ: “Eyin mọ é yin dọ onú dódónọ de wẹ to Jiwheyẹwhe de nado yí nukunbibia do yiahọsu to yé he to nukunbiana mì lẹ go; podọ hlan mì he yè bianukunna lẹ ni gbọjẹ to mí de, to whenuena yè na do Jesu Oklunọ hia sọn olọn mẹ, po angẹli huhlọnnọ etọn lẹ po, mẹhe to ahọsuyí to yé he ma yọn Jiwheyẹwhe lẹ go, podọ yé he ma setónuna wẹndagbe Jesu Klisti Oklunọ mítọn tọn lẹ.” (2Tẹsalonikanu lẹ 1:6-8) Mọwẹ, pọngbọ donawá!
4. Naegbọn sinsẹ̀ngan lẹ do jẹ na whẹdida he na yin hinhẹnṣẹ to osọhia Jesu tọn whenu?
4 To ojlẹ Paulu tọn mẹ suhugan nukunbibia lọ tọn yin hinhẹnwá gbọn sinsẹ̀ngan Ju tọn lẹ dali. Mọdopolọ to egbehe, nukundiọsọ owanyina-jijọhonọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ saba yin finfọn dote gbọn mẹhe sọalọakọn dọ emi yin nukunmọnu Jiwheyẹwhe tọn lẹ dali, na titengbe tọn sinsẹ̀ngan Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ. Omẹ ehelẹ doyẹklọmẹ dọ yé yọn Jiwheyẹwhe, ṣigba yé gbẹ́ ‘Jehovah dopo’ Biblu tọn lọ dai, bo yí Atọ̀n-to-dopomẹ dabla lọ do diọtẹnmẹ na ẹn. (Malku 12:29) Yé ma nọ setónuna wẹndagbe lọ dogbọn Oklunọ mítọn Jesu dali gba, bo nọ ganjẹ gandudu gbẹtọvi lẹ tọn go na pọngbọ podọ gbẹ́ wẹndagbe dogbọn Ahọluduta dodowiwa Klisti tọn he ja lọ dai. Nukundiọsọmẹtọ sinsẹ̀n tọn ehe lẹpo dona yin vivasudo to ojlẹ lọ mẹ heyin “whenuena yè na do Jesu Oklunọ hia sọn olọn mẹ”!
‘Wiwá’ Jesu KlistiTọn
5. Nawẹ osọhia Jesu tọn yin didohia hezeheze do to Matiu 24:29, 30 mẹ gbọn?
5 Osọhia enẹ yin zẹẹmẹ basina do gigọmẹ gbọn Jesu dali to Matiu 24:29,30 mẹ. To zẹẹmẹ bibasi do ohia voovo tintin tofi etọn tọn po vivọnu whenu-nu lẹ tọn ji godo, é dọmọ: “Yè na hẹn owhè dozinvlu, osùn ma to na yí hinhọ́n etọn hia, sunwhlẹvu lẹ nasọ flẹ́ sọn olọn, huhlọn olọn lẹ tọn lẹ nasọ whàn.” To ojlẹ enẹ mẹ “ohia Ovi gbẹtọ tọn na sọ sọawuhia to olọn mẹ.” Akọta aigba ji tọn lẹ “na blawú, yé nasọ mọ Ovi gbẹtọ tọn [Ahọlu Mẹssia Jiwheyẹwhe tọn lọ] sọn aslọ olọn mẹ lẹ go ja, po huhlọn po, po gigo daho po.” “Ja” ehe, er·kho’me·non to Glẹki mẹ, dlẹnalọ dohlan awusọhia Jesu tọn taidi Ogán Klandowiwetọ Jehovah tọn.
6, 7. Nawẹ “nukun lẹpo na mọ ẹn” gbọn, podọ mẹnu lẹ wẹ ehe bẹhẹn?
