Mẹjitọ lẹ Emi, Mì Penukundo Nuhudo Whẹndo Mìtọn Tọn lẹ Go
“Eyin mẹde ma wleawudai na etọn titi lẹ, . . . e mọ́n yise lọ.”—1 TIMOTI 5:8.
1, 2. (a) Naegbọn e nọ yin tulinamẹnu nado mọ whẹndo lẹ to pọmẹ to opli Klistiani tọn lẹ ji? (b) Avùnnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ whẹndo lẹ nọ pehẹ nado sọgan tin to opli lẹ ji do ganmẹ?
EYIN a pọ́n agun Klistiani tọn mẹ lẹdo pé jẹnukọnna bẹjẹeji opli de tọn, a sọgan mọ yọpọvu he to wiweji bo sọnú ganji lẹ he to aisin to mẹjitọ yetọn lẹ pá. Be e ma yin homẹhunnu wẹ nado mọ owanyi he whẹndo ehelẹ tindo na Jehovah podọ na ode awetọ yetọn lẹ ya? Ṣigba, e bọawu nado wọ̀n vivẹnu susu he nọ yin dido whẹpo whẹndo de do nọ sọgbe to opli lẹ ji do ganmẹ.
2 To paa mẹ, alọnu mẹjitọ lẹ tọn nọ ján taun to azán lọ blebu gbè, podọ to whèjai opli-zán lẹ tọn, gbẹzan whẹndo tọn sọ nọ ján dogọ. Núdùdù dona yin didà, whégbè-zọ́n lẹ dona yin wiwà, bọ azọ́ndenamẹ wehọmẹ tọn lẹ na yin wiwadotana. Mẹjitọ lẹ wẹ agbàn nọ pẹ̀n hugan, na yé dona hẹn ẹn diun dọ mẹlẹpo dùnú, tin to wiweji, bosọ sọgbe do ganmẹ. Nudevo wẹ yindọ, po ovi lẹ po, nudepope wẹ sọgan jọ to whedepopenu. Eyin ovi mẹho lọ ma ko hẹn ṣokoto etọn vún dile e to aihunda, be pẹvi pete lọ na ko ze núdùdù etọn kọnyingbe. Ovi lẹ sọgan jẹ núdọ̀n ji. (Howhinwhẹn lẹ 22:15) Etẹwẹ nọ yin kọdetọn lọ? Tito he mẹjitọ lẹ tlẹ ko yí sọwhiwhe do basi sọgan yin hinhẹn wlú. Etomọṣo, dibla yindọ whelẹponu wẹ whẹndo ehelẹ nọ tin to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn mẹ jẹnukọnna bẹjẹeji opli lẹ tọn. Lehe e nọ yin tulinamẹnu do sọ nado mọ yé to finẹ to osẹ lẹpo mẹ, to owhe dopodopo mẹ, dile ovi lẹ to whinwhẹ́n nado sẹ̀n Jehovah!
3. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ Jehovah nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n whẹndo lẹ?
3 Taidi mẹjitọ de, dile etlẹ yindọ azọngban towe vẹawu, bo tlẹ nọ hẹn apọṣi we to whedelẹnu, a sọgan deji dọ Jehovah yọ́n pinpẹn vivẹnudido towe lẹ tọn tlala. Jehovah wẹ Dowatọ tito whẹndo tọn. Abajọ Ohó etọn dọ dọ Jehovah mẹ wẹ “yè ylọ oyín” whédo lẹpo tọn te—enẹ wẹ yindọ yé tin gbọn ewọ dali. (Efesunu lẹ 3:14, 15) Enẹwutu, whenuena mì mẹjitọ lẹ dovivẹnu nado hẹn azọngban whẹndo tọn mìtọn lẹ di to aliho he sọgbe mẹ, Oklunọ Nupojipetọ wẹkẹ lọ tọn wẹ mì to gbégbòna. (1 Kọlintinu lẹ 10:31) Be e ma yin lẹblanulọkẹyi daho de wẹ enẹ yin ya? Eyin mọwẹ, e jẹ dọ mí ni lẹnnupọndo azọ́n he Jehovah dena mẹjitọ lẹ ji. To hosọ ehe mẹ, mí na dọhodo adà he gando nukunpipedo whẹndo lọ go ji. Mì gbọ mí ni gbadopọnna aliho atọ̀n he mẹ Jiwheyẹwhe nọ donukun dọ mẹjitọ lẹ ni penukundo whẹndo yetọn go te.
