Mì Dike Mẹdepope Hẹn Walọ Dagbe Mìtọn Gble Blo
“Yè klọ mì blo: ogbẹ́ ylankan nọ hẹn owalọ dagbe gble.” —1 KỌLINTINU LẸ 15:33.
1, 2. (a) Etẹwẹ yin numọtolanmẹ apọsteli Paulu tọn hlan Klistiani Kọlinti tọn lẹ, podọ etẹwutu? (b) Ayinamẹ tangan tẹwẹ mí na gbadopọnna?
LEHE owanyi mẹjitọ tọn yin numọtolanmẹ huhlọnnọ tọn de do sọ! E nọ whàn mẹjitọ lẹ nado yí yede do sanvọ na ovi yetọn lẹ, nado plọn bo na yé ayinamẹ. Apọsteli Paulu sọgan gọ̀n ma yin otọ́ jọwamọ tọn de, ṣigba e wlan hlan Klistiani lẹ to Kọlinti dọmọ: “Na le mì tlẹ tindo núplọnmẹtọ fọtọ́n ao to Klisti mẹ, ganṣo mì ma tindo otọ́ susu gba: na Klisti Jesu mẹ wẹ yẹn dè mì tọ́n te gbọn wẹndagbe mẹ.”—1 Kọlintinu lẹ 4:15.
2 Jẹnukọn, Paulu ko basi gbejizọnlin sọyì Kọlinti dai, to fie e dọyẹwheho na Ju lẹ po Glẹki lẹ po te. E gọalọ nado zé agun he tin to Kọlinti dai. To wekanhlanmẹ devo mẹ Paulu yí mẹtọnhopọn etọn jlẹdo onọ̀ mẹgopọntọ de tọn go, ṣigba ewọ taidi otọ́ de hlan Kọlintinu lẹ. (1 Tẹsalonikanu lẹ 2:7) Dile otọ́ jọwamọ tọn de nọ basi do, Paulu na ayinamẹ ovi gbigbọmẹ tọn etọn lẹ. Hiẹ sọgan mọalèyí sọn ayinamẹ otọ́ tọn nkọtọn etọn mẹ hlan Klistiani he tin to Kọlinti lẹ dọmọ: “Yè klọ mì blo: ogbẹ́ ylankan nọ hẹn owalọ dagbe gble.” (1 Kọlintinu lẹ 15:33) Naegbọn Paulu do kàn enẹ hlan Kọlintinu lẹ? Nawẹ mí sọgan yí ayinamẹ lọ do yizan mẹ gbọn?
Ayinamẹ Hlan Yé Podọ Hlan Míwlẹ
3, 4. Etẹwẹ mí yọnẹn dogbọn Kọlinti owhe kanweko tintan whenu tọn po sọha mẹhe tin to emẹ lẹ po dali?
3 To owhe kanweko tintan whenu mẹ, lẹnunnuyọnẹn aigba po nugonu etọn lẹ po heyin Glẹki tọn lọ yèdọ Strabo wlan dọmọ: “Kọlinti nọ yin yiylọdọ ‘adọkunnọ’ na ajọwiwà etọn wutu, to whenuena e yindọ e tin to aigba-klo ji bosọ nọ penukundo tọjihunglintẹn awe go, to ehe mẹ dopo yì Asia tlọlọ, podọ awetọ yì Italie; podọ e nọ hẹn ajọwiwa to otò awe lọ lẹ ṣẹnṣẹn bọawu.” To owhe awe awe mẹ Aihundida lanmẹyiya aigba-klo lọ ji tọn lẹ nọ hẹn gbẹtọgun susugege wá Kọlinti.
4 Etẹwẹ dogbọn mẹhe tin to otò ehe mẹ lẹ dali he tin to aṣẹpipa gandudu tọn po ahọnji sinsẹ̀n-bibasi boṣiọ lẹ tọn heyin hlan Aphrodite tọn dali? Weyọnẹntọ T.S. Evans basi zẹẹmẹ dọmọ: “Mẹhe tin to otò lọ mẹ lẹ pete diblayì gbẹtọ 400 000. Ogbẹ́ lọ [ko] tindo aṣa he lodo taun, ṣigba yin mẹhe ma kiyananu to walọ dagbe liho, yèdọ delẹ tlẹ sọ ylan hugan mọ. ... Tomẹnu Glẹki tọn he tin to Achaïa lẹ yin ohiadogona po mẹhe apọ̀ ko ṣi to nuyọnẹn tamẹ tọn mẹ po ojlo sinsinyẹn zẹjlẹgo tintindo to nuyọyọ lẹ mẹ po. ... Goyiyi yetọn nọ plan yé jẹ ninọmẹ klandovo sinsẹ̀n tọn kọ̀n.”