6 “Ja” ehe sọ yin zẹẹmẹ basina ga gbọn apọsteli Johanu dali to Osọhia 1:7 mẹ, fie é dọ te dọmọ: “Do ayi e go, é jà po aslọ po.” Oh, kẹntọ nẹlẹ ma na mọ Jesu po nukun jọwamọ tọn po gba, na “aslọ lọ” dohia dọ é wá to ninọmẹ mayinukundomọ tọn mẹ nado hẹn whẹdida ṣẹ. Eyin gbẹtọvi tata lẹ na mọ gigo olọn mẹ tọn etọn po nukun jọwamọ tọn po janwẹ, yé na tọ́nnukun, taidi to whenuena Saulu, tin to ali ji jei Damasku, yin nukuntọ́nna to whenuena Jesu gigonọ lọ sọawuhia ẹ to hinhọ́n mlanmlan daho de mẹ.—Owalọ lẹ 9:3-8; 22:6-11.
7 Kandai Osọhia tọn zindonukọn nado dọ dọ “nukun lẹpo wẹ na mọ ẹn, yé he sọwhán ẹn lẹ ga: Hẹnnu aigba tọn lẹpo wẹ na blawu to e ji.” Ehe zẹẹmẹdo dọ nukundiọsọmẹtọ he tin to aigba ji lẹ na yọnẹn to vasudo he Jesu na hẹnwá yé ji mẹ dọ ewọ ko wá po huhlọn po podọ po gigo daho po taidi Mẹvasudotọ Jehovah tọn. Naegbọn kẹntọ ehelẹ do yin zẹẹmẹ basina taidi “yé he sọwhàn ẹn lẹ”? E yinmọ na walọyizan fifiẹ yetọn tọn hlan devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ to egbehe yin nuhe taidi homẹkẹndomẹtọ́ Jesu tọn lẹ tọn wutu wẹ. Na nugbo tọn, yé ‘na yí homẹgble susu do sọwhàn yede na ewọ tọn wutu.’
8. Nugbẹnamẹ tẹwẹ Jesu po Paulu po dọtọ́n gando vasudo ajijigo?
8 Nawẹ azán ahọsuyi Jehovah tọn enẹ na wá gbọn? To dọdai lọ he tin to Luku weta21 mẹ, Jesu basi zẹẹmẹ nujijọ nugbajẹgbonu tọn lẹ he ko yinuwa taidi ohia tintin tofi etọn tọn bẹsọn 1914 gbọ́n. Enẹgodo, to wefọ34 po 35 po mẹ, Jesu na avase dọmọ: “Ṣigba mì ni payi mìde go, vlavo ayiha mìtọn nikaa yin, yíyí gigọ́fla do doagbànna, po núnùmú ogbẹ̀ tọn po, bọ azán lọ nado wá mì ji ajiji di omọ̀ de. Na mọwẹ é na wá yé mẹpo ji do he nọ nọ̀ nukunmẹ aigba tọn ji lẹpo.” Mọwẹ, azán ahọsuyí Jehovah tọn enẹ na wá ajiji, to afọdopolọji! Apọsteli Paulu yigbe ehe tọn to 1Tẹsalonikanu lẹ 5:2,3 mẹ, dọmọ: “Azán Oklunọ tọn ja di ajotọ to ozán mẹ. Na whenuena yé to didọmọ, ‘jijọho po gingan po!’ whenẹnu wẹ dindọn ajiji na wá ota yetọn.” Etlẹ yin todin akọta lẹ to hódọ dogbọn jijọho po gingán po dali bosọ to linlẹn nado na huhlọn Plidopọ Akọta lẹ tọn nado basi hihọ́ na nọtẹn he tukla tin te lẹ gbọn huhlọn awhan funfun tọn dali.
9. Na mẹnu lẹ wẹ ‘hinhọ́n họnwun’ na, podọ etẹwutu?
9 To wefọ 4 po 5 po mẹ, apọsteli lọ zindonukọn nado dọ na mí dọmọ: “Ṣigba mì, mẹmẹsunnu, mì ma tin to zinvlù mẹ, bọ azán lọ nado pla mì di ajotọ gba. Na mì omẹ pó wẹ ovi hinhọ́n tọn, ovi okle tọn: mì ma yin ozán tọn, kavi zinvlù tọn gba.” Homẹ mítọn hun tlala nado yin ovi hinhọ́n tọn—yèdọ hinhọ́n hẹntọ lẹ hlan mẹdevo lẹ he tindo ojlo zogbe na jijọho po gingán nugbo po to aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ. To Psalm 97:10,11 mẹ, mí hia dọmọ: “Mì nọ gbẹwanna oylan, mì omẹ he yiwanna Oklunọ emi: Ewọ to ayiha mẹwiwe etọn lẹ tọn hẹndote; e sọ to yé whlẹn sọn alọ mẹylankan lẹ tọn mẹ. Dódónọ wẹ yè to hinhọ́n na, podọ homẹhun na tenọglinọ to ayiha mẹlẹ.”