To Agbasa-Liho
4. Tito tẹlẹ wẹ Jehovah zedai to whẹndo mẹ nado penukundo nuhudo ovi lẹ tọn go?
4 Apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Eyin mẹde ma wleawudai na etọn titi lẹ, humọ na whédo etọn lọsu lẹ, e mọ́n yise lọ, e sọ ylan hú mayisenọ.” (1 Timoti 5:8) To whenuena Paulu yí hogbe lọ “mẹde” zan tofi, mẹnu wẹ e tindo to linlẹn mẹ? Tatọ́ whẹndo tọn lọ wẹ, he nọ saba yin otọ́ lọ. Jiwheyẹwhe sọ de azọ́n gbégbò tọn de na yọnnu taidi alọgọtọ asu etọn tọn. (Gẹnẹsisi 2:18) To ojlẹ he mẹ Biblu yin kinkàn te, yọnnu lẹ nọ saba gọalọna asu yetọn lẹ nado penukundo whẹndo lọ go. (Howhinwhẹn lẹ 31:13, 14, 16) To egbehe, whẹndo godoponọ lẹ fọ́n bo to susudeji. Klistiani mẹjitọ godoponọ susu to vivẹnudo taun nado penukundo whédo yetọn go. Na nugbo tọn, e nọ yọ́n hugan dọ mẹjitọ awe lẹpo ni tin to whẹndo de mẹ, bọ otọ́ lọ na nọ deanana nulẹ.
5, 6. (a) Avùnnukundiọsọmẹnu tẹlẹ wẹ mẹhe to vivẹnudo nado penukundo whédo yetọn go to agbasa-liho lẹ nọ pehẹ? (b) Pọndohlan tẹ go wẹ Klistiani nukunpedonugotọ lẹ dona hẹn gando agbasazọ́n lẹ go nado sọgan zindonukọn?
5 To 1 Timoti 5:8 mẹ, awuwledai kavi nukunpedonugo nankọ wẹ Paulu tindo to linlẹn mẹ? Lẹdo hodidọ lọ tọn dohia dọ nuhudo agbasa tọn whẹndo lọ tọn lẹ ji wẹ e to hodọdo tlọlọ. To aihọn egbehe tọn mẹ, aliglọnnamẹnu susu wẹ tatọ́ whẹndo tọn de sọgan pehẹ nado sọgan wleawu agbasanu lẹ tọn na whédo etọn. Nuhahun akuẹzinzan tọn lẹ gbayipe lẹdo aihọn pé, gọna mẹyinyan sọn azọ́n mẹ, azọ́nmamọwà, po ahivivẹ onú lẹ tọn po. Etẹwẹ na gọalọna mẹjitọ nukunpedonugotọ de nado zindonukọn mahopọnna avùnnukundiọsọmẹnu mọnkọtọn lẹ?
