Weta 38
Mì Pa Jah Na Whẹdida Etọn Lẹ!
1. Hogbe tẹlẹ wẹ Johanu sè di “ogbè daho gbẹtọ susu tọn de to olọn mẹ”?
BABILỌNI DAHO LỌ ma sọ tin ba! Ehe yin owẹn ayajẹ tọn de nugbo. E ma yin nupaṣamẹ de dọ Johanu se awhadido ayajẹ tọn mẹpipa tọn lẹ to olọn mẹ! “To onu helẹ godo, yẹn se ogbè daho gbẹtọ susu tọn de to olọn mẹ, to didọmọ, Halleluia;a Whlẹngan, po gigo po, yẹyi po huhlọn po, hlan Oklunọ Jiwheyẹwhe mítọn: na nugbo po dódó po wẹ whẹdida etọn lẹ: na e ko dawhẹna ayọdetọ daho lọ, he yí ayọdide etọn do hẹn aigba gble, bo sọ yiahọsu ohùn devi etọn lẹ tọn to alọ etọn mẹ. Ye sọ vọ dọ, dọmọ, Halleluia. Azọ etọn sọ hẹji kakadoi.”—Osọhia 19:1-3.
2. (a) Etẹwẹ hogbe “Halleluia” lọ zẹẹmẹdo, podọ etẹwẹ sise whlaawe Johanu tọn to ojlẹ ehe mẹ dohia? (b) Mẹnu wẹ mọ gigo lọ yi na Babilọni Daho lọ vivasudo? Basi zẹẹmẹ.
2 Halleluia nugbo! Hogbe lọ zẹẹmẹdo “Mì pa Jah, mì gbẹtọ lẹ emi,” “Jah” yin ninọmẹ gli oyin sọn olọn mẹ wá Jehovah tọn. Mí yin nuflin tofi dogbọn tudohomẹnamẹ psalmkantọ lọ tọn dali: “Mì gbọ nuhe tindo gbọfufu lẹpo ni pa Jah. Mì pa Jah, mì gbẹtọ lẹ emi!” (Psalm 150:6, NW) Nugbo lọ dọ Johanu se ohanjitọ olọn mẹ tọn lẹ jì “Halleluia!” po ayajẹ po whlaawe to fie mí jẹ ehe to Osọhia mẹ dohia nukọnzinzindo osọhia sọn olọn mẹ wá nugbo lọ tọn tọn. Jiwheyẹwhe Owe wiwe Glẹki Klistiani tọn lẹ tọn yin dopolọ po Jiwheyẹwhe Owe wiwe Heblu tọn tintan lẹ tọn po, podọ Jehovah wẹ oyin etọn. Jiwheyẹwhe he hẹn aijijẹ Babilọni hohowhenu tọn lọ wá ko dawhẹna bo va Babilọni Daho lọ sudo todin. Mì yí gigo lẹpo na ẹn na nuyiwa daho enẹ! Huhlọn he wleawuna aijijẹ etọn wá sọn ewọ de kakati sọn akọta he yin yiyizan taidi nuzinzan nado va ẹ sudo lẹ de. Jehovah kẹdẹ wẹ mí dona yí whlẹngan na.—Isaia 12:2; Osọhia 4:11; 7:10, 12.
3. Etẹwutu ayọdetọ daho lọ do jẹ na whẹdida etọn sọmọ?
3 Etẹwutu ayọdetọ daho lọ do jẹ na whẹdida ehe sọmọ? Sọgbe hẹ osẹ́n he Jehovah na Noa—podọ gbọn ewọ dali na gbẹtọvi lẹpo—ohùn sinsọndai sọn ojlo mẹ wá nọ biọ whẹgbledomẹ oku tọn. Ehe sọ yin didọ to Osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn hlan Islaeli mẹ. (Gẹnẹsisi 9:6; Osọha lẹ 35:20, 21) Dogọ, to Osẹ́n Moṣe tọn enẹ glọ, ayọdide agbasalan tọn po gbigbọmẹ tọn po wẹ jẹ na oku. (Levitiku 20:10; Deutelonomi 13:1-5) Na owhe fọtọ́n lẹ, Babilọni Daho ko dù ohùnhọ́, podọ e sọ yin ayọdetọ daho de. Di apajlẹ, nujinọtedo Ṣọṣi Katholiki Lomu tọn he yin gbigbẹna yẹwhenọ etọn lẹ ma nado wlealọ ko dekọtọn do fẹnnuwiwa ylankan lẹ sọn susu to ye mẹ si, podọ sọha ehe lẹ tọn de wẹ bẹ asamẹzọ̀n SIDA lọ tọn todin. (1 Kọlintinu lẹ 6:9, 10; 1 Timoti 4:1-3) Ṣigba ylando daho etọn lẹ, ‘he to hihopli kaka jẹ olọn,’ wẹ nuyiwa ayọdide gbigbọmẹ tọn ahunhẹnnamẹtọ etọn lẹ—godo tọn ehe to lalo pinplọnmẹ po awukọndopọ hẹ tonudidọ gbigble lẹ po mẹ. (Osọhia 18:5) Dile e ko yindọ owhẹ yasanamẹ tọn etọn ko wá dukosọ hẹ ẹ, agundaho olọn mẹ tọn lọ dawha Halleluia awetọ de todin.
