Gbọ na Mawazẹjlẹgo Towe ni tin bo Gọfla
“Mì yí ... yise ... dogọ́ [mawazẹjlẹgo, NW].”—2 PITA 1:5, 6.
1. To ninọmẹ jiawu tẹ mẹ wẹ Klistiani de sọgan na kunnudide de te?
JESU dọmọ: “Yè na hẹn mì yì otògán po ahọlu lẹ po nukọn na yẹn wutu, na okunnude do yé po Kosi lẹ po go.” (Matiu 10:18) Eyin hiẹ yin yiylọ nado yì aimatẹngan de, whẹdatọ de, kavi otògán de nukọn, etẹwẹ hiẹ na dọ? Vlavo tintan dogbọn nuhewutu hiẹ do tin to finẹ dali, yedọ whẹsadokọnamẹ lọ jẹagọ do we. Gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn na gọalọna we nado wà mọ. (Luku 12:11, 12) Ṣigba be hiẹ sọgan lẹnnupọn do hodidọ dogbọn mawazẹjlẹgo dali ya? Be hiẹ nọ lẹnnupọndo ada nujọnu tọn enẹ heyin owẹ̀n Klistiani tọn mítọn ji ya?
2, 3. (a) Nawẹ e sọawuhia dọ Paulu sọgan dekunnu na Feliksi po Dlusila po gbọn? (b) Naegbọn mawazẹjlẹgo do yin hosọ he jẹ na Paulu nado dọho deji to ninọmẹ enẹ mẹ?
2 Lẹnnupọn do apajlẹ nujọnu tọn de ji. Dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ yin wiwle bo yin hinhẹn sọyì owhẹ̀ nukọn. To whenuena e yin nina dotẹnmẹ nado dọho, e jlo nado basi zẹẹmẹ yise etọn tọn lẹ taidi Klistiani de, yedọ taidi kunnudetọ de. Hiẹ sọgan gbadopọnna kandai lọ podọ hiẹ na mọ dọ e na kunnudide diun “dogbọn dódó, [mawazẹjlẹgo, NW], po whẹdida he ja po tọn dali.” Mí to alọdlẹndo numimọ apọsteli Paulu tọn de to Sesalea. Hókansemẹ jẹnukọn de tin. “To azán vude godo, whenuena Feliksi wá po Dlusila asi etọn po, mẹhe yín Ju yọnnu, é do omẹ hlan yì ylọ Paulu, bo sọ sehó sọn e de gbọn yise he to Klisti mẹ dali.” (Owalọ lẹ 24:24) Whenuho na linlin dọ Feliksi “yí wunmẹ kanyinylan po fẹnnuwiwa tọn lẹpo zan, bo yí huhlọn yizan do mẹji zẹjlẹgo ahọlu tọn zan po nuyiwa lẹpo heyin kanlinmọ de tọn po.” E ko wlealọ whlaawe dai to whenuena e diọlinlẹn na Dlusila nado gbẹ́ asu etọn (gbà osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn) bo lẹzun asi etọn atọ̀ntọ. Vlavo e sọgan yindọ ewọ wẹ jlo nado sè dogbọn sinsẹ̀n yọyọ lọ, yedọ sinsẹ̀n Klistiani tọn dali.
