Wazọ́n Sinsinyẹn na Whlẹngan Whédo Towe Tọn
“Mì nọ plọn yé to hihò po hokọnamẹ Oklunọ tọn po mẹ.”—EFESUNU LẸ 6:4.
1, 2. Avunnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ pannukọn mẹjitọ lẹ to egbehe?
LINLINWE gbayipe de ylọ ẹ dọ gufinfọn. Ehe tin to hosọ he basi zẹẹmẹ diọdo jiawu he ko wá aimẹ to whẹndo mẹ to owhe agọe tọn lẹ de mẹ. Ehelẹ yin didọ nado yin “kọdetọn azọ̀n gbẹdai, alọwle-vọbasi, gbẹdai vọbasi, gbemasọ hẹ osẹ́n, po ayimajai yọyọ lẹ po tọn to gblagbla whẹndo he tin to ninọmẹ dagbe mẹ.” Ayimajai po tuklajẹ mọnkọtọn lẹ po ma yin nuhe paṣamẹ gba, na Biblu dọdai dọ gbẹtọ lẹ na pehẹ “ojlẹ awusinyẹn tọn lẹ” to ‘azan godo tọn’ lẹ whenu.—2 Timoti 3:1-5.
2 Mẹjitọ lẹ to egbehe nọ gbọnmọ dali pannukọn nuhahun lẹ he ma yin yinyọnẹn gbọn whẹndo he wayì lẹ dali. Dile e tlẹ yindọ mẹjitọ delẹ to mí ṣẹnṣẹn ko pọ́n ovi yetọn lẹ go whẹ́n to aliho jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn mẹ “sọn ovu” whenu, agọe poun wẹ susu whẹndo lẹ tọn jẹ “zọnlinzin to nugbo mẹ” ji. (2 Timoti 3:15; 3 Johanu 4) Ovi yetọn lẹ sọgan ko whẹ́n to whenuena mẹjitọ lọ lẹ jẹ aliho Jiwheyẹwhe tọn lẹ plọn yé ji. Humọ, sọha he to jijideji whẹndo mẹjitọ godoponọ lẹ tọn po whẹndo mẹgopọntọ lẹ tọn po nọ yin mimọ to ṣẹnṣẹn mítọn. Depope he ninọmẹ towe yin, tudohomẹnamẹ apọsteli Paulu tọn yọn-na-yizan: “Mì nọ plọn yé to hihò po hokọnamẹ Oklunọ tọn po mẹ.”—Efesunu lẹ 6:4.
Mẹjitọ Klistiani lẹ po Azọngban Yetọn lẹ Po
3, 4. (a) Ninọmẹ tẹlẹ wẹ ko dè azọ́ngban otọ́ lẹ tọn pò? (b) Naegbọn otọ́ Klistiani lẹ dona yinuwa hugan awuwlena dùdù po nùnù po kẹdẹ?
3 Doayi e go dọ Paulu dọho etọn he tin to Efesunu lẹ 6:4 mẹ hlan “otọ́ lẹ” tintan. Wekantọ de basi zẹẹmẹ dọ to whẹndo he wayi lẹ mẹ “otọ́ lẹ wẹ tindo azọngban mẹgopinpọn walọyizan dagbe po gbigbọmẹ ovi yetọn lẹ tọn po; otọ́ lẹ wẹ dona penukundo wepinplọn ovi yetọn lẹ tọn go. ... Ṣigba Diọdo Akuẹzinzan tọn dè haṣinṣan pẹkipẹki ehe sẹ̀; otọ́ lẹ nọ jó ogle lẹ po nusatẹn yetọn lẹ po do, nọ jó owhé yetọn lẹ do nado yì wazọ́n to azọnwhé daho lẹ mẹ podọ to nukọnmẹ to wekantẹn lẹ mẹ. Susu azọngban he otọ́ lẹ nọ penukundego dai lẹ nọ lẹzun onọ̀ lẹ tọn. To aliho he gblo hugan de mẹ, azọngban otọ-yinyin tọn lẹzun nuhe yè nọ ze do ota taidi yinkọ de poun.”