Todohukanji Nujijọ lọ lẹ Tọn
10. Avase jẹnukọn tẹwẹ mí dona hodo gando azán nulẹnjo Jiwheyẹwhe tọn go? (Osọhia 16:15)
10 Etẹwẹ na yin todohukanji nujijọ lọ lẹ tọn to whenuena nukunbibia daho na gbajẹgbonu? Mì gbọ na mí ni lẹhlan Osọhia weta16. Doayi e go, dile na eyin zẹẹmẹ basina to wefọ13 jẹ 16 mẹ do, dọ gbigbọ aovi tọn mawe lẹ, bẹ́ akọta lẹ heyin aigba lọ blebu tọn plidopọ hlan Amagẹdọni, yèdọ awhàn azán daho Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ tọn. Whladopo dogọ, dindọnsẹpọ azán lọ tọn taidi ajotọ heyin nulẹnjo tọn yin nuzindeji, podọ mí yin nugbẹna nado tin to nukle—yèdọ nado gbọṣi avọ̀ gbigbọmẹ tọn lẹ mẹ he dohiagona mí hlan whlẹngan. Ojlẹ lọ ko wá nado dawhẹna omẹ aigba ji tọn lẹ, akọta lẹ, po mẹdevo de po. Mẹnu wẹ omẹlọ?
11. Nawẹ yọnnu Osọhia 17:5 tọn do ede hia gbọn?
11 Yọnnu yẹhiadonu tọn de wẹ e yin mẹhe ko dovivẹnu na taun tọn nado hẹn ede zun “omẹ titengbe” de. Ewọ yin zẹẹmẹ basina to Osọhia 17:5 mẹ taidi “nudabla de: Babilọni Daho, onọ yọnnu ayọdetọ lẹ tọn, po osunu aihọn tọn lẹ po.” Ṣigba yọnnu lọ ma gbẹsọ po to nudabla de yin na Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ gba. Ewọ kodo ede hia hezeheze taidi ahọluigba aihọn tọn heyin sinsẹ̀n lalo tọn, to ehe mẹ sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ yin ada tangan na lọ. Yinylọn ede do whẹho tonudidọ tọn lẹ mẹ yin osunu to nukun Jehovah tọn lẹ mẹ, ewọ lẹzun mẹhe “nù ohun mẹwiwe lẹ tọn mú” gbọn homẹkẹndo Klistiani nugbo lẹ dali, podọ yinyin mẹhe tindo whẹgbledo ohùn “omẹ yé hù to aigba ji lẹ po tọn,” he bẹ́ nuhugan livi kanweko heyin hùhù to awhàn owhe kanweko 20tọ ehe kẹdẹ tọn mẹ lẹ hẹn.—Osọhia 17:2,6; 18:24.
12. Naegbọn sinsẹ̀n Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ do yin whẹgbledo?
12 Ehe ylan hugan popolẹpo wẹ yindọ, sinsẹ̀n he kata Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ ko kọ̀nmasin do oyin Jiwheyẹwhe tọn go mẹhe yé gbọn yẹnuwiwa dali do sọalọakọn dọ emi nọtena. Yé ko plọ́nmẹ tamẹnuplọnmẹ Babilọninu lẹ po Glẹkinu lẹ tọn po kakati nado plọnmẹ Ohó wiwe Jiwheyẹwhe tọn bo ko sọ yidogọna walọyizan osẹ́nhẹngba akọta tọn lẹ gbọn alọkẹyi ninọmẹ gbẹ̀zan walọmawé tọn lẹ he sọta nunọwhinnusẹn Biblu tọn lẹ dali. Ajọwatọ nukunkẹnnọ kọdetọn dagbenọ he tin to yé mẹ lẹ yin whẹgbledo gbọn hogbè Jakobu 5:1,5 tọn lẹ dali dọmọ: “Mì yì dinvie, mì adọkunnọ emi, mì ni to avivi, bo sọ to awhádo na oya mìtọn he ja mì ji. Mìwlẹ to vivi dù to aihọn mẹ, mì ko tin to ogbẹ̀dudu mẹ, bo sọ to ayiha mìtọn yìn, taidi to hùhù zángbè.”