3 Paulu zindonukọn nado dọho “gbọn dódó, [mawazẹjlẹgo, NW], po whẹdida he ja po tọn dali.” (Owalọ lẹ 24:25) Ehe na ko hẹn vogbingbọn lọ to nujinọtedo dodo Jiwheyẹwhe tọn po kanyinylan po gọna mawadodo heyin Feliksi po Dlusila tọn po họnwun. Paulu sọgan ko tindo todido nado whan Feliksi nado do dodowiwa hia to whẹho he tin to aimẹ mẹ. Ṣigba naegbọn yè do fọ́n “[mawazẹjlẹgo, NW], po whẹdida he ja po” dote? Asu po asi po fẹnnuwatọ ehe to kinkan nuhe “yise he to Klisti mẹ” bẹhẹn biọ. Enẹwutu yé tindo nuhudo nado yọnẹn dọ hihodo e biọ alọhẹndotena linlẹn lẹ, hodidọ, po nuyiwa mẹdetiti tọn lẹ po, ehe mawazẹjlẹgo zẹẹmẹdo. Gbẹtọvi lẹpo tindo nulẹnjo hlan Jiwheyẹwhe na lẹnpọn, hodidọ lẹ, po nuyiwa yetọn lẹ po. Gbọnmọ dali, onu titengbe dogọ hugan depope sọn Feliksi de to whẹho Paulu tọn mẹ wẹ yin whẹdi_ da he togan lọ po asi etọn po pannukọn to Jiwheyẹwhe nukọn. (Owalọ lẹ 17:30, 31; Lomunu lẹ 14:10-12) Po nukunnumọjẹnumẹ po, to sisè owẹ̀n Paulu tọn godo, “obu jẹ Feliksi ji.”
Onu Titengbe wẹ E yin Ṣigba e ma Bọawu Gba
4. Naegbọn mawazẹjlẹgo do yin ada titengbe sinsẹ̀n Klistiani nugbo tọn?
4 Apọsteli Paulu yọ́n mawazẹjlẹgo taidi ada tangan de to sinsẹ̀n Klistiani tọn mẹ. Apọsteli Pita, dopo to gbẹdohẹmẹtọ pẹkipẹki Jesu tọn lẹ mẹ, do nugbo-yinyin ehe tọn hia. To whenuena e to wekan hlan mẹhe na “yín máhẹtọ jọwamọ yẹwhe” tọn to olọn mẹ, Pita dotuhomẹna jẹhẹnu delẹ heyin titengbe didohia, taidi yise, owanyi, po mawazẹjlẹgo po. Nalete, mawazẹjlẹgo tin to mẹhẹndeji ehe mẹ: “Na eyín onú helẹ yín mìtọn bo sù, yé ma na hẹn mì zùn adidọnọ, kavi madosinsẹ́nnọ hlan oyọnẹn Jesu Klisti Oklunọ mítọn tọn gba.”—2 Pita 1:1, 4-8.
5. Naegbọn mí dona yin ahunmẹduna taun dogbọn mawazẹjlẹgo dali?
5 Nalete, hiẹ yọnẹn dọ e bọawu nado dọ dọ mí dona do mawazẹjlẹgo hia hugan na nugbo tọn nado yi i zan to gbẹzan mítọn egbesọ tọn mẹ. Whẹwhinwhẹn dopo wẹ yindọ mawazẹjlẹgo yin jẹhẹnu he ma nọ yọnmọ depope. To 2 Timoti 3:1-5 mẹ Paulu basi zẹẹmẹ walọyizan he na gbayipe to ojlẹ mítọn mẹ tọn, yedọ ‘to azán godo tọn lẹ mẹ.’ Walọyizan dopo he na dohiagona ojlẹ mítọn wẹ yindọ mẹsusu na tin “matin mawazẹjlẹgo, NW” Mí nọ mọ awusọhia ehe tọn lẹdo mí pe, kavi e ma yin mọ wẹ?