5. Owù tẹwẹ mẹmẹsunnu Kọlinti tọn lẹ pannukọn?
5 To ojlẹ delẹ godo agun lọ tlẹ yin kinklan gbọn delẹ to mẹhe gbẹ́ nado gbọṣi otangblo goyiyi tọn mẹ. (1 Kọlintinu lẹ 1:10-31; 3:2-9) Nuhahun titengbe de wẹ yindọ mẹdelẹ to didọmọ: “Fọ́nsọnku oṣiọ lẹ tọn de ma tin.” (1 Kọlintinu lẹ 15:12; 2 Timoti 2:16-18) Mahopọnna yise yetọn taun (kavi yise agọ) yetọn, Paulu jla linlẹn yetọn do po kunnudenu họnwun po dọ Klisti ko “tite sọn oṣiọ lẹ mẹ.” Gbọnmọ dali, Klistiani lẹ sọgan deji dọ Jiwheyẹwhe na ná yé “awhàngba ... gbọn Jesu Klisti Oklunọ mítọn mẹ.” (1 Kọlintinu lẹ 15:20, 51-57) Eyin hiẹ ko tin to finẹ wẹ, be hiẹ na ko yin dùdùdeji gbọn gbigbọ kinklan tọn dali wẹ ya?
6. Ayinamẹ Paulu tọn to 1 Kọlintinu lẹ 15:33 yọn-na-yizan titengbe na mẹnu?
6 To whenuena e to kunnudenu nujikudo tọn na dọ oṣiọ lẹ na yin finfọ́nsọnku, Paulu dọna yé dọmọ: “Yè klọ mì blo: ogbẹ́ ylankan nọ hẹn owalọ dagbe gble.” Nuhewutu ayinamẹ ehe do yin nina gando mẹhe nọ kọnawudopọ hẹ agun lọ lẹ he jẹagọdo yede to sinsẹ̀n-nuplọnmẹ fọ́nsọnku tọn ji. Be ayihaawe poun wẹ yé tindo do onu agokun he mẹ yé ma mọnukunnujẹ wẹ ya? (Yijlẹdo Luku 24:38 go.) Lala. Paulu wlan dọmọ “omẹ delẹ to mì mẹ to didọ ... dọ fọ́nsọnku oṣiọ lẹ tọn de ma tin,” enẹwutu mẹhe go e gando lẹ to agọjẹdonugo dohia, bo to didẹhlan agọjẹdoklistigo. Paulu yọnẹn ganji dọ yé sọgan hẹn walọ po lẹnpọn dagbe mẹdevo lẹ tọn po gble.—Owalọ lẹ 20:30; 2 Pita 2:1.
7. Ninọmẹ dopo tẹ mẹ wẹ mí sọgan yí 1 Kọlintinu lẹ 15:33 do yizan mẹ te?
7 Nawẹ mí sọgan yí avase Paulu tọn gando gbẹdido go do yizan mẹ gbọn? Ewọ ma to didọ dọ mí dona jọagọyìgodo nado gọalọna mẹde to agun lọ mẹ he to mimọ ẹn taidi nuhe vẹawu nado mọnukunnujẹ wefọ kavi nuplọnmẹ Biblu tọn de go gba. Na nugbo tọn, Juda 22, 23 dotuhomẹna mí nado ná alọgọ lẹblanu tọn hlan omẹ ayìhadoponọ he tindo ayihaawe mọnkọtọn lẹ. (Jakobu 5:19, 20) Ṣigba, ayinamẹ taidi mẹjitọ tọn he Paulu na, dona yin nuhe yọn-na-yizan titengbe eyin mẹde jẹ nuhe gbọnvo basi ji hlan nuhe mí yọnẹn nado yin nugbo Biblu tọn kavi gbọṣi hodidọ nudindọn tọn de kavi to ninọmẹ agọ̀ tọn de mẹ. Mí dona họ́ míde sọta gbẹdido hẹ wunmẹ omẹ mọnkọtọn lẹ. Na nugbo tọn, eyin mẹde lẹzun agọjẹdoklistigotọ pete, lẹngbọhọtọ gbigbọmẹ tọn lẹ dona yinuwa nado họ́ lẹngbọpa lọ.—2 Timoti 2:16-18; Titu 3:10, 11.