4. Etẹwẹ yin yẹdena dogbọn nugbo lọ dali dọ azọ lọ sọn Babilọni Daho lọ mẹ “hẹji kakadoi”?
4 Babilọni Daho lọ ko yin miyọndo taidi otò gbigbà de, podọ azọ̀ etọn “sọ hẹji kakadoi.” Whenuena otò tata de yin fifiọ dogbọn awhanpa otòyítọ de dali, azọ̀ lọ nọ to agayi dile e na dẹn sọ bọ akán lẹ gbẹ pò to zozo. Mẹdepope he tẹnpọn nado vọ ẹ gbá whenuena e gbẹ pò to azọ tọ́n na yin fifiọ dogbọn gbakija zozo lẹ dali. Dile e ko yindọ azọ̀ Babilọni Daho lọ tọn na hẹji “kakadoi” to dohia godotọ-yinyin whẹdida etọn tọn mẹ, mẹdepope ma na penugo gbede nado vọ otò sẹnmẹjẹtọ enẹ gbá ba. Sinsẹ̀n lalo tọn juwayi kakadoi. Halleluia, na nugbo tọn!—Yijlẹdo Isaia 34:5, 9, 10 go.
5. (a) Etẹwẹ mẹho 24 lẹ po mẹdida ẹnẹ lẹ po basi bo dọ? (b) Etẹwutu ohanjiji Halleluia tọn lọ yin nuhe vivi susu hugan ohanjiji Halleluia tọn lẹ he nọ yin jìjì to ṣọṣi Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ mẹ?
5 To numimọ tintan de mẹ, Johanu mọ lẹdo ofin lọ pe mẹdida ẹnẹ, to pọmẹ po mẹho 24 lẹ po he nọtena gudutọ Ahọluduta tọn lẹ to teninọ olọn mẹ tọn gigonọ yetọn mẹ. (Osọhia 4:8-11) Todin e sọ mọ ye whladopo dogọ dile ye to Halleluia atọ̀ntọ de dọ jẹgbonu do vasudo Babilọni Daho lọ tọn ji: “Mẹho konukunẹnẹ lẹ lọ, po mẹdida ẹnẹ lẹ lọ po sọ jẹklo, bo litaina Jiwheyẹwhe he sinai to ofin ji, bo dọmọ, Niṣẹ; Halleluia!”b (Osọhia 19:4) Ohanjiji Halleluia tọn daho ehe yin yidogọ na “ohan yọ́yọ́” mẹpipa tọn he yin Lẹngbọvu lọ tọn. (Osọhia 5:8, 9) Todin ye to jiji ohan awhangbigba tọn vivi lọ, bo to gigo lẹpo yi na Oklunọ Nupojipetọ Jehovah na awhangbigba godo tọn etọn do ayọdetọ daho lọ ji wutu, yedọ Babilọni Daho lọ. Halleluia he yin jìjì ehelẹ yin nuhe vivi hugan ohanjiji Halleluia tọn lẹ he yin jìjì to ṣọṣi Mẹylọhodotọklisti tọn lẹ mẹ, fie Jehovah, kavi Jah, ko yin masin kọndogona bo yin nukun pẹvi do pọn te. Ohanjìjì yẹnuwiwa tọn mọnkọtọn he nọ kọn masin do oyin Jehovah tọn go yin hinhẹn nabọẹ todin kakadoi!
6. “Ogbè” mẹnu tọn wẹ yin sise, podọ tudohomẹnamẹ tẹwẹ e to bibasi, podọ mẹnu wẹ to mahẹ tindo to gbeyiyi lọ mẹ?
6 To 1918 wẹ Jehovah jẹ ale na ‘enẹnọ he dibusi oyin etọn, pẹvi po daho po’ lẹ ji—tintan to ehelẹ mẹ he yin Klistiani yiamisisadode lẹ he ko ku to nugbonọ-yinyin mẹ, he e fọnsọnku bo ze wá otẹn ada olọn mẹ tọn lẹ tọn he yin mẹho 24 lẹ tọn mẹ. (Osọhia 11:18) Mẹdevo lẹ kọnawudopọ hẹ ehelẹ to Halleluia lẹ jìjì mẹ dile Johanu basi linlin etọn do: “Ogbè de sọ tọ́n sọn ofin lọ dali, dọmọ, Mì pa Jiwheyẹwhe mítọn, mì devi etọn lẹ, po mì he dibusi i lẹ po, pẹvi po daho po.” (Osọhia 19:5) Ehe wẹ “ogbè” Hoyidọnamẹtọ Jehovah tọn tọn, yedọ Ovi etọn titi, Jesu Klisti, he nọte “to ofin lọ ṣẹnṣẹn.” (Osọhia 5:6) E ma yin to olọn mẹ kẹdẹ gba, ṣigba to aigba ji “devi etọn lẹpo” to mahẹ tindo to ohanjìjì lọ mẹ, po hagbẹ Johanu tọn yiamisisadode lẹ po he yin nukọntọ etọn to aigba ji. Lehe enẹnọ lẹ nọ gbọn awuyiya dali do tindo mahẹ to tonusise hlan gbedide lọ mẹ sọ: “Mì pa Jiwheyẹwhe mítọn”!
7. Whenuena Babilọni Daho lọ yin vivasudo godo, mẹnu wẹ na to Jehovah pa?
7 Mọwẹ, enẹnọ he yin gbẹtọ susugege lọ tọn lẹ tin to devi ehelẹ mẹ ga. Sọn 1935 omẹ enẹlẹ ko to wiwá sọn Babilọni Daho lọ mẹ bo ko to numimọ hẹndi opagbe Jiwheyẹwhe tọn tọn tindo: “E na dona ye he dibusi [Jehovah] lẹ, pẹvi po daho po.” (Psalm 115:13) Whenuena Babilọni taidi ayọdetọ lọ yin vivasudo, livi yetọn lẹ tọn na kọnawudopọ to “Jiwheyẹwhe mítọn pipa” mẹ—to pọmẹ po hagbẹ Johanu tọn po po awhanpa olọn mẹ tọn lẹpo po. To nukọnmẹ, enẹnọ he yin finfọn do aigba ji lẹ, eyin vlavo ye yin omẹ nukundeji kavi lala, matin ayihaawe, na jì Halleluia lẹ to pinplọn mẹ dọ Babilọni Daho lọ ko juyì kakadoi. (Osọhia 20:12, 15) Pipa lẹpo hlan Jehovah na awhangbigba tangan etọn do ayọdetọ whenu dindẹn tọn lọ ji!