6 Nukunpedonugotọ lọ dona nọ flindọ Jehovah dè wẹ azọ́ndenamẹ he emi to hinhẹndi lọ wá sọn. Ohó he Paulu dọ to gbọdo glọ lẹ dohia dọ mẹhe tindo nugopipe nado setonuna gbedide ehe, ṣigba bo gbẹ́ nado wàmọ, tin taidi mẹde he “mọ́n yise lọ.” Klistiani de dona wà nuhe go e pé lẹpo ma nado tin to ninọmẹ mọnkọtọn mẹ to nukun Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Ṣigba, e blawu dọ to aihọn egbehe tọn mẹ, mẹsusu ma tindo “owanyi hẹnnumẹ [kavi jọwamọ] tọn.” (2 Timoti 3:1, 3) Na nugbo tọn, otọ́ susu nọ họ̀nna azọngban yetọn, bo nọ jo whẹndo yetọn do oyà mẹ. Asu Klistiani lẹ ma nọ pọ́n azọngban yetọn nado penukundo whédo yetọn titi go to aliho kanyinylan po numaylọdọnu po tọn enẹ mẹ gba. To vogbingbọnmẹ na azọ́nwatọgbẹ́ yetọn lẹ, Klistiani nukunpedonugotọ lẹ nọ pọ́n agbasazọ́n he tlẹ demẹpò hugan taidi dehe tindo yẹyi bo yin nujọnu, yèdọ aliho de nado hẹn homẹhun Jehovah Jiwheyẹwhe, na e nọ hẹn yé penugo nado penukundo mẹyiwanna yetọn lẹ go wutu.
7. Naegbọn e do sọgbe dọ mẹjitọ lẹ ni lẹnnupọndo apajlẹ Jesu tọn ji?
7 Onú devo he sọgan gọalọna tatọ́ whẹndo tọn lẹ wẹ nado lẹnnupọndo apajlẹ pipé Jesu tọn ji. Flindọ Biblu dlẹnalọdo Jesu to dọdai-liho taidi “Otọ́ Madopodo” mítọn. (Isaia 9:6, 7) Na nugbo tọn, Jesu he yin “Adam godo tọn” lọ diọtẹnna “Adam sunnu tintan” lọ taidi otọ́ gbẹtọvi he yí yise zan lẹ tọn. (1 Kọlintinu lẹ 15:45) To vogbingbọnmẹ na Adam, he wá lẹzun otọ́ ṣejannabinọ de, Jesu wẹ yin otọ́ he jẹ hugan lọ. Biblu dọ gando ewọ go dọmọ: “Ehe mẹ wẹ mí yọ́n owanyi . . . te, na e yí gbigbọ etọn bọdai na mí wutu.” (1 Johanu 3:16) Mọwẹ, Jesu ze ogbẹ̀ etọn jo do mẹdevo lẹ tamẹ sọn ojlo mẹ wá. Nalete, e sọ nọ ze nuhudo mẹdevo lẹ tọn do nukọn na etọn titi lẹ egbesọegbesọ to whẹho he tlẹ whè hugan lẹ mẹ. Mì mẹjitọ lẹ na wà dagbe nado hodo apajlẹ gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn enẹ.
8, 9. (a) Etẹwẹ mẹjitọ lẹ sọgan plọn sọn ohẹ̀ lẹ si na nuhe dù nukunpipedo ovi yetọn lẹ go matin ṣejannabi? (b) Nawẹ mẹjitọ Klistiani susu to gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn dohia gbọn?
8 Mẹjitọ lẹ sọgan plọn nususu gando owanyi mẹde-yido-sanvọ́ tọn go sọn nuhe Jesu dọna omẹ tasinyẹntọ Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ dọmọ: “Whla nẹmu wẹ yẹn [ko jlo nado] bẹ ovi towe lẹ pli, dile koklosi de nọ bẹ ovi etọn lẹ do awà etọn glọ do”! (Matiu 23:37) Tofi, Jesu yí hogbe yẹdenanu tọn lẹ do basi zẹẹmẹ koklosi de tọn he yí awà etọn lẹ do to hihọ́ basina ovi etọn lẹ. Na nugbo tọn, mẹjitọ lẹ sọgan plọn nususu sọn nugopipe jọwamọ tọn ohẹ̀ vinọ de tọn mẹ, he nọ ze ede do owù mẹ nado sọgan basi hihọ́na hẹ̀ví etọn lẹ. Ṣigba, nuhe ohẹ̀ he yin mẹjitọ lẹ nọ wà egbesọegbesọ sọ jẹna ayidego ga. Yé nọ to yigọyigọ basi madoalọte nado dín núdùdù. Eyin onú tlẹ ko ṣikọna yé pete, yé nọ ze núdùdù lọ do nùmẹ na ovi yetọn lẹ, he nọ ze e mi bo nọ saba biọ dogọ po awhá po. Nudida Jehovah tọn susu wẹ ‘yọnnuin to jọwamọ-liho’ to lehe yé nọ penukundo nuhudo ovi yetọn lẹ tọn go do mẹ.—Howhinwhẹn lẹ 30:24.