6. Nawẹ matin mawazẹjlẹgo tọn nọ sọawuhia gbọn to egbehe?
6 Mẹsusu yise dọ onu agbasalilo tọn taun wẹ e yin nado nọ “do numọtolanmẹ hia matin alọhẹndotenamẹ” kavi nado “do numọtolanmẹ hia sinsinyẹn.” Pọndohlan yetọn nọ yin huhlọnna gbọn apajlẹ nuhe tọn yè sọgan hodo dali to nukun gbẹtọ lẹ tọn mẹ he sọawuhia nado nọ gbẹkọ mawazẹjlẹgo wunmẹ depope tọn go, he nọ joawuna numọtolanmẹ yetọn lẹ. Nado basi dohia: Susu mẹhe yiwanna aihun lanmẹyiya yido doazọ́n lẹ ko whẹ́n nado jẹakọ hẹ dohia he siso numọtolanmẹ tọn, yedọ etlẹ yin adidudu danuwiwa tọn mẹ. Be hiẹ ma sọgan flin ya, dọ e whe gbau sọn linlinwe lẹ mẹ, ninọmẹ lẹ fie avunhiho awugblenamẹ tọn lẹ kavi nuyiwa hunyanhunyan mẹsusu tọn gbajẹgbonu to nujijọ ojlẹ aihundida lanmẹyiya tọn lẹ whenu? Nalete, nuhe dọ mí te ma biọ dọ mí ni zé whenu susu dai nado to dogbapọnna apajlẹ mawazẹjlẹgo ma tindo tọn lẹ gba. Hiẹ sọgan slẹ awa susu lẹ ji to ehe mẹ mí tindo nuhudo nado do mawazẹjlẹgo hia te—nududu dùdù po núnùnù po, walọyizan mítọn hẹ omẹ vijinu awetọnọ, podọ ganmẹ po akuẹ heyin zinzan po do ayidedainu lẹ ji. Ṣigba kakati nado gbadopọnna susu onu mọnkọtọn lẹ tọn wayi bleun, mì gbọ mí ni gbadopọnna awa nujọnu tọn dopo to ehe mẹ mí dona do mawazẹjlẹgo hia te.
Mawazẹjlẹgo Gando Numọtolanmẹ Mítọn lẹ Go
7. Ada mawazẹjlẹgo tọn tẹwẹ biọ ayidonugo vonọtaun?
7 Susu mítọn lẹ ko tindo kọdetọn dagbe to lẹnpọn dagbe liho to ayipipa kavi alọhẹndotena nuyiwa mítọn lẹ mẹ. Mí ma nọ jajo, joawuna fẹnnuwiwa, kavi hùmẹ gba; mí yọ́n nuhe osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn yin dogbọn onu mọnkọtọn lẹ dali. Nalete, nawẹ mí yin kọdetọn dagbenọ, to anadena numọtolanmẹ mítọn lẹ gbọn? To nukọnmẹ, mẹhe gboawupo nado wleawuna mawazẹjlẹgo numọtolanmẹ tọn lẹ nọ hẹn mawazẹjlẹgo bú na nuhe dù walọyizan yetọn lẹ. Enẹwutu mì gbọ na mí ni lẹ́ ayidonugo hlan numọtolanmẹ mítọn lẹ.
8. Etẹwẹ Jehovah donukun sọn mí si gando numọtolanmẹ mítọn lẹ go?
8 Jehovah Jiwheyẹwhe ma donukun sọn mí si nado yin zomọ lẹ, bọ mí ma na do tindo kavi do numọtolanmẹ depope hia gba. To yọdo Lazalọsi tọn kọ̀n, Jesu yin whinwhan “to gbigbọ mẹ, yè sọ hẹn ewlọsu jẹtukla.” Enẹgodo “Jesu viavi.” (Johanu 11:32-38) E do numọtolanmẹ he gbọnvo tlala de hia to whenuena, po dudu to mẹde ji pipe nuyiwa etọn tọn po, e yàn akuẹdiọtọ lẹ sọn tẹmpli mẹ. (Matiu 21:12, 13; Johanu 2:14-17) Devi nugbonọ etọn lẹ sọ do numọtolanmẹ he siso lẹ hia ga. (Luku 10:17; 24:41; Johanu 16:20-22; Owalọ lẹ 11:23; 12:12-14; 20:36-38; 3 Johanu 4) Ṣogan, yé yọ́n nuhudo lọ na mawazẹjlẹgo na numọtolanmẹ yetọn lẹ ni ma do plan yé biọ ylando mẹ blo. Efesunu lẹ 4:26 hẹn ehe họnwun hezeheze dọmọ: “Eyín mì gblehomẹ, mì wàylando blo; mì sọ dike owhè biọ do homẹgble mìtọn ji blo.”