4 Sunnu Klistiani lẹ emi: Mì ma tindo pekọ to nukunpedo dùdù po nùnù po go, bo jó ovi lẹ pinplọn po yé hinhẹn po do na asi mìtọn lẹ blo. Howhinwhẹn lẹ 24:27 na tuli otọ́ ojlẹ hohowhenu tọn lẹ tọn dọmọ: “Wleawu azọ́n towe tọn dai to gbonu, bosọ yí vivẹnu do jloai to ogle towe mẹ; to godo ehe tọn, gbá [whédo, NW] towe.” Mọdopolọ to egbehe, taidi sunnu azọ́nwatọ de, hiẹ sọgan tindo nuhudo nado wazọ́n sinsinyẹn na ojlẹ gaa na dùdù po nùnù po wutu. (1 Timoti 5:8) Nalete, to enẹgodo, jaale yí whenu zan nado “gbá [whedo, NW] towe”— yèdọ to numọtolanmẹ po gbigbọ po liho.
5. Nawẹ asi Klistiani tọn lẹ sọgan wazọ́n na whlẹngan whédo yetọn tọn lẹ tọn gbọn?
5 Asi Klistiani lẹ emi: Mìwlẹ lọsu dona wazọ́n sinsinyẹn na whlẹngan whédo mìtọn tọn ga. Howhinwhẹn lẹ 14:1 dọmọ: “Yọnnu nuyọnẹntọ lẹpo wẹ nọ gbá ohọ̀ etọn.” Taidi alọwlemẹ lẹ, hiẹ po asu towe po tindo azọngban ovi mìtọn lẹ pinplọn tọn. (Howhinwhẹn lẹ 22:6; Malaki 2:14) Ehe sọgan bẹ mẹplọnlọ dido ovi towe lẹ go, awuwlena yé na opli Klistiani tọn lẹ po lizọnyizọn kunnudegbe tọn po hẹn, kavi etlẹ yin anadena oplọn whẹndo tọn to whenuena asu towe ma penugo nado wà mọ. Hiẹ sọgan sọ yinuwa dogọ nado plọn ovi towe lẹ azọ́n whegbe tọn lẹ, walọyizan dagbe, wiwejininọ agbasa tọn, po alọgọnu susu devo lẹ po. (Titu 2:5) To whenuena asu po asi lẹ po wazọ́n dopọ to aliho ehe mẹ, yé sọgan hẹn pekọ wá na nuhudo ovi yetọn lẹ tọn ganji. Etẹwẹ yin delẹ to nuhudo enẹlẹ mẹ?
Nukunpedo Nuhudo Numọtolanmẹ Yetọn lẹ tọn Go
6. Azọngba tẹlẹ wẹ onọ̀ lẹ po otọ́ lẹ po nọ yiwa to whinwhẹ́n numọtolanmẹ ovi yetọn tọn lẹ tọn mẹ?
6 To whenuena ovinọ de “to ayipa ovi etọn lẹ go,” yé nọ tindo numọtolanmẹ dọ yé ma tin to owù mẹ, yin hihọ́ basina, bo yin mẹhe yè yiwanna tọn. (1 Tẹsalonikanu lẹ 2:7; Psalm 22:9) Onọ̀ vude lẹ wẹ sọgan diọnukunsọ ojlo lọ nado lẹ́ ayidonugo hlan ovivu yetọn lẹ. Yẹwhegan Isaia kanbiọ dọmọ: “Be yọnnu sọgan wọ̀n ovi etọn he tin anọnu, bọ e ma na do walẹblanuna ovi ohò etọn mẹ tọn?” (Isaia 49:15) Gbọnmọ dali onọ̀ lẹ nọ yí ada titengbe basi to whinwhẹ́n to numọtolanmẹ liho ovi lẹ tọn mẹ. Etomọṣo, otọ́ lẹ lọsu nọ yí ada titengbe de basi to ninọmẹ ehe mẹ ga. Mẹplọntọ whẹndo tọn Paul Lewis dọmọ: “Yẹn ma ko tindo whẹho azọ́nwatọ depope tọn he sè bọ ovi [tasinyẹntọ] de dọ dọ emi tindo haṣinṣan dagbe de hẹ otọ́ yetọn lẹ gbede pọn gba. Dopo tata ma tlẹ tin to kanweko ji gba.”