9 To aliho dopolọ mẹ, mẹjitọ Klistiani lẹ to gbigbọ mẹde-yido-sanvọ́ tọn he jẹna pipà de dohia lẹdo aihọn pé. Mì mẹjitọ lẹ nọ yigbe nado jiya kakati nado dike awugble depope ni wá ovi mìtọn lẹ ji. Humọ, mì nọ basi avọ́sinsan lẹ sọn ojlo mẹ wá egbesọegbesọ nado sọgan penukundo whédo mìtọn go. Susu mìtọn nọ fọ́nzán nado wà azọ́n he nọ hẹn nuṣikọ kavi apọṣimẹ wá lẹ. Mì nọ jẹtukla susu nado wleawu núdùdù hunsindagbe tọn lẹ na whẹndo mìtọn. Mì nọ vánkan nado hẹn ẹn diun dọ ovi mìtọn lẹ tindo avọ̀ he to wiweji lẹ, fininọ dagbe, po wepinplọn he jẹ po. Podọ mì nọ to ehe wà egbesọegbesọ. Na jide tọn, mẹde-yido-sanvọ́ po akọndonanu mọnkọtọn po nọ hẹn homẹhun Jehovah! (Heblu lẹ 13:16) Ṣigba, to ojlẹ dopolọ mẹ, mì sọ nọ flindọ aliho titengbe hugan lẹ tin he mẹ mì dona penukundo whédo mìtọn go te.
To Gbigbọ-Liho
10, 11. Etẹwẹ yin nuhudo gbẹtọvi tọn titengbe hugan lọ, podọ etẹwẹ mẹjitọ Klistiani lẹ dona wà jẹnukọn nado sọgan hẹn pekọwana nuhudo ehe to ovi yetọn lẹ mẹ?
10 Nukunpedonugo devo he sọ yin nujọnu taun hugan agbasa-liho tọn wẹ nado wleawudai to gbigbọ-liho. Jesu dọmọ: “Gbẹtọ ma to ogbẹ̀ gbọn akla dopo kẹdẹ sinmẹ gba, adavo gbọn ohó he tọ́nsọn onù Jiwheyẹwhe tọn mẹ lẹpo dali.” (Matiu 4:4; 5:3) Etẹwẹ mì mẹjitọ lẹ sọgan wà nado penukundo whẹndo mìtọn go to gbigbọ-liho?
11 To whẹho ehe mẹ, dibla yindọ Deutelonomi 6:5-7 wẹ nọ saba yin alọdlẹndo hugan. Jaale hùn Biblu towe bo hia wefọ enẹlẹ. Doayi e go dọ mẹjitọ lẹ yin didọna jẹnukọn nado wleawuna gbigbọnọ-yinyin yetọn titi, bo yiwanna Jehovah bosọ yí ohó etọn lẹ do ayiha yetọn mẹ. Mọwẹ, mì dona yin Ohó Jiwheyẹwhe tọn plọntọ vivẹnunọ, bo nọ hia Biblu to gbesisọmẹ bosọ nọ lẹnayihamẹpọn deji nado sọgan yọ́n aliho, nunọwhinnusẹ́n, po osẹ́n Jehovah tọn lẹ po ganji bosọ yiwanna yé. Taidi kọdetọn de, ahun mìtọn na gọ́ na nugbo ojlofọndotenamẹ Biblu tọn lẹ he na whàn mì nado tindo ayajẹ, sisi, po owanyi po hlan Jehovah. Mì na tindo onú dagbe susugege nado plọn ovi mìtọn lẹ.—Luku 6:45.
12. Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan hodo apajlẹ Jesu tọn to nugbo Biblu tọn lẹ zínzín do ahun mẹ na ovi yetọn lẹ mẹ gbọn?
12 Mẹjitọ he lodo to gbigbọmẹ lẹ nọ penugo nado hodo ayinamẹ he tin to Deutelonomi 6:7 mẹ, nado “yí sọwhiwhe do plọn,” kavi zín ohó Jehovah tọn lẹ do ahun ovi yetọn lẹ tọn mẹ whedepopenu he dotẹnmẹ lọ hundote. Nado ‘zín do ahun mẹ’ zẹẹmẹdo nado plọnnumẹ bo zinnudeji gbọn dọvọdọ bibasi dali. Jehovah yọnẹn ganji dọ mímẹpo—titengbe ovi lẹ—tindo nuhudo dọvọdọ tọn nado sọgan plọnnu. Nuhe zọ́n niyẹn bọ Jesu yí dọvọdọ zan to lizọnyizọn etọn mẹ. Di apajlẹ, to whenuena e to pinplọn devi etọn lẹ nado nọ whiwhẹ yede kakati nado yin goyitọ podọ agbàwhlẹntọ, e dín aliho voovo lẹ nado basi dọvọdọ nunọwhinnusẹ́n dopolọ tọn. E plọnnumẹ gbọn hoyijlẹdohogo, nuyijlẹdonugo, etlẹ yin gbọn apajlẹ zizedai dali. (Matiu 18:1-4; 20:25-27; Johanu 13:12-15) Ṣigba, e jẹna ayidego dọ Jesu ma do sọmawhe hia pọ́n gbede. Mọdopolọ, mẹjitọ lẹ dona nọ dín aliho lẹ nado plọn nugbo dodonu tọn lẹ ovi yetọn lẹ, bo nọ yí sọwhiwhe do basi dọvọdọ nunọwhinnusẹ́n Jehovah tọn lẹ tọn kakajẹ whenue ovi lẹ mọnukunnujẹ yé mẹ bo yí yé do yizan mẹ.
13, 14. Ojlẹ tẹlẹ mẹ wẹ mẹjitọ lẹ sọgan zín nugbo Biblu tọn lẹ do ahun mẹ na ovi yetọn lẹ te, podọ alọgọnamẹnu tẹlẹ wẹ yé sọgan yizan?
13 Ojlẹ oplọn whẹndo tọn lẹ nọ hùn dotẹnmẹ dagbe dote na nuplọnmẹ mọnkọtọn. Na nugbo tọn, oplọn whẹndo tọn gbesisọ tọn he nọ jlọmẹdote, bosọ gọ́ na ayajẹ yin onú titengbe de to gbigbọnọ-yinyin whẹndo de tọn mẹ. Lẹdo aihọn pé, whẹndo Klistiani tọn lẹ nọ mọ ayajẹ to oplọn mọnkọtọn lẹ mẹ, bo nọ yí owe he titobasinanu Jehovah tọn wleawuna lẹ zan bosọ nọ hẹn oplọn lọ sọgbe hẹ nuhudo ovi lẹ tọn. Owe Plọnnu sọn Mẹplọntọ Daho lọ Dè ko yin dona jiawu de to ehe wiwà mẹ, gọna owe lọ Kanbiọ He Jọja lẹ Nọ Kanse—Gblọndo He Wazọ́n Lẹ.a Ṣigba, e ma yin oplọn whẹndo tọn whenu kẹdẹ wẹ ovi lẹ dona yin pinplọn te gba.