8. Zodolanmẹnamẹ tẹwẹ ohanjiji mẹpipa tọn olọn mẹ tọn he yin mimọ dogbọn Johanu dali na mí todin, whẹpo Babilọni Daho lọ ni yin vivasudo?
8 Zodolanmẹnamẹ nankọ die ehe lẹpo na mí nado tindo mahẹ to gigọ mẹ to azọn Jiwheyẹwhe tọn na mí to egbehe mẹ! Na devizọnwatọ Jah tọn lẹpo ni yi yede pete jo, ahun po alindọn po, nado lá whẹdida Jiwheyẹwhe tọn lẹ, to pọmẹ po todido Ahọluduta tọn daho lọ po, todin, whẹpo Babilọni Daho lọ ni yin zize ṣite sọn aisinnu ji bo yin vivasudo.—Isaia 61:1-3; 1 Kọlintinu lẹ 15:58.
‘Halleluia—Jehovah Yin Ahọlu!’
9. Etẹwutu Halleluia godo tọn lọ do yin ogbè gigọ daho de sọmọ?
9 Whẹwhinwhẹn dogọ lẹ tin na ayajijẹ, dile Johanu zindonukọn nado dọ na mí do: “Yẹn sọ se taidi ogbè gbẹtọ susu tọn, podọ di ogbè osin susu tọn, podọ di ogbè wanyinyẹn daho osò tọn, dọmọ, Halleluia:c na [Jehovah] Jiwheyẹwhe Ganhunupo duahọlu.” (Osọhia 19:6) Halleluia godo tọn ehe yin dehe hẹn ẹn lẹzun ada ẹnẹnọ, kavi symétrie. E yin ogbè olọn mẹ tọn huhlọnnọ de he gọna gigo hugan ohanjiji to pọmẹ gbẹtọvi lẹ tọn depope, bo yin gigodahonọ hugan kinkọ̀n osin tọn aigba tọn depope, bo dobu hugan jẹhọn abinọ aigba ji tọn depope. Ogbè olọn tọn livi livi lẹ to ayajẹ do nugbo lọ ji dọ “[Jehovah] Jiwheyẹwhe Ganhunupo duahọlu.”
10. To zẹẹmẹ tẹ mẹ wẹ e sọgan yin didọ dọ Jehovah jẹ gandu ji taidi ahọlu to hinhẹn jẹvọ Babilọni Daho lọ tọn godo?
10 Ṣigba nawẹ e yin gbọn dọ Jehovah jẹ ahọludu ji gbọn? Owhe fọtọ́n lẹ ko juwayi sọn whenuena psalmkantọ lọ dọmọ: “Jiwheyẹwhe wẹ Ahọlu ṣie sọn hohowhenu wá.” (Psalm 74:12) Ahọlududu Jehovah tọn tlẹ ko yin hohowhenu tọn sọn whenẹnu, enẹwutu nawẹ ohanjiji to pọmẹ wẹkẹ tọn lọ sọgan dọ dọ “Jehovah . . . jẹ gandu ji di ahọlu” (NW) gbọn? To enẹ mẹ dọ whenuena Babilọni Daho lọ yin vivasudo, Jehovah ma na sọ tindo aliglọnnamẹtọ saklanọ de nado dọn ayidonugo omẹ lẹ tọn sọn tonusisena ẹn taidi Nupojipetọ Wẹkẹ tọn lọ kọn ba. Sinsẹ̀n lalo tọn depope ma sọ na whan togan aigba tọn lẹ nado diọnukunsọ ẹ gba. Whenuena Babilọni hohowhenu tọn lọ jai sọn gandudu aihọn tọn mẹ, Ziọni se nulila awhangbigba tọn lọ: “Jiwheyẹwhe towe duahọlu!” (Isaia 52:7) To jiji Ahọluduta lọ tọn to 1914, mẹho 24 lẹ lá: “Mí dopẹna we, [Jehovah] E Jiwheyẹwhe . . . na hiẹ ko yi huhlọn daho towe, bo ko sọ to ahọludu.” (Osọhia 11:17) Todin, to hinhẹn jẹvọ Babilọni Daho lọ tọn godo, awha lọ sọ yin dido whladopo dogọ: “Jehovah . . . ko jẹ gandu ji di ahọlu.” (NW ) Yẹwhe he yin bibasi dogbọn gbẹtọ dali depope ma pò nado diọnukunsọ nupojipetọ-yinyin Jiwheyẹwhe nugbo Jehovah tọn lọ ba!
Alọwle Lẹngbọvu Lọ Tọn Sẹpọ!
11, 12. (a) Nawẹ Jelusalẹm hohowhenu tọn lọ ylọ Babilọni hohowhenu tọn dọ, bo ze apajlẹ tẹ dai na nuhe du Jelusalẹm Yọyọ lọ po Babilọni Daho lọ po? (b) Po awhangba to Babilọni Daho lọ ji po, etẹwẹ awhanpa olọn tọn lọ jihan etọn bo lá?