7, 8. (a) Whẹwhinwhẹn kọndopọ sinsinyẹn tọn tẹ wẹ tin to Jehovah po Visunnu etọn po ṣẹnṣẹn? (b) Nawẹ otọ́ lẹ sọgan hẹn kọndopọ owanyinọ de po ovi yetọn lẹ po zindonukọn gbọn?
7 Enẹwutu onu titengbe wẹ e yin dọ otọ́ Klistiani lẹ ni yí sọwhiwhe do wleawuna kọndopọ owanyinọ tọn de hẹ ovi yetọn lẹ. Di apajlẹ, lẹnnupọn do Jehovah Jiwheyẹwhe po Jesu Klisti po ji. To baptẹm Jesu tọn whenu, Jehovah lá dọmọ: “Hiẹ wẹ Ovi yiwanna ṣie; hiẹ mẹ yẹn yin homẹhunnọ [tlala].” (Luku 3:22) Onu susu wẹ hogbe vude enẹlẹ bẹhẹn! Jehovah (1) kẹalọyi Visunnu etọn, (2) do owanyi etọn hia na Jesu gbangba, bo (3) hẹn alọkẹyi Jesu tọn etọn zun yinyọnẹn. Ṣogan, ehe ma yin ojlẹ dopo lọ kẹdẹ he Jehovah do owanyi etọn hia Visunnu etọn gba. Jesu to nukọnmẹ dọ na Otọ́ etọn dọmọ: “Na hiẹ yiwanna mi jẹnukọnna jijọ aihọn tọn.” (Johanu 17:24) Nalete, na nugbo tọn, be e ma yin visunnu po viyọnnu tonusetọ lẹpo po wẹ nọ tindo nuhudo pẹdonamẹ, owanyi, po alọkẹyi po tọn sọn otọ́ yetọn lẹ si ya?
8 Eyin hiẹ yin otọ́ de, yọnbasi lọ tin dọ hiẹ sọgan yí onu susu wà nado wleawu na kọndopọ owanyinọ tọn de po ovi towe lẹ po gbọn bibasi dohia agbasa tọn po hodidọ owanyi didohia tọn he jẹ po to whepoponu dali. Nugbo wẹ dọ, e nọ vẹawu na sunnu delẹ nado do owanyi yetọn lẹ hia, titengbe eyin otọ́ yetọn titi lẹ ma do owanyi hia hlan yé pọn gbede. Ṣigba eyin etlẹ yin afọdide he ma mlẹ́n de nado do owanyi hia hlan ovi towe lẹ e sọgan tindo nuyiwadomẹji huhlọnnọ de do yé ji. To popolẹpo mẹ, “owanyi nọ hẹn omẹ dote.” (1 Kọlintinu lẹ 8:1) Eyin ovi towe lẹ tindo numọtolanmẹ hihọ́ tọn na owanyi otọ́-yinyin towe tọn wutu, yé na tindo ayilinlẹn lọ nado yin ‘visunnu po viyọnnu nujọnu tọn lẹ po’ bo na voawu nado dọ̀homẹ na mì.—Howhinwhẹn lẹ 4:3.
Nukunpedo Nuhudo Gbigbọmẹ tọn Yetọn lẹ Go
9. (a) Nawẹ mẹjitọ Islaelivi budisi Jiwheyẹwhe tọ́ lẹ penukundo nuhudo gbigbọmẹ whẹndo yetọn lẹ tọn go gbọn? (b) Dotẹnmẹ hundote tẹlẹ wẹ Klistiani lẹ tindo nado plọn ovi yetọn lẹ to ninọmẹ he ma yin aṣa tọn mẹ?