8. Nawẹ mí sọgan yinuwa po wuntuntun po to whenuena mẹde jẹagọdo nuplọnmẹ Biblu tọn de gbọn?
8 Mí sọgan sọ yí hogbè otọ́-yinyin Paulu tọn lẹ to 1 Kọlintinu lẹ 15:33 do yizan mẹ to whenuena e gando mẹhe tin to gbonu agun lọ tọn lẹ go he nọ zé nuplọnmẹ lalo tọn lẹ daga. Nawẹ mí sọgan yin dindọn biọ gbẹdido mẹ hẹ yé gbọn? E sọgan jọ eyin mí ma yọn vogbingbọn he tin to mẹhe yè sọgan gọalọna nado plọn nugbo lọ po mẹhe to kanbiọ agọjẹdomẹ tọn lẹ fọndote poun nado sọgan zé nuplọnmẹ lalo tọn de daga lẹ po ṣẹnṣẹn. Di dohia, to azọ́n yẹwhehodidọ mítọn tọn mẹ, mí sọgan dukosọ mẹde he na jẹagọdo hogo delẹ go ṣigba tindo ojlo nado dọhodopọ do e ji yinukọndogọ. (Owalọ lẹ 17:32-34) Enẹ na ede ma jẹ dọ ni fọ́n nuhahun de dote gba, na mí nọ basi zẹẹmẹ nugbo Biblu tọn na mẹdepope he jlo po nujọnu po nado yọn nugbo mọnkọtọn, yèdọ nado tlẹ lẹkọyi bo zé kunnudenu nujikudo tọn lẹ donukọnnamẹ. (1Pita 3:15) Ṣogan, mẹdelẹ sọgan gọ̀n ma tindo ojlo na nugbo tọn to nugbo Biblu tọn lẹ díndín mọ ẹ.
9. Nawẹ mí sọgan yinuwa hẹ avùnnukundiọsọmẹnu do yise mítọn lẹ ji gbọn?
9 Mẹsusu na dọ̀nnu na ganhiho susu lẹ, osẹ debọdo-dego, ṣigba e mayin na yé to nugbo dín wutu gba. Yé jlo poun nado dovọ́na yise mẹdevo lẹ tọn to whenue yé to weyinyọnẹn he yé lẹndọ yé tindo to Heblu, Glẹki, kavi to lẹnunnuyọnẹn nulẹ tin to yededenu tọn mẹ jla. To whenuena yè dukosọ hẹ yé, Kunnudetọ delẹ ko tindo numọtolanmẹ avùnnukundiọsọmẹ tọn bo biọ gbẹdido glanglan he sinai do yise sinsẹ̀n lalo tọn ji, tamẹnuplọnmẹ, kavi nuṣiwa lẹnunnuyọnẹn tọn. E jẹ na ayidonugo dọ Jesu ma dike enẹ ni jọ do e go gba, dile etlẹ yindọ é na ko dùto nudindọn lẹ ji hẹ sinsẹ̀ngan he yin pinplọn to wehọmẹ Heblu kavi Glẹki tọn mẹ lẹ. To whenuena yè diọnukunsọ ẹ, Jesu nọ na gblọndo kleun podọ to enẹgodo nọ lẹ́ ayidonugo etọn hlan whiwhẹnọ lẹ, yèdọ lẹngbọ taun lẹ.—Matiu 22:41-46; 1 Kọlintinu lẹ 1:23–2:2.
10. Naegbọn tintin to aṣeji do jẹ na Klistiani lẹ he tindo zomọ nudọnamẹ-sẹdo tọn bo sọgan yí wẹndomẹ hlan gbọn zomọ nudọnamẹ-sẹdo tọn po alokan po dali tọn zan?