11 “Hiẹ [yọnnu] kẹntọ ṣie”! Enẹ wẹ yin lehe Jelusalẹm, nọtẹn tẹmpli sinsẹ̀n-bibasi tọn Jehovah tọn tọn, dọho hlan Babilọni boṣiọ-sẹ̀ntọ lọ do. (Mika 7:8) Mọdopolọ, “otò daho wiwe lọ, Jelusalẹm yọ́yọ́,” he yin awuwlena po asiyọ́yọ́ hagbẹ 144 000 tọn po, ko tindo whẹwhinwhẹn lẹpo nado ylọ Babilọni Daho dọ kẹntọ etọn. (Osọhia 21:2) Ṣigba to godomẹ ayọdetọ daho lọ ko jiya nukundiọsọmẹ, nugbajẹmẹji, po hinhẹn jẹvọ po tọn. Afọdide owọ̀n tọn lẹ po sunwhlẹvu-mẹ-pinpọn tọn po etọn lẹ ma penugo nado whlẹn ẹn gba. (Yijlẹdo Isaia 47:1, 11-13 go.) Na nugbo tọn, e yin awhangbigba daho de na sinsẹ̀n-bibasi nugbo!
12 Todin he ayọdetọ hiọawu lọ, Babilọni Daho lọ, ko juwayi kakadoi, ayidonugo sọgan yin zize na asiyọ́yọ́ awhli wiwe he yin Lẹngbọvu lọ tọn todin! Nalete, awhanpa olọn mẹ tọn lẹ to ohanji po zohunhun po to pipa mẹ hlan Jehovah: “Homẹ mítọn ni hun, mí ni jaya, bo na yẹyi i: na alọwle Lẹngbọvu lọ tọn whenu wá, asi etọn ko sọ sọnu do ogo. Ewọ wẹ yè na dọ yè ni yí alavọ dagbedagbe, wewe he ma kudu do doaṣọna: na alavọ dagbedagbe lọ wẹ dódó mẹwiwe lẹ tọn.”—Osọhia 19:7, 8.
13. Awuwlena alọwle Lẹngbọvu lọ tọn tẹwẹ jọ gbọn owhe kanweko lẹ gblamẹ?
13 Gbọn owhe kanweko lẹ gblamẹ, Jesu Klisti ko basi awuwlenanu owanyi tọn na alọwle olọn mẹ tọn ehe. (Matiu 28:20; 2 Kọlintinu lẹ 11:2) E ko to Islaeli gbigbọmẹ tọn he yin 144 000 tọn lọ klọwé na “ewọ nido de e tọ́n hlan ede agun gigonọ de, he ma do diho, kavi ehe gbì, kavi onu mọhunkọ tọn lẹ; ṣigba nido wé bo mado apa.” (Efesunu lẹ 5:25-27) Po linlẹn lọ po nado jẹ “ale he yin oylọ hlan aga Jiwheyẹwhe tọn tọn” kọn de po, Klistiani yiamisisadode dopodopo dona ko tlẹn gbẹtọ hoho lọ sẹ sọn ogo po walọyizan etọn lẹ po, bo ze gbẹtọ Klistiani tọn yọ́yọ́ lọ dogo bo yi nuyiwa dódó tọn lẹ wà “po alindọn lẹpo po taidi hlan Jehovah.”—Filippinu lẹ 3:8, 13, 14; Kọlọsinu lẹ 1:9, 10, 23.
14. Nawẹ Satani tẹnpọn nado hẹn hagbẹ asi Lẹngbọvu lọ tọn sọgodo tọn lẹ gble gbọn?
14 Sọn Pẹntikọsti 33 W.M. tọn sọyi, Satani ko yí Babilọni Daho lọ zan taidi nuzinzan de nado tẹnpọn do hẹn hagbẹ sọgodo tọn asi Lẹngbọvu lọ tọn tọn lẹ gble. To vivọnu owhe kanweko tintan lọ tọn, e ko do okun sinsẹ̀n Babilọni tọn lẹ do agun lọ mẹ. (1 Kọlintinu lẹ 15:12; 2 Timoti 2:18; Osọhia 2:6, 14, 20) Apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ na enẹnọ he to tasọdona yise lọ lẹ to hogbe ehelẹ mẹ: “Na apọsteli lalonọ wẹ omẹ mọtọnnkọ lẹ, azọnwatọ oklọnọ, he nọ diọadana yede biọ apọsteli Klisti tọn lẹ mẹ. E ma sọ yin nujawu de; na Satani lọsu nọ diọadazun angẹli hinhọ́n tọn.” (2 Kọlintinu lẹ 11:13, 14) To owhe kanweko he bọdego lẹ mẹ, Mẹylọhodotọklisti atẹṣitọ lọ, taidi pipotọ Babilọni Daho lọ tọn, doaṣọna ede po avọ adọkun po lẹblanulọkẹyi tọn po, “ogefunwunmẹ po avọ vẹẹ whẹkan wlanwlan, . . . sika po zannu akuẹgegenu po, po pali po.” (Osọhia 17:4) Nukọntọ sinsẹ̀n tọn etọn lẹ po papa lẹ po dewedopọ po ahọluigba-gán ohùnhọ́dutọ lẹ po, taidi Constantin po Charlemagne po. E ma yin aṣọdona po “azọn dódó tọn mẹwiwe lẹ tọn” po gbede gba. Taidi asiyọ́yọ́ oklọ tọn de, e yin azọnwanamẹtọ oklọ tọn Satani tọn de nugbo. E whe gbahu, e ko juwayi kakadoi!