9. Naegbọn dùdù to numọtolanmẹ mítọn lẹ ji do yin onu titengbe sọmọ?
9 Owù delẹ tin dọ Klistiani de sọgan sọawuhia nado do mawazẹjlẹgo hia to whenuena, na nugbo tọn, numọtolanmẹ etọn lẹ wula. Flin gbeyiyi lọ to whenuena Jiwheyẹwhe kẹalọyi avọsinsán Abẹli tọn: “Hòmẹgble Kaini talala, nukunmẹ etọn kuṣiọ. Oklunọ sọ dọ hlan Kaini, dọmọ, [e]tẹwutu wẹ hòmẹgble we? Etẹ́wutu wẹ nukunmẹ towe kuṣiọ? Eyín hiẹ wà dagbe, yè ma na kẹalọyi we? [E]yin hiẹ ma sọ wà dagbe, ylando pàvàva họ̀ntonu. Podọ hlan hiẹ de wẹ ojlo etọn na te.” (Gẹnẹsisi 4:5-7) Kaini gboawupo nado deanana numọtolanmẹ etọn lẹ, he hẹn ẹn nado hù Abẹli. Numọtolanmẹ he yè ma davà lẹ nọ planmẹ biọ nuyiwa he yè ma davà mẹ.
10. Etẹwẹ hiẹ plọn sọn apajlẹ Hamani tọn mẹ?
10 Gbadopọnna, apajlẹ de sọn azán Moldekai po Ẹsteli tọn lẹ po mẹ ga. Nukunmọnu ahọlu tọn he nọ yin Hamani lẹzun adinọ dọ Moldekai ma nọ litai hlan emi. To nukọnmẹ Hamani tindo linlẹn agọ̀ lọ dọ emi na mọ nukun dagbe yí. “Whenẹnu wẹ Hamani tọ́n yì to azán nẹ gbè gọ́na ayajẹ po homẹhùn ayiha tọn po: ṣigba whenuena Hamani mọ Mọldekai to họ̀ngbo ahọlu lọ tọn ji, dọ é ma fọ́n tite kavi sisọ to e nukọn gba, yè sọ hẹn ẹn gọ́ na homẹgble do Mọldekai go. Ṣogan Hamani davà ede, bo yì whégbe.” (Ẹsteli 5:9, 10) E yí awuyiya do tindo numọtolanmẹ ayajẹ tọn. Ṣogan ewọ sọ yí awuyiya do tindo numọtolanmẹ adi tọn na mimọ omẹ lọ he e gbẹwanna. Be hiẹ lẹndọ to whenuena Biblu dọ dọ Hamani “davà ede” e zẹẹmẹdo dọ e yin apajlẹ dagbenọ to mawazẹjlẹgo mẹ wẹ ya? Gbede pọn. To ojlẹ ehe mẹ, Hamani davà nuyiwa etọn lẹ po dohia numọtolanmẹ tọn depope po, ṣigba e gboawupo nado davà adi awuwhinwhan etọn tọn. Numọtolanmẹ etọn plan ẹn biọ gbebibla mẹhùhù tọn mẹ.
11. To agun Filippi tọn mẹ, nuhahun tẹwẹ wá aimẹ podọ etẹwẹ sọgan ko dọ̀n enẹ wá?
11 Mọdopolọ, matin dudu to numọtolanmẹ lẹ ji to egbehe sọgan hẹn awugble wá na Klistiani lẹ tlala. Mẹdelẹ sọgan tindo numọtolanmẹ lọ dọ, ‘ṣigba enẹ ma na yin nuhahun de to agun lọ mẹ nẹ.’ Ṣigba e ko yinmọ. Klistiani mẹyiamisisadode awe to Filippi tindo wiwọ sinsinyẹn de, ehe Biblu ma basi zẹẹmẹ etọn. Mí ni dọ dọ nuhe jọ die: Euodia basi oylọ na mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu delẹ po na nududu de kavi na pipli ayidedai tọn de. Sintiki ma yin oylọ basina gba, bọ e vẹ na ẹn. Vlavo e sú ylanhọ́ gbọn oylọ ma basina Euodia lọsu dali to nujijọ nukọnmẹ tọn de whenu. Enẹgodo yé omẹ awe lẹpo jẹ dindin nuṣiwa ode awetọ tọn ji; dile ojlẹ to yìyì, yé ma sọ nọ dọho hẹ ode awetọ bà. To nujijọ taidi enẹ mẹ, be nuhahun dodonu tọn lọ na yin oylọ ma basinamẹ na nududu de ya? Lala. Bẹjẹeji miyọ́n tọn de poun wẹ enẹ na yin. To whenuena mẹmẹyọnnu yiamisisadode awe ehelẹ gboawupo nado davà numọtolanmẹ yetọn lẹ, bẹjẹeji miyọ́n tọn lọ lẹzun miyọ́n jiji daho zungbo tọn de. Nuhahun lọ gbọṣi aimẹ bo gblo kaka jẹ whenuena apọsteli de wá biọ whẹho lọ mẹ.—Filippinu lẹ 4:2, 3.
