Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ De
Etẹ dọ wẹ apọsteli Paulu te to whenuena e dọ dọ emi “to jìwọn onú he tin to godo lẹ go, bosọ to alọ dlẹn do onú he tin to nukọn lẹ”? (Filippinu lẹ 3:13) Be mẹde sọgan wọnji nude go sọn ojlo mẹ wá ya?
Lala, to whẹho susu mẹ mí ma sọgan dè onú oflin tọn de sẹ sọn ayiha mítọn mẹ po ojlo po gba. Nugbo lọ wẹ yindọ, mí nọ yawu wọnji nuhe mí jlo nado flin go bo nọ flin onú susu he go mí jlo na wọnji. To whelọnu lo, etẹ dọ wẹ Paulu te to whenuena e wlan hogbe he tin to Filippinu lẹ 3:13 mẹ enẹlẹ? Lẹdo hodidọ lọ tọn gọalọna mí nado mọnukunnujẹemẹ.
To Filippinu lẹ weta 3 mẹ, Paulu basi zẹẹmẹ nado “dotu to agbasalan mẹ.” E dọho do dodonu dagbe hugan Ju etọn tọn ji podọ do zohunhun na Osẹ́n ji—yèdọ onú lọ lẹ he sọgan ko na ẹn dotẹnmẹ susu lẹ to akọta Islaeli tọn mẹ. (Filippinu lẹ 3:4-6; Owalọ lẹ 22:3-5) Ṣogan, e lẹ́godo do dotẹnmẹ mọnkọtọn lẹ, bo pọ́n yé hlan taidi onú gugu, yèdọ dile e te do. Etẹwutu? Na e ko mọ nuhe pọnte hugan wutu—yèdọ “whanpẹ oyọnẹn Klisti Jesu” tọn.—Filippinu lẹ 3:7, 8.
Yanwle titengbe Paulu tọn wẹ yin nado tindo, e ma yin otẹn yiaga de to aihọn ehe mẹ gba, ṣigba “fọnsọnku [tintan] mẹhe kú lẹ tọn.” (Filippinu lẹ 3:11, 12) Gbọnmọ dali, e wlan dọmọ: “Yẹn to jìwọn onú he tin to godo lẹ go, bosọ to alọ dlẹn do onú he tin to nukọn lẹ, yẹn to whinwhlẹndo nado jẹ fie ohia lọ te hlan ale oylọ daho Jiwheyẹwhe tọn to Klisti Jesu mẹ.” (Filippinu lẹ 3:13, 14) To whenuena Paulu dọ dọ emi to “jìwọn onú he tin to godo lẹ go,” e ma to didọ dọ emi to alọpa de mẹ ko súnsún “onú he tin to godo lẹ” sọn ayiha emitọn mẹ gba. Kunnudenu tin dọ e gbẹsọ flin yé, na todohukanji yetọn wẹ e basi po godo tlolo. Gbọnvona enẹ, to Glẹki dowhenu tọn mẹ, e yí wunmẹ hogbe asu lọ tọn de zan he do nuyiwa de he to jijọ to alọnu hia, e ma ko yin tadona gba. E dọ dọ “jìwọn,” e ma yin “ko wọnji” gba.
Hogbe Glẹki tọn lọ he yè lẹdogbedevomẹ dọ “wọnji” (e·pi·lan·thaʹno·mai) tindo zẹẹmẹ ada he gbọnvo tọn lẹ, dopo to yé mẹ yin “tintin to ninọmẹ nude-ma-dù mi tọn mẹ,” kavi “kọgbẹ́ nugo.” Sọgbe hẹ Exegetical Dictionary of the New Testament (heyin zinzinjẹgbonu gbọn Horst Balz po Gerhard Schneider po dali), ehe wẹ yin nuhe “jiwọn” zẹẹmẹdo to Filippinu lẹ 3:13 mẹ. Paulu ma nọ lẹnnupọn gbọzangbọzan do nuhe go e ko dekọsẹ sọn lẹ gba. E ko plọn nado pọ́n yé hlan taidi nuhe ma duahunmẹnamẹ sọmọ lẹ. Yé “di omí” yijlẹdo todido olọn tọn go.—Filippinu lẹ 3:8.