10 Zomọ nudọnamẹ-sẹdo egbezangbe tọn lẹ ko hùn aliho ogbẹ́ ylankan devo tọn lẹ dote. Ajọwhé delẹ nọ hẹn akuẹdida-basitọ yetọn lẹ he nọ zan zomọ nudọnamẹ-sẹdo tọn po alokan lẹ po penugo nado yí wẹndomẹ hlan gbọn zomọ nudọnamẹ-sẹdo tọn po alokan po dali (tableaux d’affichage électroniques) tọn dali; gbọnmọ dali mẹde sọgan yí wẹndomẹ hlan gbọn zomọ nudọnamẹ-sẹdo tọn po alokan po dali he akuẹdida-basitọ lẹpo sọgan hia. Ehe ko dekọtọn do nuhe nọ yin yiylọdọ nudindọn zomọ tọn lẹ do whẹho sinsẹ̀n tọn lẹ ji. Klistiani de sọgan yin dindọ̀n biọ nudindọn mọnkọtọn lẹ mẹ bo sọgan yí ganhiho susu lẹ zan hẹ mẹhe tindo linlẹn agọjẹdoklistigotọ tọn de he sọgan ko yin didesẹ sọn agun mẹ. Anademẹ he tin to 2 Johanu 9-11 do nugbo-yinyin ayinamẹ taidi otọ́ de tọn he Paulu namẹ hia dogbọn didapana ogbẹ́ ylankan lẹ dali.a
Dapana Yinyin Kiklọ
11. Dotẹnmẹ hundote tẹwẹ ninọmẹ ajọwiwa Kọlinti tọn zedonukunnamẹ?
11 Dile e ko yin ayìdego do, Kọlinti yin nọtẹn ajọwiwa tọn de, he tindo nusatẹn po ajọwiwa wunmẹwunmẹ lẹ po. (1 Kọlintinu lẹ 10:25) Susu mẹhe wá na Aihundida lanmẹyiya Isthmiques tọn lẹ nọ nọ gòhọ lẹ mẹ, podọ to nujijọ enẹlẹ whenu ajọwatọ lẹ nọ sà sọn gòhọ he yè sọgan zepé lẹ kavi nusatẹn kleunkleun azava tọn lẹ mẹ. (Yijlẹdo Owalọ lẹ 18:1-3 go.) Ehe hẹn ẹn yọnbasi na Paulu nado mọ azọ́n gòhọ bibasi tọn wà to finẹ. Podọ e sọgan yí azọ́nwatẹn lọ zan nado hẹn wẹndagbe lọ zun yinyọnẹn dogọ. Mẹplọntọ daho J. Murphy-O’Connor wlan dọmọ: “Sọn nusatẹn ahi he ján de tọn mẹ ... to alihogbo he gọna gbẹtọ lẹ tọn de ji Paulu tindo dotẹnmẹ nado dọho, e ma yin hẹ azọnwatọgbẹ́ lẹ po ahisinọ lẹ po kẹdẹ gba, ṣigba hlan gbẹtọgun he tin to gbonu lẹ ga. To ojlẹ delẹ mẹ to whenuena alọ etọn ma ján e sọgan nọte to họntonu bo dọ̀n ayìdonugo mẹhe ewọ lẹndọ yé sọgan dotoai lẹ tọn ... E vẹawu nado lẹndọ gbẹtọ-yinyin jiawu po hogbe dùtomẹji etọn lẹ po ma hẹn ‘gbẹtọ-yinyin ayìdonugo tọn etọn’ zun onu titengbe to lẹdo lọ mẹ gba, podọ ehe na ko dọ̀n tlintlindo dintọ lẹ, e ma yin hogblodọtọ lẹ kẹdẹ gba ṣigba mẹhe to nudọnamẹ din po nujọnu po dogọ lẹ. ... yọnnu alọwlesi lẹ po azọnwatọ yetọn lẹ po he sè dogbọn dali etọn, sọgan basi dlapọn whẹwhẹ po linlẹn po nado wá họnu. To ojlẹ hunyanhunyan tọn mẹ, to whenuena homẹkẹndomẹ kavi nukunvandomẹ kleun de gbajẹgbonu, yisenọ lẹ sọgan wá ede taidi ajọwatọ lẹ. Azọnwatẹn lọ sọ hẹn ẹn dukosọ hẹ ahọluzọnwatọ otò lọ mẹ tọn lẹ.”
12, 13. Nawẹ 1 Kọlintinu lẹ 15:33 sọgan yọn-na-yizan taun to azọnwatẹn gbọn?