Numọtolanmẹ Towe lẹ po Mẹmẹsunnu Towe lẹ Po
12. Naegbọn Jiwheyẹwhe do na mí ayinamẹ lọ heyin mimọ to Yẹwhehódọtọ 7:9 mẹ?
12 Po alọkẹyi po, e ma yin nuhe bọawu nado davà numọtolanmẹ mẹdetiti tọn lẹ to whenuena yè dinho we, gbleawuna we, kavi yinuwa hẹ we po wangbẹna akọta tọn po gba. Jehovah yọ́n enẹ, na ewọ ko doayi haṣinṣan gbẹtọvi lẹ tọn go sọn bẹjẹeji gbẹtọvi lẹ tọn whenu gbọ́n. Jiwheyẹwhe na ayinamẹ mí dọmọ: “A yawu to ayiha towe mẹ nado gblehomẹ blo, na homẹgble gbọjẹ to otù nulunọ tọn ji.” (Yẹwhehódọtọ 7:9) Doayi e go dọ Jiwheyẹwhe nọ na ayidonugo tintan hlan numọtolanmẹ e ma yin hlan nuyiwa lẹ gba. (Hówhínwhẹ́n lẹ 14:17; 16:32; Jakobu 1:19) Kanse dewe, ‘Be yẹn dona na ayidonugo dogọ hlan dudu to numọtolanmẹ ṣie lẹ ji ya?’
13, 14. (a) To aihọn mẹ, na paa tọn etẹwẹ nọ wleawu sọn awugbopo nado davà numọtolanmẹ lẹ mẹ? (b) Etẹlẹ wẹ sọgan hẹn Klistiani lẹ nado hẹnmẹdohomẹ?
13 Mẹsusu to aihọn mẹ he gboawupo nado davà numọtolanmẹ yetọn lẹ nọ fọ́n hunyanhunyan awugblenamẹ tọn lẹ dote—adidudu, danuwiwa lọsu, jlẹdidọ ma gbokọ do nuṣiwa nujọnu tọn de kavi he ma yin nujọnu tọn de ji sọta mẹnọzo kavi hẹnnumẹ de. To afọdopolọji he numọtolanmẹ lẹ wula, yé sọgan yí nuyiwadomẹji yetọn lẹ zan na ojlẹ gaa. (Yijlẹdo Gẹnẹsisi 34:1-7, 25-27; 49:5-7; 2 Samuẹli 2:17-23; 3:23-30; Hówhínwhẹ́n lẹ 26:24-26 go.) Na nugbo tọn Klistiani lẹ, mahopọnna otò kavi aṣa yetọn, dona pọ́n wangbẹna sinsinyẹn po mẹhẹndohomẹ mọnkọtọn lẹ po taidi onu agọ̀, ylankan, nado dapana. (Levitiku 19:17) Be hiẹ nọ pọ́n didapana mẹhẹndohomẹ taidi apadewhe mawazẹjlẹgo towe tọn gando numọtolanmẹ lẹ go ya?