9 Ovi lẹ lọsu tindo nuhudo gbigbọmẹ tọn lẹ ga. (Matiu 5:3) Moṣe dotuhomẹna mẹjitọ Islaelivi lẹ dọmọ: “Podọ ohó helẹ, he yẹn degbena we to egbehe, na tin to ayiha towe ji: hiẹ nasọ yí sọwhiwhe do plọ́n yé ovi towe lẹ, bosọ dọho yetọn whenuena hiẹ sinai to owhé towe gbè, podọ whenuena hiẹ to zọnlinzin to aliho ji, podọ to whenuena hiẹ mlọnai, podọ whenuena hiẹ fọ́n tite.” (Deutelonomi 6:6, 7) Eyin hiẹ yin mẹjitọ Klistiani de, hiẹ sọgan basi onu susu na mẹpinplọn towe to mayin aṣa liho, taidi to “whenuena hiẹ to zọnlinzin to aliho ji.” Ojlẹ he nọ yin yiyizan to mọto mẹ, ahi whiwhle whenu, zọnlinzinzin dopọ po ovi towe lẹ po sọn họ̀ndekọn-jẹ-họ̀ndekọn to lizọnyizọn Klistiani tọn lọ mẹ nọ wleawuna dotẹnmẹ hundote dagbe hugan lẹ nado plọnmẹ to ninọmẹ awuvivo tọn de mẹ. Núdùdù whenu lẹ na taun tọn yin ojlẹ dagbe de na whẹndo lẹ nado dọhodopọ. “Mí nọ yí núdùdù whenu zan nado dọho dogbọn onu he jọ to gbelọgbe dali,” wẹ mẹjitọ de dọ.
10. Naegbọn oplọn whẹndo tọn nọ yin nuhe vẹawu to whedelẹnu, podọ nujikudo tẹwẹ mẹjitọ lẹ dona tindo?
10 Ṣigba, nuplọnmẹ aṣa tọn gbọn yizan oplọn Biblu gbesisọ tọn de dali hẹ ovi towe lẹ sọ yin onu tangan ga. Na nugbo tọn, “ayiha yọpọvu tọn mẹ wẹ nululu mlin do.” (Howhinwhẹn lẹ 22:15) Mẹjitọ delẹ nọ dọ dọ ovi yetọn lẹ sọgan desọn ojlomẹwa do glọnalina oplọn whẹndo tọn. Gbọnna? Gbọn whii manọ po adidohomẹnamẹ tọn po dali, gbọn dindọn ayihafẹsẹnu homẹgblenamẹ tọn lẹ wá (taidi avunhiho hẹ nọvi yetọn lẹ), kavi nado blẹmẹ di mẹhe ma yọ́n dodonu nugbo Biblu tọn lẹ. Eyin ehe zindonukọn jẹ oba lilẹzun nudindọn nado yọ́n mẹhe tindo ojlo he sinyẹn hugan tọn, ojlo mẹjitọ de tọn dona yin dehe sinyẹn hugan lọ. Mẹjitọ Klistiani lẹ ma dona gbọjọ bo dike na ovi lẹ ni paṣẹ na whedo lọ gba.—Yijlẹdo Galatianu lẹ 6:9 go.
11. Nawẹ oplọn whẹndo tọn sọgan yin hinhẹn zun awuvivi tọn gbọn?
11 Eyin ovi mìtọn lẹ ma nọ duvivi oplọn whẹndo tọn, vlavo vọdiọ delẹ sọgan yin bibasi. Di apajlẹ, be oplọn lọ nọ yin yiyizan taidi aliho de nado dọho do nuṣiwa he wayi ovi mìtọn lẹ tọn ji wẹ ya? Vlavo e na yọ́n hugan nado dọho do nuhahun mọnkọtọn lẹ ji to nuglọ. Be oplọn mìtọn nọ yin bibasi to gbesisọmẹ ya? Eyin mì dovọna ẹn na aihun televiziọn tọn he mì yiwanna de kavi nujijọ aihun lanmẹyiya tọn lẹ wutu, yọnbasi lọ tin dọ ovi mìtọn lẹ ma na yí nukun nujọnu tọn do pọ́n oplọn lọ gba. Be mì nọ yin nujikudonọ po zohunhunnọ po to aliho he mì nọ deanana oplọn lọ gbọn ya? (Lomunu lẹ 12:8) Mọwẹ, oplọn lọ dona yin awuvivinu. Mì tẹnpọn nado hẹn ovi lẹpo nado tindo mahẹ to e mẹ. Mì yin pọndohlan dagbenọ po mẹjlọdotetọ po, nọ pà ovi mìtọn lẹ po zohunhun po na mahẹ tintindo yetọn. Na nugbo tọn, mì ma nọ hia hukan lẹ poun blo, ṣigba mì nọ tẹnpọn nado biọ ahun yetọn mẹ.—Howhinwhẹn lẹ 23:15.