12 Nalete, Paulu na ko yọnẹn dọ, yọnbasi “ogbẹ́ ylankan” lẹ tọn na tin to azọnwatẹn lọ. Mílọsu dona wà mọ ga. Po nujọnu-yinyin po, Paulu yihodọ sọn walọyizan he gbayipe to mẹdelẹ mẹ dọmọ: “Mì gbọ mí ni to dùdù bo to nùnù, na osọ̀ wẹ mí na kú.” (1 Kọlintinu lẹ 15:32) E hodo enẹ tlolo po ayinamẹ otọ́-yinyin tọn etọn po dọmọ: “Yè klọ mì blo: ogbẹ́ ylankan nọ hẹn owalọ dagbe gble.” Nawẹ azọnwatẹn po gbẹdudu díndín po sọgan kọnawudopọ do lẹzun owunu de gbọn?
13 Klistiani lẹ jlo nado yin họntọnjihẹmẹtọ po azọnwatọgbẹ lẹ po, podọ numimọ susu lẹ do lehe ehe sọgan wazọ́n do hia to aliho lẹ hùnhùndote na kunnudide mẹ. Ṣigba, azọnwatọgbẹ́ de sọgan tindo nukunnumọjẹnumẹ họntọnjihẹmẹ tọn de do agọ̀, taidi ogbẹ́ he nọ basi oylọ namẹ nado sọgan tindo ayidedai pọmẹ tọn. Ewọ sunnu kavi yọnnu lọ sọgan basi oylọ paa de namẹ wá núdùdù whemẹ tọn de tẹnmẹ, nado yì nùahàn to azọ́n godo, kavi wá ayidedai de tẹnmẹ to sẹfifo. Omẹ ehe sọgan sọawuhia taidi mẹjọmẹ po homẹdagbenọ de po, podọ oylọ lọ sọgan taidi oylọ-basinamẹ homẹ doponọ tọn. Etomọṣo, Paulu na mí ayinamẹ dọmọ: “Yè klọ mì blo.”
14. Nawẹ Klistiani delẹ ko yin kiklọ gbọn gbẹdido lẹ dali gbọn?
14 Klistiani delẹ ko yin kiklọ. Yé wleawuna walọ vọ́donanu tọn vudevude hlan gbẹ́dido hẹ azọnwatọgbẹ́ lẹ. E sọgan yindọ e bẹjẹeji po ojlo vude tintindo po to aihundida lanmẹyiya tọn de kavi ayidedai paa de mẹ. Kavi mẹhe mayin Klistiani de to azọnwatẹn etọn titi mẹ sọgan do walọ johẹmẹ tọn po lẹnpọn dagbe po hia to aliho he gbọnvo pete mẹ, he nọ dekọtọn do whenu susu yiyizan po omẹ enẹ po, yèdọ bo tlẹ nọ jlo gbẹdido mọnkọtọn hugan mẹdelẹ tọn to agun mẹ. Enẹgodo gbẹdido lọ sọgan dekọtọn do opli dopo tata gingọ̀n mẹ. E sọgan zeẹmẹdo nado dẹ̀n to gbonu to whèjai bo ma penugo to aihọngbe etọn nado tindo mahẹ to lizọnyizọn kunnudegbe tọn mẹ dile e ko yin aṣa do. E sọgan dekọtọn do sinimọto de pinpọn kavi yẹdide to okanji he Klistiani de sọgan gbẹdai pinpọn mẹ. ‘Etẹ, enẹ ma na jọ do go e gbede,’ wẹ mí sọgan lẹn. Ṣigba suhugan mẹhe ko yin kiklọ lẹ tọn sọgan ko dọho to aliho enẹ mẹ. Mí dona kanse míde dọmọ, ‘Nawẹ yẹn magbe nado yí ayinamẹ Paulu tọn do yizanmẹ do sọ?’
15. Walọyizan jlẹkaji tọn tẹwẹ mí dona tindo hlan kọmẹnu lẹ?
15 Nuhe mí ṣẹṣẹ gbadopọnna gando azọnwatẹn go sọ gando gbẹdido mítọn hẹ kọmẹnu lẹ go ga. Na jide tọn, Klistiani lẹ to otò Kọlinti hohowhenu tọn mẹ tindo kọmẹnu lẹ. To lẹdo delẹ mẹ onu paa de wẹ eyin nado yin họntọnjihẹmẹtọ taun po alọgigọna kọmẹnu lẹ po. To gbetato delẹ mẹ kọmẹnu lẹ sọgan ganjẹ ode awetọ yetọn go na tintin to olá wutu. Haṣinṣan whẹndo tọn lẹ na titengbe tọn nọ lodo to aṣa delẹ mẹ, he nọ hẹn oylọ basinamẹ wá núdùdù lẹ tẹnmẹ sudeji. E họnwun hezeheze dọ, pọndohlan jlẹkaji tọn yin onu titengbe, dile Jesu dohia do. (Luku 8:20, 21; Johanu 2:12) To nuyiwa mítọn lẹ mẹ hẹ kọmẹnu lẹ po hẹnnumẹ lẹ po, be mí nọ jlo na yinuwa dile mí ko basi do whẹpo do lẹzun Klistiani wẹ ya? Kakatimọ, be mí ma na gbadopọnna nuyiwa mọnkọtọn lẹ bo dovivẹnu vẹkuvẹku nado yọn dogbo he jẹ lẹ ya?