Asi Lẹngbọvu Lọ Tọn Ko Wleawuna Ede
15. Nawẹ ohiadomẹgo lọ nọ jọ gbọn, podọ etẹwẹ yin bibiọ to Klistiani yiamisisadode de si?
15 Enẹwutu todin, to dibla yì owhe 2 000 lẹ godo, 144 000 lẹpo he yin hagbẹ asiyọ́yọ́ lọ tọn lẹ tọn ko hẹn yede sọgbe. Ṣigba to ojlẹ tẹ mẹ wẹ e sọgan yin didọ dọ ‘asi Lẹngbọvu lọ tọn ko wleawuna ede’? Vude vude, sọn Pẹntikọsti 33 W.M. tọn sọyi, mẹyiamisisadode yisenọ lẹ “ko yin ohia do ogo na po gbigbọ wiwe opagbe tọn lọ po,” ehe to pọndohlan “azan tundote dogbọn fligọ dali” he ja lọ tọn mẹ. Dile apọsteli Paulu dọ ẹ do, Jiwheyẹwhe “ko sọ do ohia mí go ga, bo sọ na godenu gbigbọ tọn omẹ to ayiha mítọn lẹ mẹ.” (Efesunu lẹ 1:13; 4:30; 2 Kọlintinu lẹ 1:22) Klistiani yiamisisadode dopodopo yin “yiylọ po ṣinṣinyan po,” bo ko do ede hia taidi “nugbonọ.”—Osọhia 17:14.
16. (a) Whetẹnu wẹ ohia do ogo namẹ apọsteli Paulu tọn pe, podọ nawẹ mí yọnẹn gbọn? (b) Whetẹnu wẹ asi Lẹngbọvu lọ tọn na ko “wleawuna ede” to gigọmẹ?
16 To owhe susu whlepọn tọn lẹ tọn godo, Paulu lọsu sọgan dọmọ: “Yẹn ko hoavun dagbe lọ, yẹn ko hẹn ali ṣie jẹ podo, yẹn ko yìn yise lọ: sọn dinvie yè ko ze ojẹgbakun dódó tọn daga na mi, ehe Oklunọ, whẹdatọ dódónọ, na na mi to azan nẹ gbe: e ma sọ yin hlan yẹn dopo kẹdẹ gba, ṣigba hlan ye he yiwanna awusọhia etọn lẹ ga.” (2 Timoti 4:7, 8) Ohia do ogo namẹ apọsteli lọ tọn taidi nuhe ko yin hinhẹn wá gigọmẹ, dile etlẹ yindọ e gbẹ pò to agbasalan mẹ bo na sọ pannukọn oku na yise etọn. Mọdopolọ, ojlẹ lọ dona wá whenuena pipotọ lẹpo to aigba ji he yin 144 000 lẹ tọn na yin ohia do ogo na dopodopo yetọn taidi mẹhe yin nutindo Jehovah tọn. (2 Timoti 2:19) Ehe na yin whenuena asi Lẹngbọvu lọ tọn na ko wleawuna ede to gigọmẹ—sọha suhugan 144 000 lẹ tọn ko mọ ale olọn mẹ tọn yetọn yí podọ enẹnọ he gbẹ pò to aigba ji lẹ na ko yin alọkẹyi to godomẹ bo yin ohia do ogo na di nugbonọ lẹ.
17. Whetẹnu wẹ alọwle Lẹngbọvu lọ tọn sọgan jọ?
17 To ojlẹ ehe mẹ he yin tito-basina ojlẹ Jehovah tọn tọn, whenuena ohia dido ogo na 144 000 lẹ ko wá opodo, angẹli lẹ jo jẹhọn ẹnẹ nukunbibia daho tọn lẹ do. (Osọhia 7:1-3) Tintan, whẹdida yin hinhẹnṣẹ do Babilọni Daho taidi ayọdetọ lọ ji. Klisti awhangbatọ lọ to enẹgodo zindonukọn po awuyiya po hlan Amagẹdọni nado va pipotọ agun Satani tọn lọ tọn sudo to aigba ji, podọ to godomẹ, nado ze Satani po aovi etọn lẹ po do odo mapote lọ mẹ. (Osọhia 19:11 jẹ 20:3) Eyin depope to mẹyiamisisadode lẹ mẹ luntọ́n to aigba ji, matin ayihaawe, yé na biọ ale olọn mẹ tọn yetọn mẹ bo kọnawudopọ hẹ hagbẹ yetọn lẹ he yin hagbẹ asiyọ́yọ́ lọ tọn lẹ to madẹnmẹ to whenuena Klisti na ko dotana awhangbigba etọn godo. Enẹgodo, to ojlẹ dide Jiwheyẹwhe tọn mẹ, alọwle Lẹngbọvu lọ tọn sọgan jọ!
18. Nawẹ Psalm 45 zinnudo debọdo-dego nujijọ lẹ tọn ji na nuhe du alọwle Lẹngbọvu lọ tọn gbọn?
18 Kandai dọdai tọn he tin to Psalm 45 mẹ basi zẹẹmẹ nujijọ debọdo-dego enẹlẹ tọn. Tintan, Ahọlu yido ofin ji lọ zindonukọn nado gbawhan kẹntọ etọn lẹ tọn. (Wefọ 1-7) Enẹgodo alọwle lọ yin bibasi, asiyọ́yọ́ olọn tọn lọ yin sinsẹnzọn basina to aigba ji dogbọn azọnwahẹmẹtọ awhli etọn lẹ dali, yedọ gbẹtọ susugege lọ. (Wefọ 8-15) Enẹgodo alọwle lọ lẹzun sinsẹ́nnọ, po gbẹtọvi fọnsọnku lẹ po he yin hinhẹn jẹ pipe mẹ to nugopinpọn “ahọvi lẹ to aigba lẹpo ji” tọn glọ. (Wefọ 16, 17) Dona gigonọ tẹlẹ die dekọtọn sọn alọwle Lẹngbọvu lọ tọn mẹ!