Vasudo Babilọni Daho lọTọn!
13. Nawẹ bẹjẹeji nukunbibia lọ tọn na wá gbọn, podọ onu niyaniya tọn tẹwẹ yin nuzindeji to Osọhia 18:4, 5mẹ?
13 Bẹjẹeji nukunbibia daho lọ tọn wá aimẹ po hinhẹn whẹdida Jehovah tọn ṣẹ do Babilọni daho lọ ji po. Osọhia 17:15-18, basi zẹẹmẹ he họnwun “linlẹn” Jiwheyẹwhe tọn—nado diọ “azò ao” lẹ, heyin huhlọnnọ lẹ tọn sọn gblagbla akọta susu “gbekanlin” Plidopọ Akọta lẹ tọn mẹ, nado hungona ẹn. Podọ “azò ao he hiẹ mọ to ota na kanlin lọ, ehelẹ wẹ na gbẹwanna ayọdetọ lọ, bo na basi i matinhuwhẹhomẹtọnọ, bo sọ hẹn ẹn jẹmẹ́, yé na dù olàn etọn, bo nasọ yi miyọn do fiọ ẹ gbidigbidi. Na Jiwheyẹwhe ko yí do ayiha yetọn mẹ nado hẹn ojlo etọn di.” Abajọ ogbè sọn olọn mẹ wá de basi lilá nugbẹnamẹ tọn de to Osọhia 18:4,5 po mẹ dọmọ: “Mì tọ́n sọn e mẹ, mì omẹ ṣie emi, dọ mì yin máhẹtọ to ylando etọn mẹ blo, dọ mì yí to azọ̀nylankan etọn mẹ blo. Na yèdọ ylando etọn ko hòpli hlan olọn, Jiwheyẹwhe ko sọ flin oylan etọn.” Oylọ lọ zindonukọn nado tọ́njẹgbonu dọmọ: Sankanna kanṣiṣa lẹpo hẹ sinsẹ̀n lalo tọn, whẹpo e nido dẹ̀n hugan!
14. Mẹnu lẹ wẹ na blawu do vasudo Babilọni Daho lọ tọn ji, podọ etẹwutu?
14 Pọndohlan nankọ wẹ aihọn lọ na tindo na vasudo Babilọni Daho lọ tọn? Sọn aganu boboe, tonudọtọ mẹhodutọ lẹ—yèdọ “ahọlu aigba tọn lẹ”—blawu na ẹn na yé omẹ awe lẹ ko duvivi ayọdide gbigbọmẹ tọn yetọn na owhe kanwe susu lẹ wutu. Podọ sunnu ajọwatọ nukunkẹnnọ lẹ to avivi bosọ to awubla do e ji ga, “ajọwatọ aigba tọn lẹ ..., he yè hẹn zùn adọkunnọ gbọn alọ etọn mẹ lẹ.” Omẹ ehelẹ ga jẹ aganu boboe sọn yọnnu lọ de, bo to didọmọ: “Ṣó, ṣó, otò daho lọ, he yè ṣinyọn alavọ dagbedagbe na, po ogefunwunmẹ tọn po, avọ̀ vẹẹ, po ehe yè yí sika do doaṣọna po, ozannu akuẹgegenu tọn po pali po! na ogàn dopo mẹ wẹ adọkun daho mọhunkọ zùn ovọ́!” Aṣodido whanpẹnọ yẹwhehodidọ tọn lẹpo po ayidonugo ṣọṣi aihọn tọn daho lẹ po na tọ́n sọn aimẹ gbidigbidi! (Osọhia 18:9-17) Ṣigba be mẹlẹpo wẹ na blawu na Babilọni Daho lọya?
15, 16. Nuhẹnmẹ jaya tẹwẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ na tindo?
15 Osọhia 18:20,21 na gblọndo dọmọ: “Jaya do ota na ẹn, hiẹ olọn, mì apọsteli wiwe lẹ, po yẹwhegan lẹ po; na Jiwheyẹwhe ko gbọn whẹdida dali do yiahọsu mìtọn to e go!” Taidi osé daho de heyin zizedlan ohù mẹ, “le wẹ e [yí] huhlọn do dọ̀n Babilọni Daho lọ dlan odò do, yè ma sọ to na mọ ẹn gbèdegbède ba.”