14 Kẹdẹdile e te do to whẹho Euodia po Sintiki tọn po mẹ, awugbopo nado davà numọtolanmẹ lẹ sọgan planmẹ biọ nuhahun lẹ mẹ todin. Mẹmẹyọnnu de sọgan tindo numọtolanmẹ adi tọn na mayin oylọ basina wá hunwhẹ alọwle de tọn tẹnmẹ wutu. Kavi vlavo ovi etọn kavi tafẹylọvi etọn ma yin oylọ basina. Kavi vlavo mẹmẹsunnu de họ̀ mọto zanpo de sọn Klistiani hatọ etọn de si, bọ to ojlẹ vude godo e gble. Depope he whẹwhinwhẹn lọ sọgan yin, ehe dọ̀n numọtolanmẹ homẹgble tọn lẹ wá, numọtolanmẹ lẹ ma yin dudu deji gba, podọ mẹhe go e gando lẹ gblehomẹ. Etẹwẹ sọgan jọ to whelọnu lo?
15. (a) Ninọmẹ he blawu tẹlẹ wẹ ko dekọtọn sọn mẹhẹndohomẹ to Klistiani lẹ ṣẹnṣẹn mẹ? (b) Ayinamẹ Biblu tọn tẹwẹ dọho do ayilinlẹn nado hẹnmẹdohomẹ ji?
15 Eyin mẹhe gblehomẹ de ma wazọ́n nado davà na numọtolanmẹ etọn lẹ bo basi jijọho hẹ mẹmẹsunnu etọn, mẹhẹndohomẹ sọgan fọndote. Ninọmẹ delẹ ko tin to whenuena Kunnudetọ de biọ ma nado yin dide do Oplọn Agunwé de na e ma “yiwanna” Klistiani delẹ kavi whẹndo he to finẹ yì de wutu. Lehe e blawu do sọ! Biblu dọ dọ e na yin onu agọ̀ na Klistiani lẹ nado plan ode awetọ sọyì whẹdọhọsa aihọn tọn lẹ mẹ, ṣigba be e ma na sọ yin onu agọ̀ mọdopolọ eyin mí dapana mẹmẹsunnu de na hodidọ jẹagọdomẹ he wayi de hlan mí kavi hlan hẹnnumẹ delẹ ya? Be numọtolanmẹ mítọn lẹ nọ dohia dọ mí zé haṣinṣan ohùn tọn do nukọn na jijọho hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po ya? Mí ni dọ dọ mí tindo ojlo nado kú na mẹmẹyọnnu mítọn, ṣigba be numọtolanmẹ mítọn nọ whan mí sọmọ bọ e nọ sinyẹnawu na mí nado dọho hẹ ẹ todin ya? (Yijlẹdo Johanu 15:13 go.) Jiwheyẹwhe dọ na mí tlọlọ dọmọ: “Mì yí oylan do yíahọsu oylan tọn to omẹ de go blo. ... Eyín é yín wiwà, le é te to huhlọn mẹ na mì, mì nọ nọ̀ jijọho hẹ omẹ popo. Mẹvivẹ ṣie emi, mì yíahọsu mìde tọn blo, ṣigba mì kúkú gbọ bo jotẹn hlan homẹgble.”—Lomunu lẹ 12:17-19; 1 Kọlintinu lẹ 6:7.
16. Apajlẹ dagbe tẹwẹ Ablaham zedai na nuhe dù nuyiwa hẹ numọtolanmẹ lẹ?
16 Afọdide de hlan dudu to numọtolanmẹ mítọn ji wẹ yin nado basi jijọho kavi gbowhẹ nuhe hẹn tukla wá lọ tọn, kakati nado dike na wangbẹna lẹ ni gbọsi aimẹ. Flin to whenuena aigba lọ ma sọgan hẹn kanlinpa daho Ablaham tọn po dehe yin Lọti tọn lẹ po, podọ wiwọ tin to azọ́nwatọ yetọn lẹ ṣẹnṣẹn. Be Ablaham dike na numọtolanmẹ etọn lẹ ni dù to e ji wẹ? Kavi be e do mawazẹjlẹgo hia ya? To ninọmẹ he jẹ na pipa de mẹ, e na ayinamẹ pọngbọ jijọho tọn de na wiwọ ajọwiwa tọn lọ; dike na dopodopo mítọn ni tindo aigba-denamẹ etọn. Podọ e na Lọti dotẹnmẹ nado dè etọn jẹnukọn. Nado dohia dọ Ablaham ma tindo adidudu depope gba podọ ga dọ e ma tindo mẹhẹndohomẹ gba, to nukọnmẹ e fùnawhan do Lọti tamẹ.—Gẹnẹsisi 13:5-12; 14:13-16.