Ayajẹnọ Wẹ Enẹnọ He Yin Yiylọ Lẹ
19. Etẹwẹ yin ẹnẹtọ ayajijẹ ṣinawe lẹ tọn to Osọhia mẹ, podọ mẹnu wẹ tindo mahẹ to ayajijẹ vonọtaun ehe mẹ?
19 Todin Johanu basi kandai na ẹnẹtọ he yin ayajijẹ ṣinawe lẹ tọn to Osọhia mẹ: “E [angẹli lọ he ko to onu ehelẹ sọhia Johanu] sọ dọ hlan mi, dọ, Wlanwe, [Ayajẹnọ] wẹ yé he yè ylọ do nududu alọwle Lẹngbọvu lọ tọn kọn lẹ. E sọ dọ hlan mi, dọmọ, Ehelẹ wẹ oho nugbo Jiwheyẹwhe tọn.” (Osọhia 19:9)d Enẹnọ he yin yiylọ do “nududu alọwle Lẹngbọvu lọ tọn kọn lẹ” wẹ omẹ he yin hagbẹ asiyọ́yọ́ lọ tọn lẹ. (Yijlẹdo Matiu 22:1-14 go.) Ogbẹ́ mẹyiamisisadode asiyọ́yọ́ tọn lẹpo wẹ nọ tindo mahẹ to ayajẹ lọ mẹ he yin oylọ ehe mimọyi tọn. Sọha suhugan mẹhe ye ylọ lẹ tọn ko yí olọn mẹ, otẹn nududu alọwle tọn lọ tọn. Enẹnọ he pò to aigba ji lẹ yin ayajẹnọ ga dọ ye mọ oylọ lọ yí. Otẹn yetọn to nududu alọwle tọn lọ tẹnmẹ yin nuhe diun. (Johanu 14:1-3; 1 Pita 1:3-9) Whenuena ye yin finfọnsọnku yì olọn mẹ, whenẹnu lo, asiyọ́yọ́ kọndopọ blebu lọ na zindonukọn nado tindo mahẹ po Lẹngbọvu lọ po to alọwle ayajẹnọ daho hugan enẹ mẹ.
20. (a) Etẹwẹ yin pinpẹn hogbe lẹ tọn: “Ehelẹ wẹ oho nugbo Jiwheyẹwhe tọn”? (b) Nawẹ Johanu yin gingandego dogbọn hogbe angẹli lọ tọn lẹ dali gbọn, podọ etẹwẹ yin nuyiwa angẹli lọ tọn?
20 Angẹli lọ yidogọ dọ “ehelẹ wẹ oho nugbo Jiwheyẹwhe tọn.” Hogbe ehe “nugbo” yin lilẹ sọn Glẹki alêthinos mẹ bo zẹẹmẹdo “nujọnu tọn” kavi “he jẹ na jidide.” Dile e ko yindọ hodidọ ehelẹ wá sọn Jehovah de nugbo, ye yin nugbonọ bọ yè sọgan deji do yé go. (Yijlẹdo 1 Johanu 4:1-3; Osọhia 21:5; 22:6 go.) Taidi dopo to mẹhe yin yiylọ wá hunwhẹ alọwle enẹ tọn, Johanu na ko yin gigọ po ayajẹ po whenuena e se ehe po pinpọndohlan dona he tin to nukọn na hagbẹ asiyọ́yọ́ lọ tọn lẹ po. E yin whinwhan siso sọmọ bọ, na nugbo tọn, angẹli lọ dona na ẹn nugbẹnamẹ, dile Johanu basi linlin etọn do: “Yẹn sọ jẹklo to afọ etọn go nado litaina ẹn. E sọ dọ hlan mi, dọmọ, Pọn, hiẹ basi mọ blo: devi hatọ de wẹ yẹn po hiẹ po, po mẹmẹsunnu towe lẹ po, he hẹn okunnuho Jesu tọn go: litaina Jiwheyẹwhe.”—Osọhia 19:10a.
21. (a) Etẹwẹ Osọhia dehia na nuhe du angẹli lẹ? (b) Ninọmẹ tẹwẹ Klistiani lẹ dona tindo hlan angẹli lẹ?
21 Gbọn Osọhia lọ pete gblamẹ kunnudide sọawuhia de yin nina hlan nugbonọ-yinyin po azọn-sinsinyẹn-wiwà angẹli lẹ tọn po. Ye gando nuyizan nado sọ nugbo lọ hia go. (Osọhia 1:1) Ye nọ wazọndopọ po gbẹtọ lẹ po to yẹwhehodidọ wẹndagbe lọ tọn mẹ po tuntunjẹgbonu azọ̀nylankan yẹhiadonu tọn lẹ po mẹ. (Osọhia 14:6, 7; 16:1) Ye hoavun to ada Jesu tọn nado yan Satani po angẹli etọn lẹ po jẹgbonu sọn olọn mẹ, podọ ye na sọ hoavun po e po whladopo dogọ to Amagẹdọni. (Osọhia 12:7; 19:11-14) Na nugbo tọn, ye tlẹ nọ wá Jehovah lọsu titi nukọn. (Matiu 18:10; Osọhia 15:6) Etomọṣo, yé ma sọ yin nudevo hugan afanumẹ huwhẹnọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ gba. Dotẹnmẹ hundote de ma tin to sinsẹ̀n-bibasi wiwe mẹ na angẹli lẹ sinsẹ̀n kavi etlẹ yin na sinsẹ̀n-bibasi he tindo dogbo de, bo to sinsẹ̀n basi hlan Jiwheyẹwhe gbọn “mẹwiwe” de kavi angẹli de gblamẹ gba. (Kọlọsinu lẹ 2:18) Klistiani lẹ nọ sẹ̀n Jehovah kẹdẹ, bo nọ basi obiọ yetọn lẹ hlan ẹn to oyin Jesu tọn mẹ.—Johanu 14:12, 13.