14 Dile Deutelonomi 6:7 dohia do, dotẹnmẹ hundote susu tin he mì mẹjitọ lẹ sọgan yizan nado dọho hẹ ovi mìtọn lẹ do gbigbọnu lẹ ji. Vlavo mì to gbejizọnlinzin, to whégbè-zọ́n lẹ wà, kavi to ayidedai to pọmẹ, mì sọgan dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado penukundo nuhudo gbigbọmẹ tọn ovi mìtọn lẹ tọn go. Nugbo wẹ dọ mì ma dona nọ bẹ nugbo Biblu tọn lẹ “zindo” ovi mìtọn lẹ ji madoalọte gba. Kakatimọ, mì tẹnpọn na hodọdopọ whẹndo tọn lẹ ni yin mẹjlọdote tọn, bo nọ sinai do gbigbọnu lẹ ji. Di apajlẹ, Réveillez-vous! nọ bẹ hosọ susu hẹn he dọhodo onú voovo lẹ ji. Hosọ mọnkọtọn lẹ sọgan hùnali dote na hodọdopọ lẹ gando kanlin he Jehovah dá lẹ, nọtẹn whanpẹnọ jọwamọ tọn lẹ lẹdo aihọn pé, gọna vogbingbọn ayidego tọn he tin to aṣa po aliho gbẹninọ gbẹtọvi lẹ tọn po ṣẹnṣẹn go. Hodọdopọ ehelẹ sọgan whàn jọja lẹ nado nọ hia owe he afanumẹ nugbonọ nuyọnẹntọ lọ wleawuna lẹ susu dogọ.—Matiu 24:45-47.
15. Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan gọalọna ovi yetọn lẹ nado pọ́n lizọnyizọn Klistiani tọn taidi ojlofọndotenamẹnu podọ alenu de gbọn?
15 Hodọdopọ mẹjlọdote tọn lẹ tintindo hẹ ovi mìtọn lẹ na gọalọna mì nado hẹn pekọwana nuhudo gbigbọmẹ tọn devo. Ovi Klistiani lẹ dona plọn nado nọ má nuyise yetọn hẹ mẹdevo lẹ po kọdetọn dagbe po. Dile mì to hodọdo nuagokun delẹ ji sọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ Lọ Tọn kavi Réveillez-vous! mẹ, mì sọgan dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado blá nudọnamẹ lọ do sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn go. Di apajlẹ, mì sọgan kanse dọmọ: “Be e ma na yọ́n taun dọ mẹsusu dogọ ni yọ́n ehe gando Jehovah go ya? Nawẹ a lẹndọ mí sọgan hẹn mẹde tindo ojlo to hosọ ehe mẹ gbọn?” Hodọdopọ mọnkọtọn lẹ sọgan hẹn ovi lẹ tindo ojlo dogọ nado má nuhe yé to pinplọn lẹ hẹ mẹdevo lẹ. Gbọnmọ dali, eyin ovi mìtọn lẹ hodo mì to lizọnyizọn lọ mẹ, yé na mọ lehe hodọdopọ mọnkọtọn lẹ nọ yin yiyizan gbọn. Yé sọgan sọ plọn dọ lizọnyizọn lọ yin azọ́n ojlofọndotenamẹ podọ homẹhunhun tọn de, he nọ hẹn pekọ po ayajẹ susu po wá.—Owalọ lẹ 20:35.
16. Etẹwẹ ovi lẹ sọgan plọn sọn todidoai na odẹ̀ mẹjitọ yetọn lẹ tọn mẹ?
16 Mẹjitọ lẹ sọ nọ penukundo nuhudo gbigbọmẹ tọn ovi yetọn lẹ tọn go to whenuena yé to dẹ̀ho. Jesu plọn dẹ̀hiho devi etọn lẹ, bosọ hodẹ̀ hẹ yé whlasusu. (Luku 11:1-13) Yí nukun homẹ tọn do pọ́n onú susu he yé plọn gbọn dẹ̀hiho to pọmẹ hẹ Ovi Jehovah lọsu titi tọn dali! Mọdopolọ, ovi mìtọn lẹ sọgan plọn nususu sọn odẹ̀ mìtọn lẹ mẹ. Di apajlẹ, yé sọgan plọn dọ Jehovah jlo dọ mí ni nọ voawu do dọhona emi sọn ahun mẹ wá, bo nọ hẹn nuhahun depope he mí sọgan tindo wá emi dè. Mọwẹ, odẹ̀ mìtọn lẹ sọgan gọalọna ovi mìtọn lẹ nado plọn nugbo gbigbọmẹ tọn tangan de: Yé sọgan tindo haṣinṣan pẹkipẹki hẹ Otọ́ yetọn olọn mẹ tọn.—1 Pita 5:7.