Nawẹ hogbe Paulu tọn lẹ sọgan yọn-na-yizan to egbehe gbọn? Eyọn, Klistiani de, taidi Paulu, sọgan ko basi avọ́sinsan lẹ nado sẹ̀n Jiwheyẹwhe. E sọgan ko jó agbasazọ́n dagbe de do nado basi sinsẹnzọn whenu-gigọ tọn. Kavi e sọgan tọ́n sọn whẹndo adọkunnọ de mẹ he ko gbẹ́ nado penukundo e go to akuẹzinzan liho na yé ma kẹalọyi nugbo lọ wutu. Avọ́sinsan mọnkọtọn lẹ jẹ na pipa, ṣigba yé ma yin nude nado nọ lẹntamẹpọ́n do ye ji gbọzangbọzan gba. Klistiani de nọ ‘wọnji,’ yèdọ nọ doalọtena tintin to lẹnpọn mẹ dogbọn, “onú he tin to godo go” to pọndohlanmẹ na sọgodo gigonọ he to tenọpọn ẹn.—Luku 9:62.
Nunọwhinnusẹ́n he tin to godo na hogbe Paulu tọn lẹ vlavo sọgan yin yiyizan to aliho devo mẹ. Etẹwẹ dogbọn Klistiani de he doalọ to walọ ylankan mẹ whẹpo bo do wá plọnnu dogbọn Jiwheyẹwhe dali? (Kọlọsinu lẹ 3:5-7) Kavi mí ni dọ dọ to lilẹzun Klistiani de godo, e waylando sinsinyẹn de bo yin mẹplọnlọ do e go gbọn agun lọ dali. (2 Kọlintinu lẹ 7:8-13; Jakobu 5:15-20) Eyọn, eyin ewọ lẹnvọjọ nugbo bo ko diọ aliho nuwiwa etọn tọn, “yè ko lẹ̀ [ewọ] wé.” (1 Kọlintinu lẹ 6:9-11) Nuhe jọ ko wayi. Ewọ na paa tọn sọgan gọn ma wọnji nuhe e wà go—na nugbo tọn, ewọ na yin nuyọnẹntọ nado plọnnu sọn numimọ lọ mẹ na e ma nado sọ vọ́ ẹ basi wutu. Ṣogan, ewọ nọ ‘wọnji’ e go po linlẹn lọ po ma nado nọ gblewhẹdo ede gbọzangbọzan. (Yijlẹdo Isaia 65:17 go.) Na yinyin jijona to dodonu avọ́sinsan Jesu tọn ji wutu, ewọ nọ dovivẹnu nado dekọsẹ sọn nuhe ko jọ wayi go.
To Filippinu lẹ 3:13, 14 mẹ, Paulu basi zẹẹmẹ ede tọn taidi wezundotọ to alewezun de mẹ, he to “whinwhlẹndo” nado jẹ yanwle lọ kọ̀n. Nukọn wẹ wezundotọ de nọ pọ́n, e ma yin godo gba. Mọdopolọ, Klistiani de dona pọ́n dona he tin to nukọn lẹ, e ma yin onú he tin to godo lẹ gba. Paulu sọ dọmọ: “Eyin mìwlẹ sọ gbọn ali devo ji do to nukuntun onú depope go, Jiwheyẹwhe na dè ehe lọ hia mì ga.” (Filippinu lẹ 3:15) Enẹwutu, hodẹ̀ hlan Jiwheyẹwhe nado gọalọna we nado wleawuna pọndohlan ehe. Hẹn ayiha towe gọna linlẹn Jiwheyẹwhe tọn heyin mimọ to Biblu mẹ. (Filippinu lẹ 4:6-9) Lẹnayihamẹpọn do owanyi he Jehovah tindo na we po dona he hiẹ nọ duvivi etọn na enẹ tọn wutu po ji. (1 Johanu 4:9, 10, 17-19) Enẹgodo, gbọn gbigbọ wiwe gblamẹ Jehovah na gọalọna we ma nado tin to lẹnpọn mẹ dogbọn nuhe hiẹ ko jodo to godo lẹ dali. Kakatimọ, taidi Paulu, hiẹ na pọ́n hlan sọgodo gigonọ he tin to nukọn ja lọ.—Filippinu lẹ 3:17.