Azọngban Jesu Tọn to Dọdai Mẹ
22. Etẹwẹ angẹli lọ dọ na Johanu, podọ etẹwẹ hogbe lẹ zẹẹmẹdo?
22 Enẹgodo angẹli lọ dọmọ: “Na okunnuho Jesu tọn wẹ gbigbọ dọdai tọn.” (Osọhia 19:10b) Nawẹ e yin mọ gbọn? Ehe zẹẹmẹdo dọ dọdai gbọdo lẹpo yin didọ na Jesu po azọngban he e nọ yiwà to lẹndai Jehovah tọn mẹ lẹpo po wutu. Dọdai tintan lọ to Biblu mẹ dopagbe wiwá okun de tọn. (Gẹnẹsisi 3:15) Jesu lẹzun Okun enẹ. Osọhia he jẹgodona ẹn lẹ wleawuna ohọ̀ daho nugbo dọdai tọn de tọn do opagbe dòdonu tọn ehe ji. Apọsteli Pita dọ hlan Kosi yisenọ Kọneliọsi dọmọ: “Ewọ [Jesu] wẹ yẹwhegan lẹpo dekunnu hlan.” (Owalọ lẹ 10:43) Owhe 20 delẹ to nukọnmẹ, apọsteli Paulu dọmọ: “Na opagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹpo to ewọ [Jesu] mẹ Mọwẹ wẹ yé.” (2 Kọlintinu lẹ 1:20) To owhe 43 devo lẹ godo, Johanu lọsu flin mí: “Jesu Klisti mẹ wẹ . . . nugbo . . . gbọn wá.”—Johanu 1:17.
23. Etẹwutu teninọ yiaga po aṣẹ Jesu tọn po ma dè nudepope sẹ sọn sinsẹ̀n-bibasi he mí nọ na hlan Jehovah mẹ gba?
23 Be ehe depò to alọpa de mẹ sọn sinsẹ̀n-bibasi he mí nọ na hlan Jehovah mẹ wẹ? Lala. Flin ayinamẹ sọwhiwhe tọn angẹli lọ tọn: “Litaina Jiwheyẹwhe.” Jesu ma tẹnpọn nado yitẹnmẹ sọn Jehovah si gbede gba. (Filippinu lẹ 2:6) Nugbo, yè dọ na angẹli lẹpo nado “jẹklo na [Jesu],” podọ nudida lẹpo dona kẹalọyi teninọ yiaga etọn na “to oyin Jesu tọn mẹ kligonu lẹpo nido nọ jẹklo.” Ṣigba doayi e go dọ ehe yin “hlan gigo Jiwheyẹwhe Otọ́ tọn” podọ sọn gbedide etọn mẹ. (Heblu lẹ 1:6; Filippinu lẹ 2:9-11) Jehovah na Jesu aṣẹ yiaga etọn, podọ dogbọn gbeyina aṣẹ enẹ dali, mí nọ pagigona Jiwheyẹwhe. Eyin mí gbẹ nado litaina gandudu Jesu tọn, e yin onu dopolọ po Jehovah Jiwheyẹwhe lọsu gbigbẹdai po.—Psalm 2:11, 12.
24. Nujijọ daho vonọtaun awe tẹwẹ mí to nukundo, podọ nalete, hogbe tẹlẹ wẹ mí dona dọ jẹgbonu?
24 Nalete lo, mì gbọ na mí ni kọn ogbè mítọn dopọ po hogbe bẹjẹeji Psalm 146 jẹ 150 tọn lẹ po: “Mì pa Jah, mì gbẹtọ lẹ emi!” (NW) Na ohanjiji Halleluia tọn lọ ni gbajẹgbonu to nukundido awhangbigba Jehovah tọn do ahọluigba aihọn tọn he yin sinsẹ̀n lalo tọn Babilọni tọn lọ ji! Podọ na ayajẹ ni su dile na alọwle Lẹngbọvu lọ tọn to sisẹpọ!
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a New World Translation Reference Bible, nudọnamẹ odo tọn.
b New World Translation Reference Bible, nudọnamẹ odo tọn.
c New World Translation Reference Bible, nudọnamẹ odo tọn.
d Pọn Osọhia 1:3; 14:13; 16:15 ga.
[Apotin to weda 273]
“Wekanhlanmẹ Hlan Sọdọmi Po Gọmọla Po”
To hosọ ehe glọ, linlinwe Daily Telegraph Londres tọn 12 novembre 1987 tọn dọho do wekanhlanmẹ de ji he yin zizedonukọnna Plidopọ Daho Ṣọṣi Angleterre tọn tọn. Ehe to bibiọ yinyanjẹgbonu “Klistiani” sunnu he nọ zanhẹ sunnu lẹ tọn sọn ṣọṣi lọ mẹ. Linlin-kantọ Godfrey Barker dọmọ: “Yẹwhenọ daho Cantorbéry tọn dọ to osọ́ po nukunmẹ yinylan po: ‘Eyin Mẹwiwe Paulu dona wlan wekanhlanmẹ de hlan Ṣọṣi Angleterre tọn, mí sọgan kanse ganji wekanhlanmẹ alọpa he e sọgan yin.’ ” Mẹdaho Barker lọsu dọhodego: “Gblọndo lọ na yin Wekanhlanmẹ de hlan Sọdọmi po Gọmọla po,” bo yidogọ: “Doto Runcie [yẹwhenọ daho lọ] dọ dọ e na hia taidi Lomunu lẹ, weta 1.”
Linlin-kantọ lọ yihodọ sọn hogbe Paulu tọn lẹ mẹ to Lomunu lẹ 1:26-32 mẹ: “Jiwheyẹwhe jo ye hlan ojlo gbemagbo tọn lẹ. . . . sunnu po sunnu po to nuhe ma jẹ wà . . . yé yọn ogbedai Jiwheyẹwhe tọn dọ ye omẹ he nọ wà onu mọtọn lẹ jẹ na oku, ma wà dopolọ kẹdẹ gba, ṣigba yigona hẹ ye he to ye basi lẹ.” E wá tadona kọn dọmọ: “Mẹwiwe Paulu tin to lẹnpọn mẹ dogbọn hagbẹ apo lọ tọn lẹ dali kẹdẹ. Nuhahun Doto Runcie tọn wẹ yin hagbẹ lẹ he nọ hẹ oplo ji.”