17. Nawẹ Paulu po Balnaba po gboawupo to nujijọ de whenu gbọn, ṣigba etẹwẹ bọdego to enẹgodo?
17 Mí sọgan sọ plọnnu dogbọn mawazẹjlẹgo dali sọn nujijọ he gando Paulu po Balnaba po go tọn mẹ. To yinyin họntọn na owhe lẹ godo, yé jẹagọdo yénọzo na vlavo nado hẹn Malku sọyì na gbejizọnlin de. “Wiwọ lọ susọmọ to yé ṣẹnṣẹn, bọ yé vùn dawe, omẹ de sọn omẹ de go: Balnaba yí Malku hẹn bo súnhún wá Kiplu.” (Owalọ lẹ 15:39) Dọ sunnu he whẹ́n ehelẹ gboawupo nado davà numọtolanmẹ yetọn lẹ to nujijọ enẹ whenu dona wleawuna avase de na mí. Eyin e sọgan jọ do yé go, e sọgan jọ do mí go ga. Nalete, yé ma jo dotẹnmẹ do na kinklan dẹn to aimẹ nado wleawu kavi okẹ̀n nado whẹ́n gba. Kandai lọ dohia dọ mẹmẹsunnu he go whẹho lọ gando lẹ wá dù to numọtolanmẹ yetọn lẹ ji podọ to nukọnmẹ wazọ́n dopọ to jijọho mẹ.—Kọlọsinu lẹ 4:10; 2 Timoti 4:11.
18. Eyin numọtolanmẹ lẹ yin awugblena, etẹwẹ Klistiani he whẹ́n de sọgan wà?
18 Mí sọgan donukun dọ numọtolanmẹ homẹgble tọn lẹ sọgan tin, yedọ mẹhẹndohomẹ lọsu, to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn. Yé tin to ojlẹ Heblu tọn lẹ podọ to azán apọsteli lẹ tọn lẹ gbè. Yé tlẹ ko sọ sọawuhia to devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ ṣẹnṣẹn to ojlẹ mítọn mẹ ga, na mímẹpo wẹ yin mapenọ wutu. (Jakobu 3:2) Jesu dotuhomẹna hodotọ etọn lẹ nado nọ yinuwa po awuyiya po nado gbọ̀ nuhahun mọnkọtọn lẹ to mẹmẹsunnu lẹ ṣẹnṣẹn. (Matiu 5:23-25) Ṣigba etlẹ sọ yọ́n hugan nado hẹnalọdotena yé jẹnukọn whẹ hugan nado hẹn mawazẹjlẹgo mítọn pọnte. Eyin hiẹ tindo numọtolanmẹ nuṣiwadomẹgo tọn kavi onu agọ̀ yiwadomẹgo tọn gbọn onu pẹvi de he mẹmẹsunnu kavi mẹmẹyọnnu towe dọ kavi basi dali, naegbọn hiẹ ma nado davà numọtolanmẹ towe lẹ bo wọnji e go poun? Na nugbo tọn be dandannu wẹ e yin nado fọ́ngu sọta omẹ awetọ, taidi dọ hiẹ ma na mọ pekọ kaka jẹ whenuena omẹ enẹ yigbe nuṣiwa etọn tọn? Na poun tọn oba tẹ mẹ wẹ hiẹ nọ davà numọtolanmẹ towe lẹ jẹ?
E Yọnbasi!
19. Naegbọn e do jẹ dọ hodọdopọ mítọn ni sinai do dudu to numọtolanmẹ mítọn lẹ ji?
19 Mí ko yinuwa jẹnukọn hẹ ada mawazẹjlẹgo tọn dopo, heyin dudu to numọtolanmẹ mítọn lẹ ji tọn. Podọ enẹ wẹ yin ada titengbe lọ, na awugbopo nado davà numọtolanmẹ mítọn lẹ sọgan planmẹ biọ awujijona odẹ́ mítọn, ojlo zanhẹmẹ mítọn tọn lẹ, walọyizan nududu mítọn tọn lẹ, po ada gbẹzan tọn susu devo lẹ po fie mí dona do mawazẹjlẹgo hia te. (1 Kọlintinu lẹ 7:8, 9; Jakobu 3:5-10) Nalete, yin tugbigbonọ na hiẹ sọgan yinukọn to mawazẹjlẹgo go hinhẹn mẹ.