To Numọtolanmẹ-Liho
17, 18. (a) Nawẹ Biblu de nujọnu-yinyin owanyi didohia ovi lẹ tọn hia gbọn? (b) Nawẹ otọ́ lẹ dona hodo apajlẹ Jehovah tọn to owanyi didohia ovi yetọn lẹ mẹ gbọn?
17 Na nugbo tọn, ovi lẹ sọ tindo nuhudo sinsinyẹn lẹ to numọtolanmẹ-liho. Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọna mẹjitọ lẹ lehe e yin nujọnu nado penukundo nuhudo ehe go do. Di apajlẹ, yọnnu jọja lẹ yin tulina “nado nọ yiwanna ovi yetọn lẹ.” Ehe wiwà yin kinkọndopọ hẹ nupinplọn onọ̀ jọja lẹ nado yin huwhẹnọ, kavi lẹnpọn dagbenọ. (Titu 2:4) Na taun tọn, lẹnpọn dagbenu wẹ e yin nado do owanyi hia ovi de. Ehe nọ plọn ovi lọ nado yiwannamẹ bosọ nọ hẹn ale wá na ẹn to gbẹzan etọn blebu mẹ. To alọ devo mẹ, nulunu wẹ e yin ma nado do owanyi hia ovi de. E nọ hẹn awufiẹsa daho wá bosọ yin ohia awugbopo nado hodo apajlẹ Jehovah tọn, mẹhe nọ do owanyi daho hia mí mahopọnna mapenọ-yinyin mítọn.—Psalm 103:8-14.
18 Jehovah tlẹ nọ ze afọdide tintan to owanyi didohia ovi etọn aigba ji tọn lẹ mẹ. Dile 1 Johanu 4:19 dọ do, “ewọ whẹ́whẹ́ wẹ yiwanna mí.” Na taun tọn, mì otọ́ lẹ dona hodo apajlẹ Jehovah tọn, bo nọ ze afọdide tintan nado wleawuna kanṣiṣa owanyi tọn hẹ ovi mìtọn lẹ. Biblu dotuhomẹna otọ́ lẹ ma nado hẹn homẹgblena ovi yetọn lẹ, “na yé nikaa gblehomẹ,” kavi jẹflumẹ. (Kọlọsinu lẹ 3:21) Dopo to nuhe nọ gblehomẹna ovi lẹ hugan lẹ mẹ wẹ nado tindo numọtolanmẹ lọ dọ mẹjitọ de ma yiwanna yé kavi ma yọ́n nuhọakuẹ-yinyin yetọn. Otọ́ he nọ whleawu nado do numọtolanmẹ yetọn hia lẹ dona nọ flin apajlẹ Jehovah tọn. Jehovah tlẹ dọho sọn olọn mẹ nado dohia dọ ewọ kẹalọyi Ovi etọn bosọ yiwanna ẹn. (Matiu 3:17; 17:5) Lehe enẹ dona ko na tuli Jesu do sọ! Mọdopolọ, ovi lẹ nọ mọ huhlọn po tuli susu po yí sọn owanyi podọ alọkẹyi he mẹjitọ lẹ nọ yí ahundopo do dohia yé lẹ mẹ.