Etẹwutu wẹ yẹwhenọ daho lọ tindo nuhahun mọnkọtọn de? Hosọ daho lẹ to linlinwe Daily Mail Londres tọn 22 octobre 1987 tọn ko dọmọ: “ ‘Yẹwhenọ dopo to atọ̀n ji yin sunnu he nọ zanhẹ sunnu’ . . . Hodidọ lẹ nado yan sunnu he nọ zanhẹ sunnu lẹ jẹgbonu ‘na sú Ṣọṣi Angleterre tọn do.’ ” Linlin lẹ yihodọ sọn onù na “yẹwhenọ daho” lọ he yin wekantọ daho Ogbẹ́ Klistiani tọn he yin Sunnu po Yọnnu he nọ Zan hẹ Yedede lẹ tọn taidi mẹhe to didọmọ: “Eyin nudide ehe yin alọkẹyi e na gbà ṣọṣi lọ, podọ Yẹwhenọ daho Cantorbéry tọn yọnẹn. Taidi sọha paa de, mí yise dọ to 30 po 40 po ṣẹnṣẹn to kanweko ji, yẹwhenọ Ṣọṣi Angleterre tọn lẹ tọn yin sunnu he nọ zanhẹ sunnu lẹ. Podọ ye yin omẹ he nọ yinuwa tangan lẹ to mahẹ tintindo to lizọnyizọn ṣọṣi lọ tọn mẹ.” Sọha he to doyì mẹhe nọ wá ṣọṣi lọ lẹ tọn, matin ayihaawe, yin apadewhe nuhiọawunamẹ lọ tọn hlan lizọnyizọn sunnu he nọ zanhẹ sunnu he to agayi lọ tọn enẹ.
Etẹwẹ plidopọ ṣọṣi lọ tọn basi nudide etọn? Sọha daho hugan de he yin hagbẹ 388 lẹ tọn (95 to kanweko ji nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ tọn) basi nudide na nukun pẹvi yi do pọnnu de. Na nuhe du ehe, linlinwe The Economist 14 novembre 1987 tọn dọmọ: “Ṣọṣi Angleterre tọn diọnukunsọ nuyiwa sunnu zanhẹ sunnu tọn lẹ, ṣigba e ma sọmọ talala gba. Plidopọ lọ pete, yedọ ogbẹ́ ṣọṣi lọ tọn, po yẹwhenọ sunnu he nọ zanhẹ sunnu lẹ tọn po to ayihamẹ, to osẹ ehe mẹ, basi nudide dọ nuyiwa sunnu zanhẹ sunnu tọn lẹ, gbọnvona ogalilọ po ayọdide po, ma yin ylando de gba: ye nọ ‘gboawupo sọn nujọnu’ lọ kọn poun dọ ‘zinzan hẹ mẹnọzo yin nuyiwa mẹdezejo pete tọn de he jẹ to haṣinṣan alọwle dẹn to aimẹ tọn de mẹ.’ ” To yíyí teninọ yẹwhenọ daho Cantorbéry tọn jlẹdo hodidọ tọlọlọ apọsteli Paulu tọn to Lomunu lẹ 1:26, 27 mẹ go, The Economist kan hogbe Paulu tọn lẹ do aga hosọ lọ tọn he yin “Mẹwiwe Paulu yọn nuhe e to didọ lọ.”
Jesu Klisti lọsu yọn nuhe e to didọ lọ bo dọ ẹ to hogbe hezeheze lẹ mẹ. E dọ dọ e na “pọnte na aigba Sọdọmi tọn to whẹdazangbe” hú hlan sinsẹ̀nnọ he nọ ṣan wẹndomẹ etọn ko lẹ. (Matiu 11:23, 24) Jesu to nuyijlẹdonugo yiaga de zan nado dohia dọ nukọntọ sinsẹ̀n tọn enẹlẹ he gbẹ Ovi Jiwheyẹwhe tọn po oplọn etọn po dai tlẹ jẹ na whẹgbledomẹ hugan omẹ Sọdọmi tọn lẹ. Juda 7 dọ dọ omẹ Sọdọmi tọn enẹlẹ mọ “oya ahọsu miyọn madopodo tọn” yí, he zẹẹmẹdo vasudo madopodo. (Matiu 25:41, 46) Whelọnu lo, lehe whẹdida lọ do nukọntọ he ylọ yede dọ Klistiani enẹlẹ go na sinyẹn sọ, he gbọn nukuntintọ́n dali do plan apo nukuntọ́nnọ yetọn lẹ sọn nujinọtedo walọyizan tọn yiaga he yin Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn tọn kọn biọ aliho aihọn ehe tọn he kẹalọyi nulẹpo bo gble tọn lọ mẹ! (Matiu 15:14) Na nuhe du sinsẹ̀n lalo tọn, Babilọni Daho lọ, ogbè sọn olọn mẹ lọ basi oylọ po niyaniya po dọmọ: “Mì tọ́n sọn e mẹ, mì omẹ ṣie emi, dọ mì yin mahẹtọ to ylando etọn mẹ blo, dọ mì yí to azọ̀nylankan etọn mẹ blo.”—Osọhia 18:2, 4.
[Yẹdide to weda 275]
Olọn lẹ dọnu po Halleluia ẹnẹ po, bo to Jah pa na awhangbigba godo tọn etọn do Babilọni Daho lọ ji