20. Nawẹ mí sọgan tindo jide dọ vọjlado yin nuhe yọnbasi gbọn?
20 Jehovah tindo ojlo nado gọalọna mí. Nawẹ mí sọgan tindo jide gbọn? Eyọn, mawazẹjlẹgo yin dopo to sinsẹ́n gbigbọ tọn etọn lẹ mẹ. (Galatianu lẹ 5:22, 23) Gbọnmọ dali, jẹ oba he mẹ mí wazọ́n nado tindo jẹhẹnu na podọ nado mọ gbigbọ wiwe yí sọn Jehovah de podọ nado do sinsẹ́n etọn lẹ hia, jẹ oba enẹ dopolọ mẹ wẹ mí sọgan donukun nado yin mawazẹjlẹgonọ hugan. A wọnji jide he Jesu namẹ go gbede blo: “Otọ́ mìtọn olọn tọn na na [g]bigbọ [w]iwe hlan yé he biọ to e de lẹ.”—Luku 11:13; 1 Johanu 5:14, 15.
21. Etẹwẹ hiẹ magbe etọn nado wà to sọgodo dogbọn mawazẹjlẹgo po numọtolanmẹ towe lẹ po dali?
21 A donukun dọ e na bọawu blo. Podọ e sọgan sinyẹn na mẹdelẹ he whẹ́n to lẹdo fie gbẹtọ lẹ joawuna numọtolanmẹ yetọn lẹ, na mẹdelẹ he tindo walọ he dọnmẹdogo hugan, kavi na mẹdelẹ he ma ko tẹnpọn gbede nado do mawazẹjlẹgo hia. Na Klistiani mọnkọtọn de, didike na mawazẹjlẹgo ni tin bo gọfla sọgan yin avunukundiọsọmẹnu nujọnu tọn de. Ṣogan e yọnbasi. (1 Kọlintinu lẹ 9:24-27) Dile mí to dindọnsẹpọ vivọnu titonu dinwhenu tọn do, tuklajijẹ po avunnukundiọsọmẹnu lẹ po na jideji. E ma yin nuhudo mawazẹjlẹgo he depò tọn wẹ mí na tindo gba ṣigba hugan mọ, yedọ susu dogọ! Gbadopọnna dewe na nuhe dù mawazẹjlẹgo towe. Eyin hiẹ mọ awa delẹ ji to ehe mẹ hiẹ tindo nuhudo nado yinukọn te, wazọ́n deji. (Psalm 139:23, 24) Biọ Jiwheyẹwhe gbigbọ etọn dogọ. Ewọ na sè nuhe a dọ bo na gọalọna we bọ mawazẹjlẹgo towe na tin bo na gọfla. —2 Pita 1:5-8.
Nuagokun lẹ Hinhẹnwá Oflinmẹ
◻ Naegbọn dudu to numọtolanmẹ towe lẹ ji do yin onu titengbe sọmọ?
◻ Etẹwẹ hiẹ ko plọn sọn apajlẹ Hamani tọn podọ Euodia po Sintiki tọn po mẹ?
◻ Etẹwẹ hiẹ na tẹnpọn nado yí linlẹn nugbowà tọn do basi eyin ninọmẹ nuṣiwadomẹgo tọn de sọawuhia?
◻ Nawẹ mawazẹjlẹgo sọgan gọalọna we nado dapana mẹhẹndohomẹ depope gbọn?
(Pọ́n w-F 15/8/93, weda 17.)
[Yẹdide to weda 26]
To whenuena e tin to Feliksi po Dlusila po nukọn, Paulu dọho dogbọn dodowiwa po mawazẹjlẹgo po dali