Mẹplọnlọdomẹgo to Dodo Mẹ
12. Naegbọn mẹplọnlọ ma nọ saba bẹ́ yasanamẹ agbasa tọn hẹn?
12 Ovi lẹ lọsu tindo nuhudo sinsinyẹn na mẹplọnlọ. Taidi mẹjitọ de, hiẹ dona zé dogbo lẹ dai na yé. Howhinwhẹn lẹ 13:24 dọmọ: “Ewọ he dọ̀n alọ obá tọn do godo, gbẹwanna ovi etọn: ṣigba ewọ he yiwanna ẹn na nọ yawu hò e.” Nalete, Biblu ma to didọ dọ, mẹplọnlọ dona nọ saba yin didomẹgo po obá po gba. Howhinwhẹn lẹ 8:33 dohia dọmọ: “Mì sè oplọn,” podọ mí yin didọna dọ “wọhẹ biọ ohò nuyọnẹntọ tọn mẹ hú obá kanweko.”—Howhinwhẹn lẹ 17:10.
13. Nawẹ mẹplọnlọ dido ovi go dona yin bibasi gbọn?
13 To whedelẹnu, mẹhiho sọgan yin nuhe jẹ. Ṣigba, eyin e yin bibasi po adi po, e yọnbasi dọ e na hugan bo ma na hẹn kọdetọn dagbe wá gba. Biblu gbẹnunamẹ dọmọ: “Mì otọ́ lẹ, mí hẹn homẹgblena ovi mìtọn lẹ blo, na yé nikaa gblehomẹ.” (Kọlọsinu lẹ 3:21) Na nugbo tọn, “awusinyẹnnamẹ hẹn nuyọnẹntọ dalẹ.” (Yẹwhehódọtọ 7:7) Jọja he gblehomẹ de sọgan tlẹ ṣiatẹ sọta nujinọtedo dodo tọn lẹ. Mẹjitọ lẹ dona gbọnmọ dali yí Owe wiwe lẹ zan nado plọn ovi yetọn lẹ to aliho dodo tọn po nujikudo jlẹkaji tọn po mẹ. (2 Timoti 3:16) Mẹplọnlọ jijọ-di-Jiwheyẹwhe tọn nọ yin yiyizan to owanyi po homẹmimiọn po mẹ.—Yijlẹdo 2 Timoti 2:24, 25 go.a
14. Etẹwẹ mẹjitọ lẹ dona basi eyin yé tindo ayilinlẹn lọ nado gblehomẹ?
14 Na nugbo tọn, “onu susu mẹ wẹ mí omẹ popo to ylanwa te.” (Jakobu 3:2) Yèdọ otọ́ owanyinọ de tlẹ sọgan joawu na kọgbidinamẹnu ojlẹ lọ tọn bo dọ nude he ma sọgbe kavi do homẹgble hia. (Kọlọsinu lẹ 3:8) Eyin enẹ dona jọ, a dike owhè biọ to whenuena ovi towe tin to ayimajai mẹ kavi hiẹ to homẹgble mẹ blo. (Efesunu lẹ 4:26, 27) Gbọwhẹ hẹ ovi towe, vẹvẹ eyin e taidi nuhe jẹ. (Yijlẹdo Matiu 5:23, 24 go.) Whiwhẹ mọnkọtọn didohia sọgan dọ̀n hiẹ po ovi towe po dopọ pẹkipẹki. Eyin hiẹ tindo numọtolanmẹ dọ hiẹ ma sọgan dùto adi towe ji bọ a biọ homẹgble sinsinyẹn mẹ, din alọgọ sọn mẹho agun tọn lẹ si.