16 Lehe eyin onu hẹnmẹ jaya do sọ! Osọhia 19:1-8 de ehe tọ́njẹgbonu. Whla ẹnẹ wẹ oylọ lọ, “Halleluia,!” tọ́njẹgbonu sọn olọn mẹ wá. Whla atọ̀n tintan oylọ Halleluia lọ tọn lẹ pà Jehovah na e ko hẹn whẹdida dódó tọn ṣẹ do ayọdetọ he tindo walọyizan ylankan lọ, yèdọ Babilọni Daho lọ ji wutu. Ahọluigba aihọn tọn heyin sinsẹ̀n lalo tọn ma na sọ tin ba! Ogbè de tọ́njẹgbonu sọn ofìn Jiwheyẹwhe tọn nukọn, dọmọ, “Mì pa Jiwheyẹwhe mítọn, mì devi etọn lẹ, po mì he dibusii lẹ po, pẹvi po daho po.” Lehe mí na tindo lẹblanulọyi nado tindo mahẹ to ohàn enẹ mẹ dosọ!
Alọwle Lẹngbọvu lọTọn
17. To yíyí Osọhia 11:17 po 19:6 po jlẹdo yede go mẹ, to aliho awe tẹ mẹ wẹ Jehovah bẹ́ gandudu jẹeji taidi ahọlu dete?
17 Halleluia ẹnẹtọ basi oylọna hosọ devo dọmọ: “Halleluia: na Oklunọ Jiwheyẹwhe Ganhunupo duahọlu.” Ṣigba be adà ohàn enẹ dopolọ tọn ma yin vivọji to Osọhia 11:17 mẹ ya? To finẹ mí hia dọmọ: “Mí dopẹ́na we, Oklunọ È Jiwheyẹwhe Ganhunupo, ... na hiẹ ko yí huhlọn daho towe, bo ko sọ to ahọludu.” Mọwẹ. Ṣigba, ada tangan hodidọ Osọhia 11:17 tọn dlẹnalọ hlan hinhẹn Ahọluduta Mẹssia tọn tọ́njẹgbonu gbọn Jehovah dali to 1914 “mẹhe na nọ yí ogánpò do hẹn akọta lẹpo sẹ̀n.” (Osọhia 12:5) Osọhia 19:6 tin to hodidọ vasudo Babilọni Daho lọ tọn mẹ. Po didesẹ sinsẹ̀n taidi ayọdetọ lọ tọn po, Jiwheyẹwhe yinyin Jehovah tọn na yin whẹsuna kakadoi. Sinsẹ̀n-bibasi etọn taidi Gigogán Nupojipetọ po Ahọlu po na tin to aimẹ todin podọ kakadoidoi!
18. Didesẹ Babilọni Daho lọ tọn hùnalidote na nulila ayajẹnọtẹ?
18 Gbọnmọ dali, nulilá gigopanamẹ tọn lọ sọgan yin bibasi dọmọ: “Homẹ mítọn ni hùn, mí ni jaya, bo na yẹyi [Jah]: na alọwle Lẹngbọvu lọ tọn whenu wá, asi etọn ko sọ sọnu do ogo. Ewọ wẹ yè na dọ yè ni yí alavọ dagbedagbe, wéwé he ma kudu do doaṣọna: na alavọ dagbedagbe lọ wẹ dódó mẹwiwe lẹ tọn.” (Osọhia 19:7,8) Whenuena mẹyiamisisadode he gbẹsọ po to aigba ji lẹ na mọ fọnsọnku olọn mẹ tọn yetọn yí ma yin didọ. Ṣigba yè na mí jide to hodidọ lọ mẹ tofi dọ mahẹ tintindo yetọn to alọwle Lẹngbọvu lọ, Klisti Jesu tọn mẹ, na yin ojlẹ ayajẹ tọn de, podọ humọ to whenuena e yindọ yé na ko yi nukundomọ mẹdidepo ayọdetọ he diyín, Babilọni Daho lọ tọn.