19. Naegbọn mẹplọnlọ do yin nujọnu, podọ jlẹkajininọ tẹwẹ mẹjitọ Klistiani lẹ dona dovivẹnu nado tindo?
19 Nugbo wẹ dọ e ma yin hodidọ kẹdẹ gblamẹ wẹ owanyi mẹjitọ tọn nọ yin didohia te gba. Owanyi nọ yin didohia titengbe to nuyiwa lẹ mẹ. Awuwledai to agbasa-liho podọ to gbigbọ-liho sọgan yin dohia owanyi mẹjitọ tọn, titengbe eyin mẹjitọ lẹ wàmọ to aliho de mẹ he dohia dọ owanyi wẹ yin mẹwhinwhàn tangan yetọn. Humọ, dohia owanyi mẹjitọ tọn titengbe de wẹ mẹplọnlọ yin. Na nugbo tọn, ‘mẹhe Jehovah yiwanna wẹ e nọ wọhẹ.’ (Heblu lẹ 12:6) To alọ devo mẹ, awugbopo nado domẹplọnlọ ovi lẹ go nọ dohia dọ mẹjitọ lẹ gbẹwanna yé! (Howhinwhẹn lẹ 13:24) Jehovah nọ do lẹnpọn dagbe hia to whẹho ehe mẹ to whepoponu, bo nọ “yí whẹdida” do domẹplọnlọmẹgo. (Jẹlemia 46:28) E ma nọ bọawuna mẹjitọ mapenọ lẹ nado nọ̀ jlẹkaji to aliho ehe mẹ to whepoponu gba. Etomọṣo, e jẹ dọ mì ni dovivẹnu lẹpo nado tindo jlẹkajininọ mọnkọtọn. Mẹplọnlọ dagbe he gọ́ na owanyi nọ gọalọna ovi de nado zan gbẹzan ayajẹnọ, po kọdetọn dagbenọ po to whenuena e whẹ́n. (Howhinwhẹn lẹ 22:6) Be e ma yin nuhe mẹjitọ Klistiani lẹpo nọ jlo na ovi yetọn lẹ niyẹn ya?
20. Nawẹ mẹjitọ lẹ sọgan ze dotẹnmẹ hundote dagbe hugan lọ donukọnna ovi yetọn lẹ nado “de ogbẹ̀” gbọn?
20 Eyin mì mẹjitọ lẹ wà azọ́n họakuẹ he Jehovah dena mì—yèdọ nado penukundo nuhudo ovi mìtọn lẹ tọn go to agbasa-liho, to gbigbọ-liho podọ to numọtolanmẹ-liho—e na dekọtọn do ale susu mẹ. Gbọn mọwiwà dali, mì na ze dotẹnmẹ hundote dagbe hugan lọ donukọnna ovi mìtọn lẹ nado “de ogbẹ̀” bosọ “gán.” (Deutelonomi 30:19) Ovi he basi dide nado sẹ̀n Jehovah bo gbọṣi aliho ogbẹ̀ tọn ji dile yé to whinwhẹ́n lẹ nọ hẹn ayajẹ mayọnjlẹ wá na mẹjitọ yetọn lẹ. (Psalm 127:3-5) Ayajẹ ehe na nọ̀ aimẹ kakadoi! Ṣigba, nawẹ jọja lẹ sọgan pà Jehovah gbọn todin? Hosọ he bọdego na dọhodo ehe ji.
[Nudọnamẹ odò tọn]
a He Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ zinjẹgbonu.
Nawẹ Hiẹ Na Na Gblọndo Gbọn?
Etẹwẹ mẹjitọ lẹ sọgan wà nado penukundo ovi yetọn lẹ go
• to agbasa-liho?
• to gbigbọ-liho?
• to numọtolanmẹ-liho?
[Yẹdide to weda 18]
Ohẹ̀ susu nọ do magbọjẹ na yede nado penukundo ovi yetọn lẹ go
[Yẹdide to weda 20]
Mẹjitọ lẹ dona wleawuna gbigbọnọ-yinyin yetọn titi whẹ́
[Yẹdide lẹ to weda 20, 21]
Mẹjitọ lẹ sọgan dín dotẹnmẹ hundote susu nado plọnnu ovi yetọn lẹ gando Mẹdatọ lọ go
[Yẹdide to weda 22]
Ovi lẹ nọ mọ huhlọn po tuli po yí sọn owanyi mẹjitọ lẹ tọn mẹ