Whédo Mẹjitọ Godoponọ Tọn lẹ po Whẹndo Mẹjitọ Mẹgopọntọ lẹ Tọn Po
15. Nawẹ ovi lẹ to whẹndo mẹjitọ godoponọ tọn lẹ mẹ sọgan yin alọgọna gbọn?
15 Nalete, e ma yin ovi lẹpo wẹ nọ tindo godonọnamẹ mẹjitọ awe lẹ tọn gba. To Etats-Unis, ovi 1 to 4 ji nọ yin pinpọn e go whẹ́n gbọn mẹjitọ godoponọ de dali. Suhugan ‘tọṣiọvi lẹ’ tọn tin to ojlẹ Biblu tọn lẹ whenu, podọ tintin to lẹnpọn mẹ na yé nọ yin nùdego pludopludo to Owe wiwe lẹ mẹ. (Eksọdusi 22:22) Mọdopolọ to egbehe, whédo mẹjitọ godoponọ Klistiani tọn lẹ nọ pannukọn kọgbidinamẹnu lẹ po nuhahun lẹ po, ṣigba yé nọ mọ kọfanamẹ yí na yinyọnẹn dọ Jehovah yin “Otọ́ tọ́ṣiọvi tọn, whẹdatọ asuṣiọsi lẹ tọn.” (Psalm 68:5) Klistiani lẹ yin tudohomẹna nado “nọ dla tọṣiọvi po asuṣiọsi lẹ po pọ́n to nukunbibia yetọn mẹ.” (Jakobu 1:27) Klistiani hatọ yetọn lẹ sọgan wà onu susu nado gọalọna whẹndo mẹjitọ godoponọ lẹ.b
16. (a) Etẹwẹ mẹjitọ godoponọ lẹ sọgan wà na whédo yetọn titi lẹ? (b) Naegbọn mẹplọnlọdomẹgo sọgan yin nuhe vẹawu, ṣigba etẹwutu wẹ e dona yin yiyizan?
16 Eyin hiẹ yin mẹjitọ godoponọ, etẹwẹ hiẹ sọgan wà nado hẹn alè wá na whédo towe? Hiẹ dona yin zohunhunnọ dogbọn oplọn Biblu whẹndo tọn, opli yìyì, po lizọnyizọn kunnudegbe tọn po dali. Nalete, mẹplọnlọdomẹgo, sọgan yin avùnnukundiọsọmẹnu sinsinyẹn de. Vlavo hiẹ gbẹsọ tin to alọẹmẹ na hẹnbu alọwlemẹ yiwanna de tọn to okú mẹ. Kavi hiẹ sọgan to ahidi hẹ numọtolanmẹ heyin whẹgbledomẹ tọn kavi homẹgble tọn na gbẹdai de. Eyin hiẹ po awetọ towe dai tọn po tindo jlọjẹ ovigopinpọ́n sọgbe hẹ osẹ́n, obú tlẹ sọgan diwe dọ ovi towe sọgan jlo nado nọhẹ alọwlemẹ towe he klan kavi he gbẹ́ we dai lọ. Ninọmẹ mọnkọtọn lẹ sọgan hẹn ẹn vẹawu to numọtolanmẹ liho nado penukundo mẹplọnlọdomẹgo jlẹkaji tọn go. Nalete, Biblu dọ na mí dọ “ovi he yè jodo na ede, na dowinyan onọ etọn.” (Howhinwhẹn lẹ 29:15) Enẹwutu ma jó dewe do na whẹgbledo, awubla, kavi numọtolanmẹ kọgbidinamẹ tọn gbọn alọwlemẹ dai tọn de dali blo. Zé nujinọtedo lẹnpọn dagbe tọn po dehe sọgbe lẹ po dai. Ma yí nukun pẹvi do pọ́n nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ blo.—Howhinwhẹn lẹ 13:24.
17. Nawẹ azọngban hagbẹ whẹndo tọn lẹ tọn sọgan lẹzun nuhe ma họnwun to whédo mẹjitọ godoponọ tọn de mẹ gbọn, podọ etẹwẹ sọgan yin wiwà nado hẹnalọdotena ehe?
17 Nalete, nuhahun lẹ sọgan fọ́n, eyin onọ̀ godoponọ de nọ yinuwa hẹ visunnu etọn taidi asu mẹjẹmẹ-tẹnmẹ de—yèdọ mẹhe nọ paṣẹ to whégbè—kavi viyọnnu etọn taidi mẹhe e nọ dọhomẹna de, bo nọ doagban nuhahun aṣli tọn lẹ na ẹn. Mọbibasi yin nuhe ma sọgbe bo nọ hẹn bẹwlu pla yọpọvu de. To whenuena azọngban mẹjitọ po ovi tọn lẹ po lẹzun nuhe ma họnwun, mẹplọnlọdomẹgo sọgan busẹ. Hẹn ẹn zun yinyọnẹn dọ hiẹ wẹ yin mẹjitọ. Eyin hiẹ yin onọ̀ de bo tindo nuhudo ayinamẹ he sinai do Biblu ji tọn de, biọ ẹ sọn mẹho lẹ dè kavi vlavo sọn mẹmẹyọnnu mẹho he whẹ́n de dè.—Yijlẹdo Titu 2:3-5 go.