16. Nawẹ hogbe Jesu tọn lẹ to Matiu 13:3, 4 dona yin nukunnumọjẹemẹ gbọn?
16 Jesu to ojlẹ de mẹ wayì yí ohó Ahọluduta lọ tọn jlẹ do okún he “flẹ́ jẹ alitó, [bọ] ohẹ lẹ sọ wá, bo ṣinyan yé dù” go. (Matiu 13:3, 4, 19) To ojlẹ lọ mẹ dọ́n, aigba he tin to alitó lẹ nọ lẹzun dehe sinyẹn dile afọ susu no to yigọ-yigọ basi gbọn e ji. Mọwẹ e te do niyẹn na omẹ susu. Gbẹzan yetọn lẹ gọna kọmẹnu lẹ, hẹnnumẹ lẹ, po mẹdevo he to yigọ-yigọ ji lẹ po, bo to alọnu yetọn lẹ hẹn ján. Ehe, to aliho nuyijlẹdonugo tọn mẹ, nọ finyọn okọ́ ayiha yetọn lẹ mẹ tọn, bo nọ hẹn ẹn vẹawu na okún nugbo tọn lẹ nado doadọdo. Vọ́donanu dopolọ sọgan wleawu to mẹhe tlẹ ko yin Klistiani de mẹ.
17. Nawẹ gbẹdido hẹ kọmẹnu lẹ po mẹdevo lẹ po sọgan yinuwa do mí ji gbọn?
17 Kọmẹnu aihọnmẹ tọn po hẹnnumẹ delẹ po sọgan yin họntọnjihẹmẹtọ bosọ nọ gọalọnamẹ, dile etlẹ yindọ yé ma ko yí whedepopenu do tindo ojlo to gbigbọnu lẹ mẹ kavi owanyi na dódówiwa. (Malku 10:21, 22; 2 Kọlintinu lẹ 6:14) Klistiani lilẹzun mítọn ma dona zẹẹmẹdo dọ mí na lẹzun họntọn-majihẹmẹtọ, owanyi matindotọ na kọmẹnu gba. Jesu na mí ayinamẹ nado do ojlo nujọnu tọn hia to mẹdevo lẹ mẹ. (Luku 10:29-37) Ṣigba onu gbọdo dopolọ he sọ yin titengbe wẹ ayinamẹ Paulu tọn lọ nado họ́ míde dogbọn gbẹdido mítọn lẹ dali. Dile mí to ayinamẹ tintan lọ yidoyizan mẹ, mí ma dona wọ̀nji ehe bọdego lọ go gba. Eyin mí ma hẹn nunọwhinnusẹ́n awe lọ lẹpo do ayihamẹ, walọyizan mítọn lẹ sọgan yin bibẹpla. Nawẹ walọyizan towe lẹ yijlẹdo kọmẹnu towe lẹ tọn go kavi hẹnnumẹ lẹ tọn te na nuhe dù nugbodidọ kavi tonusisena osẹ́n Sesali tọn? Di dohia, yé sọgan tindo numọtolanmẹ dọ to ojlẹ amlọnkuẹ nina tọn whenu, kandai akuẹ he nọ biọ whégbè kavi alè ajọwiwa tọn lẹ didèpo yin nuhe sọgbe, yèdọ etlẹ yin onu titengbe nado sọgan to gbẹnọ zọnmii. Yé sọgan dọho to aliho dùtomẹji tọn mẹ dogbọn pọndohlan yetọn lẹ dali to oylọ basinamẹ paa nado nù kafe bo tindo hodọdopọ kavi to dlapọn kleun de whenu. Nawẹ enẹ sọgan yinuwa do nulẹnpọn po walọ nugbonọ-yinyin towe po ji gbọn? (Malku 12:17; Lomunu lẹ 12:2) “Yè klọ mì blo: Ogbẹ́ ylankan nọ hẹn owalọ dagbe gble.”