Aihọn Satani Tọn Yin Vivàsudo
19. Awuwle devo tẹwẹ yin zẹẹmẹ basina to Osọhia 19:11-21mẹ?
19 Osọ́ wéwé he yin nùdego jẹnukọn to Osọhia 6:2 wá pọndohlan mẹ todin whladopo dogọ. Mí hia to Osọhia 19:11 mẹ dọmọ: “Mẹhe hẹ é [osọ́ wéwé lọ] ji wẹ yè nọ ylọ Nugbonọ, Dodonọ, dódó mẹ wẹ e sọ to whẹda te, bo sọ to awhànfun te.” Gbọnmọ “Ahọlu ahọlu lẹ tọn, Oklunọ oklunọ lẹ tọn” to osọ́ do yinukọn nado và akọta lẹ sudo podọ nado zìn ahandanu heyin “homẹgble Jiwheyẹwhe Ganhunupo tọn tọn he hunzo” do e mẹ. To ovọ́ mẹ wẹ “ahọlu aigba tọn lẹ, po awhanpa yetọn lẹ po” plidopọ nado funawhàn Amagẹdọni tọn. Osọ́ wéwé Dotọ lọ gbawhan. Nudepope ma pò to aimẹ na titobasinanu aigba ji Satani tọn bà.—Osọhia 19:12-21.
20. Ẹtẹwẹ na jọ do Lẹgba lọsugo?
20 Ṣigba etẹwẹ dogbọn Lẹgba lọsu dali? To Osọhia 20:1-6 mẹ, Klisti Jesu yin zẹẹmẹ basina taidi “angẹli de [he] jẹte sọn olọn mẹ ja odò é tindo họnhungan odò mapote lọ tọn, kọ̀gan daho de sọ tin to alọ etọn mẹ.” E dogan dlagọni lọ, Odan hoho lọ, mẹhe yin Lẹgba po Satani po, bo dogan ẹn, bo sọ ze é dlan odò mapote lọ mẹ, bo sunú do e bosọ yi hiadonu do tlẹ ẹ. Po aimẹ tintọn sọn Satani tọn po bo ma sọ penugo nado klọ akọta lẹ gbede ba, Gandudu gigonọ Owhe Fọtọ́n Lẹngbọvu lọ tọn po asi yọyọ etọn po bẹ́ azọ́n jẹeji. Dasìn awubla tọn ma na sọ tin gbede ba! Okú ylando Adam tọn ma na sọ tin gbede ba! Awubla ma na sọ tin ba, avi ma na sọ tin ba, mọ awufiẹsa ma na sọ tin ba do niyẹn! “Na onú tintan lẹ ko juwayì.”—Osọhia 21:4.
21. Dile mí to tenọpọn osọhia Jesu Klisti tọn po jeje po do, etẹwẹ dona yin nujikudo mítọn?
21 Dile mí to tenọpọn osọhia Oklunọ mítọn Jesu Klisti tọn po jeje po do, mì gbọ mí ni do zohunhun hia to didọna mẹdevo lẹ dogbọn opagbe Ahọluduta owanyinanọ Jiwheyẹwhe tọn dali. Whlẹngan tin to yakẹ! Mì gbọ mí ni to zọnlinzin hlan nukọn tẹgbẹ, taidi ovi he tindo nukunnumọjẹnumẹ Oklunọ Gigogan Jehovah tọnlẹ! (Pọ́n w-F 1/5/93, weda 21.)
Dogbapọn
◻ Etẹwẹ dohia dọ osọhia Klisti tọn tin to yakẹ?
◻ Nawẹ azán ahọsuyi Jehovah tọn na wá gbọn?
◻ Nukun tẹwẹ “owanyina Jehovah tọ́ lẹ” dona yí do pọ́n ninọmẹ aihọn tọn dintọn?
◻ Etẹwẹ na yin todohukanji nujijọ lẹ tọn to whenuena nukunbibia daho lọ na gbajẹgbonu?
[Yẹdide to weda21]
Jesu ‘wá to aslọ mẹ,’ to mayinukundomọ mẹ, nado hẹn whẹdidaṣẹ
[Yẹdide to weda25]
To madẹnmẹ sinsẹ̀n lalo, titonu ylankan Satani tọn, po Satani lọsu po na yin vivasudo