18, 19. (a) Avunnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ whẹndo mẹgopọntọ lẹ nọ pehẹ? (b) Nawẹ mẹjitọ lẹ po ovi lẹ po to whẹndo mẹgopọntọ de mẹ sọgan do nuyọnẹn po zinzin po hia gbọn?
18 Mọdopolọ whẹndo mẹgopọntọ lẹ nọ pannukọn avunnukundiọsọmẹnu lẹ ga. Gbọzangbọzan, mẹjitọ mẹgopọntọ lẹ nọ mọ dọ “owanyi he siso sọn ovi he go yé to pinpọn lẹ” nọ vẹawu nado mọyí. Di apajlẹ, ovi he go yè to pinpọn lẹ sọgan yawu doayi e go eyin e taidi dọ yè to owanyi dohia hlan ovi jọn-un lẹ. (Yijlẹdo Gẹnẹsisi 37:3, 4 go.) Na nugbo tọn, ovi he go yè to pinpọn lẹ sọgan tin to alọẹ sinsinyẹn mẹ na mẹjitọ he yì lọ bo tin to obú mẹ dọ owanyi na mẹjitọ mẹgopọntọ de na yin mayin nugbonọ hlan otọ́ kavi onọ̀ jọn-un yetọn to ninọmẹ de mẹ. Afọdide nado do mẹplọnlọ heyin nuhudo mẹgo sọgan yin agọjẹdo po nuflinmẹ homẹgble tọn lọ po heyin, ‘Hiẹ ma yin mẹjitọ ṣie jọn-un gba!’
19 Howhinwhẹn lẹ 24:3 dọmọ: “Nuyọnẹn wẹ yè do nọ gbá ohọ̀; zinzin wẹ yè do nọ do e ai.” Mọwẹ, e nọ biọ nuyọnẹn po zinzin po sọn mẹlẹpo dè na whẹndo mẹgopọntọ de nido tindo kọdetọn dagbe. To nukọn mẹ, ovi lẹ dona yawu kẹalọyi nugbo he nọ saba yin awufiẹsa tọn lọ dọ onu lẹ ko diọ. Mọdopolọ mẹjitọ mẹgopọntọ lẹ sọgan tindo nuhudo nado plọn nado yin huwhẹnọ po awuvẹmẹtọ po, e ma yin nado nọ yawu lẹzun adinọ to whenuena e taidi dọ yé yin gbigbẹdai gba. (Howhinwhẹn lẹ 19:11; Yẹwhehódọtọ 7:9) Whẹpo hiẹ nado jẹ nuyiwa mẹplọnlọdomẹgo tọn ji, dovivẹnu nado zé yonu họntọnjiji de tọn dai hẹ ovi mẹgopinpọn tọn de. Kakajẹ whenuena kọndopọ enẹ na yin zizedai, mẹdelẹ sọgan pọn ẹn di nuhe yọ́n hugan nado na dotẹnmẹ mẹjitọ jọn-un lọ nado do mẹplọnlọmẹgo. To whenuena homẹgble fọnṣite, vivẹnu dona yin dido nado dọhodopọ. “To yé he de yè dè yinyọnẹn hia te wẹ yinyọnẹn te,” wẹ Howhinwhẹn lẹ 13:10 dọ.c
To Azọ́nwa Zọnmii na Whlẹngan Whédo Towe Tọn!
20. Etẹwẹ tatọ whẹndo Klistiani tọn lẹ dona zindonukọn nado to wiwà?
20 Whẹndo Klistiani tọn he lodo lẹ ma nọ wá tintin mẹ ajiji gba. Mì tatọ whẹndo tọn lẹ dona zindonukọn nado to azọ́n sinsinyẹn wà na whlẹngan whédo mìtọn lẹ tọn. Mì tin to aṣeji, bo doayi walọyizan agọ̀ kavi ayilinlẹn aihọn tọn lẹ go. Mì ze apajlẹ dagbe de dai to hodidọ, walọyizan, owanyi, yise, po wiwejininọ po mẹ. (1 Timoti 4:12) Mì do sinsẹ́n gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ hia. (Galatianu lẹ 5:22, 23) Whiwhẹ, mẹtọnhopọn, jona, po awuvẹmẹ po na ná huhlọn vivẹnudido mìtọn lẹ nado plọn aliho Jiwheyẹwhe tọn ovi mìtọn lẹ.—Kọlọsinu lẹ 3:12-14.