Walọyizan Jọja Whenu tọn lẹ Ga
18. Naegbọn 1 Kọlintinu lẹ 15:33 do gando jọja lẹ go ga?
18 Jọja lẹ nọ yin gingandego titengbe gbọn nuhe yé mọ bo sè dali. Be hiẹ ma ko doayi ovi lẹ go he nuyiwa yetọn lẹ kavi aliho he yé nọ dọho bo nọ zinzọnlin te lẹ yin nuhe taidi mẹjitọ yetọn lẹ kavi nọvi yetọn lẹ tọn ya? E ma dona paṣa mí, to whelọnu lo, dọ ovi lẹ sọgan yin nuyiwadeji sinsinyẹn gbọn aihundatọ-gbẹ́ kavi wehọmẹvi hatọ yetọn lẹ dali. (Yijlẹdo Matiu 11:16, 17 go.) Eyin visunnu kavi viyọnnu towe tin to ṣẹnṣẹn jọja he nọ dọho po sisi matindo po dogbọn mẹjitọ yetọn lẹ dali, naegbọn hiẹ na do lẹndọ ehe ma na yinuwado ovi towe lẹ ji? Etẹwẹ lo eyin yé nọ saba sè bọ jọja devo lẹ nọ yí hogbè gblewa tọn lẹ zan? Etẹwẹ lo eyin hagbẹ́ wehọmẹ tọn lẹ kavi lẹdo lọ mẹ tọn lẹ to jejeji dọgbọn wunmẹ afọpa yọyọ de tọn kavi nuyọyọ de to aṣọdonu mẹ? Be mí dona lẹndọ jọja Klistiani lẹ ma sọgan yin bibẹpla gbọn nuyiwadomẹji mọnkọtọn lẹ dali wẹ ya? Be Paulu dọ dọ 1 Kọlintinu lẹ 15:33 na yinuwado mẹhe ko tindo sọha owhe de tọn to ota kẹdẹ ji wẹ ya?
19. Pọndohlan tẹwẹ mẹjitọ lẹ dona tẹnpọn nado zíndo ayiha ovi yetọn lẹ tọn mẹ?
19 Eyin mẹjitọ de wẹ hiẹ yin, be ayinamẹ enẹ nọ duahunmẹna we dile hiẹ to nulẹnpọn bo to dide he gando ovi towe lẹ go basi ya? E sọgan gọalọna we eyin hiẹ kẹalọyi dọ ehe ma zẹẹmẹdo dọ jọja devo lẹpo he ovi towe lẹ nọ nọhẹ to lẹdo lọ mẹ kavi to wehọmẹ ma yin mẹdagbe lẹ gba. Delẹ to yé mẹ sọgan yin họntọnjihẹmẹtọ bosọ tindo walọ dagbe, kẹdẹ dile delẹ to kọmẹnu towe lẹ, hẹnnumẹ towe lẹ, po azọnwatọgbẹ́ towe lẹ te. Tẹnpọn nado gọalọna ovi towe lẹ nado yọn ehe podọ nado mọnukunnujẹemẹ dọ hiẹ tin to jlẹkaji to ayinamẹ otọ́-yinyin Paulu tọn, he gọna nuyọnẹn hlan Kọlintinu lẹ yiyizan mẹ. Dile yé to wuntuntun tindo do aliho he hiẹ nọ hẹn nulẹ tin to jlẹkaji mẹ te, e sọgan gọalọna yé nado hodo apajlẹ towe.—Luku 6:40; 2 Timoti 2:22.
20. Jọja lẹ emi, avùnnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ mì pannukọn?
20 Hiẹ mẹhe gbẹ́ pò to ovu, tẹnpọn nado yọn lehe yè sọgan yí ayinamẹ Paulu tọn do yizan mẹ do, to yinyọnẹn dọ eyin nujọnu na Klistiani lẹpo, yedọ yọpọ kavi mẹho. Ehe na biọ vivẹnudido vẹkuvẹku po nujikudo po, ṣigba naegbọn hiẹ ma nado tindo ojlo nado jẹ avùnnukundiọsọmẹnu lọ kọ̀n? Yọnẹn dọ na hiẹ ko yọn delẹ to jọja devo lẹ mẹ sọn ovu-whenu wutu ma zẹẹmẹdo dọ yé ma sọgan yinuwado walọyizan towe lẹ ji gba, dọ yé ma sọgan hẹn walọyizan he hiẹ to awuwlena taidi jọja Klistiani de gble gba.—Howhinwhẹn lẹ 2:1, 10-15.
Afọdide Nujikudo tọn lẹ Nado Họ́ Walọyizan Mítọn Lẹ
21. (a) Nuhudo tẹwẹ mí tindo gando gbẹdido go? (b) Naegbọn mí do sọgan tindo jide dọ gbẹdido delẹ sọgan gọna owù?
21 Mímẹpo tindo nuhudo gbẹdido tọn. Ṣigba, mí dona tin to aṣeji, hlan nugbo lọ dọ gbẹdohẹmẹtọ mítọn lẹ sọgan yinuwa do mí ji, na dagbe kavi ylankan. Enẹ sọawuhia nado yin nugbo po Adam po podọ po mẹlẹpo po na owhe kanweko lẹ gblamẹ sọn whenẹnu gbọ́n. Di apajlẹ, Jehoṣafati, Ahọlu dagbe Juda tọn, duvivi nukundagbe po dona Jehovah tọn po. Ṣigba to whenuena e na dotẹnmẹ visunnu etọn nado wlealọhẹ viyọnnu Ahọlu Ahabi Islaeli tọn po godo, Jehoṣafati jẹ gbẹdo hẹ Ahabi ji. Gbẹdido ylankan enẹ dibla yí ogbẹ̀ Jehoṣafati tọn sọyì. (2 Ahọlu lẹ 8:16-18; 2 Otannugbo lẹ 18:1-3, 29-31) Eyin mí basi dide nuyọnẹn matindo tọn lẹ na nuhe dù gbẹdido mítọn lẹ, nuhe tindo owù kẹdẹ wẹ e na yin.
22. Etẹwẹ mí dona hẹn do ayihamẹ, pọdọ etẹwutu?
22 Enẹwutu, mì gbọ mí ni hẹn ayinamẹ owanyinọ he Paulu na mí to 1 Kọlintinu lẹ 15:33 mẹ do ayiha mẹ. Enẹlẹ ma yin hogbè he mí ko nọ sè gbọzangbọzan he mí sọgan vọ́ yé dọ do tamẹ kẹdẹ gba. Yé tá hinhọ́n do owanyi otọ́-yinyin tọn he Paulu tindo na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu etọn he tin to Kọlinti lẹ po ji, podọ, gbọn kandindlẹn dali, jẹ míde. Podọ matin ayihaawe yé bẹ́ ayinamẹ he Otọ́ olọn mẹ tọn mítọn nọ wleawuna na e jlo dọ vivẹnudido mítọn lẹ ni tindo kọdetọn dagbe.—1 Kọlintinu lẹ 15:58. (Pọ́n w-F 1/8/93, weda 15.)
[Nudọnamẹ odò tọn]
a Owù devo he tin to wẹndomẹ yidohlan gbọn zomọ nudọnamẹ-sẹdo tọn po alokan po mọnkọtọn dali mẹ wẹ yin whlepọn lọ nado basi vọkan tito-to-whinnu owe he ma dona yin vọkan etọn basi gbọn mẹdepope dali do zomọ nudọnamẹ-sẹdo tọn heyin yedetiti lẹ tọn mẹ matin alọkẹyi nutindotọ kavi zinjẹgbonutọ etọn tọn taun lẹ, he na sọta hẹ osẹ́n jlọjẹ nunọ-yinyin akọjọpli tọn lẹ.—Lomunu lẹ 13:1.
Be Hiẹ Flin Ya?
◻ Na whẹwhinwhẹ́n titengbe tẹ wutu wẹ Paulu do kan 1 Kọlintinu lẹ 15:33?
◻ Nawẹ mí sọgan yí ayinamẹ Paulu tọn to azọnwatẹn do yizan mẹ gbọn?
◻ Pọndohlan jlẹkaji tọn gando kọmẹnu lẹ go tẹwẹ mí dona tindo?
◻ Naegbọn 1 Kọlintinu lẹ 15:33 na titengbe tọn do yin ayinamẹ he jẹ na jọja lẹ?
[Yẹdide to weda 27]
Paulu yí azọnwatẹn lọ zan nado hẹn wẹndagbe lọ zun yinyọnẹn dogọ
[Yẹdide to weda 28]
Jọja devo lẹ sọgan hẹn walọyizan Klistiani towe tọn lẹ gble