21. Nawẹ lẹdo zohunhunnọ, ayajẹnọ de sọgan yin hinhẹn e go to owhé mẹdetiti tọn gbè gbọn?
21 Po alọgọ Jiwheyẹwhe tọn po, tẹnpọn nado hẹn gbigbọ ayajẹ, zohunhunnọ de tọn go to gblagbla owhé towe tọn gbè. Mì nọ yí whenu zan dopọ taidi whẹndo de, mì nọ dovivẹnu nado dù núdùdù dopọ e whè gbau whladopo to gbedopo. Opli Klistiani tọn lẹ, kunnudegbe, po oplọn whẹndo tọn po yin onu titengbe. Ṣogan, “whenu nukiko tọn ... podọ whenu wedudu tọn” tin ga. (Yẹwhehódọtọ 3:1, 4) Mọwẹ, mì basi todohukanji ojlẹ lẹ tọn na ayidedai mẹjlọdote tọn. Dlapọn lẹ sọyì nuhoho-bẹsẹdotẹn lẹ, kanlin pọntẹn lẹ, po otẹn he taidi enẹlẹ nkọ mẹ po na yin awuvivinu na whẹndo lọ pete. Kavi mì sọgan ṣí televiziọn bo yí whenu zan nado jihàn, dotoai na nuhiho, daihun lẹ, bo dọho. Ehe sọgan gọalọna whẹndo lọ nado wá kọndopọ pẹkipẹki mẹ.
22. Naegbọn hiẹ dona wazọ́n sinsinyẹn na whlẹngan whédo towe tọn?
22 Na mẹjitọ Klistiani lẹpo ni zindonukọn nado to azọ́nwa nado hẹn homẹ Jehovah tọn hùn do gigọmẹ dile mì zindonukọn nado “yin sinsẹ́nnọ to azọ́n dagbe lẹpo mẹ, bosọ to susu to oyọnẹn Jiwheyẹwhe tọn mẹ.” (Kọlọsinu lẹ 1:10) Gbá whédo towe do dodonu he lodo tonusise na Ohó Jiwheyẹwhe tọn de ji. (Matiu 7:24-27) Podọ tindo jide dọ vivẹnudido towe lẹ nado pọn ovi towe lẹ go whẹ́n “to hihò po hokọ́namẹ Oklunọ tọn po mẹ” na tindo alọkẹyi etọn.—Efesunu lẹ 6:4.
[Nudọnamẹ odò tọn lẹ]
a Pọ́n hosọ lọ “Pọndohlan Biblu tọn: ‘Obá Mẹplọnlọ tọn’—Be E Gbẹsọ Yọn-na-Yizan Ya?” to Réveillez-vous! 8 septembre 1992 mẹ.
b Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn (Flansegbe) 15 décembre 1980, weda 15-26.
c Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn (Flansegbe) 15 avril 1985, weda 24-8.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
◻ Nawẹ asu po asi po sọgan kọngbedopọ nado jlọ whedo yetọn dote gbọn?
◻ Etẹwẹ yin nuhudo numọtolanmẹ delẹ heyin ovi lẹ tọn, podọ nawẹ yè sọgan hẹn pekọ wá na ehelẹ gbọn?
◻ Nawẹ tatọ whẹndo tọn lẹ sọgan plọn ovi yetọn lẹ to aliho aṣa tọn po mayin aṣa tọn po mẹ gbọn?
◻ Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan do mẹplọnlọmẹgo to dodo mẹ gbọn?
◻ Etẹwẹ sọgan yin wiwà na alè whẹndo mẹjitọ godoponọ tọn lẹ po whẹndo mẹgopọntọ tọn lẹ po?
[Yẹdide to weda 12]
Owanyi otọ́ de tọn po alọkẹyi po yin onu titengbe na whinwhẹ́n numọtolanmẹ ovi de tọn